Array ( [0] => 15482880 [id] => 15482880 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hrabě [uri] => Hrabě [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Hrabě je titul udělovaný panovníkem šlechtici za jeho zásluhy. Původně se jednalo o titul spjatý s administrativní funkcí hraběte, která zahrnovala správu území nazývaného hrabství. Hrabě byl podřízeným panovníka a jeho úlohou bylo řídit území a vybírat daně. Hrabství bylo jedním z dědičných územních celků v rámci feudalismu. Hrabě byl označován jako "hrabě" a jeho manželka jako "hraběnka". Hrabě měl často významné postavení ve společnosti a byl často členem panovnické rodiny nebo patřil ke šlechtickému rodu. V současnosti je titul hrabě spíše ceremoniální a více spojen s historickým dědictvím než s praktickou mocí. Nicméně panovníci mohou nadále udělovat tento titul za osobní nebo společenské zásluhy. Existuje také různé formy hraběcího titulu v závislosti na zemi. Například v České republice je oficiálním titulem "hrabě" nebo "hraběnka", zatímco v některých jiných zemích může být použit například "hraběná". [oai] => Hrabě je titul udělovaný panovníkem šlechtici za jeho zásluhy. Původně se jednalo o titul spjatý s administrativní funkcí hraběte, která zahrnovala správu území nazývaného hrabství. Hrabě byl podřízeným panovníka a jeho úlohou bylo řídit území a vybírat daně. Hrabství bylo jedním z dědičných územních celků v rámci feudalismu. Hrabě byl označován jako "hrabě" a jeho manželka jako "hraběnka". Hrabě měl často významné postavení ve společnosti a byl často členem panovnické rodiny nebo patřil ke šlechtickému rodu. V současnosti je titul hrabě spíše ceremoniální a více spojen s historickým dědictvím než s praktickou mocí. Nicméně panovníci mohou nadále udělovat tento titul za osobní nebo společenské zásluhy. Existuje také různé formy hraběcího titulu v závislosti na zemi. Například v České republice je oficiálním titulem "hrabě" nebo "hraběnka", zatímco v některých jiných zemích může být použit například "hraběná". [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[hrábě]] nebo [[Hrabě (příjmení)]]}} [1] => [[Soubor:Horona hr.png|náhled|150px|[[Koruna (heraldika)|Heraldická koruna]] pro šlechtický titul ''hrabě''.]] [2] => '''Hrabě''' je [[šlechtický titul|titul]] ([[hodnost]]) příslušníka vyšší [[šlechta|šlechty]]. Přechýlenou formou je ''hraběnka'' a v češtině se taktéž používá neformální výraz [[komtesa]] pro neprovdanou dceru hraběte. Hraběti přísluší oslovení (titul) ''Hraběcí Milost'', dnes také ''[[Excelence]]''. [[Seznam mediatizovaných rodů#Hraběcí rody|Bývalým bezprostředním hrabatům]] přísluší oslovení ''[[Osvícenost]]''. [3] => [4] => V [[Dějiny Česka|českých zemích]] se používal od roku [[1627]], kdy zde byly zavedeny [[Svatá říše římská|říšské]] šlechtické hodnosti. Odpovídal ve [[Franská říše|Franské říši]] zavedenému titulu ''Graf''. Hraběcí titul byl dědičný a zpravidla označoval všechny příslušníky rodu. [5] => [6] => Anglický ekvivalent pro domácí šlechtu je titul [[earl]], kdežto pro evropskou šlechtu se v angličtině používá slovo {{Cizojazyčně|en|count}}. [7] => [8] => [[latina|Latinský]] ekvivalent zní ''comes'' (gen. sg. ''comitis'', pl. ''comites''; = „průvodce, společník“ jako derivát z [[fráze]] ''cum eo'' = jít s), do italštiny přešel jako „conte“, do francouzštiny jako „comte“, do španělštiny jako „conde“. [9] => České slovo „hrabě“ pochází ze [[stará horní němčina|starohornoněmeckého]] ''grāveo'', později ''gravo''. [10] => [11] => Hrabě byl původně královský úředník, ale zhruba od [[9. století]] se tento titul stal dědičný. Od [[středověk]]u je hrabě řazen mezi vyšší šlechtu. Oficiální oslovení hraběte je ''Excelence'' (dříve ''Vysokorodý pán'' nebo ''Hraběcí Milost''). Pouze v případě mediatizované německé šlechty je správné oslovení ''Osvícenosti'' (''Eure Erlaucht''). [12] => [13] => Ve [[Starověký Řím|starověkém Římě]] se jednalo o úřední titul, jejž používali doprovodci některých magistrátů. [14] => [15] => Hraběcí titul se na rozdíl od řady jiných šlechtických hodností stal součástí šlechtické titulatury prakticky ve všech evropských [[Monarchie|monarchiích]]. [16] => [17] => == Ostatní varianty == [18] => [19] => === Seznam variant titulu === [20] => Kromě uvedených označení, existují ještě některé neobvyklé tituly na hraběcí úrovni, ačkoli jich není tolik. [21] => [22] => [[Dauphin|Dauphin]] byl dvakrát použitý titul v jižní Francii ještě předtím než se (neformálně) stal dvorním titulem následníka francouzského trůnu, podle provincie, která dodnes nese jméno [[Dauphiné]]. [23] => [24] => Arcihrabě ([[Francouzština|francouzsky]] ''Archicomte'') byl ojedinělý titul užívaný ve středověku [[Seznam flanderských hrabat|flanderskými hrabaty]], kteří byli zároveň [[Pair (Francie)|pairy]] [[Francouzské království|francouzské Koruny]]. Titul arcihrabat však pánům Flander francouzští králové nikdy oficiálně nepřiznali. Po včlenění [[Flanderské hrabství|Flanderského hrabství]] do [[Burgundské vévodství|Burgundského vévodství]] užívali titul arcihrabat (neoficiálně) i burgundští vévodové, ovšem titul nevázali na Flandry, ale na [[Burgundské hrabství|Svobodné burgundské hrabství]] (francouzsky ''[[Franche-Comté]]''). Po vymření [[Valois|Burgundské dynastie]] již další vládci Franche-Comté – [[španělští Habsburkové]] a francouzští [[Bourboni]] arcihraběcí titul nenesli. [25] => [26] => Hrabě-Vévoda ([[Španělština|španělsky]] ''Conde-Duque'') byl titul vzácně užívaný ve [[Španělsko|Španělsku]], pokud šlechtic-[[grand]] vlastnil více titulů. Nejznámějším příkladem je první ministr krále [[Filip IV. Španělský|Filipa IV.]], [[Don (oslovení)|Don]] [[Gaspar de Guzmán, hrabě Olivares|Gaspar de Guzmán]], 3. hrabě [[Olivaresové|Olivares]] a 1. vévoda ze [[San Lúcar la Mayor]] (od roku [[1625]]). Užíval na vlastní přání titul ''Conde-Duque de Olivares'', což bylo unikátní a v rozporu s obvyklou tradicí řadit vyšší tituly před nižší. [27] => [28] => Hrabě-Baron ([[Portugalština|portugalsky]] ''Conde-Barão'') titul užívaný řídce v [[Portugalské království|Portugalsku]] obdobně jako Hrabě-Vévoda ve Španělsku. Příkladem může být [[Luís Lobo da Silveira]], 7. baron z [[Alvito|Alvita]] a 1. hrabě z [[Oriola (Portugalsko)|Orioly]] (od roku [[1653]]). V [[Lisabon]]u je dodnes náměstí po něm pojmenované ''Largo do'' ''Conde-Barão.'' [29] => [30] => Hrabě baldachýnu ([[Italština|italsky]] ''Conte di Baldacchino'') byl/je titul náležející v [[Papežský stát|Papežském státě]] a [[Vatikán]]u dědičně hlavě rodu [[Soderiniové|Soderiniů]]. Hlavy šesti významných rodů italských [[markýz]]ů mají dědičně titul markýze baldachýnu s právem nést při slavnostních příležitostech po jedné tyčce šestisloupkového papežského [[baldachýn]]u nad [[Papež|Svatým otcem]]. Před baldachýnem pak kráčí hrabě Soderini nesoucí [[Zlatá růže|zlatou růži]]. Hrabě baldachýnu má nárok na titul [[Don (oslovení)|Don]], který v Itálii náleží jinak jen knížatům, vévodům a také markýzům baldachýnu. Význam titulů markýze a hraběte baldachýnu je však dnes velmi umenšen, neboť ceremonie s papežským baldachýnem se dnes již nepořádají. [31] => [32] => Hrabě posvátného [[Lateránský palác|paláce v Lateráně]] ([[Latina|latinsky]] ''Comes palatinus Lateranus'') je titul garantovaný a udílený papežem všem rytířům španělské kapituly [[Rytířský řád Božího hrobu jeruzalémského|Řádu Božího hrobu]]. Španělská kapitula je totiž ze všech řádových kapitul jediná, která je otevřená výlučně šlechticům. [33] => [34] => Serdar byl vojensko-správní titul užívaný v [[Osmanská říše|Osmanské říši]], zejména v oblasti dnešní [[Černá Hora|Černé Hory]] a [[Srbsko|Srbska]]. Odpovídal zhruba hodnosti hraběte. [35] => [36] => ==== Německé země ==== [37] => V [[Německo|německých zemích]] byl titul kombinovaný se jménem jurisdikce nebo místem, za něž byl tento šlechtic zodpovědný, např. [38] => [39] => {| class="wikitable" [40] => !Titul [41] => !Ženský titul / získaný sňatkem od manžela [42] => !Území [43] => !Poznámka [44] => |- [45] => |[[Markrabě]] (''Markgraf'') [46] => |Markraběnka [47] => |[[Markrabství]] [48] => |Vládce pohraniční marky resp. [[markrabství]], stojící mezi knížetem a hrabětem [49] => |- [50] => |[[Lankrabě]] (''Landgraf'') [51] => |Lankraběnka [52] => |[[Lankrabství]] [53] => |Tzv. zemský hrabě zodpovědný pouze císaři [54] => |- [55] => |[[Knížecí hrabě|Okněžněný hrabě]] (''Gefürsteter Graf'') [56] => |Okněžněná hraběnka [57] => |[[Okněžněné hrabství]] [58] => |Držitel [[Svatá říše římská|říšského]] hrabství, postaveného na roveň knížectví, obvykle byl sám knížetem [59] => |- [60] => |[[Falckrabě]] (''Pfalzgraf'') [61] => |Falckraběnka [62] => |[[Falckrabství]] [63] => | Doslova „palácový“ hrabě, původně mělo v říši každé [[kmenové vévodství]] své falckrabství. Nejvyššího uznání dosáhlo [[Lotrinské vévodství|lotrinské]] falckrabství, které povýšilo na [[Falcké kurfiřtství|Rýnské kurfiřtství]] [64] => |- [65] => |[[Župní hrabě]] (''Gaugraf'') [66] => |Župní hraběnka [67] => |[[Župa]] (''Gau''), Župní hrabství [68] => |Původní forma hraběcího titulu vzniklá ve [[Franská říše|Franské říši]] v 9. století, ve 12. století převzali vládci žup [[Svatá říše římská|Svaté říše]] tituly hraběcí, lankraběcí či jiné [69] => |- [70] => |[[Purkrabí]] (''Burggraf'') [71] => |Purkraběnka [72] => |[[Purkrabství]] [73] => |Purkrabí, kastelán, správce a strážce hradu [74] => |- [75] => |[[Starohrabě]] (''Altgraf'') [76] => |Starohraběnka [77] => |[[hrabství]], [[panství]] [78] => |Titul náležející výlučně rodu [[Salm-Reifferscheidtové|Salm-Reifferscheidt]] [79] => |- [80] => |[[Porýnský hrabě]] (''Rheingraf''), [[Pustinný hrabě]] (''Wildgraf''), [[Křovinný hrabě]] (''Raugraf'') a [[Lesní hrabě]] (''Waldgraf'') [81] => |Porýnská, Pustinná, Křovinná či Lesní hraběnka [82] => |Porýnské, Pustinné, Křovinné či Lesní hrabství [83] => |Zvláštní tituly jednotlivých větví rodu [[Emichovci|Emichovců]] (''Emichonen'') ze středního [[Porýní]], tyto větve vymřely v 15. století a dnes některé z titulů převzal rod [[Salmové (Pustinná a porýnská hrabata)|Salmů]]. Titul křovinná hraběnka z [[Falcké kurfiřtství|Falce]] (''Raugräfin von der Pfalz'') byl udělen navíc také [[Svobodný pán|svobodné paní]] [[Marie Louisa z Degenfeldu|Marii Louise z Degenfeldu]], dědičný i pro její děti z [[Morganatické manželství|morganatického manželství]] s kurfiřtem [[Karel I. Ludvík Falcký|Karlem I. Ludvíkem]]{{Citace monografie [84] => | příjmení = Frank [85] => | jméno = Karl Friedrich von [86] => | titul = Standeserhebungen und Gnadenakte für das Deutsche Reich und die Österreichischen Erblande bis 1806 sowie kaiserlich österreichische bis 1823 mit einingen Nachtregen zum Alt-Österreichischen Adels-Lexikon 1823–1918 [87] => | vydání = 1 [88] => | vydavatel = Karl Friedrich von Frank [89] => | místo = Senftenberg [90] => | rok = 1973 [91] => | počet svazků = 5 [92] => | počet stran = 310 [93] => | strany = 64 [94] => | svazek = Bd. 4. O-Sh [95] => | typ svazku = svazek [96] => | isbn = [97] => | poznámka = K povýšení došlo 11. března 1672 [98] => | jazyk = německy [99] => }} [100] => |- [101] => |[[Solní hrabě]] či [[Hallský hrabě]] (''Salzgraf'' či ''Hallgraf'') [102] => |Solní či Hallská hraběnka [103] => |Solní či Hallské hrabství [104] => |Hrabě odpovědný za správu solních dolů v hrabství kolem [[Bad Reichenhall|Reichenhallu]], dosazen králem [[Jindřich IV.|Jindřichem IV.]] Ač se jedná vlastně o úředníka (viz níže), byla tato funkce spojená s držbou vlastního hrabství a navíc do ní byly dosazován jen osoby hraběcího původu z rodů hrabat z Dießenu a Wasserburgu. [105] => |- [106] => |- [107] => |- [108] => |} [109] => [110] => === Nešlechtická „hrabata“ a dvorští falckrabí === [111] => V německých zemích se též objevují archaická a dnes již zaniklá označení pro různé úřady obsahující slovo „''Graf''“. Je to např. ''Deichgraf'' (vedoucí výstavby a správce pobřežních přímořských hrází), ''Hansegraf'' (úředník v [[Seznam hanzovních měst|hanzovních městech]] odpovědný za správu obchodních, celních a [[Hanza|hanzovních]] záležitostí) nebo ''Gograf'' (na [[Severozápad|sz]]. Německa předsedající oblastního soudu). Ačkoli šlo o feudální úřady mnohdy udílené šlechtickým osobám, se skutečnými šlechtickými tituly mají společné stejně tak málo jako české termíny [[Baron|uhlobaron]] nebo [[Masopust|karnevalový]] král. [112] => [113] => Zvláštní postavení má titul dvorský falckrabí, německy ''Hofpfalzgraf'' a latinsky ''Comes palatinus'' (nemá nic společného s papežským ''Comes palatinus Lateranus'', viz výše). Ve [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]] se tak označovali držitelé malých a velkých [[Palatinát (privilegium)|palatinátů]] (též komitiv). Šlo o privilegia, vydávaná [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římsko-německými panovníky]] a jimi pověřenými osobami (obvykle taktéž držiteli palatinátu), která svým nositelům umožňovala např. legitimizovat levobočky, jmenovat [[notář]]e, potvrzovat závěti, udílet erby a znaky, udílet či potvrzovat [[Akademický titul|akademické hodnosti]] a vzácně také razit mince, pečetit červeným voskem či povyšovat do [[Šlechtic (titul)|prostého šlechtického stavu]]. Palatináty získali šlechtici různých hodností i osoby nešlechtické. Dvorský falckrabí nebyl šlechtický titul.ŽUPANIČ, ''Nová šlechta''..., s. 56–60 Pokud ovšem někdo získal papežský titul lateránského hraběte a zároveň od císaře také palatinát, psával si titul spojenou formou ''Comes palatinus imperiali et papali auctoritate'' (falckrabí/palácový hrabě z pravomoci císařské i papežské), i když skutečným hraběcím titulem byl pouze titul papežský. [114] => [115] => === Hraběcí tituly podle zemí udělení === [116] => Někteří panovníci udíleli šlechtě (tedy nejen hrabatům) takové tituly, z nichž šlo jednoznačně poznat, ve kterém státě či z moci kterého [[zeměpán]]a byl takový titul udělen. V případě hrabat se takto odlišoval [[říšský hrabě]] [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] (něm. ''Reichsgraf''), hrabě [[První Francouzské císařství|Prvního Francouzského císařství]] (franc. ''Comte de l'Empire''), hrabě [[Dánsko-Norsko|Oldenburské monarchie]], který byl zároveň tzv. lenním hrabětem, tedy na rozdíl od „prostých“ hrabat měl v rukou správu rodových statků ([[Dánština|dánsky]] ''Lensgreve''), hrabě [[Benátská republika|Benátské republiky]] (ital. ''Conte Veneto'')Tento titul ovšem nenáležel jen „skutečné“ šlechtě republiky, ale od r. 1747 taktéž držitelům statků, uznaných jako benátská lenní hrabství (''Contea''). Po r. 1747 také bylo v Benátkách snadné tento titul získat za jistý obnos. Viz ŽUPANIČ, ''Nová šlechta''..., s. 76 a hrabě papežský, zvaný římský (ital. ''Conte di Romano'' pro italskou šlechtu, latinsky ''Comes Romanus'' pro cizince). [117] => [118] => == Hraběcí titul v různých evropských jazycích == [119] => Následující seznam je založen na originálu Glossary na [http://www.heraldica.org Heraldica.org], sestavený Alexanderem Krischnigem. Mužský tvar je následován ženským a pokud existuje i označení území, je ve třetím sloupci. [120] => [121] => === Etymologické derivace z latinského ''Comes'' === [122] => {| class="wikitable" [123] => ![[Jazyk (lingvistika)|Jazyk]] [124] => !Mužský titul [125] => !Ženský titul / získaný sňatkem od manžela [126] => !území [127] => |- [128] => |[[Latina|Latinsky]] (středověkou, nikoli klasickou latinou) [129] => |Comes [130] => |Comitissa [131] => |Comitatus [132] => [133] => |- [134] => |[[Italština|Italsky]] [135] => |Conte [136] => |Contessa [137] => |Contea, Contado, Comitato [138] => |- [139] => |[[Francouzština|Francouzsky]] [140] => |Comte – srov. var.: Comtor [141] => |Comtesse [142] => |Comté [143] => |- [144] => |[[Němčina|Německy]] [145] => |Graf [146] => |Gräfin [147] => |Grafschaft [148] => |- [149] => |[[Angličtina|Anglicky]] [150] => |''Earl'' = vztahuje se na britského hraběte / ''Count'' se aplikuje na všechny ostatní monarchie [151] => |Countess (stejné použití jako Earl) [152] => |Earldom pro titul ''Earl'' / County pro titul ''Count'', ale v tomto případě označuje v [[Anglosasové|anglosaských]] zemích také (především) územní správní jednotku [153] => |- [154] => |[[Španělština|Španělsky]] [155] => |Conde [156] => |Condesa [157] => |Condado [158] => |- [159] => [160] => |[[Hebrejština|Hebrejsky]] [161] => [162] => | רוזן (Rozen) [163] => | רוזנת (Rozenet) [164] => | [165] => |- [166] => |[[Albánština|Albánsky]] [167] => [168] => |Kont [169] => |Konthesë [170] => | [171] => |- [172] => |[[Irština|Irsky]] [173] => |Cuntas (vedle ''Iarla'' = angl. ''Earl'' – srov. norsky: [[Jarl]]) [174] => |Cuntaois [175] => | [176] => |- [177] => |[[Řečtina|Řecky]] [178] => |Κόμης (Komes) [179] => |Κόμισσα (Komissa) [180] => |Κομητεία (Kometéia) [181] => |- [182] => |[[Maďarština|Maďarsky]] [183] => |Gróf [184] => |Grófnő [185] => |Megye [186] => |- [187] => |[[Maltština|Maltsky]] [188] => |Konti [189] => |Kontessa [190] => | [191] => |- [192] => |[[Monégasque|Monegašsky]] [193] => |Conte [194] => |Contessa [195] => | [196] => |- [197] => |[[Portugalština|Portugalsky]] [198] => |Conde [199] => |Condessa [200] => |Condado [201] => |- [202] => |[[Rumunština|Rumunsky]] [203] => |Conte [204] => |Contesă [205] => |Comitat [206] => |- [207] => |[[Rétorománština|Rétorománsky]] [208] => |Cont [209] => ||Contessa [210] => | [211] => |- [212] => |[[Srbština|Srbsky]] [213] => |Grof [214] => |Grofica [215] => |Grofovija [216] => |- [217] => |[[Slovenština|Slovensky]] [218] => |Gróf [219] => |Grófka [220] => |Grófstvo [221] => |- [222] => [223] => |- [224] => |- [225] => |- [226] => [227] => |} [228] => [229] => == Hraběcí rody v zemích České koruny == [230] => [231] => === Pronikání hraběcího titulu do českých zemí === [232] => V rámci [[Země Koruny české|zemí Koruny české]] byl hraběcí titul zaveden teprve roku [[1627]] spolu s vydáním [[Obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]] (definitivně pak [[Ferdinand II. Štýrský|císařským]] nařízením z 25. března [[1629]] novelizovaným r. [[1640]]).{{Citace monografie|příjmení=Buben|jméno=Milan|příjmení2=|jméno2=|titul=Encyklopedie heraldiky|vydání=1|vydavatel=Libri|místo=Praha|rok=1994|počet stran=420|kapitola=Šlechtická titulatura|typ kapitoly=heslo|strany=358|isbn=80-901579-4-7}} Tehdy začaly v Čechách i [[Země Koruny české|vedlejších zemích]] platit oficiálně [[Svatá říše římská|říšské]] tituly a zároveň začaly být udíleny hraběcí tituly české. Neoficiálně se ovšem hraběcí důstojnost v Čechách vyskytovala již dříve. Před [[Bitva na Bílé hoře|Bílou horou]] užívali v království hraběcí titul např. [[Hardekové|Hardeggové]], [[Páni z Gutštejna|Gutštejnové]], [[Salmové (Wigerichovci)|Salmové]] nebo [[Jan Zrinský ze Serynu|Zrinští]].{{Citace monografie|příjmení=Županič|jméno=Jan|příjmení2=|jméno2=|titul=Nová šlechta Rakouského císařství|vydání=1|vydavatel=Agentura Pankrác|místo=Praha|rok=2006|počet stran=452|strany=49, 85 (posl. pozn. č. 109)|isbn=80-86781-08-9}} Formálně byla česká šlechta rozdělená jen na nižší stav, dělící se ještě na [[Vladyka|vladyky]] a [[rytíř]]e a na stav vyšší, [[Panský stav|panský]]. Bohatí a hrdí čeští páni jen velmi neochotně, pokud vůbec, uznávali hodnost knížecí. Před „pouhými“ hrabaty říšskými, [[Uherské království (1000–1301)|uherskými]] či jinými se naprosto odmítali sklonit. Od středověku až do let po roce 1627 lze však vysledovat některé mezníky v pronikání hraběcího titulu na české území. [233] => # ''První cizí ([[Svatá říše římská|říšský]]) hraběcí rod s majetky (částečně) v českém státě'': [[Bogenové|hrabata z Bogenu]], vlastnící od roku 1124 [[Sušice|Sušicko]] a založivší hrad [[Rabí (hrad)|Rabí]].{{Citace monografie [234] => | příjmení = Marková [235] => | jméno = Markéta [236] => | titul = Hranice českého státu v době Vladislava II., in Vladislav II.: druhý král z Přemyslova rodu: k 850. výročí jeho korunovace [237] => | editoři = Michal Mašek a kol. [238] => | vydání = 1 [239] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové Noviny [240] => | místo = Praha [241] => | rok = 2009 [242] => | počet stran = 9 (40-49), celý sborník: 259 [243] => | strany = 42 [244] => | isbn = 978-80-7106-512-8 [245] => }} [246] => # ''První cizí (říšský) hraběcí rod trvale usazený v českých zemích (na [[Moravské markrabství|Moravě]])'': [[hrabata z Hückeswagenu]] ve [[Vestfálsko|Vestfálsku]], která přesídlila na Moravu a někdy před r. [[1228]]{{Citace monografie [247] => | příjmení = Menclová [248] => | jméno = Dobroslava [249] => | titul = Hukvaldy: státní hrad a památky v okolí [250] => | vydání = 1 [251] => | vydavatel = Sportovní a turistické nakladatelství [252] => | místo = Praha [253] => | rok = 1963 [254] => | počet stran = 44 [255] => | strany = 3 [256] => | isbn = [257] => }} získala [[Hukvaldy (hrad)|hrad]] a panství [[Hukvaldy]].{{Citace monografie [258] => | příjmení = Žáček [259] => | jméno = Rudolf [260] => | titul = Hukvaldy [261] => | vydání = 1 [262] => | vydavatel = Okresní vlastivědné muzeum ve Frýdku-Místku [263] => | místo = Frýdek-Místek [264] => | rok = 1980 [265] => | počet stran = 31 [266] => | strany = nestránkováno [267] => | isbn = [268] => }} Hukvaldy Hückeswagenové prodali kolem r. 1256 a v r. 1260 ztratili i vestfálský [[Hückeswagen]]. Rod dožil na moravských statcích okolo [[Příbor (okres Nový Jičín)|Příboru]].{{Citace monografie [269] => | příjmení = Vojkovský [270] => | jméno = Rostislav [271] => | titul = Hukvaldy: hrad východně od Příbora [272] => | vydání = 1 [273] => | vydavatel = Putujme [274] => | místo = Hukvaldy-Dobrá [275] => | rok = 2012 [276] => | počet stran = 50 [277] => | strany = 2; 44 [278] => | isbn = 978-80-87712-05-4 [279] => }} [280] => # ''První cizí (říšský) hraběcí rod trvale usazený v Čechách'': [[Páni z Donína|purkrabí z Donína]], jejichž jedna větev přichází mezi lety [[1256]] a [[1286]] natrvalo do [[Severočeský kraj|severních Čech]] (na panství hradu [[Grabštejn]]){{Citace periodika|příjmení=Vondráčková|jméno=Jitka|titul=Purkrabí z Donína na Grabštejně|periodikum=Gotické umění a jeho historické souvislosti|datum=2003|ročník=|číslo=2|strany=245–270|url=}} a jiná roku [[1402]] na [[Karlovarský kraj|Karlovarsko]].{{Citace periodika|příjmení=Bobková|jméno=Lenka|titul=Česko-míšeňská hranice na přelomu 14. a 15. stol. aneb Donínská válka|periodikum=Historik zapomenutých dějin : sborník příspěvků věnovaných prof. dr. Eduardu Maurovi|datum=|rok=2003|ročník=|číslo=|strany=258–270|url=}} [281] => # ''První (a jediný) výslovně český hraběcí titul duchovního úřadu v Českých zemích'': [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomoučtí biskupové]] byli od 1. března [[1365]] tzv. „hrabaty české královské kaple“ (''comites regiae capellae Bohemiae''),{{Citace elektronické monografie [282] => | titul = Článek Olomoucké arcibiskupství z Ottova slovníku naučného [283] => | url = https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Olomouck%C3%A9_arcibiskupstv%C3%AD [284] => | vydavatel = [285] => | místo = [286] => | datum vydání = [287] => | datum přístupu = 2018-04-04 [288] => }} což byl jeden z [[Dvorský úřad|českých dvorských úřadů]], první v pořadí důstojnosti,BUBEN, ''Encyklopedie heraldiky''..., s. 235, heslo: Nejvyšší úřady dvorské zároveň byli biskupové také [[Seznam knížat z vůle českých králů|českými knížaty]] s vlastním knížectvím na Moravě [289] => # ''První rod z českých zemí povýšený do říšského hraběcího stavu'': [[Šlikové]] z [[Chebsko|Chebska]], resp. [[Kašpar Šlik]], povýšený císařem [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem]] dne 30. října [[1437]], resp. 8. srpna [[1442]]První listina je s velkou pravděpodobností [[Padělek|falsum]]. Předpokládá se však, že Kašpar Šlik hraběcí titul skutečně získal, pouze císařova smrt zabránila okamžitému zlistinění. Druhá z listin je vystavena [[Barbora Celjská|císařovnou-vdovou]] a od její [[konfirmace]] je hraběcí titul Šliků nesporný. na hraběte z [[Bassano del Grappa|Passaunu]]. Titul přetrval i brzkou ztrátu tohoto [[Říšská bezprostřednost|říšského léna]].{{Citace monografie|příjmení=Vinař|jméno=Otakar|příjmení2=|jméno2=|titul=Pět století Šliků|vydání=1|vydavatel=Klub pro českou heraldiku a genealogii|místo=Praha|rok=1998|počet stran=174|strany=124; 126|isbn=80-902448-4-X}} [290] => # ''První hrabství v zemích Koruny české'': [[1459]] povýšil [[Jiří z Poděbrad]] [[Kladské hrabství|Kladsko]] na hrabství, což si nechává potvrdit i pro říši, neboť 1. srpna toho roku prohlašuje císař [[Fridrich III. Habsburský|Fridrich III.]] Kladsko za říšské hrabství, trvale spojené s českou Korunou. Hrabaty kladskými se stali někteří Jiřího synovéKonkrétně [[Viktorín z Poděbrad|Viktorin]], [[Jindřich I. Starší|Jindřich]], [[Hynek z Poděbrad|Hynek]] a záhy zesnulý Jiří. Dcery krále Jiřího byly z titulu kladských hraběnek vyloučeny, stejně jako králův nejstarší syn, slabomyslný [[Boček z Poděbrad|Boček]]. a jejich potomstvo a dále také někteří zástavní držitelé Kladska.{{Citace monografie|příjmení=Felcman|jméno=Ondřej|příjmení2=Fukala|jméno2=Radek a kol.|titul=Poděbradové: rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat|vydání=1|vydavatel=Nakladatelství Lidové noviny|místo=Praha|rok=2008|počet stran=761|edice=Šlechtické rody Čech, Moravy a Slezska|svazek edice=6|strany=239; 266|isbn=978-80-7106-949-2}} [291] => # ''První rod z českých zemí a českého mateřského jazyka povýšený mezi říšská hrabata'': [[Páni z Gutštejna|Gutštejnové]], resp. [[Burian II. z Gutštejna]], povýšený dne 14. února [[1474]] na říšského hraběte.Kolem hraběcího titulu Gutštejnů kolují dvě legendy. Údajný hraběcí titul Buriana staršího, otce prvního hraběte se opírá o údajný nápis ''comes'' na jeho nedochovaném náhrobku (Burian I. zemřel r. [[1462]]). Tento nápis však nikdy neexistoval. Tvrzení, že již předek Gutštejnů z řad [[Hroznatovci|Hroznatovců]], nedoložený Zvěst, získal r. [[1163]] od [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha Barbarossy]] titul „hrabě z [[Mělník]]a“ jako odměnu za statečnost při obléhání [[Milán]]a r. [[1158]], je pouhou rodovou legendou, rozšířenou [[Bartoloměj Paprocký z Hlohol a Paprocké Vůle|Paprockým]] a [[Bohuslav Balbín|Balbínem]]. Titul získal na základě [[Fridrich III. Habsburský|císařského]] diplomu a vykoupení [[Zahraniční léna české Koruny|českých lén]] Heidingsfeld a Mainbernheim (obojí nedaleko [[Würzburg]]u) ze zástavy městu [[Norimberk]], čímž si opatřil [[Říšská bezprostřednost|bezprostřední]] hrabství.{{Citace monografie|příjmení=Jánský|jméno=Jiří|příjmení2=|jméno2=|titul=Hroznatovci a páni z Gutštejna|vydání=1|vydavatel=Nakladatelství Českého lesa|místo=Domažlice|rok=2009|počet stran=567|strany=152–153|isbn=978-80-87316-02-3}} [292] => # ''Povolení pro šlechtu s cizími hraběcími tituly užívat takové tituly v Českém království'', ovšem s tím, že jim nedávají žádnou přednost v rámci [[Panský stav|panského stavu]]. Vydáno [[Vladislav Jagellonský|Vladislavem Jagellonským]] v roce [[1502]]. Výnos byl vydán v souvislosti s českým [[inkolát]]em hrabat [[Hardekové|Hardeggů]], hrabat kladských{{Citace periodika [293] => | příjmení = Schwarzenberg [294] => | jméno = Karel [295] => | titul = České tituly [296] => | periodikum = Rodokmen [297] => | datum = 1947 [298] => | ročník = 2 [299] => | číslo = 2 [300] => | strany = 33–36, zde s. 34 [301] => | url = [302] => }} (inkolát a potvrzení titulu kladských hrabat v Čechách vydány 12. listopadu [[1503]]).{{Citace monografie [303] => | příjmení = Frank [304] => | jméno = Karl Friedrich von [305] => | titul = Standeserhebungen und Gnadenakte für das Deutsche Reich und die Österreichischen Erblande bis 1806 sowie kaiserlich österreichische bis 1823 mit einingen Nachtregen zum "Alt-Österreichischen Adels-Lexikon 1823-1918 [306] => | vydání = 1 [307] => | vydavatel = Selbstverlag [308] => | místo = Senftenberg [309] => | rok vydání = 1970 [310] => | počet svazků = 5 [311] => | počet stran = 277 [312] => | strany = 163 [313] => | svazek = Bd. 2 F-J [314] => | typ svazku = svazek [315] => | isbn = [316] => | jazyk = německy [317] => }} [318] => # ''Nedokončený pokus o udělení výslovně českého hraběcího titulu:'' [[Sekerkové ze Sedčic]], resp. [[Jaroslav I. Sekerka ze Sedčic|Jaroslav (I.) Sekerka]]. Ten na základě o legendě o původu rodu od [[Vršovci|Vršovců]], šířenou i v [[Hájkova kronika|Hájkově kronice]],{{Citace monografie [319] => | příjmení = Zedlitz-Neukirch [320] => | jméno = Leopold, Freiherr von [321] => | titul = Neues preussisches Adels-Lexicon: oder genealogische und diplomatische Nachrichten von den in der preussischen Monarchie ansässigen oder zu derselben in Beziehung stehenden fürstlichen, gräflichen, freiherrlichen und adeligen Häusern [322] => | url = https://books.google.cz/books?id=0c4EAAAAIAAJ&pg=PA356&lpg=PA356&dq=sekerka+graf+1543&source=bl&ots=gGbYcNkW-e&sig=ACfU3U37Mzn1ce_VzjMRCheHGkCJq4cMUw&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjWhZKtwKLgAhXL26QKHYuFAjoQ6AEwBXoECAkQAQ#v=onepage&q=sekerka%20graf%201543&f=false [323] => | vydání = [324] => | vydavatel = Gebrueder Reichenbach [325] => | místo = Leipzig [326] => | rok vydání = 1837 [327] => | počet stran = 480 [328] => | strany = 356 [329] => | svazek = 4 P-Z [330] => | typ svazku = svazek [331] => | isbn = [332] => | jazyk = německy [333] => }} dosáhl u krále [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] dne 1. července [[1543]]FRANK, ''Standeserhebungen IV''..., s. 298 vystavení potvrzení o hraběcím titulu a vršoveckém původu v [[Česká kancelář|české kanceláři]]. Prý se však sám zalekl svých snah, při nichž si údajně vypomáhal i paděláním listin, a sám se zasloužil o to, že proces nebyl doveden do konce.{{Citace monografie [334] => | příjmení = Janáček [335] => | jméno = Josef [336] => | příjmení2 = Louda [337] => | jméno2 = Jiří [338] => | titul = České erby [339] => | vydání = 2 [340] => | vydavatel = Albatros [341] => | místo = Praha [342] => | rok vydání = 1988 [343] => | počet stran = 367 [344] => | edice = Oko [345] => | svazek edice = 34 [346] => | strany = 265 [347] => | isbn = [348] => }} Privilegium proto nebylo ztvrzeno{{Citace monografie [349] => | příjmení = Wrschowetz, Sekerka und Sedeczicz [350] => | jméno = Jaroslaw, Graf von [351] => | titul = Analecta Historica, Und Antapologia, Uber Etliche Contenta Deren durch Christian Friedrich den Aeltern, von Aschenfeld, in Druck gegebenen Salhausischen Genealogie, und dero Continuation, Das Uhralt Gräflich Wrssowetzische Geschlecht betreffend [352] => | url = https://books.google.cz/books?id=3g5fAAAAcAAJ&pg=PA91&lpg=PA91&dq=sekerka+wrschowetz+1.+7.+1543&source=bl&ots=ZMroVfVJcO&sig=ACfU3U1peNEdrCczczL5SNikI0TK2i3vyg&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwiXy46jwqLgAhVPYlAKHaC7D7kQ6AEwCXoECAgQAQ#v=onepage&q=sekerka%20wrschowetz%201.%207.%201543&f=false [353] => | vydání = 1 [354] => | vydavatel = Melchior Bergen [355] => | místo = Dresden [356] => | rok vydání = 1667 [357] => | počet stran = 160 [358] => | strany = 90–93 [359] => | isbn = [360] => | poznámka = psáno švabachem [361] => | jazyk = německy [362] => }} a Jaroslavova brzká smrt na sto let přerušila průběh hraběcí nobilitace. Teprve [[Jaroslav II. Sekerka ze Sedčic|Jaroslav (II.) Sekerka]] v roce [[1666]] dosáhl udělení českého hraběcího stavu a potvrzení jména ''Vršovec''.{{Citace monografie [363] => | příjmení = Doerr [364] => | jméno = August von [365] => | titul = Der Adel der böhmischen Kronländer; ein Verzeichnis derjenigen Wappenbriefe und Adelsdiplome welche in den Böhmischen Saalbüchern der Adelsarchives im k.k. Ministerium des Innern in Wien eingetragen sind. Excerpirt von August von Doerr [366] => | url = https://archive.org/stream/deradelderbhmi00doeruoft#page/104/mode/2up [367] => | vydání = [368] => | vydavatel = [369] => | místo = [370] => | rok vydání = [371] => | počet stran = [372] => | strany = 105 [373] => | isbn = [374] => }} [375] => # ''První úřední potvrzení hraběcího titulu v Českém království'': [[Heřman Černín z Chudenic|Heřmanovi Černínovi z Chudenic]] povýšenému [[Seznam představitelů českého státu|českým králem]] [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandem II.]] v roce [[1627]] dne 7. května na hraběte [[Dědičné habsburské země|Rakouských zemí]].{{Citace monografie [376] => | příjmení = Frank [377] => | jméno = Karl Friedrich von [378] => | titul = Standeserhebungen und Gnadenakte für das Deutsche Reich und die Österreichischen Erblande bis 1806 sowie kaiserlich österreichische bis 1823 mit einingen Nachtregen zum "Alt-Österreichischen Adels-Lexikon 1823-1918 [379] => | vydání = 1 [380] => | vydavatel = Karl Friedrich von Frank [381] => | místo = Senftenberg [382] => | rok = 1967 [383] => | počet svazků = 5 [384] => | počet stran = 290 [385] => | strany = 212 [386] => | svazek = Bd. 1. A-E [387] => | typ svazku = svazek [388] => | isbn = [389] => | jazyk = německy [390] => }} a 20. května na říšského hraběte.{{Citace monografie [391] => | příjmení = Frank [392] => | jméno = Karl Friedrich von [393] => | titul = Standeserhebungen und Gnadenakte für das Deutsche Reich und die Österreichischen Erblande bis 1806 sowie kaiserlich österreichische bis 1823 mit einingen Nachtregen zum "Alt-Österreichischen Adels-Lexikon 1823-1918 [394] => | vydání = [395] => | vydavatel = Karl Friedrich von Frank [396] => | místo = Senftenberg [397] => | rok = 1974 [398] => | počet svazků = 5 [399] => | počet stran = 288 [400] => | strany = 131 [401] => | svazek = Bd. 5. Addenda at Corrigenda [402] => | typ svazku = svazek [403] => | isbn = [404] => | jazyk = německy [405] => }} Dne 8. června téhož roku mu byl titul potvrzen [[Česká kancelář|českou kanceláří]].{{Citace monografie [406] => | příjmení = Doerr [407] => | jméno = August von [408] => | titul = Der Adel der böhmischen Kronländer; ein Verzeichnis derjenigen Wappenbriefe und Adelsdiplome welche in den Böhmischen Saalbüchern der Adelsarchives im k.k. Ministerium des Innern in Wien eingetragen sind. Excerpirt von August von Doerr [409] => | url = https://archive.org/stream/deradelderbhmi00doeruoft#page/96/mode/2up [410] => | vydání = 1 [411] => | vydavatel = František Řivnáč [412] => | místo = Prag [413] => | rok = 1900 [414] => | počet stran = 398 [415] => | strany = 95–96 [416] => | isbn = [417] => | jazyk = německy [418] => }} [419] => # ''První samostatný hraběcí titul Českého království:'' Florián Jetřich [[Žďárští ze Žďáru|Žďárský ze Žďáru]] jej získal 13. listopadu [[1628]],{{Citace monografie [420] => | příjmení = Doerr [421] => | jméno = August von [422] => | titul = Adel der der böhmischen Kronländer [423] => | url = https://archive.org/stream/deradelderbhmi00doeruoft#page/94/mode/2up [424] => | vydání = [425] => | vydavatel = [426] => | místo = [427] => | rok = [428] => | počet stran = [429] => | strany = 94 [430] => | isbn = [431] => | jazyk = německy [432] => }} říšským hrabětem byl již od 10. června téhož roku.{{Citace monografie [433] => | příjmení = Frank [434] => | jméno = Karl Friedrich von [435] => | titul = Standeserhebungen und Gnadenakte für das Deutsche Reich und die Österreichischen Erblande bis 1806 sowie kaiserlich österreichische bis 1823 mit einingen Nachtregen zum "Alt-Österreichischen Adels-Lexikon 1823-1918 [436] => | vydání = 1 [437] => | vydavatel = Karl Friedrich von Frank [438] => | místo = Senftenberg [439] => | rok = 1973 [440] => | počet svazků = 5 [441] => | počet stran = 310 [442] => | strany = 223 [443] => | svazek = Bd. 4. O-Sh [444] => | typ svazku = svazek [445] => | isbn = [446] => | jazyk = německy [447] => }} [448] => # ''První hraběcí titul Českého království bez předchozího nebo následného povýšení na říšského hraběte (říšskou hraběnku):'' Johanka [[Pětipeští z Chýš a Egerberka|Pětipeská z Chýš]], rozená [[Myškové ze Žlunic|Myšková ze Žlunic]] byla povýšena českou hraběnku „na Žlunicích“ dne 2. září [[1638]].{{Citace monografie [449] => | příjmení = Derr [450] => | jméno = August von [451] => | titul = Der Adel der böhmischen Kronländer [452] => | url = https://archive.org/stream/deradelderbhmi00doeruoft#page/120/mode/2up [453] => | vydání = [454] => | vydavatel = [455] => | místo = [456] => | rok = [457] => | počet stran = [458] => | strany = 121 [459] => | isbn = [460] => | jazyk = němčina [461] => }} Povýšena byla účelově před svou druhou svatbou s [[Václav Eusebius Popel z Lobkovic|Václavem Eusebiem z Lobkovic]], protože [[Lobkovicové]] jako knížata mohli uzavírat [[Morganatické manželství|rovnorodé sňatky]] jen s osobami přinejmenším hraběcího stavu.{{Citace monografie [462] => | příjmení = Mašek [463] => | jméno = Petr [464] => | titul = Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti [465] => | vydání = 1 [466] => | vydavatel = Argo [467] => | místo = Praha [468] => | rok = 2008 [469] => | počet svazků = 2 [470] => | počet stran = 668 [471] => | strany = 668 [472] => | svazek = I. A-M [473] => | typ svazku = svazek [474] => | isbn = [475] => }} [476] => # ''První hraběcí rod pouze s českým hraběcím titulem:'' [[Hodičtí z Hodic]] povýšení do českého hraběcího stavu 10. července [[1641]].{{Citace monografie [477] => | příjmení = Doerr [478] => | jméno = August von [479] => | titul = Der Adel der böhmischen Kronländer [480] => | url = https://archive.org/stream/deradelderbhmi00doeruoft#page/122/mode/2up [481] => | vydání = [482] => | vydavatel = [483] => | místo = [484] => | rok = [485] => | počet stran = [486] => | strany = 123 [487] => | isbn = [488] => | jazyk = německy [489] => }} [490] => [491] => === Některé české hraběcí rody === [492] => * [[Buquoyové]] [493] => * [[Haugvicové]] [494] => * [[Kolovratové]] [495] => * [[Rohanové]]Rohanové získali v roce 1808 [[Primogenitura|primogeniturní]] titul hraběte [[První Francouzské císařství|Francouzského císařství]] (''Comte d'Empire''). V Čechách a v [[Rakouské císařství|Rakousku]] byli ovšem známí jako knížata a v předrevoluční Francii především jako vévodové podle práva primogenitury a jako tzv. [[Zahraniční kníže|zahraniční knížata]] (''Princes Étrangeres''). Jejich hraběcí titul zanikl jako ostatní napoleonské tituly po [[Napoleon Bonaparte|Napoleonově]] pádu 1815.{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=České stránky o Rohanech|url=http://nebesky.tripod.com/rohan/guemene.html|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-01-03}} [496] => * [[Slavatové z Chlumu a Košumberka|Slavatové]] [497] => * [[Šternberkové]] [498] => * [[Trčkové z Lípy]] [499] => * [[Voračičtí z Paběnic]] [500] => * [[Vratislavové z Mitrovic|Vratislavové]] [501] => * [[Žerotínové]] [502] => [503] => == Galerie 1543 == [504] => [505] => Soubor:Erlauchtkrone.png|Heraldická a [[hodnostní koruna]] [[Mediatizované rody#Hraběcí rody|mediatizovaných hrabat]] (''[[Osvícenost|Erlauchtkrone]]''). Hlava takového hraběcího rodu nosí stejnou korunu završenou ovšem říšským jablkem, nikoli hranostajovým ocáskem [506] => Soubor:Coronet of a British Earl.svg|Čelenka (''Coronet'') a heraldická koruna britských hrabat (''[[Earl]]'') [507] => Soubor:Rangkronen-Fig. 48.svg|Nejstarší hodnostní koruna belgických a francouzských hrabat [508] => Soubor:Rangkronen-Fig. 19.svg|Mladší, ale již neužívaná hodnostní koruna belgických hrabat [509] => Soubor:Rangkronen-Fig. 18-Pair.png|Hodnostní koruna francouzských hrabat, kteří byli zároveň [[Pair (Francie)|pairy]]. Ostatní hrabata užívají korunku bez modré čapky. [510] => Soubor:Biret comte.png|[[Hodnostní koruna|Hodnostní baret]] hraběte v [[Napoleon Bonaparte|napoleonské]] heraldice [511] => Soubor:Rangkronen-Fig. 18a.svg|Hodnostní koruna italských hrabat [512] => Soubor:T04 Danish Count.svg|Hodnostní koruna dánských a norských hrabat [513] => Soubor:Rangkronen-Fig. 15.svg|Hodnostní koruna švédských hrabat [514] => Soubor:Rangkronen-Fig. 18b.svg|Hodnostní koruna ruských hrabat [515] => [516] => [517] => == Odkazy == [518] => [519] => === Reference === [520] => {{Překlad|jazyk = de|článek = Graf|revize = 160170165|jazyk2 = en|článek2 = Count|revize2 = 753773955}} [521] => [522] => [523] => === Externí odkazy === [524] => * {{Commonscat}} [525] => * {{Wikislovník|heslo=hrabě}} [526] => [527] => {{Symboly monarchie}} [528] => {{Autoritní data}} [529] => {{Portály|Historie|Monarchie}} [530] => [531] => [[Kategorie:Hrabata]] [532] => [[Kategorie:Feudalismus]] [533] => [[Kategorie:Římská říše v pozdní antice]] [534] => [[Kategorie:Šlechtické tituly]] [535] => [[Kategorie:Tituly]] [] => )
good wiki

Hrabě

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Svatá říše římská','1627','Hardekové','Páni z Gutštejna','Portugalština','Pair (Francie)','Franská říše','Panský stav','Morganatické manželství','Italština','Don (oslovení)','Ferdinand II. Štýrský'

1627

Hardekové

Italština

Portugalština