Array ( [0] => 14696004 [id] => 14696004 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hydridy [uri] => Hydridy [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Hydridy''' jsou binární (dvouprvkové) sloučeniny [[vodík]]u s jinými prvky. [1] => [2] => == Dělení hydridů == [3] => Podle vazebné interakce je lze rozdělit na iontové, kovové, přechodné, molekulové a [[polymer]]ní. [4] => [5] => === Iontové hydridy === [6] => Iontové hydridy jsou sloučeniny vodíku s nejelektropozitivnějšími kovy ([[alkalické kovy]], [[kovy alkalických zemin]]). [7] => Jsou to reaktivní, termicky málo stabilní, bezbarvé krystalické látky, ve kterých má vodík [[oxidační číslo]] −I. [8] => [9] => S vodou reagují za vzniku příslušného [[hydroxidy|hydroxidu]] a vývoje vodíku. [10] => [11] => Mezi iontové hydridy patří i hydridy obecného vzorce MH2 odvozené od [[skandium|Sc]], [[yttrium|Y]] a některých [[lanthanoidy|lanthanoidů]] a [[aktinoidy|aktinoidů]]{{zdroj?}} [12] => [13] => '''Příprava''' [14] => [15] => Iontové hydridy lze připravit přímou reakcí vodíku s alkalickými kovy nebo kovy alkalických zemin. [16] => [17] => : 2 Na + H2 → 2 NaH – [[hydrid sodný]] [18] => [19] => : Ca + H2 → CaH2 – [[hydrid vápenatý]] [20] => [21] => (V průběhu těchto reakcí vystupuje elementární vodík jako [[oxidační činidlo]].) [22] => [23] => === Kovové hydridy === [24] => Kovové hydridy jsou křehké pevné látky kovového vzhledu. Tvoří je prvky podskupiny [[chrom]]u, [[kovy skupiny železa|triády]] [[železo|železa]] a [[palladium]]. Tyto sloučeniny se vyznačují [[elektrický vodič|vodivými]] nebo [[polovodič|polovodivými]] vlastnostmi. Jejich struktura není doposud zcela objasněna. [25] => [26] => === Hydridy přechodného typu === [27] => Hydridy přechodného typu tvoří prvky podskupin [[skandium|skandia]], [[titan (prvek)|titanu]], [[vanad]]u a některé [[lanthanoidy]] a [[aktinoidy]]. S uvedenými prvky vodík dobře reaguje za vzniku sloučenin, které nejsou přesně definované. Většinou mají charakter [[berthollid]]ů (například TiH1,75 nebo VH0,71).{{Poznámka|V krystalové struktuře chemických látek může docházet k poruchám. Jejich důsledkem je do jisté míry proměnlivé chemické složení těchto látek, které není v souladu se zákonem stálých slučovacích poměrů. Takové sloučeniny se často označují jako berthollidy. Sloučeniny s konstantním složením bývají označovány jako daltonidy.}} Vazebné poměry v těchto sloučeninách jsou přechodem mezi vazbami iontovými a kovovými. [28] => [29] => === Molekulové (kovalentní) hydridy === [30] => Kovalentní hydridy tvoří [[nekovy]] a [[polokovy]] IV. až VII. [[Skupina (periodická tabulka)|skupiny]] [[Periodický zákon|periodického systému]]. Pokud jde o jednotlivé skupiny, pevnost vazeb i teplotní stálost klesá s rostoucím atomovým číslem, v rámci period však zleva doprava roste. [31] => [32] => === Polymerní hydridy === [33] => Polymerní hydridy jsou sloučeniny s elektronově deficitními vazbami. Tvoří je prvky II. a III. skupiny periodického systému. Studium vazebných poměrů v těchto sloučeninách mělo značný význam pro rozvoj teorie chemické vazby. Hydridy [[Bor (prvek)|boru]] a [[gallium|gallia]] jsou většinou plynné nebo kapalné, ostatní mají skupenství pevné. [34] => [35] => == Názvosloví hydridů == [36] => Hydridy je možné rozdělit také z hlediska názvoslovného, a to na tři skupiny. [37] => [38] => === Sloučeniny s prvky 1. a 2. (I. A a II. A) skupiny === [39] => Tyto hydridy mají dvojslovné názvy složené ze slova hydrid a přídavného jména obsahujícího název prvku s ohledem na jeho oxidační číslo (analogie s označováním kationtů v [[Soli|solích]], [[Oxidy|oxidech]], …). Například: [40] => * NaH – [[hydrid sodný]] [41] => * KH – [[hydrid draselný]] [42] => * CaH2 – [[hydrid vápenatý]] [43] => * BeH2 – [[hydrid berylnatý]] [44] => [45] => === Sloučeniny s prvky 13. až 15. (III. A až V. A) skupiny === [46] => Sloučeniny této skupiny hydridů jsou pojmenovávány jedním slovem složeným ze slovního základu názvu kationtu a přípony -an. [47] => Počet vodíků v těchto hydridech je možno zjistit buď z obecných vlastností jednotlivých [[Skupina (periodická tabulka)|skupin]] anebo i následovně: [48] => * Ve třetí a čtvrté skupině je počet vodíku stejný jako číslo skupiny [49] => ** BH3 – [[borany|boran]] [50] => ** AlH3 – [[alan (chemie)|alan]] [51] => ** SiH4 – [[silan]] [52] => ** GeH4 – [[german (chemie)|german]] [53] => ** SnH4 – [[stannan]] [54] => ** PbH4 – [[plumban]] [55] => * V páté skupině je toto číslo rozdílem čísla skupiny od čísla 8 [56] => ** PH3 – [[fosfan]] [57] => ** AsH3 – [[arsan]] [58] => ** SbH3 – [[stiban]] [59] => * Obdobné počítání platí i v 16. a 17. skupině (VI. A a VII. A), jen se zde nemluví o hydridech, nýbrž se jedná o [60] => ** [[chalkogenovodíky]] ([[voda|oxidan]], [[sulfan]], [[selan]], [[tellan]], [[polan]]) a [61] => ** [[halogenovodíky]] ([[fluorovodík]], [[chlorovodík]], [[bromovodík]], [[jodovodík]], [[astatovodík]]). [62] => [63] => == Odkazy == [64] => [65] => === Poznámky === [66] => {{Poznámky}} [67] => [68] => === Literatura === [69] => [70] => * Mareček, Aleš. ''Chemie pro čtyřletá gymnázia''. {{ISBN|80-7182-055-5}} [71] => [72] => === Externí odkazy === [73] => * {{Commonscat}} [74] => {{Autoritní data}} [75] => [76] => {{Portály|Chemie}} [77] => [78] => [[Kategorie:Hydridy| ]] [79] => [[Kategorie:Sloučeniny vodíku]] [80] => [[Kategorie:Anionty]] [] => )
good wiki

Hydridy

Hydridy jsou binární (dvouprvkové) sloučeniny vodíku s jinými prvky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'skandium','hydrid vápenatý','Skupina (periodická tabulka)','aktinoidy','hydrid sodný','lanthanoidy','kovy alkalických zemin','polokovy','yttrium','titan (prvek)','železo','chrom'

Aktinoidy

Chrom

Lanthanoidy

Lanthanoidy jsou skupina chemických prvků, které se nacházejí v periodické tabulce mezi prvky skandiem a aktiniem.

Polokovy

Skandium

Yttrium

Železo

Železo je chemický prvek s symbolem Fe a atomovým číslem 26.