Array ( [0] => 14771665 [id] => 14771665 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ikonografie [uri] => Ikonografie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Ikonografie je vědní obor, který se zabývá studiem a interpretací významů a symbolů v umění. Tento obor se primárně zaměřuje na ikony a náboženskou symboliku, ale může se také věnovat dalším formám umění, jako jsou fresky, malby, sochy nebo architektura. Ikonografie zkoumá různé aspekty a prvky v obrazech, jako jsou postavy, předměty, barvy, gesta a kompozice, a snaží se porozumět jejich náboženskému, historickému nebo kulturnímu významu. Tento obor má kořeny v dějinách a teorii umění a je významný pro pochopení a interpretaci děl různých období a stylů. Ikonografie je neodmyslitelnou součástí dějin umění a významně přispívá k jejich rozvoji. [oai] => Ikonografie je vědní obor, který se zabývá studiem a interpretací významů a symbolů v umění. Tento obor se primárně zaměřuje na ikony a náboženskou symboliku, ale může se také věnovat dalším formám umění, jako jsou fresky, malby, sochy nebo architektura. Ikonografie zkoumá různé aspekty a prvky v obrazech, jako jsou postavy, předměty, barvy, gesta a kompozice, a snaží se porozumět jejich náboženskému, historickému nebo kulturnímu významu. Tento obor má kořeny v dějinách a teorii umění a je významný pro pochopení a interpretaci děl různých období a stylů. Ikonografie je neodmyslitelnou součástí dějin umění a významně přispívá k jejich rozvoji. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Ikonografie''' (z řečtiny ikon – obraz, grafein – psát, doslovně obrazopis) je jedno z odvětví [[dějiny umění|dějin umění]], které se zabývá popisem, klasifikací a interpretací různých zobrazení. Důležitá je mimo jiné při interpretaci různých [[mytologie|mytologických]] výjevů, kdy může objasnit skutečnosti, které se nezachovaly prostřednictvím textových památek. Často interpretované výjevy jsou z oblasti [[náboženství]] – může se jednat např. o [[křesťanská ikonografie|křesťanskou]] či [[buddhistická ikonografie|buddhistickou ikonografii]]. Jde o umělecko-historickou srovnávací metodu zabývající se popisem a klasifikací námětů výtvarného umění – rozebírá jejich typologii, atributy aj. Tato metoda také napomáhá při datování, určování původu a ověřování pravosti uměleckých děl. [1] => [2] => [3] => Ikonografie a ikonologie jako disciplína spadá do oblasti teorie umění. Snaží se zachytit různé aspekty díla, ať už se jedná o [[aluze]] na jiná výtvarná díla, nebo o zachycení různých společenských, kulturních, náboženských faktů či v kombinaci obojího. [4] => Samotný pojem ikonografie je odvozen ze dvou řeckých slov, a to ''eikon'' a ''graphen'', v doslovném překladu tedy znamená popis obrazu, což je nejvýstižnější pro samotnou definici této disciplíny. [5] => [6] => == Historie == [7] => [8] => Nejstarší pokusy o ikonografický rozbor nalezneme již v pozdní [[Starověk|antické]] literatuře [[2. století|druhého století]]. Šlo o popisy uměleckých děl s morálním ponaučením, které se nazývaly ''ekfraseis'' a sloužily k pobavení čtenáře. V období [[středověk]]u nenajdeme mnoho zmínek o podobných pokusech o popis obrazu, zabývali se jím zejména [[teolog]]ové např. [[svatý Augustin]], [[svatý Ambrož]], [[Theodulf]], Adembrand a další. Podle nich mělo [[umění]] sloužit především ke vzdělávání. Avšak v období [[renesance]] se stal ikonografický popis (tehdy nazývaný ''iconologia'') základní výbavou nejen [[Výtvarné umění|výtvarníků]], ale i [[básník]]ů a [[Rétorika|rétorů]]. Stěžejní prací tohoto období se stala ikonologická [[encyklopedie]] ''Iconologia'' [[Cesare Ripa|Cesareho Ripy]] z roku [[1593]]. [9] => [10] => Jako samostatná odborná disciplína se ikonografie v teorii umění začíná prosazovat a rozvíjet na přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]] díky zájmu o starší výtvarná díla, zejména díky zájmu o středověk v období [[Romantismus|romantismu]]. V meziválečném období se již prosadila do oboru [[dějiny umění]] natrvalo a především díky nové metodické škole dějin umění se prosadila po druhé světové válce jako jeden z hlavních metodických postupů. Na kritickou ikonologii, jak ji pojmenoval její zakladatel [[Aby Warburg|Aby M. Warburg]], měla vliv kulturní historie a [[sociální psychologie]]. [[Erwin Panofsky]], žák toho německého historika umění, ji metodologicky ukotvil a kodifikoval. Vycházel přitom především z teorie umění [[Vídeňská škola dějin umění|Vídeňské školy]]. [11] => [12] => == Význam uměleckého díla == [13] => V námětu neboli významu uměleckého díla můžeme rozlišit tři vrstvy: [14] => [15] => # '''Prvotní neboli přirozený význam''', který se dále dělí na faktický a výrazový – spadá do předikonografického popisu. [16] => # '''Druhotný neboli konvenční význam''' – ten zkoumáme při ikonografické analýze. [17] => # '''Vnitřní význam neboli obsah''' – spadá již do ikonologické syntézy. [18] => [19] => == Metody == [20] => [21] => Interpretovat ikonografickým způsobem můžeme jakékoliv výtvarné dílo, protože nejde o kvalitativní hodnocení. Hlavním úkolem ikonografie je určit co je na výtvarném díle zobrazeno a poté se snažit určit hlubší význam díla, tedy co autor dílem chtěl říci. Tento proces zahrnuje podle Panofského tři fáze: [22] => [23] => # '''Předikonografický popis''' zahrnuje naše senzibilní vnímání. Jde o pseudo-formální analýzu, která pracuje se stylem a snaží se zachytit přirozený význam. Přistupujeme k obrazu zcela subjektivně a popisujeme pouze to, co na obraze vidíme. [24] => # Při '''ikonografické analýze''' již musíme mít nějaké kulturní povědomí a popis je inteligibilní. Jde totiž o analýzu literárních pramenů, pojmů a interpretaci. Zjišťujeme konvenční význam. [25] => # '''Ikonologická syntéza''' se snaží zachytit vnitřní význam díla, tedy o popsání symboliky obrazu. V této fázi musíme mít povědomí o dějinách umění, abychom mohli symboly nalézt. Ovšem samotný smysl symbolu je tvůrci díla skryt, tvoří jej nevědomě. [26] => [27] => [http://commons.wikimedia.org/wiki/Iconography?uselang=cs Příklady použití symboliky v ikonografickém popisu] [28] => [29] => == Základní pojmy == [30] => [31] => === Atribut === [32] => Atribut (z latiny – znak, přívlastek) je zvláštním typem [[symbol]]u, [[výtvarné umění|výtvarném umění]] (v ikonografii) – tak označujeme předmět symbolického významu, který je rozpoznávacím znamením zobrazené osoby, postavy – [[Svatý|světce]], postavy z [[Bible]], [[historie]] nebo [[mytologie]], či [[personifikace]]. [33] => [34] => Atributem může být lidská postava, živočich, rostlina, věc nebo určité rysy oděvu, které se časem stávají typickým pro znázornění určité osoby (světci, [[Evangelista|evangelisté]], [[Řecká mytologie|olympští bohové]], známé historické osobnosti), bytosti nebo personifikovaného pojmu. Jsou to většinou charakteristické momenty z jejich života nebo poznávací znamení jejich vlastností, [[zázrak]]ů, [[Mučedník|mučednictví]] a [[patron]]átů , které s nimi byly v průběhu ikonografické tradice pevně spojeny. Atributy v tomto smyslu mají pouze osoby a bytosti často zobrazované: antičtí bohové, legendární bytosti, světci, později také slavné světské (historické) osobnosti a personifikované [[alegorie]] a pojmy. [35] => [36] => Dva základní typy atributů: [37] => [38] => # '''atributy klasifikující''' (všeobecné, povšechné), které vypovídají pouze o příslušnosti svého nositele k určité skupině (příklady: maršálská hůl – [[vojevůdce]], [[biskup]]ská hůl a mitra, palma [[mučedník]]ů, řádová roucha [[Řád (církev)|řádových]] světců, knihy nebo svitky [[prorok]]ů a Sybil. [39] => # '''atributy identifikující''' (individuální, osobní), které konkrétně určují svého nositele (např. nůž – [[Bartoloměj (apoštol)|sv. Bartoloměj]], kolo – [[Kateřina Alexandrijská|sv. Kateřina]], šípy – [[svatý Šebestián|sv. Šebestián]]). [40] => [41] => === Personifikace === [42] => Personifikace – pod tímto pojmem obvykle rozumíme zobrazení abstraktního pojmu pomocí jedné lidské postavy, oblečené nebo nahé, která je určená nějakým atributem, jehož úkolem atributu je vypovídat o charakteru či vlastnosti personifikovaného pojmu. [43] => [44] => === Alegorie === [45] => Alegorie (z řečtiny allegorein – říci jinak nebo obrazně mluvit) je ve výtvarném umění jinotajné zobrazení abstraktních pojmů či idejí pomocí obrazových prostředků, nejčastěji zosobnění – personifikací, symbolů. Dva typa alegorií: [46] => [47] => # '''typ alegorie''' (čistá), která používá výhradně dvě a více personifikací, příklad: Čas odkrývá Pravdu, Mír objímá Spravedlnost. [48] => # '''typ alegorie''' (kombinovaná), která spojuje personifikace s historickými, biblickými a jinými postavami (např. světci), příklad: Medicejský cyklus P. P. Rubense. [49] => [50] => === Symbol === [51] => Symbol (z řečtiny symbolon – něco spojujícího) ve výtvarném umění předmět (v širším smyslu), rostlina, zvíře nebo znak (číslo, písmeno, gesto ruky etc.), které v určitém kontextu mají hlubší význam. Tematice symbolu a alegorie ve středověku se věnuje vedle jiných autorů také Umberto Eco (Eco Umberto: Umění a krása ve středověké estetice, Argo Praha 1998) [52] => [53] => === Emblém === [54] => Emblém (z řečtiny znamení) je výtvarně-literární umělecká forma, která spojením slova a obrazu vytváří uzavřený alegorický celek. Emblém se skládá z obrazu (ikon, pictura, imago), krátkého výstižného nápisu (lemma, motto, inscriptio, sentencia) a obsáhlejší výkladu prózou nebo veršem (epigram, subscriptio), který interpretuje znázorněný výjev a motto. [55] => Úkolem (záměrem) těchto tří součástí emblému je podat určitou abstraktní (moralistně či didaktickou) ideu nebo pojem, příp. nějakou obecněji platnou myšlenek. [56] => [57] => == Ikonografie v jiných oblastech == [58] => [59] => Ikonografie je často zájmem i jiných akademických disciplín, zejména [[populární kultura|populární kultury]], ale i [[sémiotika|sémiotiky]], [[antropologie]], [[sociologie]], [[mediální studia|mediálních studií]] a [[kulturální studia|kulturálních studií]]. Tyto analýzy pak mají vliv na tradiční dějiny umění, a to zejména z oblasti sémiotických pojmů. Ikonografická diskuze nad snímky znamená v těchto disciplínách hlavně kritické čtení, které se zaměřuje na zkoumání sociálních a kulturních hodnot v obrazech. Ikonografie je také využívána ve [[film|filmových studií]] k popisu vizuálního jazyka [[kinematografie]], hlavně v oblasti [[kritika|žánru kritiky]]. [60] => [61] => == Odkazy == [62] => === Literatura === [63] => * Panofsky, E. Význam ve výtvarném umění. Praha 1981. [64] => * Rywiková, D. Úvod do křesťanské ikonografie. Ostrava 2006. [65] => * Lubomír Konečný, Mezi textem a obrazem: Miscellanea z historie emblematiky. Praha 2002. [66] => * Ernst H. Gombrich, Icones Symbolicae: Philosophies of Symbolism and their Bearing on Art. in: Symbolic Images. Studies in the Art of the Renaissance II. Oxford 1978, s. 123–195. [67] => * H. Wentzel, heslo Attribut, in: Reallexikon zur Deutschen Kunsgeschichte (dále jen RDK) 1, Stuttgart 1937. [68] => * J. Held, heslo Allegorie, in: RDK 1, 1937. [69] => [70] => Ikonologie a ikonografie, odborná terminologie, slovníky a přehledy: [71] => [72] => * Gombrich Ernst Hans: Umění a iluze, Odeon Praha 1985 [73] => * Panofsky Erwin: Význam ve výtvarném umění, Odeon Praha 1981 [74] => * Benoist Luc: Znaky, symboly a mýty, Victoria Publishing Praha 1995 [75] => * Biedermann Hans: Lexikon symbolov, Obzor Bratislava 1992 [76] => * Fontana David: Tajemný jazyk symbolů, Paseka Praha 1994 [77] => * Hall James: Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění, Mladá fronta Praha 1991 [78] => * Attwater Donald: Slovník svatých, Papyrus a Jeva Vimperk - Praha 1993 [79] => * [[Oldřich J. Blažíček|Blažíček Oldřich J.]]: Slovník památkové péče, STN Praha 1962 (nové vyd. s dr. Kropáčkem) [80] => * Heinz-Mohr Gerd: Lexikon symbolů. Obrazy a znaky křesťanského umění, Volvox Globator Praha 1999 [81] => * Herout Jaroslav: Staletí kolem nás (přehled stavebních slohů), Orbis Praha 1963 (a nová vyd.) [82] => * Herout Jaroslav: Slabikář návštěvníků památek, SSPPOP Praha 1980 [83] => * kol. aut.: Malířské umění od A do Z (velký reprezentativní slovník), Rebo Productions Praha 1995 [84] => * Kirschbaum Engelbert et al.: Lexikon der christlichen Ikonographie, několik dílů [85] => * Mráz Bohumír - Mrázová Marcela: Encyklopedie světového malířství, Academia Praha 1988 [86] => * [[Emanuel Poche|Poche Emanuel]] a kol.: Encyklopedie českého výtvarného umění, Academia Praha 1975 [87] => * Royt Jan: Slovník biblické ikonografie, Karolinum Praha 2006 [88] => * Royt Jan - Šedinová Hana, Slovník symbolů, Mladá fronta Praha 2001 [89] => * Schiller Gertrud, Ikonographie der christlichen Kunst - několik dílů vyd. během posl. čtvrtiny 20. stol. [90] => * Šabouk Sáva a kol.: Encyklopedie světového malířství, Academia Praha 1975 [91] => * Šidlovský Evermod G.: Svět liturgie, Slovník základní církevní terminologie, Klášter premonstrátů na Strahově 1991 [92] => * Trojan Raul - Mráz Bohumír: Malý slovník výtvarného umění, SPN Praha 1990 [93] => * Ziehr Wilhelm: Kříž (symbol, zobrazování, význam). Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997 [94] => [95] => === Související články === [96] => * [[Křesťanské motivy ve výtvarném umění]] [97] => * [[Cesare Ripa]] [98] => [99] => === Externí odkazy === [100] => * {{Commonscat}} [101] => * {{TDKIV}} [102] => * {{Commons|Iconography}} [103] => * http://leccos.com/index.php/clanky/ikonografie {{Wayback|url=http://leccos.com/index.php/clanky/ikonografie |date=20111014173627 }} [104] => * http://ikonografie.sweb.cz/ [105] => * [http://www.iliteratura.cz/Clanek/42469/ripa-cesare-ikonologie Cesare Ripa: Ikonologie] [106] => [107] => {{Autoritní data}} [108] => {{Portály|Umění}} [109] => [110] => [[Kategorie:Dějiny umění]] [111] => [[Kategorie:Ikonografie| ]] [] => )
good wiki

Ikonografie

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'dějiny umění','Cesare Ripa','mytologie','středověk','personifikace','Theodulf','umění','renesance','Výtvarné umění','Rétorika','svatý Ambrož','19. století'

Mytologie

Personifikace

Personifikace je literární a výtvarný postup, který spočívá v přisuzování lidských vlastností neživým věcem, abstraktním jevům, zvířatům či božstvím.

Renesance

Rétorika

Středověk

Umění