Array ( [0] => 14820912 [id] => 14820912 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ilyrismus [uri] => Ilyrismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Ilyrismus''' ([[chorvatština|chorvatsky]] '''Ilirizam''', v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] pak '''Илиризам''') bylo politicko-kulturní hnutí, které se objevilo ve 30. a 40. letech [[19. století]] v [[Chorvatsko|Chorvatsku]], které bylo tehdy ještě součástí [[Rakouské císařství|rakouského císařství]]. Je reakcí chorvatských spisovatelů a kulturně aktivních osob své doby na procesy, které probíhaly například v Čechách a na Moravě, na Slovensku a v dalších oblastech Rakouska, tedy na obnovu vlastní kultury, jazyka a tradic.{{Citace monografie [1] => | příjmení = [2] => | jméno = [3] => | odkaz na autora = [4] => | titul = Nationalism in Eastern Europe [5] => | vydavatel = University of Washington Press [6] => | místo = [7] => | rok = 1994 [8] => | počet stran = [9] => | isbn = [10] => | kapitola = Nationalism and the Yugoslavs [11] => | strany = 414 [12] => | jazyk = angličtina [13] => }} Název pro toto hnutí se inspiroval existencí [[Ilyrské provincie|Ilyrských provincií]] v době napoleonských válek. Hnutí mělo zdůraznit vzájemnost a jednotu [[Jižní Slované|jihoslovanských národů]], které se později spojily do [[Království SHS|jugoslávského státu]]. [14] => [15] => == Historický vývoj == [16] => [17] => [[Soubor:Danica.gif|náhled|Logo časopisu Danica Ilirska, kam přispívali mnozí chorvatští obrozenci 19. století]] [18] => Chorvatsko přináleželo k [[Země Koruny svatoštěpánské|zemím Koruny svatoštěpánské]]. V oblasti, kterou získalo Rakousko díky vítězství nad vojsky Napoleona, vládly [[maďarizace|maďarizační]] tlaky (maďarština byla od roku 1827 například povinná na všech školách), podobně jako v jiných částech tohoto soustátí, kde se nacházelo nemaďarské obyvatelstvo. V této době se zde začaly objevovat myšlenky na obnovu kultury chorvatského národa. Obecně jsou známé jako ilyrismus, avšak také se používá termín chorvatské národní obrození. Hlavním nositelem této myšlenky bylo obyvatelstvo měst, moderní inteligence se začala formovat v Rakousku na přelomu [[18. století|18.]] a [[19. století]]. [19] => [20] => Nejaktivnějšími osobami z této doby byli spisovatel [[Ljudevit Gaj]] a gróf [[Janko Drašković]]. Gaj začal spolupracovat s mladými a vzdělanými lidmi, s generací 20. let [[19. století]]. Jednalo se například o slovinsko-chorvatského spisovatele [[Stanko Vraz|Stanka Vraze]], dalšími jmény pak byli [[Dimitrije Demeter]], [[Ivan Mažuranić]], [[Ljudevit Vukotinović]], [[Dragutin Rakovac]], [[Antun Nemčić]], [[Fran Kurelac]], [[Pavao Štoos]], [[Ivan Derkos]], [[Josip Kundek]], [[Antun Vakanović]], [[Antun Mihanović]]. Nejstarší z této skupiny pak byl Antun Mažuranić. Překládali tvorbu ruských i polských autorů, šířili díla napsaná ještě ve staré Dubrovnické republice. Podobně jako [[České národní obrození|Češi]] i Chorvati měli jasně stanovený národní program, který formulovali do dvou skupin – minimalistický (ve smyslu zachování chorvatské kultury, státnosti a nezávislosti) a maximalistický (počítající s podporou ostatních jihoslovanských národů, hlavně pak [[Slovinci|Slovinců]], kde národně-obrozenecké hnutí bylo v porovnání s Chorvatskem značně pozadu. Pro získání podpory na zlepšení vztahů s ostatními Slovany, hlavně pak tedy se [[Srbové|Srby]], navštívil Gaj [[Rusko]], které mělo tehdy mezi kulturními představiteli utlačovaných slovanských národů velmi dobrou pověst. Program ilyrského hnutí byl později redefinován jako kulturně-osvětová akce, což vedlo v letech 1835 až 1848 k největšímu rozvoji obrozeneckých aktivit. V různých chorvatských městech ([[Varaždin]], [[Karlovac]] etc.) byly zřizovány čítárny, kde se mohli místní seznámit s idejemi obrozenců. Stejně ale největší odezvu našel v užším Chorvatsku, Srbové a Slovinci stáli stále poněkud stranou. Jediným Slovincem, který byl aktivní v ilyrském hnutí byl [[Stanko Vraz]], který se však nakonec ztotožnil spíše s prostředím [[Chorvatsko|chorvatským]]. Pro propagátory nových myšlenek byla vzorem [[Velká francouzská revoluce|francouzská revoluce]] a srbští jazykový reformátoři [[Dositej Obradović]] a [[Vuk Stefanović Karadžić]]. Roku [[1842]] byla založena ''Matica ilirska'', jejímž spoluzakladatelem byl Slovák [[Štefan Moyzes]], který aktivně působil i v jiných oblastech ilyrského hnutí.{{Citace elektronické monografie [21] => | příjmení = [22] => | jméno = [23] => | titul = PhDr. Štefan Moyses [24] => | url = https://www.osobnosti.sk/osobnost/stefan-moyses-1528 [25] => | vydavatel = [26] => | místo = [27] => | datum vydání = [28] => | datum přístupu = 2020-08-15 [29] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211027040926/https://www.osobnosti.sk/osobnost/stefan-moyses-1528 [30] => | datum archivace = 2021-10-27 [31] => | nedostupné = ano [32] => }} Illyrský pravopisem se zabýval [[Josef Václav Justin Michl]], který vydal ''Ilirski pravopis'' (''Pravopis ilyrský,'' 1836).{{Citace elektronické monografie [33] => | příjmení = [34] => | jméno = [35] => | titul = Michl, Josef Václav Justin. Hrvatska enciklopedija, mrežno izdanje. Leksikografski zavod Miroslav Krleža, 2020. Pristupl [36] => | url = https://www.enciklopedija.hr/natuknica.aspx?id=40569 [37] => | vydavatel = Leksikografski zavod Miroslav Krleža [38] => | místo = [39] => | datum vydání = 2020 [40] => | datum přístupu = 2021-01-25 [41] => }} [42] => [43] => [[Soubor:Kingdom of Croatia-Slavonia counties.svg|vlevo|náhled|Poloha tehdejšího [[Chorvatsko-slavonské království|Chorvatsko-slavonského království]] v rámci [[Země Koruny svatoštěpánské|zemí Koruny svatoštěpánské]], názvy jednotlivých administrativních celků jsou v tehdejších rozšířených jazycích, tedy maďarsky a italsky]] [44] => Oficiálně bylo ze strany Vídně ilyrské hnutí zlikvidováno roku [[1843]]{{Citace monografie [45] => | příjmení = [46] => | jméno = [47] => | odkaz na autora = [48] => | titul = Nationalism in Eastern Europe [49] => | vydavatel = University of Washington Press [50] => | místo = [51] => | rok = 1994 [52] => | počet stran = [53] => | isbn = [54] => | kapitola = Nationalism and the Yugoslavs [55] => | strany = 415 [56] => | jazyk = angličtina [57] => }} (bylo zakázáno používat pojem „ilyrský“, což vedlo k jeho cílenému rozkladu), pět let před slovanským sjezdem v Praze. Nespokojenost nevyvolávaly nové časopisy (Kolo, Iskra) a díla národnostně zaměřených autorů nejen v Rakousku, ale také i v Uhersku. Reakcemi byla ostrá [[cenzura]], zvýšení politického útlaku a soudní procesy. Obrozenecký časopis „Branislav“ tak začal od roku [[1844]] vycházet v Bělehradě. Mezi Srby však myšlenky ilyrismu nenalezly příliš velký ohlas, neboť ti byli již plně ztotožněni s vlastním národním programem a měli vlastní (byť stále ještě autonomní) stát. Srbský obrozenec [[Vuk Stefanović Karadžić]] sice považoval všechny jižní Slovany za jeden národ, ovšem jednotný ale pod srbským jménem, nikoliv ilyrským. Ilyrské jméno ve své tezi [[Srbi svi i svuda]] odmítl, neboť Ilyry nepovažoval za Slovany. [58] => [59] => Hnutí však bylo v mnoha směrech úspěšné. Moderní chorvatština (několik let po ukončení těchto obrozeneckých snah bylo rozhodnuto o formálním sloučení srbského a chorvatského jazyka v [[srbochorvatština|jeden]]) přijala za svůj standard [[štokavské nářečí]] a opustila původní dialekt [[kajkavské nářečí|kajkavský]], který dominoval v okolí [[Záhřeb]]u a v [[Předlitavsko|rakouském]] příhraničí a byl směrodatný ve středověké literatuře. Byla přijata [[Gajica|nová abeceda]] a opuštěn [[maďarština|maďarštinou]] ovlivněný spřežkový pravopis. Položeny byly základy k chorvatskému národnímu uvědomění. V následujících letech, hlavně ke konci 19. století, se začalo mluvit i o tzv. ideji [[trialismus|trialismu]], který by umožňoval připojení Bosny a Hercegoviny k Chorvatsku a vytvoření třetí jednotky Rakousko-Uherska, tedy Chorvatska.Bosenská otázka v 19. a 20. století, Ladislav Hladký, {{ISBN|80-210-3674-5}} [60] => [61] => == Aktivity == [62] => [63] => Představitelé ilyrismu ve svých pracích hledali staré chorvatské autory, kteří mluvili o slovanství, jihoslovanství a chorvatství. Přijali ideje, které hlásal [[Jan Kollár]], tedy o jednom slovanském národu se čtyřmi plemeny (ruským, českým, polským a ilyrským). Kollár pod názvem Ilyrové označoval Jihoslovany. To přesně vyhovovalo tezi o jednotném národě jižních Slovanů (která přežívala ještě v období meziválečného jugoslávského státu) a také odkazovala na to, že Jižní Slované jsou potomky [[Ilyrové|Ilyrů]], tedy národa, který obýval Balkánský poloostrov ještě před obdobím [[stěhování národů]] a příchodu Slovanů. Své myšlenky chtěli obrozenci prokázat poukázáním na jazykovou podobnost; že všichni používají jako spisovný jazyk [[štokavské nářečí]] štokavskou variantu srbštiny/chorvatštiny, a to od dob literatury psané v [[Dubrovnická republika|Dubrovnické republice]] až po reformní práce [[Vuk Stefanović Karadžić|Vuka Karadžiće]]. Na základě toho pak tvrdili, že existuje jediná jihoslovanská literatura psaná jedním jazykem a tudíž se tak jedná i o jediné národní hnutí. [64] => [65] => Kromě literárního programu se ale také mluvilo o politických cílech. Představitelé ilyrismu byli zaměření proti [[feudalismus|feudalistickým vztahům]], odmítali šíření [[latina|latiny]] a podporovali rozvoj národního jazyka. Stavěli se tak do opozice k tomu, co bylo propagováno z [[Budapešť|Budapešti]]. [66] => [67] => == Odkazy == [68] => === Reference === [69] => {{Překlad|sr|Ilirizam|2308707}} [70] => [71] => === Související články === [72] => * [[Ilýrie]] [73] => * [[Ilyrské provincie]] [74] => * [[Ilyrské království]] [75] => * [[Matice ilyrská]] [76] => [77] => === Externí odkazy === [78] => * {{Commonscat}} [79] => * [http://kroatistika.blog.cz/0709/chorvatska-literatura-v-kostce-6 Článek o chorvatské literatuře 19. století] {{Wayback|url=http://kroatistika.blog.cz/0709/chorvatska-literatura-v-kostce-6 |date=20090530202313 }} [80] => [81] => {{Portály|Chorvatsko|Literatura}} [82] => [83] => [[Kategorie:Dějiny Chorvatska]] [84] => [[Kategorie:Chorvatská literatura]] [] => )
good wiki

Ilyrismus

Ilyrismus (chorvatsky Ilirizam, v srbské cyrilici pak Илиризам) bylo politicko-kulturní hnutí, které se objevilo ve 30. a 40.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'19. století','Vuk Stefanović Karadžić','Chorvatsko','štokavské nářečí','Ilyrské provincie','Stanko Vraz','Srbi svi i svuda','Ilyrové','Pavao Štoos','chorvatština','Dimitrije Demeter','Josip Kundek'

Chorvatsko

Chorvatština

Ilyrové