Array ( [0] => 15480524 [id] => 15480524 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hudba [uri] => Hudba [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Sheet music EC2.jpg|náhled|[[Notace (hudba)|Notový zápis]] hudby]] [1] => '''Hudba''' je organizovaný systém [[zvuk]]ů produkovaný [[člověk]]em a určený pro lidské vnímání; oproti [[Řeč|řeči]], která slouží především k [[Sociální komunikace|dorozumívání]], je cílem hudby především estetické působení. Kvalitu, funkci a estetické působení hudby určuje výběr zvuků (v [[Sluch#Sluch u člověka|člověkem slyšitelném rozsahu]]), jejich [[Rytmus (hudba)|rytmické členění]] a jejich uspořádání. [2] => [3] => Osoba provozující hudbu je ''[[hudebník]]'', lidově též ''muzikant''. Výrazem ''hudba'' se někdy označuje také hudební těleso, [[orchestr]] (''Posádková/vojenská/městská hudba xy''). [4] => [5] => Estetické působení hudby se plně uplatňuje pouze v rámci historicky proměnných pravidel a dobového [[vkus]]u. Odborná disciplína, která zkoumá hudbu obecně, vše, co je s ní spojené a zvláště tyto společenské souvislosti, se nazývá [[muzikologie]] nebo též hudební věda. Ta je zaměřena zvláště na [[Klasická hudba|západní klasickou hudbu]] a hudbu jako obecnější jev studují spíše [[Společenské vědy|sociální vědy]] jako [[Kulturní a sociální antropologie|kulturní antropologie]], [[etnologie]], [[kulturologie]], [[kulturální studia]] či [[sociologie]]. [6] => [7] => Většina antropologů a kulturologů hudbu považuje za [[Antropologická konstanta|antropologickou konstantu]], tedy něco, co se vyvine v každé společnosti (doposavad byla hudba zaznamenána i u všech izolovaných kmenů), a co patrně vzniklo již na počátku lidské kultury. Předpokládá se, že hudba nebyla původně samostatným kulturním jevem, ale rozvíjela se ponejprve v rámci [[náboženství]], respektive [[Magie|magicko]]-náboženských [[Rituál|rituálů]]. K tomu alespoň poukazuje studium [[Přírodní národy|přírodních národů]]. K první výraznější separaci hudby a náboženství patrně došlo v [[Antika|antické civilizaci]], pospolu se [[Sekularizace|sekularizací]] [[Divadlo|divadla]]. Ještě na počátku [[Středověk|středověku]] měla hudba ovšem především náboženský význam i v evropské kultuře, nakonec ale zde došlo k osamostatnění, což dalo vzejít klíčovému jevu dějin hudby, tzv. západní [[Klasická hudba|klasické (vážné) hudbě]]. Ta ovlivnila i jiné kultury, spolu s evropskou [[Kolonizace|kolonizací]] a rozvojem moderní civilizace a [[globalizace]], jakkoli si některé kulturní okruhy uchovaly velmi svébytné vlastní tradice, které pohlcení západní hudbou dlouho vzdorovaly (např. [[Japonsko]]). Na začátku 20. století došlo k dalšímu velkému přelomu, kdy byla vážná hudba vytlačena z hlavního proudu [[Jazz|jazzem]] a začala se psát nová tradice, jejímž hlavním směrem se stalo to, co bývá nazýváno [[Populární hudba|populární]] a [[Rock|rockovou hudbou]]. [8] => [9] => == Etymologie == [10] => Slovo ''hudba'' je odvozeno od „housti“ (odtud „housle“, „hudec“) a původně označovalo hru na strunný nástroj; vedle něj ve staročeštině ústrojně žila i „piščba“ (odtud „pištci“) a „trúbenie“ (odtud „trubači“). [11] => [12] => Naproti tomu univerzálně evropský tvar vycházející z řeckého „músiké techné“, tj. umění, řemeslo Múz (významem mířící původně k hudbě a lyrické poezii), který přes latinské „musica“ dospěl v angličtině k „music“, ve francouzštině k „la musique“ a k německému „die Musik“, se v češtině posunul do pokleslého významu jako součást hovorové řeči. Setkáváme se s ním v základě slov jako „muzika“, „muzikant“, zatímco významovou svátečnost na sebe strhlo slovo „hudba“. [13] => [14] => == Hudba jako umění == [15] => Technicky vzato je jistě možno hudbu provozovat zcela individuálně, ale především je [[Společnost|společenským]], [[Kultura|kulturním]] jevem. Velmi dlouho byla vázána na [[ritus]] a za samostatné [[umění]], jehož prostředkem jsou převážně tóny, ale i jiné zvuky a slovo, byla uznána poměrně pozdě. Patří téměř ke každé komunitě jako její společné dědictví. U přírodních národů ji nalézáme v úzkém spojení s tělesnými aktivitami (tanečními a rituálními), v kulturně vyspělé Evropě dal její rozvoj navíc impulzy pro zhotovování důmyslných [[hudební nástroj|hudebních nástrojů]]. Její nejvyšší hodnoty jsou svázány s pojmem '''[[Klasická hudba|vážná hudba]]''', která z euro-atlantického okruhu postupně přesáhla během 20. století do kulturních míst celého světa. „Je to zřejmě to nejneslýchanější, nejpůvodnější a opravdu nejzázračnější, co kromě vědy naše západní civilizace vytvořila“, píše filozof [[Karl Popper]] v autobiografické knize ''Věčné hledání''. [16] => [17] => == Teorie o vzniku hudby == [18] => Existuje mnoho různých teorií o vzniku hudby, ale žádná nebyla přijata obecně. Vzhledem k tomu že na rozdíl od ostatních druhů umění se u hudby nelze příliš spolehnout na přímé důkazy, jsou tyto teorie nutně částečně spekulativní. Existují následující názory: [19] => * Hudba vznikla pro kooperaci v boji a pro výchovu v rodině.{{Citace elektronického periodika [20] => | příjmení = Zaske [21] => | jméno = Sara [22] => | příjmení2 = University [23] => | jméno2 = Washington State [24] => | titul = War songs and lullabies behind origins of music [25] => | periodikum = medicalxpress.com [26] => | url = https://medicalxpress.com/news/2020-10-war-songs-lullabies-music.html [27] => | jazyk = en [28] => | datum přístupu = 2022-12-02 [29] => }} [30] => * Hudba vznikla jako doprovod společné práce a za účelem [[socializace]].{{Citace elektronického periodika [31] => | příjmení = Exeter [32] => | jméno = University of [33] => | titul = Study reveals a common beat in global music [34] => | periodikum = phys.org [35] => | url = https://phys.org/news/2015-06-reveals-common-global-music.html [36] => | jazyk = en [37] => | datum přístupu = 2022-12-02 [38] => }} Rytmická složka hudby pomáhá udržovat pracovní tempo. [39] => * Hudba se (podle starověké domněnky) vyvinula napodobováním přírodních zvuků, například zpěvu ptáků. Její povaha je tedy [[Mimésis|mimetická]]. Pro tento pohled hovoří pojetí hudby v některých primitivních kulturách. [40] => * Hudba se vyvinula společně s řečí (nebo je jako jakýsi [[prajazyk]]).{{Doplňte zdroj}} Tato teorie je založena na povaze tzv. tónových jazyků (například [[čínština]]), kde se význam vyjadřuje velkou měrou pomocí [[melodie]]. [41] => * Hudba se postupně oddělila z celku společného slavení a rituálů, který zahrnoval vedle hudby ještě tanec a řeč.{{Doplňte zdroj}} [42] => Ačkoliv pro žádnou z těchto teorií neexistují nezvratné důkazy, je třeba si uvědomit, že se navzájem nevylučují. Důvodem odlišného pojetí hudby v různých kulturách může být také právě rozdílný zdroj jejího vzniku. Vnímání, zda hudba je veselá či smutná, může být kulturně podmíněno.{{Citace elektronického periodika [43] => | příjmení = Aiken [44] => | jméno = Danielle [45] => | příjmení2 = University [46] => | jméno2 = Western Sydney [47] => | titul = Perceptions of happy and sad music may not be universal across cultures, new research finds [48] => | periodikum = phys.org [49] => | url = https://phys.org/news/2022-06-perceptions-happy-sad-music-universal.html [50] => | jazyk = en [51] => | datum přístupu = 2022-12-02 [52] => }} Libozvučnost je spíše sociální konstrukt a není vrozená.{{Citace elektronického periodika [53] => | příjmení = Technology [54] => | jméno = Massachusetts Institute of [55] => | titul = Why we like the music we do: New study suggests that musical tastes are cultural in origin, not hardwired in the brain [56] => | periodikum = phys.org [57] => | url = https://phys.org/news/2016-07-music-musical-cultural-hardwired-brain.html [58] => | jazyk = en [59] => | datum přístupu = 2022-12-02 [60] => }} Hodnocení hudby tak podléhá [[stereotyp]]ům.{{Citace elektronického periodika [61] => | příjmení = Connecticut [62] => | jméno = University of [63] => | titul = Overcoming bias about music takes work [64] => | periodikum = medicalxpress.com [65] => | url = https://medicalxpress.com/news/2018-04-bias-music.html [66] => | jazyk = en [67] => | datum přístupu = 2022-12-02 [68] => }} Podle několika rozsáhlých výzkumů roste v posledních desetiletích podíl "štěstí" a tanečnosti na úspěchu skladeb, zároveň však takových skladeb spíše ubývá.{{Citace elektronického periodika [69] => | titul = Happiness makes hit songs: study [70] => | periodikum = phys.org [71] => | url = https://phys.org/news/2018-05-happiness-songs.html [72] => | jazyk = en [73] => | datum přístupu = 2022-12-02 [74] => }} [75] => [76] => Hudba však, oproti tradovanému mínění, nepůsobí zlepšení jazykových a matematických schopností.{{Citace elektronické monografie [77] => | titul = Hudba matematickému chápání nepřidá [78] => | url = https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/hudba-matematickemu-chapani-neprida/ [79] => | datum přístupu = 2021-09-28 [80] => }} [81] => [82] => == Druhy hudby == [83] => Hudba se dá dělit do kategorií podle různých kritérií. Mezi nejčastější dělení patří následující: [84] => [85] => Podle vztahu ke spiritualitě: [86] => * '''[[Duchovní hudba|Duchovní]]''' – váže se k rituálu, [[liturgie|liturgii]], náboženství [87] => * '''Světská''' – zahrnuje ostatní témata, náměty, spadá sem hudba koncertantní, milostná, taneční [88] => [89] => Podle původu: [90] => * '''Umělá''' – je výsledkem práce konkrétního jednotlivce či skupiny [91] => * '''[[Lidová hudba|Lidová]]''' – autor zde není znám, tato hudba se samovolně časem dotváří a mění [92] => [93] => Podle záměru autora: [94] => * '''Artificiální''' (umělecká) – autor se snaží do hudby vložit vysokou uměleckou a estetickou hodnotu (např. [[Johann Sebastian Bach|J. S. Bach]], [[Wolfgang Amadeus Mozart|W. A. Mozart]], [[Ferenc Liszt|Franz Liszt]], [[Fryderyk Chopin]]) [95] => * '''Nonartificiální''' (neumělecká) – autor se nesnaží o vysoké umělecké a estetické cíle (jejím účelem je zabavit publikum) [96] => [97] => Tyto kategorie jsou orientační, a nejsou proto striktně oddělené, naopak se často vyskytují i jejich kombinace, například lidová duchovní hudba ([[gospel]]). [98] => [99] => Moderní hudba podle [[Hudební žánr|hudebního žánru]]: [100] => *[[rock]] [101] => *[[Heavy metal|metal]] [102] => *[[hardcore]] [103] => *[[punk]] [104] => *[[techno]] [105] => *[[dubstep]] [106] => *[[Pop music|pop]] [107] => *[[hip hop]] [108] => *[[jazz]] [109] => [110] => Nové hudební styly vznikají mnohdy jako opozice ke stávajícím stylům.{{Citace elektronického periodika [111] => | příjmení = [112] => | jméno = [113] => | autor = Complexity Science Hub Vienna [114] => | titul = New music styles driven by direct challenges to elites [115] => | periodikum = phys.org [116] => | vydavatel = [117] => | url = https://phys.org/news/2019-02-music-styles-driven-elites.html [118] => | datum vydání = 2019-02-07 [119] => | jazyk = en [120] => | url archivu = [121] => | datum přístupu = 2019-02-07 [122] => }} [123] => [124] => == Definice hudební vědy == [125] => * Muzikologie je vědou o hudbě. (Willy Apel, Harvard Dictionary of Music, Cambridge 1969, s. 473). [126] => * Hudební věda je věda o hudbě…, je tou oblastí vědy, která se zabývá získáváním a systematizací poznatků vztahujících se na hudbu (Glen Haydon, Introduction to musicology, Chapel Hill 1941, s. 1) [127] => * Pod hudební vědou sdružujeme dnes ve všeobecnosti a) akustiku, b) tónovou fyziologii a tónovou psychologii, c) hudební estetiku, d) hudební teorii a e) hudební dějiny (Ludwig Schiedermeier: Einführung in das Studium der Musikgeschichte (Bonn 1947, s. 1). [128] => * Hudební vědec se zabývá hudbou, bez ohledu na to, zda pochází z ústní nebo písemné tradice, se vším, co může osvětlit její lidské vazby… poznatky hudebního vědce musí pokrýt všechny disciplíny, které tato kniha popisuje, a to přes celý dějinný průběh hudby. Ve svém výzkumu se hudební vědec samozřejmě zaměřuje na jednu nebo více disciplín. Hudební vědec je především historikem …, přičemž včera přednesená hudba je součástí dějin.(Harrison – Hood – Palisca: Musicology. New York 1963, s. 116, 119). [129] => [130] => == Dějiny hudby == [131] => {{Podrobně|Dějiny hudby}} [132] => [133] => === Klasická hudba === [134] => [[Soubor:WUL-bunko33 00247 Gregorian chant.pdf|náhled|[[Gregoriánský chorál]]]] [135] => Za [[Středověk|středověkou]] hudbu bývají označovány již počátky hudby [[Křesťanství|křesťanské]], silně ještě spjaté s antikou. Příkladem může být [[Hilarius z Poitiers]] (310–368), který využíval čtyř základních [[Modalita (hudba)|řeckých stupnic]] podobně jako písně, které byly zpívány v pohanských chrámech a na scéně světských divadel, avšak psal k nim křesťanské texty. Významným mezníkem vývoje hudby v raném středověku bylo, když dal [[papež]] [[Řehoř I. Veliký|Řehoř Veliký]] (540–604) kodifikovat a kanonizovat několik stovek [[Liturgie|liturgických]] zpěvů a nařídil, že při [[Bohoslužba|bohoslužbách]] je smějí zpívat jen vycvičení a vzdělaní kněží, a že liturgický zpěv musí být jednohlasý a bez doprovodu hudebního nástroje. To nadlouho zastavilo vývoj evropské hudby, nicméně přivedlo k dokonalosti jednu linii, zvanou [[gregoriánský chorál]].{{Citace elektronického periodika [136] => | titul = Co je gregoriánský chorál? {{!}} Katedrála [137] => | periodikum = www.katedralasvatehovita.cz [138] => | url = https://www.katedralasvatehovita.cz/cs/kulturni-zivot/duchovni-hudba/prazska-katedralni-schola/co-je-gregoriansky-choral [139] => | datum přístupu = 2020-06-08 [140] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200919002444/https://www.katedralasvatehovita.cz/cs/kulturni-zivot/duchovni-hudba/prazska-katedralni-schola/co-je-gregoriansky-choral [141] => | datum archivace = 2020-09-19 [142] => }} Jednohlasnost byla přísně dodržována až do 11. století, kdy se prosadil [[vícehlas]], což způsobilo hudební revoluci. Gregoriánský chorál je dnes znám právě ve své vícehlasé podobě. Období rozvinutého vícehlasu (od [[12. století|12.]] do prvních desetiletí [[14. století]]) se nazývá [[ars antiqua]].{{Citace elektronického periodika [143] => | titul = Ars Antiqua {{!}} medieval music history [144] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [145] => | url = https://www.britannica.com/art/Ars-Antiqua [146] => | jazyk = en [147] => | datum přístupu = 2021-09-28 [148] => }} Posledním obdobím středověké hudby je tzv. „nové umění“, tedy [[ars nova]], jehož nejvýznamnějším přínosem je svěží [[Melodie|melodika]], rozmach [[instrumentace]], [[Rytmus (hudba)|rytmu]], větší zájem o vertikální vztahy [[Tón|tónů]] a výrazný pokrok v [[Notace (hudba)|notaci]].{{Citace elektronického periodika [149] => | titul = Ars Nova {{!}} music [150] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [151] => | url = https://www.britannica.com/art/Ars-Nova-music [152] => | jazyk = en [153] => | datum přístupu = 2021-09-28 [154] => }} Dochází k emancipaci a rozvoji [[harmonie]], jakožto plnohodnotné součásti základních hudebních atributů. Vedle této oficiální linie existovala ovšem i lidová duchovní píseň a lidová světská píseň. [155] => [156] => [[Renesanční hudba]] (zhruba 1400-1600) navázala na antiku důrazem na [[Harmonie|harmonii]] a konsonantností, tedy vzájemným provázáním všech částí díla. Typickou se stala [[polyfonie]]. Hudba začala sloužit k mnohem osobnějšímu vyjádření skladatele, již se nemusel držet tolik náboženské tematiky, ani přísných pravidel gregoriánské epochy. Celou epochu, hudbu nevyjímaje, ovlivnil vynález [[Knihtisk|knihtisku]]. V hudbě umožnil mnohem větší a rychlejší šíření notací po světě. Nejvýznamnějším autorem epochy byl [[Giovanni Pierluigi da Palestrina]].{{Citace elektronického periodika [157] => | příjmení = [158] => | jméno = [159] => | titul = Renesance / Giovanni Pierluigi da Palestrina / Bio [160] => | periodikum = Muzikus.cz [161] => | vydavatel = [162] => | url = https://mistri.muzikus.cz/renesance/giovanni-pierluigi-da-palestrina/bio [163] => | datum vydání = [164] => | url archivu = [165] => | datum přístupu = 2020-06-08 [166] => }} [167] => [[Soubor:Johann Sebastian Bach foto de álbum.jpg|náhled|[[Johann Sebastian Bach]]]] [168] => [[Barokní hudba|Barokní evropská hudba]] oproti renesanční zesložitěla. Typickou se stala zpěvnost a emocionální působivost – hlavním úkolem barokní hudby je přenášet pocity na posluchače. Je charakterizována použitím komplexu tonálního [[Kontrapunkt|kontrapunktu]] a použitím [[Basso continuo|basso continua]], neboli souvislé basové linky. Ve vícehlasé vokální skladbě [[canzona]] se formovaly počátky [[Sonátová forma|sonátové formy]], stejně jako formálnější představa o [[Variace (hudba)|variacích]]. Tonalita [[Durová stupnice|dur]] a [[Mollová stupnice|moll]] jako prostředek pro zvládnutí [[disonance]] a chromatismu v hudbě nabývají plného tvaru. Nejdůležitějšími autory byli [[Johann Sebastian Bach]] a [[Georg Friedrich Händel|Georg Friderich Händel]]. [169] => [170] => Následující [[Klasicismus (hudba)|klasicistní hudbu]] označují hudební odborníci většinou za zklidněnější, racionálnější a hravější oproti hudbě barokní. Velký rozvoj zaznamenalo hudební [[divadlo]], především žánr [[Opera|opery]], zejména vzrostla popularita ''[[Opera buffa|opery buffa]]''. Jako zcela nová hudební forma vznikla [[symfonie]]. Rozvinula se forma [[Koncert (hudební skladba)|koncertů]] pro sólové nástroje a orchestr, buď [[Komorní orchestr|komorní]] nebo [[Symfonický orchestr|symfonický]]. Klasiky klasicismu jsou především [[Wolfgang Amadeus Mozart]] a [[Joseph Haydn]]. [[Ludwig van Beethoven]] je buď vnímán jako ten, kdo klasicismus uzavírá, nebo jako ten kdo otevírá éru novou, [[Romantismus (hudba)|romantickou]].{{Citace elektronického periodika [171] => | titul = The Dawn of Romanticism · Yale University Library Online Exhibitions [172] => | periodikum = onlineexhibits.library.yale.edu [173] => | url = https://onlineexhibits.library.yale.edu/s/boundaries-of-romanticism/page/dawnofromanticism [174] => | datum přístupu = 2021-09-28 [175] => }} [176] => [[Soubor:La Traviata by Khalid AlBusaidi.jpg|náhled|[[Giuseppe Verdi|Verdiho]] ''[[La traviata]]'']] [177] => Romantici začali věnovat velkou pozornost melodické linii, vsadili na velkou emocionalitu, rozbili tradiční harmonii a více než kdy předtím začali čerpat motivy z [[Lidová hudba|lidové hudby]]. Hudba se stala více chromatickou, disonantní a tónově barevnější, s napětím (s ohledem na přijaté normy starších forem) při nárůstu počtu [[předznamenání]].{{Citace periodika [178] => | příjmení = Niecks [179] => | jméno = Professor [180] => | titul = Romanticism in Music [181] => | periodikum = The Musical Times and Singing Class Circular [182] => | datum vydání = 1899 [183] => | ročník = 40 [184] => | číslo = 682 [185] => | strany = 802–805 [186] => | issn = 0958-8434 [187] => | doi = 10.2307/3366516 [188] => | url = https://www.jstor.org/stable/3366516 [189] => | datum přístupu = 2021-09-28 [190] => }} Výsledkem byl hudební romantismus, často spojený s nějakým literárním motivem, který hudba měla zpracovávat, ilustrovat, rozvíjet (tzv. [[programní hudba]]).{{Citace periodika [191] => | příjmení = Turner [192] => | jméno = E. O. [193] => | titul = Programme Music [194] => | periodikum = The Musical Times [195] => | datum vydání = 1936 [196] => | ročník = 77 [197] => | číslo = 1124 [198] => | strany = 892–894 [199] => | issn = 0027-4666 [200] => | doi = 10.2307/920571 [201] => | url = https://www.jstor.org/stable/920571 [202] => | datum přístupu = 2021-09-28 [203] => }} Rozvíjela se v součinnosti s moderním [[Nacionalismus|nacionalismem]] a stala se základem národních kultur.{{Citace elektronického periodika [204] => | příjmení = [205] => | jméno = [206] => | titul = Virtuální muzikologie: Romantismus [207] => | periodikum = dejiny.hudby.cz [208] => | vydavatel = [209] => | url = http://dejiny.hudby.cz/public/kapitola.phtml?kapitola=356 [210] => | datum vydání = [211] => | url archivu = [212] => | datum přístupu = 2020-06-14 [213] => }} Obrovskou roli začala hrát [[opera]], [[symfonie]] a [[balet]]. K nejdůležitějším autorům patří [[Giuseppe Verdi]], [[Gioacchino Rossini]], [[Richard Wagner]], [[Richard Strauss]], [[Bedřich Smetana]], [[Antonín Dvořák]], [[Hector Berlioz]], [[Franz Schubert]], [[Petr Iljič Čajkovskij]], [[Fryderyk Chopin|Frederyk Chopin]], [[Robert Schumann]], [[Felix Mendelssohn-Bartholdy]], [[Ferenc Liszt]], [[Johannes Brahms]] a [[Gustav Mahler]]. [214] => [215] => Modernistická hudba je definována rozbitím některých tradičních struktur, jako je [[tonalita]], [[Metrum (hudba)|metrický systém]] apod. Muzikologové hledají počátek modernistického průlomu buď v [[Impresionismus (hudba)|impresionismu]], který reprezentovali nejčistěji [[Claude Debussy]] a [[Maurice Ravel]], anebo až na konci 19. století, u [[Richard Strauss|Richarda Strausse]], zejména v jeho ''Donu Juanovi'' (1888), a zejména pak v pozdních pracích [[Gustav Mahler|Gustava Mahlera]].{{Citace elektronického periodika [216] => | příjmení = List [217] => | jméno = Kurt [218] => | titul = Mahler: Father of Modern Music:He Led the Break with Romanticism [219] => | periodikum = Commentary Magazine [220] => | vydavatel = [221] => | url = https://www.commentarymagazine.com/articles/kurt-list/mahler-father-of-modern-musiche-led-the-break-with-romanticism/ [222] => | datum vydání = 1950-07-01 [223] => | jazyk = en-US [224] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200902201738/https://www.commentarymagazine.com/articles/kurt-list/mahler-father-of-modern-musiche-led-the-break-with-romanticism/ [225] => | datum přístupu = 2020-06-14 [226] => | datum archivace = 2020-09-02 [227] => }} Zatímco u těchto autorů se dá hovořit o koketérii s rozbitím starých forem, autoři jako [[Igor Stravinskij|Igor Stravinský]] (dvanáctitónová hudba) nebo zejména [[Arnold Schoenberg]] ([[atonalita]]) si toto rozbití pak dali přímo jako program. Dalšími významnými autory první vlny modernismu byli [[Béla Bartók]], [[Leoš Janáček]], [[Jean Sibelius]], [[Dmitrij Šostakovič]] či [[Sergej Prokofjev]]. Později to byli [[Alban Berg]], [[Anton Webern]], [[John Cage]], [[Aaron Copland]], [[Bohuslav Martinů]] nebo [[Erik Satie]]. [228] => [229] => === Populární hudba === [230] => [[Soubor:Louis Armstrong restored (color version).jpg|náhled|[[Louis Armstrong]] ]] [231] => Ač se modernisté domnívali, že přinášejí revoluci, skutečnou revolucí v kulturních dějinách světa byl nástup mnohem uvolněnější a jednodušší hudby na konci 19. a na začátku 20. století. Na konci 19. století vznikl v černošských komunitách ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] [[ragtime]], specifický způsob klavírní hry, s pravidelným rytmem v [[Polka|polkovém]] či pochodovém tempu s oktávovým basem na těžkých dobách a s bohatě synkopovanou melodií.{{Citace elektronického periodika [232] => | titul = History of Ragtime [233] => | periodikum = Library of Congress, Washington, D.C. 20540 USA [234] => | url = https://www.loc.gov/item/ihas.200035811/ [235] => | datum přístupu = 2020-06-14 [236] => }} [[Synkopa]] pochází z africké hudby, je to rytmicko-metrický útvar, který ozvláštňuje pravidelný průběh hudební fráze. Na jihu USA vzniklo ve stejné době [[blues]], zesvětštěním náboženských písní amerických černochů – [[Gospel|gospelů]] a [[Spirituál (hudba)|spirituálů]].{{Citace elektronického periodika [237] => | příjmení = [238] => | jméno = [239] => | titul = The origins of the blues and the jazz movement [240] => | periodikum = BBC Bitesize [241] => | vydavatel = [242] => | url = https://www.bbc.co.uk/bitesize/guides/zjhtng8/revision/1 [243] => | datum vydání = [244] => | jazyk = en-GB [245] => | url archivu = [246] => | datum přístupu = 2020-06-14 [247] => }} Blues se od nich odlišilo sázkou na sólový zpěv namísto sborového a melancholičtější náladou. Spojením vlivu ragtimu a blues vznikl [[jazz]].{{Citace periodika [248] => | příjmení = Gushee [249] => | jméno = Lawrence [250] => | titul = The Nineteenth-Century Origins of Jazz [251] => | periodikum = Black Music Research Journal [252] => | datum vydání = 1994 [253] => | ročník = 14 [254] => | číslo = 1 [255] => | strany = 1–24 [256] => | issn = 0276-3605 [257] => | doi = 10.2307/779456 [258] => | url = https://www.jstor.org/stable/779456 [259] => | datum přístupu = 2021-09-28 [260] => }} Převzal synkopický princip z ragtime, houpavé frázování (neboli ''shuffle'') z blues a přidal improvizaci. Vznikl na počátku 20. století, taktéž v černošských komunitách ve Spojených státech. V New Orleansu vznikla jedna ze základních odnoží jazzu, často zvaná též původní jazz, tzv. [[dixieland]]. Mnohem vlivnější verzí se stal ale [[Swing (hudba)|swing]], který se rozšířil ve 20.-30. letech a hrály ho tzv. [[Big band|big bandy]]. Popularita souvisela s tím, že se na tuto hudbu již dalo tančit. Swing navíc přijali i američtí běloši, jako posluchači i jako hudebníci. Od 40. let se jazz začal vyvíjet k novým, složitějším verzím (nejprve [[bebop]], posléze [[free jazz]] ad.), ale ty již nesehrály tak zásadní společenskou roli. K nejznámějším jazzmanům patří [[Louis Armstrong]]. [261] => [[Soubor:Bob Dylan in Toronto2.jpg|vlevo|náhled|[[Bob Dylan]]]] [262] => Souběžně s jazzem se vyvinuly i styly populární hudby, které vycházely z bělošských, nikoli černošských kořenů. Byly to zejména [[dechová hudba]], [[folk]] a [[country]]. Country má kořeny v hudbě 18. století zvané [[old-time music]], což byla lidová hudba zvláště irských, anglických, ale i jiných evropských přistěhovalců do severní Ameriky, pro niž bylo typické mj. užití [[Banjo|banja]], houslí, [[Harmonika|foukací harmoniky]] nebo [[jódlování]], a která má možná kořeny až [[Keltové|keltské]]. Tato tradice byla na jihu Spojených států skloubena s postupy blues a vzniklo americké country, zpočátku často zvané též hillbilly a provozované v barech zvaných honky-tonk. Country bylo od počátku koncipované jako hudba taneční, čímž se odlišuje od silně spjaté větve, kterou můžeme nazvat [[folk]]. Folk, či folk revival, se začal rozvíjet zhruba ve 30. letech 20. století. Představiteli byli spíše individuální umělci, takzvaní písničkáři, často vystupující jen s kytarou a foukací harmonikou, kteří využívali tradičních popěvků a někdy i textů, ale stále více do textů vkládali i osobní poselství, často politická, což souviselo s [[Velká hospodářská krize|velkou hospodářskou krizí]], která vypukla roku 1929. Zpočátku byli tito folkaři často přímo spojeni s americkým odborovým hnutím. Na konci 50. a na začátku 60. let na toto dědictví navázala nová generace mladých umělců, kterým se nakrátko podařilo stát se nejpopulárnějšími umělci své doby, než je porazil rock. Symbolem této vlny byl především [[Bob Dylan]].{{Citace elektronického periodika [263] => | titul = Folk a folk rock 60. let — Články — Bigbít — Česká televize [264] => | periodikum = www.ceskatelevize.cz [265] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/clanky/27-folk-a-folk-rock-60-let/ [266] => | datum přístupu = 2020-06-09 [267] => }} [268] => [269] => [[Soubor:Beatles ad 1965 just the beatles crop.jpg|vlevo|náhled|[[The Beatles]]]] [270] => V 50. letech zahájil revoluci [[Rock and roll|rokenrol]]. Vstřebal vlivy blues, [[Soul (hudba)|soulu]], [[Boogie-woogie (hudba)|boogie-woogie]] (taneční verze blues), jazzu, folku i country, neboli, obecně řečeno, smísil tradici bělošské a černošské hudby v USA.{{Citace monografie [271] => | příjmení = Gillett [272] => | jméno = Charlie [273] => | titul = The Sound Of The City: The Rise Of Rock And Roll [274] => | url = https://books.google.cz/books?id=dBtRswEACAAJ&dq=The+Sound+of+the+City:+The+Rise+of+Rock+and+Roll&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [275] => | vydavatel = Hachette Books [276] => | počet stran = 562 [277] => | isbn = 978-0-306-80683-4 [278] => | poznámka = Google-Books-ID: dBtRswEACAAJ [279] => | jazyk = en [280] => }}{{Citace periodika [281] => | příjmení = Peterson [282] => | jméno = Richard A. [283] => | titul = Why 1955? Explaining the Advent of Rock Music [284] => | periodikum = Popular Music [285] => | datum vydání = 1990 [286] => | ročník = 9 [287] => | číslo = 1 [288] => | strany = 97–116 [289] => | issn = 0261-1430 [290] => | url = https://www.jstor.org/stable/852886 [291] => | datum přístupu = 2021-09-28 [292] => }} Jeho šíření bylo podmíněno především rozvojem [[Rozhlas|rozhlasu]], [[Gramofonová deska|gramofonových desek]] a [[Jukebox|jukeboxů]]. Ikonickým nástrojem stylu se pak stala [[elektrická kytara]] vynalezená již v roce 1932, avšak široce využívaná právě až od 50. let. Symbolem rokenrolu se stal [[Elvis Presley]].{{Citace periodika [293] => | příjmení = Reiser [294] => | jméno = Martin [295] => | titul = A Note on the Analysis of the 'Elvis Presley' Phenomenon [296] => | periodikum = American Imago [297] => | datum vydání = 1958 [298] => | ročník = 15 [299] => | číslo = 1 [300] => | strany = 97–100 [301] => | issn = 0065-860X [302] => | url = https://www.jstor.org/stable/26301611 [303] => | datum přístupu = 2021-09-28 [304] => }} Rokenrol stál u zrodu větve populární hudby, která se nazývá [[rock]]. Jeho mezníkem bylo zejména originální uchopení rokenrolové inspirace v Británii, které zosobnily zvláště skupiny [[The Rolling Stones]] a [[The Beatles]]. Od konce 60. let pak v rocku začalo docházet k různorodé stylové diferenciaci, avšak u publika úspěchu dosáhl zejména [[glam rock]] reprezentovaný například skupinou [[Queen]]. S ním začaly polemizovat mnohem tvrdší styly jako [[heavy metal]], [[hard rock]], nebo [[punk]]. V 80. letech zjemnění přinesla [[Nová vlna (hudba)|nová vlna]] (zejm. [[Depeche Mode]]) či [[alternativní rock]] ([[U2]]).{{Citace monografie [305] => | příjmení = Abjorensen [306] => | jméno = Norman [307] => | titul = Historical Dictionary of Popular Music [308] => | url = https://books.google.cz/books?id=6ZyrDgAAQBAJ&pg=PA367&lpg=PA367&dq=new+wave+depeche+velvet&source=bl&ots=JUFl2PNIMJ&sig=ACfU3U02G_h4tygQeDJ8q7ON8GLVvFN6Qg&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwiv9enu64PqAhXST8AKHY34C8MQ6AEwEnoECAkQAQ#v=onepage&q=new%20wave%20depeche%20velvet&f=false [309] => | vydavatel = Rowman & Littlefield [310] => | počet stran = 695 [311] => | isbn = 978-1-5381-0215-2 [312] => | poznámka = Google-Books-ID: 6ZyrDgAAQBAJ [313] => | jazyk = en [314] => }} 90. léta 20. století inovovala zejména [[Grunge|grungem]] ([[Nirvana]]), [[Britpop|britpopem]] ([[Oasis]]) a [[Pop punk|pop punkem]] ([[Green Day]]). 90. léta přinesla také vlnu [[Rap|rapu]] a [[Hip hop|hip hopu]]. [315] => [[Soubor:Frank Sinatra in 1962.jpg|náhled|[[Frank Sinatra]]]] [316] => Populární hudba měla ještě jeden, v zásadě samostatný zdroj. Lidové hudební divadlo, především [[Opereta|operetu]], [[vaudeville]], [[varieté]] a [[Muzikál|muzikálové]] divadlo. Svébytné postupy se začaly rozvíjet též v souvislosti se vznikajícím filmem. Spojením této tradice se swingem vznikla ve 30.-40. letech [[pop music]], v základní podobě nazývaná [[tradiční pop]] či [[easy listening]]. Jejím symbolem je zvláště [[Frank Sinatra]]. Druhý mohutný proud pop music vychází z [[Rhythm and blues|R&B]], [[Funk|funku]] a [[Soul (hudba)|soulu]]. Povětšinou se mu věnovali černošští američtí zpěváci a nejznámějším z nich se stal [[Michael Jackson]]. Třetím proudem pop music je to, co lze nazvat "disco, taneční a elektronický pop". Kořeny disca jsou v undergroundu, ale v 70. letech se styl stal jedním z nejpopulárnějších, jak dokazuje například úspěch skupiny [[ABBA]]. Významné inovace přinesl [[synthpop]], hlavní proud pop music tvoří ovšem [[taneční pop]] ([[Madonna]], [[Lady Gaga]]). Čtvrtým širokým korytem pop music je pak to, co lze nazvat [[pop rock]], tvořený popovými umělci, kteří načerpali inspiraci v rocku a folku ([[Bon Jovi]]). Ve 21. století začalo sehrávat velkou roli spojení popu a hip hopu a také tzv. [[indie pop]] ([[Lana Del Rey]], [[Sia (zpěvačka)|Sia]], [[Billie Eilish]], [[Ellie Goulding]] apod.). Existují také velmi osobité národní či lokální tradice populární hudby, např. francouzský [[šanson]] ([[Édith Piaf]]), [[latin pop]], [[j-pop]] apod. [317] => [318] => Některé styly rocku či popu časem vytvořily svůj vlastní hudební a subkulturní svět a jsou vnímány jako samostatné, zejména metal, [[elektronická hudba]] a hip hop. [319] => [320] => == Odkazy == [321] => === Reference === [322] => [323] => [324] => === Související články === [325] => * [[Dějiny hudby]] [326] => * [[Hudební teorie]] [327] => * [[Hudební terminologie]] [328] => * [[Hudební žánr]] [329] => * [[Seznam hudebních nástrojů]] [330] => * [[Seznam hudebních pojmů]] [331] => * [[Seznam hudebních skladatelů]] [332] => * [[Seznam hudebních stylů]] [333] => * [[Seznam hudebních symbolů]] [334] => * [[Seznam hudebních teoretiků]] [335] => * [[Seznam hudebních vydavatelství]] [336] => * [[Seznam hudebních zkratek]] [337] => [338] => [339] => * [[Dynamika (hudba)]] [340] => * [[Harmonie (hudba)|Harmonie]] [341] => * [[Aranžmá (hudba)|Hudební aranžmá]] [342] => * [[Interval (hudba)]] [343] => * [[Kadence (hudba)|Kadence]] [344] => * [[Metrum (hudba)]] [345] => * [[Notová osnova]] [346] => * [[Takt (hudba)]] [347] => * [[Tempo]] [348] => * [[Tónika]] [349] => * [[Transpozice (hudba)|Transpozice]] [350] => [351] => === Externí odkazy === [352] => * {{Commonscat}} [353] => * {{Wikicitáty|téma=Hudba}} [354] => * {{Wikislovník|heslo=hudba}} [355] => * {{Wikizprávy|kategorie=Hudba}} [356] => * {{Wikiverzita|kurs=Hudební sekce}} [357] => [358] => {{Autoritní data}} [359] => {{Portály|Hudba}} [360] => [361] => [[Kategorie:Hudba| ]] [362] => [[Kategorie:Hudební terminologie]] [363] => [[Kategorie:Sedm svobodných umění]] [] => )
good wiki

Hudba

Notový zápis hudby Hudba je organizovaný systém zvuků produkovaný člověkem a určený pro lidské vnímání; oproti řeči, která slouží především k dorozumívání, je cílem hudby především estetické působení. Kvalitu, funkci a estetické působení hudby určuje výběr zvuků (v člověkem slyšitelném rozsahu), jejich rytmické členění a jejich uspořádání.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Klasická hudba','symfonie','Ferenc Liszt','Wolfgang Amadeus Mozart','Středověk','Hudební žánr','folk','Lidová hudba','jazz','Rytmus (hudba)','Johann Sebastian Bach','Metrum (hudba)'

Folk

Jazz

Středověk

Symfonie