Array ( [0] => 15586569 [id] => 15586569 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jötnar [uri] => Jötnar [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Jötnar (též Jotunové) jsou velké, sílou i inteligencí nadané bytosti z norské mytologie a keltských legend. Jsou to obři, kteří představují protipól bohů a bohyň. Jötnar jsou obvykle zobrazeni jako nebezpeční a mocní, ačkoli někteří z nich mohou mít vztahy s bohy a dokonce i mezi sebou navzájem. Jötnar mají různé formy a velikosti, ale vždy jsou mnohem větší a silnější než obyčejní lidé. Někteří z nich jsou spojováni s určitými přírodními jevy, jako jsou hory, ledovce nebo oceány. Jötnar jsou také obvykle spojováni s moudrostí a magií. V norské mytologii se jötnar často objevují jako protivníci bohů, se kterými bojují o moc a kontrolu nad světem. Jsou často popisováni jako nepřátelští k lidem a bohům, a mají tendenci způsobovat zkázu a chaos. Nicméně, někteří jötnar se také přátelsky spojují s bohy a pomáhají jim v jejich boji. Jötnar jsou zajímavou a důležitou součástí norské mytologie a keltských legend. Jejich přítomnost připomíná sílu přírody a nebezpečí, které může přinést nepřátelský vztah mezi bohy a lidmi. Uskutečnění jötnarů v mytologii je neodmyslitelně spojeno s poselstvím o neustálé rovnováze a respektu v přírodním světě. [oai] => Jötnar (též Jotunové) jsou velké, sílou i inteligencí nadané bytosti z norské mytologie a keltských legend. Jsou to obři, kteří představují protipól bohů a bohyň. Jötnar jsou obvykle zobrazeni jako nebezpeční a mocní, ačkoli někteří z nich mohou mít vztahy s bohy a dokonce i mezi sebou navzájem. Jötnar mají různé formy a velikosti, ale vždy jsou mnohem větší a silnější než obyčejní lidé. Někteří z nich jsou spojováni s určitými přírodními jevy, jako jsou hory, ledovce nebo oceány. Jötnar jsou také obvykle spojováni s moudrostí a magií. V norské mytologii se jötnar často objevují jako protivníci bohů, se kterými bojují o moc a kontrolu nad světem. Jsou často popisováni jako nepřátelští k lidem a bohům, a mají tendenci způsobovat zkázu a chaos. Nicméně, někteří jötnar se také přátelsky spojují s bohy a pomáhají jim v jejich boji. Jötnar jsou zajímavou a důležitou součástí norské mytologie a keltských legend. Jejich přítomnost připomíná sílu přírody a nebezpečí, které může přinést nepřátelský vztah mezi bohy a lidmi. Uskutečnění jötnarů v mytologii je neodmyslitelně spojeno s poselstvím o neustálé rovnováze a respektu v přírodním světě. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Giants and Freia.jpg|náhled|Jötnar [[Fáfnir]] a Fasolt chytají [[Freyja|Freyu]] na ilustraci [[Arthur Rackham|Arthura Rackmana]] k [[Prsten Nibelungův|Prstenů Nibelungů]] [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]]]] [1] => '''Jötnar''' či '''thursar''' jsou [[démon]]ičtí protivníci [[Seznam severských bohů|bohů]] v [[Severská mytologie|severské mytologii]]. Ač je jejich označení zpravidla překládáno jako obři, ne všichni se vyznačují nadměrnou velikostí.{{Citace sborníku [2] => | příjmení = Starý [3] => | jméno = Jiří [4] => | titul = Pojem boha u starých Germánů [5] => | příjmení sestavitele = Chlup [6] => | jméno sestavitele = Radek [7] => | sborník = Bůh a bohové : pojetí božství v náboženských tradicích světa [8] => | vydavatel = DharmaGaia [9] => | odkaz na vydavatele = DharmaGaia [10] => | místo = Praha [11] => | rok vydání = 2004 [12] => | isbn = 80-86685-42-X [13] => | strany = 184 [14] => }} Mezi nejznámější jotuny patří [[Loki]], [[Ymir]], [[Aegir]], [[Skadi]] a [[Mími]], jejich jmen a příběhů o nich je však zachována celá řada. Domovem je jim místo nazýváné [[Jötunheim]] či [[Útgard]]. Ohnivými jotuny a jejich vůdcem [[Surt]]em je obýván [[Múspellheim]]. [15] => [16] => Jako protivníci bohů jsou zpravidla líčeni negativně a spojováni například s ničivou silou živlů, nebezpečím, nemocemi a klamem, někdy mívají podobu monster. Zpravidla však mají lidskou podobu a jsou popisováni jako společensky organizovaní, žijící v rodinách a rodech, uznávající sliby, smlouvy a [[Krevní msta|zákony msty]], přátelství a pohostinnosti. Existují také příběhy o jejich přátelství či příbuzenství s bohy, například [[Skadi]] je řazena jak mezi jotuny, tak mezi [[Ásové|ásynje]] – bohyně. Jako celek přes některé své pozitivní vlastnosti a řadu osobních rysů nebyly pokládani za bohy.{{Citace sborníku [17] => | příjmení = Starý [18] => | jméno = Jiří [19] => | titul = Dávný byl věk, kdy Ymi vládl...: Řád a chaos u starých Seveřanů [20] => | příjmení sestavitele = Vítek [21] => | jméno sestavitele = Tomáš [22] => | sborník = Řád a chaos v archaických kulturách [23] => | vydavatel = Herrmann & synové [24] => | odkaz na vydavatele = Herrmann & synové [25] => | místo = Praha [26] => | rok vydání = 2010 [27] => | isbn = 978-80-87054-26-0 [28] => | strany = 190–191 [29] => | poznámka = [Dále jen Starý] [30] => }} [31] => [32] => Zároveň jotunové někdy splývají s [[dvergar]] – [[trpaslík]]y. Trpaslíci [[Durnir]] nebo [[Fjalarr]] a [[Galarr]] se objevuje ve výčtu jmen jotunů, v tomto ohledu je nejasná také přirozenost [[Fáfnir]]a. Trpaslík [[Miodvitnir]] je zas otcem jotuna [[Sokkmimir]]a.{{Citace monografie [33] => | příjmení = Lecouteux [34] => | jméno = Claude [35] => | titul = Trpaslíci a elfové ve středověku [36] => | vydavatel = Volvox Globator [37] => | místo = Praha [38] => | rok = 1998 [39] => | isbn = 80-7207-118-1 [40] => | strany = 76 [41] => | poznámka = [Dále jen Lecouteux] [42] => }} [43] => [44] => == Terminologie == [45] => Tyto bytosti jsou v severské mytologii nazývány mnoha jmény, další varianty pak vznikají zjednodušeným zápisem některých písmen, především [[þ]]. [46] => [47] => Jméno ''jötnar'' (''jotnar'', ''jotunové'') je plurálem od slova ''jötunn'' (''jottun'', ''jotun''). Objevuje se ve složeninách ''leirjötnar'' „hlinění jotunové“ nebo ''eldjötnar'' „ohniví jotunové“, které označuje [[Surt]]a a obyvatelé Múspelheimu. Je odvozováno od [[Pragermánština|pragermánského]] ''*etaną'' „jíst“ a má poukazovat na žravost těchto bytostí či jejich [[Kanibalismus|lidožroutství]]. Jméno ''þursar'' (''thursar''/''tursar'', ''thursové''/''tursové'') je plurálem od slova ''þurs'' (''thurs''/''turs'') a objevuje se ve složeninách ''hrímþursar'' „mraziví/jinovatkoví thursové“ a ''vindþursar'' „větrní thursové“. Může se jednat o jméno neznámého předgermánského národa, souviset se slovesem „hlučně se vrhat vpřed“ nebo s tělesnou silou. Jméno ''risar'' je plurálem od slova risi a objevuje se ve složenině ''bergrisar'' „horští risar“. ''Risi'' může znamenat „démon žijící v horách“ nebo „vysoký jako hora“.Lecouteux, s. 75 Pro bytosti ženského rodu je užíváno také ''gýgjar'' (''gýgr'') a ''íviðjur'' (''íviðja''). Označením pro jotuna je i slovo [[Troll (severská mytologie)|troll]], které stále přetrvává v skandinávském folklóru.Starý, s. 196 [48] => [49] => == Mýty == [50] => [51] => === Počátky === [52] => Na počátku světa vznikl z chladu [[Niflheim]]u a žáru [[Múspellheim]]u [[Ymir]], praotec ''hrímthursů'', který byl zabit bohy [[Ódin]]em, [[Vili a Vé|Vilim a Véem]]. Po stvoření světa z jeho těla bylo dáno území k obývání jotunům jak popisuje [[Gylfiho oblouznění]]: [53] => [54] => {{Citát|Kterak byla uzpůsobena země? Vysoký odpovídá: Zvenčí je do kruhu a kolem ní se rozkládá hluboké moře. Kraje při pobřeží dali do obývání obřím rodům. Uvnitř země pak postavili kolem celého světa na ochranu před obry val. K jeho-stavbě použili řas obra Ymiho a hradiště nazvali [[Midgard]].{{Citace elektronické monografie [55] => | příjmení = [56] => | jméno = [57] => | odkaz na autora = [58] => | titul = Gylfaginning – Gylfiho oblouznění [59] => | url = http://www.runarmal.cz/sagy/mladsi-edda/gylfaginning-gylfiho-oblouzneni [60] => | datum vydání = [61] => | datum aktualizace = [62] => | datum přístupu = 16.3.2018 [63] => | vydavatel = [64] => | jazyk = en [65] => }}}} [66] => [67] => V důsledku této [[náboženská kosmologie|kosmologie]] byl Seveřany božský a lidský svět chápán jako enkláva dobytá silami chaosu a v stálém ohrožením jimi, proti jotunům je nutno se tak trvale bránit.Starý, s. 192 [68] => [69] => V dánské kronice [[Gesta Danorum]] z 12. století jsou obři prvními obyvateli země, až po nich se objevují menší bytosti, které se díky svým kouzlům vydávali za bohy, tedy [[Ásové]].Lecouteux, s. 79 [70] => [71] => === Vztahy s bohy === [72] => Do manželství s bohy, konkrétně s [[Vanové|Vany]], vstoupily dvě jotunky a to [[Skadi]] která si vzala [[Aegi]]ho, a [[Gerd]], která si vzala [[Frey]]e. Žádnému jotunovi se však navzdory pokusům o únos či jiný způsob získání nepodařilo oženit se s bohyní.Starý, s. 191 Možnou výjimkou je [[Loki]], který bývá řazený k jotunům, a jeho manželkou je [[Sigyn]], která je v [[Skáldskaparmál]]u řazena mezi Ásynje – bohyně. Jotuni také hrají prominentní roli v severské představě konce bohů a světa – [[Ragnarök]]u. Jmenovitě při něm proti bohům bojují [[Hrým]], Loki a Surt [73] => [74] => == Kult == [75] => Badateli byla v minulosti existence kultu jotunů zpravidla odmítána a byla jim přiznávána jen spojitost s magií a s modlitbami na ochranu před nimi. Tuto pozici zastával například [[Jan de Vries]], [[Anne Holtsmark]] či [[Andreas Heuslere]]. Výjimkou byl [[Karl Weinhold]], který však vycházel z neudržitelné představy že jotnar představují starší generaci bohů. Pozdější bádání však považuje tuto otázku za složitější. Kult je v pramenech přiznáván již zmíněné Skadi, která však byla označována též za bohyni. Náznaky kultu lze však najít i u některých dalších jotunů, existuje například zmínka o svatyních [[Tjazi]]ho, [[Hyrrokin]] byla zobrazována na pohřebních monumentech a na Surta byly na [[Island]]u skládány oslavné básně na usmíření.Starý, s. 197-199 [76] => [77] => == Mimo severskou tradici == [78] => Tyto bytosti jsou zmiňovány také mimo severský prostor. Thursové jsou například zmiňováni v německém textu ''Magnificat'', patrně z 13. století: [79] => [80] => {{Citát|Bůh rozdělil [[Ďábel|ďábly]] a rozmístil je do celého světa. Ve vodě a v horách žijí vodní [[nymfy]] a trpaslíci; do lesů a do bažin Bůh poslal [[elf]]y, thursy a duchy, kteří za nich nestojí.Lecouteux, s. 80}} [81] => [82] => Podle jednoho německého textu z 15. století byli obři stvořeni Bohem, aby chránili trpaslíky před [[drak]]y. Později však počali trpaslíkům ubližovat, a proto Bůh ještě stvořil hrdiny pomáhající proti obrům. [83] => [84] => == Reference == [85] => [86] => [87] => == Externí odkazy == [88] => * {{Commonscat}} [89] => {{Severská mytologie}} [90] => [91] => [[Kategorie:Severská mytologie]] [] => )
good wiki

Jötnar

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Skadi','Múspellheim','Loki','Ásové','Surt','Ymir','Galarr','Fjalarr','Fáfnir','Sokkmimir','Krevní msta','Vili a Vé'

Ásové

Loki

Múspellheim

Skadi

Ymir