Array ( [0] => 14783727 [id] => 14783727 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hvězdice [uri] => Hvězdice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Hvězdice [2] => | obrázek =Starfish - sea star - mosaic showing diversity.jpg [3] => | popisek = Vybraní zástupci hvězdic (z horního levého rohu po směru ručiček): [[hvězdice trnitá]], [[hvězdice růžová]], [[hvězdice síťovaná]], [[hvězdice polštářková]], ''[[Labidiaster annulatus]]'', [[hvězdice mořská]]. [4] => | velikost obrázku = 275px [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | nadoddělení = [[trojlistí]] (Bilateria) [7] => | oddělení = [[druhoústí]] (Deuterostomia) [8] => | kmen = [[ostnokožci]] (Echinodermata) [9] => | třída = '''hvězdice''' (Asteroidea) [10] => | třídu popsal = [[Henri Marie Ducrotay de Blainville|Blainville]], 1830 [11] => | druhotné dělení = [[Řád (biologie)|řády]] [12] => | podřazené taxony = [13] => * [[Brisingida]] [14] => * [[Forcipulatida]] [15] => * [[Notomyotida]] [16] => * [[Paxillosida]] [17] => * [[Spinulosida]] [18] => * [[Valvatida]] [19] => * [[Velatida]] [20] => }} [21] => '''Hvězdice''' (Asteroidea) jsou [[Třída (biologie)|třídou]] [[Ostnokožci|ostnokožců]]. Vyznačují se hvězdicovitým, nejčastěji pěticípým tvarem těla (z genetického hlediska se jedná o přeměněnou hlavu{{Citace elektronického periodika [22] => | příjmení = Houser [23] => | jméno = Pavel [24] => | titul = Hvězdice je přeměněná hlava bez těla [25] => | periodikum = Sciencemag.cz [26] => | vydavatel = Nitemedia s.r.o. [27] => | url = https://sciencemag.cz/hvezdice-je-premenena-hlava-bez-tela/ [28] => | datum vydání = 2023-11-05 [29] => | datum_přístupu = 2023-11-05 [30] => }}). Je známo kolem 1900 [[druh]]ů hvězdic. Tito jednoznačně rozpoznatelní [[mořští bezobratlí]] představují prastarou skupinu živočichů, jejíž moderní zástupci se objevili již v [[ordovik]]u před cirka 450 miliony let. Jejich [[Sesterská skupina|nejbližšími příbuznými]] jsou [[hadice]]. Hvězdice žijí na mořském dně ve všech [[oceán]]ech od tropických po polární oblasti. Vyskytují se od [[intertidál]]u po [[abysál]] do hloubek přesahujících 6 000 m. [31] => [32] => Tělo hvězdice je složeno z centrálního disku (terče), ze kterého vybíhá nejčastěji 5 ramen, nezřídka i více. Nejmenší druhy hvězdic mají pouze kolem 1 mm, velikost největších druhů přesahuje 1 m. Jejich zbarvení je typicky pestré od modré po sytě červenou. Ústní otvor se nachází na spodní straně těla, řitní otvor je umístěn na straně hřbetní. Do ramen zasahují [[Pohlavní orgán|pohlavní]] i [[trávicí soustava|trávicí orgány]]. Pohyb ramen zajišťuje [[ambulakrální soustava]], která funguje na principu hydraulického systému. Ramena mají zespodu malé tyčinkovité pohyblivé výrůstky zvané podie (panožky), které zprostředkovávají přichycení k substrátu. Specialitou trávicí soustavy většiny druhů je vakovitý vychlípitelný [[žaludek]], jenž hvězdice vypustí ústy na svou kořist, kterou rozloží svými [[enzym]]y a poté [[Mimotělní trávení|mimotělně]] stráví. [33] => [34] => Hvězdice jsou potravní [[Generalisté a specialisté|generalisté]], živí se převážně [[Mršina|mršinami]], které najdou na dně, a bezobratlými živočichy. Rozmnožují se většinou [[Pohlavní rozmnožování|pohlavně]], avšak řada druhů je schopna i [[Nepohlavní rozmnožování|nepohlavního rozmnožování]]. Mají výbornou schopnost regenerace a některé druhy se dokonce mohou rozmnožovat [[Fragmentace (biologie)|fragmentací]]. Hvězdice mohou v některých mořských systémech zaujímat velmi důležitou ekologickou funkci a některé hvězdice jsou považovány za [[Klíčový druh|klíčové druhy]]. Na druhou stranu [[hvězdice trnitá]] je obávaný predátor [[Korálový útes|korálových útesů]] [[Indo-Pacifik]]u a [[hvězdice amurská]] je pro svou [[Invazní druh|invazivní]] povahu jako jediný druh hvězdice zařazena na seznam [[100 nejhorších invazních druhů světa]]. Hvězdice jsou náchylné na [[znečištění moří]] a některé druhy jsou ohroženy sběrem lidmi, kteří tyto ostnokožce suší a prodávají jako suvenýry. V některých východoasijských zemích jsou součástí místních kuchyní. [35] => [36] => == Systematika == [37] => === Vnější systematika === [38] => Hvězdice (Asteroidea) coby samostatnou skupinu [[Popis druhu|formálně vytyčil]] francouzský přírodovědec [[Henri Marie Ducrotay de Blainville]] v roce 1830.{{Citace elektronického periodika [39] => | titul = Asteroidea [40] => | periodikum = www.marinespecies.org [41] => | vydavatel = WoRMS - World Register of Marine Species [42] => | url = https://www.marinespecies.org/aphia.php?p=taxdetails&id=123080 [43] => | jazyk = en [44] => | datum přístupu = 2023-07-03 [45] => }} Vědecký název Asteroidea je odvozen z řeckých ''aster'', ἀστήρ (hvězda) a ''eidos'', εἶδος (forma, vzhled).{{Citace elektronického periodika [46] => | titul = All About Starfish [47] => | periodikum = Smithsonian Science Education Center [48] => | url = https://ssec.si.edu/stemvisions-blog/all-about-starfish [49] => | datum vydání = 2017-09-05 [50] => | jazyk = en [51] => | datum přístupu = 2023-07-06 [52] => }} Hvězdice představují [[Třída (biologie)|třídu]] [[Kmen (biologie)|kmene]] [[Ostnokožci|ostnokožců]] (Echinodermata), což je jeden z mála čistě mořských kmenů. Pro tento kmen je typická [[ambulakrální soustava]], kostra [[mezoderm]]álního původu, skelet z vápnitých destiček a (nejčastěji) pětipaprsčitá [[Symetrie v biologii|symetrie]] dospělců, avšak bilaterální symetrie [[Larva|larev]].{{sfn|McKnight|2006|p=7}} Řada [[Fylogeneze|fylogenetických]] i [[Morfologie (biologie)|morfologických]] analýz podporují [[Monofyletismus|monofyletický]] původ hvězdic.{{Citace periodika [53] => | příjmení = Telford [54] => | jméno = Maximilian J. [55] => | příjmení2 = Lowe [56] => | jméno2 = Christopher J. [57] => | příjmení3 = Cameron [58] => | jméno3 = Christopher B. [59] => | titul = Phylogenomic analysis of echinoderm class relationships supports Asterozoa [60] => | periodikum = Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences [61] => | datum vydání = 2014-07-07 [62] => | ročník = 281 [63] => | číslo = 1786 [64] => | strany = 20140479 [65] => | issn = 0962-8452 [66] => | pmid = 24850925 [67] => | doi = 10.1098/rspb.2014.0479 [68] => | jazyk = en [69] => | url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2014.0479 [70] => | datum přístupu = 2023-07-03 [71] => }} V rámci kmene ostnokožců se hvězdice řadí do podkmene [[Asterozoa]], který zahrnuje vedle hvězdic ještě [[hadice]] (Ophiuroidea), které tedy tvoří [[Sesterská skupina|sesterskou]] (nejblíže příbuznou) skupinu hvězdic. Sesterský taxon k Asterozoa je podkmen [[Echinozoa]] zahrnující [[Sumýši|sumýše]] (Holothuroidea) a [[ježovky]] (Echinoidea).{{Citace periodika [72] => | příjmení = Linchangco [73] => | jméno = Gregorio V. [74] => | příjmení2 = Foltz [75] => | jméno2 = David W. [76] => | příjmení3 = Reid [77] => | jméno3 = Rob [78] => | titul = The phylogeny of extant starfish (Asteroidea: Echinodermata) including Xyloplax, based on comparative transcriptomics [79] => | periodikum = Molecular Phylogenetics and Evolution [80] => | datum vydání = 2017-10-01 [81] => | ročník = 115 [82] => | strany = 161–170 [83] => | issn = 1055-7903 [84] => | doi = 10.1016/j.ympev.2017.07.022 [85] => | jazyk = en [86] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1055790317301653 [87] => | datum přístupu = 2023-07-03 [88] => }} Pátou skupinou ostnokožců jsou [[lilijice]] (Crinoidea), které patrně tvoří bazální klad ostnokožců,{{Citace periodika [89] => | příjmení = Vaughn [90] => | jméno = Roy [91] => | příjmení2 = Garnhart [92] => | jméno2 = Nancy [93] => | příjmení3 = Garey [94] => | jméno3 = James R. [95] => | titul = Sequencing and analysis of the gastrula transcriptome of the brittle star Ophiocoma wendtii [96] => | periodikum = EvoDevo [97] => | datum vydání = 2012-09-03 [98] => | ročník = 3 [99] => | číslo = 1 [100] => | strany = 19 [101] => | issn = 2041-9139 [102] => | pmid = 22938175 [103] => | doi = 10.1186/2041-9139-3-19 [104] => | jazyk = en [105] => | url = https://doi.org/10.1186/2041-9139-3-19 [106] => | datum přístupu = 2023-07-04 [107] => }} i když o jejím vztahu k ostatním ostnokožcům existují určité pochyby následkem konfliktních molekulárních, morfologických a embryonálních znaků této skupiny. Vztahy těchto skupin v [[Kladogram|kladogramu]] vypadají následovně: [108] => [109] => {{Klad [110] => |label1=[[ostnokožci]] [111] => |1={{Klad [112] => |1={{klad [113] => |label1=[[Echinozoa]] [114] => |1={{klad [115] => |1=[[sumýši]] [[File:Holothuroidea.JPG|80 px]] [116] => |2=[[ježovky]] [[File:Sea urchin (217110954).jpg|80 px]] [117] => }} [118] => |label2=[[Asterozoa]] [119] => |2={{klad [120] => |1=[[hadice]] [[File:Ophiura ophiura.jpg|80 px]] [121] => |2='''hvězdice''' [[File:Portugal 20140812-DSC01434 (21371237591).jpg|100 px]] [122] => }} [123] => }} [124] => |2=[[lilijice]] [[File:Crinoid on the reef of Batu Moncho Island (cropped).JPG|50 px]] [125] => }} [126] => }} [127] => [128] => === Vnitřní systematika === [129] => Fylogenezí hvězdic se zabýval již francouzský přírodovědec [[Edmond Perrier]] (1844–1921), který ve své práci z roku 1884{{Citace monografie [130] => | příjmení = Perrier [131] => | jméno = Edmond [132] => | titul = Mémoire sur les étoiles de mer recueilliés dans la mer des Antilles et le golfe du Mexique : durant les expéditions de dragace faites sous la direction de M. Alexandre Agassiz [133] => | url = https://www.biodiversitylibrary.org/bibliography/82184 [134] => | vydavatel = Muséum national d'histoire naturelle [135] => | místo = Paris [136] => | rok vydání = 1884 [137] => | počet stran = 182 [138] => | doi = 10.5962/bhl.title.82184 [139] => | jazyk = fr [140] => }} položil základ systematiky hvězdic, když vytyčil „klasické“ řády [[Paxillosida]], [[Spinulosida]], [[Valvatida]] a [[Forcipulatida]], které se všechny používají i v moderní taxonomii, byť prošly v průběhu let několika revizemi. Moderní taxonomie rozeznává pouze další tři řády ([[Notomyotida]], [[Velatida]] a [[Brisingida]]).{{Citace sborníku [141] => | titul = Phylogeny of the Asteroidea [142] => | sborník = Starfish: biology and ecology of the Asteroidea [143] => | vydavatel = The Johns Hopkins University Press [144] => | místo = Maryland, US [145] => | strany = 3–15 [146] => | isbn = 978-1421407876 [147] => | jazyk = en [148] => | příjmení1 = Gale [149] => | jméno1 = Andrew S. [150] => | příjmení_sestavitele1 = Lawrence [151] => | jméno_sestavitele1 = John [152] => | rok_vydání = 2013 [153] => }} Nedávné fylogenetické analýzy (2022) nicméně poukazují na možnou [[Parafyletismus|parafyletičtnost]] řádů Valvatida, Paxillosida i Forcipulatida.{{Citace periodika [154] => | příjmení = Sun [155] => | jméno = Shao’e [156] => | příjmení2 = Xiao [157] => | jméno2 = Ning [158] => | příjmení3 = Sha [159] => | jméno3 = Zhongli [160] => | titul = Mitogenomics provides new insights into the phylogenetic relationships and evolutionary history of deep-sea sea stars (Asteroidea) [161] => | periodikum = Scientific Reports [162] => | datum vydání = 2022-03-18 [163] => | ročník = 12 [164] => | číslo = 1 [165] => | strany = 4656 [166] => | issn = 2045-2322 [167] => | doi = 10.1038/s41598-022-08644-9 [168] => | jazyk = en [169] => | url = https://www.nature.com/articles/s41598-022-08644-9 [170] => | datum přístupu = 2023-07-03 [171] => }} Dlouhodobě problematické se jeví i postavení hvězdic rodu ''[[Xyloplax]]''. Tito hlubinní ostnokožci z Nového Zélandu byli původně popsáni jako samostatná třída Concentricycloidea v rámci kmene ostnokožců,{{Citace periodika [172] => | příjmení = Baker [173] => | jméno = Alan N. [174] => | příjmení2 = Rowe [175] => | jméno2 = Francis W. E. [176] => | příjmení3 = Clark [177] => | jméno3 = Helen E. S. [178] => | titul = A new class of Echinodermata from New Zealand [179] => | periodikum = Nature [180] => | datum vydání = 1986-06 [181] => | ročník = 321 [182] => | číslo = 6073 [183] => | strany = 862–864 [184] => | issn = 1476-4687 [185] => | doi = 10.1038/321862a0 [186] => | jazyk = en [187] => | url = https://www.nature.com/articles/321862a0 [188] => | datum přístupu = 2023-07-03 [189] => }} nicméně pozdější fylogenetické rozbory ukázaly, že i přes značně odlišnou morfologii se spíše jedná o hvězdice z řádu Velatida.{{Citace periodika [190] => | příjmení = Janies [191] => | jméno = Daniel A. [192] => | příjmení2 = Voight [193] => | jméno2 = Janet R. [194] => | příjmení3 = Daly [195] => | jméno3 = Marymegan [196] => | titul = Echinoderm Phylogeny Including Xyloplax, a Progenetic Asteroid [197] => | periodikum = Systematic Biology [198] => | datum vydání = 2011-04-27 [199] => | ročník = 60 [200] => | číslo = 4 [201] => | strany = 420–438 [202] => | issn = 1076-836X [203] => | doi = 10.1093/sysbio/syr044 [204] => | jazyk = en [205] => | url = https://doi.org/10.1093/sysbio/syr044 [206] => | datum přístupu = 2023-07-04 [207] => }} Diskutováno je i postavení řádu Paxillosida, který byl některými autory považován za bazální klad hvězdic na základě četných morfologických zvláštností často považovaných za primitivní znaky, mj. nemožnosti vychlípnutí cardiálního žaludku a absenci přísavek na podiích.{{Citace periodika [208] => | příjmení = Gale [209] => | jméno = Andrew Scott [210] => | titul = Phylogeny and classification of the Asteroidea (Echinodermata) [211] => | periodikum = Zoological Journal of the Linnean Society [212] => | datum vydání = 1987-02 [213] => | ročník = 89 [214] => | číslo = 2 [215] => | strany = 107–132 [216] => | doi = 10.1111/j.1096-3642.1987.tb00652.x [217] => | jazyk = en [218] => | url = https://academic.oup.com/zoolinnean/article-lookup/doi/10.1111/j.1096-3642.1987.tb00652.x [219] => | datum přístupu = 2023-07-06 [220] => }} DNA analýzy nicméně takové závěry nepotvrzují a spíše se tedy bude jednat o [[Apomorfie|odvozené znaky]].{{Citace periodika [221] => | příjmení = Knott [222] => | jméno = K. Emily [223] => | příjmení2 = Wray [224] => | jméno2 = Gregory A. [225] => | titul = Controversy and Consensus in Asteroid Systematics: New Insights to Ordinal and Familial Relationships [226] => | periodikum = American Zoologist [227] => | datum vydání = 2000-06 [228] => | ročník = 40 [229] => | číslo = 3 [230] => | strany = 382–392 [231] => | issn = 0003-1569 [232] => | doi = 10.1093/icb/40.3.382 [233] => | jazyk = en [234] => | url = https://academic.oup.com/icb/article-lookup/doi/10.1093/icb/40.3.382 [235] => | datum přístupu = 2023-07-06 [236] => }} [237] => [238] => Hvězdice patří k jedné z druhově nejrozmanitějších skupin ostnokožců. Bylo popsáno kolem 1900 druhů v 36 čeledích a asi 370 rodech. Dá se předpokládat, že druhová diverzita bude ještě mnohem vyšší. Druhově rozmanitější skupinou ostnokožců jsou pouze [[hadice]] s cca 2100 popsanými druhy. Vnitřní systematika hvězdic stále nebyla uspokojivě vyjasněna. [[World Register of Marine Species|Světový registr mořských druhů]] (WoRMS) v roce 2023 hvězdice rozřazoval do následujících 7 řádů: [239] => [240] => {| class="wikitable" [241] => |- [242] => ! '''Řád''' [243] => ! '''Základní charakteristika''' [244] => !'''Příklad zástupce''' [245] => ! '''Fotografie''' [246] => |- [247] => | [[Brisingida]] [[Walter Kenrick Fisher|Fisher]], 1928 [248] => | Tyto hlubinné druhy hvězdic mívají 6–20 dlouhých tenkých ramen. Na těle bývá velké množství pedicelárií, které používají k chytání kořisti. Jsou široce rozšířené. Vzhledem se podobají [[Lilijice|lilijicím]].{{Citace periodika [249] => | příjmení = Zhang [250] => | jméno = Ruiyan [251] => | příjmení2 = Wang [252] => | jméno2 = Chunsheng [253] => | příjmení3 = Zhou [254] => | jméno3 = Yadong [255] => | titul = Morphology and molecular phylogeny of two new species in genus Freyastera (Asteroidea: Brisingida: Freyellidae), with a revised key to close species and ecological remarks [256] => | periodikum = Deep Sea Research Part I: Oceanographic Research Papers [257] => | datum vydání = 2019-12-01 [258] => | ročník = 154 [259] => | strany = 103163 [260] => | issn = 0967-0637 [261] => | doi = 10.1016/j.dsr.2019.103163 [262] => | jazyk = en [263] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0967063719303097 [264] => | datum přístupu = 2023-07-06 [265] => }}{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=889}}{{sfn|Brusca|Moore|Shuster|2016|p=973}} [266] => | ''[[Novodinia antillensis]]'' [267] => | [[Soubor:Expl2317 - Flickr - NOAA Photo Library.jpg|100px]] [268] => |- [269] => | [[Forcipulatida]] [[Edmond Perrier|Perrier]], 1884 [270] => | Dobře vyvinuté podie jsou většinou uspořádány ve 4 řadách. Mívají pedicelárie na stopce bez funkce mikročelistí.{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=889}}{{sfn|Brusca|Moore|Shuster|2016|p=973}} [271] => | [[hvězdice růžová]] [272] => | [[Soubor:Asterias rubens 01 Espen Rekdal.jpg|100x100pixelů]] [273] => |- [274] => | [[Notomyotida]] [[Hubert Jacob Ludwig|Ludwig]], 1910 [275] => | Typicky mívají 5 ramen a malý centrální disk. Ramena bývají vybavena silnou muskulaturou.{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=889}}{{sfn|Brusca|Moore|Shuster|2016|p=973}} Larvy neprochází stadiem brachiolarie jako u jiných hvězdic. [276] => | ''[[Benthopecten]] sp.'' [277] => | [[Soubor:Benthopecten sp.jpg|100px]] [278] => |- [279] => | [[Paxillosida]] [[Edmond Perrier|Perrier]], 1884 [280] => | Hvězdice bez řitního otvoru. Podie jsou bez přísavek. Neumí vychlípnout žaludek a potravu přijímají i vylučují ústy. Žijí na měkkém substrátu. Povrch kůže pokrývají papuly a paxilly.{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=889}}{{sfn|Brusca|Moore|Shuster|2016|p=973}} [281] => | ''[[Astropecten platyacanthus]]'' [282] => | [[File:Astropecten platyacanthus Sardegna09 i cm09 5500.jpg|100px]] [283] => |- [284] => | [[Spinulosida]] [[Edmond Perrier|Perrier]], 1884 [285] => | 5–18 ramen. Povrch hvězdic pokrývají krátké ostny. Pedicelárie většinou nejsou přítomny.{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=889}}{{sfn|Brusca|Moore|Shuster|2016|p=973}} Centrální disk je většinou malý.{{sfn|McKnight|2006|p=26}} [286] => | [[hvězdice trnitá]] [287] => | [[Soubor:Crown of Thorns-jonhanson.jpg|100x100pixelů]] [288] => |- [289] => | [[Valvatida]] [[Edmond Perrier|Perrier]], 1884 [290] => | Některé druhy mají paxilly a klepítkaté pedicelárie. Široce rozšířený řád.{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=889}}{{sfn|Brusca|Moore|Shuster|2016|p=973}} Mají dobře vyvinut zažívací systém, který je pevně uchycen do tělní stěny. Tento řád má největší [[Batymetrie|batymetrický]] rozsah výskytu (0–6720 m).{{sfn|McKnight|2006|p=5}} [291] => | [[hvězdice síťovaná]] [292] => | [[Soubor:Oreaster reticulatus in a sand beach.jpg|100x100pixelů]] [293] => |- [294] => | [[Velatida]] [[Edmond Perrier|Perrier]], 1884 [295] => | Většinou mají 5–15 ramen a silné tělo s mohutným diskem. Tělo pokrývá velké množství papulí. Žijí v chladných hlubokých mořích.{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=889}}{{sfn|Brusca|Moore|Shuster|2016|p=973}} [296] => | ''[[Solaster paxillatus]]'' [297] => | [[Soubor:Solaster paxillatus - 01.jpg|100px]] [298] => |} [299] => [300] => === Evoluce === [301] => [[Soubor:Streptaster vorticellatus (13 mm across) from the Bellevue Formation (Upper Ordovician) at the Maysville West roadcut of northern Kentucky, USA.jpg|náhled|13 mm široký exemplář [[Edrioasteroidea|edrioasteroida]] (''[[Streptaster vorticellatus]]'') se vyznačoval pětipaprsčitou symetrií a životem trvale přichyceným na substrátu (Kentucky, USA)]]Ostnokožci představují prastarou skupinu živočichů, jejíž počátky sahají již do [[Kambrium|předkabrického]] období, kdy došlo k osídlení epibentických mořských stanovišť (tzn. na dně nebo těsně u dna) nějakou formou [[Druhoústí|druhoústých]] živočichů.{{sfn|Brusca|Moore|Shuster|2016|p=1000-1001}} Za jednu z nejstarších moderních skupin organismů náležících k ostnokožcům lze považovat klad [[Crinozoa]] (zahrnující mj. skupinu [[Edrioasteroidea]]{{Citace periodika [302] => | příjmení = [303] => | jméno = [304] => | titul = Cambrian edrioasteroids from Australia and the origin of starfishes [305] => | periodikum = Memoirs of the Queensland Museum [306] => | datum vydání = 1990 [307] => | ročník = 28 [308] => | strany = 715–778 [309] => | issn = 0079-8835 [310] => | jazyk = en [311] => | url = https://www.biodiversitylibrary.org/part/74511 [312] => | datum přístupu = 2023-07-04 [313] => }}{{Citace periodika [314] => | příjmení = Elicki [315] => | jméno = Olaf [316] => | příjmení2 = Clausen [317] => | jméno2 = Sébastien [318] => | titul = Chapter 13 Cambrian echinoderm diversity and palaeobiogeography [319] => | periodikum = Geological Society London Memoirs [320] => | url = https://www.academia.edu/17092114/Chapter_13_Cambrian_echinoderm_diversity_and_palaeobiogeography [321] => | datum přístupu = 2023-07-04 [322] => }}{{Citace periodika [323] => | příjmení = Zhuravlev [324] => | jméno = A. Yu. [325] => | titul = The early history of the metazoa—a paleontologist’s viewpoint [326] => | periodikum = Biology Bulletin Reviews [327] => | datum vydání = 2015-09-01 [328] => | ročník = 5 [329] => | číslo = 5 [330] => | strany = 415–461 [331] => | issn = 2079-0872 [332] => | doi = 10.1134/S2079086415050084 [333] => | jazyk = en [334] => | url = https://doi.org/10.1134/S2079086415050084 [335] => | datum přístupu = 2023-07-04 [336] => }}{{Citace periodika [337] => | příjmení = Wen [338] => | jméno = R. [339] => | příjmení2 = Babcock [340] => | jméno2 = L.E. [341] => | příjmení3 = Peng [342] => | jméno3 = J. [343] => | titul = New edrioasteroid (Echinodermata) from the Spence Shale (Cambrian), Idaho, USA: further evidence of attachment in the early evolutionary history of edrioasteroids [344] => | periodikum = Bulletin of Geosciences [345] => | datum vydání = 2019-03-31 [346] => | strany = 115–124 [347] => | issn = 1802-8225 [348] => | doi = 10.3140/bull.geosci.1730 [349] => | jazyk = en [350] => | url = http://dx.doi.org/10.3140/bull.geosci.1730 [351] => | datum přístupu = 2023-07-04 [352] => }}), jehož doposud žijícími zástupci jsou [[Lilijice|lilijici]], kteří tak tvoří bazální klad ostnokožců.{{Citace periodika [353] => | příjmení = Zamora [354] => | jméno = Samuel [355] => | příjmení2 = Rahman [356] => | jméno2 = Imran A. [357] => | titul = Deciphering the early evolution of echinoderms with Cambrian fossils [358] => | periodikum = Palaeontology [359] => | datum vydání = 2014-11 [360] => | ročník = 57 [361] => | číslo = 6 [362] => | strany = 1105–1119 [363] => | doi = 10.1111/pala.12138 [364] => | jazyk = en [365] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12138 [366] => | datum přístupu = 2023-07-04 [367] => }}{{sfn|Brusca|Moore|Shuster|2016|p=1001}} Během kambria následovala rychlá diverzifikace ostnokožců{{sfn|Brusca|Moore|Shuster|2016|p=1000-1001}} a první moderní zástupci všech dalších skupin ostnokožců včetně hvězdic se vyvinuli v průběhu [[Ordovik|ordoviku]].{{sfn|Brusca|Moore|Shuster|2016|p=1001}} Hledání evolučních předků hvězdic ztěžuje jejich prastarý původ spolu s nepříliš bohatým fosilním záznamem. Hvězdice sice má vápenitý skelet, což je dobrý předpoklad pro fosilizaci, avšak tento skelet je roztříštěn do stovek menších vápenitých tělísek, které drží pospolu [[pojivová tkáň]] a další velmi křehké tělní části. Po smrti hvězdice dochází k rychlému rozpadu těchto křehkých částí a vápenitá tělíska velmi často nezůstanou pohromadě, protože je lehce odnesou vodní proudy. Individuální vápenitá tělíska jsou ve fosilním záznamu častá, avšak vzhledem k extrémní variabilitě jejich velikostí a tvarů tato tělíska neposkytují v podstatě žádnou informaci o druhu nebo morfologii jejich původního majitele. Pro zachování celé hvězdice ve fosilním záznamu je potřeba úplné, náhlé a trvalé zasypání jedince substrátem. Stavba těla hvězdic a hadic je navíc tak podobná, že z fosilií někdy není jasné, zda fosilie náleží k hvězdicím nebo hadicím.{{sfn|Brusca|Moore|Shuster|2016|p=1003}} [368] => [369] => Za nejstarší zástupce skupiny Asterozoa bývali často považováni vyhynulí [[Somasteroidea|somasteroidi]], skupina živočichů vykazujících znaky hvězdic i hadic. Podle studie z roku 2005 se nicméně zdá, že v době vydělení somasteroidů byly hadice a hvězdice již také přítomny. Podle autorů studie somasteroidi mohou představovat vyhynulou sesterskou skupinu hadic.{{Citace periodika [370] => | příjmení = Shackleton [371] => | jméno = Juliette Dean [372] => | titul = Skeletal homologies, phylogeny and classification of the earliest asterozoan echinoderms [373] => | periodikum = Journal of Systematic Palaeontology [374] => | datum vydání = 2005-01 [375] => | ročník = 3 [376] => | číslo = 1 [377] => | strany = 29–114 [378] => | issn = 1477-2019 [379] => | doi = 10.1017/S1477201905001525 [380] => | jazyk = en [381] => | url = http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1017/S1477201905001525 [382] => | datum přístupu = 2023-07-04 [383] => }} [[Speciace]] hvězdic může z evolučního pohledu nastat velmi rychle. Mezi sesterskými hvězdicemi ''[[Cryptasterina hystera]]'' a ''[[Cryptasterina pentagona]]'' se v posledních 6000 letech vyvinula řada unikátních rysů, které tyto druhy ekologicky zcela odlišují. U ''C. hystera'' se vyvinulo mj. samooplodnění a nošení vajíček, zatímco ''C.'' ''pentagona'' zůstala [[Gonochorismus|gonochoristkou]] s vnějším oplodněním.{{Citace periodika [384] => | příjmení = Puritz [385] => | jméno = Jonathan B. [386] => | příjmení2 = Keever [387] => | jméno2 = Carson C. [388] => | příjmení3 = Addison [389] => | jméno3 = Jason A. [390] => | titul = Extraordinarily rapid life-history divergence between Cryptasterina sea star species [391] => | periodikum = Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences [392] => | datum vydání = 2012-10-07 [393] => | ročník = 279 [394] => | číslo = 1744 [395] => | strany = 3914–3922 [396] => | issn = 0962-8452 [397] => | pmid = 22810427 [398] => | doi = 10.1098/rspb.2012.1343 [399] => | jazyk = en [400] => | url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2012.1343 [401] => | datum přístupu = 2023-07-04 [402] => }} [403] => == Anatomie a fyziologie == [404] => [405] => === Tělní stěna === [406] => [[Soubor:Pédicellaires d' Acanthaster Planci.JPG|náhled|Pedicelárie u [[Hvězdice trnová koruna|hvězdice trnové]]]] [407] => [408] => Tělo hvězdice je složeno z centrálního disku (středu / terče), ze kterého vybíhá nejčastěji 5 ramen. Pětiramenné hvězdice často kopírují tvar [[pentagram]]u včetně poměru [[Zlatý řez|zlatého řezu]].{{Citace periodika [409] => | příjmení = Wu [410] => | jméno = Liang [411] => | příjmení2 = Ji [412] => | jméno2 = Chengcheng [413] => | příjmení3 = Wang [414] => | jméno3 = Sishuo [415] => | titul = The advantages of the pentameral symmetry of the starfish [416] => | periodikum = [417] => | datum vydání = 2012 [418] => | doi = 10.48550/ARXIV.1202.2219 [419] => | jazyk = en [420] => | url = https://arxiv.org/abs/1202.2219 [421] => | datum přístupu = 2023-07-02 [422] => }} Řada druhů má více ramen, typicky 6–7 nebo 10–15, avšak počet může být i jiný.{{Citace elektronického periodika [423] => | titul = Do starfish have arms or legs, and how many do they have? [424] => | periodikum = Discover Wildlife [425] => | url = https://www.discoverwildlife.com/animal-facts/insects-invertebrates/do-starfish-have-arms-or-legs/ [426] => | jazyk = en [427] => | datum přístupu = 2023-07-02 [428] => }} ''[[Labidiaster annulatus]]'' z antarktických vod může mít dokonce až 50 ramen.{{Citace elektronického periodika [429] => | titul = Meet the Chocolate Chip Starfish and Its Unusual Relatives [430] => | periodikum = Animals [431] => | url = https://www.nationalgeographic.com/animals/article/160123-animals-starfish-sea-stars-oceans-science-colors [432] => | datum vydání = 2016-01-23 [433] => | jazyk = en [434] => | datum přístupu = 2023-07-02 [435] => }} Na spodní straně ramen se nachází hluboké rýhy obklopené podiemi neboli panožkami.{{sfn|Smrž|2015|p=177}} Tělo hvězdic není definováno pomocí segmentů ani hlavové části. Rozlišuje se pouze orální (spodní, tzn. strana těla kolem úst) a aborální (hřbetní) část.{{sfn|ref=Roček|Roček|1998|p=55}} [436] => [[Soubor:Marthasterias glacialis (Linnaeus, 1758) 1 tagged.png|vlevo|náhled|Povrch těla hvězdice ''[[Marthasterias glacialis]]'' zdobí krátké tupé trny kónického tvaru se světlými konci, papuly (v zelených kruzích) i [[pedicelárie]] (v červených kruzích)]] [437] => Tělní stěnu tvoří tenká vrstva pokožky ([[Pokožka (živočichové)|epidermis]]), následuje tlustší podkožní vrstva ([[Škára|dermis]]) z [[Pojivová tkáň|pojivové tkáně]] zahrnující skelet a nakonec [[coelom]]ová [[myoepitel]]iální vrstva s muskulaturou.{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=876}} Pokožka zahrnuje mj. sensorické buňky{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=878}} a tvoří se na ní různé výrůstky jako ostny, hrbolky, hroty nebo specializované orgány jako jsou [[pedicelárie]] (pedicellariae), madreporit, papuly, podie nebo paxilly (paxillae). Pedicelárie jsou nůžkovité výrůstky vzniklé z párových ostnů.{{sfn|Sedlák|2002|p=123}} Typicky se skládají ze dvou, občas ze tří tyčinkovitých výrůstků, které jim tak dávají podobu kleští. Objevují se na povrchu těla jen některých hvězdic, mj. u rodů ''[[Pycnopodia]]'', ''[[Asterias]]'' a ''[[Pisaster]]''. Bývají umístěny na hřbetní straně, někdy tvoří shluky u báze trnů.{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=877-878}} Funkce pedicelárií není zcela vyjasněna. Při nejmenším u některých hvězdic mají obrannou funkci, u jiných mají funkci očistnou – pomáhají zabraňovat usazování nečistot a larev jiných bezobratlých v usazení na pokožce. Některé druhy hvězdic používají pedicelárie jako „mikročelisti“ k zachytávání planktonní kořisti, na které se krmí.{{sfn|Brusca|Moore|Shuster|2016|p=980}} [438] => [439] => [[Soubor:Luidia ludwigi scotti.jpg|náhled|Detaily povrchu těla ''[[Luidia ludwigi]]'': A. meziramenní oblast, B. ústa, C. paxilly, D. rýha na spodní straně ramene]] [440] => [441] => Paxilly jsou miniaturní výrůstky pokrývající hřbetní stranu četných hvězdic, které se zahrabují do substrátu. Patří k nim zástupci rodů ''[[Luidia]]'', ''[[Astropecten]]'' a ''[[Goniaster]]''. Tyto výrůstky mají tvar otevřeného deštníku a jsou natolik hustě umístěny, že vytváří jakousi druhou vrstvu pokožky hvězdic a díky umístění na krátké tyčince ponechávají mezi pokožkou hvězdice a povrchem deštníků miniaturní vrstvu, která umožňuje proudění vody, čímž se zachovává funkce dýchání a propojení s okolním prostředím skrze madreporit (viz [[#Ambulakrální soustava|ambulakrální soustava]] pro vysvětlení funkce madreporitu).{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=877}}{{Citace periodika [442] => | příjmení = Lawrence [443] => | jméno = John M. [444] => | příjmení2 = Cobb [445] => | jméno2 = Janessa C. [446] => | příjmení3 = Herrera [447] => | jméno3 = Joan C. [448] => | titul = Morphological comparison of Astropecten cingulatus and a new species of Astropecten (Paxillosida, Astropectinidae) from the Gulf of Mexico [449] => | periodikum = Zootaxa [450] => | datum vydání = 2018-04-09 [451] => | ročník = 4407 [452] => | číslo = 1 [453] => | strany = 86–100 [454] => | issn = 1175-5334 [455] => | doi = 10.11646/zootaxa.4407.1.5 [456] => | jazyk = en [457] => | url = https://www.mapress.com/zt/article/view/zootaxa.4407.1.5 [458] => | datum přístupu = 2023-07-04 [459] => }} [460] => [461] => Skelet hvězdic, resp. všech ostnokožců, vzniká z [[mezoderm]]u, což je mezi bezobratlými unikátní, protože u ostatních bezobratlých vzniká z [[ektoderm]]u.{{sfn|ref=Roček|Roček|1998|p=55}} Pletivový skelet se skládá z vápnitých tělísek ([[ossiculi]]),{{sfn|Smrž|2015|p=174}} které mohou nabírat různých tvarů od ostnů po talířky a destičky. Hvězdice mohou mít až kolem 400 těchto tělísek, které drží pohromadě pojivá tkáň.{{Citace periodika [462] => | příjmení = LeClair [463] => | jméno = Elizabeth E. [464] => | titul = Effects of Anatomy and Environment on the Relative Preservability of Asteroids: A Biomechanical Comparison [465] => | periodikum = PALAIOS [466] => | datum vydání = 1993 [467] => | ročník = 8 [468] => | číslo = 3 [469] => | strany = 233–243 [470] => | issn = 0883-1351 [471] => | doi = 10.2307/3515146 [472] => | jazyk = en [473] => | url = https://www.jstor.org/stable/3515146 [474] => | datum přístupu = 2023-07-06 [475] => }} Skelet snižuje váhu hvězdice, navyšuje její sílu a díky své rozdrobnělé struktuře snižuje riziko zlomenin.{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=876}} Svaly v ramenech jsou uspořádány v páscích mezi vápnitými tělísky, což umožňuje různý stupeň flexibilního pohybu ramen.{{sfn|Brusca|Moore|Shuster|2016|p=978}} [476] => [477] => Většina druhů hvězdic měří kolem 12–24 cm.{{sfn|Dorit|Walker|Barnes|1991|p=779}} ''[[Pycnopodia helianthoides]]'' může měřit až k 1 m a vážit kolem 5 kg.{{Citace elektronického periodika [478] => | příjmení = Yagoda [479] => | jméno = Shayna [480] => | titul = Pycnopodia helianthoides [481] => | periodikum = Animal Diversity Web [482] => | url = https://animaldiversity.org/accounts/Pycnopodia_helianthoides/ [483] => | jazyk = en [484] => | datum přístupu = 2023-07-04 [485] => }} Vůbec největší známý exemplář hvězdice náležel druhu ''[[Midgardia xandaros]]'' a měřil 1,38 m.{{Citace elektronického periodika [486] => | titul = Largest starfish [487] => | periodikum = Guinness World Records [488] => | url = https://www.guinnessworldrecords.com/world-records/70235-largest-starfish [489] => | jazyk = en-gb [490] => | datum přístupu = 2023-07-04 [491] => }} K nejmenším zástupcům patří ''[[Parvulastra parvivipara]]'', která měří pouze 11 mm.{{Citace periodika [492] => | příjmení = Liversage [493] => | jméno = Kiran [494] => | příjmení2 = Byrne [495] => | jméno2 = Maria [496] => | titul = A note on life-history traits and conservation concerns for viviparous Australian seastars (Parvulastra parvivipara and P. vivipara) [497] => | periodikum = Research Ideas and Outcomes [498] => | datum vydání = 2018-11-10 [499] => | ročník = 4 [500] => | strany = e29766 [501] => | issn = 2367-7163 [502] => | doi = 10.3897/rio.4.e29766 [503] => | jazyk = en [504] => | url = https://riojournal.com/article/29766/ [505] => | datum přístupu = 2023-07-04 [506] => }} Většina hvězdic je pestře zbarvena v různých odstínech červené, oranžové a modré.{{sfn|Dorit|Walker|Barnes|1991|p=779}} Vedle rozdílného počtu se ramena hvězdic liší i různými tvary od krátkých po velmi dlouhá a od tenkých po extrémně široká, až hvězdice nabírají podobu [[Pětiúhelník|pětiúhelníku]]. [507] => [508] => [509] => Soubor:Labidiaster annulatus.JPG|Malé tělo s množstvím tenkých dlouhých ramen (''[[Labidiaster annulatus]]'') [510] => Soubor:Asterias rubens.jpg|„Klasická“ pětiramenná soustava ([[hvězdice růžová]]) [511] => Soubor:Oreasteridae - Choriaster granulatus.jpg|Široká ramena se zakulacenými konci (''[[Choriaster granulatus]]'') [512] => Soubor:CulcitanovguineaeJI1.jpg|Zakulacené tělo ([[hvězdice polštářková]]) [513] => Soubor:Ambush starfish (Stegnaster inflatus).jpg|Pětiúhelníkové tělo bez zřetelných ramen (''[[Stegnaster inflatus]]'') [514] => Soubor:Goniaster tessellatus São Tomé.jpg|Pěticípá hvězdice připomínající vánoční hvězdu (''[[Goniaster tessellatus]]'') [515] => [516] => [517] => === Ambulakrální soustava === [518] => [[Soubor:FMIB 52615 Diagram of water-vascular system of a starfish ;.jpeg|vlevo|náhled|299x299pixelů|Schematická kresba ambulakrální soustavy hvězdic: a. madreporit; b. kamenná chodba; c. okružní kanál; d. radiální kanálky; e. ampuly; f. podie]] [519] => Pohyb, přichycení, manipulaci s potravu a [[Výměna plynů|výměnu plynů]] hvězdic zajišťuje [[ambulakrální soustava]], která je typická i pro další ostnokožce. Jedná se o hydraulický systém vodních cév, který se skládá ze sítě kanálků vyplněných ambulakrální tekutinou. Vnitřní stěny kanálků pokrývá monociliátní [[řasinkový epitel]], který dopomáhá cirkulaci tekutiny. Voda se do kanálků dostává skrze [[madreporit]] (též madreporová destička), který tak zajišťuje propojení soustavy s vnějším prostředím. Jedná se o pórovitou, sítkovitou strukturu potaženou [[Polopropustná membrána|semipermeabilní]] membránou. Madreporit je spojen s ambulakrální soustavou skrze kamennou chodbu (nazývána tak proto, že její stěny jsou zpevněny destičkami z [[Uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]]), která ústí do okružního kanálku, který se vine kolem [[hltan]]u. Okružní kanálek, do kterého ústí všechny ostatní cévy, tvoří středovou, klíčovou část celé ambulakrální soustavy. Z okružního kanálku vede do každého z ramen radiální kanálek (resp. ambulakrální chodba), z níž do stran příčně vybíhají laterální kanálky. Tyto kanálky jsou naplněny vodou obsahující organické látky jako jsou [[sacharidy]] a [[Peptid|peptidy]]. Konce laterálních kanálků vybíhají do ampulí, což jsou svalovité kontraktilní orgány balónkovitého tvaru, z nichž z povrchu těla vybíhají [[podie]] (sing. podion) neboli panožky. Tyto dlouhé, tenké orgány jsou na konci rozšířené do tvaru přísavky. Podie jsou většinou uspořádány ve dvou řadách, v případě rozdílných délek laterálních kanálků mají čtyřřadé uspořádání.{{sfn|Smrž|2015|p=175}}{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=879–883}}{{sfn|ref=Roček|Roček|1998|p=56–57}}{{sfn|Sedlák|2002|p=121}} Z okružní soustavy vedle radiálních kanálků vybíhají ještě váčkovité útvary zvané Tiedemannova tělíska a Poliho váčky. Není zcela jasné, k čemu tyto orgány slouží. Tiedemannova tělíska jsou spojovány s produkcí určitých [[Coelomocyt|coelomocytů]] a Poliho váčky s regulací tlaku v ambulakrální soustavě.{{sfn|Brusca|Moore|Shuster|2016|p=981}} [520] => [521] => [[Soubor:Placa madreporica 2.jpg|náhled|Madreporit u ''Asterias'' sp.]] [522] => [523] => Při kontrakci podélných svalů ampulí dochází k uzavření kanálků, které objímají, takže tekutina z kanálků je vytlačena do podií, které se tímto prodlouží a jsou tak připraveny na kontakt se substrátem (např. skálou na dně moře). Rozšířeným koncům podií se sice říká přísavky, avšak k přichycení k substrátu nedochází pomocí sukce, což koncová ploška podií ani neumožňuje.{{sfn|ref=Roček|Roček|1998|p=56}}{{Citace periodika [524] => | příjmení = Hennebert [525] => | jméno = Elise [526] => | příjmení2 = Santos [527] => | jméno2 = Romana [528] => | příjmení3 = Flammang [529] => | jméno3 = Patrick [530] => | titul = Echinoderms don’t suck: evidence against the involvement of suction in tube foot attachment* [531] => | periodikum = Zoosymposia [532] => | datum vydání = 2012-12-12 [533] => | ročník = 7 [534] => | strany = 25–32 [535] => | issn = 1178-9913 [536] => | doi = 10.11646/zoosymposia.7.1.3 [537] => | jazyk = en [538] => | url = https://www.mapress.com/zs/article/view/zoosymposia.7.1.3 [539] => | datum přístupu = 2023-07-02 [540] => }} Přichycení i odchycení nejčastěji zprostředkovávají chemická adhesiva vypuštěná žláznatými buňkami na koncové plošce podií.{{Citace periodika [541] => | příjmení = Lengerer [542] => | jméno = Birgit [543] => | příjmení2 = Bonneel [544] => | jméno2 = Marie [545] => | příjmení3 = Lefevre [546] => | jméno3 = Mathilde [547] => | titul = The structural and chemical basis of temporary adhesion in the sea star Asterina gibbosa [548] => | periodikum = Beilstein Journal of Nanotechnology [549] => | datum vydání = 2018-07-30 [550] => | ročník = 9 [551] => | číslo = 1 [552] => | strany = 2071–2086 [553] => | issn = 2190-4286 [554] => | pmid = 30202680 [555] => | doi = 10.3762/bjnano.9.196 [556] => | jazyk = en [557] => | url = https://www.beilstein-journals.org/bjnano/articles/9/196 [558] => | datum přístupu = 2023-07-02 [559] => }} Podie se po substrátu pohybují ve vysoce koordinovaných vlnách, při kterých se jedna sekce podií postupně oddělí od substrátu, zatímco ta předchozí se přichycuje.{{Citace periodika [560] => | příjmení = Cavey [561] => | jméno = Michael J. [562] => | příjmení2 = Wood [563] => | jméno2 = Richard L. [564] => | titul = Specializations for excitation-contraction coupling in the podial retractor cells of the starfish Stylasterias forreri [565] => | periodikum = Cell and Tissue Research [566] => | datum vydání = 1981-07-01 [567] => | ročník = 218 [568] => | číslo = 3 [569] => | strany = 475–485 [570] => | issn = 1432-0878 [571] => | doi = 10.1007/BF00210108 [572] => | jazyk = en [573] => | url = https://doi.org/10.1007/BF00210108 [574] => | datum přístupu = 2023-07-02 [575] => }} Některé druhy hvězdic (např. ''[[Protoreaster nodosus]]'', ''[[Asterias forbesi]]'', ''[[Luidia clathrata]]'', ''[[Hvězdice růžová|Asterias rubens]]'', ''[[Hvězdice amurská|Asterias amurensis]]'', ''[[Pisaster giganteus]]'' a ''[[Hvězdice trnová koruna|Acanthaster planci]]'') se pohybují v koordinovaných posunech, které jsou rychlejší než postupný pohyb běžný u ostatních hvězdic. Tyto posuny probíhají tak, že zatímco každý třetí podion nadzdvihne váhu hvězdice, zbylé dvě třetiny podií se natáhnou vpřed, přichytí se na substrátu a najednou přisunou tělo hvězdice o kousek dále. Princip pohybu lze přirovnat např. k používání [[Chůdy|chůd]] člověkem s jednou nohou.{{Citace elektronické monografie [576] => | příjmení = Johnson [577] => | jméno = A. S. [578] => | spoluautoři = a kol. [579] => | titul = The oscillatory gait of high-speed sea stars Do sea stars of varying morphology vary stride length or step frequency to change speed [580] => | url = https://sicb.org/abstracts/the-oscillatory-gait-of-high-speed-sea-stars-do-sea-stars-of-varying-morphology-vary-stride-length-or-step-frequency-to-change-speed/ [581] => | vydavatel = The Society for Integrative and Comparative Biology, 2019 Annual meeting, 88-3 Sunday, Jan. 6 10:30 – 10:45 [582] => | datum vydání = 2019 [583] => | datum přístupu = [584] => | jazyk = en [585] => }}{{Citace periodika [586] => | příjmení = Pennisi [587] => | jméno = Elizabeth [588] => | titul = Watch this sea star bounce to get around [589] => | periodikum = Science [590] => | datum vydání = 2019-01-06 [591] => | issn = 0036-8075 [592] => | doi = 10.1126/science.aaw4669 [593] => | jazyk = en [594] => | url = https://www.sciencemag.org/news/2019/01/watch-sea-star-bounce-get-around [595] => | datum přístupu = 2023-07-03 [596] => }}{{Citace periodika [597] => | příjmení = Ellers [598] => | jméno = Olaf [599] => | příjmení2 = Khoriaty [600] => | jméno2 = Melody [601] => | příjmení3 = Johnson [602] => | jméno3 = Amy S. [603] => | titul = Kinematics of sea star legged locomotion [604] => | periodikum = Journal of Experimental Biology [605] => | datum vydání = 2021-11-15 [606] => | ročník = 224 [607] => | číslo = 22 [608] => | issn = 0022-0949 [609] => | doi = 10.1242/jeb.242813 [610] => | jazyk = en [611] => | url = https://doi.org/10.1242/jeb.242813 [612] => | datum přístupu = 2023-07-03 [613] => }} [614] => [615] => [[Soubor:Luidia magnifica mouth.jpg|vlevo|náhled|Ústní otvor druhu ''[[Luidia magnifica]]'', stopkovité orgány s červenými konečky jsou podie ]] [616] => [617] => Vzhledem k tomu, že se hvězdice vyvinuly z [[Dvoustranně souměrní|dvoustranně souměrných organismů]], jejich pohyb vykazuje silně bilaterální tendence, a to zvláště během lovu nebo při úniku před predátorem. Některá ramena totiž slouží jako hlavní, řídící paže vedoucí směr pohybu, zatímco ostatní ramena hrají vedlejší roli. Podobně bilaterální tendence bude patrně mít i nervový či smyslový systém.{{Citace periodika [618] => | příjmení = Ji [619] => | jméno = Chengcheng [620] => | příjmení2 = Wu [621] => | jméno2 = Liang [622] => | příjmení3 = Zhao [623] => | jméno3 = Wenchan [624] => | titul = Echinoderms Have Bilateral Tendencies [625] => | periodikum = PLoS ONE [626] => | datum vydání = 2012-01-11 [627] => | ročník = 7 [628] => | číslo = 1 [629] => | strany = e28978 [630] => | issn = 1932-6203 [631] => | pmid = 22247765 [632] => | doi = 10.1371/journal.pone.0028978 [633] => | poznámka = PMID 22247765 [634] => PMCID: PMC3256158 [635] => | jazyk = en [636] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3256158/ [637] => | datum přístupu = 2023-07-02 [638] => }} Rychlost pohybu hvězdic závisí na druhu. Např. [[hvězdice růžová]] se pohybuje rychlostí pouze 6 m za den.{{Citace periodika [639] => | příjmení = Smith [640] => | jméno = G. F. M. [641] => | titul = Factors Limiting Distribution and Size in the Starfish [642] => | periodikum = Journal of the Fisheries Research Board of Canada [643] => | datum vydání = 1940-01-01 [644] => | ročník = 5a [645] => | číslo = 1 [646] => | strany = 84–103 [647] => | issn = 0015-296X [648] => | doi = 10.1139/f40-010 [649] => | jazyk = en [650] => | url = http://www.nrcresearchpress.com/doi/10.1139/f40-010 [651] => | datum přístupu = 2023-07-02 [652] => }} Naproti tomu ''[[Pycnopodia helianthoides]]'' se s pomocí svých 15 000 podií může pohybovat rychlostí až 1 m za minutu.{{Citace elektronického periodika [653] => | příjmení = [654] => | jméno = [655] => | titul = What is an sponge? [656] => | periodikum = oceanservice.noaa.gov [657] => | vydavatel = National Oceanic and Atmospheric Administration [658] => | url = https://oceanservice.noaa.gov/facts/starfish.html# [659] => | jazyk = en [660] => | datum přístupu = 2023-07-02 [661] => }}{{Citace elektronického periodika [662] => | titul = Fastest starfish [663] => | periodikum = Guinness World Records [664] => | url = https://www.guinnessworldrecords.com/world-records/118353-fastest-starfish [665] => | datum vydání = 2011-12-16 [666] => | jazyk = en [667] => | datum přístupu = 2023-07-04 [668] => }} [669] => [670] => Vedle pohybové funkce slouží podie i k dýchání a exkreci, kterou pomáhají zajišťovat spolu s papuly (papulae). Papuly jsou tenkostěnné, vyklenuté, obrvené povrchové orgány na vnější straně těla na centrální disku a ramenech. Skrze podie a papuly se do těla dostává kyslík a vylučuje [[oxid uhličitý]]. Distribuci kyslíku zajišťuje ambulakrální soustava. Ta se stará i o distribuci živin ze zažívacího traktu do svalů.{{sfn|Smrž|2015|p=179}}{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=886–887}} [671] => [672] => === Trávicí soustava a zažívání === [673] => [[Soubor:Asterias rubens, dissection.svg|náhled|300x300pixelů|Řez hvězdicí se zaměřením na anatomii trávicí soustavy: 1. pylorický žaludek, 2. střevo a anální otvor, 3. rektální žláza, 4. kamenná chodba, 5. madreporit, 6. caecum pylorického žaludku, 7. jaterní výběžky (zažívací žlázy), 8. cardiální žaludek, 9. gonáda, 10. radiální vodní kanál, 11. ampuly]] [674] => Trávicí soustava zabírá většinu disku hvězdice a rozšiřuje se i do ramen. Ústní otvor se nachází uprostřed středového disku a je obklopen peristomální, flexibilní membránou a uzavřen sfinkterem neboli svalovým svěračem. Po ústním otvoru následuje [[jícen]], který ústí do žaludku, který zabírá většinu disku. Žaludek je rozdělen sevřením na větší cardiální žaludek, za nímž následuje menší pylorický žaludek. Cardiální žaludek je vysoce flexibilní a hvězdice jej mohou vychlípnout z ústního otvoru ven. Tento žláznatý vak je podepřen vazy připojenými na vápnitý skelet v ramenech, což zajišťuje vtáhnutí žaludku zpět do těla. Z pylorického žaludku vybíhá do každého ramena pár slepých jaterních výběžků, každý se dvěma řadami caec. Jaterní výběžky jsou dlouhé trubicovité orgány, které jsou zevnitř vystlány žlázami sekretující trávicí enzymy, které potravu rozloží, a poté vstřebávají živiny z potravy. Příjem potravy tedy probíhá tak, že hvězdice zcela vychlípne svůj cardiální žaludek skrze ústa, obejme s ním kořist, kterou rozloží pomocí trávicích enzymů, vstřebá potravu žaludkem, načež žaludek vtáhne zpět do těla. Tento princip hvězdici umožňuje živit se i kořistí mnohokrát větší než je ona sama. Externí vývod z pylorického žaludku je zprostředkován krátkým střevem zakončeným rektem, které ústí na hřbetní straně hvězdice.{{sfn|Smrž|2015|p=177}}{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=885}}{{sfn|Sedlák|2002|p=329-330}} [675] => [676] => Některé druhy hvězdic jako jsou zástupci rodů ''[[Astropecten]]'' nebo ''[[Luidia]]'' nedokáží cardiální žaludek vychlípnout a polykají kořist celou. Po natrávení kořisti vyplivnou skrze ústní otvor nestravitelné části jako lastury malých mlžů.{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=885}} Zvláštní skupinu tvoří několik hvězdic krmících se zachycováním planktonu z vody pomocí natažených ramen do vodního sloupce. Ke chňapnutí kořisti využívají na ramenech umístěné klepítkovité pedicelárie, které mají funkci jakýchsi „mikročelisti“. K hvězdicím využívajících tento způsob krmení patří ''[[Novodinia antillensis]]'' ze západního Atlantiku{{Citace periodika [677] => | příjmení = Emson [678] => | jméno = R. H. [679] => | příjmení2 = Young [680] => | jméno2 = C. M. [681] => | titul = Feeding mechanism of the brisingid starfish Novodinia antillensis [682] => | periodikum = Marine Biology [683] => | datum vydání = 1994-02-01 [684] => | ročník = 118 [685] => | číslo = 3 [686] => | strany = 433–442 [687] => | issn = 1432-1793 [688] => | doi = 10.1007/BF00350300 [689] => | jazyk = en [690] => | url = https://doi.org/10.1007/BF00350300 [691] => | datum přístupu = 2023-07-02 [692] => }} nebo ''[[Rathbunaster Californicus]]'' ze severovýchodního Pacifiku.{{Citace periodika [693] => | příjmení = Lauerman [694] => | jméno = Lynn M. L. [695] => | titul = Diet and Feeding Behavior of the Deep-Water Sea Star Rathbunaster Californicus (Fisher) in the Monterey Submarine Canyon [696] => | periodikum = Bulletin of Marine Science [697] => | datum vydání = 1998-11-01 [698] => | ročník = 63 [699] => | číslo = 3 [700] => | strany = 523–530 [701] => | url = https://www.ingentaconnect.com/contentone/umrsmas/bullmar/1998/00000063/00000003/art00006# [702] => | datum přístupu = 2023-07-04 [703] => }} [704] => [705] => Odpadním produktem po zpracování živin je hlavně [[amoniak]], který hvězdice vylučují skrze oblasti tenkých tělních stěn jako jsou podie a papuly. Pevnější částice živin zachytávají [[Coelomocyt|coelomocyty]] v [[Coelom|coelomové dutině]], odkud jsou dopraveny do papul, jejichž konečky po nahromadění odpadního materiálu odpadávají spolu s odpadním materiálem.{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=887}}{{sfn|Smrž|2015|p=177}} [706] => [707] => === Oběhový systém === [708] => [[Soubor:Luidia maculata, Ras Sedr, Egypt.jpg|vlevo|náhled|Sedmiramenná hvězdice ''[[Luidia maculata]]'' v Egyptě]] [709] => Cévní systém ostnokožců se nazývá hemální či psedohemální soustava.{{sfn|Sedlák|2002|p=121}} Tento trubicový oběhový systém odvozený z coelomu je u všech ostnokožců, a u hvězdic zvláště, značně zakrnělý.{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=886}}{{sfn|Smrž|2015|p=175}} Probíhá paralelně s ambulakrální soustavou a skládá se ze tří vzájemně propojených kanálků: aborálního (na hřbetní straně), orálního (kolem úst) a gastrického (kolem střeva).{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=886}}{{sfn|Smrž|2015|p=175}} U kamenné chodby se kanálky hemální soustavy spojují přes axiální orgán. Tento váčkovitý orgán je protkán sítí cév a vznikají v něm coelomocyty, které mají řadu funkcí, mj. slouží k přenosu živin i kyslíku, podílejí se na regeneraci a hojení a [[Fagocyt|fagocytují]] cizorodý materiál. Axiální orgán je umístěn v axiálním sinu.{{sfn|Sedlák|2002|p=121-122}} Coelomická tekutina uvnitř hemálních cév je poháněna brvami.{{sfn|Smrž|2015|p=175}} Není zcela vyjasněno, k čemu všemu hemální systém slouží, avšak patrně bude hrát roli v distribuci živin do ostatních částí těla hvězdic.{{sfn|Smrž|2015|p=175}}{{sfn|Brusca|Moore|Shuster|2016|p=993}} U hvězdice ''[[Echinaster graminicola]]'' bylo ukázáno, že hemální systém skutečně dopomohl k distribuci živin do gonád a podií,{{sfn|Brusca|Moore|Shuster|2016|p=993}} nicméně u hvězdice růžové nebylo zjištěno, že by hemální systém hrál významnější roli v přenosu živin.{{Citace periodika [710] => | příjmení = Beijnink [711] => | jméno = F. B. [712] => | příjmení2 = Voogt [713] => | jméno2 = P. A. [714] => | titul = The aboral haemal system of the sea star, Asterias rubens (Echinodermata, Asteroidea): An ultrastructural and histochemical study [715] => | periodikum = Zoomorphology [716] => | datum vydání = 1986-01-01 [717] => | ročník = 106 [718] => | číslo = 1 [719] => | strany = 49–60 [720] => | issn = 1432-234X [721] => | doi = 10.1007/BF00311947 [722] => | jazyk = en [723] => | url = https://doi.org/10.1007/BF00311947 [724] => | datum přístupu = 2023-07-05 [725] => }} [726] => [727] => === Nervový a sensorický systém === [728] => Hvězdice nemají mozek, avšak nervový systém je komplexní. Kolem úst je umístěn prstencový nervový systém, na který se vážou radiální nervy vybíhající do ramen paralelně s radiálními kanály ambulakrální soustavy. Periferní nervový systém tvoří dvě sítě nervů, a sice sensorický systém umístěný v epidermu a motorický systém v coelomové dutině. Klíčovými sensorickými orgány jsou jednoduché, miskovité, červené optické polštářky, které se nachází na koncích ramen. Každý polštářek je složen ze změti 80–200 jednoduchých oček ([[ocelli]]). Sensorickou funkci má i epidermis, která dokáže přijímat chemické, hmatové a světelné vjemy.{{sfn|Kotpal|2013|p=822-823}}{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=883-884}} Zvláště sensoricky vnímavé jsou podie.{{sfn|Sedlák|2002|p=123}} [729] => [730] => == Životní cyklus == [731] => === Pohlavní rozmnožování === [732] => [[Soubor:Acanthaster planci - spawning.jpeg|náhled|[[Hvězdice trnitá]] během vypouštění pohlavních buněk do vodního sloupce]] [733] => U hvězdic není přítomen [[pohlavní dimorfismus]], tzn. samec i samice vypadají stejně. Až na pár výjimek, všechny druhy hvězdic jsou [[Gonochorismus|gonochoristé]]. Pětiramenné hvězdice mívají 10 [[Gonáda|gonád]], dvě v každém rameni. Gonády jsou v ramenech volně umístěné mezi jaterními výběžky pylorického žaludku a ampulemi.{{sfn|Kotpal|2013|p=823}} Gonády tvarem připomínají dlouhý trs hroznů. U hvězdic, které nejsou připraveny k rozmnožování, gonády vyplňují pouze bázi ramen, avšak u pohlavně dospělých jedinců zaplňují ramena až k jejich konečkům.{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=887}} [[Varle|Varlata]] i [[vaječník]]y jsou morfologicky podobné, avšak jejich barva bývá jiná; varlata jsou šedavá a vaječníky růžové až oranžové.{{sfn|Kotpal|2013|p=823}} [734] => [735] => Některé druhy hvězdic jsou [[hermafrodit]]ní. Patří k nim hvězdice ''[[Nepanthia belcheri]]'', které takřka všechny mají [[oocyt]]y (ženské pohlavní buňky), avšak některé gonády fungují jako vaječníky a jiné jako varlata. Velké samice se navíc dovedou [[Fragmentace (biologie)|rozdělit na dvě]], přičemž nová hvězdice je samec, který se po dorůstu do větší velikosti mění na samici.{{Citace periodika [736] => | příjmení = Ottesen [737] => | jméno = P. O. [738] => | příjmení2 = Lucas [739] => | jméno2 = J. S. [740] => | titul = Divide or broadcast: Interrelation of asexual and sexual reproduction in a population of the fissiparous hermaphroditic seastar Nepanthia belcheri (Asteroidea: Asterinidae) [741] => | periodikum = Marine Biology [742] => | datum vydání = 1982-08-01 [743] => | ročník = 69 [744] => | číslo = 3 [745] => | strany = 223–233 [746] => | issn = 1432-1793 [747] => | doi = 10.1007/BF00397488 [748] => | jazyk = en [749] => | url = https://doi.org/10.1007/BF00397488 [750] => | datum přístupu = 2023-07-03 [751] => }} Postupným hermafroditismem prochází i hvězdice ''[[Asterina gibbosa]]''. Všichni zástupci této hvězdice se rodí jako samci, avšak s růstem těla se mění v samice.{{Citace elektronického periodika [752] => | titul = A cushion star (Asterina gibbosa) [753] => | periodikum = www.marlin.ac.uk [754] => | vydavatel = MarLIN - The Marine Life Information Network [755] => | url = https://www.marlin.ac.uk/species/detail/1563 [756] => | jazyk = en [757] => | datum přístupu = 2023-07-03 [758] => }} [759] => [[Soubor:Knobbly sea star (Protoreaster nodosus) in spawning posture (6057835392).jpg|vlevo|náhled|''[[Protoreaster nodosus]]'' v pozici připravené k vypuštění vajíček]] [760] => K rozmnožování dochází většinou na jaře.{{sfn|Kotpal|2013|p=823}} Typicky nastává pouze jedno rozmnožovací období ročně. Většina hvězdic vypouští vajíčka a spermie do vodního sloupce, kde dochází k [[oplodnění]].{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=887}} Některé druhy mohou klást vajíčka pod kameny a do skalních škvír.{{Citace elektronického periodika [761] => | příjmení = Crump [762] => | jméno = R. G. [763] => | příjmení2 = Emson [764] => | jméno2 = R. H. [765] => | titul = The natural history, life history and ecology of the two British species of Asterina [766] => | periodikum = Field Studies [767] => | url = https://www.field-studies-council.org/resources/field-studies-journal/the-natural-history-life-history-and-ecology-of-the-two-british-species-of-asterina/ [768] => | datum vydání = 1983 [769] => | ročník = 5 [770] => | strany = 867–882 [771] => | jazyk = en [772] => | datum přístupu = 2023-07-03 [773] => }} Hvězdice se vykazují vysokou plodností. Samice mohou naklást až 1,25 milionu vajíček za hodinu a 200 milionů vajíček za jedno rozmnožovací období. Počet spermií vypuštěných samcem bývá ještě vyšší.{{sfn|Kotpal|2013|p=825}} Většina vajíček je planktonická, avšak některá jsou lecitotrofická (mají žloutkový váček a přeskakují larvální stadium). Tato vajíčka patřívají hvězdicím žijícím v chladných vodách jako jsou polární oblasti nebo velké hloubky. Tyto druhy vypouští méně vajíček, avšak vajíčka jsou mnohem větší a zahrnují žloutkový váček.{{sfn|Brusca|Moore|Shuster|2016|p=996}} Hvězdice tato vajíčka nejdříve nosí na různých místech těla ve zvláštních kapsičkách,{{Citace periodika [774] => | příjmení = McClary [775] => | jméno = D. J. [776] => | příjmení2 = Mladenov [777] => | jméno2 = P. V. [778] => | titul = Reproductive pattern in the brooding and broadcasting sea star Pteraster militaris [779] => | periodikum = Marine Biology [780] => | datum vydání = 1989-12-01 [781] => | ročník = 103 [782] => | číslo = 4 [783] => | strany = 531–540 [784] => | issn = 1432-1793 [785] => | doi = 10.1007/BF00399585 [786] => | jazyk = en [787] => | url = https://doi.org/10.1007/BF00399585 [788] => | datum přístupu = 2023-07-03 [789] => }} mj. pod centrálním diskem nebo rameny,{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=887}} v cardiálním žaludku (''[[Leptasterias tenera]]''){{Citace periodika [790] => | příjmení = Hendler [791] => | jméno = Gordon [792] => | příjmení2 = Franz [793] => | jméno2 = David R. [794] => | titul = THE BIOLOGY OF A BROODING SEASTAR, LEPTASTERIAS TENERA, IN BLOCK ISLAND SOUND [795] => | periodikum = The Biological bulletin [796] => | datum vydání = 1982-06-01 [797] => | ročník = 162 [798] => | strany = 273–289 [799] => | issn = 0006-3185 [800] => | doi = 10.2307/1540983 [801] => | jazyk = en [802] => | url = https://www.biodiversitylibrary.org/part/6370 [803] => | datum přístupu = 2023-07-03 [804] => }} či dokonce v gonádách.{{Citace periodika [805] => | příjmení = Byrne [806] => | jméno = Maria [807] => | titul = Viviparity in the Sea Star Cryptasterina hystera (Asterinidae)—Conserved and Modified Features in Reproduction and Development [808] => | periodikum = The Biological Bulletin [809] => | datum vydání = 2005-04 [810] => | ročník = 208 [811] => | číslo = 2 [812] => | strany = 81–91 [813] => | issn = 0006-3185 [814] => | doi = 10.2307/3593116 [815] => | jazyk = en [816] => | url = https://www.journals.uchicago.edu/doi/10.2307/3593116 [817] => | datum přístupu = 2023-07-03 [818] => }} Hvězdice nosící vajíčka pod centrálním diskem typicky přitáhnou bázi ramena k tělu, čímž vytvoří na spodní straně disku částečně uzavřenou kapsu.{{Citace periodika [819] => | příjmení = Chia [820] => | jméno = Fu-Shiang [821] => | titul = Brooding Behavior of a Six-Rayed Starfish, Leptasterias hexactis [822] => | periodikum = Biological Bulletin [823] => | datum vydání = 1966 [824] => | ročník = 130 [825] => | číslo = 3 [826] => | strany = 304–315 [827] => | issn = 0006-3185 [828] => | doi = 10.2307/1539738 [829] => | jazyk = en [830] => | url = https://www.jstor.org/stable/1539738 [831] => | datum přístupu = 2023-07-05 [832] => }} Hvězdice ''[[Pteraster militaris]]'' si zase uchovává ve hřbetní kapse jen několik vajíček, ty ostatní vypouští do vody. Potomky, které si ponechává na těle, může odnosit až do juvenilního stadia (velikost 4 mm).{{Citace periodika [833] => | příjmení = McClary [834] => | jméno = Daniel J. [835] => | příjmení2 = Mladenov [836] => | jméno2 = Philip V. [837] => | titul = Brooding biology of the sea star Pteraster militaris (O.F. Müller): energetic and histological evidence for nutrient translocation to brooded juveniles [838] => | periodikum = Journal of Experimental Marine Biology and Ecology [839] => | datum vydání = 1990-10-16 [840] => | ročník = 142 [841] => | číslo = 3 [842] => | strany = 183–199 [843] => | issn = 0022-0981 [844] => | doi = 10.1016/0022-0981(90)90090-Y [845] => | jazyk = en [846] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/002209819090090Y [847] => | datum přístupu = 2023-07-05 [848] => }} U těchto velkých vajíček většinou dochází k přeskočení larválního stádia a ze žloutkových vajíček se líhnout hned miniaturní hvězdice. [849] => [[Soubor:Asterias rubens 09 Espen Rekdal.jpg|náhled|Hvězdice růžová vypouští pohlavní buňky]] [850] => Přinejmenším u některých druhů dochází k časové koordinaci rozmnožování pomocí vypouštění [[feromon]]ů z gonád první hvězdicí připravené k rozmnožování, čímž se stimuluje vypuštění pohlavních buněk i u zbytku místní populace.{{Citace periodika [851] => | příjmení = Beach [852] => | jméno = D. H. [853] => | příjmení2 = Hanscomb [854] => | jméno2 = N. J. [855] => | příjmení3 = Ormond [856] => | jméno3 = R. F. G. [857] => | titul = Spawning pheromone in crown-of-thorns starfish [858] => | periodikum = Nature [859] => | datum vydání = 1975-03 [860] => | ročník = 254 [861] => | číslo = 5496 [862] => | strany = 135–136 [863] => | issn = 1476-4687 [864] => | doi = 10.1038/254135a0 [865] => | jazyk = en [866] => | url = https://www.nature.com/articles/254135a0 [867] => | datum přístupu = 2023-07-03 [868] => }}{{Citace periodika [869] => | příjmení = Miller [870] => | jméno = Richard L. [871] => | titul = Evidence for the presence of sexual pheromones in free-spawning starfish [872] => | periodikum = Journal of Experimental Marine Biology and Ecology [873] => | datum vydání = 1989-10-12 [874] => | ročník = 130 [875] => | číslo = 3 [876] => | strany = 205–221 [877] => | issn = 0022-0981 [878] => | doi = 10.1016/0022-0981(89)90164-0 [879] => | jazyk = en [880] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0022098189901640 [881] => | datum přístupu = 2023-07-03 [882] => }} Některé hvězdice jako ''[[Protoreaster nodosus]]'' se při vypouštění vajíček zapřou rameny do substrátu a nadzvednou disk.{{Citace periodika [883] => | příjmení = Scheibling [884] => | jméno = Robert E. [885] => | příjmení2 = Metaxas [886] => | jméno2 = Anna [887] => | titul = Abundance, Spatial Distribution, and Size Structure of the Sea Star Protoreaster nodosus in Palau, with Notes on Feeding and Reproduction [888] => | periodikum = Bulletin of Marine Science [889] => | datum vydání = 2008-03-01 [890] => | ročník = 82 [891] => | číslo = 2 [892] => | strany = 221–235 [893] => | jazyk = en [894] => | url = https://www.ingentaconnect.com/content/umrsmas/bullmar/2008/00000082/00000002/art00006# [895] => | datum přístupu = 2023-07-05 [896] => }} U některých druhů byla zaznamenána [[pseudokopulace]]. To znamená, že pár hvězdic se před vypuštěním pohlavních buněk dotýká, avšak stále dochází k [[Vnější oplodnění|vnějšímu oplodnění]]. Např. ''[[Archaster angulatus]]'' tvoří masivní agregace, při kterých samec vyleze na samici, načež u páru dojde k vypuštění pohlavních buněk.{{Citace periodika [897] => | příjmení = Keesing [898] => | jméno = John K. [899] => | příjmení2 = Graham [900] => | jméno2 = Fiona [901] => | příjmení3 = Irvine [902] => | jméno3 = Tennille R. [903] => | titul = Synchronous aggregated pseudo-copulation of the sea star Archaster angulatus Müller & Troschel, 1842 (Echinodermata: Asteroidea) and its reproductive cycle in south-western Australia [904] => | periodikum = Marine Biology [905] => | datum vydání = 2011-05-01 [906] => | ročník = 158 [907] => | číslo = 5 [908] => | strany = 1163–1173 [909] => | issn = 1432-1793 [910] => | doi = 10.1007/s00227-011-1638-2 [911] => | jazyk = en [912] => | url = https://doi.org/10.1007/s00227-011-1638-2 [913] => | datum přístupu = 2023-07-03 [914] => }} Jakmile se spermie hvězdice dostane do kontaktu s vajíčkem, pronikne dovnitř, odpadlý [[bičík]] zůstává vně vajíčka, a dojde ke splynutí [[Buněčné jádro|buněčných jader]] vajíčka a spermie, čímž vznikne [[zygota]]. Ze zygoty se vyvíjí [[morula]], která po blastulaci dává vznik [[Blastula|blastule]] a následně [[Gastrula|gastrule]], ze které se vyvíjí [[dipleurula]], čili první fáze hvězdicové larvy.{{sfn|Kotpal|2013|p=825}} [915] => [916] => === Larvální vývoj === [917] => [[Soubor:Diplasterias brandti (USNM 1121889) 004.jpeg|náhled|''[[Diplasterias brandti]]'' s početnou skupinou juvenilních hvězdic, které nosí na spodní straně centrálního disku|vlevo]] [918] => Až na výjimky zmíněné výše, většina hvězdic prochází komplexním larválním vývojem, který zahrnuje tři typy plovoucích larev, které se nazývají dipleurula (někdy též označována jako raná bipinnaria), [[bipinnaria]] a [[brachiolaria]].{{sfn|Kotpal|2013|p=825}} Na rozdíl od pěti-symetrického dospělce si rané larvy hvězdic zachovávají bilaterální symetrii.{{sfn|ref=Roček|Roček|1998|p=55}} [919] => [920] => Dipleurula má vajíčkovitý tvar. Blastoporus ([[prvoústa]]) zůstává otevřený a proměňuje se na řitní otvor, zatímco ústní otvor se na opačném konci těla prolamuje, čímž se definuje dorzální a ventrální strana těla. Charakteristickým rysem dipleuruly je obrvený pruh kolem ústního otvoru. Trávicí soustavu tvoří jícen, žaludek a střevo. Dipleurula se krmí na jednobuněčných řasách, hlavně [[Rozsivky|rozsivkách]]. Následná metamorfóza do larvy bipinnaria probíhá po přichycení dipleuruly k podkladu nebo ještě během volného způsobu života. Bipinnaria vyvíjí v přední části těla dlouhý preorální lalok, na bočních stranách se vyvíjí celkem tři laterální laloky. V tomto stadiu stráví larva několik týdnů, načež se přetváří do larvy brachiolaria. Laloky z předchozího stadia se prodlužují do dlouhých řasinkových larválních paží. Z preorálního laloku vyrůstají tři krátké neřasinkové přívěsky, na jejichž koncích vyrůstají přísavky nebo adhezivní disky. Tyto přívěsky se nazývají brachiolární paže. V této fázi larva již aktivně plave.{{sfn|Kotpal|2013|p=825}}{{sfn|ref=Roček|Roček|1998|p=210-211}} Po 6–7 týdnech brachiolaria přisedává na pevný podklad a s pomocí adhezních disků se přichycuje, takže preorální lalok funguje jako stopka. Metamorfóza do miniaturní hvězdice začne probíhat odzadu. Řitní otvor, ústa i řasinkové pruhy mizí a na levé straně vznikají nová ústa, na pravé řitní otvor. Vyvíjí se ramena a centrální disk. Po metamorfóze má nově vzniklá miniaturní hvězdice méně než 1 mm.{{sfn|Kotpal|2013|p=825-826}} [921] => [922] => [923] => File:Gastrula stage of starfish.JPG|Gastrula hvězdice trnité [924] => Soubor:Larva Bipinnaria.jpg|Bippinaria; vlevo dole preorální lalok a ústa, vpravo nahoře zažívací soustava [925] => Soubor:Early starfish brachiolaria tags added.png|Brachiolaria: 1. brachiolariální paže, 2. ústa, 3. jícen, 4. žaludek, 5. řitní otvor [926] => File:Juvenile sea star.jpg|Nedospělá hvězdice s několika dobře vyvinutými podiemi [927] => [928] => [929] => === Regenerace a nepohlavní rozmnožování === [930] => [[Soubor:Tu - Linckia guildingi - 2.jpg|náhled|Tzv. kometa neboli nový jedinec vyrůstající z ramene ''[[Linckia guildingi]]'' (exponát [[Přírodopisné muzeum (Londýn)|Přirodopisného muzea v Londýně]])|vlevo]] [931] => Hvězdice mají vynikající schopnost regenerace, která je společná i pro další ostnokožce. Hvězdice dovedou regenerovat nejen menší orgány jako jsou podie, umí nahradit i celá ramena. Zcela mimořádnou schopnost mají některé hvězdice rodu ''[[Linckia (hvězdice)|Linckia]]'', které dokáží nahradit celé tělo z jediného ramene.{{sfn|Brusca|Moore|Shuster|2016|p=995}} Nové hvězdici vyrůstající z jednoho ramena se říká kometa, jelikož svým tvarem toto vesmírné těleso připomíná.{{Citace periodika [932] => | příjmení = Kellogg [933] => | jméno = Vernon L. [934] => | titul = Restorative regeneration in nature of the starfish Linckia diplax (müller and troschel) [935] => | periodikum = Journal of Experimental Zoology [936] => | datum vydání = 1904-08 [937] => | ročník = 1 [938] => | číslo = 2 [939] => | strany = 353–356 [940] => | issn = 0022-104X [941] => | doi = 10.1002/jez.1400010208 [942] => | jazyk = en [943] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/jez.1400010208 [944] => | datum přístupu = 2023-07-05 [945] => }} Jiné hvězdice jako hvězdice růžová zase potřebují s ramenem zachovat alespoň jednu pětinu centrálního disku, aby byly schopné znovu vyrůst do nového jedince. V případě, že odpadlé rameno a část disku zahrnuje i madreporit, může zahrnovat i méně než jednu pětinu disku.{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=887}} Kompletní regenerace může trvat měsíce i roky.{{Citace periodika [946] => | příjmení = Achituv [947] => | jméno = Y. [948] => | příjmení2 = Sher [949] => | jméno2 = E. [950] => | titul = Sexual Reproduction and Fission in the Sea Star Asterina Burtoni from the Mediterranean Coast of Israel [951] => | periodikum = Bulletin of Marine Science [952] => | datum vydání = 1991-05-01 [953] => | ročník = 48 [954] => | číslo = 3 [955] => | strany = 670–678 [956] => | jazyk = en [957] => | url = https://www.ingentaconnect.com/content/umrsmas/bullmar/1991/00000048/00000003/art00007 [958] => | datum přístupu = 2023-07-05 [959] => }} Oddělené rameno nejdříve bere živiny z nashromážděných energetických zásob, než si vyvine centrální disk a zažívací ústrojí, načež může opět přijímat potravu.{{Citace elektronické monografie [960] => | příjmení = Edmondson [961] => | jméno = Charles Howard [962] => | titul = Autotomy and regeneration of Hawaiian starfishes [963] => | url = http://hbs.bishopmuseum.org/pubs-online/pdf/op11-8.pdf [964] => | vydavatel = Bernice P. Bishop Museum, Occasional Papers, Volume XI, Number 8 [965] => | datum vydání = 1935 [966] => | jazyk = en [967] => }} [968] => [969] => Hvězdice mohou o své rameno buďto přijít následkem uzmutí predátorem, nebo může dojít k cílenému odvrhnutí části těla ([[autotomie]]).{{sfn|Brusca|Moore|Shuster|2016|p=995-996}} Navzdory všeobecná známosti o výjimečných regeneračních schopnostech hvězdic je autotomie u pětiramenných a širokoramenných hvězdic vzácná. U některých hvězdic z rodu ''[[Patiriella]]'' dokonce dosud nebyla pozorována.{{Citace sborníku [970] => | příjmení1 = Lawrence [971] => | jméno1 = John [972] => | příjmení_sestavitele1 = Lawrence [973] => | jméno_sestavitele1 = John [974] => | titul = The Asteroid Arm [975] => | sborník = Starfish: biology and ecology of the Asteroidea [976] => | vydavatel = The Johns Hopkins University Press [977] => | místo = Maryland, US [978] => | rok_vydání = 2013 [979] => | strany = 15–23 [980] => | isbn = 978-1421407876 [981] => | jazyk = en [982] => }} Hvězdice dosahují odpadnutí ramen pomocí náhlých změn mechanických vlastností zvláštního typu pojivé tkáně u báze ramen.{{Citace periodika [983] => | příjmení = Mladenov [984] => | jméno = Philip V. [985] => | příjmení2 = Igdoura [986] => | jméno2 = Suleiman [987] => | příjmení3 = Asotra [988] => | jméno3 = Satish [989] => | titul = Purification and Partial Characterization of an Autotomy-Promoting Factor from the Sea Star Pycnopodia helianthoides [990] => | periodikum = The Biological Bulletin [991] => | datum vydání = 1989-04 [992] => | ročník = 176 [993] => | číslo = 2 [994] => | strany = 169–175 [995] => | issn = 0006-3185 [996] => | doi = 10.2307/1541585 [997] => | jazyk = en [998] => | url = https://www.journals.uchicago.edu/doi/10.2307/1541585 [999] => | datum přístupu = 2023-07-05 [1000] => }}{{Citace periodika [1001] => | příjmení = Hayashi [1002] => | jméno = Yutaka [1003] => | příjmení2 = Motokawa [1004] => | jméno2 = Tatsuo [1005] => | titul = Effects of Ionic Environment on Viscosity of Catch Connective Tissue in Holothurian Body Wall [1006] => | periodikum = Journal of Experimental Biology [1007] => | datum vydání = 1986-09-01 [1008] => | ročník = 125 [1009] => | číslo = 1 [1010] => | strany = 71–84 [1011] => | issn = 0022-0949 [1012] => | doi = 10.1242/jeb.125.1.71 [1013] => | jazyk = en [1014] => | url = https://doi.org/10.1242/jeb.125.1.71 [1015] => | datum přístupu = 2023-07-05 [1016] => }} Impulzy ke změnám vlastností této tkáně a následnému odpadnutí ramene pochází z nervového systému.{{Citace periodika [1017] => | příjmení = Motokawa [1018] => | jméno = Tatsuo [1019] => | titul = CONNECTIVE TISSUE CATCH IN ECHINODERMS [1020] => | periodikum = Biological Reviews [1021] => | datum vydání = 1984-05 [1022] => | ročník = 59 [1023] => | číslo = 2 [1024] => | strany = 255–270 [1025] => | issn = 1464-7931 [1026] => | doi = 10.1111/j.1469-185X.1984.tb00409.x [1027] => | jazyk = en [1028] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1469-185X.1984.tb00409.x [1029] => | datum přístupu = 2023-07-05 [1030] => }} V případě, že se do těla hvězdice dostanu cizí objekt, hvězdice jej vytlačí přes konec ramena ven.{{Citace periodika [1031] => | příjmení = Olsen [1032] => | jméno = Trine Bottos [1033] => | příjmení2 = Christensen [1034] => | jméno2 = Frederik Ekholm Gaardsted [1035] => | příjmení3 = Lundgreen [1036] => | jméno3 = Kim [1037] => | titul = Coelomic Transport and Clearance of Durable Foreign Bodies by Starfish ( Asterias rubens ) [1038] => | periodikum = The Biological Bulletin [1039] => | datum vydání = 2015-04 [1040] => | ročník = 228 [1041] => | číslo = 2 [1042] => | strany = 156–162 [1043] => | issn = 0006-3185 [1044] => | doi = 10.1086/BBLv228n2p156 [1045] => | jazyk = en [1046] => | url = https://www.journals.uchicago.edu/doi/10.1086/BBLv228n2p156 [1047] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1048] => }} [1049] => [[Soubor:Sea star regenerating legs.jpg|náhled|''[[Pycnopodia helianthoides]]'' při regeneraci odpadlých ramen]] [1050] => Některé druhy hvězdic využívají svou regenerační schopnost dokonce k [[Nepohlavní rozmnožování|nepohlavnímu rozmnožování]] pomocí [[Fragmentace (biologie)|fragmentace]].{{sfn|Brusca|Moore|Shuster|2016|p=996}} Nejčastějším typem fragmentace u hvězdic je rozdělení hvězdice včetně disku na dvě souměrné poloviny, z nichž každá doroste odpadlou část.{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=887}} K hvězdicím využívajících fragmentaci coby obligátní (jediný) způsob rozmnožování patř např. ''[[Stephanasterias albula]]'' z Atlantského a Tichého oceánu.{{Citace periodika [1051] => | příjmení = Mladenov [1052] => | jméno = Philip V. [1053] => | příjmení2 = Carson [1054] => | jméno2 = Sally F. [1055] => | příjmení3 = Walker [1056] => | jméno3 = Charles W. [1057] => | titul = Reproductive ecology of an obligately fissiparous population of the sea star Stephanasterias albula Stimpson [1058] => | periodikum = Journal of Experimental Marine Biology and Ecology [1059] => | datum vydání = 1986-04-25 [1060] => | ročník = 96 [1061] => | číslo = 2 [1062] => | strany = 155–175 [1063] => | issn = 0022-0981 [1064] => | doi = 10.1016/0022-0981(86)90240-6 [1065] => | jazyk = en [1066] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0022098186902406 [1067] => | datum přístupu = 2023-07-05 [1068] => }} Naproti tomu sedmiramenná [[hvězdice tenkoostnitá]] z Atlantiku se rozmnožuje někdy pohlavně a jindy nepohlavně, patrně v závislosti na environmentálních podmínkách.{{Citace periodika [1069] => | příjmení = Crozier [1070] => | jméno = W. J. [1071] => | titul = Notes on some problems of adaptation, 2. On the temporal relations of asexual propagation and gametic reproduction in Coscinasterias tenuispina; with a note on the direction of progression and the significance of the madreporites [1072] => | periodikum = The Biological Bulletin [1073] => | datum vydání = 1920-08 [1074] => | ročník = 39 [1075] => | číslo = 2 [1076] => | strany = 116–129 [1077] => | issn = 0006-3185 [1078] => | doi = 10.2307/1536620 [1079] => | jazyk = en [1080] => | url = https://www.journals.uchicago.edu/doi/10.2307/1536620 [1081] => | datum přístupu = 2023-07-05 [1082] => }}{{Citace periodika [1083] => | příjmení = Alves [1084] => | jméno = L.S. S. [1085] => | příjmení2 = Pereira [1086] => | jméno2 = A. [1087] => | příjmení3 = Ventura [1088] => | jméno3 = C. [1089] => | titul = Sexual and asexual reproduction of Coscinasterias tenuispina (Echinodermata: Asteroidea) from Rio de Janeiro, Brazil [1090] => | periodikum = Marine Biology [1091] => | datum vydání = 2002-01-01 [1092] => | ročník = 140 [1093] => | číslo = 1 [1094] => | strany = 95–101 [1095] => | issn = 1432-1793 [1096] => | doi = 10.1007/s002270100663 [1097] => | jazyk = en [1098] => | url = https://doi.org/10.1007/s002270100663 [1099] => | datum přístupu = 2023-07-05 [1100] => }}{{Citace sborníku [1101] => | příjmení1 = Barker [1102] => | jméno1 = Michael F. [1103] => | příjmení_sestavitele1 = Lawrence [1104] => | jméno_sestavitele1 = John [1105] => | titul = Coscinasterias [1106] => | sborník = Starfish: biology and ecology of the Asteroidea [1107] => | vydavatel = The Johns Hopkins University Press [1108] => | místo = Maryland, US [1109] => | rok_vydání = 2013 [1110] => | strany = 191–200 [1111] => | isbn = 978-1421407876 [1112] => | jazyk = en [1113] => }} U brazilských břehů bylo nepohlavní rozmnožování hvězdice tenkoostnité dáváno do souvislosti s výjimečně nízkými odlivy, během kterých byly hvězdice vystaveny vzduchu. Ve Středozemní moři se skrze fragmentaci rozmnožuje hvězdice ''[[Aquilonastra burtoni]].'' [1114] => [1115] => == Ekologie == [1116] => === Rozšíření a habitat === [1117] => Hvězdice jsou rozšířeny ve všech oceánech, největší druhová diverzita nastává v tropických mořích.{{Citace periodika [1118] => | příjmení = Mah [1119] => | jméno = Christopher L. [1120] => | příjmení2 = Blake [1121] => | jméno2 = Daniel B. [1122] => | titul = Global Diversity and Phylogeny of the Asteroidea (Echinodermata) [1123] => | periodikum = PLOS ONE [1124] => | datum vydání = 27. 4. 2012 [1125] => | ročník = 7 [1126] => | číslo = 4 [1127] => | strany = e35644 [1128] => | issn = 1932-6203 [1129] => | pmid = 22563389 [1130] => | doi = 10.1371/journal.pone.0035644 [1131] => | jazyk = en [1132] => | url = https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0035644 [1133] => | datum přístupu = 2023-07-03 [1134] => }} Vyskytují se od [[Intertidál|intertidálu]] (oblast moří těsně u břehu, která je během přílivu zatopena a při odlivu odhalena) po [[abysál]] až do hloubek přes 6000 m. Hvězdice ''[[Hymenaster blevgadi]]'' obývající [[Kermadecký příkop]] se vyskytuje v hloubkách až 6720 m.{{sfn|McKnight|2006|p=21}} Drtivá většina druhů hvězdic se vyskytuje striktně ve slaném mořském prostředí, protože hvězdice nemají schopnost [[osmoregulace]].{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=887}} Některé druhy nicméně dokáží do jisté míry tolerovat i částečně [[Brakická voda|brakické vody]].{{sfn|Brusca|Moore|Shuster|2016|p=994}} Příkladem je populace hvězdice růžové z [[Baltské moře|Baltského moře]], jejíž populace zasahuje až do brakických vod k okrajům [[Bothnianský záliv|Bothnianského zálivu]], avšak v severnějších částech zálivu při ústí řek, kde slanosti vody razantně ubývá, se již nevyskytuje.{{Citace monografie [1135] => | příjmení = Joseph [1136] => | jméno = Antony [1137] => | titul = Chapter 6 - Salinity tolerance of inhabitants in thalassic and athalassic saline and hypersaline waters & salt flats [1138] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/B9780323957175000177 [1139] => | vydavatel = Elsevier [1140] => | strany = 255–310 [1141] => | isbn = 978-0-323-95717-5 [1142] => | doi = 10.1016/b978-0-323-95717-5.00017-7 [1143] => | jazyk = en [1144] => }} [1145] => [1146] => === Potrava a lov === [1147] => [[Soubor:Starfish eversion.jpg|náhled|''[[Circeaster pullus]]'' při krmení na korálu pomocí vychlípnutého cardiálního žaludku|vlevo]] [1148] => [1149] => Většina hvězdic představuje oportunistické predátory nebo [[Mrchožrout|mrchožrouty]]. Vedle živých bezobratlých požírají takřka veškerou mrtvou živočišnou hmotu, která jim přijde do cesty, jako jsou [[houbovci]], [[polypovci]], [[mikrořasy]], [[měkkýši]] ([[mlži]], [[plži]] aj.), [[korýši]], [[ryby]] i někteří jiní ostnokožci jako [[ježovky]]. Zatímco řada druhů hvězdic jsou potravní generalisté, tzn. nejsou vybíraví ve druhu své potravy, jiné druhy jsou vysoce specializované.{{sfn|Brusca|Moore|Shuster|2016|p=984}}{{sfn|Ruppert|Barnes|Fox|2004|p=885}} Např. [[hvězdice trnitá]] se živí takřka výhradně [[Korál|korály]],{{Citace periodika [1150] => | příjmení = Pratchett [1151] => | jméno = Morgan S [1152] => | titul = Feeding Preferences of Acanthaster planci (Echinodermata: Asteroidea) under Controlled Conditions of Food Availability [1153] => | periodikum = Pacific Science [1154] => | datum vydání = 2007 [1155] => | ročník = 61 [1156] => | číslo = 1 [1157] => | strany = 113–120 [1158] => | issn = 1534-6188 [1159] => | doi = 10.1353/psc.2007.0011 [1160] => | jazyk = en [1161] => | url = https://muse.jhu.edu/pub/5/article/207796 [1162] => | datum přístupu = 2023-07-02 [1163] => }}{{Citace periodika [1164] => | příjmení = De'ath [1165] => | jméno = G. [1166] => | příjmení2 = Moran [1167] => | jméno2 = P. J. [1168] => | titul = Factors affecting the behaviour of crown-of-thorns starfish (Acanthaster planci L.) on the Great Barrier Reef:: 2: Feeding preferences [1169] => | periodikum = Journal of Experimental Marine Biology and Ecology [1170] => | datum vydání = 1998-01-31 [1171] => | ročník = 220 [1172] => | číslo = 1 [1173] => | strany = 107–126 [1174] => | issn = 0022-0981 [1175] => | doi = 10.1016/S0022-0981(97)00100-7 [1176] => | jazyk = en [1177] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0022098197001007 [1178] => | datum přístupu = 2023-07-02 [1179] => }} ''[[Solaster stimpsoni]]'' požírá hlavně [[Sumýši|sumýše]], ''[[Hippasteria spinosa]]'' se živí hlavně [[Pérovníci|pérovníky]] a unikátní jídelníček má hvězdice ''[[Solaster dawsoni]]'' ze severního Pacifiku, která preduje hlavně na příbuzné hvězdici ''[[Solaster stimpsoni]]''. Typickou generalistkou je zase hvězdice ''[[Mediaster aequalis]]'', jejíž složení jídelníčku se sezónně i biotopově proměňuje.{{Citace periodika [1180] => | příjmení = Mauzey [1181] => | jméno = Karl P. [1182] => | příjmení2 = Birkeland [1183] => | jméno2 = Charles [1184] => | příjmení3 = Dayton [1185] => | jméno3 = Paul K. [1186] => | titul = Feeding Behavior of Asteroids and Escape Responses of their Prey in the Puget Sound Region [1187] => | periodikum = Ecology [1188] => | datum vydání = 1968-07 [1189] => | ročník = 49 [1190] => | číslo = 4 [1191] => | strany = 603–619 [1192] => | doi = 10.2307/1935526 [1193] => | jazyk = en [1194] => | url = http://doi.wiley.com/10.2307/1935526 [1195] => | datum přístupu = 2023-07-02 [1196] => }} U nedospělých hvězdic byl zaznamenán [[kanibalismus]], a to již 4 dny po metamorfóze.{{Citace periodika [1197] => | příjmení = Brocco French [1198] => | jméno = Karina Inge [1199] => | příjmení2 = Allen [1200] => | jméno2 = Jonathan D. [1201] => | titul = Cannibalism of newly metamorphosed juvenile sea stars [1202] => | periodikum = Ecology [1203] => | datum vydání = 2021-08 [1204] => | ročník = 102 [1205] => | číslo = 8 [1206] => | issn = 0012-9658 [1207] => | doi = 10.1002/ecy.3352 [1208] => | jazyk = en [1209] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ecy.3352 [1210] => | datum přístupu = 2023-07-02 [1211] => }} [1212] => [[Soubor:Olympic Coast National Marine Sanctuary 2010 Solaster dawsoni attacking Hippasteria spinosa.jpg|náhled|Obávaný predátor jiných hvězdic ''[[Solaster dawsoni]]'' při napadání jiné hvězdice ''[[Hippasteria spinosa]]'']]Řada hvězdic dovede predovat i na [[Mlži|mlžích]], kteří v přítomnosti predátorských hvězdic rychle zavírají své lastury. Hvězdice mlže obejme rameny, které lasturu zavřeného mlže velmi pevně uchopí svými podiemi, načež hvězdice začne na lasturu vyvíjet rozpínatelný silný tlak a jakmile mlž jen trochu podlehne a maličko pootevře svou lasturu, hvězdice do vzniklé škvíry vsune svůj flexibilní žaludek, rozloží tělo mlže zevnitř a takto v podstatě vysaje tělo mlže z jeho lastury i bez toho, aniž by musela lasturu plně otevřít.{{Citace elektronické monografie [1213] => | titul = How do starfish eat? {{!}} Ask Dr. Universe {{!}} Washington State University [1214] => | url = https://askdruniverse.wsu.edu/2022/12/01/how-do-starfish-eat/ [1215] => | datum vydání = 2022-12-01 [1216] => | datum přístupu = 2023-07-02 [1217] => | jazyk = en-US [1218] => }}{{Citace monografie [1219] => | příjmení = Reichholf [1220] => | jméno = Josef [1221] => | titul = Moře a pobřeží: ekologie mořských životních prostředí Evropy [1222] => | vydavatel = Ikar [1223] => | místo = Praha [1224] => | rok vydání = 1999 [1225] => | strany = 153–154 [1226] => | isbn = 80-7202-409-4 [1227] => }}{{Citace elektronického periodika [1228] => | titul = Sea star mussel predation analyzed [1229] => | periodikum = Britannica.com [1230] => | url = https://www.britannica.com/video/22447/Starfish-mussel [1231] => | jazyk = en [1232] => | datum přístupu = 2023-07-02 [1233] => }} Ježovky zase loví tak, že hvězdice nejdříve vychlípne část svého žaludku mezi trny ježovky, a vypustí svůj trávicí enzym k bázi trnů, kde rozloží svaly zajišťující pohyb trnů, které pak odpadnou. Hvězdice má pak snazší přístup k ústnímu otvoru ježovky na spodní straně schránky, přes který tělo ježovky rozloží zevnitř stejně jako v případě těla mlže.{{Citace periodika [1234] => | příjmení = Schiemenz [1235] => | jméno = Paulus [1236] => | titul = How do Starfishes open Oysters? [1237] => | periodikum = Journal of the Marine Biological Association of the United Kingdom [1238] => | datum vydání = 1896-08 [1239] => | ročník = 4 [1240] => | číslo = 3 [1241] => | strany = 266–285 [1242] => | issn = 1469-7769 [1243] => | doi = 10.1017/S0025315400001727 [1244] => | jazyk = en [1245] => | url = https://www.cambridge.org/core/journals/journal-of-the-marine-biological-association-of-the-united-kingdom/article/abs/how-do-starfishes-open-oysters/EF08DB67E2C879D88A3422AA7D541BDB [1246] => | datum přístupu = 2023-07-02 [1247] => }} Někdy se stává, že se ježovka ubrání hvězdici pomocí svých trnů.{{Citace periodika [1248] => | příjmení = Bakalar [1249] => | jméno = Nicholas [1250] => | titul = The Missing 24-Limbed Animals That Could Help Rescue the Ocean’s Forest [1251] => | periodikum = The New York Times [1252] => | datum vydání = 2023-03-05 [1253] => | issn = 0362-4331 [1254] => | jazyk = en-US [1255] => | url = https://www.nytimes.com/2023/03/05/science/sunflower-sea-stars-urchins.html [1256] => | datum přístupu = 2023-07-02 [1257] => }} [1258] => [1259] => === Ekologická funkce === [1260] => [[Soubor:Stichaster australis (4415779913).jpg|vlevo|náhled|''[[Stichaster australis]]'' patří na intertidálních stanovištích ke klíčovým druhům]] [1261] => Hvězdice představují velmi důležité predátory řady mořských ekosystémů, zejména v intertidálních a subtidálních společenstvích. V některých místních ekosystémech mají dokonce zcela zásadní funkci a hvězdice jako ''[[Pisaster ochraceus]]'' nebo ''[[Stichaster australis]]'' jsou považovány za [[Klíčový druh|klíčové druhy]].{{Citace sborníku [1262] => | titul = Ecological Role of Sea Stars from Populationsto Meta-ecosystems [1263] => | sborník = Starfish: biology and ecology of the Asteroidea [1264] => | vydavatel = The Johns Hopkins University Press [1265] => | místo = Maryland, US [1266] => | strany = 67–80 [1267] => | isbn = 978-1421407876 [1268] => | jazyk = en [1269] => | příjmení1 = Bruce [1270] => | jméno1 = A. Menge [1271] => | příjmení2 = Sanford [1272] => | jméno2 = Eric [1273] => | příjmení_sestavitele1 = Lawrence [1274] => | jméno_sestavitele1 = John [1275] => | rok_vydání = 2013 [1276] => }} Samotný termín „klíčový druh“ byl poprvé definován a použit [[Robert T. Paine (zoolog)|Robertem T. Painem]] v roce 1969 v souvislosti s hvězdicí ''Pisaster ochraceus''.{{Citace periodika [1277] => | příjmení = Mills [1278] => | jméno = L. Scott [1279] => | příjmení2 = Doak [1280] => | jméno2 = Daniel F. [1281] => | titul = The Keystone-Species Concept in Ecology and Conservation [1282] => | periodikum = BioScience [1283] => | datum vydání = 1993-04 [1284] => | ročník = 43 [1285] => | číslo = 4 [1286] => | strany = 219–224 [1287] => | issn = 0006-3568 [1288] => | doi = 10.2307/1312122 [1289] => | jazyk = en [1290] => | url = https://doi.org/10.2307/1312122 [1291] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1292] => }} Pain během studia intertidálních společenstev podél washingtonského pobřeží došel k tomu, že druhová diverzita těchto společenstev závisí na predaci ''P. ochraceus''. Pain z části pobřeží tuto hvězdici odstranil, načež začal intertidálnímu společenstvu jasně dominovat mlž ''[[Mytilus californianus]]'', jehož populace byla jinak kontrolována hvězdicemi ''P. ochraceus''. Tento mlž zabral stanoviště většině ostatních druhů, které tak vytlačil z oblasti.{{Citace periodika [1293] => | příjmení = Barua [1294] => | jméno = Maan [1295] => | titul = Mobilizing metaphors: the popular use of keystone, flagship and umbrella species concepts [1296] => | periodikum = Biodiversity and Conservation [1297] => | datum vydání = 2011-06-01 [1298] => | ročník = 20 [1299] => | číslo = 7 [1300] => | strany = 1427–1440 [1301] => | issn = 1572-9710 [1302] => | doi = 10.1007/s10531-011-0035-y [1303] => | jazyk = en [1304] => | url = https://doi.org/10.1007/s10531-011-0035-y [1305] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1306] => }}{{Citace elektronického periodika [1307] => | titul = Keystone Species {{!}} Learn Science at Scitable [1308] => | periodikum = www.nature.com [1309] => | url = https://www.nature.com/scitable/knowledge/library/keystone-species-15786127/ [1310] => | jazyk = en [1311] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1312] => }} Podobným způsobem byla otestována role ''Stichaster australis'' v intertidálním biotopu novozélandského Jižního ostrova. Po odstranění této hvězdice z části pobřeží došlo k přemnožení mlže ''[[Perna canaliculus]]'' a následnému dramatickému poklesu biodiverzity, jelikož zmíněný mlž se začal nekontrolovatelně množit a začal zabírat ostatním živočichům jejich životní prostor.{{Citace periodika [1313] => | příjmení = Paine [1314] => | jméno = R. T. [1315] => | titul = A Short-Term Experimental Investigation of Resource Partitioning in a New Zealand Rocky Intertidal Habitat [1316] => | periodikum = Ecology [1317] => | datum vydání = 1971-11 [1318] => | ročník = 52 [1319] => | číslo = 6 [1320] => | strany = 1096–1106 [1321] => | doi = 10.2307/1933819 [1322] => | jazyk = en [1323] => | url = http://doi.wiley.com/10.2307/1933819 [1324] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1325] => }} [1326] => [1327] => V některých oblastech jsou hvězdice klíčovým predátorem chaluhožravých ježovek. V pobřežních vodách severní Kalifornie mezi lety 2014–2019 došlo ke zničení až 95 % plochy [[Chaluhový les|chaluhových lesů]], což je dáváno do souvislosti s mořskými [[Vlna veder|vlnami veder]], které urychlují šíření nemoci hvězdic SSWD (''{{Cizojazyčně|en|Sea Star Wasting Disease}}''), následkem které došlo k dramatickým úbytkům hvězdic včetně ''[[Pycnopodia helianthoides]]'', hlavního predátora místních ježovek ''[[Strongylocentrotus purpuratus]]'', které se tak přemnožily a zcela zdecimovaly místní chaluhový les.{{Citace periodika [1328] => | příjmení = McPherson [1329] => | jméno = Meredith L. [1330] => | příjmení2 = Finger [1331] => | jméno2 = Dennis J. I. [1332] => | příjmení3 = Houskeeper [1333] => | jméno3 = Henry F. [1334] => | titul = Large-scale shift in the structure of a kelp forest ecosystem co-occurs with an epizootic and marine heatwave [1335] => | periodikum = Communications Biology [1336] => | datum vydání = 2021-03-05 [1337] => | ročník = 4 [1338] => | číslo = 1 [1339] => | strany = 1–9 [1340] => | issn = 2399-3642 [1341] => | doi = 10.1038/s42003-021-01827-6 [1342] => | jazyk = en [1343] => | url = https://www.nature.com/articles/s42003-021-01827-6 [1344] => | datum přístupu = 2023-07-02 [1345] => }}{{Citace elektronického periodika [1346] => | titul = As Sea Stars Die, New Worries About Urchins [1347] => | periodikum = [1348] => | vydavatel = National Geographic [1349] => | url = https://www.nationalgeographic.com/science/article/150401-urchins-sea-stars-monterey-bay-california-animals [1350] => | datum vydání = 2015-04-01 [1351] => | jazyk = en [1352] => | datum přístupu = 2023-07-02 [1353] => }} V některých oblastech narostl počet ježovek během několika let až o 10 000 %.{{Citace periodika [1354] => | titul = Sea urchin population soars 10,000% in five years, devastating US coastline [1355] => | periodikum = The Guardian [1356] => | datum vydání = 2019-10-24 [1357] => | jazyk = en [1358] => | url = https://www.theguardian.com/environment/2019/oct/24/sea-urchins-california-oregon-population [1359] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1360] => }} [1361] => [[Soubor:CSIRO ScienceImage 876 Asterias amurensis Northern Pacific Seastar.jpg|náhled|Počty [[Hvězdice amurská|hvězdic amurských]] v invadovaných oblastech mohou dosahovat kalamitních rozměrů (fotografie patrně z Austrálie)]] [1362] => V jiných oblastech mají hvězdice naopak devastující vliv na místní ekosystémy. Znám je především případ [[Hvězdice trnová koruna|hvězdice trnité]], která žije na [[Korálový útes|korálových útesech]] tropických mořích, kde se krmí korálovými [[polyp]]y. Jednou za čas dojde k masivnímu přemnožení hvězdic trnitých, které pak mohou velmi rychle zcela vyhladit lokální populace korálů, následkem čehož zase dochází k dramatickým poklesům biodiverzity celého korálového útesu. Zdokumentovány jsou hlavně případy z [[Francouzská Polynésie|Francouzské Polynésie]] a severovýchodní Austrálie.{{Citace periodika [1363] => | příjmení = Kayal [1364] => | jméno = Mohsen [1365] => | příjmení2 = Vercelloni [1366] => | jméno2 = Julie [1367] => | příjmení3 = Loma [1368] => | jméno3 = Thierry Lison de [1369] => | titul = Predator Crown-of-Thorns Starfish (Acanthaster planci) Outbreak, Mass Mortality of Corals, and Cascading Effects on Reef Fish and Benthic Communities [1370] => | periodikum = PLOS ONE [1371] => | datum vydání = 8. 10. 2012 [1372] => | ročník = 7 [1373] => | číslo = 10 [1374] => | strany = e47363 [1375] => | issn = 1932-6203 [1376] => | pmid = 23056635 [1377] => | doi = 10.1371/journal.pone.0047363 [1378] => | jazyk = en [1379] => | url = https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0047363 [1380] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1381] => }} Je možné, že za poměrně časté kalamitní stavy hvězdic trnitých může nadměrné množství živin, které se do moří dostává skrze řeky.{{Citace periodika [1382] => | příjmení = Brodie [1383] => | jméno = Jon [1384] => | příjmení2 = Fabricius [1385] => | jméno2 = Katharina [1386] => | příjmení3 = De’ath [1387] => | jméno3 = Glenn [1388] => | titul = Are increased nutrient inputs responsible for more outbreaks of crown-of-thorns starfish? An appraisal of the evidence [1389] => | periodikum = Marine Pollution Bulletin [1390] => | datum vydání = 2005-01-01 [1391] => | ročník = 51 [1392] => | číslo = Catchment to Reef: Water Quality Issues in the Great Barrier Reef Region [1393] => | strany = 266–278 [1394] => | issn = 0025-326X [1395] => | doi = 10.1016/j.marpolbul.2004.10.035 [1396] => | jazyk = en [1397] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0025326X04003868 [1398] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1399] => }} [1400] => [1401] => K dalším invazivním druhům hvězdic patří [[hvězdice amurská]], jejíž původní areál výskytu zahrnuje severozápadní Pacifik, avšak hvězdice byla zavlečena do řady jiných oblastí včetně jižní polokoule (Austrálie, Tasmánie), kde je považována za [[Invazní druh|invazivní druh]].{{Citace sborníku [1402] => | příjmení2 = D. O’Har [1403] => | jméno2 = Timothy [1404] => | příjmení3 = Lawrence [1405] => | jméno3 = John M. [1406] => | titul = Asterias amurensis [1407] => | sborník = Starfish: biology and ecology of the Asteroidea [1408] => | vydavatel = The Johns Hopkins University Press [1409] => | místo = Maryland, US [1410] => | strany = 174–180 [1411] => | isbn = 978-1421407876 [1412] => | jazyk = en [1413] => | příjmení1 = Byrne [1414] => | jméno1 = Maria [1415] => | příjmení_sestavitele1 = Lawrence [1416] => | jméno_sestavitele1 = John [1417] => | rok_vydání = 2013 [1418] => }} Larvy hvězdice amurské mohou dosahovat takových počtů, že dramaticky snižují diverzitu planktonu. U břehů Tasmánie bylo naměřeno, že v některých oblastech až 80 % místního planktonu tvořily larvy hvězdic amurských, což je jeden z největších planktonních poměrů kdy naměřených mezi ostnokožci. Hvězdice amurská ohrožuje místní farmy mlžů a je považována za jeden z nejvýznamnějších invazivních živočichů Austrálie. V jihoaustralském [[Port Phillip Bay]] byla hvězdice amurská poprvé zaznamenána v roce 1995, v roce 1997 se její populace odhadovala na 300 000 jedinců a k roku 2000 již na 165 milionů. Hvězdice amurská je jediný druh hvězdice zařazený na [[100 nejhorších invazivních druhů světa]], který sestavil [[Mezinárodní svaz ochrany přírody]].{{Citace elektronické monografie [1419] => | titul = 100 of the world's worst invasive alien species : a selection from the Global Invasive Species Database [1420] => | url = https://portals.iucn.org/library/sites/library/files/documents/2000-126.pdf [1421] => | vydavatel = IUCN Species Survival Commission (SSC), Invasive Species Specialist Group [1422] => | místo = Auckland, New Zealand [1423] => | datum vydání = 2000 [1424] => | datum přístupu = 2023-07-10 [1425] => | jazyk = en [1426] => }} [1427] => [1428] => === Symbionti, parazité a predátoři === [1429] => [[Soubor:Periclimenes imperator (Emperor shrimp) on Linckia sp. (Starfish).jpg|náhled|Kreveta ''[[Periclimenes imperator]]'' na pokožce [[Hvězdice červená|hvězdice červené]]]] [1430] => Řada druhů hvězdic udržuje [[Symbióza|symbiotické]] vztahy s jinými živočišnými druhy. Znám je např. [[Mnohoštětinatci|mnohoštětinatý]] červ ''[[Arctonoe vittata]]'', který žije na těle četných druhů mořských bezobratlých, mj. [[Hvězdice amurská|hvězdice amurské]] a hvězdice ''[[Dermasterias imbricata]]''. Vzhledem k tomu, že ''Dermasterias imbricata'' a zmíněný červ jsou k sobě navzájem přitahováni chemickými látkami, předpokládá se u nich [[Mutualismus|mutualistický]], tzn. oboustranně výhodný vztah.{{Citace periodika [1431] => | příjmení = Wagner [1432] => | jméno = Richard H. [1433] => | příjmení2 = Phillips [1434] => | jméno2 = David W. [1435] => | příjmení3 = Standing [1436] => | jméno3 = Jon D. [1437] => | titul = Commensalism or mutualism: Attraction of a sea star towards its symbiotic polychaete [1438] => | periodikum = Journal of Experimental Marine Biology and Ecology [1439] => | datum vydání = 1979-07-16 [1440] => | ročník = 39 [1441] => | číslo = 3 [1442] => | strany = 205–210 [1443] => | issn = 0022-0981 [1444] => | doi = 10.1016/0022-0981(79)90126-6 [1445] => | jazyk = en [1446] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0022098179901266 [1447] => | datum přístupu = 2023-07-08 [1448] => }}{{Citace elektronického periodika [1449] => | příjmení1 = Britayev [1450] => | jméno1 = T. [1451] => | titul = Life Cycle of the Symbiotic Scaleworm Arctonoe vittata (Polychaeta: Polynoidae) [1452] => | periodikum = Ophelia Suppl [1453] => | ročník = 5 [1454] => | datum_vydání = 1991 [1455] => | strany = 305–312 [1456] => | url = https://www.semanticscholar.org/paper/Life-Cycle-of-the-Symbiotic-Scaleworm-Arctonoe-Britayev-Severtzov/6ddab66eab304c92cf4d1de7e32d0e9af786399f [1457] => | jazyk = en [1458] => }} Červ nicméně tvoří vztahy i s jinými hosty než hvězdicemi a tyto hosty může proti útokům hvězdic bránit pomocí kousání do podií, čímž predátorské hvězdice jako je [[hvězdice okrová]] většinou odradí.{{Citace monografie [1459] => | titul = Between Pacific tides [1460] => | url = https://archive.org/details/betweenpacificti05edrick/ [1461] => | vydavatel = Stanford University Press [1462] => | místo = Stanford, California [1463] => | strany = 246 [1464] => | isbn = 978-0-8047-1229-3 [1465] => | jazyk = en [1466] => | příjmení1 = Ricketts [1467] => | jméno1 = Edward Flanders [1468] => | rok = 1985 [1469] => }} [1470] => [[Soubor:Thyca crystallina (9960407973).jpg|vlevo|náhled|Plž ''[[Thyca crystallina]]'' na [[Hvězdice modrá|hvězdici modré]]]] [1471] => Na pokožce hvězdic žije i řada [[krevety|krevet]], za příklad může posloužit ''[[Periclimenes imperator]]''{{Citace periodika [1472] => | příjmení = Fransen [1473] => | jméno = Charles H. J. M. [1474] => | příjmení2 = Hoeksema [1475] => | jméno2 = Bert W. [1476] => | titul = Going for the stars: extending the host record for the reef-dwelling Emperor shrimp, Periclimenes imperator (Pontoniinae) [1477] => | periodikum = Marine Biodiversity [1478] => | datum vydání = 2014-12-01 [1479] => | ročník = 44 [1480] => | číslo = 4 [1481] => | strany = 465–466 [1482] => | issn = 1867-1624 [1483] => | doi = 10.1007/s12526-014-0210-y [1484] => | jazyk = en [1485] => | url = https://doi.org/10.1007/s12526-014-0210-y [1486] => | datum přístupu = 2023-07-08 [1487] => }} nebo ''[[Zenopontonia soror]]. Z. soror'' buduje se svými hosty [[Komenzálismus|komenzální]] vztah, díky kterému nachází na těle hvězdic úkryt před predátory a krmí se na zbytcích potravy hvězdic, zatímco hvězdici to neovlivňuje.{{Citace elektronického periodika [1488] => | příjmení1 = Antokhina [1489] => | jméno1 = Tatiana I. [1490] => | příjmení2 = Britayev [1491] => | jméno2 = Temir A. [1492] => | titul = Host recognition behaviour and its specificity in pontoniine shrimp Zenopontonia soror (Nobili, 1904) (Decapoda: Caridea: Palaemonidae) associated with shallow-water sea stars [1493] => | periodikum = Journal of Experimental Marine Biology and Ecology [1494] => | ročník = 524 [1495] => | datum_vydání = 2020-03-01 [1496] => | strany = 151302 [1497] => | jazyk = en [1498] => | doi = 10.1016/j.jembe.2019.151302 [1499] => }} K parazitům hvězdic patří např. malý plž ''[[Thyca crystallina]]'', který se usazuje hlavně na tělech [[Hvězdice modrá|hvězdic modrých]],{{Citace periodika [1500] => | příjmení = Elder [1501] => | jméno = Hugh Y. [1502] => | titul = Studies on the host parasite relationship between the parasitic prosobranch Thyca crystallina and the asteroid starfish Linckia laevigata [1503] => | periodikum = Journal of Zoology [1504] => | datum vydání = 1979-03 [1505] => | ročník = 187 [1506] => | číslo = 3 [1507] => | strany = 369–391 [1508] => | issn = 0952-8369 [1509] => | doi = 10.1111/j.1469-7998.1979.tb03375.x [1510] => | jazyk = en [1511] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1469-7998.1979.tb03375.x [1512] => | datum přístupu = 2023-07-08 [1513] => }} nebo velmi zvláštní [[Nálevníci|nálevník]] ''[[Orchitophrya stellarum]]'', který žije v gonádách samců hvězdic, kde se živí jejich spermiemi.{{Citace elektronického periodika [1514] => | příjmení1 = Stickle [1515] => | jméno1 = William B. [1516] => | příjmení2 = Kozloff [1517] => | jméno2 = Eugene N. [1518] => | příjmení3 = Henk [1519] => | jméno3 = Margaret C. [1520] => | titul = The ciliate Orchitophrya stellarum viewed as a facultative parasite of asteriid sea stars [1521] => | periodikum = Cahiers de Biologie Marine [1522] => | ročník = 48 [1523] => | číslo = 1 [1524] => | datum_vydání = 2007 [1525] => | strany = 9–16 [1526] => | url = https://www.vliz.be/imisdocs/publications/289434.pdf [1527] => | jazyk = en [1528] => }} Mnohoštětinatec ''[[Pherecardia striata]]'' je znám napadáním zraněných hvězdic trnitých. Červ se přes otevřenou ránu dostane do těla hvězdice, kde se krmí na měkčích částech těla hvězdice jako je pylorický žaludek, gonády nebo ambulakrální soustava. Tito červi se často dostávají do těla rankami, které na tělech hvězdic vykousává kreveta ''[[Hymenocera picta]]'', která patří k predátorům hvězdic.{{Citace periodika [1529] => | příjmení = Glynn [1530] => | jméno = Peter W. [1531] => | titul = An Amphinomid Worm Predator of the Crown-of-Thorns Sea Star and General Predation on Asteroids in Eastern and Western Pacific Coral Reefs [1532] => | periodikum = Bulletin of Marine Science [1533] => | datum vydání = 1984-07-01 [1534] => | ročník = 35 [1535] => | číslo = 1 [1536] => | strany = 54–71 [1537] => | jazyk = en [1538] => | url = https://www.ingentaconnect.com/content/umrsmas/bullmar/1984/00000035/00000001/art00006 [1539] => | datum přístupu = 2023-07-08 [1540] => }}[[Soubor:USFWS gull seastar (23557544450).jpg|náhled|Nedospělý [[racek šedokřídlý]] při pojídání hvězdice]] [1541] => [1542] => K predátorům hvězdic patří [[ryby]], velké druhy predátorských [[Plži|plžů]] jako [[tritonka indická]], která se specializuje na hvězdice trnové,{{Citace periodika [1543] => | příjmení = Kroon [1544] => | jméno = Frederieke J. [1545] => | příjmení2 = Lefèvre [1546] => | jméno2 = Carine D. [1547] => | příjmení3 = Doyle [1548] => | jméno3 = Jason R. [1549] => | titul = DNA-based identification of predators of the corallivorous Crown-of-Thorns Starfish (Acanthaster cf. solaris) from fish faeces and gut contents [1550] => | periodikum = Scientific Reports [1551] => | datum vydání = 2020-05-18 [1552] => | ročník = 10 [1553] => | číslo = 1 [1554] => | strany = 8184 [1555] => | issn = 2045-2322 [1556] => | doi = 10.1038/s41598-020-65136-4 [1557] => | jazyk = en [1558] => | url = https://www.nature.com/articles/s41598-020-65136-4 [1559] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1560] => }} [[racci]], [[Vydra mořská|vydry mořské]],{{Citace sborníku [1561] => | titul = Pisaster ochraceus [1562] => | sborník = Starfish: biology and ecology of the Asteroidea [1563] => | vydavatel = The Johns Hopkins University Press [1564] => | místo = Maryland, US [1565] => | strany = 161–173 [1566] => | isbn = 978-1421407876 [1567] => | jazyk = en [1568] => | příjmení1 = Gobles [1569] => | jméno1 = Carlos [1570] => | příjmení_sestavitele1 = Lawrence [1571] => | jméno_sestavitele1 = John [1572] => | rok_vydání = 2013 [1573] => }} [[mořské želvy]],{{Citace elektronické monografie [1574] => | titul = Green sea turtle [1575] => | url = https://www.aims.gov.au/docs/projectnet/green-sea-turtle.html [1576] => | vydavatel = Australian Institute of Marine Science [1577] => | datum přístupu = 2023-10-07 [1578] => | jazyk = en [1579] => }} krevety{{Citace periodika [1580] => | příjmení = Prakash [1581] => | jméno = S. [1582] => | příjmení2 = Kumar [1583] => | jméno2 = T. T. A. [1584] => | titul = Feeding behavior of Harlequin Shrimp Hymenocera picta Dana, 1852 (Hymenoceridae) on Sea Star Linckia laevigata (Ophidiasteridae) [1585] => | periodikum = Journal of Threatened Taxa [1586] => | datum vydání = 2013-09-26 [1587] => | ročník = 5 [1588] => | číslo = 13 [1589] => | strany = 4819–4821 [1590] => | issn = 0974-7907 [1591] => | doi = 10.11609/JoTT.o3506.4819-21 [1592] => | jazyk = en [1593] => | url = https://threatenedtaxa.org/index.php/JoTT/article/view/1519 [1594] => | datum přístupu = 2023-07-08 [1595] => }} nebo [[krabi]]. U hvězdic velmi často dochází k mezidruhové predaci, tzn. jeden druh hvězdice se krmí na jiném druhu. K takovým obávaným predátorům patří hvězdice ''[[Solaster dawsoni]]''.{{Citace periodika [1596] => | příjmení = Mauzey [1597] => | jméno = Karl P. [1598] => | příjmení2 = Birkeland [1599] => | jméno2 = Charles [1600] => | příjmení3 = Dayton [1601] => | jméno3 = Paul K. [1602] => | titul = Feeding Behavior of Asteroids and Escape Responses of their Prey in the Puget Sound Region [1603] => | periodikum = Ecology [1604] => | datum vydání = 1968-07 [1605] => | ročník = 49 [1606] => | číslo = 4 [1607] => | strany = 603–619 [1608] => | doi = 10.2307/1935526 [1609] => | jazyk = en [1610] => | url = http://doi.wiley.com/10.2307/1935526 [1611] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1612] => }} I když hvězdice typicky predují na ježovkách, byly zaznamenány i případy predátorství ježovek na hvězdicích, kdy ježovky ''[[Strongylocentrotus droebachiensis]]'' se nejdříve zaměřovaly na konečky ramen ''[[Crossaster papposus]]'', kde se nachází sensorické orgány hvězdic, čímž se patrně snažily hvězdice znehybnět.{{Citace periodika [1613] => | příjmení = Clements [1614] => | jméno = Jeff C. [1615] => | příjmení2 = Dupont [1616] => | jméno2 = Sam [1617] => | příjmení3 = Jutfelt [1618] => | jméno3 = Fredrik [1619] => | titul = “Urchin pinning”: Behavioural observations reveal how hungry urchins actively prey upon their sea star predators [1620] => | periodikum = Ethology [1621] => | datum vydání = 2021-06 [1622] => | ročník = 127 [1623] => | číslo = 6 [1624] => | strany = 484–489 [1625] => | issn = 0179-1613 [1626] => | doi = 10.1111/eth.13147 [1627] => | jazyk = en [1628] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/eth.13147 [1629] => | datum přístupu = 2023-07-02 [1630] => }} K obranným schopnostem hvězdic proti predátorům patří využití pedicelárií{{Citace periodika [1631] => | příjmení = Veldhuizen [1632] => | jméno = H. D. Van [1633] => | příjmení2 = Oakes [1634] => | jméno2 = V. J. [1635] => | titul = Behavioral Responses of Seven Species of Asteroids to the Asteroid Predator, Solaster dawsoni (Responses of Asteroids to the Predator Solaster dawsoni) [1636] => | periodikum = Oecologia [1637] => | datum vydání = 1981 [1638] => | ročník = 48 [1639] => | číslo = 2 [1640] => | strany = 214–220 [1641] => | issn = 0029-8549 [1642] => | jazyk = en [1643] => | url = https://www.jstor.org/stable/4216297 [1644] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1645] => }} nebo produkování [[Saponiny|saponinu]], chemické sloučeniny s velmi nelichotivou chutí.{{Citace periodika [1646] => | příjmení = Thimmappa [1647] => | jméno = Ramesha [1648] => | příjmení2 = Wang [1649] => | jméno2 = Shi [1650] => | příjmení3 = Zheng [1651] => | jméno3 = Minyan [1652] => | titul = Biosynthesis of saponin defensive compounds in sea cucumbers [1653] => | periodikum = Nature Chemical Biology [1654] => | datum vydání = 2022-07 [1655] => | ročník = 18 [1656] => | číslo = 7 [1657] => | strany = 774–781 [1658] => | issn = 1552-4469 [1659] => | doi = 10.1038/s41589-022-01054-y [1660] => | jazyk = en [1661] => | url = https://www.nature.com/articles/s41589-022-01054-y [1662] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1663] => }}{{Citace periodika [1664] => | příjmení = Minale [1665] => | jméno = L. [1666] => | příjmení2 = Pizza [1667] => | jméno2 = C. [1668] => | příjmení3 = Riccio [1669] => | jméno3 = R. [1670] => | titul = Steroidal glycosides from starfishes [1671] => | periodikum = Pure and Applied Chemistry [1672] => | datum vydání = 1982-01-01 [1673] => | ročník = 54 [1674] => | číslo = 10 [1675] => | strany = 1935–1950 [1676] => | issn = 1365-3075 [1677] => | doi = 10.1351/pac198254101935 [1678] => | jazyk = en [1679] => | url = https://www.degruyter.com/document/doi/10.1351/pac198254101935/html [1680] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1681] => }}{{Citace periodika [1682] => | příjmení = Andersson [1683] => | jméno = Leif [1684] => | příjmení2 = Bohlin [1685] => | jméno2 = Lars [1686] => | příjmení3 = Iorizzi [1687] => | jméno3 = Maria [1688] => | titul = Biological activity of saponins and saponin-like compounds from starfish and brittle-stars [1689] => | periodikum = Toxicon [1690] => | datum vydání = 1989-01-01 [1691] => | ročník = 27 [1692] => | číslo = 2 [1693] => | strany = 179–188 [1694] => | issn = 0041-0101 [1695] => | doi = 10.1016/0041-0101(89)90131-1 [1696] => | jazyk = en [1697] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0041010189901311 [1698] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1699] => }} Řada druhů jako např. ''[[Astropecten polyacanthus]]'' produkují [[Jed|toxické látky]].{{Citace periodika [1700] => | příjmení = Miyazawa [1701] => | jméno = K. [1702] => | příjmení2 = Noguchi [1703] => | jméno2 = T. [1704] => | příjmení3 = Maruyama [1705] => | jméno3 = J. [1706] => | titul = Occurrence of tetrodotoxin in the starfishes Astropecten polyacanthus and A. scoparius in the Seto Inland Sea [1707] => | periodikum = Marine Biology [1708] => | datum vydání = 1985-12-01 [1709] => | ročník = 90 [1710] => | číslo = 1 [1711] => | strany = 61–64 [1712] => | issn = 1432-1793 [1713] => | doi = 10.1007/BF00428215 [1714] => | jazyk = en [1715] => | url = https://doi.org/10.1007/BF00428215 [1716] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1717] => }}{{Citace periodika [1718] => | příjmení = Lin [1719] => | jméno = Shin-Jung [1720] => | příjmení2 = Hwang [1721] => | jméno2 = Deng-Fwu [1722] => | titul = Possible source of tetrodotoxin in the starfish Astropecten scoparius [1723] => | periodikum = Toxicon [1724] => | datum vydání = 2001-04-01 [1725] => | ročník = 39 [1726] => | číslo = 4 [1727] => | strany = 573–579 [1728] => | issn = 0041-0101 [1729] => | doi = 10.1016/S0041-0101(00)00171-9 [1730] => | jazyk = en [1731] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0041010100001719 [1732] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1733] => }} K jedovatým druhům se řadí i již probíraná hvězdice trnitá, jejíž trny jsou jedovaté člověku i řadě dalších mořských živočichů.{{Citace periodika [1734] => | příjmení = Lee [1735] => | jméno = Chi-Chiu [1736] => | příjmení2 = Tsai [1737] => | jméno2 = Wann-Sheng [1738] => | příjmení3 = Hsieh [1739] => | jméno3 = Hernyi Justin [1740] => | titul = Hemolytic activity of venom from crown-of-thorns starfish Acanthaster planci spines [1741] => | periodikum = The Journal of Venomous Animals and Toxins Including Tropical Diseases [1742] => | datum vydání = 2013-09-24 [1743] => | ročník = 19 [1744] => | strany = 22 [1745] => | issn = 1678-9199 [1746] => | pmid = 24063308 [1747] => | doi = 10.1186/1678-9199-19-22 [1748] => | poznámka = PMID 24063308 [1749] => PMCID: PMC3852018 [1750] => | jazyk = en [1751] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3852018/ [1752] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1753] => }}{{Citace elektronického periodika [1754] => | titul = Crown of Thorns Starfish [1755] => | periodikum = Great Barrier Reef Foundation [1756] => | url = https://www.barrierreef.org/the-reef/threats/Crown-of-thorns%20starfish [1757] => | jazyk = en [1758] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1759] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230707162022/https://www.barrierreef.org/the-reef/threats/Crown-of-thorns%20starfish [1760] => | datum archivace = 2023-07-07 [1761] => }} Nápadné pestrobarevné trny mohou být samy o sobě považovány za efektivní způsob ochrany, který dokáže řadu predátorů odradit.{{Citace periodika [1762] => | příjmení = Inbar [1763] => | jméno = Moshe [1764] => | příjmení2 = Lev-Yadun [1765] => | jméno2 = Simcha [1766] => | titul = Conspicuous and aposematic spines in the animal kingdom [1767] => | periodikum = Naturwissenschaften [1768] => | datum vydání = 2005-04 [1769] => | ročník = 92 [1770] => | číslo = 4 [1771] => | strany = 170–172 [1772] => | issn = 0028-1042 [1773] => | doi = 10.1007/s00114-005-0608-2 [1774] => | jazyk = en [1775] => | url = http://link.springer.com/10.1007/s00114-005-0608-2 [1776] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1777] => }} [1778] => [1779] => === Ohrožení === [1780] => [[Soubor:Starfish in Cyprus.JPG|náhled|Sušené hvězdice prodávané jako suvenýry na Kypru|vlevo]] [1781] => Stejně jako ostatní ostnokožci, i hvězdice jsou velmi citlivé na mořské znečištění jako jsou ropné skvrny.{{Citace periodika [1782] => | příjmení = Newton [1783] => | jméno = L. C. [1784] => | příjmení2 = McKenzie [1785] => | jméno2 = J. D. [1786] => | titul = Echinoderms and oil pollution: A potential stress assay using bacterial symbionts [1787] => | periodikum = Marine Pollution Bulletin [1788] => | datum vydání = 1995-04-01 [1789] => | ročník = 31 [1790] => | číslo = Selected Papers from the International Conference on Marine Pollution and Ecotoxicology [1791] => | strany = 453–456 [1792] => | issn = 0025-326X [1793] => | doi = 10.1016/0025-326X(95)00168-M [1794] => | jazyk = en [1795] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0025326X9500168M [1796] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1797] => }} Hvězdice růžová dokonce může sloužit jako [[bioindikátor]] mořských ekosystémů.{{Citace periodika [1798] => | příjmení = Temara [1799] => | jméno = A. [1800] => | příjmení2 = Skei [1801] => | jméno2 = J. M. [1802] => | příjmení3 = Gillan [1803] => | jméno3 = D. [1804] => | titul = Validation of the asteroid Asterias rubens (Echinodermata) as a bioindicator of spatial and temporal trends of Pb, Cd, and Zn contamination in the field [1805] => | periodikum = Marine Environmental Research [1806] => | datum vydání = 1998-05-01 [1807] => | ročník = 45 [1808] => | číslo = 4 [1809] => | strany = 341–356 [1810] => | issn = 0141-1136 [1811] => | doi = 10.1016/S0141-1136(98)00026-9 [1812] => | jazyk = en [1813] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0141113698000269 [1814] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1815] => }} K nemocem hvězdic patří tzv. Syndrom chřadnutí hvězdic (SSWD, ''{{Cizojazyčně|en|Sea star wasting disease}}''), který způsobuje masivní úmrtí u desítek druhů hvězdic.{{Citace periodika [1816] => | příjmení = Aquino [1817] => | jméno = Citlalli A. [1818] => | příjmení2 = Besemer [1819] => | jméno2 = Ryan M. [1820] => | příjmení3 = DeRito [1821] => | jméno3 = Christopher M. [1822] => | titul = Evidence That Microorganisms at the Animal-Water Interface Drive Sea Star Wasting Disease [1823] => | periodikum = Frontiers in Microbiology [1824] => | datum vydání = 2021 [1825] => | ročník = 11 [1826] => | issn = 1664-302X [1827] => | pmid = 33488550 [1828] => | doi = 10.3389/fmicb.2020.610009 [1829] => | jazyk = en [1830] => | url = https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fmicb.2020.610009 [1831] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1832] => }} U kalifornských břehů byla u ''[[Pisaster ochraceus]]'' v populaci nakažené touto nemocí zaznamenána více než 80 % úmrtnost.{{Citace periodika [1833] => | příjmení = Schiebelhut [1834] => | jméno = Lauren M. [1835] => | příjmení2 = Puritz [1836] => | jméno2 = Jonathan B. [1837] => | příjmení3 = Dawson [1838] => | jméno3 = Michael N [1839] => | titul = Decimation by sea star wasting disease and rapid genetic change in a keystone species, Pisaster ochraceus [1840] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [1841] => | datum vydání = 2018-07-03 [1842] => | ročník = 115 [1843] => | číslo = 27 [1844] => | strany = 7069–7074 [1845] => | issn = 0027-8424 [1846] => | pmid = 29915091 [1847] => | doi = 10.1073/pnas.1800285115 [1848] => | jazyk = en [1849] => | url = https://pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.1800285115 [1850] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1851] => }} V některých oblastech jsou hvězdice sbírány lidmi a prodávány turistům jako suvenýry. V karibské oblasti je populární sběr [[Hvězdice síťovaná|hvězdic síťovaných]], které mají velmi pestré zbarvení a vyskytují se v mělkých hloubkách, které jsou lidem snadno dostupné. Staletí sběru pro ornamentální potřeby a v moderních dobách i pro akvarijní chovy způsobily razantní úbytek této kdysi běžné hvězdice. Na Floridě se již jedná o ohrožený druh, pročež je sběr hvězdic síťovaných zakázán.{{Citace sborníku [1852] => | titul = Oreaster reticulatus [1853] => | sborník = Starfish: biology and ecology of the Asteroidea [1854] => | vydavatel = The Johns Hopkins University Press [1855] => | místo = Maryland, US [1856] => | strany = 142–152 [1857] => | isbn = 978-1421407876 [1858] => | jazyk = en [1859] => | příjmení1 = Scheibling [1860] => | jméno1 = Robert E. [1861] => | příjmení_sestavitele1 = Lawrence [1862] => | jméno_sestavitele1 = John [1863] => | rok_vydání = 2013 [1864] => }} K podobným sběrům hvězdic dochází hlavně na korálových útesech v tropickém [[Indo-Pacifik]]u.{{Citace periodika [1865] => | příjmení = Bos [1866] => | jméno = Arthur R. [1867] => | příjmení2 = Gumanao [1868] => | jméno2 = Girley S. [1869] => | příjmení3 = Alipoyo [1870] => | jméno3 = Joan C. E. [1871] => | titul = Population dynamics, reproduction and growth of the Indo-Pacific horned sea star, Protoreaster nodosus (Echinodermata; Asteroidea) [1872] => | periodikum = Marine Biology [1873] => | datum vydání = 2008-11 [1874] => | ročník = 156 [1875] => | číslo = 1 [1876] => | strany = 55–63 [1877] => | issn = 0025-3162 [1878] => | doi = 10.1007/s00227-008-1064-2 [1879] => | jazyk = en [1880] => | url = http://link.springer.com/10.1007/s00227-008-1064-2 [1881] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1882] => }}{{Citace elektronické monografie [1883] => | příjmení = Wabnitz [1884] => | jméno = Colette C. C. [1885] => | spoluautoři = et al. [1886] => | titul = From Ocean to Aquarium: The global trade in marine ornamental species [1887] => | url = https://www.researchgate.net/publication/265496427_From_Ocean_to_Aquarium_The_Global_Trade_in_Marine_Ornamental_Species [1888] => | vydavatel = UNEP - World Conservation Monitoring Centre [1889] => | místo = Cambridge, UK [1890] => | datum vydání = 2003 [1891] => | datum přístupu = 2023-06-10 [1892] => | jazyk = en [1893] => }} [1894] => [1895] => == Hvězdice a lidé == [1896] => === Legendy === [1897] => Hvězdice vyskytují v četných legendách domorodých obyvatel. Tak např. podle legendy severoamerických indiánů z kmene [[Kvakiutlové|Kvakiutlovů]] byly hvězdice jednou ženami, které se vzepřely poněkud antisociálnímu božstvu jménem Mink, který je potrestal proměněním na hvězdice.{{Citace elektronického periodika [1898] => | titul = Native American Starfish Mythology [1899] => | periodikum = Native-languages.org [1900] => | vydavatel = Native American Indian Starfish Legends, Meaning and Symbolism from the Myths of Many Tribes [1901] => | url = http://www.native-languages.org/legends-starfish.htm [1902] => | jazyk = en [1903] => | datum přístupu = 2023-07-08 [1904] => }} Velšský autor [[William Jenkyn Thomas]] (1870–1959) se ve své knize převyprávějící tradiční příběhy australských [[Austrálci|aboriginců]] zmiňuje o tom, jak před mnoha lety, v zemi ležící daleko od Austrálie, žila zvířata, která slyšela chválu o australských lovištích, a tak se rozhodla do Austrálie vydat. Jedinou kánoi, která by dokázala doplavat přes rozbouřená moře, však vlastnila velryba, která ji nechtěla nikomu půjčit. Hvězdice proto rozptýlila pozornost velryby vyprávěním příběhů, zatímco zbylá zvířata ukradla kánoi. Jakmile velrybě došlo, že byla podvedena, velryba hvězdici zbila natolik, že její tělo dostalo rozedvanou podobu, kterou má dodnes.{{Citace monografie [1905] => | příjmení = Thomas [1906] => | jméno = William Jenkyn [1907] => | titul = Some Myths and Legends of the Australian Aborigines [1908] => | url = https://www.sacred-texts.com/aus/mla/mla08.htm [1909] => | vydavatel = Whitcombe & Tombs [1910] => | místo = Merlbourne [1911] => | rok vydání = 1923 [1912] => | kapitola = Why the Whale Spouts, the Starfish is Ragged, and the Native Bear has Strong Arms [1913] => | jazyk = en [1914] => }} [1915] => [1916] => === Výzkum === [1917] => [[Soubor:What to eat - strange food in China.jpg|náhled|Hvězdice na stánku rychlého občerstvení v Číně]] [1918] => Hvězdice jsou [[druhoústí]] živočichové, kteří jsou spolu s ostatními ostnokožci úzce příbuzní [[Strunatci|strunatcům]], pročež jsou využíváni ve studiích reprodukčních a vývojových procesů. Samice hvězdic dokáže vyprodukovat velké množství [[oocyt]]ů, které jsou často velké, jasně zřetelné, transparentní, lze je snadno izolovat i uchovávat v mořské vodě v pokojové teplotě a jejich vývoj je rychlý, což se pro studium zmíněných procesů hodí.{{Citace periodika [1919] => | příjmení = Wessel [1920] => | jméno = Gary M. [1921] => | příjmení2 = Reich [1922] => | jméno2 = Adrian M. [1923] => | příjmení3 = Klatsky [1924] => | jméno3 = Peter C. [1925] => | titul = Use of Sea Stars to Study Basic Reproductive Processes [1926] => | periodikum = Systems Biology in Reproductive Medicine [1927] => | datum vydání = 2010-06-01 [1928] => | ročník = 56 [1929] => | číslo = 3 [1930] => | strany = 236–245 [1931] => | issn = 1939-6368 [1932] => | pmid = 20536323 [1933] => | doi = 10.3109/19396361003674879 [1934] => | jazyk = en [1935] => | url = https://www.tandfonline.com/doi/full/10.3109/19396361003674879 [1936] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1937] => }}{{Citace elektronického periodika [1938] => | titul = Cytoskeletal dynamics and function in oocytes - EMBL [1939] => | periodikum = web.archive.org [1940] => | vydavatel = Lénárt Group [1941] => | url = http://www.embl.de/research/units/cbb/lenart/ [1942] => | datum vydání = 2014-08-01 [1943] => | jazyk = en [1944] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1945] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140801190144/http://www.embl.de/research/units/cbb/lenart/ [1946] => | datum archivace = 2014-08-01 [1947] => }} ''[[Asterina pectinifera]]'' se používá jako [[modelový organismus]]; je odolná a snadno se množí v laboratorních podmínkách.{{Citace monografie [1948] => | příjmení = Davydov [1949] => | jméno = P. V. [1950] => | příjmení2 = Shubravyi [1951] => | jméno2 = O. I. [1952] => | příjmení3 = Vassetzky [1953] => | jméno3 = S. G. [1954] => | titul = The Starfish Asterina pectinifera [1955] => | url = https://doi.org/10.1007/978-1-4613-0503-3_11 [1956] => | editoři = T. A. Dettlaff, S. G. Vassetzky [1957] => | vydavatel = Springer US [1958] => | místo = Boston, MA [1959] => | strany = 287–311 [1960] => | isbn = 978-1-4613-0503-3 [1961] => | doi = 10.1007/978-1-4613-0503-3_11 [1962] => | jazyk = en [1963] => }} Vědce zajímá i regenerační schopnost hvězdic, jejíž lepší poznání by mohlo mít pozitivní vliv na lidskou medicínu.{{Citace periodika [1964] => | příjmení = Friedman [1965] => | jméno = Rachel S. C. [1966] => | příjmení2 = Krause [1967] => | jméno2 = Diane S. [1968] => | titul = Regeneration and Repair: New Findings in Stem Cell Research and Aging [1969] => | periodikum = Annals of the New York Academy of Sciences [1970] => | datum vydání = 2009-08 [1971] => | ročník = 1172 [1972] => | číslo = 1 [1973] => | strany = 88–94 [1974] => | doi = 10.1111/j.1749-6632.2009.04411.x [1975] => | jazyk = en [1976] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1749-6632.2009.04411.x [1977] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1978] => }}{{Citace elektronického periodika [1979] => | příjmení = Mellon [1980] => | jméno = Carnegie [1981] => | titul = The Future of Human Healing Lies in the Brain of a Starfish [1982] => | periodikum = www.cmu.edu [1983] => | vydavatel = News - Carnegie Mellon University [1984] => | url = http://www.cmu.edu/news/stories/archives/2020/march/dahl-starfish.html [1985] => | datum vydání = 2020-05-06 [1986] => | jazyk = en [1987] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1988] => }} [1989] => [1990] => === Využití v kuchyni === [1991] => Hvězdice jsou příležitostně jedeny v některých asijských státech jako je [[Japonsko]], [[Čína]], [[Indonésie]] nebo [[Thajsko]]. Typicky se upravují uvařením, grilováním nebo usmažením na oleji se solí, pepřem a pálivou omáčkou.{{Citace elektronické monografie [1992] => | titul = Can You Eat Starfish and How Does It Taste? [1993] => | url = https://www.americanoceans.org/blog/can-you-eat-starfish/ [1994] => | vydavatel = American Oceans [1995] => | datum vydání = 2022-06-06 [1996] => | datum přístupu = 2023-07-07 [1997] => | jazyk = en [1998] => }}{{Citace elektronického periodika [1999] => | titul = Can You Eat Starfish? What Does Starfish Taste Like & Are Starfish Edible? [2000] => | periodikum = cooksdream.com [2001] => | url = https://cooksdream.com/can-you-eat-starfish/ [2002] => | datum vydání = 2022-01-21 [2003] => | jazyk = en [2004] => | datum přístupu = 2023-07-07 [2005] => }} Stánky rychlého občerstvení prodávají upravené hvězdice napíchnuté na špejli.{{Citace elektronické monografie [2006] => | titul = Can You Eat Starfish? [2007] => | url = https://theroamingfork.com/can-you-eat-starfish/,%20https://theroamingfork.com/can-you-eat-starfish/ [2008] => | vydavatel = The Roaming Fork [2009] => | datum vydání = 2022-08-17 [2010] => | datum přístupu = 2023-07-07 [2011] => | jazyk = en [2012] => }}{{Nedostupný zdroj}} [2013] => [2014] => == Odkazy == [2015] => === Reference === [2016] => [2017] => [2018] => === Literatura === [2019] => ; česky [2020] => *{{Citace elektronické monografie [2021] => | příjmení1 = Roček [2022] => | jméno1 = Zbyněk [2023] => | titul = Obecná morfologie živočichů [2024] => | url = https://is.muni.cz/el/sci/podzim2013/Bi3130/Rocek_skripta.pdf [2025] => | datum_vydání = 1998 [2026] => | ref = Roček [2027] => }} [2028] => * {{Citace monografie [2029] => | příjmení1 = Sedlák [2030] => | jméno1 = Edmund [2031] => | titul = Zoologie bezobratlých [2032] => | vydavatel = Přírodovědecká fakulta MU [2033] => | místo = Brno [2034] => | rok = 2002 [2035] => | isbn = 80-210-2892-0 [2036] => | ref = harv [2037] => }} [2038] => * {{Citace monografie [2039] => | příjmení1 = Smrž [2040] => | jméno1 = Jaroslav [2041] => | titul = Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů [2042] => | vydavatel = Karolinum Press [2043] => | místo = Praha [2044] => | rok = 2015 [2045] => | isbn = 8024622580 [2046] => | isbn2 = 9788024622583 [2047] => | ref = harv [2048] => }} [2049] => [2050] => ; anglicky [2051] => * {{Citace monografie [2052] => | příjmení = Brusca [2053] => | jméno = R. C. [2054] => | příjmení2 = Moore [2055] => | jméno2 = Wendy [2056] => | příjmení3 = Shuster [2057] => | jméno3 = S. M [2058] => | titul = Invertebrates [2059] => | url = https://archive.org/details/invertebrates0000brus_e1y5 [2060] => | vydavatel = Sinauer Associates, lnc., Publishers [2061] => | rok vydání = 2016 [2062] => | místo = Sunderland, Massachusetts [2063] => | isbn = 9781605353753 [2064] => | ref = harv [2065] => | jazyk = en [2066] => }} [2067] => * {{Citace monografie [2068] => | příjmení = Giribet [2069] => | jméno = Gonzalo [2070] => | příjmení2 = Edgecombe [2071] => | jméno2 = Gregory [2072] => | titul = The Invertebrate Tree of Life [2073] => | místo = Princeton, NJ Oxford [2074] => | vydavatel = Princeton University Press [2075] => | rok vydání = 2020 [2076] => | isbn = 978-0-691-19706-7 [2077] => | isbn2 = 0-691-19706-7 [2078] => | oclc = 1129197548 [2079] => | ref = harv [2080] => | jazyk = en [2081] => }} [2082] => *{{Citace sborníku [2083] => | autor = Kolektiv autorů [2084] => | příjmení_sestavitele1 = Lawrence [2085] => | jméno_sestavitele1 = John [2086] => | titul = [2087] => | sborník = Starfish: biology and ecology of the Asteroidea [2088] => | vydavatel = The Johns Hopkins University Press [2089] => | místo = Maryland, US [2090] => | rok_vydání = 2013 [2091] => | strany = [2092] => | isbn = 978-1421407876 [2093] => | jazyk = en [2094] => }} [2095] => * {{Citace monografie [2096] => | příjmení = Kotpal [2097] => | jméno = R. L. [2098] => | titul = Modern Text Book of Zoology: Invertebrates [2099] => | místo = New Delhi [2100] => | vydavatel = Rastogi Publications [2101] => | rok vydání = 2013 [2102] => | isbn = 978-81-7133-903-7 [2103] => | ref = harv [2104] => | jazyk = en [2105] => }} [2106] => *{{Citace monografie [2107] => | příjmení1 = McKnight [2108] => | jméno1 = Donald G. [2109] => | titul = The Marine Fauna of New Zealand: Echinodermata: Asteroidea (Sea-stars). 3. Orders Velatida, Spinulosida, Forcipulatida, Brisingida with addenda to Paxillosida, Valvatida [2110] => | vydavatel = National Institute of Water and Atmospheric Research (NIWA) [2111] => | místo = Wellington [2112] => | rok = 2006 [2113] => | isbn =978-0-478-23274-5 [2114] => | ref = harv [2115] => | jazyk = en [2116] => }} [2117] => *{{Citace monografie [2118] => | příjmení1 = Ruppert [2119] => | jméno1 = Edward E. [2120] => | příjmení2 = Barnes [2121] => | jméno2 = Robert D. [2122] => | příjmení3 = Fox [2123] => | jméno3 = Richard S. [2124] => | titul = Invertebrate zoology: a functional evolutionary approach [2125] => | vydavatel = Cengage Learning [2126] => | místo = Delhi, India [2127] => | rok = 2004 [2128] => | isbn = 978-81-315-0104-7 [2129] => | ref = harv [2130] => | jazyk = en [2131] => }} [2132] => [2133] => === Externí odkazy === [2134] => * {{Commonscat}} [2135] => * {{Otto|heslo=Hvězdice}} [2136] => * {{Wikidruhy|taxon=Asteroidea}} [2137] => [2138] => {{Taxonbar|from=Q25349}} [2139] => {{Autoritní data}} [2140] => [[Kategorie:Hvězdice| ]] [2141] => [[Kategorie:Ostnokožci]] [] => )
good wiki

Hvězdice

Hvězdice (Asteroidea) jsou třídou ostnokožců. Vyznačují se hvězdicovitým, nejčastěji pěticípým tvarem těla (z genetického hlediska se jedná o přeměněnou hlavu).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Edmond Perrier','hvězdice trnitá','hvězdice růžová','Forcipulatida','Notomyotida','ježovky','Spinulosida','Pycnopodia helianthoides','hadice','Fragmentace (biologie)','Velatida','ambulakrální soustava'

Hadice

Ježovky

Ježovky, nebo také mořské ježky, jsou skupinou ostnokožců, které se vyskytují ve vodách po celém světě.