Array ( [0] => 14911093 [id] => 14911093 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hyalit [uri] => Hyalit [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - minerál [1] => | název = Hyalit [2] => | obrázek = Opal-236602.jpg [3] => | popisek = Hyalit [4] => | kategorie = Minerál [5] => | vzorec = SiO2·nH2O [6] => | barva = bezbarvý [7] => | vzhled = netvoří [8] => | soustava = amorfní [9] => | tvrdost = 5 - 6,5 [10] => | lesk = mastný skelný [11] => | štěpnost = není [12] => | index lomu = [13] => | vryp = bílý [14] => | hustota = 1,9-2,2 [15] => | rozpustnost = [16] => | ostatní = lasturnatý lom [17] => }} [18] => [19] => '''Hyalit''' (neboli '''skelný opál''') je nejčistší odrůda [[minerál]]u [[opál]]u. V ideálním případě je zcela bezbarvý a čirý. V závislosti na lokalitě a způsobu vzniku může být slabě zabarven dalšími příměsemi (např. sloučeniny [[Železo|Fe]], [[Nikl|Ni]], [[Mangan|Mn]], [[Chrom|Cr]]), případně postupem času ztrácet na průhlednosti (odpařením molekul vody). [20] => [21] => == Vznik == [22] => Obecný opál vzniká celou řadou cest, ale hyalit vyžaduje specifičtější podmínky, aby vznikl čistý bezbarvý materiál. Jde však vždy o nízkoteplotní hydrotermální procesy obvykle u zemského povrchu. Hyalit se sráží z horkých roztoků obsahujících značný podíl [[Křemičitany|křemičitanů]]. Bezbarvá [[gel]]ovitá hmota tvoří kulovité, hroznovité, krápníkovité, případně ledvinité agregáty, nebo tvoří výplň puklin.{{Citace monografie [23] => | příjmení = Bernard [24] => | jméno = Jan Hus [25] => | odkaz na autora = Jan Hus Bernard [26] => | příjmení2 = Rost [27] => | jméno2 = Rudolf [28] => | odkaz na autora2 = Rudolf Rost [29] => | titul = Encyklopedický přehled minerálů [30] => | vydavatel = Academia [31] => | místo = Praha [32] => | rok = 1992 [33] => | počet stran = 701 [34] => | kapitola = opál [35] => | strany = 395–397 [36] => | isbn = 80-200-0360-6 [37] => }}{{Citace monografie [38] => | příjmení = Bouška [39] => | jméno = Vladimír [40] => | odkaz na autora = Vladimír Bouška [41] => | spoluautoři = Vitalij J. Sobolevskij [42] => | titul = Klenoty přírody [43] => | vydavatel = Lidové nakladatelství Praha [44] => | rok = 1990 [45] => | místo = Praha [46] => | počet stran = 248 [47] => | kapitola = Opál [48] => | strany = 156 [49] => | isbn = 80-7022-063-5 [50] => }} [51] => [52] => Hyalit byl popsán na ložiskách opálu, vzniklých činností fosilních vulkanických [[gejzír]]ů (např. hyalit z [[andezit]]ových [[tuf]]ů u Dubníku na [[Slovensko|Slovensku]]), v [[ryolit]]ech (stát [[Querétaro (stát)|Querétaro]] v [[Mexiko|Mexiku]]), v [[čedič]]i ([[Valeč (okres Karlovy Vary)|Valeč]] v Doupovských horách, [[Klamath Falls]] v [[Oregon]]u, Cerritos v Cerro del Tepozán v Mexiku), ojediněle v metamorfovaných horninách ([[Vícenice]]) a také může vznikat rozkladem [[serpentinit]]ů (okolí [[Křemže]]). [53] => [54] => == Použití == [55] => Ačkoli je hyalit považovaný za [[drahý kámen]], není průmyslově zpracováván. Mezi čirými kameny patří k nejměkčím, což vede k preferenci jiných materiálů. V menší míře se lze setkat s [[Tamblování|tamblovanými]] (tromlovanými) kusy. Neopracovaný hroznovitý hyalit (např. z Valče) je však považován za prvotřídní materiál pro individuální šperkařskou výrobu.{{Citace monografie [56] => | příjmení = Zahradnický [57] => | jméno = Jiří [58] => | odkaz na autora = Jiří Zahradnický [59] => | příjmení2 = Mackovčin [60] => | jméno2 = Peter [61] => | odkaz na autora2 = Peter Mackovčin [62] => | titul = Chráněná území ČR. XI., Plzeňsko a Karlovarsko [63] => | vydavatel = EkoCentrum [64] => | rok = 2004 [65] => | místo = Brno [66] => | počet stran = 588 [67] => | isbn = 80-86064-68-9 [68] => }} Průzračné neopracované hrozínky upevněné v kovu lze použít jako přívěsky nebo náušnice (podobně jako [[vltavín|vltavíny]]). [69] => [70] => == Naleziště == [71] => === Česká republika === [72] => [[Soubor:Hyalite opal Valec.jpg|thumb|Hyalit (Valeč v Doupovských horách)]] [73] => ==== Valeč ==== [74] => [[Valeč (okres Karlovy Vary)|Valeč]] v [[Doupovské hory|Doupovských horách]] patří k nejvýznamnějším nalezištím hyalitu. Minerál je vázaný na neovulkanity třetihorního stáří. Na puklinách vyvřelin [[čedič]]ového typu vytváří velmi působivé a dokonale čisté útvary hroznovitého, krápníkovitého či ledvinitého charakteru. Případně se vyskytuje i ve formě povlaků a shluků na matečné hornině. Lokalita je součástí vojenského prostoru, není volně přístupná, přesto je navštěvovaná. [75] => [[Soubor:Hyalite opal incrustation Bohouskovice.jpg|left|thumb|Kora hyalitu na žíle opálu (Bohouškovice)]] [76] => ==== Křemže ==== [77] => [[Soubor:Hyalite opal Bohouskovice.jpg|thumb|Kusový hyalit (Bohouškovice)]] [78] => Hyality v okolí [[Křemže]] vznikly jako produkty rozkladu serpentinitů. Kromě vyluhování dvojmocných zásad Mg voda část olivín-serpentinů rozpouští, z roztoku se odděluje SiO2 vzniklý z kyseliny křemičité a vylučuje se v podobě čistého hyalitu. Ten může přecházet v [[chalcedon]] nebo obecný opál, případně tvořit žilky v chalcedonu.{{Citace monografie [79] => | příjmení = Oswald [80] => | jméno = Jan [81] => | odkaz na autora = Jan Oswald [82] => | titul = Jihočeské nerosty a jejich naleziště [83] => | vydavatel = krajské nakladatelství v Českých Budějovicích [84] => | místo = České Budějovice [85] => | rok = 1959 [86] => | počet stran = 144 [87] => | strany = 27, 46 [88] => }} [89] => [90] => '''Bohouškovice''' [91] => [92] => Jednou z hlavních křemžských lokalit jsou [[Bohouškovice]]. V okolí se hyalit nachází v podobě rosolovitých povlaků na žilách opálu (obvykle jen asi milimetr silných), jako žilky prostupující kusový opál, méně často i větší kousky. Kromě čistého je přítomen i hyalit více či méně zakalený s [[wad]]ovými dendrity (tvoří mechový hyalit), případně zbarvený oxidy železa (s nádechem žluté, červené až hnědé = [[ohnivý opál]]), nebo [[nikl]]ovými solemi (nazelenalý). [93] => [94] => * [[Bohouškovice]] [95] => * [[Srnín]] [96] => * [[Zlatá Koruna]] [97] => [98] => ==== Vícenice ==== [99] => Vícenice u [[Moravské Budějovice|Moravských Budějovic]] jsou specifickou lokalitou, kde je hyalit vázaný na metamorfity. Vyskytuje se ve formě povlaků na zvětralých vápenatosilikátových horninách. Povrch připomíná kapky vody. Hyalit tu často doprovází zelenožlutý jílovitý minerál [[nontronit]]. Za nejlepší naleziště je považován Holý kopec (asi 1500 metrů ZSZ od obce),{{Citace monografie [100] => | příjmení = Houzar [101] => | jméno = Stanislav [102] => | odkaz na autora = Stanislav Houzar [103] => | příjmení2 = [104] => | jméno2 = [105] => | titul = Geologické, botanické a zoologické zajímavosti Moravskobudějovicka a Jemnicka [106] => | vydání = [107] => | vydavatel = [108] => | místo = [109] => | rok vydání = [110] => | počet stran = 97 [111] => | kapitola = 1. Neživá příroda Moravskobudějovicka [112] => | strany = 14–15 [113] => | isbn = [114] => | rok = 2007 [115] => }} případně Lukovská hora (jižně, asi 1500 metrů Z od obce [[Lukov (okres Třebíč)|Lukov]]) [116] => === Evropa === [117] => [[Soubor:Hyalite opal Dubnik.jpg|thumb|Hyalit (Dubník u Prešova)]] [118] => [[Soubor:Hyalite opal andesite Dubnik.jpg|thumb|Hyalit na andezitu (Dubník u Prešova)]] [119] => * [[Dubník (Červenica)|Dubník]] u Prešova (Slovensko) [120] => * [[Hodkovce]] (Slovensko) [121] => * [[Kamenec pod Vtáčnikom]] (Slovensko) [122] => * [[Kaiserstuhl]] (Německo){{Citace monografie [123] => | příjmení = Medenbach [124] => | jméno = Olaf [125] => | odkaz na autora = Olaf Medenbach [126] => | spoluautoři = Cornelia Sussiecková-Fornefeldová [127] => | titul = Minerály [128] => | vydavatel = Ikar a Knižní Klub [129] => | rok = 1995 [130] => | místo = Praha [131] => | počet stran = 287 [132] => | strany = 12 [133] => | isbn = 80-7176-207-5 [134] => }} [135] => * [[Smrčiny|Fichtelgebirge]] (Německo) [136] => [137] => ==== Dubník u Prešova ==== [138] => Dubník je světově proslulý především jako lokalita s výskytem [[drahý opál|drahého opálu]], ale vyskytuje se tu v menší míře i mléčný opál a hyalit. Vznikl v puklinách andezitů a andezitových tufů (tzn. v mladotřetihorních rozlitých vyvřelinách). Vysrážel se z horkých roztoků, které vystoupily na povrch po skončení vulkanické činnosti. Místní opály obsahují 3–13 % vody.{{Citace monografie [139] => | příjmení = Kouřimský [140] => | jméno = Jiří [141] => | odkaz na autora = Jiří Kouřimský [142] => | příjmení2 = Bouška [143] => | jméno2 = Vladimír [144] => | odkaz na autora2 = Vladimír Bouška [145] => | titul = Atlas drahých kamenů [146] => | vydavatel = státní pedagogické nakladatelství [147] => | místo = Praha [148] => | rok = 1979 [149] => | počet stran = 172 [150] => | kapitola = Nejdražší nerost mladých vyvřelin v Karpatech [151] => | strany = 34 [152] => }} Hyalit se tu vyskytuje většinou kusový, jako celistvá výplň puklin. [153] => [154] => === Svět === [155] => * [[Querétaro (stát)|Querétaro]] (Mexiko) [156] => * [[Cerritos]], Cerro del Tepozán (Mexiko) [157] => * [[Klamath Falls]] (Oregon) [158] => [159] => [160] => == Odkazy == [161] => === Reference === [162] => [163] => [164] => === Související články === [165] => * [[Opál]] [166] => * [[Křemík]] [167] => [168] => === Externí odkazy === [169] => * {{Commonscat|hyalite}} [170] => [[Kategorie:Minerály]] [171] => [[Kategorie:Minerály 4. třídy]] [172] => [[Kategorie:Oxidy (minerály)]] [173] => [[Kategorie:Drahé kameny]] [174] => [[Kategorie:Šperkařství]] [] => )
good wiki

Hyalit

Hyalit (neboli skelný opál) je nejčistší odrůda minerálu opálu. V ideálním případě je zcela bezbarvý a čirý.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Křemže','Valeč (okres Karlovy Vary)','Querétaro (stát)','Klamath Falls','Bohouškovice','čedič','Kategorie:Minerály','tuf','Soubor:Hyalite opal Dubnik.jpg','Zlatá Koruna','nikl','Vícenice'

Bohouškovice

Čedič

Kategorie:Minerály

Křemže

Nikl

Tuf

Vícenice