Array ( [0] => 14982150 [id] => 14982150 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Intimita [uri] => Intimita [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Intimita je stav blízkosti a důvěrnosti mezi lidmi, který je provázen otevřeností, sdílením osobních informací a emocí. Tato vztahová dimenze se vztahuje k partnerským vztahům, rodinným vazbám, přátelství a dalším mezilidským interakcím. Intimita je důležitá pro posilování pout mezi lidmi, budování důvěry a hlubšího porozumění. Existují různé formy intimity, včetně fyzické, emocionální, sociální a sexuální. Je také důležité respektovat osobní hranice a soukromí druhých lidí. [oai] => Intimita je stav blízkosti a důvěrnosti mezi lidmi, který je provázen otevřeností, sdílením osobních informací a emocí. Tato vztahová dimenze se vztahuje k partnerským vztahům, rodinným vazbám, přátelství a dalším mezilidským interakcím. Intimita je důležitá pro posilování pout mezi lidmi, budování důvěry a hlubšího porozumění. Existují různé formy intimity, včetně fyzické, emocionální, sociální a sexuální. Je také důležité respektovat osobní hranice a soukromí druhých lidí. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:YoungCoupleEmbracing-20070508.jpg|náhled|Objetí jako viditelné vyjádření intimity]] [1] => '''Intimita''' (z původem [[Latina|latinského]] ''intimus'' = vnitřní, skrytý před zraky jiných{{Citace monografie [2] => | příjmení = Výrost [3] => | jméno = Jozef [4] => | příjmení2 = Slaměník [5] => | jméno2 = Ivan [6] => | titul = Sociální psychologie [7] => | vydavatel = Grada [8] => | místo = Praha [9] => | rok = 2008 [10] => | isbn = 8-0247-1428-0 [11] => | počet stran = 404 [12] => | url = http://books.google.cz/books?id=czijlGDrBJsC&pg=PA258&hl=cs&source=gbs_toc_r&cad=4#v=onepage&q&f=false [13] => | kapitola = 13.6 Fenomenologie intimity [14] => | strany = 242 an [15] => }}) představuje důvěrnost, útulnost nebo též pociťované soukromí.{{Citace monografie [16] => | autor = kolektiv autorů a konzultantů [17] => | titul = Slovník cizích slov [18] => | vydavatel = Encyklopedický dům [19] => | místo = Praha [20] => | rok = 1998 [21] => | isbn = 80-90-1647-8-1 [22] => | počet stran = 366 [23] => | strany = 156 [24] => }} [25] => Podle Výrosta a Slaměníka intimita v partnerském vztahu vyjadřuje „pocit blízkosti, spojení, pouta, ale také prožívání štěstí s milovanou osobou, vzájemné porozumění a ohleduplnost, poskytování si emocionální podpory a ocenění, intimní komunikaci.“{{Citace monografie [26] => | příjmení = Výrost [27] => | jméno = Jozef [28] => | příjmení2 = Slaměník [29] => | jméno2 = Ivan [30] => | titul = Sociální psychologie [31] => | vydavatel = Grada [32] => | místo = Praha [33] => | rok = 2008 [34] => | isbn = 8-0247-1428-0 [35] => | počet stran = 404 [36] => | url = http://books.google.cz/books?id=czijlGDrBJsC&pg=PA258&hl=cs&source=gbs_toc_r&cad=4#v=onepage&q&f=false [37] => | kapitola = 14.3.1 Trojúhelníková teorie lásky [38] => | strany = 258 [39] => }} [40] => Intimita však může figurovat i ve vztazích přátelských, příbuzenských a jiných.{{Citace monografie [41] => | příjmení = Trestrová [42] => | jméno = Olga [43] => | titul = Intimita a závazek v partnerských vztazích [44] => | vydavatel = [[Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity|FSS MU]] [45] => | místo = Brno [46] => | rok = 2011 [47] => | poznámka = diplomová práce [48] => | url = http://is.muni.cz/th/219837/fss_m/ [49] => | kapitola = 2.2 Intimita [50] => | strany = 15–19 [51] => }} [52] => [53] => Intimita je řadou teoretiků považována za základní lidskou potřebu nezbytnou pro duševní zdraví, pohodu a psychosociální fungování.Erikson (1963); Sullivan (1953), cit. dle Wernerová (2011). Schopnost člověka vytvářet intimní vazby s blízkými lidmi je tedy brána jako základní znak úspěšného vývoje osobnosti a klíčový ukazatel duševního zdraví. Mnoho lidí své intimní vztahy pokládá za nejpodstatnější zdroj osobního štěstí.Collins a Feeney (2004), cit. dle Wernerová (2011). Naopak deficit intimity, nedostatky ve schopnosti vytvářet a udržovat intimní vztahy se spojují s [[deprese]]mi, nízkým [[sebehodnocení]]m, [[úzkost]]í a nižší spokojeností ve vztahu.Descutner a Thelen (1991); Pielage, Luteijn a Arrindell (2005), cit. dle Wernerová (2011). Vyhýbání se intimním vztahům může vyústit v pocity osamělosti, citové izolace a v neefektivní reakce na stres.Doiová a Thelen (1993), cit. dle Wernerová (2011). [54] => [55] => == Pohled psychologie na intimitu == [56] => Z vědeckého hlediska hraje intimita významnou roli v teorii [[osobnost]]i a je předmětem zájmu zejména [[psychoterapie]] a [[vývojová psychologie|vývojové psychologie]]. Představuje jednu ze základních podmínek zdravého citového a osobnostního vývoje každého jedince. [[Arthur Aron|Aron]] s [[Elaine Aronová|Aronovou]] na základě úvah [[William James|W. Jamese]] chápou intimitu jako integrování jiné osoby do vlastního sebeobrazu. [57] => [58] => === Intimita v trojúhelníkové teorii lásky === [59] => [[Soubor:Triangularni teorie lasky-cs.svg|náhled|Schéma triangulární teorie lásky]] [60] => {{Podrobně|Trojúhelníková teorie lásky}} [61] => [[Robert J. Sternberg]], autor [[Trojúhelníková teorie lásky|triangulární teorie lásky]] považuje [[emoce]] (emocionální vklad do vztahu) za podstatu intimity a tu pak za jednu ze tří komponent [[láska|lásky]] (další jsou [[vášeň]] a závazek). Lásku založenou výhradně na intimitě bez vášně a dlouhodobého závazku označuje termínem ''{{cizojazyčně|en|liking}}'' („mít rád“) a v podstatě jím popisuje přátelský vztah. Naopak lásku, v níž intimita chybí, ačkoli je přítomna vášeň i závazek, označuje Sternberg za „pošetilou“ nebo „osudovou“ (''{{cizojazyčně|en|fatuous love}}'').{{Citace sborníku [62] => | příjmení = Sternberg [63] => | jméno = Robert J [64] => | titul = A Duplex Theory of Love [65] => | příjmení sestavitele = Sternberg [66] => | jméno sestavitele = Robert J [67] => | příjmení sestavitele2 = Weis [68] => | jméno sestavitele2 = Karin [69] => | sborník = The New Psychology of Love [70] => | vydavatel = Yale University Press [71] => | místo = Birghamton, New York [72] => | rok vydání = 2006 [73] => | isbn = 9780300116977 [74] => | počet stran = 352 [75] => | url = http://books.google.cz/books?id=bUSRsXs2kGEC&pg=PA184&hl=cs&source=gbs_toc_r&cad=4#v=onepage&q&f=false [76] => | strany = 184 an [77] => | jazyk = en [78] => }}{{Citace monografie [79] => | příjmení = Trestrová [80] => | jméno = Olga [81] => | titul = Intimita a závazek v partnerských vztazích [82] => | vydavatel = [[Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity|FSS MU]] [83] => | místo = Brno [84] => | rok = 2011 [85] => | poznámka = diplomová práce [86] => | url = http://is.muni.cz/th/219837/fss_m/ [87] => | kapitola = 2.1 Triangulární teorie lásky [88] => | strany = 11–15 [89] => }} [90] => V takových vztazích lidé vytváří závazek k osobě, kterou vlastně neznají. Typický příklad představují hollywoodské příběhy o dvojicích, které se pod vlivem prožívané vášně [[svatba|vezmou]] po týdenní známosti. Z hlediska stability jde o vztahy velmi rizikové. [91] => [92] => === Projevy partnerské intimity === [93] => Charakteristickými projevy intimity mezi partnery jsou dle Sternberga: [94] => * touha přispívat k blahu milovaného člověka, [95] => * prožívání pocitů štěstí spolu s milovanou osobou, [96] => * vysoké cenění si milovaného člověka, [97] => * vědomí, že se v případě potřeby lze na druhého spolehnout, [98] => * vzájemné porozumění, [99] => * vzájemné sdílení životů a majetku, [100] => * vzájemné vyjadřování a přijímání citové podpory, [101] => * důvěrná komunikace, [102] => * vysoká hodnota milovaného člověka v životě druhého. [103] => [104] => === Definice a složky intimity === [105] => Definic intimity lze nalézt celou řadu a nejsou vždy jednotné, což je důsledkem složitosti jejího konceptu.{{Citace monografie [106] => | příjmení = Wernerová [107] => | jméno = Andrea [108] => | titul = Souvislosti mezi kvalitou vztahu s rodiči v dětství a kvalitou prožívání partnerských vzthaů v dospělosti z perspektivy teorie citové vazby [109] => | vydavatel = [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|FF MU]] [110] => | místo = Brno [111] => | rok = 2012 [112] => | poznámka = diplomová práce [113] => | url = http://is.muni.cz/th/240140/ff_m/ [114] => | kapitola = 5. Citová vazba a intimita v partnerských vztazích [115] => | strany = 41 an [116] => }} [117] => Různé teorie nahlíží intimitu v podstatě třemi možnými způsoby: jako vzájemnou interakci dvou lidí, jako proces, který se odehrává mezi partnery, nebo jako relativně statický prožitek. Za společný prvek jinak různorodých definic však Perlman a Fehrová považují to, že intimita vychází z pocitu blízkosti dosažené prostřednictvím komunikačního procesu mezi partnery. [118] => [119] => Také na typické ''složky'', z kterých je intimita tvořena a které ji odlišují od jiné interakce, jsou různé náhledy. Trestrová shrnuje dva konsensuální prvky obzvláště významné pro dosažení intimity: [120] => * ''sebeodhalení'' („{{cizojazyčně|en|self-revealing}}“ či „{{cizojazyčně|en|selfdisclosure}}“) – ochota a umění zpřístupnit partnerovi svůj vnitřní svět, [121] => * ''partnerská citlivost'' („{{cizojazyčně|en|partner responsiveness}}“) – snaha a schopnost se v něm orientovat, přijímat ho a jednat v souladu s ním. [122] => Wernerová shrnuje jinou čtveřici základních složek: sebeodhalování („{{cizojazyčně|en|self-disclosure}}“), lásku či citový stav („{{cizojazyčně|en|affection}}“), blízkost („{{cizojazyčně|en|closeness}}“) a vzájemnou závislost mezi partnery („{{cizojazyčně|en|interdependence}}“).Doweny (2001); Ward a Hudson (1996), cit. dle Wernerová (2007). [123] => [124] => === Rozdíly v intimitě === [125] => Lidé se liší v míře, do jaké chtějí nebo jsou schopni se před druhým otevřít i jak na jeho sebeodhalení reagují. Např. podle Bowena závisí schopnost dosáhnout intimity na schopnosti odlišit své vlastní „já“ tak, aby zůstalo neohroženo partnerským vztahem, jehož je součástí; na pociťované autonomii a prostoru pro sebeurčení, aby „já“ nebylo párovým vnímáním zcela pohlceno.Bowen; Pragerová a Roberts (2004), cit. dle Trestrová (2011). [126] => [127] => ''Strach z intimity'' je popisován jako omezená schopnost sdílet s partnerem své myšlenky a pocity, která je důsledkem úzkosti ze vzájemné výměny těchto osobních důvěrných informací. Může k tomu vést i obava ze zranění odhaleného „já“ necitlivým partnerem nebo z odmítnutí partnerem, který má pro dotyčného velkou hodnotu.Descutnerová a Thelen (1991); Pragerová a Roberts (2004), cit. dle Trestrová (2011). Doi a Thelen (1993); Descutnerová a Thelen (1991), cit. dle Wernerová (2012). [128] => [129] => Někteří autoři uvádí rozdílný přístup žen a mužů k intimitě v souladu s jejich [[gender]]ovou rolí, pod vlivem genderové [[socializace]] (odlišné výchovy žen a mužů).Reis a Shaver, cit. dle Trestrová (2011). Ženy podle nich upřednostňují emoční blízkost a její slovní vyjadřování, prostřednictvím sebeodhalování budují touženou emoční závislost. Muži více projevují lásku pomocí při různých činnostech, společnými aktivitami a sexem, kdy nemusí dávat najevo svou závislost.Cancian, cit. dle Trestrová (2011). Při rozdělení na výše uvedené složky u žen hraje významnější roli partnerská citlivost a u mužů sebeodhalení, ačkoli celkově vyšší míra sebeodhalení je pozorována u žen. [130] => [131] => Nižší míra intimity byla pozorována u párů s dětmi, zatímco korelace s délkou manželství, příjmem, vzděláním a věkem nebyla potvrzena.Kouneski a Olson (2004), cit. dle Trestrová (2011). Zatímco u příležitostných vztahů byla zjištěna nižší míra intimity, o něco vyšší je u vážných vztahů a nejvyšší u zasnoubených. V různých kulturách nebyla prokázána rozdílnost v míře intimity, je však připouštěna rozdílnost ve způsobech jejího vyjadřování.Gao (2001), cit. dle Trestrová (2011). Trestrová dodává, že zjištění týkající se souvislosti dosažené míry intimity s těmito „sociologickými“ proměnnými není tak jasná a jednoznačná jako souvislost s „psychologickými“ proměnnými (s výše uvedenými dvěma složkami intimity). [132] => [133] => === Teorie přilnutí a intimita === [134] => [[Soubor:150px-Mother Galanda.jpg|náhled|Umělecké vyobrazení rodičovské intimity ([[Mikuláš Galanda]]: Matka)]] [135] => {{Podrobně|Teorie citové vazby}} [136] => Teorie citové vazby nebo též teorie přilnutí ({{vjazyce|en}} „attachment theory“) podle [[John Bowlby|Bowlbyho]] a [[Mary Ainsworthová|Ainsworthové]] popisuje citovou vazbu, kterou si dítě vytváří v prvních několika letech života ke svým pečovatelům (rodičům) a která se projevuje v situacích prožívaného stresu nebo strachu. Podle možnosti spolehnout se na pečovatele, podle jeho dostupnosti a citlivosti, lze rozlišit tři vazby: jistou, úzkostně-odmítavou a úzkostně-vyhýbavou. Dítě si podle toho vytváří tzv. vnitřní pracovní modely, které ovlivňují i jeho blízké vztahy v budoucnosti.{{Citace monografie [137] => | příjmení = Trestrová [138] => | jméno = Olga [139] => | titul = Intimita a závazek v partnerských vztazích [140] => | vydavatel = [[Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity|FSS MU]] [141] => | místo = Brno [142] => | rok = 2011 [143] => | poznámka = diplomová práce [144] => | url = http://is.muni.cz/th/219837/fss_m/ [145] => | kapitola = 3. Teorie citové vazby [146] => | strany = 26–31 [147] => }} [148] => [149] => {{Pahýl část}} [150] => [151] => == Odkazy == [152] => [153] => === Reference === [154] => [155] => [156] => === Související články === [157] => * [[Fyzická intimita]] [158] => [159] => === Externí odkazy === [160] => * {{Wikislovník|heslo=intimita}} [161] => {{Autoritní data}} [162] => [163] => [[Kategorie:Láska]] [164] => [[Kategorie:Sociální psychologie]] [] => )
good wiki

Intimita

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:YoungCoupleEmbracing-20070508.jpg','vývojová psychologie','Kategorie:Láska','Mary Ainsworthová','Soubor:150px-Mother Galanda.jpg','gender','vášeň','deprese','sebehodnocení','úzkost','osobnost','psychoterapie'

Deprese

Deprese je psychiatrické onemocnění, které se vyznačuje ztrátou zájmu, radosti a energie.

Gender

Kategorie:Láska

Osobnost

Osobnost je souhrnný termín používaný v psychologii a sociologii, který označuje jednotlivce se specifickými vlastnostmi, charakteristickými pro jejich chování, myšlení, emocionální reakce a sociální interakci.

Psychoterapie

Úzkost

Úzkost je normální reakce na stresující události a situace, ale někdy se může stát chronickou a negativně ovlivňovat každodenní život.

Vášeň