Array ( [0] => 15483048 [id] => 15483048 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Elektron [uri] => Elektron [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - částice [2] => | název = Elektron [3] => | symbol = e− [4] => | obrázek = HAtomOrbitals.png [5] => | popisek = [[Atomový orbital|Orbitaly]] atomů vodíku, znázornění [[amplituda pravděpodobnosti|amplitudy pravděpodobnosti]] výskytu elektronu. [6] => | klasifikace = [[Elementární částice]]
[[Fermion]]y
[[Lepton]]y [7] => | generace = první [8] => | antičástice = [[pozitron]] [9] => | hmotnost eV = 0,510 998 950 00(15)''Fundamental Physical Constants; 2018 CODATA recommended values''. NIST, květen 2019. [https://physics.nist.gov/cuu/Constants/index.html Dostupné online], [https://physics.nist.gov/cgi-bin/cuu/Category?view=pdf&All+values.x=82&All+values.y=14 PDF] (anglicky) [10] => | jednotka = MeV [11] => | hmotnost kg = 9,109 383 7015(28)×10−31 [12] => | náboj e = –1 [13] => | náboj C = –1,602 176 634×10−19 (přesně) [14] => | magnetický moment = –1,001 159 652 181 28(18) [[Bohrův magneton|''μ''B]] = –1838,282 971 88(11) [15] => | spin = {{zlomek|1|2}} [16] => | střední doba života = stabilní [17] => | interakce = [[Elektromagnetismus|elektromagnetická síla]], [[slabá interakce]] [18] => | předpověděl = [[Richard Laming|R. Laming]] (1838–1851), [[George Johnstone Stoney|G. J. Stoney]] (1874) a další [19] => | objevil = [[Joseph John Thomson|J. J. Thomson]] (1897) [20] => }} [21] => '''Elektron''' je [[subatomární částice]] se ''záporným'' [[Elektrický náboj|elektrickým nábojem]]. Elektrony tvoří [[Elektronový obal|obal atomu]] kolem [[Atomové jádro|atomového jádra]]. Elektrony jsou nositeli náboje při vedení [[elektrický proud|elektrického proudu]] v kovech, [[polovodič]]ích (majoritní v typu N) a v elektrických výbojích v plynech i ve vakuu (např. [[katodové záření]]). Také ionizující [[záření beta]] (β–) je tvořeno elektrony. [22] => [23] => Elektron jakožto [[elementární částice]] patří mezi [[lepton]]y, tj. mezi částice, které nejsou schopny [[Silná interakce|silné interakce]], ale pouze [[elektromagnetismus|elektromagnetické]] a [[Slabá interakce|slabé interakce]]. Protože má polovinový [[spin]], jedná se o [[fermion]] a řídí se [[Fermiho–Diracovo rozdělení|Fermiho–Diracovou statistikou]] a platí pro něj [[Pauliho vylučovací princip]]. [24] => [25] => Slovo elektron pochází z [[řečtina|řeckého]] slova „jantar“ (''ήλεκτρον''), který zavedl [[William Gilbert]]. Elektrické jevy poprvé popsal [[Thales Milétský]] na vlastnostech [[jantar]]ového nástroje, užívaného při předení [[len|lnu]]. [26] => [27] => == Základní vlastnosti elektronů == [28] => * symbol: '''e–''' nebo pouze '''e'''; [29] => * jedná se o [[elementární částice|elementární částici]], '''[[lepton]]'''; je řazen do tzv. ''1. [[generace (částice)|generace]]'' leptonů [30] => * [[klidová hmotnost]]: ''m''0 = 9,109×10−31 [[kilogram|kg]]; [31] => * [[elektrický náboj]]: ''q'' = – ''e'' = – 1,602×10−19 [[Coulomb|C]] ('''záporný [[elementární náboj]]'''); [32] => * [[elektrický dipólový moment]]: |''d''| < 4,1×10−30 [[elementární náboj|''e'']] [[metr|m]]{{Citace elektronického periodika [33] => | příjmení1 = Popa [34] => | jméno1 = Stefan [35] => | titul = Physicists measure the electron electric dipole moment to unprecedented precision [36] => | periodikum = PhysicsWorld [37] => | vydavatel = IOP Publishing [38] => | datum_vydání = 2023-08-22 [39] => | url = https://physicsworld.com/a/physicists-measure-the-electron-electric-dipole-moment-to-unprecedented-precision/ [40] => | datum_přístupu = 2023-09-13 [41] => | jazyk = anglicky [42] => }} [43] => * [[magnetický dipólový moment]]: ''μ'' = – 928,5×10−26 [[joule|J]][[Tesla (jednotka)|T]]−1 (přibližně jeden '''záporný [[Bohrův magneton]]''') [44] => * [[spin]]: ''s'' = ½, elektron je tedy [[fermion]]; [45] => * [[střední doba života]]: ''τ'' > 4,6×1026 [[rok|let]] (jedná se o [[stabilní částice|'''stabilní''' částici]]) [46] => * [[antičástice]]: ''[[pozitron]]'' (pro sjednocení názvů byla snaha přejmenovat elektron na ''negatron'') [47] => * hypotetickým [[supersymetrie|supersymetrickým]] partnerem elektronu je ''selektron''. [48] => [49] => == Elektron v atomu == [50] => Elektrony jsou (společně s [[proton]]y a [[neutron]]y tvořícími atomová jádra) základními stavebními částicemi [[hmota|hmoty]], neboť tvoří [[elektronový obal]] atomu, který má rozhodující vliv na chemické vlastnosti [[atom]]u a jím tvořené látky, jakož i na charakteristické zářivé vlastnosti (vyzařované i absorpční spektrum). [51] => [52] => Kolem [[atomové jádro|jádra]] - v ''elektronovém obalu'' - se v každém atomu vyskytuje přesný počet elektronů, který je stejný jako počet [[proton]]ů v jádře. Dojde-li k odtržení nebo přidání elektronu, stává se z atomu [[ion]]t. [53] => [54] => Jako ostatní elementární částice lze chování elektronů v atomovém obalu dobře popisovat a vysvětlovat pouze v rámci [[Kvantová teorie|kvantové teorie]]. Názornějších zjednodušujících představ o struktuře elektronů v obalu je více. Podle popisu blízkého Schrödingerově obrazu [[Kvantová mechanika|kvantové mechaniky]] (tzv. vlnové mechaniky) se elektrony vyskytují v různých [[orbital]]ech daných [[Elektron#Elektronová konfigurace|elektronovou konfigurací]] každého elektronu. Jednotlivé orbitaly neurčují přesně polohu elektronu, ale pouze největší [[pravděpodobnost]] jeho výskytu a dalšího pohybu. V [[Chemie|chemických]] reakcích se též používá představa o uspořádání elektronů do ''slupek'' (opět podle elektronové konfigurace), z nichž se [[Chemická vazba|chemické vazby]] účastní pouze poslední slupka ([[Valenční pás|valenční slupka]]). [55] => [56] => Přechody elektronů mezi jednotlivými energetickými hladinami v elektronovém obalu jsou doprovázeny emisí nebo absorpcí [[foton]]ů elektromagnetického záření. K vysvětlení základních [[Elektromagnetické spektrum#Spektrum záření při interakci s látkou|spektrálních charakteristik]] vodíku podobných atomů postačuje zjednodušený [[Bohrův model atomu]], k vysvětlení vlastností spekter atomů se složitějším obalem a změny spekter v magnetickém poli je již potřeba Schrödingerova kvantově-mechanického popisu a započtení vzájemné kvantové interakce spinů elektronů, jemná a hyperjemná struktura spektra již vyžadují [[Speciální teorie relativity|relativistický]] [[Diracova rovnice|Diracův popis]] a započtení kvantové interakce se spinem atomového jádra. [57] => [58] => === Elektronová konfigurace === [59] => Stav elektronu v atomu je popsán ''[[Elektronová konfigurace|elektronovou konfigurací]]'', která je určena několika [[kvantové číslo|kvantovými čísly]]:{{Citace elektronického periodika [60] => | příjmení = Vávra [61] => | jméno = Václav [62] => | odkaz na autora = Václav Vávra (mineralog) [63] => | příjmení2 = Losos [64] => | jméno2 = Zdeněk [65] => | odkaz na autora2 = Zdeněk Losos (mineralog) [66] => | titul = Učebnice mineralogie pro bakalářské studium [67] => | periodikum = is.muni.cz [68] => | vydavatel = Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity [69] => | odkaz na vydavatele = Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity [70] => | url = https://is.muni.cz/elportal/estud/prif/ps09/9045979/web/kapitola3/2.html [71] => | kapitola = 3.2.2.3. Stavba atomového obalu [72] => | datum přístupu = 2023-07-21 [73] => }} [74] => * '''[[Hlavní kvantové číslo]]''' je určeno [[Energie|energií]] elektronu, ''n'' = 1, 2, … [75] => * '''[[Vedlejší kvantové číslo]]''' je určeno orbitálním [[Moment hybnosti|momentem hybnosti]] elektronu, ''l'' = 0, 1, …, ''n''-1 [76] => * '''[[Magnetické kvantové číslo]]''' je určeno orbitálním ''magnetickým momentem hybnosti'' elektronu, ''m'' = -''l'', …, -1, 0 ,1, …, ''l'' [77] => * '''[[Spin]]''' je určen ''spinovým momentem hybnosti'' ''ms'' = +½ nebo -½ [78] => [79] => === Volný a vázaný elektron === [80] => {{Prázdná sekce}} [81] => [82] => == Historie == [83] => Elektron jako [[částice]] byl objeven [[Joseph John Thomson|J. J. Thomsonem]] v roce [[1897]]. Do té doby se přenášení elektrického náboje vysvětlovalo pomocí přelévání elektrického ''fluida''. J. J. Thomson prováděl pokus s [[Katodová trubice|katodovou trubicí]], ve které částice [[Termoemise|emitované]] ze žhavícího vlákna procházely [[Elektrické pole|elektrickým]] a [[Magnetické pole|magnetickým polem]] a byly těmito poli vychylovány. Thomson z výchylky určil, že částice dopadající na stínítko mají [[hmotnost]] asi 1000krát menší než atom [[vodík]]u. Z toho usoudil, že se jedná o částice vyskytující se uvnitř atomů, a nazval je ''korpuskule''. [84] => [85] => Další vývoj názorů na elektron splývá s objevy dalších subatomárních částic a rozvojem kvantové teorie. Postupně se vyvíjely představy o stavbě atomu ([[model atomu]]) a tím též o postavení a pohybu elektronů v atomu – od chaotického rozmístění ve zbylé kladné hmotě (pudinkový model, 1897), přes oběhy kolem jádra podobně jako [[Planeta|planety]] kolem [[Slunce]] (planetární model, [[1911]]), přes jednoduché kruhové dráhy ([[Niels Bohr|Bohrův]] model, [[1913]]) a složité stáčející se eliptické dráhy ([[Sommerfeldův model]], [[1915]]) až po pravděpodobnostní výskyty v orbitalech ([[Erwin Schrödinger]], [[Max Born]], [[Paul Adrien Maurice Dirac|Paul Dirac]], [[1926]]). [86] => [87] => == Reference == [88] => [89] => [90] => == Související články == [91] => * [[Pozitron]] [92] => * [[Neutrino]] [93] => * [[Elektromagnetismus]] [94] => * [[Leptonové číslo]] [95] => [96] => == Externí odkazy == [97] => * {{Commonscat}} [98] => * {{Wikislovník|heslo=elektron}} [99] => [100] => {{Částice}} [101] => {{Autoritní data}} [102] => {{Portály|Fyzika|Chemie}} [103] => [104] => [[Kategorie:Elektron| ]] [105] => [[Kategorie:Kvantová fyzika]] [106] => [[Kategorie:Elektromagnetismus]] [107] => [[Kategorie:Leptony]] [108] => [[Kategorie:Kvantová chemie]] [] => )
good wiki

Elektron

Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem. Elektrony tvoří obal atomu kolem atomového jádra.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'lepton','Bohrův magneton','elementární náboj','proton','Elektromagnetismus','Joseph John Thomson','elementární částice','fermion','spin','pozitron','polovodič','metr'

Elektromagnetismus

Fermion

Fermion je jednou ze dvou hlavních kategorií částic v kvantové fyzice.

Lepton

Metr

Polovodič

Pozitron

Proton

Spin

Spin je český film z roku 2004, který režíroval Jiří Menzel.