Array ( [0] => 15524170 [id] => 15524170 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hudlice [uri] => Hudlice [3] => Hudlice, pohled na obec z Hudlické skály II.JPG [img] => Hudlice, pohled na obec z Hudlické skály II.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Hudlice jsou malebná vesnice nacházející se ve Středočeském kraji, okrese Beroun. S bohatou historií a krásným přírodním okolím představují ideální místo pro klidný život a odpočinek. Vesnice leží na úpatí Brd, malebného pohoří, které láká k procházkám a výletům do přírody. Okolní krajina s lesy, loukami a potoky nabízí mnoho možností pro aktivní trávení času, ať už se jedná o turistiku, cyklistiku nebo pozorování přírody. Hudlice mají také bohatou kulturní tradici, která se projevuje v místním životě, jakož i v různých akcích pořádaných během roku. Komunita v Hudlicích je soudržná a vřelá. Místní obyvatelé se aktivně zapojují do společenského dění a usilují o udržení dobrých vztahů v obci. Díky ochotě a spolupráci obyvatel se zde konají různé kulturní a společenské akce, které přispívají k radostnému životu ve vesnici. Hudlice jsou také ceněny pro svou malebnou architekturu, která zahrnuje historické budovy i moderní obytné domy, které se harmonicky doplňují s okolní přírodou. Tento symbiotický vztah mezi člověkem a přírodou vytváří příjemné prostředí pro život a relaxaci. Celkově jsou Hudlice příkladem místa, kde se setkává tradice s moderním způsobem života, a kde si lidé váží jak svých kořenů, tak příležitostí, které jim současnost nabízí. Je to místo, kde se dá žít spokojený život plný pozitivní energie a vzájemného porozumění. [oai_cs_optimisticky] => Hudlice jsou malebná vesnice nacházející se ve Středočeském kraji, okrese Beroun. S bohatou historií a krásným přírodním okolím představují ideální místo pro klidný život a odpočinek. Vesnice leží na úpatí Brd, malebného pohoří, které láká k procházkám a výletům do přírody. Okolní krajina s lesy, loukami a potoky nabízí mnoho možností pro aktivní trávení času, ať už se jedná o turistiku, cyklistiku nebo pozorování přírody. Hudlice mají také bohatou kulturní tradici, která se projevuje v místním životě, jakož i v různých akcích pořádaných během roku. Komunita v Hudlicích je soudržná a vřelá. Místní obyvatelé se aktivně zapojují do společenského dění a usilují o udržení dobrých vztahů v obci. Díky ochotě a spolupráci obyvatel se zde konají různé kulturní a společenské akce, které přispívají k radostnému životu ve vesnici. Hudlice jsou také ceněny pro svou malebnou architekturu, která zahrnuje historické budovy i moderní obytné domy, které se harmonicky doplňují s okolní přírodou. Tento symbiotický vztah mezi člověkem a přírodou vytváří příjemné prostředí pro život a relaxaci. Celkově jsou Hudlice příkladem místa, kde se setkává tradice s moderním způsobem života, a kde si lidé váží jak svých kořenů, tak příležitostí, které jim současnost nabízí. Je to místo, kde se dá žít spokojený život plný pozitivní energie a vzájemného porozumění. ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Hudlice [3] => | status = obec [4] => | kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]] [5] => | okres = Beroun [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Beroun]] [7] => | pověřená obec = [[Beroun]] [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | katastrální území = Hudlice [10] => | PSČ = 267 03 [11] => | počet ZSJ = 2 [12] => | počet částí obce = 1 [13] => | počet katastrálních území = 1 [14] => | adresa = Jungmannova 355
267 03 Hudlice [15] => | web = http://www.obec-hudlice.cz [16] => | úřední web = [17] => | e-mail = ou@obec-hudlice.cz [18] => | starosta = Pavel Hubený [19] => | starosta aktuální k = 2022 [20] => | mapa = Hudlice BE CZ.png [21] => | NUTS3 = CZ020 [22] => }} [23] => Obec '''Hudlice''' se nachází v [[Okres Beroun|okrese Beroun]], kraj [[Středočeský kraj|Středočeský]], zhruba 7 km západně od [[Beroun]]a. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [24] => [25] => Součástí obce je kromě vesnice Hudlice též osada [[Lísek (Hudlice)|Lísek]], vzdálená asi 2,5 kilometru východním směrem, samota Dibří jižně od osady Lísek, samoty Doužebnice a Varta, Hudlická skála (487 metrů), Hudlický vrch (522 metrů) a převážná část [[Krušná hora|Krušné hory]] (609 metrů) včetně dolu Gabriela. [26] => [27] => == Historie == [28] => [[Václav Hájek z Libočan]] ve své kronice uvádí, že ves byla darována v roce 1003 knížetem [[Jaromír (kníže)|Jaromírem]] jeho sluhovi Hovorovi. Toto Hájkovo tvrzení je značně problematické, a to hned z několika důvodů. Hájek byl očividně inspirován [[Kosmova kronika|Kosmovou kronikou]], kde je popisován příběh, jak [[Vršovci]] na horu a poutní místo [[Velíz]] knížete Jaromíra odvlekli, ten byl svým sluhou Hovorou zachráněn. Kosmova kronika ovšem zmiňuje, že Hovora dostal úřad vrchního lovčího na hradu Zbečno, nikoliv ves. Navíc, kníže Jaromír v roce 1003 nevládl. [29] => [30] => Oproti tomu listina z roku 1341 je silným důkazem o založení vsi. Král Jan Lucemburský v tomto dokumentu dává povolení Jindřichovi, [[rychtář]]i provendorfskému a Peškovi Benešovskému, aby v křivoklátských lesích, na místě zvaném Hudlice, založili novou vesnici. Pomístní název Hudlice tedy existoval dříve než obec samotná a znamená znít, zvučet, šumět (příbuzné se slovem housti), zjevně jako narážka na šumící les. Jistou zajímavostí je, že Hudlice je myšleno v singuláru, ovšem název obce je užíván v plurálu. Historicky se také používal název Udlice či Udlitz. Vesnice je příkladem velké pozdně kolonizační vsi na [[křivoklát]]ském panství. [31] => [32] => Další zmínka o vesnici pochází z roku 1379 a nachází se v zápisu církevní vizitace na faře v [[Počaply (Králův Dvůr)|Počaplech]], kdy počapelský farář Jan se zmínil o exkomunikaci hudlického Honsy na popud hudlického Maleše (Malsa). [33] => [34] => Až do roku 1558, kdy byly převedeny pod panství křivoklátské, spadaly Hudlice pod [[Karlštejn]]. [35] => [36] => Místní obyvatelstvo se kromě zemědělství živilo i těžbou [[Železná ruda|železné rudy]] v mělkých jámách a těžbou [[Cinabarit|rumělky]] k výrobě [[Rtuť|rtuti]] v lokalitě nazývané Běstiny (strž Dibeřského potoka). Významná byla výroba [[dřevěné uhlí|dřevěného uhlí]]. Kvůli těžbě [[cín]]u byla na pozemcích Hudlic založena odlehlá osada, ze které později vznikla ves [[Svatá (okres Beroun)|Svatá]]. Osadníci byli podřízeni hradu [[Točník (hrad)|Točníku]], za což Hudlice, respektive křivoklátské panství dostávalo pravidelný poplatek. Až roku 1557 přestal svévolně Hudlicím platit pán Točníku Jan Lobkovic, na což si hudličtí stěžovali u české komory a [[Jan III. Popel z Lobkowicz|Janovi z Lobkovic]] v tomto domlouval císař [[Rudolf II.]] Avšak bez účinku, v neplacení pokračoval i jeho syn [[Ladislav III. Popel z Lobkowicz|Ladislav z Lobkovic]], který byl později odsouzen ke ztrátě hrdla za spiknutí proti králi a zachránil se útěkem do Německa. Ves Svatá, až na dvě chalupy, zpustla a dolování v tzv. Svatské hoře už nikdy nebylo obnoveno. [37] => [38] => V době [[Husitské války|husitských válek]] byly Hudlice několikrát poničeny jak katolickými, tak husitskými vojsky. Na hradě Křivoklátě byly uloženy české korunovační klenoty, stejně jako tam hledali ochranu významní katoličtí šlechtici. Křivoklát tak byl několikrát obležen a Hudlice drancovány za účelem zajištění potravy pro vojsko. Buzek (Bohuslav) ze Tmaně na Hudlicích patřil mezi obránce půl roku obléhaného Karlštejna a do královských listin se dostalo jeho jméno, když srdnatě zakročil proti husitskému loupeživému hejtmanovi Zákonovi s Ostroměče a v potyčce u Mníšku pod Brdy jej zabil a s ním i jedenáct jeho pomocníků. Hudlice, po husitských válkách prakticky vypálené do základů, byli přípisem z Karlštejna obnoveny. Během husitských válek zanikla ves Újezd, táhnoucí se nad potoční strží od dnešních Hudlic po samotu Dibří. Na tomto místě je nyní přírodní památka [[Stará Ves (přírodní památka)|Stará ves]]. Buzek ze Tmaně na Hudlicích z přípisů pořídil [[tvrz]]. Situována byla v ulici U Panské zdi a neznámo kdy byla přebudována na rodinný dům. [39] => [40] => Ves bylo znovu zle poničena za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] a to ještě před jejím vypuknutím. Přes ves táhli žoldnéři povoláni [[Fridrich Falcký|Fridrichem Falckým]] a drancovali. Fridrich Falcký dovolil hudlickým do té doby nevídanou věc a to osamělé, potulující se vojáky trestat na hrdle, popř. zajímat a předat do Prahy. Později, když už byla třicetiletá válka v plném proudu a přes Hudlice prošla hned několikerá vojska (Mansfeld, Buquoy, Thurn, Valdštejn), tento přístup nebyl tolerován a do Hudlic byly z Křivoklátu prováděny trestné výpady. Během války bylo zničeno 22 domů z celkového počtu 31, nicméně domy se podařilo obnovit ještě předtím, než válka skončila. [41] => [42] => V roce 1685 získali Hudlice [[Valdštejnové]], kteří zahájili těžbu železné rudy. Rozmach těžby ale brzy zastavila vysoká hladina spodní vody, se kterou se tehdejší technologie nedokázal vyrovnat. Pravý rozmach dolovaní začal až roku 1731 s příchodem [[Fürstenbergové|Fürstenbergů]]. Do Hudlic kvůli práci přišlo několik stovek zahraničních pracovníků, mezi nimi i rodiče [[Josef Jungmann|Josefa Jungmanna]] a [[Antonín Jan Jungmann|Antonína Jana Jungmanna]]. Jejich rodný dům nyní slouží jako památník. [43] => [44] => V roce 1874 byl započatou se stavbou kostela svatého Tomáše a v roce 1876 byl dokončen.Václav Kočka: Dějiny Rakovnicka, ISBN 9788085081282, Agroscience ve spolupráci s Musejním spolkem královského města Rakovníka a okresu rakovnického a Muzeem T.G.M. Rakovník [45] => [46] => Po [[První světová válka|první světové válce]] byla těžba přerušena, těžil se pouze [[Kvarcit|křemenec]], který se užil na stavbu nové hlavní silnice z Prahy do Plzně. V roce 1924 byla těžba zase obnovena a byla vykopána nová jáma Důl Gabriela. [47] => [48] => Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla vybudována lanovka vedoucí do [[Králův Dvůr|Králova Dvora]], která svážela železnou rudu do železáren. [49] => [50] => Ke konci druhé světové války si v těžebním areálu zřídili improvizovaný štáb [[Ruská osvobozenecká armáda|Vlasovci]] a důl byl bombardován Němci, ale bombardování nezpůsobilo větší škody. Vlasovci se zde dozvěděli, že Američané je pravděpodobně vydají Sovětům, přestali tedy ustupovat do americké zóny a rozhodli se zlepšit svou pověst osvobozením Prahy. [51] => [52] => Po druhé světové válce byly doly znárodněny dekretem Edvarda Beneše. Po [[Únor 1948|Vítězném únoru]] bylo rozhodnuto znásobit produkci dolů, aby se Československo stalo v produkci železné rudy soběstačným. V Hudlicích byly uvolněny pozemky pro stavbu nových hornických domků a do vesnice přišlo množství nových obyvatel, zejména ze Slovenska a Moravy. [53] => [54] => Rentabilita dolu se ale rychle snižovala a v polovině šedesátých let bylo rozhodnuto o ukončení těžby a jeho likvidaci. Likvidační práce začaly 1. září 1967. [55] => [56] => Rok 1968 proběhl v Hudlicích klidně. Během sedmdesátých let byl na okraji katastru, bezprostředně k hudlické osadě Lísek, byl vytyčen Vojenský újezd Zdejcina, který sloužil jako palebné protiletecké postavení při eventuální obraně Prahy. [57] => [58] => V roce 2014 byla vybudována kanalizace, v roce 2016 byla na Krušné hoře vybudována rozhledna Máminka. [59] => [60] => === Rok 1932 === [61] => V obci Hudlice ''(1705 obyvatel, poštovní úřad, katol. kostel)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 2 bednáři, biograf Sokol, 2 cihelny, Dolové a hutní závody, holič, 4 hostince, kolář, konsum Včela, 2 kováři, 4 krejčí, 4 obuvníci, pekař, obchod s lahvovým pivem, porodní asistentka, 2 povozníci, 3 rolníci, 3 řezníci, sedlář, 8 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Hudlice, stavební družstvo, 3 švadleny, 2 trafiky, 3 truhláři.{{Citace periodika [62] => | periodikum = Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství [63] => | rok = 1932 [64] => | strany = 292 [65] => | místo = Praha [66] => | vydavatel = Rudolf Mosse [67] => | jazyk = česky, německy [68] => }} [69] => [70] => === Osady a samoty === [71] => ; Lísek : Osada vznikla neznámo kdy po třicetileté válce na divoko a bez povolení. Situována na přesné hranici Panství křivoklátského a Dvoru nižborského vyvolávala spory, než byla českou komorou přiřknuta ke Křivoklátu. Později bylo obnoveno nevelké a nekvalitní ložisko kamenného uhlí, po jeho brzkém vyčerpání byla v místě založena varna kyseliny sírové. Nyní se jedná o rekreační a zemědělskou osadu. kolik rezidentních domů hostí 10 přihlášených obyvatel. Vznikl zde chov koní s připojeným penzionem a jízdárnou. [72] => ; Dibří : Bývalý vodní mlýn, kolem kterého vyrostla chatová osada, v těsném sousedství Králova Dvora – Záhořan. [73] => ; Stará ves : Bývalá ves Újezd, zničená a opuštěná během husitských válek. Rumiště poskytlo ideální podmínky pro stepní květenu a je nyní chráněnou přírodní památkou. [74] => ; Doužebnice : Nevelká obec, vysídlena kvůli těžbě železné rudy. Dochovala se pouze hájovna a soustava dnes zanedbaných rybníků na Libotickém potoku. [75] => ; * Varta : Samota, bývalá lovecká chata. [76] => ; Trnovka : Chatová osada na východním svahu Krušné hory. Stavebně spojená s Novým Jáchymovem. [77] => ; Důl Gabriela : Bývalý důl, nyní rekreační chata. [78] => [79] => === Pomístní názvy === [80] => ; Na Úmrlčí : rozcestí k obci Svatá (silnice je dnes zavřená pro motorová vozidla). Svatá historicky neměla vlastní hřbitov, pohřbívalo se v Hudlicich, na tomto místě se scházely pohřební průvody a rozcestí tak získalo svůj název. [81] => ; Pyramida : Sedlo na hřebenu mezi Krušnou Horou a Hudlických vrchem, nezpevněná cesta vede do Nového Jáchymova. Cesta vede kolmo k vrstevnicím, připomíná tak stoupání „po pyramidě“. Skrze toto sedlo vedla keltská cesta spojující hradiště Velíz a hradiště Stradonice, proto zde byly nalezeny archeologické keltské památky. [82] => ; Tichina : Skalnatá plošiny nad strží Běstiny. Nachází se v závětří a tak místo získalo svůj název. Nyní se zde nachází sběrný dvůr. [83] => ; Běstiny : Hluboká, bažinatá strž Dibeřského potka, nyní vodní zdroj Hudlic. [84] => ; Pod Skálou : Oblast v blízkosti Hudlické Skály. [85] => ; Loužek : Dnes již vysušená mokřina mezi samotou Varta a Hudlicemi. [86] => ; Chaloupky : Bývalé dílny uhlířů, na východním okraji obce [87] => ; Rokle : Potoční strž na západním okraji obce, bývalá nouzová kolonie. [88] => [89] => == Přírodní poměry == [90] => Hudlice stojí umístěna na úpatí Krušné hory v [[Křivoklátská vrchovina|Křivoklátské vrchoviny]]. Historické jádro obce stoupá podél bezejmenného pravého přítoku Libotického potoka, dnes zatrubněného. V jádru vsi, zhruba v polovině stoupání se nachází kostel, škola a obecní úřad. V druhé polovině 20. století proběhla výstavba nové čtvrti Pod Skálou, která se nachází pod Hudlickou skálou. [91] => Ve strží bezejmenného potoka vznikla ve třicátých letech 20. století nouzová kolonie V Rokli, později přebudována na plnohodnotné domy. Na západním cípu této bývalé kolonie se nachází čistírna odpadních vod. [92] => [93] => Nejnovější výstavba se soustředí na náhorní plošinu v ulici Dolejší a Hořejší, plánované je rozšíření čtvrti Pod skálou. [94] => Do obce vede krajská [[silnice III. třídy]] z Králova Dvora do Záhořan, která se zde větví směrem na Kublov či Karlov a Otročiněves. Místní komunikace po hřebenu Kozlí hory propojuje Hudlice s osadou Lísek a dále pokračuje přes bývalý vojenský újezd do Berouna – Zdejciny. [95] => [96] => Pod Hudlice spadá množství okolních osad a samot, stejně jako vrchol Krušné hory. [97] => [98] => Nejvyšším bodem Hudlic je Krušná hora (609 metrů nad mořem), nejnižším bodem koryto Dibeřského potoka v samotě Dibří (275 metrů nad mořem). Přímo ve vesnici se nachází Hudlická skála (487 metrů), buližníková osamělá skála s nekrasovou jeskyní. Dalším významným bodem je Kozlí skála (381 metrů nad mořem). [99] => [100] => === Vodstvo === [101] => Hudlice jsou odvodňovány celkem třemi potoky, na jejichž soutoku byl postaven mlýn Dibří. Největší z nich, Dibeřský potok protéká odlehle od obce strží Běstiny, kde se i nachází hudlický vodní zdroj, který je čerpán do rezervoáru na hraně Hudlické skály. Dibeřský potok pramení v místě U Zeleného kříže na území obce Svatá. Samotným středem obce protéká bezejmenný částečně zatruběný potok, který na svém dolním roku vytváří hlubokou rokli a u čistírny odpadních vod se vlévá do potoka Libotického. Libotický potok pramení na severním okraji Hudlic, stáčí se severně, napájí soustavu zanedbaných rybníků, obtéká svah Kozlí hory, v prostoru mlýna Dibří se vlévá se potoka Dibeřského. Samotný Dibeřský potok pak opouští katastr Hudlic a v Králově Dvoře se vlévá do řeky [[Litavka|Litavky]]. [102] => [103] => == Obyvatelstvo == [104] => {| class="wikitable" [105] => |+ Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu{{Citace elektronické monografie [106] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [107] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [108] => | datum vydání = 2015-12-21 [109] => | datum přístupu = 2017-12-11 [110] => | vydavatel = Český statistický úřad [111] => }} [112] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [113] => |- [114] => | 1533 || 1525 || 1552 || 1686 || 1768 || 1705 || 1851 || 1392 || 1389 || 1355 || 1288 || 1167 || 1182 || 1254 [115] => |} [116] => [117] => == Obecní správa == [118] => Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: [119] => * 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[https://cisleithanien.webnode.cz/spravni-dejiny-predlitavska-1850-1918/ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918] [120] => * 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát [121] => * 1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát [122] => * 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren] [123] => * 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres KřivoklátNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. [124] => * 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát{{Citace elektronického periodika |titul=Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum přístupu=28-09-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110928133321/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum archivace=28-09-2011 |nedostupné=ano }} [125] => * 1949 Pražský kraj, okres Beroun{{Citace elektronického periodika |titul=Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum přístupu=22-05-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110522061727/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum archivace=22-05-2011 |nedostupné=ano }} [126] => * 1960 Středočeský kraj, okres Beroun [127] => * 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Beroun [128] => [129] => == Doprava == [130] => Hudlice se nacházejí při silnici III/2365, vedoucí východo-západním směrem z [[Králův Dvůr|Králova Dvora]] (od [[dálnice D5]]) k [[silnice II/236|silnici II/236]] ke [[Krušná hora|Krušné hoře]]. V Hudlicích z ní odbočuje k severu silnice III/2366 do [[Otročiněves|Otročiněvsi]], z níž odbočuje silnice III/2367 do [[Nový Jáchymov|Nového Jáchymova]]. [131] => [132] => V roce 2011 v obci zastavovaly autobusové linky 210022 (SID C22) Beroun-Kublov-Branov (v pracovní dny 3 páry spojů, o volných dnech 3 až 4 páry spojů) a 210027 (SID C27) Beroun-Nový Jáchymov (v pracovní dny 7 až 12 spojů každým směrem), dopravce PROBO BUS, a. s. Všechny spoje jedou mezi zastávkou „Trubská,,rozc.1.0“ a „Otročiněves, I“ přes zastávky „Hudlice, Dibří“ a „Hudlice, dol.“ (v dolní části vsi), část spojů linky C27 zajíždí do horní části vsi do zastávek „Hudlice, hor.“ (na zastávkovém sloupku označena názvem „Hudlice, Jednota“) a „Hudlice, U kříže“. [133] => [134] => Nejbližší železniční tratě se nacházejí v údolí Litavky ([[Železniční trať Praha – Plzeň|Trať 170]]) a Berounky ([[Železniční trať Beroun–Rakovník|Trať 174]]). Autobusy z Hudlic navazují na obě tratě v Berouně, ve vzdálenosti asi 11 km, stanice v Nižboru na trati 174 či ve Zdicích na trati 170 jsou od Hudlic vzdálené asi 8 km pěší chůze. [135] => [136] => == Pamětihodnosti == [137] => [[Soubor:Hudlice, kostel svatého Tomáše.jpg|náhled|upright|Kostel svatého Tomáše]] [138] => Obdélné návsi dominuje novorománský trojlodní [[Kostel svatého Tomáš (Hudlice)|kostel svatého Tomáše]], postavený v letech 1874–1875 na místě středověkého kostelíka podle návrhu J. Jirusche. V zahradě severoseverovýchodně od kostela stojí roubený rodný domek [[Josef Jungmann|Josefa Jungmanna]] z roku 1718. Před domem je Jungmannův litinový pomník z roku 1873. [139] => [140] => * Rodný dům a památník [[Josef Jungmann|Josefa Jungmanna]], v ulici Bratří Jungmannů na návsi [141] => * Kostel svatého Tomáše v Jungmannově ulici na návsi. Původně stával na tomto místě na návsi starý roubený kostel. Současný pseudorománský kostel byl dostavěn r. 1875. Při výstavbě by původní starý kostelík obezděn a zbourán teprve po dokončení stavby současného kostela. [142] => * Kaplička u školy pod sokolovnou [143] => * Rodný dům [[Petr Cingr|Petra Cingra]] [144] => * Myslivna [145] => * [[Hudlická skála]] (487 m), [[buližník]]ový vrch při jz. okraji vsi. Dílčí výhledy, ve skalách na jižní straně temene se nachází téměř 12 m dlouhá nekrasová [[jeskyně]]. [146] => * [[Přírodní památka]] [[Stará Ves (přírodní památka)|Stará Ves]], k jihu až jihozápadu orientovaný svah po levé straně údolí [[Libotický potok|Libotického potoka]] asi 1¾ km východně od Hudlic. Chráněné území bylo vyhlášeno roku 1984, rozkládá se na ploše 1,94 ha v nadmořské výšce mezi 305 až 340 m. Předmětem ochrany jsou teplomilná a vápnomilná společenstva skalních stepí. [147] => [148] => == Osobnosti == [149] => [150] => * [[Petr Cingr]] (1850–1920), novinář a politik [151] => * [[Antonín Jan Jungmann|Antonín Jungmann]] (1775–1854), lékař, překladatel z němčiny, v roce 1839 [[rektor Univerzity Karlovy]] [152] => * [[Josef Jungmann]] (1773–1847), básník a jazykovědec [153] => [154] => == Reference == [155] => [156] => [157] => == Externí odkazy == [158] => * {{Commonscat}} [159] => * {{RÚIAN}} [160] => * [http://www.obec-hudlice.cz/ Oficiální stránky] [161] => [162] => {{Pahýl}} [163] => {{Okres Beroun}} [164] => {{Autoritní data}} [165] => {{Portály|Česko|Geografie}} [166] => [167] => [[Kategorie:Hudlice| ]] [168] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Beroun]] [169] => [[Kategorie:Sídla v Křivoklátské vrchovině]] [170] => [[Kategorie:Sídla v CHKO Křivoklátsko]] [171] => [[Kategorie:Obce v okrese Beroun]] [172] => [[Kategorie:Mikroregion Hudlicko]] [] => )
good wiki

Hudlice

Obec Hudlice se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský, zhruba 7 km západně od Berouna. Žije zde obyvatel.

More about us

About

S bohatou historií a krásným přírodním okolím představují ideální místo pro klidný život a odpočinek. Vesnice leží na úpatí Brd, malebného pohoří, které láká k procházkám a výletům do přírody. Okolní krajina s lesy, loukami a potoky nabízí mnoho možností pro aktivní trávení času, ať už se jedná o turistiku, cyklistiku nebo pozorování přírody. Hudlice mají také bohatou kulturní tradici, která se projevuje v místním životě, jakož i v různých akcích pořádaných během roku. Komunita v Hudlicích je soudržná a vřelá. Místní obyvatelé se aktivně zapojují do společenského dění a usilují o udržení dobrých vztahů v obci. Díky ochotě a spolupráci obyvatel se zde konají různé kulturní a společenské akce, které přispívají k radostnému životu ve vesnici. Hudlice jsou také ceněny pro svou malebnou architekturu, která zahrnuje historické budovy i moderní obytné domy, které se harmonicky doplňují s okolní přírodou. Tento symbiotický vztah mezi člověkem a přírodou vytváří příjemné prostředí pro život a relaxaci. Celkově jsou Hudlice příkladem místa, kde se setkává tradice s moderním způsobem života, a kde si lidé váží jak svých kořenů, tak příležitostí, které jim současnost nabízí. Je to místo, kde se dá žít spokojený život plný pozitivní energie a vzájemného porozumění.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Josef Jungmann','Beroun','Petr Cingr','Stará Ves (přírodní památka)','Krušná hora','Králův Dvůr','Antonín Jan Jungmann','Středočeský kraj','Železná ruda','Únor 1948','Přírodní památka','křivoklát'

Beroun

Křivoklát