Array ( [0] => 15483854 [id] => 15483854 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Impedance [uri] => Impedance [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Impedance''' je [[Komplexní číslo|komplexní veličina]] [[Elektrický obvod|elektrického obvodu]] vyjádřená reálnou [[Rezistance|rezistancí]] a imaginární [[Reaktance|reaktancí]], bránící průchodu [[Elektrický proud|elektrického proudu]]. [1] => [2] => '''Značka''': Z\,\! [3] => [4] => '''[[fyzikální jednotka|Jednotka]] [[soustava SI|SI]]''': [[ohm]], značka \Omega [5] => [6] => == Vyjádření impedance == [7] => [[Soubor:Impedance fazor.png|náhled|Impedance jako komplexní veličina]] [8] => Komplexní impedanci Z vyjádříme v algebraickém (kartézském) tvaru: [9] => :Z = R + jX, [10] => kde [11] => * R>0 je [[rezistance]]; měří se v ohmech. [12] => * X>0 je [[reaktance]]; měří se v ohmech. [13] => * j \;=\; \sqrt{-1} je [[imaginární jednotka]] (místo i značíme j), [14] => resp. v goniometrickém (polárním) tvaru: [15] => :\mathbf Z=|\mathbf Z| (\cos\varphi + \mathrm{j}\sin\varphi)=|\mathbf Z|e^{\mathrm{j}\varphi}, [16] => kde |\mathbf Z|=\sqrt{R^2+X^2} je absolutní hodnota impedance a \varphi = \arctan{(\frac{X}{R})} je úhel impedance. [17] => [18] => == Parametry impedance == [19] => Harmonický proud a napětí můžeme vyjádřit vztahy: [20] => [21] => i = I_{max}e^{j\omega t}; u = U_{max}e^{j(\omega t + \phi)} [22] => kde \phi je [[Fáze (vlna)|fázový posun]] napětí vůči proudu, [23] => [24] => impedanci poté vyjádříme z [[Ohmův zákon|Ohmova zákona]]: [25] => Z = \frac{u}{i}=\frac{U_{max}}{I_{max}}e^{j\phi} [26] => [27] => [[Soubor:Seriovy rezonancni obvod pro f stejne jako f0 charakteristika.png|náhled|fázový posun napětí vůči proudu]] [28] => === Odpor === [29] => [[Rezistor]]em o odporu R procházející proud i má vůči napětí u nulový fázový posun: [30] => [31] => Z_R = R [32] => [33] => === Indukčnost === [34] => [[Cívka|Cívkou]] o indukčnosti L procházející proud i indukuje napětí u: [35] => [36] => u = L\frac{\operatorname{d}\!i}{\operatorname{d}\!t} = L\frac{\operatorname{d}}{\operatorname{d}\!t} I_{max}e^{j\omega t} = j\omega L I_{max}e^{j\omega t} \, \, \, \, \, tj. Z_L = j\omega L [37] => [38] => === Kapacita === [39] => [[Kondenzátor]] o kapacitě C se při napětí u nabije nábojem q: [40] => [41] => -q = C u = \int i \operatorname{d}\!t = \int I_{max}e^{j\omega t} \operatorname{d}\!t = \frac{1}{j\omega} I_{max}e^{j\omega t} \, \, \, \, \, tj. u = \frac{1}{j\omega C} I_{max}e^{j\omega t} \, \, \, \, \, tj. Z_C = \frac{1}{j\omega C} [42] => [43] => == Zapojení impedancí == [44] => [45] => === Sériové zapojení impedancí === [46] => [[Soubor:Impedances in series.svg|260px]] [47] => :\mathbf{Z} = \mathbf{Z}_1 + \mathbf{Z}_2 = (R_1 + R_2) + \mathrm{j}(\Chi_1 + \Chi_2) \quad [48] => [49] => === Paralelní zapojení impedancí === [50] => [[Soubor:Impedances in parallel.svg|200px]] [51] => :\mathbf{Z} = \left(\mathbf{Z}_1^{-1} + \mathbf{Z}_2^{-1}\right)^{-1} = {\mathbf{Z}_1 \mathbf{Z}_2 \over \mathbf{Z}_1 + \mathbf{Z}_2} \quad [52] => [53] => == Měření impedancí == [54] => Při měření impedance musíme napájet obvod vždy [[střídavý proud|střídavým proudem]], v případě [[stejnosměrný proud|proudu stejnosměrného]] bychom měřili pouze reálnou složku impedance. [55] => [56] => === Měření voltmetrem, ampérmetrem a wattmetrem === [57] => [58] => ==== Vztahy ==== [59] => Podíl efektivních hodnot [[elektrické napětí|napětí]] a [[Elektrický proud|proudu]] nám dá [[absolutní hodnota|absolutní hodnotu]] impedance. [60] => :|\mathbf{Z}|=\frac{U}{I} [61] => Velikost [[fázový posun|fázového posunu]] [62] => :\ P=UI\cos\varphi [63] => Velikost [[Elektrický odpor|činného odporu]] [64] => :P=RI^2=>R=\frac{P}{I^2} [65] => Velikost [[reaktance]] [66] => :X=|\mathbf{Z}|\sin\varphi [67] => Velikost vlastní [[indukčnost]]i (pro induktivní charakter zátěže) [68] => :L=\frac{X}{2\pi f} [69] => Velikost elektrické [[elektrická kapacita|kapacity]] (pro kapacitní charakter zátěže) [70] => :\ C=\frac {1}{2\pi f X} [71] => [72] => ==== Hraniční impedance ==== [73] => Velikost hraniční impedance určuje, zda je vhodnější použít zapojení pro malé nebo pro velké impedance. [74] => :|\mathbf{Z_h}|\approx \sqrt{(R_A + R_{WP}) \frac{R_VR_{WN}}{R_V + R_{WN}}} [75] => ::R_A - vnitřní odpor [[ampérmetr]]u [76] => ::R_V - vnitřní odpor [[voltmetr]]u [77] => ::R_{WP} - vnitřní odpor proudové cívky [[wattmetr]]u [78] => ::R_{WN} - vnitřní odpor napěťové cívky [[wattmetr]]u [79] => Tato metoda není přesná, protože velikosti jednotlivých složek zjišťujeme více výpočty. Používá se pouze pro orientační měření. [80] => [81] => ==== Zapojení pro měření malých impedancí ==== [82] => [[Soubor:Zpmmi.png|350px|Zapojení pro měření malých impedancí]] [83] => [84] => ==== Zapojení pro měření velkých impedancí ==== [85] => [[Soubor:Zpmvi.png|350px|Zapojení pro měření velkých impedancí]] [86] => [87] => === Metoda tří ampérmetrů === [88] => Neznámou impedanci Z_x zapojíme paralelně se známým odporovým normálem R_N. Třemi [[ampérmetr]]y měříme efektivní hodnoty [[Elektrický proud|proudů]] v jednotlivých větvích i [[Elektrický proud|proud]] celkový. Metoda tří [[ampérmetr]]ů je nejpřesnější, jsou-li [[Elektrický proud|proudy]] I_R a I_Z stejně velké a [[fázový posun]] způsobený měřenou impedancí je velký. [89] => [90] => [[Soubor:Mtapmi.png|300px|Metoda tří ampérmetrů]] [91] => [92] => Velikost [[elektrické napětí|napětí]] [93] => :\mathbf{U}=\mathbf{Z_x}\mathbf{I_Z}=R_N\mathbf{I_R} [94] => Velikost [[Absolutní hodnota|absolutní hodnoty]] impedance [95] => :\mathbf{|Z_x|}=\frac{RI_R}{I_Z} [96] => Podle prvního [[Kirchhoffovy zákony|Kirchhoffova zákona]] platí [97] => :\mathbf{I}=\mathbf{I_R}+\mathbf{I_Z} [98] => Podle [[Fázor|fázorového diagramu]] platí pro úhel \varphi' [[kosinová věta]] [99] => :I^2=I_Z^2 + I_R^2 - 2I_RI_Z\cos\varphi' [100] => Pro \cos\varphi' platí [101] => :\cos\varphi'=-\frac{I^2-I_Z^2-I_R^2}{2I_RI_Z} [102] => Pro úhel \varphi platí [103] => :\ \varphi=180 - \varphi' [104] => Pro \cos\varphi platí [105] => :\ \cos\varphi=-\cos\varphi' [106] => :\cos\varphi=\frac{I^2-I_Z^2-I_R^2}{2I_RI_Z} [107] => Jednotlivé složky impedance budou mít velikost: [108] => :\ R_x=\mathbf|Z|\cos\varphi [109] => :\ X_x=\mathbf|Z|\sin\varphi [110] => Pro činný výkon na zátěži platí: [111] => :P=U_ZI_Z\cos\varphi=R_NI_RI_Z\frac{I^2-I_Z^2-I_R^2}{2I_RI_Z}=\frac{R_N}{2}(I^2-I_R^2-I_Z^2) [112] => [113] => === Metoda tří voltmetrů === [114] => Měřená impedance Z_x je zapojena v sérii s odporovým normálem R_N. Pomocí tří [[voltmetr]]ů měříme [[Efektivní hodnota|efektivní hodnoty]] úbytků [[elektrické napětí|napětí]] na normálu, na měřené impedanci a [[elektrické napětí|napětí]] celkové. [115] => [116] => [[Soubor:Mtvpmi.png|250px|Metoda tří voltmetrů]] [117] => [118] => Podle [[Fázor|fázorového diagramu]] platí pro úhel \varphi' [[kosinová věta]] [119] => :U^2=U_Z^2 + U_R^2 - 2U_RU_Z\cos\varphi' [120] => Pro \cos\varphi' platí [121] => :\cos\varphi'=-\frac{U^2-U_Z^2-U_R^2}{2U_RU_Z} [122] => Pro úhel \varphi platí [123] => :\ \varphi=180 - \varphi' [124] => Pro \cos\varphi platí [125] => :\ \cos\varphi=-\cos\varphi' [126] => :\cos\varphi=\frac{U^2-U_Z^2-U_R^2}{2U_RU_Z} [127] => Jednotlivé složky impedance budou mít velikost: [128] => :\ R_x=\mathbf|Z|\cos\varphi [129] => :\ X_x=\mathbf|Z|\sin\varphi [130] => Pro činný výkon na zátěži platí: [131] => :P=U_ZI_Z\cos\varphi=\frac{U_ZU_R}{R_N}\frac{U^2-U_Z^2-U_R^2}{2U_RU_Z}=\frac{U^2-U_R^2-U_Z^2}{2R_N} [132] => [133] => ==== Hraniční impedance ==== [134] => Zda máme použít k měření impedance metodu tří [[ampérmetr]]ů nebo [[voltmetr]]ů rozhodne hodnota hraniční impedance. Pro určení její velikosti platí vztah: [135] => :\mathbf{Z_h}\approx \sqrt{R_AR_V} [136] => ::R_A - vnitřní odpor [[ampérmetr]]ů [137] => ::R_V - vnitřní odpor [[voltmetr]]ů [138] => Je-li |\mathbf{Z_x}|<|\mathbf{Z_h}|, je pro měření vhodnější metoda tří [[voltmetr]]ů, pro |\mathbf{Z_x}|>|\mathbf{Z_h}| je pro měření vhodnější metoda tří [[ampérmetr]]ů. [139] => [140] => === Obecný můstek === [141] => [[Soubor:Obecny mustek impedance.png|náhled|Obecný můstek]] [142] => Jde o obdobu [[Wheatstoneův můstek|Wheatstoneova můstku]] pro měření [[Elektrický odpor|odporů]]. Pokud je v některé z podmínek rovnováhy zastoupena [[frekvence]], je můstek frekvenčně závislý a lze ho použít nejen k měření impedancí, ale také k měření frekvencí. Pro měření impedancí jsou výhodnější, frekvenčně nezávislé můstky. Střídavé můstky jsou napájeny z [[oscilátor]]u. Nulové [[indikátor]]y ('''NI''') indikují vyvážení můstku. K tomu se nejčastěji používá [[osciloskop]]. Abychom omezili vnější rušivé vlivy, musí být můstky pečlivě [[Uzemění|zemněny]] a [[Stínění|stíněny]]. [143] => [144] => ==== Podmínka rovnováhy ==== [145] => :\mathbf{Z_1}\mathbf{Z_4}=\mathbf{Z_2}\mathbf{Z_3} [146] => :\mathbf{Z}=R\pm \mathrm{j}X [147] => Dosadíme-li za jednotlivé hodnoty impedancí hodnoty v exponenciálním tvaru, bude platit: [148] => :\mathbf{Z_1}e^{\mathrm{j}\varphi_1}\mathbf{Z_4}e^{\mathrm{j}\varphi_4}=\mathbf{Z_2}e^{\mathrm{j}\varphi_2}\mathbf{Z_3}e^{\mathrm{j}\varphi_3} [149] => :\mathbf{Z_1}\mathbf{Z_4}e^{\mathrm{j}(\varphi_1+\varphi_4)}=\mathbf{Z_2}\mathbf{Z_3}e^{\mathrm{j}(\varphi_2+\varphi_3)} [150] => Když tuto rovnici rozdělíme na dvě skalární, dostaneme dvě podmínky rovnováhy. [151] => :|\mathbf{Z_1}||\mathbf{Z_4}|=|\mathbf{Z_2}||\mathbf{Z_3}| [152] => :\ \varphi_1+\varphi_4=\varphi_2+\varphi_3 [153] => [154] => === Číslicové měřiče impedancí === [155] => Číslicové měřiče impedancí mohou pracovat na různých principech, často se využívá převodník impedance-[[elektrické napětí|napětí]] nebo převodník [[admitance]]-[[elektrické napětí|napětí]] s využitím [[Operační zesilovač|operačních zesilovačů]]. [156] => [157] => == Impedance a norma == [158] => S impedancí se lze také setkat při posuzování bezpečnosti elektrických instalací NN (například při revizích). Podmínky pro impedanci [[Elektrická síť|sítě]] TN (běžný druh sítě, nejčastěji používaný, např. i v bytových instalacích), stanoví ČSN 33 2000-4-41 ed.2 v článku 411.4.4. (dříve stará, dnes již neplatná ČSN 33 2000-4-41 v článku 413.1.3.3). Velikost impedance sítě TN určuje bezpečnost instalace tím, že je směrodatná pro rychlost vypnutí předřazeného jisticího přístroje ([[Tavná pojistka|pojistka]], [[Elektrický jistič|jistič]] apod.). Aby jistící přístroj vypnul při poruše v dostatečně krátkém čase, musí být impedance dostatečně nízká. Podrobněji viz výše uvedená ČSN. [159] => [160] => == Odkazy == [161] => [162] => === Literatura === [163] => * {{Citace monografie [164] => | příjmení = Sedlák [165] => | jméno = Bedřich [166] => | příjmení2 = Štoll [167] => | jméno2 = Ivan [168] => | titul = Elektřina a magnetismus [169] => | vydání = 2 [170] => | typ vydání = opravené a rozšíření [171] => | vydavatel = Academia [172] => | místo = Praha [173] => | rok = 2002 [174] => | počet stran = 632 [175] => | isbn = 80-200-1004-1 [176] => }} [177] => [178] => * {{Citace monografie [179] => | příjmení = Blahovec [180] => | jméno = Antonín [181] => | příjmení2 = [182] => | jméno2 = [183] => | titul = Elektrotechnika II [184] => | vydání = 4 [185] => | typ vydání = nezměněné [186] => | vydavatel = Informatorium [187] => | místo = Praha [188] => | rok = 2003 [189] => | počet stran = 156 [190] => | isbn = 80-7333-013-X [191] => }} [192] => [193] => * {{Citace monografie [194] => | příjmení = Doleček [195] => | jméno = Jaroslav [196] => | příjmení2 = [197] => | jméno2 = [198] => | titul = Moderní učebnice elektroniky [199] => | vydání = [200] => | typ vydání = [201] => | vydavatel = nakladatelství [[BEN - technická literatura]] [202] => | místo = Praha [203] => | rok = 2005 [204] => | počet stran = 344 [205] => | isbn = 80-7300-146-2 [206] => }} [207] => [208] => * {{Citace monografie [209] => | příjmení = [210] => | jméno = [211] => | příjmení2 = [212] => | jméno2 = [213] => | titul = Elektrotechnická měření [214] => | vydání = 1 [215] => | typ vydání = [216] => | vydavatel = nakladatelství [[BEN - technická literatura]] [217] => | místo = Praha [218] => | rok = 2002 [219] => | počet stran = 256 [220] => | isbn = 80-7300-022-9 [221] => }} [222] => [223] => === Související články === [224] => * [[Admitance]] [225] => * [[Reaktance]] [226] => * [[Rezistance]] [227] => [228] => === Externí odkazy === [229] => * {{Commonscat}} [230] => * [https://fyzika.uniza.sk/praktika/Ulohy/rlcobvod.pdf Sériový RLC obvod (slovensky)] [231] => * [http://home.tiscali.cz/cz023588/elm/Z.htm Měření impedance (česky)] [232] => * [http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/electric/imped.html Popis impedance (anglicky)] [233] => * [http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/electric/impcom.html Užití impedance (anglicky)] [234] => [235] => {{Autoritní data}} [236] => [237] => [[Kategorie:Elektrické veličiny]] [] => )
good wiki

Impedance

Impedance je komplexní veličina elektrického obvodu vyjádřená reálnou rezistancí a imaginární reaktancí, bránící průchodu elektrického proudu. Značka: Z\,\.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'ampérmetr','elektrické napětí','voltmetr','Elektrický proud','fázový posun','reaktance','wattmetr','Reaktance','Fázor','kosinová věta','Rezistance','Elektrický odpor'