Array ( [0] => 14768189 [id] => 14768189 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jakobíni [uri] => Jakobíni [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Clôture de la salle des Jacobins 1794.jpg|náhled|Mědiryt „Uzavření spolku Jakobínů v průběhu noci z 27. na 28. července 1794“]] [1] => '''Jakobíni''' bylo původně označení členů nejvlivnějšího politického klubu, vzniklého v době [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]]. Pojmenování '''jakobínský klub''' bylo odvozeno od dominikánského [[Jakobínské kláštery v Paříži|kláštera Saint-Jacques]] (sv. Jakub) v [[Paříž]]i, kde se scházeli. Jeho skutečné jméno bylo '''Společnost přátel ústavy''' (''Société des amis de la constitution''). [2] => [3] => Obecně se takto označují radikální republikáni z období Francouzské revoluce i po ní, tedy i ti, kteří nebyli členy tohoto klubu. [4] => [5] => == Klub jakobínů == [6] => Po svolání [[Generální stavy|generálních stavů]] králem [[Ludvík XVI.|Ludvíkem XVI.]] dne [[5. květen|5. května]] [[1789]] vzniklo po celé Francii, především však v [[Paříž|Paříži]], takřka přes noc množství politických spolků. Když se [[17. červen|17. června]] vytvořilo [[Ústavodárné národní shromáždění|Národní shromáždění]] a o tři dny později složilo [[Přísaha v míčovně|přísahu]], že se nerozejde, dokud se nepodaří sestavit ústavu, podněty pro její obsah přicházely z klubů politického založení s rozdílnými názory. [7] => [8] => Předchůdcem jakobínského klubu byl [[Bretaňský klub]], založený 30. dubna [[1789]]. Ten ukončil svou aktivitu již v srpnu, jelikož se nepodařilo uskutečnit dohodu ohledně práva [[veto|veta]] krále. Z podnětu [[Emmanuel Joseph Sieyès|Sieyèse]] byl pak v prosinci 1789 klub obnoven Gourdanem pod jménem Společnost přátel ústavy. Místem pro jejich shromáždění se stal bývalý jakobínský klášter v Paříži. Klub měl poměrně vysoké členské příspěvky a zpočátku v něm převládali umírnění zastánci [[konstituční monarchie]]. Členem byl [[Honoré Gabriel Riqueti de Mirabeau|Mirabeau]], [[Gilbert du Motier, markýz de La Fayette|La Fayette]], [[Antoine Pierre Joseph Marie Barnave|Barnave]], [[Ludvík Filip II. Orleánský|Filip Égalité,]] ale již také [[Maximilien Robespierre|Robespierre]]. [9] => [10] => V následujících měsících vzniklo po celé Francii množství jakobínských klubů, ve kterých později převládlo spíše radikální zaměření. [11] => [12] => Po [[Útěk do Varennes|králově pokusu o útěk]] došlo v jakobínském klubu k rozkolu. Většina členů nesouhlasila s výzvou k účasti na [[Masakr na Martově poli|demonstraci na Martově poli]], která skončila masakrem, a hned následujícího dne, 18. července 1791, klub opustila. Založili nový klub a za své sídlo si zvolili bývalý klášter feuillantů, podle něhož byli pak nazýváni [[Feuillanti|feuillanty]]. Zbývající menšina postupně proměnila diskusní klub v revoluční politický nástroj. [13] => [14] => V letech 1791-1792 rozdělovaly parlament i klub jakobínů názory na válku. Zatímco Robespierre byl proti válce, [[Jacques Pierre Brissot|Brissot]] se přidal ke skupině poslanců z Girondy, [[Girondisté|girondistům]], kteří požadovali vypovězení války evropským mocnostem. Girondisté nakonec jakobínský klub opustili a zcela ho ovládl Robespierre. Na podzim roku 1792 se klub přejmenoval na '''Společnost přátel svobody a rovnosti''' (''Société des amis de la liberté et de l’égalité'' ). [15] => [16] => Po vyhlášení [[První Francouzská republika|republiky]] pokračovaly boje mezi jakobíny a girondisty v [[Národní konvent|Konventu]], kde si tzv. [[Hora (Velká francouzská revoluce)|hora]], k níž patřili i jakobíni, koncem roku 1792 vynutila [[Proces s Ludvíkem XVI.|proces s králem]] a jeho popravu. Hlavní představitelé girondy byli po [[Povstání sansculotů (1793)|lidovém povstání]] na přelomu května a června 1793 vyloučeni z Konventu i z klubu, kam začali docházet naopak jiní poslanci hory, např. [[Georges Danton|Danton]] či [[Camille Desmoulins|Desmoulins]]. V jakobínském klubu se diskutovalo o zákonech a opatřeních, které byly pak předkládány Konventu. Řada členů jakobínského klubu se pak stala členy nově zřízených výborů a země pomalu směřovala k jakobínské diktatuře, teroru. [17] => [18] => Mezi významné představitele klubu jakobínů v této době dále patřili např. Robespierrovi blízcí spolupracovníci [[Louis Antoine de Saint-Just|Saint-Just]] a [[Georges Couthon|Couthon]] nebo pozdější thermidoriáni [[Jacques Nicolas Billaud-Varenne|Billaud-Varenne]], [[Jean-Marie Collot d'Herbois|Collot d'Herbois]] či [[Joseph Fouché|Fouché]]. Někteří politici byli i členy více klubů. [19] => [20] => == Cíle a politika == [21] => Jakobíni byli lépe organizovaní než ostatní politické skupiny a provozovali také síť poboček v provinciích, takže mohli dobře ovlivňovat veřejné mínění - prostřednictvím letáků, novinových článků a chytlavých proslovů. Na stranu jakobínů se přidal především prostý lid, dělníci a maloměšťáci, nazývaní [[sansculoti]]. Zejména v jejich prospěch byla zaměřena jakobínská politika, jinak ovlivněná zejména myšlenkami [[Jean-Jacques Rousseau|Jeana Jacquese Rousseaua]]. V průběhu revoluce prodělali jakobíni svůj názorový vývoj, až později se stali republikány a začali se zajímat o sociální otázky (ještě v roce 1791 byl i Robespierre zastáncem konstituční monarchie). Jedním z jejich požadavků byl rozprodej majetku zabaveného církvi a emigrantům po malých parcelách. Jakobíni chtěli dovršení revoluce v zájmu lidu a sjednocenou, centralistickou Francii s pevnou vládou. Roku 1793 nechali jakobíni schválit [[Ústava|ústavu]], jež posílila [[Přímá demokracie|přímou demokracii]], která zahrnovala závazné plnění státního cíle („veřejného blaha“), a sociální práva (právo na práci a na vzdělání). Nevešla však v platnost, protože až do vítězství nad vnějšími i vnitřními nepřáteli musela pokračovat "revoluční vláda". [22] => [23] => == Jakobínský teror == [24] => Pod vedením Maximiliena Robespierra zavedli jakobíni v průběhu roku 1793 [[Jakobínský teror|vládu teroru]] (franc. ''La Terreur'', hrůzovláda, v tomto případě s velkým počátečním písmenem jako název). Vyznačoval se hlavně [[Trest smrti ve Francii|masovými popravami]] politických protivníků a energickým a krvavým potlačováním kontrarevolučních hnutí v provinciích. Před [[Revoluční tribunál|revolučním tribunálem]] se ocitli postupně nejen girondisté, ale na jaře 1794 i řada poslanců hory. Zavedení řízeného hospodářství s maximálními cenami, k nimž později přibyly i maximální mzdy, hospodářskou situaci země nevyřešilo. Robespierrova diktatura ztratila postupně sympatie sansculotů i podporu v Konventu. Skončila [[Thermidorský převrat|thermidorským převratem]] 27. července 1794 a Robespierrovou popravou. [25] => [26] => [[11. listopad|11. listopadu]] [[1794]] byl pařížský klub jakobínů uzavřen. I poté však stále muselo [[Direktorium (Francie)|Direktorium]] počítat s jakobínskými vzpourami. [27] => [28] => == Jakobinismus mimo Francii == [29] => [[Soubor:Freiheitsbaum.jpg|náhled|200px|[[Strom svobody]] s [[Frygická čapka|Jakobínskou čapkou]] na hranici mezi [[Lucembursko|lucemburským vévodstvím]] a [[První Francouzská republika|francouzskou republikou]] s obcí [[Schengen (Lucembursko)|Schengen]] na pozadí. [[Akvarel]] přes [[Perokresba|perokresbu]] a tužkokresbu od [[Johann Wolfgang von Goethe|J .W. Goetha]] ([[1792]]). Nápis na tabulce říká: „Passans, cette terre est libre“ (''Milí kolemjdoucí, tato země je svobodná'')]] [30] => Jakobíny se nazývali stoupenci francouzské revoluce, kteří se (i po popravě krále) hlásili k ideálům svobody, rovnosti a bratrství a usilovali o republikánské státní zřízení. (V porevoluční Francii toto označení bylo používáno spíš jako hanlivé.) V závěsu za francouzskou revolucí byly také zakládány jakobínské kluby v sousedních zemích, které se samy podílely na revolučních aktivitách nebo je iniciovaly – na příklad v událostech předcházejících italskému [[Risorgimento|risorgimentu]] nebo při vzniku tzv. [[Mohučská republika|Mohučské republiky]]. [31] => [32] => Ve [[Vídeň|Vídni]] v roce [[1794]] proběhl proces proti tzv. „Vídeňským jakobínům“. Mnoho stoupenců osvícenství z řad úřednictva a armády bylo v souvislosti s procesem uvězněno nebo popraveno. Hlava tehdy zavražděného republikánského [[důstojník]]a Franze Hebenstreita ([[1747]]–[[1795]]) je dnes vystavena ve vídeňském Muzeu kriminalistiky. [33] => [34] => == Odkazy == [35] => [36] => === Reference === [37] => {{Překlad|fr|Club des jacobins|208136669|de|Jakobiner|236058907}} [38] => [39] => === Související články === [40] => * ''[[Jakobín]]'', [[Antonín Dvořák|Dvořákova]] [[opera]] [41] => [42] => === Externí odkazy === [43] => * {{Commonscat}} [44] => [45] => {{Autoritní data}} [46] => [47] => [[Kategorie:Politická uskupení za Velké francouzské revoluce]] [] => )
good wiki

Jakobíni

Mědiryt „Uzavření spolku Jakobínů v průběhu noci z 27. na 28.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Paříž','1789','1794','Vídeň','1747','Proces s Ludvíkem XVI.','Girondisté','Ludvík XVI.','Generální stavy','Jakobínské kláštery v Paříži','Velká francouzská revoluce','Soubor:Clôture de la salle des Jacobins 1794.jpg'

1747

1789

1794

Girondisté

Paříž

Vídeň