Array ( [0] => 14865121 [id] => 14865121 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ižorština [uri] => Ižorština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Ižorština ''(ižoran keeli)'' [2] => | rozšíření = [[Ingrie]] ([[Rusko]]), [[Estonsko]] [3] => | mluvčích = 120 (2010)http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=izh [4] => | klasifikace = [5] => * [[Uralské jazyky]] [6] => ** [[Ugrofinské jazyky]] [7] => *** [[Finsko-permské jazyky]] [8] => **** [[Finsko-laponské jazyky]] [9] => ***** [[Baltofinské jazyky]] [10] => | písmo = [[Latinka]] [11] => | úřední jazyk = ''není úředním'' [12] => | regulátor = ''není stanoven'' [13] => | ISO6391 = ''není'' [14] => | ISO6392B = fiu [15] => | ISO6392T = fiu [16] => | ISO6393 = izh [17] => | SIL = IZH [18] => | wikipedie = [[incubator:Wp/izh/Päälehti|testovací verze]] [19] => }} [20] => '''Ižorština''' (někdy také '''ingrijština''' či '''inkerština'''; ižorsky {{Cizojazyčně|izh|''ižoran keeli''}}, {{Vjazyce2|ru|''ижорский язык''}}, {{Vjazyce2|fi|''inkeroisen kieli''}} nebo jen {{Cizojazyčně|fi|''inkeroinen''}}) je [[ugrofinské jazyky|ugrofinský]] jazyk, jímž mluví [[Ižorové]] v [[Ingrie|Ingrii]]. Název ingrijština není zcela vhodný, protože jako jméno jazyka koinciduje s [[Ingrijská finština|ingrijskou finštinou]], jazykem [[Ingrijští Finové|finské protestantské populace]] v [[Ingrie|Ingrii]]. Ižorština má dnes již jen velmi málo mluvčích a postupně vymírá (120 v Rusku k roku 2010, počet mluvčích v ostatních zemích je již staršího data – 19 v Estonsku{{Citace elektronického periodika [21] => | titul = Viron väestönlaskenta 2000 [22] => | url = http://pub.stat.ee/px-web.2001/Dialog/varval.asp?ma=PC225&ti=POPULATION+BY+ETHNIC+NATIONALITY%2C+MOTHER+TONGUE+AND+CITIZENSHIP&path=..%2FI_Databas%2FPopulation_census%2F08Ethnic_nationality._Mother_tongue._Command_of_foreign_languages%2F&lang=1 [23] => | datum přístupu = 2018-08-28 [24] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110717201806/http://pub.stat.ee/px-web.2001/Dialog/varval.asp?ma=PC225&ti=POPULATION+BY+ETHNIC+NATIONALITY%2C+MOTHER+TONGUE+AND+CITIZENSHIP&path=..%2FI_Databas%2FPopulation_census%2F08Ethnic_nationality._Mother_tongue._Command_of_foreign_languages%2F&lang=1 [25] => | datum archivace = 2011-07-17 [26] => | nedostupné = ano [27] => }} a dva na Ukrajině).[http://2001.ukrcensus.gov.ua/rus/] Je blízce příbuzná [[karelština|karelštině]], byla však hodně ovlivněna [[Finština|finštinou]], [[Ruština|ruštinou]] a také [[Votština|votštinou]]. [28] => [29] => Do 30. let minulého století neexistovaly žádné písemné památky. V letech 1932–1937 byl zaveden [[pravopis]] ižorského jazyka založený na upravené latince. Vyučoval se ve školách na [[Sojkinský poloostrov|Sojkinském poloostrově]] a v okolí [[ústí]] řeky [[Luga (řeka)|Lugy]].Kurs, Ott (1994). [http://www.springerlink.com/content/r5302p2n2802g742/fulltext.pdf Ingria: The broken landbridge between Estonia and Finland]{{Nedostupný zdroj}}. ''GeoJournal'' 33.1, 107–113. Bylo vydáno několik učebnic, včetně gramatiky jazyka v roce [[1936]]. V roce 1938 přišel zákaz používání jazyka a organizace selsovětů (místních samospráv), kde se údajně ižorština používala jako spisovný jazyk, byla rozprášena.{{Citace monografie [30] => | příjmení = Jokipii [31] => | jméno = Mauno [32] => | odkaz na autora = Mauno Jokipii [33] => | titul = Itämerensuomalaiset, Heimokansojen historiaa ja kohtaloita [34] => | vydavatel = Atena Kustannus Oy [35] => | místo = Helsinki [36] => | rok = 1995 [37] => | jazyk = finsky [38] => }} V roce 2003 ruský lingvista Vitalij Čerňavský (Čerňavskij) zreformoval pravopis a vydal učebnici pro samouky, ale používání jazyka je blízko zániku. [39] => [40] => == Nářečí == [41] => Ižorštinu můžeme rozdělit na čtyři [[nářečí|dialekty]]:[http://www.erm.ee/?lang=EST&node=647&parent=83 Eesti Rahva Muuseum] [42] => * Sojkinské nářečí – mluví se jim na [[Sojkinský poloostrov|Sojkinském poloostrově]] [43] => * Kovašské nářečí – na území řeky [[Kovaši]] (Hevaa) – ''vymřelý'' [44] => * Dolnolužské nářečí – na dolním toku řeky [[Luga (řeka)|Lugy]] a v Kurole [45] => * Hornolužské nářečí – v obcích Novinka a Tšatša, podél řeky [[Oreděž]]e – ''vymřelý'' [46] => [47] => == Abeceda a fonetika == [48] => V letech 1932–1937 se [[Latinizace v Sovětském svazu|používala]] abeceda založená na upravené [[latinka|latince]]. Pořadí písmen přibližně odpovídá ruské [[cyrilice|azbuce]]. [49] => [50] => {| class="wikitable" style="width:800px; text-align:center;" [51] => |- [52] => ! '''[[Majuskule|Velká písmena]]''' [53] => | A || Ä || B || V || G || D || E || Ƶ || Z || I || J || K || L || M || N || O || Ö || P || R || S || T || U || F || H || C || Ç || Ş || Ь [54] => |- [55] => ! '''[[Minuskule|Malá písmena]]''' [56] => | a || ä || b || v || g || d || e || ƶ || z || i || j || k || l || m || n || o || ö || p || r || s || t || u || f || h || c || ç || ş || ь [57] => |} [58] => [59] => Současná abeceda (2005) je také založena na latince, rozšířené o písmena ''š'', ''ž'', o [[spřežkový pravopis|spřežky]] ''ts'', ''tš'' a o [[přehláska|přehlásky]] ''ä'', ''ö'' a ''ü''. Pořadí písmen je podobné finské abecedě. [60] => [61] => {| class="wikitable" style="width:800px; text-align:center;" [62] => |- [63] => ! '''[[Majuskule|Velká písmena]]''' [64] => | A || B || D || E || F || G || H || I || J || K || L || M || N || O || P || R || S || Š || T || TS || TŠ || U || V || Z || Ž || Ä || Ö || Ü [65] => |- [66] => ! '''[[Minuskule|Malá písmena]]''' [67] => | a || b || d || e || f || g || h || i || j || k || l || m || n || o || p || r || s || š || t || ts || tš || u || v || z || ž || ä || ö || ü [68] => |} [69] => [70] => Složení [[Samohláska|samohlásek]] se v ižorštině neliší od [[Finština|finštiny]]. Obsahuje samohlásky přední ''ä'', ''ö'', ''ü'', střední ''e'', ''i'' a zadní samohlásky ''a'', ''o'', ''u''. Stejně jako ve finštině slova podléhají [[vokálová harmonie|vokálové harmonii]]. Ta se uplatňuje tak, že typ samohlásek v koncovkách a znacích se řídí typem samohlásky v kořeni slova, proto [[přípona (mluvnice)|přípony]] existují ve dvou variantách – s předními a zadními samohláskami. Hlásky ''e'' a ''i'' jsou z tohoto pohledu neutrální, ačkoliv formálně jsou typově předními samohláskami. U slov složených se varianta [[koncovka (mluvnice)|koncovky]] řídí poslední částí slova. [71] => [72] => Ižorština obsahuje také množství [[Dvojhláska|dvojhlásek]]. Lze je rozdělit do čtyř skupin podle samohlásky na druhé pozici dvojhlásky: [73] => * i skupina – ''ai'', ''ei'', ''oi'', ''ui'', ''äi'', ''öi'', ''üi'' [74] => * e skupina – ''ae'', ''ie'', ''oe'', ''ue'', ''äe'', ''üe'' [75] => * u skupina – ''au'', ''eu'', ''iu'', ''ou'' [76] => * ü skupina – ''äü'', ''eü'', ''iü'', ''oü'' [77] => [78] => Ižorské [[Souhláska|souhlásky]] podobně jako v jiných baltofinských jazycích mají dvě významotvorné délky, krátkou a dlouhou ([[Gemináta|gemináty]]). Týká se to hlásek ''p'', ''t'', ''k'', respektive ''pp'', ''tt'', ''kk''. Další zvláštností ižorských souhlasek ''p'', ''t'', ''k'' a ''s'', obdobně třeba jako v estonštině či finštině, je jejich různá výslovnost v závislosti na fonetickém okolí. Na začátku slova a vedle neznělých souhlásek uprostřed slova jsou realizovány jako neznělé silné okluzivy [p], [t], [k] a [s], v ostatních případech odpovídají poloznělým slabým okluzivám [B], [D], [G] a [Z]. [79] => [80] => == Gramatika == [81] => [82] => === Podstatná jména === [83] => Obecně u jmen, ižorština sdílí s baltofinskými jazyky absenci [[Jmenný rod|rodu]], existenci tří gramatických [[pád (mluvnice)|pádů]] ([[nominativ]], [[genitiv]], [[partitiv]]) a 9 převážně adverbiálních pádů ([[illativ]], [[inessiv]], [[elativ]], [[allativ]], [[adessiv]], [[ablativ]], [[translativ]], [[essiv]] a [[abessiv]]) a [[číslo (mluvnice)|čísla]] jednotného a množného. Skloňování podstatných jmen a zájmen je v ižorštině značně nepravidelné, kořeny jmen často při morfologické derivaci podléhají hláskovým změnám (existence až 21 jmenných skloňovacích tříd) – např. 1. třída (sg. nom. ''maa'', gen. ''maan'', part. ''maata''), 11. třída (sg. nom. ''uuz'', gen. ''uuvven'', part. ''uutta''), 21. třída (sg. nom. ''illiine'', gen. ''ilinehen'', part. ''ilineeht''). Při tvorbě adverbiální pádů může docházet ke změně kmenové souhlásky (p, t, k), např. slova s vokalickými kmeny tvoří tyto pády pomocí slabého vokalického kmene a příslušných koncovek – nom. ''katto'', gen. ''kato-n'', el. ''kato-st'', trans. ''kato-ks'' atp., s výjimkou illativu a essivu, které se tvoří od silného vokalického kmene – nom. ''katto'', gen. ''katon'', part. ''katto-a'', ill. ''katto-o'', ess. ''kattoo-n''. [84] => [85] => === Přídavná jména === [86] => Adjektiva v ižorštině se skloňují podle stejných vzorů jako podstatná jména. [87] => [[Stupňování]] je v [[Stupňování|komparativu]] pomocí znaku -''mp'', [[stupňování|superlativ]] se tvoří analyticky pomocí zájmene ''kaik'' (vše) v partitivu a tvaru přídavného jména komparativu, např. ''kaikkea vanhemp'' – nejstarší. [88] => [89] => === Zájmena === [90] => Stejně jako u jiných jmen, ani u zájmen ižorština nerozeznává [[Jmenný rod|rod]], např. u třetí osoby jednotného a množného čísla (žádný [[uralské jazyky|uralský jazyk]] nerozlišuje mluvnický rod), ale rozlišuje, zda se jedná o životný nebo neživotný objekt. [91] => [92] => {| style="width:300px; border-style:none; background:none;" [93] => | '''singulár''' || '''plurál''' [94] => |- [95] => | ''miä'' – já || ''möö'' – my [96] => |- [97] => | ''siä'' – ty || ''töö'' – vy [98] => |- [99] => | ''hää'' – on/ona (život.) || ''höö'' – oni/ony (život.) [100] => |- [101] => | ''se'' – to/ono (neživot.) || ''neet'' – ta/ona (neživot.) [102] => |} [103] => [104] => Zájmena se skloňují podobně jako ostatní jména: [105] => [106] => nom. ''miä'', gen. ''miun'', part. ''minnua'' [107] => [108] => nom. ''siä'', gen. ''siun'', part. ''sinnua'' [109] => [110] => nom. ''hää'', gen. ''hänen'', part. ''hännee'' [111] => [112] => nom. ''see'', gen. ''senen'', part. ''sitä'' [113] => [114] => nom. ''möö'', gen. ''meijjen'', part. ''meitä'' [115] => [116] => nom. ''töö'', gen. ''teijjen'', part. ''teitä'' [117] => [118] => nom. ''höö'', gen. ''heijjen'', part. ''heitä'' [119] => [120] => nom. ''neet'', gen. ''niijjen'', part. ''niittä''. [121] => [122] => === Číslovky === [123] => Ižorština používá [[Desítková soustava|desítkovou číselnou soustavu]]. [124] => [125] => ==== Základní číslovky ==== [126] => Přehled [[Číslovka|základních číslovek]]: [127] => [128] => {| style="width:300px; border-style:none; background:none;" [129] => | 1 – ''üks'' || 6 – ''kuuz'' [130] => |- [131] => | 2 – ''kaks'' || 7 – ''seitsen'' [132] => |- [133] => | 3 – ''kolt'' || 8 – ''kaheksan'' [134] => |- [135] => | 4 – ''neljä'' || 9 – ''üheksan'' [136] => |- [137] => | 5 – ''viiz'' || 10 – ''kümmen'' [138] => |} [139] => [140] => Vyšší číslovky se tvoří velmi pravidelně pomocí znaků od číslovek základních (-náct ''-toist'', desítky ''-kümment'', stovky ''-satta'', tisíce ''-tuhatta''): 11 – ''ükstoist'', 20 – ''kakskümment'', 300 – ''koltsattaa'', 4000 – ''neljätuhatta''. Číslovky se skloňují jako jména. Po číslovce následuje počítané v partitivu singuláru, mimo číslovku jedna, která je následována jménem v nominativu singuláru. [141] => [142] => ==== Řadové číslovky ==== [143] => I v [[Řadová číslovka|řadových číslovkách]] panuje vysoká míra pravidelnosti. Všechny baltofinské jazyky tvoří atematicky pouze první dvě řadové číslovky, zbylé pak jednoduchou derivací: první – ''enzimäin'', druhý – ''toin'', třetí – ''kolma-az'', čtvrtý – ''neljä-äz'' atp. [144] => [145] => === Slovesa === [146] => Stejně jako u ostatních baltofinských jazyků, tak i v ižorštině existují krom časovaných forem i bohatá množství forem [[Příčestí|jmenných]] a [[infinitiv]]ních. Patří mezi ně příčestí minulá činná i trpná (příčestí I a II), a dva neurčitky (infinitiv I a II, skloňují se a pojí se pouze s určitými slovesy). Mezi časované formy patří [[Činný rod|aktivum]] (''hää pessöö'' – myje), reflexiv (''hää pessiiää'' – myje se), [[Trpný rod|pasivum]] (''hää pessää'' – je myt) a [[kondicionál]] (''hää pessiz'' – myl by). Ty časovatelné formy mají všechny [[Přítomný čas|prézens]], [[imperfektum]] a [[perfektum]]. Slovesné kořeny často při morfologické derivaci podléhají hláskovým změnám, ižorština má 15 slovesných časovacích tříd. [147] => [148] => {| style="width:700px; border-style:none; background:none;" [149] => | '''1. os. sg.''' || '''2. os. sg.''' || '''3. os. sg.''' || '''1. os. pl.''' || '''2. os. pl.''' || '''3. os. pl''' || [150] => |- [151] => | '''prézens''' || [152] => |- [153] => | ''-n'' || ''-t'' || ''-V:'',''-p'' || ''-(m)mA'' || ''-ttA'' || ''-V:, -tV:'' || [154] => |- [155] => | '''imperfekt''' || [156] => |- [157] => | ''-(z)i-n'' || ''-(z)i-t'' || ''-(z)i-V:'',''-(z)i-p'' || ''-(z)i-(m)mA'' || ''-(z)i-ttA'' || ''-(z)i-V:, -(z)i-tV:'' || [158] => |} [159] => [160] => miä annan (pres.) – miä annoin (imperf.); miä kutsun – miä kutsuin, miä haarvoin – miä haarvoin, miä teen – miä tein, miä rakennan – miä rakenzin, miä läkkään – miä läkkäizin. [161] => [162] => [[Zápor|Negativ]] se tvoří pomocí sklonného negativního slovesa (''en'', ''et'', ''ei'', ''emmä'', ''että'', ''evät'') a eventuálně modifikovaného kořene slovesa: negativ prézentu ''miä en tee'' (negované sloveso je ve formě prostého kořene) – nedělám, negativ impefekta ''miä en teht'' (negované sloveso je v participiu minulém aktiva, v tzv. participiu I) – nedělal jsem, negativ kondicionálu ''miä en tekkiiz'' (negované sloveso je ve 3. os. sg. kondicionálu) – nedělal bych. [163] => [164] => === Záložky a předložky === [165] => K vyjádření dalších vztahů ve větě využívá ižorština jak [[Předložka|záložek]], tak i [[Předložka|předložek]]. Obojí se u každé záložky/předložky pojí se jmény v různých pádech, např. záložka ''eelee'' se pojí s genitivem, předložka ''ümpär'' s partitivem. [166] => [167] => [168] => == Odkazy == [169] => [170] => === Reference === [171] => [172] => [173] => === Literatura === [174] => * {{Citace monografie [175] => | příjmení = Ariste [176] => | jméno = Paul [177] => | odkaz na autora = Paul Ariste [178] => | titul = Keelekontaktid [179] => | vydavatel = Valgus [180] => | místo = Tallinn [181] => | rok = 1981 [182] => | jazyk = estonsky [183] => }} [184] => [185] => === Externí odkazy === [186] => * {{Commonscat}} [187] => * {{Wikislovník|heslo=ižorština}} [188] => * [[:ethnologue:izh|Ethnologue – Ižorština]] {{en}} [189] => * [http://in-yaz-book.narod.ru/izhor.html "Izoran keel (Ittseopastaja)/Ижорский язык (Самоучитель) (Učebnice ižorštiny pro samouky)"] – V. Čerňavskij {{ru}} [190] => [191] => {{Pahýl}} [192] => [193] => {{Uralské jazyky}} [194] => [195] => {{Autoritní data}} [196] => {{Portály|Jazyk}} [197] => [198] => [[Kategorie:Baltofinské jazyky]] [199] => [[Kategorie:Ohrožené uralské jazyky]] [200] => [[Kategorie:Jazyky Ruska]] [201] => [[Kategorie:Ingrie]] [] => )
good wiki

Ižorština

Ižorština (někdy také ingrijština či inkerština; ižorsky, nebo jen ) je ugrofinský jazyk, jímž mluví Ižorové v Ingrii. Název ingrijština není zcela vhodný, protože jako jméno jazyka koinciduje s ingrijskou finštinou, jazykem finské protestantské populace v Ingrii.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ingrie','Finština','Luga (řeka)','Majuskule','Předložka','Minuskule','Jmenný rod','Stupňování','Sojkinský poloostrov','Příčestí','Gemináta','Zápor'

Finština

Ingrie

Majuskule

Minuskule

Předložka

Příčestí

Stupňování

Zápor