Array ( [0] => 15059062 [id] => 15059062 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jakiové [uri] => Jakiové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Jakiové''' nebo též '''Yaquiové''' (vlastní název ''Yoema'' "lidé") jsou etnická skupina severoamerických indiánů, obývající jihozápad [[Spojené státy americké|Spojených států]] a sever [[Mexiko|mexického]] státu [[Sonora (stát)|Sonora]]. Do obecného povědomí se dostali hlavně prostřednictvím kontroverzní [[knižní série|série knih]] [[Carlos Castaneda|Carlose Castanedy]] o jakijském [[Šamanismus|šamanovi]] donu Juanu Matusovi. [1] => [[Soubor:Uprising of Yaqui Indians Remington 1896.jpg|vpravo|náhled|260px|Jakijský bojovník, 1896]] [2] => [3] => == Historie == [4] => Jakiové tradičně obývají oblast údolí řeky [[Rio Yaqui]] na severu mexického státu [[Sonora (stát)|Sonora]] při pobřeží [[Kalifornský záliv|Kalifornského zálivu]]. Zasahují i do sousedního mexického státu [[Sinaloa]] a na jih [[Spojené státy americké|Spojených států]], kde žijí v jižní [[Arizona|Arizoně]]. Celkem žije v Mexiku asi 15.000 a v USA asi 1.200 Jakiů. [5] => Jakiové jsou pokládáni za autochtonní v oblasti Sonory. Hovoří jazykem z juto-aztécké jazykové rodiny, pokládaným za dialekt jazyka ''Cahita''. Jazykově jsou spřízněni se sousedními [[Papagové|Papagy]] a [[Pimové|Pimy]] i jižněji žijícími [[Ópatové|Ópaty]] a [[Tarahumarové|Tarahumary]]. [6] => Jakiové tvořili poměrně malou, ale bojovnou skupinu. Podle dochovaných příběhů válčili jak se svými příbuznými Papagy a Pimy, tak s [[Apačové|Apači]], pronikajícími na jejich území od 15. století. [7] => K prvním kontaktům mezi Jakii a Španěly došlo roku 1533, kdy jejich území napadl [[Conquistadoři|conquistador]] Diego de Guzmán, Jakiové ho však dokázali odrazit. Po roce 1565 založil guvernér Francisco de Ibarra na území Jakiů pevnost a misijní stanici, misií mezi Jakii byli pověřeni [[Františkánský řád|františkáni]] a [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]], kteří tento kmen po roce 1617 [[Christianizace|christianizovali]]. Jezuitské misie u Jakiů byly organizovány podobně jako známější misie v [[Paraguay]]i, indiáni se v nich nadále mohli věnovat tradičnímu způsobu života a byli organizováni do domobrany proti útokům mexických otrokářů. Tento systém se zhroutil v 18. století, kdy byli Jakiové vystaveni útokům koloniálních vojsk. K první válce mezi Jakii a Španěly došlo roku 1740. Další konflikty následovaly v 19. stol. po vyhlášení nezávislosti Mexika. Války, vyvolané zabíráním půdy a zotročování Jakiů ze strany mexických farmářů a vojáků, se táhly od roku 1825 až do roku 1929. [8] => [9] => V letech 1825-33 bojovali proti Mexičanům Jakiové a sousední kmeny pod vedením náčelníka Juana Banderase. Válka byla pro indiány poměrně úspěšná, přestože Banderas byl roku 1833 zabit. Za [[Mexická revoluce|Mexické revoluce]] se Jakiové stali spojenci Francouzů a císaře [[Maxmilián I. Mexický|Maxmiliána]] proti [[Benito Juaréz|Juarézovi]]. Známé byla i války náčelníka Kahe'emeho (Cajemeho) z let 1874 a 1882-1887, způsobená snahami mexického diktátora [[Porfirio Diaz|Porfiria Diaze]] o zotročení Jakiů a sousedních indiánských kmenů. Poté, co byl Kahe'eme mexickými vojáky roku 1877 zrádně zajat a zavražděn, bylo povstání tvrdě potlačeno. Represe však vyvolaly nový odpor Jakiů. [10] => [11] => Následující válka z let 1896-1900 je známa také jako [[Nogales (Arizona)|Nogalesské]] povstání. V této válce Jakiové podporovali povstalce vedené revolucionářem [[Lauro Aguirre|Laurem Aguirrem]] proti armádě prezidenta Diaze. Po porážce Aguirreho skončila válka mimořádně brutálními represemi. Vůdcové povstání byli popraveni a mnoho Jakiů i Pimů bylo odvlečeno na nucené práce na kávových a [[Agáve sisalová|sisalových]] plantážích na [[Yucatán (poloostrov)|Yucatánu]]. Jakiové, jimž se podařilo uniknout deportacím, uprchli do hor a značná část jich odešla na sever do Arizony. Roku 1916 došlo k ojedinělému střetu mezi Jakii a americkou kavalerií na hranicích Mexika a v letech 1927-29 došlo k posledním válečným akcím Jakiů proti Mexičanům. [12] => [13] => V současné době žijí Jakiové v Mexiku i v Arizoně, kde se většinou věnují zemědělství. v Arizoně je centrem Jakiů městečko New Pascua poblíž [[Tucson]]u. Potomkem Jakiů byl např. americký zpěvák [[Ritchie Valens]], kytarista Tony Bellamo ze skupiny Redbones nebo [[Ekologie|ekologický aktivista]] [[Rod Coronado]]. [14] => [15] => == Tradiční kultura == [16] => [[Soubor:Yaqui indians.jpg|náhled|vpravo|Jakiové v roce 1910]] [17] => Jakiové žili tradičně na samotách zvaných ''rancherie'', netvořili souvislé osídlení. Později v době jezuitské misie byli soustředěni v osmi větších osadách, označovaných ne zcela přesně jako ''[[Pueblo|puebla]]''. [18] => V záplavových oblastech kolem Rio Yaqui a jejích přítoků se dodnes věnují tradičnímu zemědělství, zaměřenému na pěstování [[Kukuřice setá|kukuřice]], [[fazol]]í, [[Tykev obecná|tykví]], [[bavlník]]u a [[tabák]]u. Mimoto se věnovali i sběru planých rostlin, zvláště plodů [[Kaktusovité|kaktusů]] [[saguaro]], [[kaktusové fíky|opuncie]] a [[pitahaya]]. Významným zdrojem potravy byl také lov, zvláště [[Jelenec ušatý|jelenců]], které pokládají za posvátné. K dalším loveným druhům patří [[Králík|králíci]], [[pekari páskovaný]] a někteří ptáci, např. [[Křepelovití|křepelové]]. Okrajový význam má rybolov a sběr jedlých měkkýšů. Od 16. století Jakiové chovají také [[Kůň|koně]], kozy, prasata a vzácně i skot. [19] => Tradiční obydlí usedlých Jakiů představují hliněné nebo rákosové chýše s pravoúhlým půdorysem. Střecha jakijských chýší venku daleko přečnívá a vytváří charakteristické kryté zápraží zvané ''ramada'' (někdy je ''ramada'' řešena i pomocí samostatných přístřešků, přistavěných k chýši). Kočovně žijící Jakiové používali přístřešky z větví a trávy - ''wikiapy'', nebo i stan připomínající [[týpí]] prérijních indiánů. [20] => Sociální uspořádání Jakiů bylo demokratické, o většině důležitých událostí v životě komunity rozhodovala rada starších. V případě bojů si ze zkušených bojovníků volili válečného náčelníka. [21] => [22] => == Náboženství a mytologie == [23] => [[Soubor:Danza del venado.jpg|250px|vlevo|náhled|Jelení tanec Jakiů]] [24] => Náboženské představy Jakiů mají výrazně [[Synkretismus|synkretický]] charakter. Přestože byli Jakiové christianizováni již na konci 16. století, dokázali do katolického náboženství integrovat některé původní představy z předkolumbovského období. Jedná se např. o užívání halucinogenního kaktusu [[peyotl]]u nebo uctívání některých zvířat. Mezi uctívané druhy patří [[jelenec ušatý]], představující nejvýznamnější lovnou zvěř Jakiů, ale také např. [[Kojot prérijní|kojot]], [[Puma americká|puma]], [[chřestýš]] či [[orel]]. Jelenec byl vzýván v době [[Velikonoce|Velikonoc]] rituálními písněmi a zvláštním jelením tancem (''maso bwikam''), který dodnes tančí tanečníci v [[Maska|maskách]] z vycpaných hlav jelenců. Známý je také kojotí tanec, který se tančí na [[Pohřeb|pohřbech]] významných mužů. [25] => Jakiové věří, že se svět dělí na pět paralelních vrstev: Pouštní svět, Tajemný svět, Svět květin, Svět snů a Temný svět, mezi nimiž dokáží procházet pouze šamani nebo čarodějové (''brujos''). [26] => Z předkřesťanského období se udrželo uctívání bohyně země Yomumuli a víra v horské skřítky ''Suremy'', kteří dokáží léčit nemoci a radit lidem. Tyto bytosti lze pokládat za obdobu pueblanských ''[[Kačiny|kačinů]]'' nebo [[Apačové|apačských]] horských bytostí ''gahé''. K dalším předkřesťanským božstvům patří např. Yuku, násilný a zlovolný bůh [[Déšť|deště]] s jedním okem, nebo jeho zeť, bůh [[blesk]]u Suawaka, který zabíjí vodní nestvůry. Z toho důvodu v pozdějším synkretickém náboženství Suawaka splývá s [[Archanděl Michael|archandělem Michaelem]]. Mezi křesťanskými světci uctívají zejména [[Panna Maria Guadalupská|Pannu Marii Guadalupskou]], jejíž kult navazuje na uctívání předkolumbovských bohyní země a přírody. [27] => [28] => == V populární kultuře == [29] => Podobně jako jiní severoameričtí indiáni byli také Jakiové zobrazeni v některých dobrodružných románech a [[Western (film)|westernových filmech]]. Mezi nejznámější westerny, v nichž vystupují Jakiové patří ''Zbraně pro San Sebastian'' (1968), kde jsou zobrazeni spíše negativně nebo ''Sto pušek'' (1969). Jelení tanec Jakiů je znázorněn ve filmu ''[[Sedm statečných]]'' (1960). [30] => [31] => == Odkazy == [32] => [33] => === Literatura === [34] => [35] => * Giddings, Elisabeth Warner: ''Mýty a legendy Yakiů''. Praha: Volvox Globator, 2011. [36] => * Zelený, Mnislav: ''Indiánská encyklopedie. Indiáni tří Amerik.'' Praha: Albatros, 1994. [37] => [38] => === Externí odkazy === [39] => [40] => * {{Commonscat}} [41] => [42] =>
{{Autoritní data}} [43] => [44] => [[Kategorie:Indiánské kmeny Severní Ameriky]] [] => )
good wiki

Jakiové

Jakiové nebo též Yaquiové (vlastní název Yoema "lidé") jsou etnická skupina severoamerických indiánů, obývající jihozápad Spojených států a sever mexického státu Sonora. Do obecného povědomí se dostali hlavně prostřednictvím kontroverzní série knih Carlose Castanedy o jakijském šamanovi donu Juanu Matusovi.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sonora (stát)','Apačové','Spojené státy americké','Panna Maria Guadalupská','Rod Coronado','Kačiny','Pueblo','Soubor:Uprising of Yaqui Indians Remington 1896.jpg','Šamanismus','Carlos Castaneda','knižní série','Mexiko'

Apačové

Apačové je název pro indiánský kmenný svaz, který žil na území dnešních států Arizona, Nové Mexiko, Oklahoma a Texas.

Kačiny

Mexiko

Pueblo

Šamanismus