Array ( [0] => 15508291 [id] => 15508291 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Infarkt [uri] => Infarkt [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:AMI scheme.png|náhled|Ilustrace k infarktu myokardu: uzávěrem přívodné věnčité tepny vznikne nekrotické ložisko v místech, které tato tepna vyživovala]] [1] => '''Infarkt''', {{Vjazyce|la}} ''infarctus'', česky též ''záhať'', je místní [[Nekróza|odumření]] [[tkáň|tkáně]] způsobené zástavou či poklesem přívodu okysličené [[Krev|krve]]. Nejčastěji vzniká uzavřením příslušné zásobovací [[tepna|tepny]], přičemž uzávěr může být způsoben překážkou uvnitř cévy, obstrukcí, stlačením cévy patologickým procesem zvenčí, kompresí nebo i spasmem příslušné cévy.{{Citace monografie [2] => | příjmení =Mačák [3] => | jméno = Jirka [4] => | příjmení2 =Mačáková [5] => | jméno2 = Jana [6] => | příjmení3 = Dvořáčková [7] => | jméno3 = Jana [8] => | titul = Patologie [9] => | vydavatel = Grada [10] => | vydání = 2 [11] => | místo = Praha [12] => | rok = 2012 [13] => | počet_stran = 347 [14] => | kapitola = Poruchy oběhu krve a mízy [15] => | strany = 74 [16] => | isbn = 978-80-247-3530-6 [17] => | jazyk = česky [18] => }} Infarkt může vzniknout i v případě, že je vlivem patologického procesu potřeba [[kyslík]]u ve tkáni větší, než jsou přívodné tepny schopné tkáni dodat, přestože jejich průsvit je normální,MAČÁK, Jirka; MAČÁKOVÁ, Jana; DVOŘÁČKOVÁ, Jana. Patologie. Kapitola Poruchy oběhu krve a mízy, s. 75 nebo při náhlém poklesu [[Krevní tlak|krevního tlaku]]. [19] => [20] => Předstupněm infarktu je [[ischemie]], nedokrvení tkáně. Zda se vyvine do infarktu, tedy [[ischemická nekróza|ischemické nekrózy]], a jaký bude rozsah takto vzniklého nekrotického ložiska, záleží na mnoha faktorech: na místě uzávěru v závislosti na velikosti tkáně, která je vyživována konkrétní přívodnou tepnou, na rychlosti uzávěru, na celkovém stavu cirkulace v organismu a citlivosti tkáně k ischemii. [21] => [22] => Velmi citlivými tkáněmi jsou [[mozek]], [[mícha]], [[srdce]] a [[Ledvina|ledviny]], v nich dochází k odumření tkáně v důsledku ischemie záhy po jejím vzniku. Naproti tomu [[vazivo]], [[tuková tkáň]] či [[kost]] jsou málo citlivé. Při postupném omezování krevního zásobení se mohou vytvořit [[Anastomóza|anastomózy]], cévní spojky, které zajistí zásobení postižené oblasti sousedícími tepnami; rychlý uzávěr vznik anastomóz neumožňuje. Je-li organismus v době vzniku ischemie v klidu a požadavky tkáni na kyslík jsou malé, rozsah infarktu a jeho následky jsou menší, případně se mohou i zcela kompenzovat. Při fyzickém zatížení je tkáň poškozena ve větším rozsahu. [23] => [24] => Podle makroskopického vzhledu ložiska infarktu jsou rozlišovány tři druhy:MAČÁK, Jirka; MAČÁKOVÁ, Jana; DVOŘÁČKOVÁ, Jana. Patologie. Kapitola Poruchy oběhu krve a mízy, s. 76 [25] => * infarkt bílý – ložisko [[koagulační nekróza|koagulační nekrózy]] bez většího krvácení, odumřelá tkáň je suchá, tuhá, zakalená a zbarvená do žluta; [26] => * infarkt červený – ložisko [[hemoragická nekróza|hemoragické nekrózy]], [[Krevní kapilára|kapiláry]] jsou výrazně roztažené, s [[krvácení]]m do nekrotické tkáně; [27] => * infarkt smíšený – uvnitř ložiska je koagulační nekróza s výrazně překrvenými cévami na okrajích infarktu. [28] => [29] => Patologickým stavem, který se infarktu poněkud podobá, je [[hemoragická infarzace]]. Vzniká uzávěrem odvodné [[Žíla (biologie)|žíly]], takže krev do tkáně přitéká, ale nemůže odtékat a hromadí se v ní. Druhotně nastává ischemie a ischemická nekróza postižené oblasti.MAČÁK, Jirka; MAČÁKOVÁ, Jana; DVOŘÁČKOVÁ, Jana. Patologie. Kapitola Poruchy oběhu krve a mízy, s. 77 [30] => [31] => == Infarkt myokardu (srdce) == [32] => {{Podrobně|Infarkt myokardu}} [33] => [34] => [[Infarkt myokardu]] vzniká při ischemii [[Srdeční svalovina|srdeční svaloviny]]. Jedná se o infarkt smíšený, mrtvý myokard má jílovitě žlutou barvu, okolo je tmavočervená zóna překrvené tkáně, která přechází do normální srdeční svaloviny. Nekrotizují pouze svalové buňky, vazivová tkáň zůstává beze změn. Nejčastěji vzniká v souvislosti s [[Ateroskleróza|aterosklerózou]] a postupným uzavíráním [[Věnčitá tepna|věnčitých tepen]], přičemž dlouhodobá ischemie srdečního svalu podporuje vznik anastomóz. [[Hypertrofie srdce]] při zúžení průsvitu [[aortální chlopeň|aortální chlopně]] či při dlouhodobé [[Hypertenze|hypertenzi]] může způsobit ischemii a infarkt na podkladě vyšších nároků srdce na kyslík a relativně nedostatečného krevního zásobění. [35] => [36] => == Infarkt mozku == [37] => [[Soubor:Infarction.svg|náhled|Snímek [[Počítačová tomografie|počítačové tomografie]] mozku postiženého infarktem [[střední mozková tepna|střední mozkové tepny]]]] [38] => Infarkt mozku je označován též jako ischemická [[cévní mozková příhoda]]. 80 % všech případů mozkové mrtvice je způsobeno právě infarktem. Při ischemii mozkové tkáně se rychle rozvíjí [[encefalomalacie]], odumřelá tkáň je měkká a rozbředlá. Nejčastěji vzniká v důsledku [[Trombóza|trombózy]] nad [[Aterosklerotický plát|aterosklerotickým plátem]], ale příčinou může být též rychlý pokles krevního tlaku při náhlém [[Srdeční selhání|srdečním selhání]]. K infarktům dochází v místech, kde se stýkají oblasti zásobované jednotlivými mozkovými tepnami a kde ischemie může přetrvávat, i když pacient přežije srdeční selhání a krevní oběh je obnoven. [39] => [40] => == Infarkt plic == [41] => Infarkt plic vzniká při uzavření větve [[Plicní tepna|plicní tepny]], nejčastěji při [[Plicní embolie|plicní embolii]]. Většinou se jedná o červený, hemoragický infarkt, ložisko má tmavočervenou barvu a je prostoupeno krví. Na řezu mívá tvar [[trojúhelník]]u, v jehož vrcholu leží uzavřená přívodná tepna. Leží-li na okraji orgánu, základna trojúhelníku je tvořena jejich okrajem, a [[poplicnice]] nad infarktem je zasažena [[fibrinózní zánět|fibrinózním zánětem]]. Uzavření [[bronchiální tepna|bronchiálních tepen]] k ischemii ani k infarktům plic nevede. [42] => [43] => == Infarkt sleziny == [44] => Na [[Slezina|slezině]] vznikají žlutá ložiska různého rozsahu. Příčinou bývá těžká [[překrvení|kongesce]], neboli překrvení sleziny a ucpání tepen sraženinou či nádorovými buňkami. Klinicky se většinou nijak neprojevuje. [45] => [46] => == Infarkt ledviny == [47] => [[Soubor:Niereninfarkt in der Computertomographie.jpg|náhled|Infarkt levé ledviny jako tmavé ložisko zobrazeno počítačovou tomografií]] [48] => Infarkty ledviny mají na řezu tvar trojúhelníku, v jehož vrcholu leží uzavřená přívodná tepna. Ložisko má bílou nebo nažloutlou barvu. [49] => [50] => == Infarkt jater == [51] => [[Játra]] mají dvojí krevní zásobení. Při uzávěru větve [[Jaterní tepna|jaterní tepny]] vznikají červené nebo bílé infarkty, při uzávěru větve [[Vrátnicová žíla|vrátnicové žíly]] vznikají někdy namodralá nebo tmavočervená ložiska uvnitř jaterního parenchymu, tzv. [[Zahnův infarkt]]. Nejedná se o ložiska nekrózy, ale [[atrofie]] [[hepatocyt]]ů. [52] => [53] => == Infarkt tenkého střeva == [54] => Akutní břišní ischemie tenkého střeva je [[náhlá příhoda břišní]], vznikající uzávěrem [[horní mezenterická tepna|horní mezenterické tepny]]. Je-li uzávěr hned při odstupu tepny z [[Aorta|aorty]], dochází k infarktu značné části [[Tenké střevo|tenkého střeva]] a též [[vzestupný tračník|vzestupného tračníku]] a značné části [[příčný tračník|tračníku příčného]]. Má tmavočervenou barvu. [55] => [56] => == Odkazy == [57] => [58] => === Reference === [59] => [60] => [61] => === Literatura === [62] => * {{Citace monografie [63] => | příjmení =Mačák [64] => | jméno = Jirka [65] => | příjmení2 =Mačáková [66] => | jméno2 = Jana [67] => | příjmení3 = Dvořáčková [68] => | jméno3 = Jana [69] => | titul = Patologie [70] => | vydavatel = Grada [71] => | vydání = 2 [72] => | místo = Praha [73] => | rok = 2012 [74] => | počet_stran = 347 [75] => | isbn = 978-80-247-3530-6 [76] => | jazyk = česky [77] => }} [78] => [79] => === Související články === [80] => * [[ischemie]] [81] => [82] => === Externí odkazy === [83] => * {{Commonscat|Infarction}} [84] => * {{Wikislovník|heslo=infarkt}} [85] => [86] => {{Varování - Medicína}} [87] => {{Autoritní data}} [88] => [89] => {{Portály|Medicína}} [90] => [91] => [[Kategorie:Nemoci oběhové soustavy]] [92] => [[Kategorie:Vnitřní lékařství]] [] => )
good wiki

Infarkt

Ilustrace k infarktu myokardu: uzávěrem přívodné věnčité tepny vznikne nekrotické ložisko v místech, které tato tepna vyživovala Infarkt, infarctus, česky též záhať, je místní odumření tkáně způsobené zástavou či poklesem přívodu okysličené krve. Nejčastěji vzniká uzavřením příslušné zásobovací tepny, přičemž uzávěr může být způsoben překážkou uvnitř cévy, obstrukcí, stlačením cévy patologickým procesem zvenčí, kompresí nebo i spasmem příslušné cévy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'ischemie','ischemická nekróza','Krevní tlak','tepna','encefalomalacie','Plicní tepna','Aterosklerotický plát','trojúhelník','aortální chlopeň','Soubor:Infarction.svg','Věnčitá tepna','Slezina'

Ischemie

Slezina

Soubor:Infarction.svg

Tepna

Trojúhelník

Trojúhelník je geometrický tvar, který je složen z tří stran a tří vrcholů.