Array ( [0] => 14726771 [id] => 14726771 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jílec [uri] => Jílec [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}}[[Soubor:Musee-de-lArmee-IMG 1100.jpg|náhled|Zdobený jílec ([[Musée de l'Armée]])]] [1] => [2] => '''Jílec''' je část [[meč]]e, ale i jiných zbraní, která slouží k jejich uchopení a ovládání. Jílec se skládá ze '''[[Záštita|záštity]]''', která je často křížová, '''rukojeti''' a '''hlavice'''. Součástí jílce může být i '''rikaso''', není však příliš časté. K záštitě nebo hlavici může být také připevněný '''řemínek''' nebo '''střapec'''. [3] => [4] => == Hlavice == [5] => '''Hlavice''' neboli hruška je zvětšená část na vršku rukojeti. Původně byly navržené, aby zabránily vyklouznutí meče z ruky. Okolo [[11. století]] se v Evropě vyráběly hrušky natolik těžké, že zároveň sloužily jako protizávaží [[čepel]]e. [6] => {{citace monografie [7] => | příjmení = Loades [8] => | jméno = Mike [9] => | titul = Swords and Swordsmen [10] => | rok = 2010 [11] => | vydavatel = Pen & Sword Books [12] => | místo = Great Britain [13] => | isbn=978-1-84884-133-8 [14] => | jazyk = en [15] => }} Tím zajistily těžiště vyváženosti v blízkosti jílce a umožnily tak plynulejší způsob boje. V závislosti na designu meče a [[šerm]]ířském stylu mohla být hruška také využita k zasažení nepřítele (například při použití techniky Mordhau). [16] => [17] => Hlavice se objevovaly v různých tvarech, mezi něž patřily zploštěné koule, půlměsíce, kotouče, kola a zvířecí či ptačí hlavy. Často jsou [[Rytec|vyrývané]] či [[Taušírování|vykládané]] různými vzory a příležitostně [[Zlacení|pozlacené]] a posázené drahými kameny. [[Ewart Oakeshott]] představil systém klasifikace středověkých tvarů hlavic ve své knize ''The Sword in the Age of Chivalry'' (1964). Tento systém se tak tematikou zařadil vedle jeho již zpracované typologie čepelí.Souhrn hlavic online můžete najít zde: [http://www.myarmoury.com/feature_oakeshott3.html myarmoury.com]. Typy Hlavic podle Oakeshotta jsou označeny velkými písmeny A-Z a podtypy jsou pak označeny číslicemi. [18] => [19] => {{ol|list-style-type=upper-alpha| [20] => {{li|hlavice "brazilský ořech", která je odvozená od klasického [[Vikingové|vikingského]] meče.}} [21] => {{li|více zaoblená a kratší verze typu A. B1 je varianta s rovným spodním okrajem, tento typ je známý jako "houba"}} [22] => {{li|typ "třírohý klobouk", odvozen od vikingského meče}} [23] => {{li|mohutnější a o něco pozdější varianta typu C}} [24] => {{li|varianta typu D se špičkou v úhlu}} [25] => {{li|hranatější varianta typu E}} [26] => {{li|prostý kotouč. G1 a G2 jsou kotoučové hlavice zdobené [[ornament]]y (G1 má ornament květinový, G2 naopak v podobě ulity), obě varianty jsou specifické pro [[Itálie|Itálii]]}} [27] => {{li|kotouč se zkosenými okraji. Jeden z nejběžnějších typů, používán od [[10. století|10.]] do [[15. století]]. H1 je oválná varianta}} [28] => {{li|kotouč se širokými zkosenými okraji, vnitřní kotouč je mnohem menší než u typu H. I1 je šestiúhelníková varianta}} [29] => {{li|stejný typ jako I, ale zkosené okraje jsou hluboce vydlabané. J1 je propracovanější typ hlavice v klasickém tvaru kola}} [30] => {{li|velmi široká a placatá varianta typu J, populární v období [[Pozdní středověk|pozdního středověku]]}} [31] => {{li|podlouhlý typ tvaru jetele, tento typ je neobvyklý a pravděpodobně se nacházel jen ve [[Španělsko|Španělsku]] ve [[12. století|12.]] a [[13. století]]}} [32] => {{li|pozdní varianta vikingského typu hlavice s několika lalůčky, často nalezená na podobiznách v hrobkách z období mezi lety [[1250]]–[[1350]] v jižním [[Skotsko|Skotsku]] a severní [[Anglie|Anglii]], exemplářů se však dochoval jen malý počet}} [33] => {{li|tvar lodě, vzácný jak v umění, tak v počtu dochovaných exemplářů}} [34] => {{li|neobvyklý typ půlměsícového tvaru}} [35] => {{li|neobvyklý štítový tvar, známý pouze ze sochy v katedrále v [[Norimberk]]u}} [36] => {{li|květinový tvar, známý pouze z uměleckého zachycení mečů}} [37] => {{li|neobvyklý kulový tvar, většinou řazen do [[9. století|9.]] a 10. století}} [38] => {{li|neobvyklý typ ve tvaru kostky s uříznutými rohy}} [39] => {{li|typ "fík", "hruška" nebo "zátka od voňavky" (tvar připomíná zátku od [[flakón]]ku s voňavkou), poprvé použit na začátku [[14. století]], ale častěji se začal používat až po roce [[1360]] a do [[16. století]] vznikla spousta tvarů odvozených od tohoto typu (například T1 a T5 jsou varianty tohoto základního typu)}} [40] => {{li|"klíčový" typ z druhé poloviny 15. století}} [41] => {{li|hlavice "rybí ocas" z 15. století s variantami V1 a V2}} [42] => {{li|tvar "zdeformovaného kola"}} [43] => }} [44] => {{ol|start=26|list-style-type=upper-alpha| [45] => {{li|čtvercový tvar, podtypy jsou použity, aby přesně určily oblast a věk, Z1 a Z2b jsou nejběžnější v jihovýchodní Evropě, Z3 neboli "kočičí hlava" je typický pro benátské meče, Z4 je typický pro Srbsko a Bosnu}} [46] => }} [47] => [48] => == Rukojeť == [49] => [[Soubor:Části meče.png|náhled|Části meče|450px]] [50] => '''Rukojeť''' slouží k uchopení meče. Většinou byla ze [[Dřevo|dřeva]] nebo z [[Kovy|kovu]] a často potažená neopracovanou pevnou [[Useň|kůží]]. [[Žraloci|Žraločí]] kůže se ukázala jako nejodolnější v mírném podnebí, ale její stav se zhoršoval v teplém klimatu, a proto začala být v druhé polovině [[19. století]] populární [[Pryž|guma]]. U spousty typů mečů se místo toho volila kůže [[Rejnoci|rejnočí]]. Ať už byl materiál pro potažení rukojeti jakýkoli, většinou k ní byl přilepený, a ještě připevněný [[drát]]kem, který byl ve spirále kolem rukojeti obtočen. [51] => [52] => == Záštita == [53] => To, že křížová záštita chrání celou šermířovu roku před protivníkovým mečem, je mylná domněnka. Záštita, která chrání celou ruku, je zapotřebí teprve až po odložení [[štít]]u a plátové rukavice. Křížová záštita však chránila šermířovu ruku před útoky, kdy nepřítel záměrně nechal sklouznout čepel po meči s úmyslem useknout nebo poranit ruku. [54] => [55] => Jelikož se rané meče vždy používaly ve spojení se štítem, neměly opravdovou záštitu, ale spíše jakýsi typ zarážky, která zabraňovala, aby ruka při výpadech sklouzávala k čepeli. [56] => [57] => Od 11. století se záštity evropských mečů začaly vyrábět ve tvaru rovného prutu, který byl kolmý k čepeli. Tato záštita byla později známá též jako quillon. [58] => [59] => Počínaje 16. stoletím začaly být záštity v Evropě čím dál propracovanější s dodatečnými smyčkami, zákrutami či záhyby, které chrání ruku. Jedinému zahnutému prutu podél prstů (zhruba paralelně s rukojetí/čepelí a kolmo k jakékoli křížové záštitě) se říkalo '''chránič kloubů'''.[http://www.finedictionary.com/Knuckle-bow.html FineDictionary citation] of Chambers's Twentieth Century Dictionary: "the curved part of a sword-guard that covers the fingers" [60] => [61] => Pruty mohly být také doplněny či nahrazeny kovovými destičkami, které mohly být ozdobené ornamenty. Takový návrh později dostal oblíbené označení "koš" a mečů s jílci ve tvaru koše je velké množství. [62] => [63] => Zaměření na výpadové útoky s rapíry a [[Vycházkový kord|kordy]] zároveň odhalilo zranitelnost na útoky tohoto typu. Do 17. století začaly být vyráběny záštity, jež obsahovaly pevný štít o průměru okolo dvou palců, který obklopoval celou čepel. Starší typy této záštity si zachovaly quillon, který byl u novějších typů odstraněn a tento typ získal označení [[číška (zbraně)|číška]]. Tento novější typ se stal základem záštit moderních [[fleret]]ů a [[kord]]ů. [64] => [65] => == Rikaso == [66] => '''Rikaso''' je tupá část meče těsně pod záštitou. U vyvinutějších jílců je chráněné prodloužením záštity. [67] => David Haring, ed. "The Complete Encyclopedia of Weapons" Gallery Press, 1980, p. 48 U [[Obouruční meč|obouručních mečů]] rikaso poskytovalo pozici pro třetí ruku a tím držiteli umožňovalo mít ruce dál od sebe pro lepší páku. [68] =>
[69] => [70] => == Řemínek == [71] => [[Soubor:Farben Troddeln Faustriemen.jpg|350px|náhled|Německo 19. století: Různé typy a barvy střapců na řemínkách.]] [72] => [[Soubor:Sword knot.jpg|náhled|350px| Německý ''Stichdegen'' (slavnostní meč) s řemínkem neboli ''Troddel''. Při nošení byl řemínek omotán kolem žáštíty, nebo provlečen přes očko v žáštítě.]] [73] => [74] => '''Řemínek''' na jílci, někdy také označovaný jako popruh či '''střapec''', je tenké lanko omotané kolem ruky, aby nedošlo k vyklouznutí a ztrátě meče. Řemínek bývá nejčastěji z kůže, ale někdy také ze tkaného zlata, stříbrných prutů a častěji z kovové krajky. Přestože mají praktické využití, často sloužily jako dekorace. Například [[Britská armáda]] si ke konci 19. století pro důstojníky pěchoty osvojila bílý kožený řemínek s velkým uzlem tvaru [[Žalud (plod)|žaludu]], který byl zhotoven ze [[Zlato|zlatého]] drátku. Tento typ žaludových střapců měl třásně na konci zajištěné tak, že se vlákna nemohla rozdělit, zaplést se do sebe nebo se ztratit. Spousta řemínků byla také hedvábných a do látky byl ve specifických vzorcích všit kovový drátek z kvalitní ozdobné slitiny zlata nebo stříbra. [75] => [76] => Umění a historie střapců jsou známé pod francouzským ''passementerie'' či německým ''Posamenten''. Vojenská výroba řemeslníků zvaných ''passementiers'' (výrobců okrasných stužek, krajek, šňůrek nebo nášivek) je zjevná v katalozích různých vojenských [[Uniforma|uniforem]] a [[Korunovační klenoty|korunovačních klenotů]] z předešlých století. Širší forma umění ''passementerie'' s odděleními, jako jsou Dekorace, Duchovenstvo a šlechta, Čalounění, Armáda či Vozy a livreje, je pokryta v několika knihách na toto téma, z nichž žádná není v angličtině či češtině. [77] => [78] => [[Indie|Indické]] meče měly střapec provlečený očkem na konci hlavice. [79] => [80] => Čínské meče, jak ''[[ťien]]'', tak ''[[dao (sword)|dao]]'', také často měly připevněné střapce nebo lanka. Na východě měly řemínky jak dekorativní, tak praktickou funkci a zacházení se střapcem je součástí některých ''jian'' představení. [81] => [82] => == Jílcový kroužek == [83] => [[Soubor:BUC-FA09D7 Silver sword hilt ring (FindID 417678).jpg|náhled|vpravo|Stříbrný jílcový kroužek]] [84] => Kroužek na jílci není nutnou součástí zbraně a slouží pouze jako ozdoba. [85] => [86] => == Odkazy == [87] => [88] => === Reference === [89] => {{Překlad|en|Hilt|815066101}} [90] => [91] => [92] => === Externí odkazy === [93] => * {{Commonscat}} [94] => * {{Wikislovník|heslo=jílec}} [95] => [96] => [[Kategorie:Chladné zbraně]] [] => )
good wiki

Jílec

Zdobený jílec (Musée de l'Armée) Jílec je část meče, ale i jiných zbraní, která slouží k jejich uchopení a ovládání. Jílec se skládá ze záštity, která je často křížová, rukojeti a hlavice.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Musee-de-lArmee-IMG 1100.jpg','meč','šerm','Rytec','čepel','Indie','Kategorie:Chladné zbraně','dao (sword)','ornament','Žalud (plod)','Uniforma','Soubor:Sword knot.jpg'

Čepel

Indie

Meč

Ornament

Rytec

Šerm

Uniforma