Array ( [0] => 15486562 [id] => 15486562 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jóga [uri] => Jóga [3] => Björk - Jóga.jpg [img] => Björk - Jóga.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte| jiné=[[hatha jóga]] (tělesné cvičení)}} [1] => '''Jóga''' (v [[dévanágarí]] योग, v původním konkrétním významu znamená [[jho]], nejbližší český překlad ''spojení'') znamená obnovení spojení individuálního Já ([[Átma]]n) s universálním Bytím ([[Brahman]] (=Brahma) / [[paramátman]]). Sanskrtský výraz ''jóga'', odvozený od slovního kořenu ''judž'', má mnoho různých významů,{{Citace monografie | příjmení = Monier-Williams | jméno = Monier M. Sir | rok = 1990 | titul = A Sanskrit-English dictionary | vydavatel = Motilal Banarsidass Publishers | místo = [[Dillí|Delhi]], [[India]] | isbn = 81-208-0069-9 | jazyk = en}} z nichž nejužívanější jsou: připoutat, spojit, sjednotit, jednota nebo ovládnout.{{Citace monografie | příjmení = Flood | jméno = Gavin | rok = 1996 | titul = An Introduction to Hinduism | vydavatel = Cambridge University Press | místo = [[Cambridge]], [[Anglie]] | isbn = 0-521-43878-0 | jazyk = en| url-access = registration | url = http://archive.org/details/introductiontohi0000floo}} [2] => [3] => Jóga je tedy čisté bytí v tady a teď, poznání sebe sama, svého pravého já, a božství prostřednictvím uvědomování a zmenšení ega.{{Zdroj?}} [4] => [5] => Nejstarší zmínky o józe pocházejí z [[bráhmany|bráhman]] (900 až 500 př. n. l.) jako o asketických praktikách světců. V [[upanišady|upanišadách]] se mluví o způsobech meditace a uctívání,{{Citace monografie [6] => | příjmení = Zbavitel [7] => | jméno = Dušan [8] => | odkaz na autora = Dušan Zbavitel [9] => | titul = Upanišady [10] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:e8261790-690d-11e5-bd61-005056825209 [11] => | vydání = 1 [12] => | vydavatel = DharmaGaia [13] => | místo = [[Praha]] [14] => | počet stran = 446 [15] => | isbn = 80-86685-34-9 [16] => | jazyk = cs [17] => | rok = 2004 [18] => }} které pochází z let kolem 900 př. n. l. Nejznámější zmínky o józe pocházejí z [[Bhagavadgíta|Bhagavadgíty]] (200 př. n. l.) a [[Pataňdžali]]ho jóga súter (300 až 200 př. n. l.).{{Citace elektronické monografie [19] => | příjmení = Sparrowe [20] => | jméno = Linda [21] => | odkaz na autora = [22] => | titul = The History of Yoga [23] => | url = http://www.yogajournal.com/history/printarticle.html [24] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070823160217/http://www.yogajournal.com/history/printarticle.html [25] => | datum vydání = 2003 [26] => | datum aktualizace = [27] => | datum přístupu = 23-1-2009 [28] => | vydavatel = [http://www.yogajournal.com Yoga Journal] [29] => | místo = [30] => | jazyk = en [31] => | datum archivace = 23-08-2007 [32] => | nedostupné = ne [33] => }} [34] => == Přehled == [35] => Cestou jógy je možné překonat nepravé ego (''ahankára''); toto falešné ego zastírá pohled na pravou podstatu bytí a činí nás nešťastnými, neboť se upínáme na dočasnou hmotnou existenci v podobě našeho hmotného těla a hmotného světa, které jsou zdroji utrpení (''duhkha''). Podle filosofie jógy je pravou podstatou života věčné bytí (''sat''), vědomí (''čit'') a blaho (''ánanda''). S touto podstatou se jogín na konci své cesty trvale ztotožní, což se nazývá osvícení nebo osvobození (''[[mókša]]''). Povaha tohoto ztotožnění je v různých školách jógy ([[daršany]]) různě definována. [36] => [37] => === Bhagavad Gita === [38] => {{Viz též|Bhagavadgíta}} [39] => ''Bhagavadgíta'', v [[dévanágarí]]: भगवद् गीता, a v českém překladu „Píseň Vznešeného“, je jednou z nejvýznamnějších posvátných knih [[Hinduismus|hinduismu]]. Její autoritu přijímají všechny hlavní [[Indická filosofie|hinduistické filosofické školy]] nazývané také [[daršan]]y. Je součástí rozsáhlého staroindického eposu [[Mahábhárata]] (kapitoly 25–42 knihy ''Bhíšmaparvan''). Mahábhárata vznikala postupným přidáváním a rozšiřováním v letech 800 až 400 př. n. l. a Bhagavadgíta byla pravděpodobně dokončena v období kolem roku 200 př. n. l.{{Citace monografie | překladatelé = Jan Filipský a Jaroslav Vacek | titul = Bhagavadgíta | vydání = 2 | místo = [[Praha]] | vydavatel = Votobia | rok = 2000 | počet stran = 243 | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:c56185e0-2e6b-11e6-a3d3-001018b5eb5cv | isbn = 80-7220-028-3 | jazyk = cs}}KNOTKOVÁ-ČAPKOVÁ, B. a kol. ''Základy asijských náboženství I''. Univerzita Karlova v Praze 2004. (česky) [40] => [41] => V [[Bhagavadgíta|Bhagavadgítě]] je sanskrtské slovo ''jóga'' užito v mnoha spojitostech a významech: [42] => [43] => * '''Karmajóga''' – jóga nesobecké činnosti. Jógin se snaží o nesobecký život a nesobeckou službu druhým bytostem; touto jógou se očišťuje charakter člověka, mysl i [[vědomí]]. [44] => * '''Bhaktijóga''' – jóga lásky a oddanosti; v této józe žák, [[Bhakti|bhakta]], uctívá božstvo v některé jeho podobě či formě ([[Višnu]], [[Šiva]] ap.) a odevzdává mu svůj život. Láska a sebeobětování ruší iluzi nepravého ega a jógin dosahuje osvícení. [45] => * '''Džňánajóga''' – jóga poznání a moudrosti; jógin takto dospívá k sebepoznání a osvícení studiem a meditací. [46] => [47] => === Jóga sútry === [48] => {{Viz též|Pataňdžali}} [49] => Pataňdžali (v dévanágarí पतञ्जलि ) je znám jako autor ''jóga súter'' a obšírného komentáře ''Mahábhášja'' na ''Pániniho'' Osmero pojednání (''Aštadhjájí''), kde komentuje [[sanskrt]]skou gramatiku. Není ale dokázáno, že obě tato díla pocházejí od téhož autora; jeho nejznámějším dílem jsou [[Pataňdžaliho jógasútra|Jógasútry]], které komponoval v letech 200 až 150 př. n. l. Podle Pataňdžaliho samádhipáda je jóga: [50] => [51] =>
योगश्‍चित्तवृत्तिनिरोधः (''jógaš čitta-vrtti-niródhah'') – zastavení proměn mysli – Jóga sútra, samádhipáda 1.2
[52] => [53] => a vysvětluje v sadhanapáda osm odvětví jógy (''jógánga ánušthánád''), závislých na stavu vědomí (''džňánah díptih''), které vedou ke sjednocení (''vivékah khjátéh''): [54] => [[Soubor:Vrksasana.jpg|náhled|Vrks ásana]] [55] => # ''Jama'' – vývojem správného jednání – pravdivost (''satja''), nenásilnost (''ahimsá'') nesobeckost (''astéja''), mravnost (''brahmačarja'') a bezmajetnost (''aparigraha''); [56] => # ''Nijama'' – vývojem duchovních hodnot – čistota (''šauča''), soucit (''santóša''), askeze (''tapas''), studium véd (''svadhája''), oddanost Nejvyššímu pánu (''íšvarapranidhána''); [57] => # ''Ásana'' – vývojem držení těla (klasická hatha jóga); [58] => # ''Pránájáma'' – vývojem vdechu, výdechu a zadržení dechu; [59] => # ''Pratjáhára'' – vývojem nelpění na objektech smyslů; [60] => # ''Dháraná'' – vývojem zaměření smyslů; [61] => # ''Dhjána'' – vývojem meditace o [[paramátman]]; [62] => # ''Samádhi'' – vývojem spojení s paramátman; [63] => [64] => == Cesty == [65] => Lidé se liší svými city, myšlenkami, cíli a zálibami. Proto také existují různé jógové cesty, které vyhovují odlišným sklonům a vlohám různých lidí. Nejsou od sebe zcela oddělené; jsou spolu naopak navzájem provázány:{{Citace monografie|příjmení=Mahéšvaránanda|jméno=Paramhans|titul=Systém Jóga v denním životě|vydání=První|vydavatel=Mladá fronta|místo=Praha|rok=2006|počet stran=448|url=http://joga.cz/system|kapitola=Čtyři cesty jógy|url kapitoly=http://joga.cz/system/%C4%8Dty%C5%99i-cesty-j%C3%B3gy|strany=381|isbn=80-204-1277-8| jazyk = cs}} [66] => [67] => * ''Karmajóga'' se zabývá činy, jejich příčinami a následky. Každý skutek působí na tělo, mysl a vědomí, a podle úmyslu a etické hodnoty, s níž byl vykonán, pak vypadá i výsledek.Mahéšvarénanda 2006. Kapitola [http://joga.cz/system/%C4%8Dty%C5%99i-cesty-j%C3%B3gy/karmaj%C3%B3ga Karmajóga], s. 383. [68] => [69] => * ''Bhaktijóga'' je cestou oddanosti a lásky k Bohu i celému stvoření – k lidem, stejně jako ke zvířatům a celé přírodě.Mahéšvarénanda 2006. Kapitola [http://joga.cz/system/%C4%8Dty%C5%99i-cesty-j%C3%B3gy/bhaktij%C3%B3ga Bhaktijóga], s. 384. [70] => [71] => * ''Rádžajóga'' je nazývána také královskou cestou jógy nebo osmistupňovou stezkou. Je to cesta sebekázně a zahrnuje mimo jiné i techniky, které jsou nám známy – ásany, pránájámy, meditace a krije.Mahéšvarénanda 2006. Kapitola [http://joga.cz/system/%C4%8Dty%C5%99i-cesty-j%C3%B3gy/r%C3%A1d%C5%BEaj%C3%B3ga Rádžajóga], s. 385. [72] => [73] => * ''Džňánajóga'' je filozofická cesta. Studiem, cvičením a praktickými zkušenostmi vede k sebepoznání a k rozlišení mezi skutečností a neskutečností.Mahéšvarénanda 2006. Kapitola [http://joga.cz/system/%C4%8Dty%C5%99i-cesty-j%C3%B3gy/d%C5%BE%C5%88%C3%A1naj%C3%B3gaDžňánajóga Džňánajóga]{{Nedostupný zdroj}}, s. 388. [74] => [75] => * ''Hathajóga'' znamená disciplinované cvičení a jednání s využitím síly vůle a energie. Hathajóga zahrnuje šest očistných technik, šat krijí neboli šat karem.Mahéšvarénanda 2006. Kapitola [http://joga.cz/system/hathaj%C3%B3gov%C3%A9-krije Hathajógové krije], s. 351. [76] => == Jóga v Česku == [77] => [[Průkopník|Průkopnicí]] jógy v [[Československo|Československu]] byla Milada Bartoňová (1917–2008), Československo navštěvovali na pozvání vládních představitelů čelní představitelé jógy např. [[André van Lysebeth]], Mukund Vinájak Bhóle, Vishnudevananda Saraswati z [[Kanada|Kanady]], [[Višvaguru Mahéšvaránanda|Višvaguru Mahéšvaránada]] z [[Vídeň|Vídně]] a jiní. Širší veřejnosti byla roku 1972 zpřístupněna kniha André van Lysebetha ''Jóga'' a [[Tělovýchovná jednota]] Jóga Olomouc vydala v roce 1979 knihu Jaroslava Šedivého (1926–2002) ''Jóga očima lékaře.'' Lékaři studovali účinky jógy v [[Indie|Indii]] ve střediscích Višvayatan Jóga ášram v [[Nové Dillí|Novém Dillí]], v Kaival yadhama a Yoga Institute Santa Cruz v [[Bombaj]]i, dále pak v Yoga Sadhana Kerndra v [[Váránasí|Benáresu]]. Tato střediska prováděla na mezinárodní úrovni výzkum léčebných účinků jógy; takto získané poznatky byly aplikovány v psychiatrii a ve střediscích vrcholového sportu v Československu.{{Citace monografie [78] => | příjmení = Doležalová [79] => | jméno = Věra [80] => | titul = Jóga pomáhá léčit : poznatky z indických středisek léčby jógou [81] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:d8cc3312-1f65-4f8a-a563-5e52a67117f5 [82] => | vydavatel = Stratos [83] => | místo = Praha [84] => | rok vydání = 1993 [85] => | počet stran = 74 [86] => | isbn = 80-901472-0-8 [87] => }} V české [[Lékařství|medicíně]] jsou z pohledu [[Evidence-based medicine|praxe a ověřených zkušeností]] využívány některé prvky jógy v [[Rehabilitační lékařství|rehabilitačním lékařství]];{{Citace elektronické monografie [88] => | příjmení = Pluskalová [89] => | jméno = Veronika [90] => | titul = Využití prvků jógy v rehabilitaci z pohledu EBM [91] => | url = https://theses.cz/id/201gue/Veronika_Pluskalova_Vyuziti_prvku_jogy_v_rehabilitaci_z_p.pdf [92] => | vydavatel = [[Univerzita Palackého v Olomouci]] [93] => | místo = Olomouc [94] => | datum vydání = 05-05-2021 [95] => | datum přístupu = 2023-11-16 [96] => }} je třeba mít na paměti, že ne všechny prvky jógy jsou bezpečné.{{Citace monografie [97] => | příjmení = Broad [98] => | jméno = William J. [99] => | titul = Jóga: Fakta a mýty [100] => | titul původní = The Science of Yoga [101] => | překladatelé = Alexandra Fraisová [102] => | vydání = 1 [103] => | vydavatel = Euromedia Group - IKAR [104] => | místo = Praha [105] => | rok vydání = 2013 [106] => | počet stran = 310 [107] => | isbn = 978-80-249-2315-4 [108] => }} [109] => [110] => == Kritika == [111] => Bengálský marxistický filosof Debíprasád Čattopádhjáj (দেবীপ্রসাদ চট্টোপাধ্যায) napsal o józe:{{Citát|Tato cvičení nás vedou zpět k [[Primitivismus|primitivním]] dobám, k exotickým ritům divochů, v nichž nalézáme všechny druhy [[Čarodějnictví|kouzelnictví]], které je prováděno s představou, že budou získány podivuhodné síly, jež však není ničím jiným než nejnamáhavějšími cvičeními k přivození [[Duševní porucha|chorobných duševních stavů]].}} [112] => [113] => == Odkazy == [114] => [115] => === Reference === [116] => [117] => BONDY, Egon. ''Poznámky k dějinám filosofie. Díl 1. Indická filosofie''. Praha: Sdružení na podporu vydávání časopisů, 1991. 6 dílů (237 s.). (Vokno). [http://ndk.cz/uuid/uuid:22723c10-0b3a-11e7-a606-001018b5eb5c Dostupné online]. {{isbn|80-85239-07-8}} Část II., kapitola I. Klasické bráhmanské systémy, Jóga, s. 53, 54. [118] => [119] => [120] => === Literatura === [121] => ; v češtině [122] => * {{Citace monografie | příjmení1 = Janíček | jméno1 = Rudolf | příjmení2 = Skřivánek | jméno2 = Jaromír | titul = Bhagavadgíta, neboli, Zpěv Vznešeného | místo = Praha | vydavatel = Supraphon | rok = 1989 | počet stran = 212 | edice = Lyra Pragensis | svazek edice = 98 | url = http://ndk.cz/uuid/uuid:5e2f4ae0-87a8-11e3-bd09-005056827e51 | isbn = 80-7059-007-6 | jazyk = cs}} [123] => * {{Citace monografie [124] => | příjmení = Filipský [125] => | jméno = Jan [126] => | odkaz na autora = Jan Filipský [127] => | příjmení2 = Vacek [128] => | jméno2 = Jaroslav [129] => | titul = Bhagavadgíta [130] => | vydavatel = Votobia [131] => | místo = Praha [132] => | rok = 2000 [133] => | počet stran = 243 [134] => | url = http://ndk.cz/uuid/uuid:c56185e0-2e6b-11e6-a3d3-001018b5eb5c [135] => | isbn = 80-7220-028-3 [136] => | jazyk = cs [137] => }} [138] => * {{Citace monografie [139] => | příjmení = Lysebeth [140] => | jméno = André van [141] => | odkaz na autora = André van Lysebeth [142] => | titul = Jóga: lekce jógy [143] => | titul původní = Ma séance de yoga [144] => | vydání = 1 [145] => | místo = Praha [146] => | vydavatel = Argo [147] => | rok = 2000 [148] => | počet stran = 337 [149] => | isbn = 80-7203-272-0 [150] => | jazyk = cs [151] => }} [152] => * {{Citace monografie | příjmení = Mahéšvaránanda | jméno = Paramhans svámí | titul = Systém Jóga v denním životě | titul původní = System Yoga im täglichen Leben | vydání = 1 | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 446 | url = http://joga.cz/system | isbn = 80-204-1277-8 | jazyk = cs}} [153] => * {{Citace monografie | příjmení = Prabhupáda | jméno = A. Č. Bhaktivédánta Svámí | titul = Bhagavadgíta taková, jaká je, druhé vydání: s původními sanskrtskými texty, přepisem do latinského písma, českými synonymy, překlady a podrobnými výklady | místo = Praha | vydavatel = Bhaktivédánta Book Trust | rok = 1998 | počet stran = 926 | isbn = 91-7149-405-7 | jazyk = cs}} [154] => * {{Citace monografie [155] => | příjmení = Vacek [156] => | jméno = Jiří [157] => | odkaz na autora = Jiří Vacek [158] => | titul = Základy jógy a mystiky: Praktická učebnice vnitřního života [159] => | vydání = 2 [160] => | místo = Praha [161] => | vydavatel = J. Vacek [162] => | rok = 2006 [163] => | počet stran = 701 [164] => | isbn = 80-239-8508-6 [165] => | jazyk = cs [166] => }} [167] => * {{Citace monografie | příjmení = Zbavitel | jméno = Dušan | odkaz_na_autora = Dušan Zbavitel | titul = Upanišady | vydání = 1 | místo = Praha | vydavatel = DharmaGaia | rok = 2004 | počet stran = 446 | url = http://ndk.cz/uuid/uuid:e8ccb7d0-690d-11e5-bd61-005056825209 | isbn = 80-86685-34-9 | jazyk = cs}} [168] => * {{Citace monografie | příjmení = Zbavitel | jméno = Dušan | příjmení2 = Vacek | jméno2 = Jaroslav | titul = Průvodce dějinami staroindické literatury | vydání = 1 | místo = Třebíč | vydavatel = Arca JiMfa | rok = 1996 | počet stran = 537 | url = http://ndk.cz/uuid/uuid:7e94c0a0-97ed-11e6-9328-005056825209 | isbn = 80-85766-34-5 | jazyk = cs}} [169] => [170] => ; [171] => ; v cizích jazycích [172] => * {{Citace monografie | příjmení = Yogi | jméno = Maharishi Mahesh | rok = 1976 | titul = Bhagavad-Gita: A new translation and commentary | vydavatel = MIU Press Publication U1-17-975 | místo = Fairfield, Iowa, USA | isbn = 0-89186-000-2 | jazyk = en}} [173] => * {{Citace monografie | příjmení = Radhakrishnan | jméno = S | odkaz_na_autora = Sarvepalli Rádhakrišnan | titul = The Bhagavadgítá | místo = San Francisco, USA | vydavatel = Harper Collins | rok = 1993 | url = http://archive.org/details/bhagavadgitawith0000unse_m9g7 | isbn = 81-7223-087-7 | jazyk = en}} [174] => * {{Citace monografie | příjmení = Taimini | jméno = Dr. I. K | titul = The Science of Yoga, The Yoga-Sutras of Patanjali | místo = San Francisco, USA | vydavatel = Quest Books | rok = 1999 | isbn = 81-7059-001-9 | jazyk = en}} [175] => * {{Citace monografie | příjmení = Monier-Williams | jméno = Monier M. Sir | rok = 1990 | titul = A Sanskrit-English dictionary | vydavatel = Motilal Banarsidass Publishers | místo = Delhi, India | isbn = 81-208-0069-9 | jazyk = en}} [176] => * {{Citace monografie | příjmení = Flood | jméno = Gavin | rok = 1996 | titul = An Introduction to Hinduism | url = https://archive.org/details/introductiontohi0000floo_n5j0 | vydavatel = Cambridge University Press | místo = Cambridge, Anglie | isbn = 0-521-43878-0 | jazyk = en}} [177] => [178] => === Související články === [179] => * [[Hatha jóga]] [180] => * [[Bhagavadgíta]] [181] => * [[Pataňdžali]] [182] => * [[Pánini]] [183] => * [[Upanišady]] [184] => * [[Brahman]] [185] => * [[Májá]] [186] => * [[Kundalini jóga]] [187] => * [[Relaxační techniky pro děti]] [188] => * [[Dancejóga]] [189] => [190] => === Externí odkazy === [191] => * {{Commonscat|Yoga}} [192] => * {{Wikislovník|heslo=jóga}} [193] => * {{Wikizdroje|dílo=Jóga sútry}} [194] => * {{Wikizdroje|dílo=Bhagavadgíta}} [195] => [196] => {{Indická filosofie}} [197] => {{Ásany}} [198] => {{Autoritní data}} [199] => {{Portály|Jóga|Hinduismus}} [200] => [201] => [[Kategorie:Jóga| ]] [202] => [[Kategorie:Indická literatura]] [203] => [[Kategorie:Védská filozofie]] [204] => [[Kategorie:Hinduismus]] [] => )
good wiki

Jóga

Jóga (v dévanágarí योग, v původním konkrétním významu znamená jho, nejbližší český překlad spojení) znamená obnovení spojení individuálního Já (Átman) s universálním Bytím (Brahman (=Brahma) / paramátman). Sanskrtský výraz jóga, odvozený od slovního kořenu judž, má mnoho různých významů, z nichž nejužívanější jsou: připoutat, spojit, sjednotit, jednota nebo ovládnout.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bhagavadgíta','Brahman','paramátman','dévanágarí','Pataňdžali','Bhakti','Pataňdžaliho jógasútra','Soubor:Vrksasana.jpg','upanišady','Československo','Rehabilitační lékařství','Evidence-based medicine'

Bhagavadgíta

Bhakti

Bhakti je termín, který pochází z védské tradice a označuje oddanou lásku a oddanost k Bohu, která se projevuje zbožností, modlitbou a rituály.

Brahman

Československo

Dévanágarí

Pataňdžali

Upanišady