Array ( [0] => 14664689 [id] => 14664689 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jang-c’-ťiang [uri] => Jang-c’-ťiang [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - vodní tok [1] => | řeka = Jang-c’-ťiang [2] => | obrázek = Liantuo-Changjiang-4876.jpg [3] => | popisek = Řeka u vesnice Lian-tuo v provincii Chu-pej [4] => | alt = [5] => | délka = 6300 [6] => | průtok = 31 900 [7] => | plocha = 1 800 000 [8] => | světadíl = [[Asie]] [9] => | stát = [[Čína]] [10] => | pramen = [[Tangla]] [11] => | zeměpisná šířka1 = 34.092136 [12] => | zeměpisná délka1 = 92.913179 [13] => | výška1 = 6621 [14] => | ústí = u [[Šanghaj]]e do [[Východočínské moře|Východočínského moře]] [15] => | zeměpisná šířka2 = 31.25 [16] => | zeměpisná délka2 = 122.033333 [17] => | výška2 = 0 [18] => | protéká = {{vlajka a název|ČLR}} ''([[Čching-chaj]], [[Tibetská autonomní oblast]], [[S’-čchuan]], [[Jün-nan]], [[Čchung-čching]], [[Chu-pej]], [[Chu-nan]], [[Ťiang-si]], [[An-chuej]], [[Ťiang-su]], [[Šanghaj]])'' [19] => | povodí = [[Východočínské moře]], [[povodí Jang-c’-ťiangu]] [20] => | hčp = [21] => | mapa = Yangtze River Map.png [22] => }} [23] => [[Soubor:长江源头.jpg|náhled|vpravo|Pramenný ledovec řeky]] [24] => '''Jang-c’-ťiang''' (tibetsky: འབྲི་ཆུ, Dřičhu; {{čínsky|výslovnost=Chinese-YangZiJiang.ogg|znaky=扬子江|pchin-jin=Yángzǐ Jiāng}}), popř. '''Modrá řeka''' je [[řeka]] ve střední [[Čína|ČLR]] ([[Čching-chaj]], [[Tibetská autonomní oblast]], [[S’-čchuan]], [[Jün-nan]], [[Čchung-čching]], [[Chu-pej]], [[Chu-nan]], [[Ťiang-si]], [[An-chuej]], [[Ťiang-su]], [[Šanghaj]]). Název Jang-c’-ťiang, pod kterým je řeka známá v některých jazycích včetně [[čeština|češtiny]], je původním místním označením pro dolní tok řeky, pod kterým ji poprvé poznali evropští [[misionář]]i. V [[Čína|Číně]] je zpravidla nazývána '''Čchang-ťiang''' ({{čínsky|výslovnost=Chinese-ChangJiang.ogg|zjednodušené=长江|tradiční=長江|pchin-jin=Cháng Jiāng|překlad=„Dlouhá řeka“}}). Svou délkou 6 300 [[kilometr|km]] je nejdelší řekou celého [[Eurasie|eurasijského]] [[kontinent]]u. V celosvětovém měřítku je třetí nejdelší (za [[Amazonka|Amazonkou]] a [[Nil]]em) a nejdelší řekou na území jednoho státu. Povodí řeky má rozlohu 1 800 000 [[kilometr čtvereční|km²]] a představuje pětinu území ČLR a domov pro třetinu jejích obyvatel. [25] => [26] => == Průběh toku == [27] => Pramení z [[ledovec|ledovců]] v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 6 621 [[metr|m]] na severní straně pohoří [[Tangla]] a [[Ku-ku-š'-ln]] v centrální části [[Tibetská náhorní plošina|Tibetské náhorní plošiny]] na samém jihozápadě provincie [[Čching-chaj]]. Pod názvem '''Ulan-Muren''' protéká širokou [[bažina]]tou dolinou{{Fakt/dne|20120601112242}}. Postupně se jmenuje '''Tchuo-tchuo''' ({{čínsky|znaky=沱沱|pchin-jin=Tuotuo}}) a '''Tchung-tchien''' ({{čínsky|znaky=通天|pchin-jin=Tongtian}}, ''Nebeská řeka''). Opouští Tibetskou náhorní plošinu a protíná [[Východotibetská pohoří]]. Pod názvem '''[[Ťin-ša-ťiang]]''' ({{čínsky|znaky=金沙江|pchin-jin=Jinsha Jiāng}}, ''řeka Zlatých písků'') protéká úzkými a hlubokými [[soutěska]]mi, přičemž překonává mnohé [[peřej]]e. Na středním toku protéká jižním okrajem [[Sečuánská pánev|Sečuánské kotliny]], v níž má pokojný tok a dosahuje šířky 300 až 500 m. Protíná východní horské ohraničení kotliny a vytváří [[Tři soutěsky (kaňon)|tři soutěsky]] o celkové délce přibližně 100 km. V těchto místech byla na začátku [[21. století]] postavena [[Tři soutěsky (hráz)|přehrada Tři soutěsky]]. Před jejím dokončením se zde řeka zužovala na 120 až 200 m a hloubka místy dosahovala až 100 m. Tento úsek řeky je znám pod názvem [[San-sia]]. Na dolním toku řeka pod názvem ''Čchang-ťiang'' protéká rovinami, nejprve [[Ťiangchanská dolina|Ťiangchanskou]] a poté [[Velká čínská dolina|Velkou čínskou dolinou]]. Údolí řeky je dobře vytvářené a vyskytuje se v něm mnoho [[průtok (kanál)|průtoků]] a [[říční rameno|ramen]]. Šířka koryta dosahuje 1 až 2 km a hloubka 20 až 30 m. Ústí do [[Východočínské moře|Východočínského moře]] u [[Šanghaj]]e dvěma hlavními rameny a zároveň [[delta Jang-c’-ťiang|vytváří deltu]] o rozloze přibližně 80 000 km². V údolí řeky se nachází mnoho jezer, z nichž největší jsou [[Tung-tching-chu]] a [[Pcho-jang-chu]]. Tato jezera do značné míry regulují tok řeky na dolním toku. [28] => [29] => === Významné přítoky === [30] => Řeka má přes 700 přítoků. Mezi největší patří: [31] => [32] => {| class="wikitable" [33] => !Přítok||[[čínština|čínsky]]||[[Pchin-jin|pinyin]]||Ústí kde||strana [34] => |- [35] => |[[Ja-lung-ťiang|Ja-lung]]||雅砻江||Yalongjiang||[[Tu-kchou]]||zleva [36] => |- [37] => |[[Min-ťiang (přítok Jang-c’-ťiangu)|Min-ťiang]]||岷江||Minjiang||[[I-pin]]||zleva [38] => |- [39] => |[[Tchuo-ťiang]]||沱江||Tuojiang||[[Lu-čou]]||zleva [40] => |- [41] => |[[Ťia-ling-ťiang]]||嘉陵江||Jialingjiang||[[Čchung-čching]]||zleva [42] => |- [43] => |[[Wu-ťiang]] (''Čchien-ťiang'')||乌江||Wujiang||[[Fu-ling]]||zprava [44] => |- [45] => |[[Li-šuej (řeka)|Li-šuej]]||澧水||Lishui||[[Tung-tching-chu]]||zprava [46] => |- [47] => |[[Jüan-ťiang (řeka v Chu-nanu)|Jüan-ťiang]]||沅江||Yuanjiang||[[Tung-tching-chu]]||zprava [48] => |- [49] => |[[C’-ťiang]]||资江||Zijiang||[[Tung-tching-chu]]||zprava [50] => |- [51] => |[[Siang-ťiang]]||湘江||Xiangjiang||[[Tung-tching-chu]]||zprava [52] => |- [53] => |[[Chan-ťiang]] (''Chan-šuej'', ''I-ťü-che'')||漢江||Hanjiang (''Hanshui'')||[[Wu-chan]]||zleva [54] => |- [55] => |[[Kan-ťiang]]||赣江||Ganjiang||[[Pchu-jang]]||zprava [56] => |- [57] => |[[Chuaj-che]]||淮河||Huaihe||[[Jang-čou]]||zleva [58] => |- [59] => |} [60] => [61] => == Vodní režim == [62] => [[Soubor:Cn1202-03.jpg|náhled|vpravo|První meandr v provincii [[Jün-nan]], kde se řeka otáčí téměř o 180 stupňů]] [63] => Největší přísun vody dostává řeka v létě díky [[monzun]]ovým dešťům. Na horním toku se značnou měrou podílí také tání sněhu a ledovců na horách. V letním období dosahuje vzestup [[hladina|hladiny]] v [[Sečuánská pánev|Sečuánské kotlině]] i více než 20 m a na dolním toku 10 až 15 m. V [[soutěska|soutěskách]] činí rozdíl nejvyšší letní a nejnižší zimní úrovně hladiny až 40 m. Průměrný průtok vody činí 31 900 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]], což odpovídá [[roční odtok|ročnímu odtoku]] 960 km³. Tím je čtvrtou [[Vodnost|nejvodnější]] řekou na světě (za [[Amazonka|Amazonkou]], [[Kongo (řeka)|Kongem]] a [[Orinoko|Orinokem]]). Na dolním toku je významný vliv mořských [[Slapové jevy|přílivů]], které se projevují až ve vzdálenosti 750 km od ústí u města [[Ťiou-ťiang]]. Řeka unáší k ústí 280 až 300 [[Kilogram#Megatuna|Mt]] nánosů ročně, což způsobuje rychlý růst [[říční delta|delty]] (přibližně o 1 km za 35 až 40 let). Na převážné části toku má voda v řece [[žlutá|žlutý]] odstín, takže pojmenování [[Evropa]]nů ''Modrá řeka'' neodpovídá skutečnosti. V rovinách dolního toku se značná část nánosů ukládá v korytě, zanáší ho a vyvyšuje nad okolní terén. Aby se zabránilo zatopení přilehlých území byly podél řeky a jejich přítoků postaveny [[hráz]]e o celkové délce 2700 km a výšce 10 až 12 m, ani ty však zcela povodním nezabránily. K největším povodním došlo v letech [[1870]], [[1896]], [[1931]], [[1949]], [[1954]]. Řeka na převážné části toku v zimě nezamrzá, výjimku tvoří jen pomalé úseky na horním toku. [64] => [65] => === Povodně === [66] => V historických záznamech lze dohledat za více než dvě tisíciletí od počátku [[dynastie Chan]] do pádu císařství 214 velkých [[Povodeň|povodní]], tedy jednu v průměru za deset let. Ve [[20. století]] napáchala Jang-c’ velké škody šestkrát – v letech [[1911]] (100 000 mrtvých), [[1931]] (145 000 mrtvých), [[1935]] (142 000 mrtvých), [[1954]] (30 000 mrtvých), [[1996]] a naposledy v roce [[1998]] (3 656 mrtvých), zničeno 5 milionů domů, zatopeno 21 milionů hektarů orné půdy – trojnásobek rozlohy [[Česko|ČR]], celkem postiženo 290 milionů lidí). V hustě osídlené oblasti středního a dolního toku vyrůstají každým rokem nové domy a továrny, což dramaticky zvyšuje škody, způsobené každou budoucí povodní. Celou situaci komplikuje postupné zavážení jezer, lemujících dolní tok řeky. Jezera, která dokázala pochytit část vodních přívalů jsou pozvolna přeměňována v zemědělskou půdu. Příkladem může být jezero [[Tung-tching-chu]] (洞庭, Dongting) jižně od [[Jüe-jang]]u, jehož rozloha se zmenšila z 6 000 km² v roce [[1825]], na 2 700 km² v roce [[1983]]. [67] => [68] => == Využití == [69] => [[Soubor:YangtzeWuhanFirstBridge.jpg|vlevo|náhled|upright=2|První moderní most ve městě [[Wu-chan]] (1957)]] [70] => Řeku lze bez nadsázky označit za hlavní tepnu [[čínské hospodářství|čínského hospodářství]]. Využívá se na [[zavlažování]] a k [[zásobování vodou]] pro rozsáhlé zemědělské oblasti, hlavně v [[Sečuánská pánev|Sečuánské kotlině]] a na dolním toku. Je nejdůležitějším čínským lovištěm sladkovodních ryb, když především v povodí jezer [[Tung-tching-chu]], [[Pcho-jang-chu]] a [[Tchaj-chu]] je široce rozvinutý [[rybolov]] ([[kapr obecný]], [[tolstolobik bílý]], [[amur bílý]], [[amur černý]]). Již od dávných dob slouží k [[vodní doprava|vodní dopravě]], která je možná v délce 2 850 km až k úpatí [[Čínsko-tibetské pohoří|Čínsko-tibetského pohoří]]. Její význam je o to větší, že až do [[Wu-chan]]u mohou plout [[námořní loď|námořní lodě]] s [[výtlak]]em do 10 [[Tuna|kt]]. Na dolním toku řeku křižuje [[Velký kanál]], který již od [[středověk]]u řeku spojuje s dalšími oblastmi [[Čína|Číny]]. Od ústí [[Chuaj-che]] u [[Jang-čou]] směřuje na sever ke [[Žlutá řeka|Žluté řece]] a dále k [[Peking]]u, na opačnou stranu pak vede do [[Chang-čou]]. [71] => Je také obrovskou odpadní stokou, do které je ročně vypuštěno asi 14 miliard tun odpadních vod.[[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.cz/c/2745/Mira-znecisteni-v-Cine-uz-omezuje-rozvoj.html Míra znečištění v Číně už omezuje rozvoj] {{Wayback|url=http://suta.blog.respekt.cz/c/2745/Mira-znecisteni-v-Cine-uz-omezuje-rozvoj.html |date=20080513225017 }}, respekt.cz [72] => [73] => === Energetika === [74] => [[Soubor:Yangtze longitudinal profile upstream.JPG|náhled|vpravo|Schéma největších hydroenergetických projektů na řece]] [75] => Na spodním toku jsou postaveny pouze dvě vodní elektrárny – [[Tři soutěsky (hráz)|elektrárna Tři soutěsky]] ([[instalovaný výkon]] 21 000 MW) a [[přehrada Ke-čou]] ({{čínsky|znaky=葛洲|pchin-jin=Gezhou}}) – instalovaný výkon 3 115 MW. Na horním toku je postaveno 5 přehrad, dalších pět je ve výstavbě a dalších 15 plánováno. Mimo jiné jde o projekty ''Paj-che-thhan'' (dokončeno 2023, instalovaný výkon 16 000 MW), ''[[Přehrada Si-luo-tu|Si-lou-tu]]'' (dokončeno, 13 860 MW), ''Wu-tung-te'' (ve výstavbě, 10 200 MW) a ''Siang-ťia'' (dokončeno, 7 750 MW). [76] => [77] => ==== Přehrada Tři soutěsky ==== [78] => [[Soubor:YangtzeInThreeGorges.jpg|vpravo|náhled|Řeka prodírající se [[Tři soutěsky (kaňon)|Třemi soutěskami]] – výjev patřící minulosti]] [79] => Mezi městy [[Wan-čou]] (dříve Wan-sien) a [[I-čchang]] se řeka v délce 200 km hluboce zařezává do skalních masívů a na několika místech se zužuje na 300 m. Toto romanticky vyhlížející údolí nese název [[Tři soutěsky (kaňon)|Tři soutěsky]] ({{Cizojazyčně|zh|三峡}}, Sānxiá) a v roce 2008 zde byla dokončena výstavba gigantické 185 m vysoké [[Tři soutěsky (hráz)|přehrady Tři soutěsky]] ({{Cizojazyčně|zh|三峡大坝}}, Sānxiá Dàbà), která vzedmula hladinu řeky do vzdálenosti několika set kilometrů až k [[Čchung-čching]]u. Stavba začala v roce 1994, napouštěna byla od roku [[2003]]. Kvůli stavbě vodního díla Tři soutěsky musely být přestěhovány téměř 2 miliony lidí. V roce 2003 byla spuštěna první 700 MW turbína, při dokončení v roce 2008 mělo 26 turbín elektrárny instalovaný výkon 18 200 MW, čímž se přehrada stala [[Vodní elektrárna|hydroelektrárnou]] s největším instalovaným výkonem na světě.{{Citace elektronického periodika |titul=Časopis Stavebnictví: Tři soutěsky - čínská dimenze |url=http://www.casopisstavebnictvi.cz/tri-soutesky-cinska-dimenze_A150_I6 |datum přístupu=2012-06-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110824195421/http://www.casopisstavebnictvi.cz/tri-soutesky-cinska-dimenze_A150_I6 |datum archivace=2011-08-24 }} Již během výstavby v roce 2002 byla do projektu přidána podzemní elektrárna s dalšími 8 turbínami (6 × 700 MW, 2 × 50 MW). Tři turbíny byly spuštěny v roce 2011, čímž elektrárna dosáhla současného instalovaného výkonu 21 000 MW; zbylé byly zprovozněny v roce 2012, čímž elektrárna dosáhla konečného instalovaného výkonu 22 500 MW. [80] => [81] => == Doprava == [82] => I když řeka je významnou tepnou vodní dopravy, pro železniční a silniční dopravu byla dlouho překážkou. Překonávána byla pomocí [[přívoz]]ů, což bylo při nepříznivých podmínkách nebezpečné – při nejtragičtější nehodě v říjnu 1945 nedaleko [[Tchaj-sing|Tchaj-singu]] zahynulo při potopení přívozní lodě více než 800 osob.{{Citace elektronického periodika |titul=《重温红色经典》专栏：中安轮烈士纪念馆 |url=http://www.taixing.cn/show.php?contentid-109312.html |datum přístupu=2012-06-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120503012136/http://www.taixing.cn/show.php?contentid-109312.html |datum archivace=2012-05-03 }} Prvním mostem na dolním toku (3000 km od ústí) byl dvoupatrový (železnice a silnice) 1760 metrů dlouhý most ve [[Wu-chan]]u. Další mosty a tunely následovaly, v dubnu 2012 je jich již 70. Vzhledem k rozměrům řeky jde o technicky náročná díla. Například nedaleko ústí překonává ramena řeky u Šangaje soustava tunelu (délka 9 km) a dvou mostů (délka 53 a 10 km – z toho 20 km přes řeku), nedaleko [[Su-čou]] přemosťuje řeku [[Most Su-tchung]] ([[zavěšený most]] s největším rozpětím hlavního pole – 1088 metrů) a nedaleko [[Nanking]]u je [[Most Žun-jang]] ([[visutý most]] se [[Seznam nejdelších visutých mostů|čtvrtým největším]] rozpětím hlavního pole – 1 490 metrů). [83] => [84] => == Vzácná fauna == [85] => Řeka je životním prostředím pozoruhodných [[Endemit|endemických]] druhů [[Živočichové|živočichů]], jakými jsou např. kriticky ohrožený [[aligátor čínský]] (''Alligator sinensis''). Do začátku [[21. století]] k nim patřili také [[Kytovci|kytovec]] [[delfínovec čínský]] (''Lipotes vexillifer''), který je od [[prosinec|prosince]] [[2006]] považován za vyhynulého a [[veslonos čínský]] (''Psephurus gladius''), největší sladkovodní [[Ryby|ryba]], která je považována za vyhynulou od roku 2022. [86] => [87] => == Větší města podél řeky == [88] => [[Soubor:Yangzi river ship yard on river bank.jpg|vpravo|náhled|Loděnice na břehu s typickými říčními čluny]] [89] => {| [90] => | width="280" valign="top" | [91] => * [[Pchan-č’-chua]] [92] => * [[I-pin]] [93] => * [[Lu-čou]] [94] => * [[Čchung-čching]] [95] => * [[I-čchang]] [96] => * [[Ťing-čou]] [97] => * [[Š’-šou]] [98] => | width="280" valign="top" | [99] => * [[Jüe-jang]] [100] => * [[Wu-chan]] [101] => * [[E-čou]] [102] => * [[Chuang-š’]] [103] => * [[Ťiou-ťiang]] [104] => * [[An-čching]] [105] => * [[Tchung-ling]] [106] => | width="280" valign="top" | [107] => * [[Wu-chu]] [108] => * [[Ma-an-šan]] [109] => * [[Tchaj-čou (Ťiang-su)|Tchaj-čou]] [110] => * [[Nanking]] [111] => * [[Jang-čou]] [112] => * [[Čen-ťiang]] [113] => * [[Nan-tchung]] [114] => * [[Šanghaj]] [115] => |} [116] => [117] => ==Odkazy== [118] => === Reference === [119] => [120] => [121] => === Související články === [122] => * [[Seznam nejdelších řek]] [123] => [124] => === Externí odkazy === [125] => * {{Commonscat}} [126] => * {{Osmrelace|9392345}} [127] => * {{Otto|Jang-tse-kiang}} [128] => * {{Wikislovník|heslo=Jang-c'-ťiang}} [129] => {{Autoritní data}} [130] => [131] => [[Kategorie:Povodí Jang-c’-ťiangu| ]] [132] => [[Kategorie:Řeky v Číně]] [133] => [[Kategorie:Řeky v Čching-chaji]] [134] => [[Kategorie:Řeky v Tibetské autonomní oblasti]] [135] => [[Kategorie:Řeky v S’-čchuanu]] [136] => [[Kategorie:Řeky v Jün-nanu]] [137] => [[Kategorie:Řeky v Čchung-čchingu]] [138] => [[Kategorie:Geografie Chu-peje]] [139] => [[Kategorie:Geografie Chu-nanu]] [140] => [[Kategorie:Geografie Ťiang-si]] [141] => [[Kategorie:Geografie An-chueje]] [142] => [[Kategorie:Řeky v Ťiang-su]] [143] => [[Kategorie:Řeky v Šanghaji]] [144] => [[Kategorie:Přítoky Východočínského moře]] [] => )
good wiki

Jang-c’-ťiang

Pramenný ledovec řeky Jang-c’-ťiang (tibetsky: འབྲི་ཆུ, Dřičhu; ), popř. Modrá řeka je řeka ve střední ČLR (Čching-chaj, Tibetská autonomní oblast, S’-čchuan, Jün-nan, Čchung-čching, Chu-pej, Chu-nan, Ťiang-si, An-chuej, Ťiang-su, Šanghaj).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tung-tching-chu','Čchung-čching','Šanghaj','Čína','Wu-chan','Východočínské moře','Čching-chaj','Jang-čou','Sečuánská pánev','Tři soutěsky (hráz)','21. století','Tibetská autonomní oblast'

Čching-chaj

Čchung-čching

Čína

Jang-čou

Šanghaj

Tung-tching-chu

Tung-čching-ču je historická kniha z Číny, kterou napsal Kuo Kuang-čung v období říše Sung.

Wu-chan