Array ( [0] => 15337041 [id] => 15337041 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hradeň [uri] => Hradeň [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - budova [1] => | název = Hradeň [2] => | typ = zřícenina [3] => | obrázek = [4] => | poloha = jihovýchodně od Vystrkova [5] => | obec = [[Kozárovice]] [6] => | země = Česko [7] => | loc-map = {{LocMap | Česko | label = Hradeň | lat = 49.541737 | lon = 14.159351 | float = center | relief = 1 | caption =}} [8] => | výstavba = 10. století [9] => | zánik = 11. století [10] => }} [11] => '''Hradeň''' je [[Raný středověk|raně středověké]] [[Hradiště v Česku|hradiště]] jihovýchodně od [[Vystrkov]]a u [[Kozárovice|Kozárovic]] v [[Okres Příbram|okrese Příbram]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]]. Nachází se na [[Skalní ostroh|ostrožně]] nad levým břehem [[Vltava|Vltavy]] u jejího soutoku s Hradeňským potokem. Prostor hradiště byl částečně zatopen vodou [[Vodní nádrž Orlík|vodní nádrže Orlík]]. Pozůstatky hradiště jsou chráněny jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]]. [12] => [13] => == Historie == [14] => Hradiště bylo vybudováno v desátém století. Mohlo souviset s počátkem [[Přemyslovci|přemyslovské]] kolonizace [[Povltaví]], kontrolou brodu přes Vltavu a mohlo být raným centrem [[Vltavský kraj|Vltavského kraje]] zmíněného v písemných pramenech roku 1088. Opuštěno bylo koncem jedenáctého století. [15] => [16] => Před napuštěním orlické nádrže na hradišti proběhly [[Archeologický výzkum|archeologické výzkumy]] vedené [[Helena Olmerová|Helenou Olmerovou]] a později [[Jiří Zeman (archeolog)|Jiřím Zemanem]]. [17] => [18] => == Stavební podoba == [19] => Pro stavbu hradiště byla vybrána ostrožna s nadmořskou výškou až 360 metrů, která je součástí [[Benešovská pahorkatina|Benešovské pahorkatiny]]. Její povrch klesá směrem k soutoku Vltavy a Hradeňského potoka, takže voda po napuštění přehrady zatopila vnitřní areál hradiště. Boční strany ostrožny byly dostatečně chráněny strmými a na straně u Vltavy i skalnatými svahy. Čtyřnásobnou [[Hradba|hradbou]] s celkovou délkou téměř 900 metrů proto byla, s výjimkou závěru ostrožny, opevněna jen přístupná jižní strana. Archeologicky však byla zkoumána jen nejkratší vnitřní linie opevnění. Plocha hradiště měří asi 12,5 hektaru. [20] => [21] => Původní délka nejdelší vnější hradby měřila asi 500 metrů. [[Val (opevnění)|Val]], který je pozůstatkem hradby, je patrný především ve východní části v délce okolo 270 metrů. Na ostatních místech splývá s přirozeným skalnatým [[Hřbet (geomorfologie)|hřbetem]]. V místech nejlepšího zachování dosahuje převýšení valu nad vnějším terénem asi pět metrů. Hradba chránila cestu z údolí Vltavy a přístup ke zdroji vody, kterým byl Hradeňský potok. První [[předhradí]] za touto hradbou bylo nejspíše řemeslnickým a obchodním centrem. [22] => [23] => Reliktem druhé hradby je nezřetelný val dlouhý přibližně 320 metrů, který splývá s dalším skalnatým hřbetem. Vzhledem k místní konfiguraci terénu se převýšení valu nad prvním předhradím pohybuje od tří do devíti metrů, ale nad druhým (vnitřním) předhradím dosahuje až 29 metrů. [24] => [25] => Třetí hradba se dochovala v podobě 180 metrů dlouhého obloukovitého valu vysokého dva až pět metrů. Při snížení hladiny vody v nádrži jsou na jeho koncích patrné relikty čelní kamenné plenty, na kterou na vnitřní straně navazovala dřevohlinitá konstrukce. [26] => [27] => Terén [[Akropolis|akropole]] v cípu ostrožny býval silně svažitý, a musel být proto vyrovnán umělými terasami. Jižní stranu chránila hradba, která se v délce sta metrů dochovala jako val vysoký asi pět metrů. V čele hradby stála zeď z nasucho kladených kamenů široká 160–180 centimetrů, na niž zevnitř navazovala zčásti roštová a zčásti komorová dřevěná konstrukce vyplněná hlitopísčitým zásypem. Výška původní čelní zdi bývá odhadována na čtyři metry a těleso hradby mělo na vnitřní straně stupňovitý charakter. Podobným způsobem bylo zkonstruováno také opevnění bočních stran, které chránilo především přístup od Hradeňského potoka. [28] => [29] => == Odkazy == [30] => === Reference === [31] => [32] => {{Citace monografie [33] => | příjmení = Čtverák [34] => | jméno = Vladimír [35] => | příjmení2 = Lutovský [36] => | jméno2 = Michal [37] => | odkaz na autora2 = Michal Lutovský [38] => | příjmení3 = Slabina [39] => | jméno3 = Miloslav [40] => | příjmení4 = Smejtek [41] => | jméno4 = Lubor [42] => | titul = Encyklopedie hradišť v Čechách [43] => | vydavatel = Libri [44] => | místo = Praha [45] => | rok = 2003 [46] => | počet stran = 432 [47] => | isbn = 80-7277-173-6 [48] => | kapitola = Kozárovice [49] => | strany = 147–148 [50] => }} [51] => {{Citace monografie [52] => | editoři = Vladimír Salač [53] => | titul = Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách [54] => | vydavatel = Archeologický ústav AV ČR [55] => | místo = Praha [56] => | rok = 2019 [57] => | počet stran = 136 [58] => | isbn = 978-80-7581-022-9 [59] => | jazyk = česky, německy [60] => | strany = 116 [61] => }} [62] => {{Citace elektronické monografie [63] => | titul = Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [64] => | url = https://arcg.is/CWbbn [65] => | datum přístupu = 2021-02-02 [66] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [67] => }} [68] => {{MonumNet [69] => | název = Hradiště Hradeň, archeologické stopy [70] => | ID = 159609 [71] => | datum = 2021-02-02 [72] => }} [73] => [74] => [75] => === Literatura === [76] => * {{Citace sborníku [77] => | příjmení = Lutovský [78] => | jméno = Michal [79] => | titul = Nové nálezy z hradiště u Kozárovic, okr. Příbram [80] => | příjmení sestavitele = Lutovský [81] => | jméno sestavitele = Michal [82] => | sborník = Archeologie ve středních Čechách [83] => | odkaz na sborník = [84] => | vydavatel = Ústav památkové péče středních Čech [85] => | místo = Praha [86] => | rok vydání = 1999 [87] => | isbn = 80-902457-4-9 [88] => | issn = 1214-3553 [89] => | strany = 385–406 [90] => }} [91] => * {{Citace monografie [92] => | editoři = Vladimír Salač [93] => | titul = Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách [94] => | vydavatel = Archeologický ústav AV ČR [95] => | místo = Praha [96] => | rok = 2019 [97] => | počet stran = 136 [98] => | isbn = 978-80-7581-022-9 [99] => | jazyk = česky, německy [100] => }} [101] => [102] => === Externí odkazy === [103] => * {{Citace elektronické monografie [104] => | titul = Kozárovice – Vystrkov [105] => | url = https://www.muzeum-pribram.cz/cz/muzeum/pracoviste/archeologie/kozarovice-vystrkov-podskali/ [106] => | datum přístupu = 2021-02-02 [107] => | vydavatel = Hornické muzeum Příbram [108] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210207145130/https://www.muzeum-pribram.cz/cz/muzeum/pracoviste/archeologie/kozarovice-vystrkov-podskali/ [109] => | datum archivace = 2021-02-07 [110] => | nedostupné = ano [111] => }} [112] => * {{Citace elektronické monografie [113] => | titul = Kozárovice – Vystrkov [114] => | url = https://www.stredovek.com/list_photo.php?category=hradiste&object=Kozarovice%20-%20Vystrkov [115] => | datum přístupu = 2021-02-02 [116] => | vydavatel = www.stredovek.com [117] => }} [118] => [119] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Pravěk|Středověk}} [120] => [121] => [[Kategorie:Hradiště v okrese Příbram]] [122] => [[Kategorie:Hradiště v Benešovské pahorkatině]] [123] => [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Příbram]] [124] => [[Kategorie:Kozárovice]] [] => )
good wiki

Hradeň

Hradeň je raně středověké hradiště jihovýchodně od Vystrkova u Kozárovic v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Nachází se na ostrožně nad levým břehem Vltavy u jejího soutoku s Hradeňským potokem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kozárovice','Raný středověk','Vodní nádrž Orlík','Kategorie:Hradiště v Benešovské pahorkatině','Akropolis','Hřbet (geomorfologie)','Hradba','Jiří Zeman (archeolog)','Helena Olmerová','Archeologický výzkum','Vltavský kraj','Povltaví'

Akropolis

Hradba

Kozárovice

Povltaví