Array ( [0] => 14767629 [id] => 14767629 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Italové [uri] => Italové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Italové jsou etnickou skupinou původem z Itálie, která žije v různých zemích světa. Článek na české Wikipedii se zabývá historií, kulturou a diasporou Italů. Začátek článku poukazuje na původní osídlení Itálie starověkými kulturami a příchod Římanů, kteří vytvořili mocnou Římskou říši. Po pádu Říma se vývoj Itálie nezastavil a začala se formovat nová politická uspořádání, která ovlivňovala i identitu Italů. Článek také zahrnuje informace o italském středověku, renesanci a dalších historických obdobích. Druhá část článku se věnuje italským oblastem mimo Itálii a jejich diaspoře. Osídlení Italů v jiných zemích má různý historický vývoj a příčinu. Článek zdůrazňuje významné italské komunity ve Spojených státech, Argentině, Brazílii, Kanadě, Austrálii a dalších zemích. Zmiňuje také komunity v Evropě, jako je Francie, Německo a Rakousko. V poslední části článku se diskutuje o italské kultuře, jazyce a gastronomii. Zmiňuje se o významných italských umělcích, spisovatelích, hudebnících a architektech. Také se hovoří o Italech jako o významné národohospodářské skupině. Článek uzavírá svoji informační hodnotu a dává čtenáři komplexní pohled na Italové a jejich vliv ve světě. [oai] => Italové jsou etnickou skupinou původem z Itálie, která žije v různých zemích světa. Článek na české Wikipedii se zabývá historií, kulturou a diasporou Italů. Začátek článku poukazuje na původní osídlení Itálie starověkými kulturami a příchod Římanů, kteří vytvořili mocnou Římskou říši. Po pádu Říma se vývoj Itálie nezastavil a začala se formovat nová politická uspořádání, která ovlivňovala i identitu Italů. Článek také zahrnuje informace o italském středověku, renesanci a dalších historických obdobích. Druhá část článku se věnuje italským oblastem mimo Itálii a jejich diaspoře. Osídlení Italů v jiných zemích má různý historický vývoj a příčinu. Článek zdůrazňuje významné italské komunity ve Spojených státech, Argentině, Brazílii, Kanadě, Austrálii a dalších zemích. Zmiňuje také komunity v Evropě, jako je Francie, Německo a Rakousko. V poslední části článku se diskutuje o italské kultuře, jazyce a gastronomii. Zmiňuje se o významných italských umělcích, spisovatelích, hudebnících a architektech. Také se hovoří o Italech jako o významné národohospodářské skupině. Článek uzavírá svoji informační hodnotu a dává čtenáři komplexní pohled na Italové a jejich vliv ve světě. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Italové
''Italiani'' [2] => | obrázek = Famous Italians Mosaic.png [3] => | popisek = 1. řada: [[Alessandro Volta]], [[Enrico Fermi]], [[Lorenzo I. Medicejský]], [[Rita Levi-Montalcini]], [[Giacomo Leopardi]]; 2. řada: [[Leonardo da Vinci]], [[Kryštof Kolumbus]], [[Federico Fellini]], [[Giuseppe Verdi]], [[Dante Alighieri]]; 3. řada: [[Anna Magnani]], [[Ugo Foscolo]], [[Umberto Eco]], [[Gabriele D'Annunzio]], [[Galileo Galilei]]; 4. řada: [[Antonio Vivaldi]], [[Guglielmo Marconi]], [[Giuseppe Garibaldi]], [[Alessandro Manzoni]], [[Italo Calvino]]; 5. řada: [[Giosuè Carducci]], [[Luciano Pavarotti]], [[Niccolò Machiavelli]], [[Marco Polo]], [[Valentino Rossi]]; 6. řada: [[Sergio Leone]], [[Luigi Pirandello]], [[Pier Paolo Pasolini]], [[Gian Lorenzo Bernini]], [[Salvatore Quasimodo]]. [4] => | populace = '''cc 140 mil.''' [5] => (italští občané : '''cca 60 mil.'''; italský původ: '''cca 80 mil.''') [6] => | původ = [7] => | regiony = {{vlajka a název|Itálie}} 55 695 126 {{cite web |url=http://censimentopopolazione.istat.it/_res/doc/pdf/primi-risultati-censimento_opuscolo.pdf |title=15° Censimento generale della popolazione e delle abitazioni |author= |date=27 aprile 2012 |publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]] |language=Italian |accessdate=22 September 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20181224213734/http://censimentopopolazione.istat.it/_res/doc/pdf/primi-risultati-censimento_opuscolo.pdf%20 |archive-date=2018-12-24 |dead-url=ano |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2013-02-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20181224213734/http://censimentopopolazione.istat.it/_res/doc/pdf/primi-risultati-censimento_opuscolo.pdf%20 |datum archivace=2018-12-24 }} [8] => | region1 = {{vlajka a název|Argentina}} [9] => | pop1 = 30 047 494 [10] => | ref1 = {{cite web|format=PDF|url=http://www.migranti.torino.it/Documenti%20%20PDF/italianial%20ster05.pdf|title=Italiani nel Mondo: diaspora italiana in cifre|trans-title=Italians in the World: Italian diaspora in figures|language=it|date=30 April 2004|publisher=Migranti Torino|accessdate=22 September 2012|deadurl=ano|archiveurl=https://web.archive.org/web/20080227022729/http://www.migranti.torino.it/Documenti%20%20PDF/italianial%20ster05.pdf|archivedate=27 February 2008|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2014-03-24|url archivu=https://web.archive.org/web/20080227022729/http://www.migranti.torino.it/Documenti%20%20PDF/italianial%20ster05.pdf|datum archivace=2008-02-27}} [11] => | region2 = {{vlajka a název|Brazílie}} [12] => | pop2 = 26 000 000 [13] => | ref2 = [14] => | region3 = {{flagicon|USA}} [[Spojené státy americké|USA]] [15] => | pop3 = 16 250 211 [16] => | ref3 = {{cite web|title=Total ancestry categories tallied for people with one or more ancestry categories reported 2010 American Community Survey 1-Year Estimates|url=http://factfinder2.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=ACS_10_1YR_B04003&prodType=table|publisher=[[United States Census Bureau]]|accessdate=30 November 2012}} [17] => | region4 = {{vlajka a název|Venezuela}} [18] => | pop4 = 1 736 766 [19] => | ref4 = http://www.correodelorinoco.gob.ve/tema-dia/embajador-italia-caracas-asegura-que-sistema-electoral-venezolano-es-confiable/ "...el diplomático calcula que 5% o 6% de la población venezolana actual tiene origen italiano." [20] => | region5 = {{vlajka a název|Francie}} [21] => | pop5 = 1 530 563 [22] => | ref5 = [23] => | region6 = {{vlajka a název|Kanada}} [24] => | pop6 = 1 488 425 [25] => | ref6 = {{cite web |url=http://www12.statcan.gc.ca/nhs-enm/2011/dp-pd/dt-td/Rp-eng.cfm?TABID=2&LANG=E&APATH=3&DETAIL=0&DIM=0&FL=A&FREE=0&GC=0&GID=1118296&GK=0&GRP=0&PID=105396&PRID=0&PTYPE=105277&S=0&SHOWALL=0&SUB=0&Temporal=2013&THEME=95&VID=0&VNAMEE=&VNAMEF=&D1=0&D2=0&D3=0&D4=0&D5=0&D6=0 |author=[[Statistics Canada]] |title=2011 National Household Survey: Data tables |accessdate=23 January 2016}} [26] => | region7 = {{vlajka a název|Peru}} [27] => | pop7 = 1 400 000 [28] => | ref7 = {{cite web |url=http://www.espejodelperu.com.pe/Poblacion-del-Peru/Inmigracion-Italiana-al-Peru.htm |author=www.espejodelperu.com.pe |title=Inmigración italiana al Perú |accessdate=4 April 2016}} [29] => | region8 = {{vlajka a název|Uruguay}} [30] => | pop8 = 1 055 220 [31] => | ref8 = [32] => | region9 = {{vlajka a název|Austrálie}} [33] => | pop9 = 916 121 [34] => | ref9 = {{cite web|url=http://www.abs.gov.au/ausstats/abs@.nsf/Lookup/2071.0main+features902012-2013|title =ABS Ancestry|year=2012}} [35] => | region10 = {{vlajka a název|Německo}} [36] => | pop10 = 830 000 [37] => | ref10 = {{cite web|url=http://www.spiegel.de/fotostrecke/grafiken-zur-migration-in-deutschland-wer-kommt-wer-geht-der-faktencheck-fotostrecke-60502-3.html|title=Grafiken zur Migration in Deutschland: Wer kommt, wer geht – der Faktencheck|work=SPIEGEL ONLINE}} [38] => | jazyky = [[Italština]]: [[sicilština]], [[neapolština]], [[korsičtina]], [[furlanština]] a další jazyky a dialekty [39] => | náboženství = převážně [[římskokatolická církev]], ostatní [40] => | příbuzní = [[Románi]] [41] => | poznámky = [42] => }} [43] => '''Italové''' ({{Vjazyce2|it|''gli italiani, il popolo italiano''}}, staročesky ''Vlachové'') jsou převážně [[románi|románský]] a [[italické jazyky|italický]] národ, žijící především v [[Itálie|Itálii]]. Spisovným jazykem jim je [[italština]] - [[románské jazyky|románský jazyk]], který se vyvinul z [[lidová latina|lidové latiny]]; v různých částech Itálie však se hovoří mnoha nářečími ([[lombardština]], [[neapolština]], [[sicilština]] a další). Vyznání je převážně [[katolík|římskokatolické]]. [44] => [45] => K italské národnosti se hlásí více než 60 000 000 osob, pokud však započítáme i americké emigranty italského původu, dostaneme číslo okolo 150 milionů. [46] => [47] => == Rozmístění a diaspora == [48] => [[Soubor:Iron Age Italy.png|vlevo|náhled|Apeninský poloostrov v době železné]] [49] => Nejvíce Italů – 56 miliónů – žije v Itálii, kde tvoří přes 95 % obyvatelstva. Početná italská populace je dále ve [[Francie|Francii]] (přes 1,5 miliónu osob italského původu, 370 000 Italů), [[Švýcarsko|Švýcarsku]] (750 000), [[Německo|Německu]], [[Belgie|Belgii]], [[San Marino|San Marínu]], [[Slovinsko|Slovinsku]], [[Chorvatsko|Chorvatsku]], [[Monako|Monaku]] a [[Vatikán]]ě. Mnoho jich žije v diaspoře v Severní i Jižní [[Amerika|Americe]]: 25 000 000 obyvatel [[Brazílie]] je italského původu, v [[Argentina|Argentině]] je to 18 000 000, v [[Spojené státy americké|USA]] 16 600 000, v [[Kanada|Kanadě]] 1 300 000. Výrazné u zastoupení osob italského původu má i [[Austrálie]] (téměř 1 milión). Během dob začlenění [[Země Koruny české|českých zemí]] do [[Rakouská monarchie|Rakouské monarchie]] se zde nemálo Italů usídlilo jako umělci ([[architekt]]i, [[malíř]]i apod.) a nezřídka se smísili s [[Češi|českým]] a [[Němci|německým]] obyvatelstvem. [50] => [51] => == Etnogeneze == [52] => Italové jsou výsledkem míšení různých etnik, která se v průběhu dějin vystřídala na [[Apeninský poloostrov|Apeninském poloostrově]] od příchodu [[Italikové|Italiků]], [[Ilyrové|Ilyrů]], [[Etruskové|Etrusků]], [[Řekové|Řeků]], kteří byli pozůstatkem řecké kolonizace širšího středomořského prostoru, [[Keltové|Keltů]] ještě před Kristem; v čele procesu etnogeneze italského národa stál italický kmen Římanů, který pohltil dříve usazené obyvatelstvo; za dob [[starověký Řím|starého Říma]] sem přišlo mnoho lidí z Římem ovládaných území, během rozpadu [[Západořímská říše|západořímské říše]] se pak na poloostrově usadily i [[Germáni|germánské kmeny]] jako např. [[Ostrogóti]], kteří na území dnešní severní Itálie vytvořili vlastní Ostrogótskou říši, či [[Langobardi]], germánský kmen usazený rovněž na severu Itálie, který dal název italskému regionu [[Lombardie]]; míšení etnik pokračovalo i během španělské či francouzské nadvlády ve [[středověk]]u a [[novověk]]u. [53] => [54] => Mezi Italy na severu a jihu Itálie je patrno více rozdílů jak fyziologických (výška, barva vlasů atd.), tak kulturních a jazykových. [55] => Formování italského národa komplikovala nejednotnost a rozdrobenost území po celý středověk - ve středu Itálie se zformoval papežský stát, jih zase ovládalo Normanské království. Docházelo ke snahám císařů o sjednocení hlavně středu a severu dnešního území Itálie. Ke sjednocení Itálie na základě monoetnického principu došlo až v 19. století v souvislosti s italským národním obrozením. [56] => [57] => Severní Italové, tedy obyvatelé žijící přibližně severně od [[Řím]]a mezi sebou vykazují homogenitu a jsou převážně potomci starověkého italského obyvatelstva s příměsemi pozdějších infiltrací. Našli se i malé stopy po germánském vlivu, nikoli však velké, což dokazuje historickou hypotézu, že nově příchozích barbarských narodů nebylo mnoho v době rozpadu [[Starověký Řím|římského impéria]]. Obyvatelé jižního Itálie (hlavně [[Kalábrie]], [[Apulie]] a [[Sicílie]]) vykazují homogenitu s obyvateli [[Řecko|Řecka]] a [[Turecko|Turecka]], což je způsobeno starořeckým původem zmíněných narodů. Menší spojení se našlo s arabským obyvatelstvem, ale také je zde jistá příbuznost a spojení s obyvateli severní Itálie, což je způsobeno přítomností [[Italikové|Italiků]] na obou územích Itálie, míšením italského obyvatelstva během římské doby a také stěhování obyvatel ve středověku, kdy po zničení arabské moci nad jižní Itálií byly na některá místa, i na Sicílii přesídleny románské rodiny ze severní Itálie, hlavně z oblasti [[Lombardie]]. [58] => [59] => == Osobnosti == [60] => [[Soubor:Partenza da Quarto.jpg|náhled|vlevo|250px|[[Expedice tisíce]]]] [61] => Italové jsou kulturně silný národ, který výrazně přispěl do pokladnice evropské, ba světové civilizace. [62] => [63] => V oblasti vědy lze jmenovat všestranného renesančního génia [[Leonardo da Vinci|Leonarda da Vinciho]], vynálezce barometru [[Evangelista Torricelli|Evangelistu Torricelliho]], astronomy [[Galileo Galilei|Galilea Galileiho]] a [[Giordano Bruno|Giordana Bruna]], fyziky [[Guglielmo Marconi|Guglielma Marconiho]] a [[Alessandro Volta|Alessandra Voltu]], z nedávných let pak kupříkladu fyzika [[Enrico Fermi|Enrica Fermiho]] či [[Rita Levi-Montalcini|Ritu Levi-Montalciniovou]]. Nobelovu cenu za fyziku má krom uvedených též [[Emilio Gino Segrè]], [[Carlo Rubbia]] a [[Riccardo Giacconi]]. Nobelovu cenu za fyziologii [[Mario Capecchi]], [[Renato Dulbecco]], [[Salvador Luria]], [[Daniel Bovet]] a [[Camillo Golgi]]. Za chemii pak [[Giulio Natta]]. [64] => [65] => Voltovým oponentem při výzkumu elektřiny byl [[Luigi Galvani]]. [[Leonardo Fibonacci]] byl patrně nejvýznamnějším středověkým matematikem, který mj. do Evropy zavedl arabské číslice. Turínský matematik [[Joseph-Louis Lagrange]] založil variační počet. Zakladatelem teorie množin byl [[Giuseppe Peano]]. Teorii pravděpodobnosti ustavoval [[Gerolamo Cardano]]. Matematik [[Niccolò Fontana Tartaglia]] studoval dráhy dělových koulí. První ženou, která napsala učebnici matematiky a stala se profesorkou této vědy, byla [[Maria Gaetana Agnesiová]]. Matematickou biologii provozoval [[Vito Volterra]]. [66] => [67] => [[Amedeo Avogadro]] započal moderní výzkum plynů. Zakladatelem histologie byl [[Marcello Malpighi]], experimentální biologie [[Francesco Redi]], účetnictví [[Luca Pacioli]]. [[Bonaventura Cavalieri]] byl významný geometr a průkopník optiky. Saturnovy měsíce objevil Janovan [[Giovanni Domenico Cassini]]. [[Giuseppe Piazzi]] objevil první trpasličí planetku, povrch Marsu mapoval [[Giovanni Schiaparelli]]. [[Lazzaro Spallanzani]] proslul výzkumem netopýrů, a tím pádem echolokace. Přístroj vynálezce [[Antonio Meucci|Antonia Meucciho]] je někdy považován za první telefon. Rozvoj knihtisku ovlivnil tiskař [[Aldus Manutius]]. [68] => [69] => V oblasti humanitních a sociálních věd vynikli zakladatel moderní politické filozofie [[Niccolò Machiavelli]] či nejvýznamnější scholastický myslitel [[Tomáš Akvinský]]. Italské osvícenství reprezentoval především [[Giambattista Vico]]. Klasikem humanistické filozofie je [[Pico della Mirandola]]. Platónským filozofem, ale také významným hermetikem byl [[Marsilio Ficino]]. Raným filozofickým odpůrcem trestu smrti byl [[Cesare Beccaria]]. Velice vlivnou reinterpretaci marxismu nabídl filozof [[Antonio Gramsci]]. V posledních letech je hojně citován filozof [[Gianni Vattimo]], tzv. filozofii informace rozvíjí oxfordský profesor [[Luciano Floridi]]. [[Maria Montessori]] vytvořila unikátní pedagogický systém. Významným sociologem a ekonomem byl [[Vilfredo Pareto]]. [[Franco Modigliani]] získal roku 1985 Nobelovu cenu za ekonomii. V medicejské éře sepsal důležité ''Dějiny Itálie'' historik [[Francesco Guicciardini]]. Významným historikem a také prezidentem mezinárodního PEN klubu byl [[Benedetto Croce]]. Nepravost ''Konstantinovy donace'' prokázal filolog [[Lorenzo Valla]]. Klasikem hudební teorie je benediktinský mnich [[Guido z Arezza]]. Objevitelem v Údolí králů se stal archeolog [[Giovanni Battista Belzoni]]. Ač ji vedl do slepých uliček, moderní kriminologii zakládal [[Cesare Lombroso]]. [70] => [71] => Za největší politické osobnosti italských dějin bývají považováni zakladatelé národa a revolucionáři [[Giuseppe Garibaldi]] a [[Giuseppe Mazzini]]. Evropské dějiny ovšem silně ovlivnily i [[Lorenzo I. Medicejský]] či [[Benito Mussolini]]. Z poválečných politiků si sympatie celého světa získal premiér [[Aldo Moro]], když se stal obětí levicových teroristů. Pacifista [[Ernesto Teodoro Moneta]] získal Nobelovu cenu za mír. Prezidentem Evropské centrální banky se stal [[Mario Draghi]]. Drtivá většina papežů byla Italy, nicméně nejznámějším italským duchovním je [[František z Assisi]], zakladatel františkánského řádu. Slavné řády zakládali i další Italové - [[Benedikt z Nursie]] benediktínský, [[Jan Bosco]] salesiánský. Náboženským revolucionářem byl [[Girolamo Savonarola]]. Nejslavnější italskou mystičkou [[Kateřina Sienská]]. [72] => [73] => Svými cestovatelskými objevy hýbali dějinami [[Kryštof Kolumbus]] a [[Marco Polo]], ale i [[Giovanni da Verrazzano]], [[Amerigo Vespucci]], [[John Cabot]], [[Matteo Ricci]], [[Giovanni Carpini]] či [[Antonio Pigafetta]]. Proslulým aviatikem byl [[Umberto Nobile]]. [74] => [75] => Čtyři z nejslavnějších světových malířů, [[Michelangelo Buonarroti]], [[Sandro Botticelli]], [[Raffael Santi]] a [[Tizian]], byli Italy. I výše zmíněný Leonardo da Vinci byl krom jiného významným malířem. Moderní malířství pak nepopiratelně a zásadně ovlivnil [[Amedeo Modigliani]]. Ze starších autorů je stále více doceňován též [[Caravaggio]]. Také extravagantní pokusy (známé portréty z ovoce) [[Giuseppe Arcimboldo|Giuseppeho Arcimbolda]] docenili až některé moderní umělecké směry, například surrealismus. [76] => [77] => O životě většiny jmenovaných bychom věděli jen málo, nebýt zakladatele kunsthistorie [[Giorgio Vasari|Giorgia Vasariho]]. Jeho snahy byly usnadněny tím, že Itálie byla několik století epicentrem výtvarného umění a dějiny italského malířství jsou z velké části dějinami malířství evropského. Již v gotice se objevili někteří vrcholní tvůrci ([[Cimabue]], [[Duccio di Buoninsegna]], [[Simone Martini]]). Průkopníkem perspektivy v malířství byl [[Paolo Uccello]]. Ovšem vrcholným obdobím italského výtvarného umění byla bezpochyby renesance. Krom již uvedených jsou v dějinách umění vyzdvihováni [[Giotto di Bondone]], [[Tintoretto]], [[Masaccio]], [[Paolo Veronese]], [[Fra Angelico]], [[Andrea Mantegna]], [[Giorgione]], [[Andrea del Verrocchio]], [[Piero della Francesca]], [[Pietro Perugino]], [[Domenico Ghirlandaio]], [[Giovanni Bellini]], [[Antonio Allegri da Correggio]], [[Andrea del Sarto]], [[Antonello da Messina]], [[Filippo Lippi]], [[Pinturicchio]], [[Pisanello]] či [[Vittore Carpaccio]]. S manýrismem jsou spjati [[Bronzino]], [[Parmigianino]] a [[Pontormo]]. Rokokovým klasikem je [[Giovanni Battista Tiepolo]]. Nejvýznamnějšími barokními malíři jsou [[Guido Reni]] a [[Artemisia Gentileschiová]]. Významným krajinářem 18. století byl [[Giovanni Antonio Canal]]. Do epochy romantismu spadá dílo [[Francesco Hayez|Francesca Hayeze]]. Představitelem surrealismu byl [[Giorgio de Chirico]]. [78] => [79] => Sochař [[Donatello]] se stal přímo symbolem své disciplíny. Renesanční sochařství rozvíjel [[Jacopo Sansovino]], umění reliéfů v této epoše pak [[Lorenzo Ghiberti]]. Neoklasicistické sochy tvořil [[Antonio Canova]], manýristické [[Benvenuto Cellini]]. [80] => [81] => Ve Florencii prosadil renesanční architekturu [[Filippo Brunelleschi]], hlavním architektem slavné benátské renesanční éry byl [[Andrea Palladio]], do Milána a Říma tento styl vnesl [[Donato Bramante]]. [[Gian Lorenzo Bernini]] je zřejmě nejvýznamnějším barokním architektem. Významnými modernistickými architekty jsou [[Renzo Piano]], [[Richard Rogers]] (rodák z Florencie) či [[Aldo Rossi]]. [82] => [83] => Nejslavnějšími italskými skladateli vážné hudby jsou [[Giuseppe Verdi]], [[Giacomo Puccini]], [[Gioacchino Rossini]], [[Antonio Vivaldi]] či [[Ruggero Leoncavallo]]. K zakladatelům žánru opery patří například též [[Claudio Monteverdi]] či [[Vincenzo Bellini]]. Neapolskou operní školu založil [[Alessandro Scarlatti]]. Jako skladatel madrigalů proslul [[Carlo Gesualdo]]. [[Ennio Morricone]] je možná nejslavnějším autorem filmové hudby všech dob. I [[Nino Rota]] se proslavil filmovou hudbou, především k filmu ''Kmotr''. [84] => [85] => Z interpretů dosáhli velké proslulosti tenoři [[Enrico Caruso]], [[Luciano Pavarotti]] a [[Andrea Bocelli]]. Houslový virtuóz [[Niccolò Paganini]] se stal přímo ikonickou postavou svého oboru, stejně jako [[Antonio Stradivari]] v houslařství. [[Bartolomeo Cristofori]] je považován za vynálezce klavíru. [86] => [87] => V oblasti populární hudby, kde tradičně dominují Britové a Američané, se dokázal celosvětově prosadit [[Eros Ramazzotti]] a někteří představitelé tzv. italopopu 70. let jako [[Toto Cutugno]] nebo skupina [[Ricchi e Poveri]]. První velký mezinárodní italský pop hit ''Volare'' z roku 1958 napsal [[Domenico Modugno]]. [88] => [89] => Velikou tradici má v Itálii filmové umění, režiséři [[Federico Fellini]], [[Luchino Visconti]], [[Michelangelo Antonioni]], [[Roberto Rossellini]] či [[Vittorio de Sica]], zhusta představitelé tzv. neorealismu, patří ke klasikům světového filmu. Řadu ocenění z filmových festivalů nastřádal režisér [[Bernardo Bertolucci]]. Oscara získal [[Giuseppe Tornatore]] a [[Roberto Benigni]], šestkrát na něj byl nominován [[Mario Monicelli]]. Významnými tvůrci byli i [[Franco Zeffirelli]] či [[Francesco Rosi]]. Mnoho z těchto režisérů se prosadilo díky schopnostem filmových producentů, jakými byli [[Carlo Ponti]] a [[Dino De Laurentiis]]. [[Pier Paolo Pasolini]] dráždí dodnes diváky i filmové teoretiky svými avantgardními pokusy. [[Sergio Leone]] se pak prosadil v Hollywoodu. [90] => [91] => V neorealistických snímcích se proslavil herec [[Marcello Mastroianni]]. Celosvětová sláva neminula ani herečky [[Sofia Lorenová|Sofii Lorenovou]], [[Claudia Cardinalová|Claudii Cardinalovou]], [[Gina Lollobrigida|Ginu Lollobrigidu]] a [[Isabella Rosselliniová|Isabellu Rosselliniovou]]. Oscara získala [[Anna Magnani]]. Zejména v 70. a 80. letech byla italská kinematografie, podobně jako francouzská, schopná konkurovat Hollywoodu i v oblasti populárního filmu, zejména v žánru komedie. Za hranice své země pronikli [[Paolo Villaggio]] (známý ze série ztřeštěných komedií o účetním Fantozzim) či dvojice [[Bud Spencer]] a [[Terence Hill]] (vlastními jmény Carlo Pedersoli a Mario Girotti). V modelingu (a nakonec i ve filmu) se prosadila modelka [[Monica Bellucciová]]. [92] => [93] => [[Carlo Goldoni]] a [[Luigi Pirandello]] patří k nejslavnějším světovým dramatikům. Také v oblasti prózy a poezie je několik Italů, kteří patří do kánonu světové kultury, zejména [[Dante Alighieri]], [[Francesco Petrarca]] a [[Giovanni Boccacio]]. Pro vývoj italské literatury byl velmi významný též [[Torquato Tasso]] či [[Giacomo Leopardi]]. Utopií ''Sluneční stát'' se proslavil [[Tommaso Campanella]]. Spisovatel [[Ludovico Ariosto]] je autorem pojmu humanismus. Klíčovým představitelem tzv. Risorgimenta byl [[Alessandro Manzoni]]. Vpravdě renesančním, tedy všestranným umělcem byl [[Leon Battista Alberti]]. K důležitým autorům patřili též [[Giuseppe Tomasi di Lampedusa]], [[Ugo Foscolo]], [[Antonio Tabucchi]] či představitel verismu [[Giovanni Verga]]. V žádné učebnici světové literatury nemůže chybět zakladatel futurismu [[Filippo Tommaso Marinetti]]. Důležitým teoretikem futurismu byl i [[Umberto Boccioni]]. [[Dario Fo]], [[Eugenio Montale]], [[Grazia Deleddaová]], [[Salvatore Quasimodo]] a [[Giosuè Carducci]] získali Nobelovu cenu za literaturu. [[Alberto Moravia]] ukázal světu ve 2. polovině 20. století literární podobu neorealismu. Z dalších poválečných autorů zaujal zejména [[Umberto Eco]], představitel postmodernismu. V jeho stopách silně esejistické prózy jde [[Claudio Magris]]. Za hranice pronikli též [[Primo Levi]], [[Dino Buzzati]], [[Cesare Pavese]], [[Italo Calvino]], [[Natalia Ginzburgová]] či [[Elsa Morante]], Moraviova manželka. Nejvýznamnějšími představiteli dětské literatury jsou [[Gianni Rodari]] a [[Edmondo De Amicis]], dobrodružné pak [[Emilio Salgari]], tvůrce slavného Sandokana. Nejslavnějším italským komiksovým autorem je [[Hugo Pratt]]. Operními libretisty [[Pietro Metastasio]], [[Arrigo Boito]] či [[Lorenzo da Ponte]]. Novinářkou pak [[Oriana Fallaci]]ová. [94] => [95] => Italové milují sport, zejména fotbal. K legendárním italským fotbalistům patří [[Giuseppe Meazza]], [[Silvio Piola]], [[Luis Monti]], [[Paolo Rossi]], [[Paolo Maldini]], [[Roberto Baggio]], [[Fabio Cannavaro]] či [[Andrea Pirlo]]. [[Alberto Tomba]] je nejslavnějším italským sjezdovým lyžařem, se třemi zlatými olympijskými medailemi. Čtyři zlaté z olympiád má plavkyně [[Federica Pellegriniová]]. Nejslavnějším horolezcem světa je [[Reinhold Messner]], rodák z italského Brixenu. [96] => [97] => Velmi populární je v Itálii též motorový sport: [[Valentino Rossi]] je zřejmě nejslavnějším motocyklovým jezdcem všech dob, automobilový závodník [[Enzo Ferrari]] po konci své kariéry založil proslulou automobilku, jíž dal jméno. Také zakladatel známé francouzské automobilky [[Ettore Bugatti]] byl Ital, stejně jako zakladatelka pařížské módní a kosmetické firmy [[Nina Ricci]]. Itálie je po Francii vůbec druhým evropským centrem módy, což dosvědčují jména módních návrhářů jako [[Gianni Versace]], [[Giorgio Armani]], či dvojice [[Domenico Dolce]] a [[Stefano Gabbana]] (majitelů firmy Dolce & Gabbana). [98] => [99] => [[Giacomo Casanova]] je znám jako jeden z největších milovníků dějin. [100] => [101] => Z určitého pohledu lze do italských dějin zařadit i dějiny starověkého Říma i s jeho největšími osobnostmi: [[Julius Caesar|Caesar]], [[Nero]], [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]], [[Lucretius]], [[Marcus Aurelius]] a mnozí další. [102] => [103] => == Odkazy == [104] => === Reference === [105] => [106] => [107] => === Externí odkazy === [108] => * {{Commonscat}} [109] => * {{Wikislovník|heslo=Ital}} [110] => {{Autoritní data}} [111] => [112] => [[Kategorie:Italové| ]] [113] => [[Kategorie:Románi]] [114] => [[Kategorie:Národy Evropy]] [115] => [[Kategorie:Etnické skupiny ve Slovinsku]] [] => )
good wiki

Italové

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Italikové','Galileo Galilei','Ugo Foscolo','Valentino Rossi','Anna Magnani','Marco Polo','Italo Calvino','Giuseppe Garibaldi','Rita Levi-Montalcini','Antonio Vivaldi','Lombardie','Niccolò Machiavelli'

Italikové

Lombardie

Lombardie je jedním z regionů v severní Itálii.