Array ( [0] => 15486025 [id] => 15486025 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => IA-32 [uri] => IA-32 [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => IA-32, známý také jako x86-32, je architektura počítačových procesorů, která je součástí rodiny x86. Byla vyvinuta společností Intel a poprvé představena v roce 1985 s procesorem Intel 80386. Od té doby se stala základem pro širokou škálu počítačových systémů a aplikací. IA-32 je známa svou všestranností a schopností podporovat různé operační systémy a softwarové platformy, což ji činí oblíbenou volbou pro vývojáře i uživatele. Jedním z klíčových pozitivních aspektů IA-32 je její podpora pro 32bitové zpracování dat, které umožňuje efektivní správu paměti a multitasking. Tato architektura se těší široké komunitě, která stále vytváří nové a inovativní aplikace, jež využívají její potenciál. Díky dlouhé historii a rozsáhlé dokumentaci je IA-32 také velmi dobře zdokumentovaná, což usnadňuje práci vývojářům a technickým odborníkům. IA-32 zanechala výraznou stopu na trhu počítačových technologií a její vliv je patrný i v moderních systémech. I když v současnosti existují pokročilejší architektury, jako například x86-64, IA-32 neztrácí na relevanci, jelikož mnoho aplikací a starších systémů stále spoléhá na tuto robustní a osvědčenou technologii. Vzhledem k tomu, jak důležitá je IA-32 pro historii a vývoj počítačových technologií, zůstává symbolem inovace a adaptability v oblasti IT. Když se podíváme na budoucnost, je jasné, že IA-32 i nadále hraje klíčovou roli v mnoha oblastech technologií, a to i v kontextu moderních výzev. Její schopnost soužití s novějšími architekturami ji zajišťuje místo jako cenného nástroje v arzenálu nejenom profesionálů, ale také hobbyistů a nadšenců do technologií. [oai_cs_optimisticky] => IA-32, známý také jako x86-32, je architektura počítačových procesorů, která je součástí rodiny x86. Byla vyvinuta společností Intel a poprvé představena v roce 1985 s procesorem Intel 80386. Od té doby se stala základem pro širokou škálu počítačových systémů a aplikací. IA-32 je známa svou všestranností a schopností podporovat různé operační systémy a softwarové platformy, což ji činí oblíbenou volbou pro vývojáře i uživatele. Jedním z klíčových pozitivních aspektů IA-32 je její podpora pro 32bitové zpracování dat, které umožňuje efektivní správu paměti a multitasking. Tato architektura se těší široké komunitě, která stále vytváří nové a inovativní aplikace, jež využívají její potenciál. Díky dlouhé historii a rozsáhlé dokumentaci je IA-32 také velmi dobře zdokumentovaná, což usnadňuje práci vývojářům a technickým odborníkům. IA-32 zanechala výraznou stopu na trhu počítačových technologií a její vliv je patrný i v moderních systémech. I když v současnosti existují pokročilejší architektury, jako například x86-64, IA-32 neztrácí na relevanci, jelikož mnoho aplikací a starších systémů stále spoléhá na tuto robustní a osvědčenou technologii. Vzhledem k tomu, jak důležitá je IA-32 pro historii a vývoj počítačových technologií, zůstává symbolem inovace a adaptability v oblasti IT. Když se podíváme na budoucnost, je jasné, že IA-32 i nadále hraje klíčovou roli v mnoha oblastech technologií, a to i v kontextu moderních výzev. Její schopnost soužití s novějšími architekturami ji zajišťuje místo jako cenného nástroje v arzenálu nejenom profesionálů, ale také hobbyistů a nadšenců do technologií. ) Array ( [0] => '''IA-32''' (zkratka z ''Intel Architecture, 32bit'') je v [[Informatika|informatice]] označení architektury [[32bitový]]ch [[CISC]] [[mikroprocesor|procesorů]], které se používají zejména v počítačích [[IBM Personal Computer/AT|PC/AT kompatibilních]]. Prvním procesorem architektury IA-32 byl [[Intel 80386]] a následovalo mnoho [[Zpětná kompatibilita|kompatibilních]] procesorů jiných firem. Předchůdcem architektury IA-32 byla [[16bitový|16bitová]] architektura ([[Intel 8086]] a [[Intel 80286]]) a nástupcem [[64bitový|64bitová]] architektura [[x86-64]]. [1] => [2] => == Označení == [3] => Firma [[Intel]] začala označení IA-32 používat až při přípravě architektury [[IA-64]], dříve se používalo označení i386 (podle [[Intel 80386]]). Architekturu IA-32 je možné brát jako podmnožinu předchozí architektury [[x86]], ale rozšíření, která procesor 80386 přinesl (především [[stránkování paměti]], [[Správa paměti|ochrana paměti]], [[privilegovaný režim]], 32bitové [[Registr procesoru|registry]]), byla natolik významná, že ji označujeme za další architekturu. [4] => [5] => == Kompatibilní procesory == [6] => Po úspěchu procesorů architektury x86 a tohoto procesoru se do výroby [[kompatibilní]]ch procesorů pustily i další firmy. V průběhu vývoje [[Advanced Micro Devices|AMD]] koupilo [[NexGen]] (procesor [[AMD K6]] navazoval spíše na [[NexGen Nx586]] než na [[AMD K5]]) a později i [[Cyrix]], aby rozšířilo svoji řadu x86 procesorů. [7] => [8] => S potřebou vyššího výkonu se začaly projevovat nevýhody komplikovanosti této architektury. Protože přejít na jinou architekturu nebyla reálná možnost, byly pozdější procesory stavěny vlastně ze dvou částí: jedné, která překódovávala instrukce [[Intel 80386|i386]] do jiné, [[RISC]]ové architektury, a druhé, která instrukce této RISCové architektury zpracovávala s využitím instrukčního paralelismu, spekulativního vyhodnocování a dalších pokročilých metod. [9] => [10] => === Registry i386 === [11] => Procesor 8086 měl pouze 16bitové registry, tzn. neměl jejich 32bitová rozšíření charakterizovaná předponou E. Tato 32bitová rozšíření se objevila až u procesorů 80386. [12] => [13] => Registry procesorů i386 se dají rozdělit mnoha způsoby, zde najdete jedno z nejpoužívanějších. [14] => [15] => ==== Univerzální ==== [16] => [17] => Tyto registry jsou 32bitové s možností přístupu buď k celému registru, nebo k jeho spodním 16 bitům, nebo k vyššímu a nižšímu [[bajt]]u spodních šestnácti [[bit]]ů. K horním 16 bitům registru přistupovat nejde. [18] => [19] => [[Soubor:Registry x86.gif|right|Registry procesorů x86]] [20] => [21] => Například k registru EAX lze přistupovat 32bitově (přístup k celému registru), nebo 16bitově k jeho spodní polovině (tato část se nazývá registr AX). Vyšších 8 bitů registru AX se nazývá registr AH (chová se jako osmibitový registr), jeho nižších 8 bitů se nazývá AL. Obdobně se chovají všechny ostatní univerzální registry (EBX – BX – BH – BL, …). [22] => [23] => Univerzální registry může programátor využít jakkoli, zároveň má každý z nich nějakou zvláštní funkci: [24] => * EAX – akumulátor (řada instrukcí ho má jako implicitní operand) [25] => * EBX – bázový registr (tj. dá se využít pro adresaci) [26] => * ECX – čítač (tj. určený pro počítání cyklů) [27] => * EDX – rozšíření akumulátoru [28] => [29] => ==== Indexové ==== [30] => [31] => Tyto registry slouží primárně pro adresaci v paměti. Jsou 32bitové, lze však samostatně přistupovat k jejich spodním 16 bitům (ty tvoří 16bitové registry). Např. spodních 16 bitů registru ESI se nazývá registr SI. [32] => * ESI – source index – index pro zdroj (tj. pro čtení) [33] => * EDI – destination index – index pro cíl (tj. pro zápis) [34] => * EBP – určen jako ukazatel na záznam aktivní procedury na zásobníku (tím, že se implicitně spojoval s SS) [35] => * ESP – ukazatel vrcholu [[zásobník (datová struktura)|zásobníku]] [36] => * EIP – ukazatel kódu následující instrukce. Nelze k němu přímo přistupovat (jen pomocí instrukcí skoků) [37] => [38] => ==== Segmentové ==== [39] => [40] => Slouží k ukládání adresy segmentu – pomocí nich se adresuje paměť. Jejich viditelná (přístupná) část je pouze 16bitová. [41] => * CS – [[Segmentace paměti|segment]] kódu [42] => * DS – datový segment [43] => * ES – extra segment [44] => * SS – zásobníkový (stack) segment [45] => * FS a GS – přibyly u novějších procesorů (od 80386 ???). Nemají zvláštní název (písmena byla vybrána podle abecedy pro doplnění řady CS, DS, ES, FS, GS) [46] => [47] => === EFLAGS === [48] => [49] => [[Registr příznaků]], je 32bitový, jeho spodních 16 bitů se nazývá FLAGS. Ukládají se do něj informace o stavu procesoru, úspěšnosti provedených instrukcí, atd.; není interpretován jako jedno číslo, ale jeho jednotlivé bity mají smysl příznaků: [50] => * OF – Overflow Flag. Příznak přetečení. Nastaví se na 1, je-li výsledek aritmetické operace větší než cílová hodnota. [51] => * DF – Direction Flag. Řídí směr zpracovávání řetězových operací. Při hodnotě 1 se řetězce zpracovávají odpředu. [52] => * IF – Interrupt Flag. Je-li 1 je povoleno přerušení, jinak je přerušení zakázáno. [53] => * TF – Trap Flag. Využívá se při krokování. [54] => * SF – Sign Flag. Je to samé jako nejvyšší bit výsledku. Pro záporná čísla platí SF=1. [55] => * ZF – Zero Flag. Je-li výsledek operace 0, ZF=1. [56] => * AF – Auxiliary Carry Flag. Pomocný příznak přenosu. [57] => * PF – Parity Flag. [[Příznak parity]]. Hodnota tohoto příznaku je 1, pokud dolních 8 bitů právě provedené operace obsahuje sudý počet „1“. [58] => * CF – Carry flag. [[Příznak přenosu]]. Slouží pro přenos mezi čísly o více slovech. [59] => [60] => == Pojmenování == [61] => Nejprve byly procesory pojmenovávány prostě svými čísly v produkční řadě. Taková jména ovšem není možné chránit [[copyright]]em, proto se [[Intel]] rozhodl pro překlad do [[Řečtina|řečtiny]] a pojmenoval další procesor Pentium.{{doplňte zdroj}} [62] => [63] => == Omezení adresního prostoru == [64] => Procesory architektury IA-32 mají adresní registr délky 32 bitů, takže mohou najednou adresovat až 4 [[Bajt|GiB]] paměti RAM. Velmi brzo se ukázalo, že adresní prostor je silně omezen, a proto firma Intel v roce [[1995]] v procesoru [[Pentium Pro]] uvedla rozšíření [[Physical Address Extension|PAE]] (Physical Address Extension), které umožňuje adresovat až 64 GiB RAM s tím, že z důvodu zpětné kompatibility je adresní registr stále 32bitový, avšak je možné si vybrat, jaká část paměti je zpřístupněna. [65] => [66] => === Omezení ve Windows NT === [67] => Jádro ve všech 32bitových systémech řady [[Windows NT]] ([[Windows XP]], [[Windows 7]], [[Windows Server 2008]] atd.) používá adresní model 2 + 2 GiB, ve kterém je vrchní polovina paměti vyhrazena pro operační systém a spodní polovina pro proces. Obě části jsou tak jednoduše rozlišeny nejvyšším bitem v 32bitové adrese. Z toho vyplývá i maximální velikost dostupné paměti RAM v běžícím 32bitovém procesu (tj. 2 GiB). [68] => [69] => Pokud je systém Windows NT spuštěn s příznakem /3, je adresa v operační paměti rozlišena dvěma nejvyššími bity, takže adresní prostor je rozdělen modelem 3 + 1 GiB a procesy mohou získat 3 GiB adresního prostoru. To platí jen pokud je ve spustitelném souboru nastaven příznak IMAGE_FILE_LARGE_ADDRESS_AWARE.{{Citace elektronické monografie [70] => | titul = IMAGE_FILE_LARGE_ADDRESS_AWARE and 3GB OS Switch [71] => | url = http://stackoverflow.com/questions/586826/image-file-large-address-aware-and-3gb-os-switch [72] => | datum vydání = 2009-02-25 [73] => | datum aktualizace = 2010-07-29 [74] => | datum přístupu = 2014-09-12 [75] => | vydavatel = stackoverflow [76] => | jazyk = {{Vjazyce|en}} [77] => }} Tímto příznakem dává spustitelný soubor najevo, že nebude brát adresy nad hranicí 2 GiB jako záporné číslo. Pokud je takový proces spuštěn v systému, kde není při startu uveden příznak /3, nestane se nic a proces bude mít dostupných jen 2 GiB adresního prostoru. Má-li systém při startu uveden příznak /3 a proces postrádá výše zmíněný příznak, jeho adresní prostor je standardních 2 GiB. [78] => [79] => Je-li v počítači k dispozici více, než 3 GiB RAM a je při spuštění uveden příznak /PAE, je pomocí speciálních funkcí procesu dostupná i paměť nad aktuální limit (2 nebo 3 GiB). Má-li uživatel v počítači 4 GIB RAM (nebo více), nemusí být paměť mezi 3 a 4 GiB dostupná, protože do tohoto prostoru je mapován adresní prostor zařízení používajících sběrnici [[PCI (sběrnice)|PCI]] (nebo [[PCI-Express]]), což využívá například [[grafická karta]] (také [[Síťová karta]], [[řadič]], …), která má vlastní RAM (má-li zařízení více paměti, je tato paměť dostupná po částech). Paměť RAM instalovaná v počítači nad hranicí 3 GiB je tak znepřístupněna a její zpřístupnění lze dosáhnout jen pomocí přemapování paměti nad hranicí 3 GiB nad adresu 4 GiB (což musí zajistit [[čipová sada]]) a zároveň systém musí využít PAE (viz výše zmíněný přepínač /PAE použitý při startu systému). [80] => [81] => Používáte-li tedy 32bitový systém z řady [[Windows NT]] a máte-li v počítači osazeno maximálně 3 GiB paměti, není potřeba nijak zasahovat do jeho nastavení. Máte-li paměti více, využijte přepínač ''/PAE'' (bez tohoto přepínače sice operační systém PAE využívá, ale jen pro podporu [[NX bit]]u). [82] => {{Citace elektronické monografie [83] => | titul = Podrobný popis funkce Omezení spouštění dat v systémech Windows XP Service Pack 2, Windows XP Tablet PC Edition 2005 a Windows Server 2003 [84] => | url = http://support.microsoft.com/kb/875352 [85] => | datum vydání = [86] => | datum aktualizace = 2006-11-21 [87] => | datum přístupu = 2009-08-05 [88] => | vydavatel = Microsoft: Pomoc a podpora [89] => }} Do souboru C:\boot.ini (jsou u něj nastaveny atributy skrytý a jen pro čtení – pro úpravu odškrtněte v „Možnosti složky“ → „Zobrazení“ záložku „Skrýt chráněné soubory operačního systému…“ a vypněte u souboru atribut „Jen pro čtení“) smažte přepínač „/3“, pokud jej boot.ini obsahuje (většinou jen u OS Server Edition). Přidejte za „multi(0)disk(0)rdisk(0)partition(1)\WINDOWS="Microsoft Windows XP Professional" /noexecute=optin /fastdetect“ přepínač „/PAE“. Po restartu byste měli vidět 4 GiB RAM (tj. 4,1955xx GB RAM). Pokud se v systému stále zobrazuje pouze 3,xx GiB RAM zapněte v setupu [[BIOS]]u funkci ''Mapování paměti nad 3 GiB'' (na základních deskách Asus se tato funkce nazývá „Memory Remap“). [90] => [91] => Při použití 64bitového systému [[Windows NT]] není potřeba přepínač /3 ani /PAE používat a 32bitovému procesu bude zpřístupněna paměť 2 GiB nebo 3 GiB podle výše zmíněného příznaku IMAGE_FILE_LARGE_ADDRESS_AWARE ve spustitelném souboru. Procesy přeložené pro 64bitovou platformu získají tímto příznakem rozlehlý adresní prostor (7 TiB nebo 8 TiB podle příslušné platformy), tj. překládáte-li program jako 64bitový, má automaticky nastaven příznak IMAGE_FILE_LARGE_ADDRESS_AWARE. [92] => [93] => == Výrobci == [94] => * [[Intel]] [95] => * [[Advanced Micro Devices|AMD]] [96] => * [[Cyrix]] [97] => * [[NexGen]] [98] => * [[IBM]] [99] => * [[Texas Instruments]] [100] => [101] => == Předchozí architektura == [102] => * [[x86]] [103] => [104] => == Procesory této architektury == [105] => * [[Intel]] [106] => **[[Intel 80386]] [107] => ** [[Intel 80486]] [108] => ** [[Intel Pentium]] [109] => ** [[Intel Pentium Pro]] [110] => ** [[Intel Pentium II]] [111] => ** [[Intel Pentium III]] [112] => ** [[Intel Pentium IV Xeon|Intel Pentium I]]V [113] => **Intel Atom [114] => * [[Advanced Micro Devices|AMD]] [115] => ** [[Am386]] [116] => ** [[Am486]] [117] => ** [[AMD K5]] [118] => ** [[AMD K6]] [119] => ** [[AMD Duron]] [120] => ** [[AMD Athlon]] [121] => * [[NexGen]] [122] => ** [[NexGen Nx586]] [123] => * [[Cyrix]] [124] => ** [[Cyrix M-II]] [125] => ** [[Cyrix M-III]] [126] => ** [[Cyrix Media GX]] [127] => [128] => == Navazující architektury == [129] => * Kompatibilní [130] => ** [[x86-64]] [131] => * Nekompatibilní [132] => ** [[IA-64]] [133] => [134] => == Reference == [135] => [136] => [137] => {{Pahýl}} [138] => [139] => [[Kategorie:Architektura procesoru]] [140] => [[Kategorie:Instrukční sady]] [] => )
good wiki

IA-32

IA-32 (zkratka z Intel Architecture, 32bit) je v informatice označení architektury 32bitových CISC procesorů, které se používají zejména v počítačích PC/AT kompatibilních. Prvním procesorem architektury IA-32 byl Intel 80386 a následovalo mnoho kompatibilních procesorů jiných firem.

More about us

About

Byla vyvinuta společností Intel a poprvé představena v roce 1985 s procesorem Intel 80386. Od té doby se stala základem pro širokou škálu počítačových systémů a aplikací. IA-32 je známa svou všestranností a schopností podporovat různé operační systémy a softwarové platformy, což ji činí oblíbenou volbou pro vývojáře i uživatele. Jedním z klíčových pozitivních aspektů IA-32 je její podpora pro 32bitové zpracování dat, které umožňuje efektivní správu paměti a multitasking. Tato architektura se těší široké komunitě, která stále vytváří nové a inovativní aplikace, jež využívají její potenciál. Díky dlouhé historii a rozsáhlé dokumentaci je IA-32 také velmi dobře zdokumentovaná, což usnadňuje práci vývojářům a technickým odborníkům. IA-32 zanechala výraznou stopu na trhu počítačových technologií a její vliv je patrný i v moderních systémech. I když v současnosti existují pokročilejší architektury, jako například x86-64, IA-32 neztrácí na relevanci, jelikož mnoho aplikací a starších systémů stále spoléhá na tuto robustní a osvědčenou technologii. Vzhledem k tomu, jak důležitá je IA-32 pro historii a vývoj počítačových technologií, zůstává symbolem inovace a adaptability v oblasti IT. Když se podíváme na budoucnost, je jasné, že IA-32 i nadále hraje klíčovou roli v mnoha oblastech technologií, a to i v kontextu moderních výzev. Její schopnost soužití s novějšími architekturami ji zajišťuje místo jako cenného nástroje v arzenálu nejenom profesionálů, ale také hobbyistů a nadšenců do technologií.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Intel','Intel 80386','Windows NT','Advanced Micro Devices','NexGen','Cyrix','x86','IA-64','AMD K5','AMD K6','x86-64','NexGen Nx586'

Cyrix

IA-64

Intel

NexGen

X86

X86-64