Array ( [0] => 15314515 [id] => 15314515 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hydroformylace [uri] => Hydroformylace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Hydroformylation V.2 en.png|náhled|vpravo|300px|Hydroformylace alkenu (R1 až R3 jsou organické skupiny, například alkylové či arylové, nebo atomy vodíku)]] [1] => [2] => '''Hydroformylace''' je organická reakce používaná na výrobu [[aldehydy|aldehydů]] z [[alkeny|alkenů]].{{Citace periodika | autor1 = Robert Franke | autor2 = Detlef Selent | autor3 = Armin Börner | titul = Applied Hydroformylation | periodikum = [[Chemical Reviews]] | rok vydání = 2012 | strany = 5675–5732 | DOI = 10.1021/cr3001803}}{{Citace periodika | autor1 = T. Ojima | autor2 = C.-Y. Tsai | autor3 = M. Tzamarioudaki | autor4 = D. Bonafoux | titul = The Hydroformylation Reaction | periodikum = [[Organic Reactions]] | rok vydání = 2000 | strany = 1 | DOI = 10.1002/0471264180.or056.01}} Jde o [[adice|adici]] [[formyl]]ové skupiny a atomu vodíku na [[dvojná vazba (chemie)|dvojnou vazbu]] mezi atomy uhlíku. Tento proces má velký význam, protože aldehydy lze snadno přeměnit na další látky, například [[hydrogenace|hydrogenací]] na [[alkoholy]], ze kterých se následně dají vyrobit [[detergent]]y. Využívá se také na výrobu sloučenin používaných při [[organická syntéza|syntéze]] vůní a [[léčivo|léčiv]]. [3] => [4] => Reakce se obvykle provádí za vysokého tlaku (1 až 10 [[pascal (jednotka)|MPa]]) a teplot od 40 do 200 °C, kdy reaguje alken s [[oxid uhelnatý|oxidem uhelnatým]] a vodíkem. [5] => {{Citace periodika | autor1 = P. Pino | autor2 = C. Botteghi | titul = Aldehydes from olefins: cyclohexanecarboxaldehyde | periodikum = [[Organic Syntheses]] | rok vydání = 1977 | strany = 11 | DOI = 10.15227/orgsyn.057.0011}} Používají se [[katalyzátor]]y obsahující [[přechodné kovy]], které se v reakční směsi rozpouští, a tak hydroformylace patří mezi [[homogenní katalýza|homogenní katalytické procesy]]. [6] => [7] => == Historie == [8] => Hydroformylaci objevil německý chemik [[Otto Roelen]] v roce 1938 při zkoumání [[Fischerova–Tropschova syntéza|Fischerovy–Tropschovy syntézy]], když v F-T reaktoru smíchal diethylketon s aldehydy. Během svého výzkumu objevil užitečnost katalyzátorů založených na kobaltu.[[Tetrakarbonylhydrokobalt]], který byl objeven a izolován o několik let dříve, se ukázal jako velmi dobrý katalyzátor hydroformylace.{{Citace periodika | autor1 = Boy Cornils | autor2 = Wolfgang A. Herrmann | autor3 = Manfred Rasch | titul = Otto Roelen, Pioneer in Industrial Homogeneous Catalysis | periodikum = [[Angewandte Chemie|Angewandte Chemie International Edition in English]] | rok vydání = 1994 | strany = 2144–2163 | DOI = 10.1002/anie.199421441}}{{Citace elektronické monografie | titul = Archived copy | url = http://www.tu-braunschweig.de/Medien-DB/anchem/homogenekat-4bw.pdf | url archivu = https://web.archive.org/web/20070928003354/http://www.tu-braunschweig.de/Medien-DB/anchem/homogenekat-4bw.pdf | datum přístupu = 2007-01-07 | datum archivace = 2007-09-28}} Později se ukázalo, že [[tributylfosfin]] (PBu3) zvyšuje selektivitu hydroformylace katalyzované kobaltem. Mechanismus hydroformylace vysvětlili [[Richard F. Heck]] a David S. Breslow v 60. letech 20. století.{{Citace periodika | autor1 = [[Richard F. Heck]] | autor2 = David S. Breslow | titul = The Reaction of Cobalt Hydrotetracarbonyl with Olefins | periodikum = [[Journal of the American Chemical Society]] | rok vydání = 1961 | strany = 4023–4027 | DOI = 10.1021/ja01480a017}} [9] => [10] => V roce 1968 byly popsány vysoce aktivní katalyzátory obsahující [[rhodium]].{{Citace periodika | autor1 = D. Evans | autor2 = J. A. Osborn | autor3 = G. Wilkinson | titul = Hydroformylation of Alkenes by Use of Rhodium Complex Catalyst | periodikum = [[Journal of the Chemical Society]] | rok vydání = 1968 | strany = 3133–3142 | DOI = 10.1039/J19680003133}} Od 70. let 20. století se většina hydroformylací provádí s těmito katalyzátory.J. F. Hartwig; Organotransition metal chemistry – from bonding to catalysis. University Science Books. 2009. 753, 757–578. {{ISBN|978-1-891389-53-5}} Jsou známy i katalyzátory [[Rozpustnost|rozpustné]] ve vodě, které usnadňují oddělení produktů od katalyzátoru.Cornils, B.; Herrmann, W. A. (eds.) “Aqueous-Phase Organometallic Catalysis” VCH, Weinheim: 1998 [11] => [12] => == Mechanismus == [13] => [[Soubor:Hydroformylation Mechanism V.1.svg|náhled|400px|vpravo|Mechanismus hydroformylace katalyzované kobaltem]] [14] => [15] => Hydroformylace katalyzované kobaltem začínají odštěpením oxidu uhelnatého z tetrakarbonylhydridu kobaltu za vzniku 16elektronového meziproduktu (krok '''1'''). Následným navázáním alkenu vznikne 18elektronová molekula (krok '''2'''). V kroku '''3''' dochází k přeměně na 16elektronový alkyltrikarbonyl. Koordinací další molekuly CO vznikne alkyltetrakarbonyl (krok '''4'''). Přesunem CO se utvoří 16elektronový [[acyl]] ('''5'''). V následujícím kroku ('''6''') se [[oxidační adice|oxidační adicí]] vodíku vytvoří dihydridokomplex, jenž poté ('''7''') [[redukční eliminace|redukční eliminací]] uvolní aldehyd.{{Citace periodika | autor = Jack Halper | titul = Organometallic chemistry at the threshold of a new millennium. Retrospect and prospect | periodikum = [[Pure and Applied Chemistry]] | rok vydání = 2001 | strany = 209–220 | DOI = 10.1351/pac200173020209}} Od 70. let 20. století se většina hydroformylací provádí s těmito katalyzátory. Krok '''8''' je neproduktivní a vratný. [16] => [17] => == Selektivita == [18] => Důležitým parametrem hydroformylace je „normální“/„iso“ selektivita; například při hydroformylaci propenu mohou vznikat dva různé produkty, [[butyraldehyd|butanal]] a [[isobutyraldehyd|isobutanal]]: [19] => [20] => :H2 + CO + CH3CH=CH2 → CH3CH2CH2CHO („normální“) [21] => :vs. [22] => :H2 + CO + CH3CH=CH2 → (CH3)2CHCHO („iso“) [23] => [24] => Vznik jednoho či druhého izomeru je v souladu s regiochemií navázání alkenu na vazbu M-H. Protože je „normální“ produkt stabilnější, a tvoří se tak ve větším množství, tak se výzkum většinou soustředí na nalezení vhodného katalyzátoru pro tento izomer. [25] => [26] => === Vliv sterických efektů === [27] => Adice hydridu kobaltu na primární alkeny podle [[Markovnikovovo pravidlo|Markovnikovova pravidla]] je kvůli sterickým efektům mezi kobaltovým centrem a sekundárním alkylovým ligandem energeticky nevýhodná. Při použití smíšených karbonylo/fosfinových komplexů se často dosahuje větší selektivity takové adice a tvoří se tak převážně produkty s nerozvětvenými řetězci (''n''-aldehydy). Součástí moderních katalyzátorů bývají [[chelatace|chelatující]] ligandy, například difosfity.{{Citace monografie | autor1 = Aitor Gual | autor2 = Cyril Godard | autor3 = Verónica de la Fuente | autor4 = Sergio Castillón | titul = Phosphorus(III) Ligands in Homogeneous Catalysis: Design and Synthesis | rok vydání = 2012 | kapitola = Design and Synthesis of Phosphite Ligands for Homogeneous Catalysis | strany = 81–131 | isbn = 9781118299715}} [28] => [29] => === Vliv elektronových efektů === [30] => Čím větší je elektronová hustota na hydridovém komplexu, tím méně jsou vlastnosti tohoto komplexu podobné protonu. Elektronové efekty, které obvykle podporují Markovnikovovu adici na alken, tak mají na reakci menší vliv, což vede k tomu, že hydridy s vyšší elektronovou hustotou reagují selektivněji. [31] => [32] => === Tvorba acylu === [33] => K omezení [[izomerizace]] alkenu, která je vedlejší reakcí, je třeba urychlit reakcí [[karbonylové sloučeniny|karbonylu]] s organokovovým centrem. Rychlost připojování karbonylového uhlíku na vazbu C-M se zvyšuje s rychlostí [[beta-hydridová eliminace|beta-hydridové eliminace]].{{Citace periodika | autor1 = M. Kuil | autor2 = T. Soltner | autor3 = P. W. N. van Leeuwen | autor4 = J. N. H. Reek | titul = High-Precision Catalysts: Regioselective Hydroformylation of Internal Alkenes by Encapsulated Rhodium Complexes | periodikum = Journal of the American Chemical Society | rok vydání = 2006 | strany = 11344–11345 | DOI = 10.1021/ja063294i}} [34] => [35] => == Asymetrická hydroformylace == [36] => Hydroformylací [[prochiralita|prochirálních]] alkenů se vytvářejí nová [[stereoizomerie|stereocentra]]. Při použití chirálních fosfinových ligandů se bude jeden enantiomer vytvářet ve větším množství než druhý.{{Citace periodika | autor1 = Gene W. Wong | autor2 = Tyler T. Adint | autor3 = Clark R. Landis | titul = Synthesis of (2R)-3-[[(1,1-Dimethylethyl)dimethylsilyl]oxy]-2-methylpropanal by Rhodium-Catalyzed Asymmetric Hydroformylation | periodikum = Organic Syntheses | rok vydání = 2012 | strany = 243 | DOI = 10.15227/orgsyn.089.0243}} Například [[dexibuprofen]], (+)-(''S'')-enantiomer [[ibuprofen]]u, lze připravit enantioselektivní hydroformylací a následnou oxidací. [37] => [38] => == Využití v průmyslu == [39] => Průmyslové procesy využívající hydroformylaci mohou být značně odlišné v závislosti na délce řetězce hydroformylovaného alkenu, použitém katalyzátoru (kovu i ligandu) a způsobu obnovy katalyzátoru. V původním procesu Ruhrchemie se vyráběl propanal z ethenu a [[syntézní plyn|syntézního plynu]] za katalýzy hydridem tetrakarbonylu kobaltu. V současnosti se postupy využívající katalyzátory založené na kobaltu používají u alkenů se středně dlouhými až dlouhými řetězci, zatímco při hydroformylaci [[propen]]u se používají katalyzátory s obsahem rhodia, které jsou mnohem nákladnější; při hydroformylaci alkenů s dlouhými řetězci se obtížně odděluje katalyzátor od produktu. [40] => [41] => === BASF oxo proces === [42] => BASF oxo procesem se hydroformylují převážně alkeny s dlouhými řetězci, používají se přitom katalyzátory obsahující kobalt.{{Citace periodika | autor1 = G. Duembgen | autor2 = D. Neubauer | titul = Grosstechnische Herstellung von Oxo-Alkoholen aus Propylen in der BASF | periodikum = Chemie Ingenieur Technik – CIT | rok vydání = 1969 | strany = 974–980 | DOI = 10.1002/cite.330411708}} Reakce se provádí za nižších teplot, přičemž se tvoří převážně nerozvětvené produkty. Používá se tlak kolem 30 MPa a teplota 150 až 170 °C. Katalyzátor se z kapalného produktu obnovuje oxidací na kobaltnatou sloučeninu, která je rozpustná ve vodě, a následným přidáním vodného roztoku [[kyselina mravenčí|kyseliny mravenčí]] nebo [[kyselina octová|octové]]. Tímto způsobem se katalyzátor dostane do roztoku, ze kterého může být obnoven. Ztráty se vyrovnávají přídavkem kobaltnatých solí.Boy Cornils, Wolfgang A. Herrmann, Chi-Huey Wong, Horst Werner Zanthoff: ''Catalysis from A to Z: A Concise Encyclopedia'', 2408 Seiten, Verlag Wiley-VCH Verlag GmbH & Co. KGaA, (2012), {{ISBN|3-527-33307-X}}. [43] => [44] => === Exxon proces === [45] => Exxon proces, také známý jako Kuhlmannův oxo proces, se používá k hydroformylaci alkenů s 6 až 12 atomy uhlíku, používají se katalyzátory založené na kobaltu. Katalyzátor se obnovuje přidáním vodného roztoku [[hydroxid sodný|hydroxidu]] nebo [[uhličitan sodný|uhličitanu sodného]] do reakční směsi. Extrakcí s alkenem a neutralizací [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]] se obnoví karbonylhydrid kovu, při tom se používá syntézní plyn, který je absorbován alkenem a vrací se do reaktoru. Podobně jako u BASF procesu reakce probíhá při tlaku 30 MPa a teplotě 160 až 180 °C. [46] => [47] => === Shell proces === [48] => Při Shell procesu se k hydroformylaci používají kobaltové katalyzátory pozměněné [[fosfinové ligandy|fosfinovými ligandy]], rektanty jsou alkeny se 7 až 14 atomy uhlíku. Vzniklé aldehydy se následně hydrogenují na [[mastný alkohol|mastné alkoholy]], které se oddělují [[destilace|destilací]], díky čemuž je možné obnovit katalyzátor. Mezi produkty převažují ty s nerozvětvenými řetězci, ze kterých se dále vyrábějí [[detergent]]y. Tlak při reakci bývá 4 až 8 MPa a teplota 150 až 190 °C. [49] => [50] => === Union Carbide proces === [51] => Při Union Carbide (UCC) procesu se používají katalyzátory obsahující rhodium, rozpuštěné ve vysokovroucím oleji, vznikají přitom hydroformylací propenu produkty s vyššími molárními hmotnostmi. Po reakci se oddělí těkavé složky reakční směsi a zbytek se destiluje, čímž dojde k izolaci butyraldehydu, zatímco katalyzátor s vedlejšími produkty se vrací do reaktoru. Tlak při reakci bývá přibližně 1,8 MPa a teplota 95 až 100 °C. Součástí katalyzátoru bývá difosfitový ligand [[BiPhePhos]].{{Citace periodika | autor1 = Gregory D. Cuny | autor2 = Stephen L. Buchwald | titul = Practical, High-Yield, Regioselective, Rhodium-Catalyzed Hydroformylation of Functionalized α-olefins | periodikum = Journal of the American Chemical Society | rok vydání = 1993 | strany = 2066–2068 | DOI = 10.1021/ja00058a079}}{{Citace periodika | autor1 = Annemiek Van Rooy | autor2 = Paul C. J. Kamer | autor3 = Piet W. N. M. Van Leeuwen | autor4 = Kees Goubitz | autor5 = Jan Fraanje | autor6 = Nora Veldman | autor7 = Anthony L. Spek | titul = Bulky Diphosphite-Modified Rhodium Catalysts: Hydroformylation and Characterization | periodikum = [[Organometallics]] | rok vydání = 1996 | strany = 835–847 | url = http://dare.uva.nl/personal/pure/en/publications/bulky-diphosphite-modified-rhodium-catalyst-hydroformylation-and-characterization(c06c2654-cecb-4e97-84ba-f1fdfb51ad35).html | DOI = 10.1021/OM950549K}} [52] => [53] => [[Soubor:BiPhePhos.svg|náhled|300px]] [54] => [55] => === Ruhrchemie/Rhône-Poulenc proces === [56] => [[Soubor:Idroformilazione LPO.svg|náhled|Přehled Ruhrchemie/Rhônova–Poulencova procesu]] [57] => [58] => Při Ruhrchemie/Rhône-Poulenc procesu se používá katalyzátor založený na rhodiu, na které je navázána [[TPPTS|trisodná sůl kyseliny 3,3′,3″-fosfantriyltris(benzensulfonové) (TPPTS)]].W. A. Herrmann, C. W. Kohlpaintner, Angewandte Chemie 1993, 105, 1588 [[sulfonace|Trisulfonace]] [[trifenylfosfin]]ového ligandu dává komplexu [[hydrofilie|hydrofilní]] vlastnosti. Katalytický komplex obsahuje devět sulfonátových skupin a velmi dobře rozpustný ve vodě (kolem 1 kg/l), ovšem nerozpouští se ve fázi, v níž vzniká produkt. TPPTS se používá v asi 50násobném přebytku, čímž se zabraňuje vyluhování katalyzátoru. Jako reaktanty se používají propen a syntézní plyn s poměrem vodíku a oxidu uhelnatého 1,1:1. Vzniká směs butyraldehydu a isobutyraldehydu v poměru 96:4 s několika vedlejšími produkty, jako jsou alkoholy a estery. Ruhrchemie/Rhône-Poulenc proces se stal první průmyslově využívanou dvoufázovou metodou, ve které byl použit katalyzátor ve vodném roztoku. [59] => [60] => V průběhu reakce se vytváří organická fáze, která se postupně odděluje, zatímco vodná fáze zůstává v reaktoru.{{Citace periodika | autor1 = Ernst Wiebus | autor2 = Boy Cornils | titul = Die großtechnische Oxosynthese mit immobilisiertem Katalysator | periodikum = Chemie Ingenieur Technik | rok vydání = 1994 | strany = 916–923 | DOI = 10.1002/cite.330660704}} [61] => [62] => Reakce se provádí za promíchávání reakční směsi v reaktoru, přičemž se syntézní plyn a alken dodávají zespodu do katalyzátorové fáze za neustálého silného míchání. Vznikající aldehydová fáze se v horní části reaktoru odděluje od vodné fáze. Vodný roztok obsahující katalyzátor se opětovně zahřívá pomocí výměníku tepla a vrací se do reaktoru. Přebytek alkenu a syntézního plynu se odděluje od aldehydové fáze a také vrací do reaktoru. Teplo uvolněné při reakci se využívá k tvorbě páry, která slouží k destilaci organické fáze a oddělení butyraldehydu od isobutyraldehydu. Do organické fáze se mohou dostat katalyzátorové jedy, které se odstraňují reakcemi s aldehydem, a tím nedochází k jejich hromadění, díky čemuž není nutné syntézní plyn přečišťovat. [63] => [64] => === Provedení v laboratořích === [65] => Bylo vyvinuto několik způsobů hydroformylace v laboratorních podmínkách. [66] => [67] => == Nealkenové substráty == [68] => Ligandy obsahující rhodium či oktakarbonyl dikobaltu katalyzují hydroformylace [[formaldehyd]]u na [[glykolaldehyd]] a [[ethylenoxid]]u na [[3-hydroxypropanal]]. Tyto produkty lze dále hydrogenovat na [[ethylenglykol|ethan-1,2-diol]] nebo [[propan-1,3-diol]]. Reakce nejlépe probíhá v zásaditých rozpouštědlech (například [[pyridin]]u).{{Citace periodika | autor1 = A. S. C. Chan | autor2 = H-S. Shieh | titul = A mechanistic study of the homogeneous catalytic hydroformylation of formaldehyde: synthesis and characterization of model intermediates | periodikum = [[Inorganica Chimica Acta]] | rok vydání = 1994 | strany = 89–95 | DOI = 10.1016/0020-1693(94)03800-7}}{{Citace periodika | autor1 = A. Spencer | titul = Hydroformylation of formaldehyde catalysed by rhodium complexes | periodikum = [[Journal of Organometallic Chemistry]] | rok vydání = 1980 | strany = 113–123 | DOI = 10.1016/S0022-328X(00)90343-7}} [69] => [70] => Při použití [[oktakarbonyl dikobaltu|oktakarbonylu dikobaltu]] (Co2(CO)8) jako katalyzátoru může za nepřítomnosti vodíku reakcí [[ethen]]u s oxidem uhelnatým vznikat [[diethylketon|pentan-3-on]]. Meziproduktem je zde [CH3C(O)Co(CO)3(ethen)], z něhož se následně vytvoří [CH3COCH2CH2Co(CO)3]. Vodík potřebný pro tuto reakci pochází z reakce vodní páry s oxidem uhelnatým.{{Citace periodika | autor1 = K. Murata | autor2 = A. Matsuda | titul = Application of Homogeneous Water-Gas Shift Reaction III Further Study of the Hydrocarbonylation – A highly Selective Formation of Diethyl Keton from Ethene, CO and H2O | periodikum = Bulletin of the Chemical Society of Japan | rok vydání = 1981 | strany = 2089–2092 | DOI = 10.1246/bcsj.54.2089}} [71] => [72] => Pokud reakce H2O a CO neproběhne, tak se vytvoří polymer, ve kterém se střídají monomery oxidu uhelnatého a ethylenové skupiny. Takové alifatické polyketony se lépe připravují za použití katalyzátorů založených na palladiu.{{Citace periodika | autor1 = J. Liu | autor2 = B. T. Heaton | autor3 = J. A. Iggo | autor4 = R. Whyman | titul = The Complete Delineation of the Initiation, Propagation, and Termination Steps of the Carbomethoxy Cycle for the Carboalkoxylation of Ethene by Pd–Diphosphane Catalysts | periodikum = Angewandte Chemie International Edition | rok vydání = 2004 | strany = 90–94 | DOI = 10.1002/anie.200352369}} [73] => [74] => Funkcionalizované alkeny, jako je [[allylalkohol]], lze také hydroformylovat. Z allylalkoholu vzniká [[butan-1,4-diol]], ze kterého lze provést izomerizaci za přítomnosti katalyzátoru, například komplexu [[trifenylfosfin]]u s rhodiem. Při použití komplexů kobaltu by vznikal [[propionaldehyd|propanal]].{{Citace periodika | autor1 = Bernhard Fell | autor2 = Wolfgang Rupilius | autor3 = Friedrich Asinger | titul = Zur Frage der Isomerenbildung bei der Hydroformylierung höhermolekularer Olefine mit komplexen Kobalt- und Rhodiumkatalysatoren | periodikum = [[Tetrahedron Letters]] | rok vydání = 1968 | strany = 3261–3266 | DOI = 10.1016/S0040-4039(00)89542-8}} Hydroformylace alkenylesterů a alkenyletherů probíhá obvykle v poloze α vůči esterové/etherové skupině. [75] => [76] => Hydroformylací [[kyselina akrylová|kyseliny akrylové]] a [[Kyselina methakrylová|methakrylové]] vzniká v prvním kroku [[Markovnikovovo pravidlo|Markovnikovův produkt]].Jürgen Falbe, Ch. R. Adams: ''Carbon Monoxide in Organic Synthesis'', Springer Verlag, 1970, {{ISBN|3-540-04814-6}} Změnou podmínek reakce lze vytvořit různé produkty. Při vysokých teplotách a nízkém tlkaku oxidu uhelnatého dojde k izomerizaci Markovnikovova produktu na stabilnější β izomer, ze kterého se vytvoří ''n''-aldehyd. Nízká teplota a vysoký tlak CO za přebytku fosfinu, blokujícího koordinační místa, způsobí, že hydroformylace bude přednostně probíhat v poloze α a k izomerizaci nedojde. [77] => [78] => == Vedlejší a následné reakce == [79] => [80] => === U alkenů === [81] => K vedlejším reakcím alkenů patří izomerizace a hydrogenace na dvojné vazbě. Alkany vytvořené touto hydrogenací se hydroformylace neúčastní, ovšem izomerizace s následnou tvorbou ''n''-alkylových komplexů je žádoucí reakcí. Hydrogenace obvykle probíhá v menší míře, ovšem při použití kobaltových katalyzátorů s fosfiny se může hydrogenovat až 15 % alkenu. [82] => [83] => === U aldehydů === [84] => Častou žádoucí reakcí aldehydů je jejich hydrogenace na alkoholy. Při vyšších teplotách a parciálních tlacích vodíku je pravděpodobnost takové reakce vyšší. Aldehyd nejspíše na začátku vytvoří CO-π-komplex s katalyzátorem, následně dojde k [[molekulový přesmyk|přesmyku]] na alkoxidový komplex a poté se oxidační adicí odštěpí vodík a vznikne alkohol a vytvoří se komplex, který reaguje na začátku hydroformylace. [85] => [86] => Vazba uhlík-kyslík v molekule aldehydu se také může účastnit hydroformylace, přičemž vznikají [[kyselina mravenčí]] a její estery. K této reakci je nutné navázání oxdu uhelnatého na vazbu kyslík-kov v alkoxidovém komplexu. Vzniklý formylový komplex se následně přemění oxidační adicí vodíku na ester kyseliny mravenčí. Aldehydy pak mohou dále reagovat [[aldolová kondenzace|aldolovou kondenzací]] na prekurzory požadovaných produktů, jako je 2-ethylhexenal, nebo vysokomekulární produkty. [87] => [88] => === U katalyzátoru a ligandů === [89] => Účinnost fosfinových ligandů závisí na reakčních podmínkách. [[Trifenylfosfin]] podléhá [[hydrogenolýza|hydrogenolýze]] za vzniku [[benzen]]u a difenylfosfinu. Navázání oxidu uhelnatého na vazbu kov-fenyl v meziproduktu může vést k tvorbě [[benzaldehyd]]u, který může poté být hydrogenován na [[benzylalkohol]].[[Arno Behr]]: ''Angewandte homogene Katalyse'', Wiley-VCH. Weinheim, {{ISBN|3-527-31666-3}} Jedna z fenylových skupin ligandu může být nahrazena [[propen]]en a vzniklý difenylpropylfosfin tak může inhibovat hydroformylaci kvůli své zvýšené zásaditosti. [90] => [91] => == Reference == [92] => {{Překlad | jazyk = en | článek = Hydroformylation | revize = 954646761}} [93] => [94] => [95] => == Externí odkazy == [96] => * {{Commonscat}} [97] => {{Autoritní data}} [98] => [99] => {{Portály|Chemie}} [100] => [101] => [[Kategorie:Adiční reakce]] [102] => [[Kategorie:Homogenní katalýza]] [103] => [[Kategorie:Organokovová chemie]] [] => )
good wiki

Hydroformylace

Hydroformylace alkenu (R1 až R3 jsou organické skupiny, například alkylové či arylové, nebo atomy vodíku) Hydroformylace je organická reakce používaná na výrobu aldehydů z alkenů. Jde o adici formylové skupiny a atomu vodíku na dvojnou vazbu mezi atomy uhlíku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'trifenylfosfin','kyselina mravenčí','Markovnikovovo pravidlo','detergent','propen','benzaldehyd','ibuprofen','sulfonace','Soubor:Hydroformylation V.2 en.png','propionaldehyd','katalyzátor','Soubor:Idroformilazione LPO.svg'

Benzaldehyd

Detergent

Ibuprofen

Katalyzátor

Propen

Propen je značka permanentních markerů vyráběných společností Mitsubishi Pencil Company.

Propionaldehyd

Trifenylfosfin