Array ( [0] => 14902097 [id] => 14902097 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Houslařství [uri] => Houslařství [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Workshop luthier.jpg |náhled|upright=1.0|Houslařská dílna v Cremoně]] [1] => [2] => '''Houslařství''' je umělecké řemeslo, které se zabývá výrobou a opravami [[housle|houslí]] a dalších smyčcových nástrojů houslové rodiny, jako je [[viola]], [[violoncello]] nebo [[kontrabas]]. V anglické jazykové oblasti se jako ''luthier'' označuje i výrobce [[kytara|kytar]] a dalších dřevěných nástrojů. Od 19. století se levnější nástroje vyrábějí také manufakturně a průmyslově. V českých zemích bylo houslařství – vedle Prahy a velkých měst – soustředěno v [[Podkrkonoší]] a hlavně v [[Krušné hory|Krušnohoří]]. Tam sice později vznikla průmyslová výroba ([[Kraslice (okres Sokolov)|Kraslice]], [[Luby|Luby u Chebu]]), ale v [[Doba pobělohorská|době pobělohorské]] při [[Rekatolizace|rekatolizaci]] místního obyvatelstva se zdejší houslaři, [[exulanti]], přesunuli do [[Sasko|Saska]] a své dovednosti rozvíjeli v [[Německo|Německu]], například v [[Klingenthal]]u. Velkými středisky houslařství je severní Itálie ([[Cremona]]) a jižní Německo. [3] => [4] => == Popis == [5] => [[Soubor:A violin scroll and finger board in the making.jpg|náhled|upright=1.0| Houslař při práci]] [6] => [7] => Práce houslaře se nejvíc podobá práci [[řezbář]]e, má však své vlastní postupy i [[nástroj]]e. Hlavní součásti houslí a jim podobných nástrojů jsou svrchní a spodní ozvučná deska, spojené luby, a na ně navazuje krk s [[hmatník]]em a vyřezávanou hlavičkou. Součásti se k sobě klíží a nakonec lakují. [8] => [9] => Svrchní deska je vyrobena z vybraného „rezonančního“ [[smrk]]ového dřeva s hustými lety, která musí probíhat kolmo k rovině desky. Proto se dřevo neřeže jako na prkna, nýbrž radiálně, směrem ke středu kmene. Jen kontrabasy se staví z plochých prkének. Deska se dlabe a hobluje, případně frézuje ze dvou sklížených přířezů, jen výjimečně z jednoho kusu. Deska se nejprve dokonale opracuje z vrchní strany, pak teprve se dlabe zespodu (zevnitř). Tvar se kontroluje šablonami podle různých historických vzorů a má na nejslabších místech tloušťku několika málo milimetrů. Okraj desky je silnější, na spodní straně rovinný, aby se na něj daly přiklížit luby, a po okraji se zesiluje zapuštěným vykládáním, aby se předešlo prasklinám. Po stranách svrchní desky jsou souměrné esovité otvory. [10] => [11] => Spodní deska bývá obvykle z [[javor]]ového dřeva, často s „plaménkovou“ strukturou, a je obvykle také ze dvou půlek. Vykládání nebo řezby na spodní straně má pouze ozdobný význam a dnes se téměř neužívá. Také tvar spodní desky se pečlivě odvozuje od osvědčených vzorů. Obě desky jsou spojeny ohýbanými luby, nejčastěji také z plaménkového javoru. Luby se skládají ze šesti sklížených dílů, jejichž švy jsou vyztuženy špalíčky. Od špalíčků, zasazených do šablony, sestavování houslí začíná. Do dolního špalíčku je zasazen žalud, na nějž se zavěšuje struník, o horní špalíček se opírá krk. Mezi obě desky se zhruba pod kobylkou vkládá smrková duše, která není přiklížena. [12] => [13] => Krk je obvykle také zhotoven z javoru, s naklíženým ebenovým hmatníkem, který přesahuje nad svrchní desku, a na horním konci vybíhá ve vyřezávanou hlavičku s napínacími kolíčky z ebenového nebo jiného velmi tvrdého [[Dřevo|dřeva]]. Hlavička má dnes obvykle tvar klasického šneku, v minulosti se však vyřezávala i do jiných tvarů a na některých houslích představuje například Beethovena. Vnější povrch šneku tvoří obvykle dvě mělké a oblé rýhy, které u ručně řezaných hlaviček pokračují až dovnitř zavinutí, kdežto u [[Frézování|frézovaných]] hlaviček končí dříve. [14] => [15] => Ke [[Smyčcové nástroje|smyčcovým nástrojům]] patří také [[Smyčec|smyčce]], jejichž výrobou se zabývají specializovaní řemeslníci. Také javorové kobylky, struníky, kolíčky a další součásti houslaři dnes většinou nakupují u specializovaných firem. [16] => [17] => == Historie == [18] => Předchůdci houslařů byli výrobci jiných nástrojů, zejména rozmanitých viol ([[viola da gamba]]) a [[loutna|louten]]. Housle vznikly před rokem 1550 v severní Itálii a nejstarší známé housle postavil Andrea [[Amati]] (asi 1505 - asi 1578) v [[Cremona|Cremoně]], patrně na zakázku francouzského krále [[Karel IX. Francouzský|Karla IX.]] Prvenství se však někdy připisuje i G. Duiffopruggarovi nebo G. da Salo. U Andreova vnuka [[Nicolo Amati]]ho se učili další slavní houslaři, zejména [[Antonio Stradivari]] a [[Andrea Guarneri]]. Od nich se odvozují dvě houslařské tradice a mírně odlišné typy houslí. Až do konce 18. století se zvlášť cenily housle rakouského houslaře [[Jakob Stainer|Jakoba Stainera]] (asi 1617-1683), který se možná také učil u někoho z rodiny Amati. Stainerovy housle mají užší horní část těla a více vyklenutou desku. Od konce 18. století se však hudební vkus přiklonil ke stradivariovským houslím, které mají také silnější zvuk. [19] => [20] => == Štítek == [21] => Pod levým esovitým otvorem bývá na spodní desku vlepen štítek, který původně označoval výrobce houslí. Tak je tomu i dnes u mistrovských, ručně vyrobených nástrojů. U továrních nástrojů se sem vlepuje tištěný štítek, který má označovat jen typ houslí (např. Amati, Stradivari, Stainer), může však laika zmást. [22] => [23] => == Slavní houslaři == [24] => [[Soubor:Bisiach Carlo Firenze 1938 3.jpg |náhled|upright=1.0|Housle italského houslaře C. Bisiacha z roku 1938 (hlavička, štítky a pohled z boku)]] [25] => * Andrea [[Amati]] (kolem 1505-1578) Cremona [26] => * Gasparo Duiffopruggar (1514-1570) [[Lyon]] [27] => * Gasparo da Salo (1542-1609) Brescia [28] => * Giovanni Paolo Maggini (kolem 1580- kolem 1630) [[Brescia]] [29] => * Nicolo Amati (1596-1684) Cremona [30] => * [[Jakob Stainer]] (asi 1617-1683) Absam, Rakousko [31] => * Andrea [[Guarneri]] (1626-1698) Cremona [32] => * Francesco Ruggieri (asi 1630-1698) Cremona [33] => * [[Antonio Stradivari]] (1644-1737) Cremona [34] => * Sebastian Klotz (1696-1768) Mittenwald, Bavorsko [35] => * Giuseppe Guarneri (1698-1744) Cremona [36] => * Nicolas Lupot (1758-1824) Mirecourt, Francie [37] => * Jean Baptiste Vuillaume (1798-1875) Paříž [38] => [39] => == Čeští houslaři == [40] => Významní pražští a čeští houslaři:''Ottův slovník naučný'', heslo Housle. [41] => [42] => * Tomáš Edlinger (1662-1729) Praha [43] => * Jan Jiří Hellmer (1687-1770) Praha [44] => * [[Alois Honěk|Alois Vincenc Honěk]] (1911 - 2002) Praha [45] => * Jan Oldřich Eberle (1699-1768) Praha [46] => * [[Josef Anton Laske]] (1738-1805) Praha {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=1077#literatura347 |datum přístupu=2013-01-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140306175733/http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=1077#literatura347 |datum archivace=2014-03-06 }} [47] => * [[Kašpar Strnad]] (1750-1823) Praha [48] => * [[Emanuel Adam Homolka]] (1796-1849) Velvary aj. [49] => * [[Johann Kulik]] (1800-1872) Praha [50] => * [[Věnceslav Metelka]] (+1868) Paseky [51] => * [[Jan Dvořák (houslař)|Jan Dvořák]] (1825-1890) Praha [52] => * Jan Baptista Vávra (1870-1937) Praha [53] => * [[Karel Pilař (houslař)|Karel Pilař]] (1899-1985) Hradec Králové [54] => * [[Přemysl Otakar Špidlen]] (1920-2010) Praha [55] => [56] => == Odkazy == [57] => === Reference === [58] => [59] => [60] => === Literatura === [61] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Housle. Sv. 11, str. 700 [62] => * V. Pilař - F. Šrámek F, ''Umění houslařů''. Praha: Panton 1986 [63] => * K. Jalovec, ''Italští houslaři''. Praha: Orbis 1952 [64] => * K. Jalovec, ''Čeští houslaři''. Praha: SNKLHU 1959 [65] => * {{Citace monografie [66] => | příjmení = Rauscher [67] => | jméno = Julius [68] => | odkaz na autora = Julius Rauscher [69] => | rok = 1916 [70] => | titul = Houslařství a přehled dějin hry houslové [71] => | vydavatel = M. Urbánek [72] => | místo = Praha [73] => | počet stran = 12 [74] => | url = http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:c9147f90-8ae0-11e6-84e2-005056827e51 [75] => }} [76] => [77] => === Související články === [78] => * [[Housle]] [79] => * [[Smyčec]] [80] => * [[Viola]] [81] => * [[Violoncello]] [82] => [83] => === Externí odkazy === [84] => * {{Commonscat}} [85] => * [http://www.bartruff.com/history/ W. Bartruff, The History of the Violin] {{Wayback|url=http://www.bartruff.com/history/ |date=20160402193230 }}{{En}} [86] => * [https://web.archive.org/web/20101210115200/http://www.cremonaliuteria.it/indexeng.php Stránky Consortio Stradivari Cremona]{{En}} [87] => * [http://www.makingtheviolin.com The violin making manual]{{En}} [88] => {{Autoritní data}} [89] => [90] => {{Portály|Hudba}} [91] => [92] => [[Kategorie:Houslařství| ]] [93] => [[Kategorie:Umělecká řemesla]] [] => )
good wiki

Houslařství

Houslařská dílna v Cremoně Houslařství je umělecké řemeslo, které se zabývá výrobou a opravami houslí a dalších smyčcových nástrojů houslové rodiny, jako je viola, violoncello nebo kontrabas. V anglické jazykové oblasti se jako luthier označuje i výrobce kytar a dalších dřevěných nástrojů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Cremona','Smyčec','Amati','Jakob Stainer','Antonio Stradivari','Kraslice (okres Sokolov)','Brescia','Emanuel Adam Homolka','Krušné hory','Guarneri','Lyon','hmatník'

Amati

Brescia

Cremona

Guarneri

Hmatník

Lyon

Smyčec