Array
(
[0] => 16594238
[id] => 16594238
[1] => cswiki
[site] => cswiki
[2] => Ičidžó
[uri] => Ičidžó
[3] =>
[img] =>
[4] =>
[day_avg] =>
[5] =>
[day_diff] =>
[6] =>
[day_last] =>
[7] =>
[day_prev_last] =>
[8] =>
[oai] =>
[9] =>
[is_good] =>
[10] =>
[object_type] =>
[11] => 0
[has_content] => 0
[12] =>
[oai_cs_optimisticky] =>
)
Array
(
[0] => {{Infobox - panovník}}
[1] => '''Ičidžó''' ({{Vjazyce2|ja|一条天皇|Ičidžó-tennó}}, 15. července [[980]] ─ 25. července [[1011]]) byl šedesátý šestý [[Japonský císař|císař Japonska]]Imperial Household Agency (''Kunaichō''): [http://www.kunaicho.go.jp/ryobo/guide/062/index.html 村上天皇 (62)] v souladu s [[Seznam japonských císařů|tradičním pořadím posloupnosti]].Ponsonby-Fane, Richard. (1959). ''The Imperial House of Japan'', p. Vládl od 31. července [[986]] do své [[abdikace]] 16. července 1011.{{cite book|author=Brown, Delmer M.|author2=Ishida, Ichirō|year=1979|url=https://books.google.com/books?id=w4f5FrmIJKIC|title=''The Future and the Past''|publisher=Berkeley: University of California Press.|format=a translation and study of the Gukanshō, an interpretive history of Japan written in 1219|isbn=978-0-520-03460-0|oclc=251325323|ref= }}
[2] =>
[3] => Princ, jehož osobní jméno (''imina'') před nástupem na [[Chryzantémový trůn]] znělo Jasuhito či Kanehito ({{Cizojazyčně|ja|懐仁親王}}),Varley, H. Paul. (1980). [https://books.google.com/books?id=tVv6OAAACAAJ ''Jinnō Shōtōki: A Chronicle of Gods and Sovereigns.''] New York: Columbia University Press. {{ISBN|978-0-231-04940-5}}; [https://www.worldcat.org/oclc/59145842 OCLC 59145842]{{Poznámka|V dobách před vládou císaře [[Džomei]]e byla osobní jména císařů velmi dlouhá a lidé je obecně nepoužívali. Po Džomeiově vládě se počet znaků v každém jméně zmenšil.}} byl prvorozeným synem 64. císaře [[En'jú]]a a jeho manželky Senši Fudžiwary (962─1002).
[4] =>
[5] => == Události za Ičidžóova života ==
[6] => Jeho vláda spadala do doby vrcholu kultury [[období Heian]] a moci klanu [[Fudžiwara]]. Na trůn usedl po období politické nestability, jež se začala šířit uvnitř klanu Fudžiwara poté, co se Fudžiwarové úspěšně zbavili svého politického soupeře [[Klan Minamoto|klanu Minamoto]]. Tento vnitroklanový mocenský boj měl za následek předčasný konec tří císařů. Ičidžó byl jmenován [[Korunní princ|korunním princem]] v roce [[984]] za vlády císaře [[Kazan|Kazana]].{{cite book|author=Shonagon, Sei.|year=1991|url=https://www.amazon.com/Pillow-Book-Sei-Shonagon/dp/0231073372|title=''The Pillow Book''|publisher= Columbia University Press|isbn=978-0-231-07337-0| location=New York |pages=419}} Dva roky nato, poté co císař Kazan abdikoval, převzal tehdy šestiletý princ Jasuhito, budoucí císař Ičidžó, nástupnictví (''senso'') a krátce nato usedl na Chryzantémový trůn (''sokui'').{{Poznámka|Odlišné převzetí nástupnictví (''senso'') nebylo v dobách před vládou císaře [[Tendži]]ho uznáváno a všichni panovníci kromě císařovny [[Džitó]] a císařů [[Józei]]e, [[Go-Toba|Go-Toby]] a [[Fušimi]]ho přebírali nástupnictví a usedali na Chryzantémový trůn (''sokui'') v tomtéž roce. Bylo tomu tak až do vlády císaře [[Go-Murakami]]ho.}} Mladý císař byl od počátku své vlády pod vlivem svého strýce Mičinagy Fudžiwary,Richard Bowring, The Tale of Genji, page 2 přestože Mičinagův skutečný vzestup do postavení rádce a [[regent]]a začal až v roce [[995]] po smrti jeho starších bratrů a odeslání jeho politického protivníka a synovce Korečiky Fudžiwary ({{Cizojazyčně|ja|藤原 伊周}}, 974─1010) do [[Exil|vyhnanství]].{{Cite book|title=The World of the Shining Prince: Court Life in Ancient Japan|last=Morris|first=Ivan|publisher=Penguin Books|year=1969|location=Baltimore|pages=71–2}}
[7] =>
[8] => Dne 31. července 986 usedl princ Jasuhito údajně na Chryzantémový trůn (''sokui''). Dne 23. srpna téhož roku byl druhý syn císaře [[Reizei]]e, 11letý princ Ijasada či Okisada ({{Cizojazyčně|ja|居貞親王}}), pozdější císař [[Sandžó]], jmenován [[Korunní princ|korunním princem]]. Regentem a faktickým vládcem Japonska se stal Kaneie Fudžiwara (929─990).
[9] =>
[10] => Po smrti Kaneie Fudžiwary 26. července [[990]] se regentem stal jeho prvorozený syn a Ičidžóův strýc Mičitaka Fudžiwara (953─995). Po jeho smrti 16. května [[995]] se regentem nakrátko stal jeho bratr a Kaneieův třetí syn Mičikane Fudžiwara (961─995). Teprve po jeho smrti 13. června 995 se regentem stal nejmladší z bratrů, Kaneieův pátý syn Mičinaga Fudžiwara (966─1028).
[11] =>
[12] => Dne 1. března [[991]] zemřel ve věku 33 let bývalý císař [[En'jú]].
[13] =>
[14] => Dne 17. března [[1008]] zemřel ve věku 39 let bývalý císař [[Kazan]].
[15] =>
[16] => Dne 16. července 1011 císař Ičidžó v 25. roce svého panování odstoupil z Chryzantémového trůnu a následnictví (''senso'') připadlo jeho bratranci Ijasadovi/Okisadovi. Krátce nato budoucí císař Sandžó usedl na japonský trůn (''sokui'').[[Isaac Titsingh|Titsingh, Isaac]]. (1834). [Siyun-sai Rin-siyo/Hayashi Gahō, 1652], ''Nipon o daï itsi ran ([https://books.google.com/books?id=18oNAAAAIAAJ&q=nipon+o+dai+itsi+ran Annales des empereurs du Japon'']). Paris: Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland Tři dny nato, 19. července, se bývalý císař Ičidžó stal [[Bhikkhu|buddhistickým mnichem]], avšak již 25. července zemřel.
[17] =>
[18] => Císařova matka Senši Fudžiwara měla značný vliv na jmenování císařských úředníků. V knize ''Japonsko období Heian, centra a periferie'' se píše: „Císařovi úředníci se věnovali záležitostem státu, neboť císařova matka si přisvojila veškeré záležitosti týkající se císařského dvora.“{{Cite book|url=https://www.amazon.com/Heian-Centers-Peripheries-Mikael-Adolphson/dp/082483013X|title=Heian Japan: Centers and Peripheries|last1=Adolphson|first1=Mikael S.|last2=Kamens|first2=Edward|last3=Matsumoto|first3=Stacie|date=2007|publisher=University of Hawaii Press|isbn=9780824830137|location=Honolulu|pages=450|language=en}}
[19] =>
[20] => Císař Ičidžó měl dvě císařovny-manželky. První byla Teiši ({{Cizojazyčně|ja|藤原 定子}}, 977─1001) známá též jako Sadako,{{cite book|title=Women in World History: A Biographical Encyclopedia|date=2002|publisher=Gale|url=http://www.highbeam.com/doc/1G2-2591308172.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20160313015413/https://www.highbeam.com/doc/1G2-2591308172.html|url-status=dead|archive-date=2016-03-13|chapter=Sadako (r. 976–1001)|url-access=subscription }} prvorozená dcera regenta Mičitaky Fudžiwary. Druhou byla Šóši ({{Cizojazyčně|ja|藤原彰子}}, 988─1074) známá rovněž jako Akiko, nejstarší dcera regenta Mičinagy Fudžiwary, Mičitakova nejmladšího bratra. Mnozí lidé se domnívali, že není možné mít dvě císařovny-manželky, ale regent Mičinaga Fudžiwara prohlásil, že vzhledem k tomu, že v japonštině existují pro císařovnu dvě různá označení ─ ''čúgú'' a ''kógó'' ─, jež se v principu liší, lze tyto tituly udělit dvěma různým ženám.
[21] =>
[22] => Dvory obou císařoven byly známé jako střediska kultury. Básnířka a autorka knihy „Důvěrné sešity“ [[Sei Šónagon]] byla dvorní dámou císařovny Teiši, zatímco dvorní dámou císařovny Šóši byla spisovatelka a básnířka, autorka románu ''[[Příběh prince Gendžiho]]'', [[Murasaki Šikibu|Šikibu Murasaki]]. U dvorů obou císařoven působili i další slavní básníci.
[23] =>
[24] => Císař Ičidžó měl rád literaturu a hudbu, proto se vysoce postavení dvořané snažili, aby jejich dcery pořádaly [[Salon (společnost)|společenské salony]], jichž se účastnila řada schopných básnířek. Z hudebních nástrojů měl pak císař nejradši [[Flétna|flétnu]]. Poddaní ho milovali pro jeho umírněnou povahu.
[25] =>
[26] => Za vlády císaře Ičidžóa se uskutečnily první císařské návštěvy svatyní [[Svatyně Kasuga|Kasuga]], Óharano, Macunó a Kitano. V dalších letech pak císaři každoročně tradičně navštěvovali nejen tyto čtyři [[Šintoistická svatyně|šintoistické svatyně]], ale i další tři ─ [[Svatyně Kamo|Kamo]], Iwašimizu a Hirano.
[27] =>
[28] => Místo, kde byl císař Ičidžó pohřben, je známé.