Array ( [0] => 14692266 [id] => 14692266 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Izolacionismus [uri] => Izolacionismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => [[Soubor:UncleSamShouldveStayedHome.jpg|náhled|Izolacionistický plakát - Strýček Sam měl zůstat doma]] [2] => [[Soubor:Noentanglements.jpg|náhled|Neplést se do zahraničních věcí - transparent z amerického protestu proti vstupu USA do války před [[Útok na Pearl Harbor|útokem na Pearl Harbor]]]] [3] => [4] => '''Izolacionismus''' (z [[Francouzština|franc.]] ''isoler'' – odloučit, osamostatnit) je [[politika|politická]] [[doktrína]] upřednostňující [[domácí politika|domácí politiku]] před [[Zahraniční politika|zahraniční]]. [5] => [6] => Obvykle kombinuje snahu minimálně se angažovat v zahraničí (odmítá vojenské a často i politické [[intervence]] ve věcech, které se přímo netýkají vlastního státu) a ekonomický [[protekcionismus]]. V dějinách se izolacionismus uplatňoval například v 30. letech 20. století v [[Spojené státy americké|USA]], kdy tehdejší vláda odmítla spolupracovat se státy zapojenými do konfliktů a věnovala se spíše domácím záležitostem. Ke změně tohoto přístupu došlo po [[druhá světová válka|druhé světové válce]]. V současné době praktikují izolacionismus různé státy, které se svým politickým zřízením neshodují se současnou mezinárodní scénou a bývají označované za nesvobodné či [[totalitarismus|totalitní]]. [7] => [8] => == Příklady izolacionistické politiky == [9] => === Čína === [10] => V Říši Středu byla [[Zakázané moře|tato politika]] uplatňována ve dvou obdobích: [11] => [12] => V říši [[Dynastie Ming|Ming]] od roku [[1371]] po dvě století a stal se významnou součástí bezpečnostní politiky. Hrozby [[Mongolové|Mongolů]] na severu a Japonců na jihu tehdy dominovaly politice vojenské i finanční. Politika zakázaného moře oslabovala vládu přesměrováváním zdrojů na nekončící konflikt s obchodníky, poškozovala ekonomiku a omezovala potenciálně obrovský zdroj příjmů z prodeje čínského zboží, ve světě vysoce žádaného a ceněného. Úřady nebyly schopny zákaz prosadit, obchod se zmilitarizoval a pokračoval jako ilegální [[pašeráctví]]. Roku [[1567]] se mingská vláda politiky zakázaného moře vzdala, což přineslo značný nárůst obchodu a ekonomický rozvoj pobřežních oblastí země. [13] => [14] => Ve druhé polovině 17. století byly zákazy námořního obchodu opakovány [[Říše Čching|říší Čching]]. Motivovány byly zejména snahou o podlomení pozic [[Čeng Čcheng-kung]]a, [[Dynastie Jižní Ming|jihomingského]] loajalisty ovládajícího jihozápadní [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]], a jeho nástupců. [15] => [16] => === Japonsko === [17] => '''''[[Sakoku]]''''' (鎖国, "uzavřená země") byla izolacionistická zahraniční politika v [[období Edo]] (1603–1867). Zakladatel tohoto období [[Iejasu Tokugawa|Iejasua Tokugawy]] v zásadě podporoval zahraniční obchod (byť pronásledoval křesťany), jeho nástupci však již razili '''politiku co největší izolace''' spočívající nejen v obchodní a politické ale též v oblasti kulturní. Japonci nesměli cestovat za hranice. Nesměli se dovážet cizí knihy a podobně. Spojení se světem bylo omezeno jen na určité styky s [[Čína|Čínou]], [[Portugalsko|Portugalskem]] a [[Nizozemsko|Nizozemím]] prostřednictvím přístavu na ostrůvku [[Dedžima]] v [[Nagasaki]]. Motivací této politiky bylo rozkladný vliv, který mělo pronikaní [[Katolicismus|katolického]] křesťanství a politická intervence (Španělů, Portugalců, Nizozemců,...) na japonskou společnost. Důsledkem této politiky se z [[Japonsko|Japonska]] stala izolovaná země bez vlivu na světové dění, která se v konečném důsledku ani nebyla schopná ani sama bránit. [18] => [19] => V roce 1853 přinutil pod hrozbou dělostřelby americký komodor [[Matthew Calbraith Perry|Matthew Perry]] japonskou vládu otevřít několik přístavů zahraničním lodím. Tento incident postupně přivedl k pádu aktuální vládu a poslední šógunát v Japonsku zanikl. Následovalo období [[Období Meidži|Meidži]] charakteristické nadšeným přijímáním moderních vymožeností. [20] => [21] => === Spojené státy americké === [22] => Uplatňovali v 30. letech 20. století, kdy tehdejší vláda odmítla spolupracovat se státy zapojenými do konfliktů a věnovala se spíše domácím záležitostem. Ke změně tohoto přístupu došlo po [[druhá světová válka|druhé světové válce]]. [23] => [24] => {{Pahýl}} [25] => {{Autoritní data}} [26] => {{Portály|Politika|Spojené státy americké}} [27] => [28] => [[Kategorie:Mezinárodní vztahy]] [29] => [[Kategorie:Zahraničněpolitické doktríny]] [] => )
good wiki

Izolacionismus

Izolacionistický plakát - Strýček Sam měl zůstat doma útokem na Pearl Harbor Izolacionismus (z franc. isoler - odloučit, osamostatnit) je politická doktrína upřednostňující domácí politiku před zahraniční.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'druhá světová válka','Spojené státy americké','totalitarismus','Zakázané moře','Dynastie Ming','1371','Mongolové','1567','Tchaj-wan (ostrov)','protekcionismus','období Edo','Čína'

1371

1567

Čína

Mongolové

Protekcionismus

Protekcionismus je ekonomická politika, která prosazuje ochranu národního trhu pomocí různých opatření.

Totalitarismus

Totalitarismus je politický systém, který se vyznačuje absolutním a neomezeným vládnutím jedné strany nebo jednotlivce.