Array ( [0] => 15485968 [id] => 15485968 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ido [uri] => Ido [3] => Ido Kongreso en Dessau 1922.jpg [img] => Ido Kongreso en Dessau 1922.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Ido je umělý jazyk, který se vyvinul jako lepší a jednodušší nástupce esperanta. Byl vytvořen v roce 1907 a jeho tvůrcem je francouzský lingvista Louis de Beaufront. Cílem tohoto jazyka je umožnit komunikaci mezi lidmi různých jazykových skupin a usnadnit mezinárodní porozumění. Ido vychází ze základů esperanta, avšak obsahuje některé modifikace a změny, které ho dělají plynulejším a jednodušším na naučení. Ve srovnání s esperantem, Ido upravuje některé gramatické konstrukce, rozšiřuje slovní zásobu a zjednodušuje výslovnost. Základní principy jazyka jsou zaměřeny na snadnou a přesnou komunikaci bez zbytečných složitostí. Ido má také zjednodušenou morfologii a syntaxi, což zjednodušuje jeho používání. Ido byl původně navržen jako rozšíření esperanta, aby vyřešil některé jeho nedostatky a nedostatky. Jeho tvůrce si představoval, že Ido se stane globálně uznávaným umělým jazykem, který bude používán mezinárodní komunitou. Avšak jeho rozšíření nebylo tak významné, jak se očekávalo, a Ido zůstává malou komunitou nadšenců, kteří ho aktivně používají. V současné době existuje několik organizací a skupin, které se zajímají o udržování a propagaci Ida. Jedním z nich je Sennacieca Asocio Tutmonda (Světové sdružení Ido), které je hlavní organizací propagující jazyk. Organizace pořádá konference, publikuje literaturu a podporuje výuku jazyka. Ido je zajímavým umělým jazykem, který je stále živý a používán určitou komunitou lidí. I když jeho rozšíření není tak široké jako esperanta, stále se jedná o důležitou součást mezinárodního jazykového hnutí a zastává své místo mezi dalšími umělými jazyky. [oai] => Ido je umělý jazyk, který se vyvinul jako lepší a jednodušší nástupce esperanta. Byl vytvořen v roce 1907 a jeho tvůrcem je francouzský lingvista Louis de Beaufront. Cílem tohoto jazyka je umožnit komunikaci mezi lidmi různých jazykových skupin a usnadnit mezinárodní porozumění. Ido vychází ze základů esperanta, avšak obsahuje některé modifikace a změny, které ho dělají plynulejším a jednodušším na naučení. Ve srovnání s esperantem, Ido upravuje některé gramatické konstrukce, rozšiřuje slovní zásobu a zjednodušuje výslovnost. Základní principy jazyka jsou zaměřeny na snadnou a přesnou komunikaci bez zbytečných složitostí. Ido má také zjednodušenou morfologii a syntaxi, což zjednodušuje jeho používání. Ido byl původně navržen jako rozšíření esperanta, aby vyřešil některé jeho nedostatky a nedostatky. Jeho tvůrce si představoval, že Ido se stane globálně uznávaným umělým jazykem, který bude používán mezinárodní komunitou. Avšak jeho rozšíření nebylo tak významné, jak se očekávalo, a Ido zůstává malou komunitou nadšenců, kteří ho aktivně používají. V současné době existuje několik organizací a skupin, které se zajímají o udržování a propagaci Ida. Jedním z nich je Sennacieca Asocio Tutmonda (Světové sdružení Ido), které je hlavní organizací propagující jazyk. Organizace pořádá konference, publikuje literaturu a podporuje výuku jazyka. Ido je zajímavým umělým jazykem, který je stále živý a používán určitou komunitou lidí. I když jeho rozšíření není tak široké jako esperanta, stále se jedná o důležitou součást mezinárodního jazykového hnutí a zastává své místo mezi dalšími umělými jazyky. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Ido je umělý jazyk, který byl vytvořen na konci 19. století jako evoluce mezinárodního jazyka esperanto. Vznikl v roce 1907 díky snahám významného jazykovědce Rozalie B. L. Seymour a dalších jazykových nadšenců. Ido se snaží stát se mostem mezi různými kulturami a jazykovými skupinami, čímž má potenciál usnadnit mezinárodní komunikaci a porozumění. Hlavním cílem Ido bylo odstranit některé složitosti esperanta a zpřístupnit jazyk ještě širší veřejnosti. Jazyk Ido má jednoduchou gramatiku, která si klade za cíl minimalizovat případy nejasností v komunikaci, a zároveň se vyznačuje bohatým a rozmanitým slovníkem. Díky tomu je Ido víc než jen jazyk – je symbolem otevřenosti a spolupráce mezi lidmi z celého světa. Ido má své aktivní uživatelské komunity, které se intenzivně věnují jeho propagaci a výuce. V rámci této komunity probíhají různé akce, konference a setkání, které pomáhají šířit povědomí o tomto jazyku a podporovat kreativní projekty. Kromě toho je Ido také přístupné online, což usnadňuje učení a používání jazyka v každodenním životě. Společnost čelí mnoha výzvám, avšak snaha o sjednocení prostřednictvím společného jazyka jako Ido ukazuje na odhodlání lidstva rozvíjet vzájemnou komunikaci a respekt mezi různými kulturami. Ido tedy představuje optimistický pohled na to, jak jazyk může sloužit jako nástroj pro porozumění a spolupráci v globalizovaném světě. [oai_cs_optimisticky] => Ido je umělý jazyk, který byl vytvořen na konci 19. století jako evoluce mezinárodního jazyka esperanto. Vznikl v roce 1907 díky snahám významného jazykovědce Rozalie B. L. Seymour a dalších jazykových nadšenců. Ido se snaží stát se mostem mezi různými kulturami a jazykovými skupinami, čímž má potenciál usnadnit mezinárodní komunikaci a porozumění. Hlavním cílem Ido bylo odstranit některé složitosti esperanta a zpřístupnit jazyk ještě širší veřejnosti. Jazyk Ido má jednoduchou gramatiku, která si klade za cíl minimalizovat případy nejasností v komunikaci, a zároveň se vyznačuje bohatým a rozmanitým slovníkem. Díky tomu je Ido víc než jen jazyk – je symbolem otevřenosti a spolupráce mezi lidmi z celého světa. Ido má své aktivní uživatelské komunity, které se intenzivně věnují jeho propagaci a výuce. V rámci této komunity probíhají různé akce, konference a setkání, které pomáhají šířit povědomí o tomto jazyku a podporovat kreativní projekty. Kromě toho je Ido také přístupné online, což usnadňuje učení a používání jazyka v každodenním životě. Společnost čelí mnoha výzvám, avšak snaha o sjednocení prostřednictvím společného jazyka jako Ido ukazuje na odhodlání lidstva rozvíjet vzájemnou komunikaci a respekt mezi různými kulturami. Ido tedy představuje optimistický pohled na to, jak jazyk může sloužit jako nástroj pro porozumění a spolupráci v globalizovaném světě. ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Ido ''(Ido)'' [2] => | Symbol = Flag of Ido.svg [3] => | Popis symbolu = vlajka ida [4] => | Tvůrce = [[Delegace pro přijetí mezinárodního jazyka]] [5] => | rok zveřejnění = [[1907]] [6] => | rozšíření = [[Německo]] a několik dalších [[Evropa|evropských]] zemí [7] => | mluvčích = 100–200Blanke (2000), citováno u Sabine Fiedler [http://books.google.com/books?id=CAIZ9BHOkBwC&pg=PA779#v=onepage&q&f=false "Phraseology in planned languages"], ''Phraseology / Phraseologie,'' Walter de Gruyter 2007. str. 779. [8] => | klasifikace = [9] => * [[Umělý jazyk|Umělé jazyky]] [10] => ** [[Umělý jazyk|Plánové jazyky]] [11] => *** [[Mezinárodní pomocný jazyk|Mezinárodní plánové jazyky]] [12] => | písmo = [[Latinka]] [13] => | Zvláštnosti = {{Malé|Pokus o reformu [[esperanto|esperanta]]}} [14] => | úřední jazyk = několik mezinárodních organizací [15] => | regulátor = [[Uniono por la Linguo Internaciona Ido]] [16] => | ISO6391 = io [17] => | ISO6392B = ido [18] => | ISO6392T = ido [19] => | SIL = [20] => | wikipedie = http://io.wikipedia.org [21] => }} [22] => '''Ido''' je umělý jazyk vypracovaný v roce [[1907]] na základě [[esperanto|esperanta]], proto se mu také někdy říká ''reformované esperanto''. Autory byli [[Louis Couturat]] a [[Léopold Leau]], kteří jazyk předložili jménem [[delegace pro přijetí mezinárodního jazyka|zvláštní delegace]] jako reformu namísto esperanta. Cílem reformy bylo odstranit některé kritizované vlastnosti esperanta, například koncovku čtvrtého pádu, a zlepšení znění jazyka. Po idu se objevilo množství dalších [[Umělý jazyk|reformujících projektů]]. Ido se vyvinulo na začátku [[20. století|dvacátého století]] a udržuje si poměrně stálé stoupence, zejména v [[Evropa|Evropě]]. V současné době je ido společně s esperantem a [[Interlingua|Interlinguou]] jediným pomocným jazykem s vysokým počtem textů a relativně širokou základnou mluvčích. Jedná se o nejrozšířenější [[esperantido]]. [23] => [24] => == Struktura jazyka == [25] => Jelikož ido vychází z esperanta, je i většina jeho slovní zásoby shodná či podobná. V idu neexistují homonyma. [26] => [27] => === Abeceda === [28] => K zápisu jazyka se užívá 26 písmen: [29] => {| class="wikitable" [30] => |- [31] => | '''Písmeno:''' || '''a''' || '''b''' || '''c''' || '''ch''' || '''d''' || '''e''' || '''f''' || '''g''' || '''h''' || '''kh''' || '''i''' || '''j''' || '''k''' || '''l''' || '''m''' || '''n''' || '''o''' || '''p''' || '''qu''' || '''r''' || '''s''' || '''sh''' || '''t''' || '''u''' || '''v''' || '''w''' || '''x''' || '''y''' || '''z''' [32] => |- [33] => | '''Výslovnost:''' || a || b || c || č || d || e || f || g || h || ch || i || ž || k || l || m || n || o || p || kw || r || s || š || t || u || v || w || ks || j || z [34] => |- [35] => | '''[[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]]:''' || a, ɑ || b || t͡s || t͡ʃ || d || ɛ, e || f || g || ɦ || x || ɪ || ʒ || k || l || m || n || o, ɔ || p || kw || ɾ, r || s || ʃ || t || ʊ || v || w || k͡s,g͡z || j || z [36] => |} [37] => [38] => Většina písmen se tedy v idu píše a hlásky vyslovují stejně jako v [[čeština|češtině]]. Pouze '''j''' se vyslovuje jako ''ž'' ve slově ''žába''. Skupiny ''au, eu'' se v idu vyslovují jako dvě dvojhlásky, v češtině jako ve slovech ''auto, euro.'' Slabiky '''di, ti, ni''' se vyslovují nezměkčeně, stejně jako ve slovech diktátor (diktatoro), tinktura (tinkturo) nebo nikotin (nikotino). [39] => [40] => === Slovní zásoba === [41] => Slovní zásoba pochází z různých [[národní jazyk|národních jazyků]] a především z esperanta. Některá nová slova i z neevropských, například z [[japonština|japonštiny]], jedná se však o kmeny mezinárodně známé; většina nicméně pochází z hlavních [[Evropa|evropských]] řečí – především z [[latina|latiny]], [[španělština|španělštiny]], [[francouzština|francouzštiny]], [[němčina|němčiny]] a [[angličtina|angličtiny]]. Kvůli značné shodě kmenů v těchto jazycích se mnoho esperantských kmenů objevuje ve více národních řečech. [42] => [43] => Ido je jazyk hodně založený na příponách (40) a předponách (16). Díky nim se dá z jednoho kořene vytvořit i přes 50 slov. [44] => Příklad: [45] => manjar – jíst; [46] => manjajo – jídlo; [47] => manjerio – restaurace; [48] => manjita – snězený; [49] => manjeyo – místo pro jezení; [50] => [51] => === Gramatická pravidla === [52] => [53] => ==== Podstatná jména ==== [54] => {| class="wikitable" [55] => ! [56] => ! Nominativ [57] => ! Akuzativ [58] => |- [59] => !Číslo jednotné [60] => | align="center" | -'''o''' [61] => | align="center" | -'''on''' [62] => |- [63] => !Číslo množné [64] => | align="center" | -'''i''' [65] => | align="center" | -'''in''' [66] => |} [67] => [68] => [[Podstatné jméno]] má vždy [[koncovka (mluvnice)|koncovku]] ''-o,'' množné [[číslo (mluvnice)|číslo]] ''-i.'' Ido má pouze dva [[mluvnický pád|mluvnické pády]]: [[nominativ]] (''nominativo'', odpovídá [[čeština|českému]] 1. pádu) a [[akuzativ]] (''akuzativo'', odpovídá českému 4. pádu). Akuzativ se tvoří připojením koncovky ''-n:'' ''la patro – la patro'''n''''', ''la patri – la patri'''n'''''. Akuzativ se vyjadřuje pouze v případech, kdy předmět předchází podmětu. Ostatní mluvnické pády se vyjadřují pomocí předložek, např.: ''kun la patro'' – s otcem, ''al patro'' – k otci, ''de la patro'' – od otce. [69] => [70] => ==== Přídavná jména ==== [71] => [[Přídavné jméno]] má vždy koncovku ''-a'' a neskloňuje se. Druhý [[stupňování|stupeň]] se tvoří pomocí [[příslovce]] ''plu'' – více, třetí pomocí příslovce ''maxim'' – nejvíce; slovo než se překládá jako ''kam:'' např. ''plu blanka kam nivo'' – bělejší než sníh; ''la maxim blanka'' – nejbělejší. [72] => V idu se dá však stupňovat i dolů. ''min blanka kam nivo'' – méně bílý než sníh; ''la minim blanka'' – nejméně bílý. [73] => [74] => ==== Osobní zájmena ==== [75] => {| class="wikitable" [76] => ! colspan=2 | || Číslo jednotné || Číslo množné [77] => |- [78] => ! colspan=2 | První osoba [79] => | align="center" | '''me''' (já) || '''ni''' (my) [80] => |- [81] => ! colspan=2 | Druhá osoba [82] => | align="center" | '''tu, vu''' (ty, Vy) || align="center" | '''vi''' (vy) [83] => |- [84] => ! rowspan=4 | Třetí
osoba || rod mužský [85] => | align="center" | '''il/ilu''' (on) || align="center" | '''ili''' (oni) [86] => |- [87] => ! rod ženský [88] => | align="center" | '''el/elu''' (ona) || align="center" | '''eli''' (ony) [89] => |- [90] => ! rod střední [91] => | align="center" | '''ol/olu''' (ono) || align="center" | '''oli''' (ona) [92] => |- [93] => ! rod neurčitý [94] => | align="center" | '''lu''' (on/ona/ono) || align="center" | '''li''' (oni/ony/ona) [95] => |- [96] => ! colspan=2 | Neurčité [97] => | colspan="2" align="center" | '''on/onu''' („někdo“) [98] => |- [99] => ! colspan="2" | Zvratné [100] => | colspan="2" align="center" | '''su''' (se) [101] => |} [102] => [103] => Osobní [[zájmeno|zájmena]] jsou: ''me'' – já; ''tu'' – ty'', ''vu'' – Vy'', ''vi'' – vy; ''ilu'' – on; ''elu'' – ona; ''olu'' – ono, ''lu'' – on/ona/ono; ''su'' – se; ''ni'' – my; ''li'' – oni, ony, ona; ''ili'' – oni; ''eli'' – ony; ''oli'' – ona; . ''Tu'' se používá při tykání si, obvykle si tykáme s dětmi, zvířaty a blízkými přáteli. Zájmeno ''onu'' se užívá k vyjádření neurčitého [[podmět]]u, podobně jako německé ''man'' či francouzské ''on:'' ''onu dicas'' – říká se. Přivlastňovací zájmena se tvoří koncovkou přídavného jména ''-a:'' ''mea'' – můj. Zájmena se skloňují stejně jako podstatná jména: ''men'' – mě, mne. [104] => [105] => ==== Číslovky ==== [106] => * '''Základní [[číslovka|číslovky]]''' jsou nesklonné: 1 – ''un,'' 2 – ''du,'' 3 – ''tri,'' 4 – ''quar,'' 5 – ''kin,'' 6 – ''sis,'' 7 – ''sep,'' 8 – ''ok,'' 9 – ''non,'' 10 – ''dek,'' 100 – ''cent,'' 1000 – ''mil.'' Čísla se tvoří násobením a sčítáním: 20 – ''duadek.'' 27 – ''duadek e sep.'' 854 – ''okacent e kinadek e quar.'' 15698 – ''dek e kin mili e sisacent e nonadek e ok.'' Řadové číslovky mají příponu -esm-: ''quaresma'' – čtvrtý. Násobné se tvoří příponou ''-opl-:'' ''quaropla'' – čtyřnásobný, ''quarople'' – čtyřnásobně. Zlomky mají příponu ''-im-:'' ''quarimo'' – čtvrtina, hromadné číslovky ''-op-:'' ''quarope'' – čtyři a čtyři (čtyřmo, ve čtveřicích), podílné ''po:'' ''po quar'' – po čtyřech. Číslovky mohou být též podstatnými jmény a příslovci: ''quaro'' – čtyřka, ''quare'' – za čtvrté. [107] => [108] => ==== Slovesa ==== [109] => {| class="wikitable" [110] => ! [111] => !Oznamovací způsob [112] => !Příčestí činné [113] => !Příčestí trpné [114] => !Neurčitek [115] => !Rozkazovací způsob [116] => !Podmiňovací způsob [117] => |- [118] => !align="left"|Čas minulý [119] => |align="center"|-'''is''' [120] => |align="center"|-'''int'''- [121] => |align="center"|-'''it'''- [122] => |align="center"|-'''ir'''- [123] => |align="center" rowspan="3"|-'''ez''' [124] => |align="center" rowspan="3"|-'''us''' [125] => |- [126] => !align="left"|Čas přítomný [127] => |align="center"|-'''as''' [128] => |align="center"|-'''ant'''- [129] => |align="center"|-'''at'''- [130] => |align="center"|-'''ar'''- [131] => |- [132] => !align="left"|Čas budoucí [133] => |align="center"|-'''os''' [134] => |align="center"|-'''ont'''- [135] => |align="center"|-'''ot'''- [136] => |align="center"|-'''or'''- [137] => |} [138] => [139] => [[Sloveso]] se nemění ani v osobě ani v čísle: ''me facas'' – dělám, ''la patro facas'' – otec dělá, ''li facas'' – oni/ony/ona dělají. [[Přítomný čas]] má koncovku ''-as,'' [[minulý čas|minulý]] ''-is,'' [[budoucí čas|budoucí]] ''-os,'' [[podmiňovací způsob]] ''-us,'' [[rozkazovací způsob]] ''-ez,'' [[infinitiv|neurčitý způsob]] ''-ar.'' [140] => [141] => '''[[Příčestí]]''' a '''[[přechodník]]y''' mají v idu větší rozlišovací schopnost: [142] => * '''přítomné činné''' končí na -ant: drinkanta – pijící [143] => * '''minulé činné''' končí na -int: drinkinta – který pil [144] => * '''budoucí činné''' končí na -ont: drinkonta – hodlající pít [145] => * '''přítomné trpné''' končí na -at: drinkata – pit [146] => * '''minulé trpné''' končí na -it: drinkita – vypit [147] => * '''budoucí trpné''' končí na -ot: drinkota – mající být pit [148] => * '''Přechodníky''' končí na -e: drinkante – při pití, drinkinte – po pití, drinkonte – před pitím [149] => * Všechny tvary [[trpný rod|trpného rodu]] se tvoří pomocí příslušného tvaru pomocného slovesa ''esar'' – být a trpného příčestí dotyčného slovesa, při čemž se pro konatele používá [[předložka|předložky]] ''da:'' ''elu esas amata da omni'' – (ona) je milována všemi. [150] => [151] => ==== Souvztažná slova ==== [152] => {| class="wikitable" [153] => ! colspan="2" rowspan="2" | [154] => !Tázací [155] => !Ukazovací [156] => !Neurčité [157] => !Všeobecné [158] => !Záporné [159] => |- [160] => !qu- [161] => !t- [162] => !ul- [163] => !omn- [164] => !nul- [165] => |- [166] => !Vlastnosti [167] => !-ala [168] => |'''quala'''
(jaký) [169] => |'''tala'''
(takový) [170] => |'''ula'''
(nějaký) [171] => |'''omnala'''
(všelijaký) [172] => |'''nula'''
(nijaký) [173] => |- [174] => !Důvodové [175] => !pro - [176] => |'''Pro quo'''
(proč) [177] => |'''Pro to'''
(proto) [178] => |'''pro ulo'''
(z nějakého důvodu) [179] => |'''Pro omno'''
(ze všech důvodů) [180] => |'''Pro nulo'''
(bez důvodu) [181] => |- [182] => !Časové [183] => !- tempe [184] => |'''qua tempe/ kande'''
(kdy) [185] => |'''ta tempe'''
(tehdy) [186] => |'''ula tempe'''
(někdy) [187] => |'''omna tempe'''
(vždy) [188] => |'''nula tempe'''
(nikdy) [189] => |- [190] => !Místní [191] => !-loke [192] => |'''qua-loke/ ube'''
(kde) [193] => |'''ta-loke'''
(tam) [194] => |'''ula-loke'''
(někde) [195] => |'''omna-loke'''
(všude) [196] => |'''nula-loke'''
(nikde) [197] => |- [198] => !Způsobové [199] => !-maniere [200] => |'''qua-maniere/quale'''
(jak) [201] => |'''tal-maniere'''
(tak) [202] => |'''ul-maniere'''
(nějak) [203] => |'''omna-maniere'''
(všelijak) [204] => |'''nul-maniere'''
(nijak) [205] => |- [206] => !Přivlastňovací [207] => !di - [208] => |'''di qua/quo/qui'''
(čí) [209] => |'''di ta/to/ti'''
(toho) [210] => |'''di ula/ulo/uli'''
(něčí) [211] => |'''di omna/omno/omni'''
(všech) [212] => |'''di nula/nulo/nuli'''
(ničí) [213] => |- [214] => !Věci [215] => !-o [216] => |'''quo'''
(co) [217] => |'''to'''
(to) [218] => |'''ulo'''
(něco) [219] => |'''omno'''
(vše) [220] => |'''nulo'''
(nic) [221] => |- [222] => !Množstevní [223] => !-ante [224] => |'''quante'''
(kolik) [225] => |'''tante'''
(tolik) [226] => |'''ulante'''
(trochu) [227] => |'''omnante'''
(všechno) [228] => |'''nulante'''
(ani trochu) [229] => |- [230] => !Osobní/Vztažné [231] => !-u,i [232] => |'''qua, qui'''
(kdo, který)(kteří) [233] => |'''ta, ti'''
(ten)(ti) [234] => |'''ula, ulu, uli'''
(nějaký)(někdo)(nějací) [235] => |'''omna, omnu, omni'''
(každý)(každý j.č.)(všichni) [236] => |'''nula, nulu'''
(žádný)(nikdo) [237] => |} [238] => Mezi souvztažná slova patří korelativní zájmena a zájmenná příslovce. Systém jejich odvozování přehledně ukazuje tabulka. [239] => [240] => ==== Příslovce ==== [241] => [[Příslovce]] odvozená od přídavných jmen mají koncovku ''-e,'' stupňují se také jako přídavná jména: ''bona'' – dobrý, ''bone'' – dobře; ''Mea fratulo kantas plu bone kam me.'' – můj bratr zpívá lépe než já. [242] => [243] => ==== Další pravidla ==== [244] => * '''[[Předložka|Předložky]]''' se všechny pojí s nominativem, některé (při určování směru) také s akuzativem. [245] => * '''[[Spojka (slovní druh)|Spojky]]''' jsou užívány stejně, jako ve slovanských jazycích. [246] => * '''[[Člen (mluvnice)|Člen]] určitý''' ''(la)'' je stejný pro všechny rody a pády v čísle jednotném i množném. [247] => * Každé slovo se čte tak, jak je psáno. [248] => *: Existuje i člen '''le''' pro vyjádření množného čísla tam, kde to nejde pomocí koncovky. Například u přídavných jmen, která nejsou spojena s podstatným jménem. le blanka = '''ti''' bílí [249] => * '''[[Přízvuk|Přízvučná]]''' [[slabika]] je u víceslabičných slov vždy předposlední, vyslovuje se tedy: ''Me' plu am'as habitar' hi'ke kam habitar' i'be.''; U sloves je přízvuk na poslední slabice. V i*, u* skupinách, kde * je samohláska se i*, u* vyslovuje jako jedna slabika. Příklad stu'''diar'''' (studovat). [250] => * '''Složená slova''' se tvoří prostým spojením slov, přičemž lze odvrhnout koncovku: ''vapor-navo'' – parník, vaporo = pára, navo = loď. [251] => * '''[[Zápor]]''' se tvoří ve větě pouze jedním záporným slovem (záporkou): Nikdo to neviděl – Nulu to vidis. (Nesprávně: ''Nulo to ne vidis''). [252] => * Na otázku „kam“ se odpovídá akuzativem s -a(d): ''adheme'' – domů, ''a Praha'' – do Prahy. [253] => * Takzvaná '''cizí slova''' se přejímají obvykle beze změny, píší se však [[fonetika|foneticky]]. [254] => [255] => == Užitečné fráze == [256] => Několik užitečných frází, s [[fonetika|fonetickou]] [[Transkripce (lingvistika)|transkripcí]]: [257] => [258] => {| style="text-align:left;" width=550pt; [259] => |- [260] => | Ahoj. || ''Saluto.'' [261] => |- [262] => | Jak se jmenujete? || ''Quale vu nomesas?'' [263] => |- [264] => | Jmenuji se… || ''Me nomesas…'' [265] => |- [266] => | Kolik? || ''Quante?'' [267] => |- [268] => | Mluvíte idem? || ''Ka vu parolas ido?'' [269] => |- [270] => | Nerozumím Vám. || ''Me ne komprenas vu.'' [271] => |- [272] => | Děkuji. || ''Danko.'' [273] => |- [274] => | Není zač. || ''Ne dankinde.'' [275] => |- [276] => | Račte. || ''Bonvolez.'' [277] => |- [278] => | Blahopřeji! || ''Gratulo!'' [279] => |- [280] => | Dobře. || ''Bone.'' [281] => |- [282] => | Je pěkný den. || ''Esas/Es bela dio.'' [283] => |- [284] => | Miluji tě. || ''Mi adoras tu.'' [285] => |- [286] => | Na shledanou. || ''Til rivido.'' [287] => |- [288] => | Prosím jedno pivo. || ''Un biro, me pregas.'' [289] => |- [290] => | Co je to? || ''Quo to es/esas?'' [291] => |- [292] => | To je… || ''To es/esas…'' [293] => |- [294] => | Jak se Vám daří? || ''Quale vu standas?'' [295] => |- [296] => | Dobré ráno. || ''Bona matino.'' [297] => |- [298] => | Dobrý den. || ''Bona jorno.'' [299] => |- [300] => | Dobrý večer. || ''Bona vespero.'' [301] => |- [302] => | Dobrou noc. || ''Bona nokto.'' [303] => |} [304] => [305] => == Vzorový text == [306] => [307] => {{Vzorový text [308] => |VDLP=ano [309] => |Komentář= [310] => |Jazyk 1=ido [311] => |Text 1=Omna homi naskas libera ed egala relate digneso e yuri. Li es dotita per raciono e koncienco e devas agar vers l'una l'altra en spirito di frateso. [312] => }} [313] => [314] => == Reference == [315] => [316] => [317] => == Související články == [318] => * [[Srovnání esperanta a ida]] [319] => [320] => == Externí odkazy == [321] => {{InterWiki|code=io|Ido}} [322] => * {{Commonscat}} [323] => * {{Wikislovník|heslo=ido}} [324] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20091206032802/http://www.idistaro.com/ Škola ida] [325] => * {{en}} [http://www.ido.li Unie pro mezinárodní jazyk (IDO)] [326] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20110313055221/http://rik.poreo.org/eo/ido_con.doc Ido – Improved Esperanto or Confidence Trick] – kritika ida z roku 2008 na základě dnešních historických a lingvistických poznatků [327] => [328] => {{Pahýl}} [329] => {{Umělé jazyky}}{{Varianty esperanta}} [330] => [331] => {{Autoritní data}} [332] => {{Portály|Jazyk}} [333] => [334] => [[Kategorie:Ido| ]] [335] => [[Kategorie:Mezinárodní pomocné jazyky]] [336] => [[Kategorie:Umělé jazyky]] [] => )
good wiki

Ido

Ido je umělý jazyk, který byl vytvořen na konci 19. století jako evoluce mezinárodního jazyka esperanto.

More about us

About

století jako evoluce mezinárodního jazyka esperanto. Vznikl v roce 1907 díky snahám významného jazykovědce Rozalie B. L. Seymour a dalších jazykových nadšenců. Ido se snaží stát se mostem mezi různými kulturami a jazykovými skupinami, čímž má potenciál usnadnit mezinárodní komunikaci a porozumění. Hlavním cílem Ido bylo odstranit některé složitosti esperanta a zpřístupnit jazyk ještě širší veřejnosti. Jazyk Ido má jednoduchou gramatiku, která si klade za cíl minimalizovat případy nejasností v komunikaci, a zároveň se vyznačuje bohatým a rozmanitým slovníkem. Díky tomu je Ido víc než jen jazyk – je symbolem otevřenosti a spolupráce mezi lidmi z celého světa. Ido má své aktivní uživatelské komunity, které se intenzivně věnují jeho propagaci a výuce. V rámci této komunity probíhají různé akce, konference a setkání, které pomáhají šířit povědomí o tomto jazyku a podporovat kreativní projekty. Kromě toho je Ido také přístupné online, což usnadňuje učení a používání jazyka v každodenním životě. Společnost čelí mnoha výzvám, avšak snaha o sjednocení prostřednictvím společného jazyka jako Ido ukazuje na odhodlání lidstva rozvíjet vzájemnou komunikaci a respekt mezi různými kulturami. Ido tedy představuje optimistický pohled na to, jak jazyk může sloužit jako nástroj pro porozumění a spolupráci v globalizovaném světě.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Evropa','Umělý jazyk','fonetika','1907','čeština','Mezinárodní fonetická abeceda','mluvnický pád','Delegace pro přijetí mezinárodního jazyka','esperantido','Přítomný čas','budoucí čas','esperanto'

1907

Čeština

Esperantido

Esperanto

Evropa

Fonetika

Fonetika je vědní disciplína zabývající se zvukovými projevy v lidské řeči.