Array ( [0] => 14847609 [id] => 14847609 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Imunoterapie [uri] => Imunoterapie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Biologická léčba''' nebo '''imunoterapie''', řídč. '''cílená léčba''', využívá imunitu organismu a její zeslabení nebo zesílení k léčbě nemocí"immunotherapies definition". Dictionary.com. 2009-06-02.. Imunoefektorové buňky typu lymfocytů, makrofágů, dendritických buněk, [[NK buňky]], [[T-lymfocyt]]y mohou účinně bojovat proti [[rakovina|rakovině]] či některým [[autoimunita|autoimunitním]] chorobám díky tomu, že jsou lépe známé struktury a pochody na povrchu i uvnitř [[buňka|buňky]]. Terapie granulocyte colony-stimulating factor (G-CSF), interferonů, imikvimodů a buněčné membránové frakce bakterií jsou povoleny pro medicínské použití. Další typy terapií IL-2, IL-7, IL-12, chemokiny, (CpG) oligodeoxynukleotidy a glukany procházejí klinickým hodnocením. [1] => [2] => [[Léčivo|Léčiva]] v rámci cílené biologické léčby působí pouze na tyto molekuly a pochody, zlepšují či opravují schopnost sebeobrany organismu. Doprovází je ovšem rovněž řada nežádoucích účinků. Největší překážkou většímu rozšíření jsou vysoké ceny dnes dostupných preparátů. [3] => [4] => Do pojmu spadají i klasické humánní imunologické léčivé přípravky sestávající z vakcín, toxinů, sér nebo alergenových přípravků, ale zpravidla se do imunoterapií nezahrnují. [5] => [6] => == Mechanismy biologické léčby == [7] => Účinné látky používané v biologické léčbě se nazývají '''imunomodulátory''' nebo '''modifikátory imunitní odpovědi'''. Většinou jsou to látky, které [[lidské tělo]] normálně vyrábí. Pro účely cílené léčby nádorů a autoimunitních chorob jsou však tyto látky vyrobeny v [[laboratoř]]i a tělu dodávány. [8] => [9] => Některé typy biologické léčby se naopak podávají ke snížení nežádoucích účinků, které mohou nastat po použití jiných typů protinádorové [[terapie]]. Modifikátory imunitní odpovědi jsou schopné blokovat nežádoucí imunitní procesy, či naopak více aktivovat sebeobranu organismu, případně napravovat nežádoucí účinky jiných typů léčby. [10] => [11] => === Monoklonální protilátky === [12] => '''Monoklonální protilátky''' jsou uměle vyráběné protilátky, které vytváří jeden buněčný klon. Podle svého typu jsou zaměřené výhradně proti jednomu [[antigen]]u, kterým je látka nebo molekula, kterou imunitní systém organismu rozpoznává jako tělu cizí a nějakým způsobem s ní reaguje. Tímto antigenem může být například receptor nádorové buňky, což je vazebné místo, na které se jako unikátní klíč do příslušného zámku naváže protilátka. [13] => [14] => Bohužel samotná monoklonální protilátka může být v organismu rozpoznána jako tělu cizí a s tím souvisí vznik možných nežádoucích reakcí. Tomu lze zabránit použitím tzv. '''humanizované protilátky''', která vzniká kombinací menší části zvířecí protilátky, ve které je část rozpoznávající antigen, a větší části lidské protilátky. [15] => [16] => === Diferenciační léčba === [17] => Normální buňky mají schopnost dělit se anebo vykonávat nějakou funkci. Normální obnova buněk vychází z buněčné řady, která má schopnost dělení, ale buňky v ní nemají žádnou funkci. Příkladem mohou být buňky [[kostní dřeň|kostní dřeně]] a [[krvetvorba]]. '''Diferenciací''' se nazývá zrání buňky s určitou funkcí se ztrátou schopnosti dělit se. [18] => [19] => To samé do jisté míry platí i pro nádorové buňky. Čím je nádorová buňka podobnější diferencované buňce příslušného orgánu, tím nižší bývá její schopnost se dělit a vytvářet [[metastáza|metastázy]]. '''Diferenciační léčba''' je založena na indukci tohoto vyzrávání, takže nádorové buňky dozrají a nemají možnost se dále dělit. [20] => [21] => === Inhibitory proteazomu === [22] => [[Proteazom]]y jsou proteinové komplexy, jejichž funkcí je odbourávání proteinů, mj. i peptidových hormonů, které již předaly signál a mají být zničeny. '''Inhibice cíleného proteazomu''' brání odbourávání těchto signálních molekul, v buňce dochází k signálnímu chaosu a buňka zaniká. [23] => [24] => === Inhibitory tyrosinkinázy === [25] => Aby jednotlivé buňky organismu tvořily společně jeho celek a správně fungovaly, přijímají signály ze svého prostředí prostřednictvím [[receptor]]ů na svém povrchu. Tato vazebná místa po přijetí informace spustí celou řadu procesů na vnitřní straně buněčné membrány a jedním z prostředníků dalšího předávání informace směrem do buňky je [[enzym]] nazývaný '''tyrosinkináza'''. Jeho '''inhibicí''' (blokováním) se znemožní buňce signál přenést a zpracovat a buňka přestane například růst nebo zanikne. [26] => [27] => Protože je velmi mnoho takových buněčných receptorů a druhů tyrosinkináz, vědci se snaží vyvíjet léky, které budou blokovat tyrozinkinázu jednoho nebo několika málo druhů receptorů a tím pádem léčbu příslušně zacílit. [28] => [29] => === Antiangiogenní léčba === [30] => Tento druh biologické léčby není cílený na nádorové buňky, ale na [[céva|cévy]], které nádor vyživují. Pokud dosáhne nádor určité velikosti a jeho buňky potřebují více živin a kyslíku, začne produkovat ''vaskulární endoteliální růstový faktor'' (VEGF), což je látka, která způsobí novotvorbu cév, které nádor lépe vyživují. [31] => [32] => '''Antiangiogenní léčba''' tlumí celkově tvorbu nových cév v organismu a tím je brzděna i tvorba cév vedoucích k nádoru. Jeho růst se tím zpomalí nebo zastaví. Může však také dojít i ke zpomalení růstu jiných cév v organismu, což je podstatou nežádoucích účinků tohoto typu léčby. [33] => [34] => === Antisense oligonukleotidy === [35] => [[DNA]] nese genetickou informaci, jak má vypadat například určitá bílkovina, kterou buňka potřebuje. Tato genetická informace se z DNA zkopíruje na jinou formu nukleové kyseliny – [[mRNA]] a v „továrně na bílkoviny“ ([[ribozom]]y) je tato informace přečtena a vytvoří se potřebná bílkovina z jednotlivých [[Aminokyselina|aminokyselin]]. '''Antisense oligonukleotidy''' jsou „zrcadlovou“ kopií části mRNA, na kterou se naváží a znemožní její čtení a vznik bílkoviny. [36] => [37] => == Použití biologické léčby == [38] => Biologická léčba se používá v přesně definovaných situacích, protože má svoje rizika. Nelze ji tedy použít u všech pacientů s chorobami, pro které je určena. Nelze ji také použít jen na zkoušku, protože je finančně velice náročná. [39] => [40] => Obecná kritéria použití biologické léčby: [41] => * podtyp nádoru, u kterého je známo, že na konkrétní biologickou léčbu reaguje [42] => * vyčerpání jiných možností léčby [43] => * dosažení nežádoucích účinků předchozí léčby, které opravňují biologickou léčbu použít [44] => [45] => === Nádorová onemocnění === [46] => {{Podrobně|Biologická léčba nádorových onemocnění}} [47] => Biologická léčba je založena na podávání látek, které jsou připraveny metodami genetického inženýrství. Její využití se v současnosti stále rozšiřuje, ale k nejčastějším důvodům jejího podání asi stále patří '''nádorová onemocnění'''. [48] => [49] => Nádory, které můžeme ovlivnit pomocí biologické léčby: [50] => * nádory ledvin [51] => * nádory prostaty [52] => * nádory tlustého střeva [53] => * nádory plic [54] => * nádory prsu [55] => * nádory ženských pohlavních orgánů [56] => * [[melanom]] [57] => * [[Kaposiho sarkom]] [58] => [59] => Biologická léčba zde především: [60] => * zastavuje, napravuje nebo omezuje procesy umožňující nádorový růst [61] => * označuje nádorové buňky, aby byly dobře rozpoznatelné vlastním imunitním systémem [62] => * zlepšuje schopnost některých buněk imunitního systému ([[T-lymfocyt]]y, [[makrofág]]y) ničit nežádoucí buňky [63] => * mění růstové schopnosti nádorových buněk, čímž podporuje návrat k chování typickému pro buňky zdravé [64] => * blokuje či napravuje procesy, které ze zdravé buňky dělají buňku nádorovou [65] => * zlepšuje schopnost organismu opravovat a nahrazovat buňky poškozené jinými typy protinádorové léčby ([[radioterapie|ozařováním]], [[chemoterapie|chemoterapií]]) [66] => * zabraňuje šíření nádorových buněk [67] => [68] => V [[onkologie|onkologii]] lékaři využívají zejména: [69] => * ''Interferon alfa'', který se podává podkožně a používá se typicky u melanomu, karcinoidu, nádorů ledvin nebo poruch krvetvorby. [70] => * ''Interleukin 2'', který se může rovněž podávat podkožně, ale také nitrožilně. Tato léčba nebývá pro pacienta příliš pohodlná, často totiž dochází ke vzniku bolestivých zarudnutí v místě vpichu a můžete se také setkat s vyšším počtem nežádoucích účinků. Typicky se využívá při léčbě melanomu či nádorů ledvin. [71] => * ''Monoklonální protilátky'', které se často kombinují s chemoterapií a s úspěchem je lékaři využívají při léčbě nádorů prsu. [72] => [73] => === Revmatické choroby === [74] => Mezi '''revmatické nemoci''', které je možné pomocí biologické léčby ovlivnit, patří zejména: [75] => * [[revmatoidní artritida]] [76] => * JIA (juvenilní idiopatická artritida) [77] => * [[lupénka]] [78] => * [[Bechtěrevova nemoc]] [79] => * [[systémový lupus erythematodes]] [80] => [81] => Látky určené k biologické léčbě zde účinkují tak, že: [82] => * blokují signální molekuly či jejich receptory, takže omezují nežádoucí [[zánět]] [83] => * napravují „pomýlenou“ imunitní reakci podpořením správných, a naopak upozaděním chybných procesů [84] => [85] => Biologická léčba přichází ke slovu tehdy, kdy selhaly jiné přípravky, například ''metotrexát''. U takových pacientů dosahuje biologická léčba účinnosti až v 70 % případů. Typicky se používají ''protilátky'', ''cytokiny'' a ''inhibitory cytokinů'', případně ''antagonisté receptorů''. Ty se navážou na látky způsobující a podporující zánět, čímž účinně sníží jejich působnost a zmírní průběh zánětu. [86] => Klinický efekt nastupuje rychle, řádově ve dnech a týdnech, a kromě klinické účinnosti dochází i ke zpomalení rentgenové progrese onemocnění. Tím biologická léčba vrací pacienta do normálního pracovního i společenského života, a to bez bolesti. [87] => [88] => === Nespecifické střevní záněty === [89] => Mezi '''nespecifické střevní záněty''' patří například: [90] => * [[Crohnova nemoc]] [91] => * [[ulcerózní kolitida]] [92] => [93] => Podle převažujícího mechanismu účinku můžeme biologickou léčbu, která se používá u těchto onemocnění rozdělit do tří skupin: [94] => * látky inhibující prozánětlivé cytokiny (TNF-α), kam patří např. ''infliximab'', ''adalimumab'' [95] => * inhibitory adhezivních molekul, např. ''natalizumab'' [96] => * další biologické léky, např. ''interleukin 10'', ''interleukin 11'', ''interferon β'' [97] => [98] => Biologická léčba zde zasahuje do mechanismů, při kterých abnormální reakce imunitního systému udržuje či zhoršuje průběh zánětlivého střevního onemocnění. Využívají se tedy protilátky, které blokují částice uvolňující se z buněk zánětu ve střevě. [99] => [100] => Jednoznačným důvodem k zahájení této léčby je Crohnova choroba nereagující na předcházející léčbu [[kortikosteroidy]],[[imunosupresivum|imunosupresivy]] a [[antibiotikum|antibiotiky]], sem patří také nemocní s mimostřevními komplikacemi choroby. Méně vhodná je léčba pro nemocné s píštělemi, kde je pak bohužel léčba méně účinná a existuje také vyšší riziko dalších komplikací. [101] => [102] => Léčba se podává v [[infúze|infuzích]] nebo [[injekce (medicína)|injekčně]] a již během několika dnů zlepšuje stav nemocného. Pomáhá předcházet komplikacím, jako je například vývod tlustého střeva. [103] => [104] => == Nežádoucí účinky biologické léčby == [105] => Každá léčba má své '''nežádoucí účinky'''. Výjimkou není ani léčba biologická. Popisují se i závažné či dlouhodobé [[vedlejší účinky]]. Nejčastěji pozorované [[nežádoucí účinky]] jsou však krátkodobé a mírné. [106] => [107] => Někteří odborníci také spekulují o vyšším riziku některých nádorových onemocnění po dlouhodobé biologické léčbě autoimunitních chorob, ale dosavadní výzkumy tuto hypotézu nepotvrdily. [108] => [109] => Nejčastější nežádoucí účinky: [110] => * Tzv. [[chřipka|chřipkové]] příznaky jsou nejčastějšími vedlejšími účinky při biologické léčbě. Zahrnují bolesti hlavy a svalů, horečku či třesavku. [111] => * [[Alergie|Alergické reakce]] mohou postihovat místo injekčního podání preparátu a pak se projevují otokem, vyrážkou, případně zarudnutím. Vzácně se po podání biologického léku může objevit celková těžká alergická reakce. [112] => * Po dlouhodobém podávání látek, které se používají v léčbě autoimunitních chorob, může být zvýšené riziko některých typů [[Infekční onemocnění|infekcí]]. [113] => * Ostatní nežádoucí účinky zahrnují změny krevního tlaku, únavnost, nechutenství či zvracení. [114] => [115] => == Reference == [116] => [117] => [118] => == Související články == [119] => * [[Biosimilar]] [120] => [121] => == Externí odkazy == [122] => * {{Commonscat}} [123] => * {{cs}} [http://www.cilena-lecba.cz Internetové stránky věnované biologické léčbě] [124] => [125] => {{Autoritní data}} [126] => {{Portály|Medicína}} [127] => [128] => [[Kategorie:Imunitní léčba]] [129] => [[Kategorie:Biomedicína]] [] => )
good wiki

Imunoterapie

Biologická léčba nebo imunoterapie, řídč. cílená léčba, využívá imunitu organismu a její zeslabení nebo zesílení k léčbě nemocí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'T-lymfocyt','NK buňky','Aminokyselina','rakovina','autoimunita','céva','Léčivo','lidské tělo','buňka','zánět','imunosupresivum','Bechtěrevova nemoc'

Aminokyselina

Autoimunita

Buňka

Céva

Imunosupresivum

Léčivo

Rakovina

T-lymfocyt

Zánět