Array ( [0] => 14675681 [id] => 14675681 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ionosféra [uri] => Ionosféra [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Ionosféra je vrstva atmosféry Země, která se nachází mezi troposférou a mezosférou. Je to oblast, kde se nachází ionizované částice, které jsou výsledkem působení slunečního záření na molekuly atmosféry. Ionosféra je důležitá pro radiovou komunikaci, protože zde dochází k odrazu rádiových vln zpět na Zemi. Tato vrstva atmosféry se mění v závislosti na denní době a sezóně, a to kvůli působení slunečního záření. Ionosféra je také důležitá pro pobyt družic ve vesmíru, protože působí jako ochranný štít proti slunečnímu záření. Výzkum ionosféry je důležitý pro pochopení atmosféry Země a také pro technologické aplikace ve spojení a navigaci. [oai] => Ionosféra je vrstva atmosféry Země, která se nachází mezi troposférou a mezosférou. Je to oblast, kde se nachází ionizované částice, které jsou výsledkem působení slunečního záření na molekuly atmosféry. Ionosféra je důležitá pro radiovou komunikaci, protože zde dochází k odrazu rádiových vln zpět na Zemi. Tato vrstva atmosféry se mění v závislosti na denní době a sezóně, a to kvůli působení slunečního záření. Ionosféra je také důležitá pro pobyt družic ve vesmíru, protože působí jako ochranný štít proti slunečnímu záření. Výzkum ionosféry je důležitý pro pochopení atmosféry Země a také pro technologické aplikace ve spojení a navigaci. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Ionospheric reflection.png|náhled|Ionosféra má schopnost odrážet radiové vlny zpět k povrchu.]] [1] => '''Ionosféra''' je ionizovaná část [[atmosféra|atmosféry]] významně ovlivňující šíření elektromagnetických signálů. Je složena z neutrálního plynu, iontů a elektronů. Má velký význam pro šíření [[krátké vlny|krátkých radiových vln]], které se od ní mohou odrážet a tím se šíří daleko od [[vysílač]]e. Ovlivňuje však i šíření dalších signálů, zpomaluje např. průchod signálů z [[Globální družicový polohový systém|globálních družicových polohových systémů]], jako jsou systémy [[Global Positioning System|Global Position System]] či [[navigační systém Galileo|Galileo]]. Nachází se v oblastech [[mezosféra|mezosféry]] a [[termosféra|termosféry]]. Spodní okraj ionosféry je ve výšce asi 60 [[kilometr|km]] (den), 95 [[kilometr|km]] (noc), v horní části pak ionosféra ve výšce cca 700–1000 km postupně přechází do [[plazmasféra|plazmasféry]]. V ionosféře se v nejnižších oblastech (vrstva D) vyskytují tzv. klastry – velké [[ion]]ty zejména H+·(H2O)n, výše (vrstva E) převažují ionty O2+ a NO+ a ve vrstvě F je dominantním iontem atomární O+. V plazmasféře již dominují [[ion]]ty lehkých plynů H+ a He+. [2] => [3] => Koncentrace volných [[elektron]]ů v ionosférickém [[plazma]]tu je dána dvěma navzájem protichůdnými procesy: [[ionizace|ionizací]] neutrálních částic a [[rekombinace|rekombinací]] [[ion]]tů. K [[ionizace|ionizaci]] dochází působením jednak [[kosmické záření|kosmického záření]], jednak pomocí záření odpovídající čáře Lyman-α [[Lymanova série|Lymanovy série]], [[ultrafialové záření|ultrafialového]] a [[rentgenové záření|rentgenového záření]] [[Slunce]] na [[molekula|molekuly]] atmosférických [[plyn]]ů, především [[kyslík]]u (O2, O) a [[dusík]]u (N2). Dochází i ke vzniku záporných iontů v důsledků záchytu [[elektron]]ů neutrálními částicemi. [4] => [5] => == Zvrstvení ionosféry == [6] => S výškou klesá koncentrace (a v oblasti [[heterosféra|heterosféry]] se mění i poměr jednotlivých složek) atmosférických plynů. Naopak stoupá intenzita slunečního záření, které je vrchními oblastmi atmosféry stíněno. Kombinací těchto faktorů dochází ke vzniku ionosférického zvrstvení. Směrem od země vzhůru nazýváme tyto vrstvy D, E, F1 a F2. [7] => === Vrstva D === [8] => Vrstva D je nejnižší ionosférická vrstva, zhruba ve výškách mezi 50–90 km. Ionizovány jsou molekuly NO zářením na čáře Lyman-α [[Lymanova série|Lymanovy série]] (121,5 [[nanometr|nm]]), dále molekuly N2 a O2 pomocí [[Rentgenové záření|rentgenového]] záření. Dochází i k záchytu elektronů a ke vzniku záporných iontů. V noci v této vrstvě rychle klesá koncentrace iontů v důsledku vysoké koncentrace plynu a tím i vysoké srážkové frekvence, ale vrstva v malé míře přetrvává kvůli ionizaci [[kosmické záření|kosmickým zářením]]. Právě tato vrstva je zodpovědná za útlum v pásmu středních vln ve dne. V noci se příjem na těchto frekvencích (vysílání AM) zlepšuje. [9] => [10] => === Vrstva E === [11] => Vrstva E se nachází zhruba ve výškách 90–110 km. Dochází zde primárně k fotoionizaci O2 na O2+ extrémním [[ultrafialové záření|ultrafialovým zářením]] (EUV o vlnové délce <102,7 [[nanometr|nm]]). Další významný iont, NO+ vzniká vzájemnými reakcemi N2+, N2, O+, O a O2. [12] => === Vrstva F === [13] => F vrstva (také zvaná [[Edward Victor Appleton|Appletonova vrstva]]) je nejvyšší ionosférickou vrstvou. Hlavním iontem zde je O+, který vzniká ionizací atomového kyslíku extrémním [[Ultrafialové záření|ultrafialovým zářením]] (EUV, 10<λ<100 nm). Zde se nachází maximální koncentrace volných [[elektron]]ů. Tato hodnota dosahuje 105 – 106 e– /cm3. Rekombinace probíhá dvoustupňově, v prvním kroku přes přenos náboje, v druhém kroku přímou rekombinací. Limitující první krok je velmi pomalý, a proto vrstva F přetrvává i v noci. Pouze se poněkud snižuje koncentrace volných elektronů a výška maxima elektronové koncentrace se posouvá výše. [14] => [15] => == Výzkum ionosféry z vesmírného prostoru == [16] => Ionosféru z orbitu Země zkoumaly mise [[Atlantis (raketoplán)|raketoplánu Atlantis]]: [17] => * [[STS-46]] v červenci/srpnu 1992 [18] => * [[STS-75]] v únoru/březnu 1996 [19] => [20] => == Výzkum ionosféry ze země == [21] => Existuje více projektů zkoumajících ionosféru ze zemského povrchu. Pravděpodobně nejznámější je projekt [[HAARP]] (''High Frequency Active Auroral Research Program''), situovaný na [[Aljaška|Aljašce]]. [22] => [23] => == Literatura == [24] => * Danipov, A. D., Chimija ionosfery, Leningrad : Gidrometeorologičeskoje izdatel'stvo, 1967 [25] => * Fizika ionosfery / B. Je. Brjunelli, A. A. Namgaladze. – 1. izd. – Moskva : Nauka, 1988 [26] => * Hargreaves, J. K., "''The Upper Atmosphere and Solar-Terrestrial Relations''". Cambridge University Press, 1992 [27] => * Davies, K., 1990. Peter Peregrinus Ltd, London. {{ISBN|0-86341-186-X}} ''Ionospheric Radio''. [28] => [29] => == Externí odkazy == [30] => * {{Commonscat|Ionosphere}} [31] => * {{Wikislovník|heslo=ionosféra}} [32] => * [http://www.ufa.cas.cz/html/climaero/topics/cionosphere.html Fyzika ionosféry] {{Wayback|url=http://www.ufa.cas.cz/html/climaero/topics/cionosphere.html |date=20090614082330 }} [33] => [34] => {{Zemská atmosféra}} [35] => {{Autoritní data}} [36] => [37] => [[Kategorie:Členění atmosféry]] [38] => [[Kategorie:Ionty]] [] => )
good wiki

Ionosféra

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'ion','Lymanova série','ultrafialové záření','elektron','ionizace','kilometr','kosmické záření','rentgenové záření','krátké vlny','dusík','Atlantis (raketoplán)','plazma'

Dusík

Elektron

Ion

Ionizace

Kilometr

Kilometr je základní jednotkou délky v soustavě SI.

Plazma