Array ( [0] => 15483813 [id] => 15483813 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jaroměř [uri] => Jaroměř [3] => Panorama Jaromer crop.jpg [img] => Panorama Jaromer crop.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Jaroměř je malebné město v Královéhradeckém kraji, které se pyšní bohatou historií a přírodními krásami. Leží na soutoku řek Metuje a Labe, což dodává městu nejen půvabné scenérie, ale také praktické možnosti pro rekreaci a vodní sporty. Historie Jaroměře sahá až do 13. století, kdy byla založena jako významné obchodní a kulturní centrum. Město se vyznačuje krásnou architekturou, kterou tvoří historické budovy a další zajímavosti. Například městská tvrz, a také barokní kostel svatého Jakuba Většího, který láká návštěvníky svou impozantní architekturou a příjemnou atmosférou. Jaroměř je také známá svými širokými možnostmi pro rodinné výlety a aktivity. V nedaleké přírodě je možné podnikat výlety do okolních lesů, což skýtá příležitosti pro turistiku, cykloturistiku a další outdoorové aktivity. V blízkosti se nachází zajímavé přírodní rezervace, které lákají milovníky přírody. Místní kultura je živá a pestrá, s různými akcemi, jako jsou trhy, festivaly a výstavy, které přispívají k komunitní soudržnosti a radosti z každodenního života. Jaroměř je městem, které se vyrovnává s moderními výzvami, ale zachovává si svůj historický šarm a přívětivou atmosféru. Ať už hledáte klidnou atmosféru malebného města, příležitosti k aktivnímu trávení volného času nebo například inspirativní kulturní akce, Jaroměř nabízí možnosti pro každého, kdo chce prožít něco výjimečného. [oai_cs_optimisticky] => Jaroměř je malebné město v Královéhradeckém kraji, které se pyšní bohatou historií a přírodními krásami. Leží na soutoku řek Metuje a Labe, což dodává městu nejen půvabné scenérie, ale také praktické možnosti pro rekreaci a vodní sporty. Historie Jaroměře sahá až do 13. století, kdy byla založena jako významné obchodní a kulturní centrum. Město se vyznačuje krásnou architekturou, kterou tvoří historické budovy a další zajímavosti. Například městská tvrz, a také barokní kostel svatého Jakuba Většího, který láká návštěvníky svou impozantní architekturou a příjemnou atmosférou. Jaroměř je také známá svými širokými možnostmi pro rodinné výlety a aktivity. V nedaleké přírodě je možné podnikat výlety do okolních lesů, což skýtá příležitosti pro turistiku, cykloturistiku a další outdoorové aktivity. V blízkosti se nachází zajímavé přírodní rezervace, které lákají milovníky přírody. Místní kultura je živá a pestrá, s různými akcemi, jako jsou trhy, festivaly a výstavy, které přispívají k komunitní soudržnosti a radosti z každodenního života. Jaroměř je městem, které se vyrovnává s moderními výzvami, ale zachovává si svůj historický šarm a přívětivou atmosféru. Ať už hledáte klidnou atmosféru malebného města, příležitosti k aktivnímu trávení volného času nebo například inspirativní kulturní akce, Jaroměř nabízí možnosti pro každého, kdo chce prožít něco výjimečného. ) Array ( [0] => {{Různé významy|druhý=jihočeské vesnici|rozlišovač=Malonty}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Jaroměř [3] => | obrázek = Panorama Jaromer crop.jpg [4] => | popisek = historické centrum Jaroměře [5] => | status = město [6] => | kraj = [[Královéhradecký kraj|Královéhradecký]] [7] => | NUTS3 = CZ052 [8] => | okres = Náchod [9] => | obec s rozšířenou působností = Jaroměř [10] => | pověřená obec = Jaroměř [11] => | země = [[Čechy]] [12] => | PSČ = 551 01, 551 02 [13] => | počet ZSJ = 18 [14] => | počet částí obce = 9 [15] => | počet katastrálních území = 5 [16] => | adresa = nám. Čs. armády 16
551 33 Jaroměř [17] => | web = http://www.jaromer-josefov.cz/ [18] => | úřední web = [19] => | e-mail = podatelna@jaromer-josefov.cz [20] => | starosta = Jan Borůvka ([[ANO 2011|ANO]]) [21] => | starosta aktuální k = 2022 [22] => }} [23] => '''Jaroměř '''({{Vjazyce2|de|''Jermer''}}) je východočeské město v [[Okres Náchod|okrese Náchod]], ležící 17 km severovýchodně od [[Hradec Králové|Hradce Králové]] na soutoku řek [[Labe]], [[Úpa|Úpy]] a [[Metuje]] v nadmořské výšce 254 m. Má rozlohu 23,95 km².{{Citace elektronické monografie [24] => | url = http://www.jaromer-josefov.cz/clanky.php?iSekce=1&iSub=109&iClanek=23 [25] => | datum přístupu = 2010-04-02 [26] => | titul = Současnost [27] => | vydavatel = Městský úřad Jaroměř [28] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110215140944/http://www.jaromer-josefov.cz/clanky.php?iSekce=1&iSub=109&iClanek=23 [29] => | datum archivace = 2011-02-15 [30] => | nedostupné = ano [31] => }} Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. K Jaroměři přináleží i historické pevnostní město [[Josefov (Jaroměř)|Josefov.]] [32] => [33] => Díky malebnému centru města se Jaroměř s Josefovem staly kulisami tuzemských a zahraničních snímků např. Něžné vlny, Babička, Zločiny Velké Prahy, Božena, Musíme si pomáhat atd. [34] => [35] => Historické jádro města je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]], střed Josefova [[městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]]. [36] => [37] => == Historie == [38] => [[Soubor:Jaroměř-Jaromír.jpg|vlevo|náhled|upright|Jaroměř, busta [[Jaromír (kníže)|knížete Jaromíra]], Jaromírova ulice]] [39] => [40] => Nejstarší část Jaroměře, dnešní historický střed města, je trvale osídlena tisíc let. Ve vývoji od raně [[středověk]]ého [[hradiště]] z počátku 11. století k vyspělému městu vrcholného pozdního středověku se odráželo dění v tehdejším českém státě. Název Jaroměř je odvozován od [[Přemyslovci|přemyslovského]] knížete [[Jaromír (kníže)|Jaromíra]]. Nejstarší písemná zpráva o Jaroměři pochází z roku 1126.{{Citace monografie | příjmení = Musil | jméno = František | odkaz na autora = František Musil (historik) | titul = Kladsko | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 190 | isbn = 978-80-7277-340-4 | strany = 20}} [[Královské město]] vzniklo zřejmě za krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] na místě původního hradiště. První písemný doklad o existenci města je z roku 1298. Listinou z roku 1307 mu byla potvrzena městská práva a zároveň se Jaroměř stala [[Královské věnné město|královským věnným městem]] českých královen. Měšťané tak byli přímými poddanými české královny. [41] => [42] => Roku 1349 založil pražský arcibiskup [[Arnošt z Pardubic]] na Pražském předměstí klášter [[augustiniáni kanovníci|augustiniánů kanovníků]] a uvedl do něj první řeholníky z [[Roudnice nad Labem]]. Jejich kostel byl původně zasvěcen Panně Marii, po vyplenění kláštera husity v roce 1421 [[Kostel svatého Mikuláše (Jaroměř)|svatému Mikuláši]]. Konventní budovy zanikly beze stop v domech čp. 22 a 23.Röhrig, Floridus (ed.): Die Augustiner Chorherren in Böhmen, Mähren und Ungarn. Klosterneuburg–Wien 1994, s. 113-118 [43] => [44] => [[Husitství|Husitské období]] je jednou z nejzajímavějších kapitol v historii Jaroměře. V roce 1421 byla dobyta husitskými vojsky pod vedením [[Jan Žižka|Jana Žižky z Trocnova]] a stala se na další léta věrným husitským městem. Jaroměřští se zúčastnili i některých vojenských tažení. Nakonec se však město poddalo králi [[Zikmund Lucemburský|Zikmundovi]], aby si uchovalo získanou samosprávu. [45] => [46] => V následujících dvou stoletích zažila Jaroměř hospodářský rozkvět. Měšťané byli obdařeni četnými [[Privilegium|privilegii]] a úlevami. Bohaté město koupilo i některé okolní vesnice a stalo se jejich [[vrchnost]]í. V roce 1547 se Jaroměř připojila k neúspěšnému [[Stavovský odboj roku 1547|povstání českých stavů]] proti králi [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandovi I.]] Vítězný panovník ji za odboj potrestal finančním postihem a omezením vlastní samosprávy. V roce 1567 byl prováděn v královských městech soupis domů. V Jaroměři jich tehdy bylo 300. Další úpadek přinesla městu [[třicetiletá válka]], kdy se ve městě střídaly [[Posádka|vojenské posádky]]; na jejím konci byla Jaroměř zpustlá a vylidněná. [47] => [48] => [[Soubor:Jaroměř, městský znak.jpg|náhled|vlevo|upright|Městský znak na kostele sv. Mikuláše]] [49] => Na začátku 18. století zažilo Jaroměřsko čilý ruch spojený s výstavbou [[František Antonín Špork|Šporkova]] lázeňského komplexu v [[Kuks]]u. Ztráta [[Slezsko|Slezska]] a [[Kladské hrabství|Kladska]] pak vedla k výstavbě [[pevnost (stavba)|pevnosti]] na místě vesnice Ples. Osídlování pevnostního města, přejmenovaného roku 1793 na [[Josefov (Jaroměř)|pevnost Josefov]], postupovalo ovšem jen zvolna. Mnohonárodnostní posádka josefovské pevnosti tvořila značně výlučnou společnost. Josefov získal vlastní samosprávu až v roce 1835. [50] => [51] => Se stavbou josefovské pevnosti se do města dostává i [[železnice]], která byla důležitým impulsem ke vzniku průmyslu a dalšímu rozvoji města. Hlavními průmyslovými obory se stává především [[textilní průmysl|textilní výroba]] a [[Koželuh|koželužství]], později vzniká i několik drobnějších podniků vyrábějících součásti automobilů. [52] => [53] => Město a radnici v neděli 11. července 1926 oficiálně navštívil prezident republiky [[Tomáš Garrigue Masaryk]]. Uvítal jej starosta Karel Višňák. Na výstavišti si prohlédl národopisnou a průmyslovou výstavu, kde obdržel pískovcovou sochu ponocného s rohem a lucernou, dílo [[František Úprka|Franty Úprky]], kterou dal Masaryk umístit doprostřed louky v Jelením příkopu na Pražském hradě. Do Jaroměře přijel z blízkého Josefova, kde ráno provedl spolu s legionářskými generály [[Stanislav Čeček|Stanislavem Čečkem]] a [[Jan Syrový|Janem Syrovým]] přehlídku vojenské posádky. Návštěva byla zachycena na filmový pás. [54] => [55] => [[Soubor:Kostel z parku 2.jpg|náhled|upright|Kostel svatého Mikuláše a řeka [[Labe]]]] [56] => Jaroměř ležela na česko-německé jazykové hranici a za války město hraničilo s německou provincií [[Říšská župa Sudety|Sudety]]. Německé jednotky se před koncem [[Druhá světová válka|druhé světové války]] začaly v Jaroměři opevňovat, ale přišla německá kapitulace. Po ní byla Jaroměř a Jaroměřsko osvobozeno zejména ve čtvrtek 10. května 1945 dopoledne vozatajskými, jízdními a motorizovanými jednotkami I. ukrajinského frontu maršála [[Ivan Stěpanovič Koněv|Koněva]], svazky levokřídelní 59. armády generálporučíka I. T. Korovnikova, které se pak v Jaroměři spojily s 21. armádou generálporučíka D. S. Guseva. Na jaroměřské radnici byl přijat podplukovník Fajanc, který byl prvním sovětským styčným důstojníkem zapsaným v kronice města Jaroměře. [57] => [58] => V roce 1948 byl Josefov sloučen s Jaroměří. Protože josefovská pevnost ztratila vojenský význam, byl Josefov poznamenán stagnací provázenou trvalým úbytkem obyvatel. Po okupaci [[Československo|Československa]] [[Sovětský svaz|sovětskými]] vojsky v roce 1968 byla zdejší vojenská nemocnice natrvalo zabrána okupačními vojsky a v Josefově byla ubytována silná vojenská posádka. To vše vedlo k značné devastaci této místní části a tento neblahý vliv je zde mnohdy patrný dodnes. Dokumentuje to například skutečnost, že Josefov byl vybrán pro natáčení českého filmu [[Musíme si pomáhat]], který se odehrává na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. V roce 2016 došlo k přejmenování čtyř ulic v Josefově a tří ve zbytku Jaroměře, čímž byl odstraněn stav odporující zákonu o obcích, kdy se následkem připojení Josefova k Jaroměři některá [[Označování ulic a veřejných prostranství|pojmenování ulic]] vyskytovala dvakrát.{{Citace elektronického periodika |titul=Přejmenování ulic - Seznam dotčených ulic a jejich nové názvy |url=http://www.jaromer-josefov.cz/prejmenovani-ulic/?more=4#msg4 |datum přístupu=2017-10-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20171004190421/http://www.jaromer-josefov.cz/prejmenovani-ulic/?more=4#msg4 |datum archivace=2017-10-04 }} [59] => [60] => == Přírodní poměry == [61] => Jihozápadní částí katastrálního území Jaroměř protéká řeka Metuje, jejíž tok a přilehlé pozemky jsou součástí přírodní památky [[Stará Metuje]] [62] => [63] => == Obyvatelstvo == [64] => {{Tabulka počtu obyvatel}} [65] => [66] => === Struktura populace === [67] => [68] => Sčítání obyvatelstva 2011, 574121 Jaroměř, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Jaroměř roku 2011 [69] => Sčítání obyvatelstva 2011, 574121 Jaroměř, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Jaroměř roku 2011 [70] => Sčítání obyvatelstva 2011, 574121 Jaroměř, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Jaroměř roku 2011 [71] => [72] => [73] => == Části města == [74] => * '''Jaroměř''' [75] => * [[Cihelny (Jaroměř)|Cihelny]] [76] => * [[Dolní Dolce]] [77] => * [[Jakubské Předměstí]] [78] => * [[Jezbiny]] [79] => * [[Josefov (Jaroměř)|Josefov]] [80] => * [[Pražské Předměstí (Jaroměř)|Pražské Předměstí]] [81] => * [[Semonice]] [82] => * [[Starý Ples]] [83] => [84] => == Hospodářství == [85] => Z hlediska průmyslové výroby patří mezi současné nejvýznamnější jaroměřské firmy [[Karsit]], [[Tanex – Plasty]], [[Kimberly-Clark]] a Juta [[Dvůr Králové nad Labem|Dvůr Králové]]. [86] => [87] => == Doprava == [88] => [[Soubor:Vytopna jaromer 2.JPG|náhled|Železniční muzeum Výtopna Jaroměř|alt=]] [89] => [90] => Jaroměř je železniční křižovatkou regionálního významu. Spojují se zde železniční trati ze tří směrů – od [[Pardubice|Pardubic]], [[Liberec|Liberce]] a [[Trutnov]]a. Dopravní význam [[Železniční trať Pardubice – Jaroměř – Liberec|železniční tratě do Liberce]] spočívá v osobní dopravě do Liberce a Staré Paky, nákladní doprava je využívána slabě{{Doplňte zdroj}}, výjimku tvoří pravidelné vlaky, které uhlím zásobují teplárnu ve Dvoře Králové nad Labem. Železniční doprava na [[Železniční trať Jaroměř–Trutnov|trati do Trutnova]] je o něco silnější, a to v osobní i nákladní dopravě{{Doplňte zdroj}}. Jedná se o pravidelné osobní vlaky a rychlíky a nákladní vlaky uhlím zásobující tepelnou elektrárnu v Poříčí u Trutnova. Jaroměří prochází silnice první třídy I/33 zařazená do sítě mezinárodních silnic pod označením E67 z [[Praha|Prahy]] do [[Polsko|polské]] [[Vratislav (město)|Vratislavi]]. Trvale rostoucí zatížení tohoto mezinárodního tahu je problémem pro město, které je silnicí rozděleno na dvě části, podobně na tom jsou i města Česká Skalice (do roku 2009 nedokončen obchvat) a Náchod. Řešením těchto problémů je dobudování dálnice D11 z Prahy přes Hradec Králové, Jaroměř a Trutnov směrem na Královec, kde bude navazovat na polskou rychlostní silnici S3. Součástí této stavby je i severní přeložka již zmíněné silnice I/33. [91] => [92] => V roce 2020 byl otevřen [[Terminál hromadné dopravy Jaroměř|nový autobusový terminál]], který nahradil nevyhovující [[Autobusové nádraží Jaroměř|autobusové nádraží v ulici Na Valech]]. [93] => [94] => V Josefově je též sportovní letiště s travnatou plochou. [95] => [96] => == Společnost == [97] => === Školství === [98] => V Jaroměři jsou tři základní devítileté školy: ZŠ B. Němcové, ZŠ Na Ostrově, ZŠ Josefov a Gymnázium Jaroslava Žákahttp://www.goajaro.cz/ a zemědělské učiliště. [99] => [100] => === Sport === [101] => * Fotbalový klub [[FK Jaroměř]] [102] => *Hokejový klub [[HC Jaroměř]] [103] => *Florbalový oddíl [[TJ Sokol Jaroměř]] [104] => [105] => == Pamětihodnosti == [106] => [[Soubor:Muzeum 1.jpg|náhled|Městské muzeum (Wenkeův OD)]] [107] => [[Soubor:Divadlo 3.jpg|náhled|Divadlo]] [108] => [[Soubor:Gravestone Anna Miselius.jpg|náhled|Náhrobek Anny Miseliusové (kopie)]] [109] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Jaroměři}} [110] => [111] => * Gotický [[Kostel svatého Mikuláše (Jaroměř)|chrám sv. Mikuláše]]; poprvé písemně zmíněn roku 1325, současná stavba zahájena roku 1404 a pokračovala po [[Husitské války|husitských válkách]], kostel zaklenut v 16. století; roku 1590 před západní průčelí přistavěna renesanční předsíň, 1707 dokončena [[zvonice]]; roku 1753 se zřítila severní věž. Kostel byl roku 1904 a v letech 1906–1909 restaurován. Jde o orientované síňové trojlodí s křížovými klenbami, šestibokým závěrem a [[Krypta|kryptou]]. Průčelí je jednověžové s předsíní. K ní je připojena hranolová zvonice se sochou [[svatý Václav|sv. Václava]]. Hlavní [[Portál (architektura)|portál]] je gotický z roku 1410. Vybavení: rokokový hlavní [[oltář]] z let 1770–1772 se sochami od [[Martin Krupka|Martina Krupky]]. [[Kazatelna]] se sochařskou výzdobou a pontifikální křeslo od téhož autora; čtyři boční oltáře z 2. poloviny 17. století, cínová gotická [[křtitelnice]] z roku 1518 s pozdějším víkem{{Citace monografie | příjmení = Poche | jméno = Emanuel | titul = Umělecké památky Čech. Díl 1, A-J | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1977 | počet stran = 643}}; náhrobek litevského knížete [[Dimitrij Luhartovič Sanguško|Dimitrije Sanguška]] z roku 1554.Řezník, Miloš: Dimitr Sanguško a jeho cesta do Čech r. 1554 /Dimitras Sanguška ir jo kelione i Čekija 1554 m. In: ''Česko-litevské vztahy v průběhu staletí.'' Příspěvky z interdisciplinárního vědeckého kolokvia, Vilnius 25.-26. října 1995. Univerzita Karlova Praha, Euroslavica, 1998 s. 43-51. [112] => * Ze středověkého opevnění města zůstala zachována jediná brána se zvonicí. [113] => * Menší gotický [[Kostel svatého Jakuba (Jaroměř)|kostel sv. Jakuba]] na Jakubském předměstí byl založen ve 14. století a o dvě staletí později přestavěn. [114] => * [[Mariánský sloup (Jaroměř)|mariánský sloup]] z let 1722–1727 na hlavním náměstí, trojboká odstupněná statue se sochami světců završená sochou [[Immaculata|Panny Marie Immaculaty]] od sochaře [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Bernarda Brauna]], provedena za účasti [[Řehoř Theny|Řehoře Thényho]] a dalších. Ve spodní části na trojboké balustrádě sochy sv. Floriána, sv. Ignáce a Jana nepomuckého, mezi nimi tři reliéfy (rakouský orel, darovací nápis, Svatá rodina), nad nimi na římsách sochy svatých Jana křtitele, Štěpána a Jakuba Většího, a alegorie Víry, výše reliéfy Navštívení P. Marie, Obětování Krista v chrámě a Nanebevzetí Panny Marie.Poche Emanuel: ''Soupis památek historických a uměleckých v Republice československé, díl XXXVIII., politický okres Dvůr Králové, Praha 1937, s. 190-195 Originál sloupu je v pevnosti Josefov, na místě je kopie. [115] => * Městský hřbitov: ''Plačící žena'' – náhrobek Anny Miseliusové tchyně sochaře M. B. Brauna (kopie, originál v pevnosti Josefov). [116] => * [[Wenkeův obchodní dům]] – postavený v roce 1911 podle návrhu architekta [[Josef Gočár|Josefa Gočára]], přední památka moderní české architektury; nyní městské muzeum a galerie. [117] => * Železniční muzeum v někdejší výtopně ČD vybavené historickými stroji, vagony, železničními doplňky a reáliemi. [118] => [119] => === Josefov === [120] => * bývalé pevnostní město [[Josefov (Jaroměř)|Josefov]], v letech 1780 až 1787 podle plánů [[Francie|francouzských]] vojenských stavitelů vybudováno vrcholné dílo evropského [[Urbanismus|urbanismu]] a [[Opevnění|fortifikačního]] umění. Značná část podzemních chodeb a opevnění byla renovována a otevřena veřejnosti. Návštěvníci procházejí podzemními chodbami osvětlenými svícemi; část prohlídky absolvují s průvodcem, zbytek sami. Zažívají tak pocity vojáků bránících pevnost před nepřítelem. Josefov byl v roce 1971 vyhlášen [[Městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]]. [121] => * [[kaple svaté Anny (Jaroměř)|kaple sv. Anny]] na Pražském předměstí [122] => * [[Boží muka]] z roku 1686 v [[František Palacký|Palackého]] ulici [123] => * Socha [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] z doby okolo roku 1740 v Havlíčkově ulici [124] => * Socha sv. Jana Nepomuckého z doby okolo roku 1800 v ulici Na Cihelnách [125] => * [[kaple Nejsvětější Trojice (Jaroměř)|kaple Nejsvětější Trojice]] IV pod hřbitovem [126] => * Ukřižovaný na kamenném podstavci s reliéfem, ve čtvrti Na Obci [127] => * socha [[Svatý Václav|svatého Václava]] na věži zvonice u kostela [[Svatý Mikuláš|sv. Mikuláše]] [128] => * [[Radnice]], původně renesanční, upravená v 17. století a roku 1851 přestavěná. Patrová budova, v přízemí sál s valenou klenbou a štuky. [129] => * [[Děkanát a vikariát|Děkanství]], klasicistní z let 1785–1786, patrová budova se středovým mělkým rizalitem, v přízemí klenuté místnosti [130] => * Některé historické domy (zejména) na náměstí. [131] => * Městská knihovna byla založena roku 1896 [132] => [133] => == Osobnosti == [134] => * [[Václav Ježek]] - fotbalový trenér [135] => *[[Rudolf Bouček]] - český divadelník a loutkář [136] => *[[Václav Baumann]] – válečný letec [137] => * [[Otakar Binar]] – architekt, vědec [138] => * [[Tomáš Holub (biskup)|Tomáš Holub]] – plzeňský biskup [139] => * [[Miloš Noha]] (1901–2000) − lingvista [140] => * [[Ivo Pešák]] – komik, herec, klarinetista, člen [[Banjo Band|Banjo Bandu Ivana Mládka]] [141] => * [[František Petera−Rohoznický]] (1798–1877) − římskokatolický kněz, amatérský archeolog a vlastivědný pracovník [142] => * [[Josef Šíma (malíř)|Josef Šíma]] – česko-francouzský malíř [143] => * [[Otakar Španiel]] – sochař a medailér [144] => * [[Antonín Švorc]] – operní pěvec [145] => * [[Zdeněk Veselovský]] – zoolog, dlouholetý ředitel [[Zoo Praha|Zoologické zahrady Praha]]. [146] => * [[Hana Volavková]], rozená Frankensteinová – historička umění, ředitelka [[Židovské muzeum v Praze|Židovského muzea v Praze]]. [147] => * [[Antonín Wagner]] – architekt, sochař, restaurátor [148] => * [[Břetislav Vachala]] – egyptolog [149] => * Na městském hřbitově je pohřben sochař [[Vladimír Preclík]] s manželkou [[Zdena Fibichová|Zdenou Preclíkovou-Fibichovou]], sochařkou. [150] => [151] => ==Partnerská města== [152] => *{{flagicon|Polsko}} [[Gmina Ziębice|Ziębice]], Polsko [153] => *{{flagicon|Velká Británie}} [[Warrington]], Velká Británie [154] => [155] => == Galerie == [156] => [157] => Jaroměř from air 5.jpg|letecký pohled [158] => Jaroměř-náměstí.jpg|náměstí s Mariánským sloupem [159] => Podloubí.jpg|podloubí, náměstí [160] => Kostel sv. Mikuláše.jpg|kostel sv. Mikuláše [161] => Jaroměř Mikuláš hlavní oltář.jpg|interier kostela sv. Mikuláše [162] => Husův sbor Jaroměř.jpg|průčelí budovy Husova sboru [163] => Jaroměř Hussite church 2016 1.jpg|interiér budovy Husova sboru [164] => Jaromer Church sv. Jakuba.jpg|kostel sv. Jakuba [165] => Jaroměř divadlo 2.jpg|divadlo [166] => Divadlo - Boučkovo loutkové divadlo (Jaroměř).jpg|loutkové divadlo [167] => Knihovna.jpg|knihovna [168] => Old houses in centre1.jpg|malebné starší domky v centru [169] => Jaroměř Základní skola Na ostrově.JPG|Základní škola Na ostrově [170] => Jaroměř ZŠ Boženy Němcové 1.jpg|Základní škola Boženy Němcové [171] => Soutok_Labe_Upa.jpg|Soutok řek Labe a Úpy v Jaroměři [172] => Vytopna jaromer 1.JPG|Expozice Železničního muzea výtopna Jaroměř [173] => [174] => [175] => == Odkazy == [176] => === Reference === [177] => [178] => [179] => === Literatura === [180] => * [[František Černý (divadelní historik)|ČERNÝ, František]]: ''Ve městě u tří řek''; [[Ústí nad Orlicí]], 2005; 288 s. ISBN 80-86845-22-2 [181] => *ČERNÝ, František : Divadelní život v Jaroměři, Academi a (2003) [182] => * KNAP, Antonín:''Paměti královského věnného města Jaroměře nad Labem''. Polička 1887 [183] => * POCHE, Emanuel: Soupis památek historických a uměleckých v Republice československé, díl XXXVIII., politický okres Dvůr Králové, Praha 1937 [184] => * POLÁK, Jindřich – SLAVÍK, Jan: ''Jaroměř. Chrám sv. Mikuláše''. Jaroměř 2015. [185] => *POLICKÝ, Jan Stanislav : Kniha o Jaroměři, vydáno vlastním nákladem, tisk Josef Blažej Jaroměř (1912) [186] => *HEJNA, Václav : Vzpomínky ze staré i nové Jaroměře, vydáno vlastním nákladem, tisk Oldřich Javůrek - Josefov (1935) [187] => *VACEK, Jan Jaroměřský : Historie a popis chrámu sv. Mikuláše v Jaroměři: vydáno Katolickou charitou v Jaroměři, tisk Oldřich Javůrek (1945) [188] => *NOVÁK, Václav : Chrám sv. Mikuláše v Jaroměři, vydalo Město Jaroměř a Městské muzeum Jaroměř (2006) [189] => [190] => === Externí odkazy === [191] => * {{Commonscat}} [192] => * {{Commons|Jaroměř}} [193] => * {{Otto|heslo=Jaroměř}} [194] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Jaroměř}} [195] => * {{Oficiální web}} [196] => * {{RÚIAN}} [197] => * [http://www.jaromeronline.cz/ Zpravodajství z Jaroměře a okolí] [198] => [199] => {{Části české obce}} [200] => {{Okres Náchod}} [201] => {{Autoritní data}} [202] => {{Portály|Česko|Geografie}} [203] => [204] => [[Kategorie:Jaroměř| ]] [205] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [206] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [207] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [208] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [209] => [[Kategorie:Obce v okrese Náchod]] [210] => [[Kategorie:Dobrovolný svazek obcí Jaroměřsko]] [211] => [[Kategorie:Sídla na Labi]] [212] => [[Kategorie:Města v okrese Náchod]] [213] => [[Kategorie:Sídla ve Východolabské tabuli]] [214] => [[Kategorie:Sídla na Metuji]] [215] => [[Kategorie:Sídla na Úpě]] [] => )
good wiki

Jaroměř

Jaroměř je východočeské město v okrese Náchod, ležící 17 km severovýchodně od Hradce Králové na soutoku řek Labe, Úpy a Metuje v nadmořské výšce 254 m. Má rozlohu 23,95 km².

More about us

About

Leží na soutoku řek Metuje a Labe, což dodává městu nejen půvabné scenérie, ale také praktické možnosti pro rekreaci a vodní sporty. Historie Jaroměře sahá až do 13. století, kdy byla založena jako významné obchodní a kulturní centrum. Město se vyznačuje krásnou architekturou, kterou tvoří historické budovy a další zajímavosti. Například městská tvrz, a také barokní kostel svatého Jakuba Většího, který láká návštěvníky svou impozantní architekturou a příjemnou atmosférou. Jaroměř je také známá svými širokými možnostmi pro rodinné výlety a aktivity. V nedaleké přírodě je možné podnikat výlety do okolních lesů, což skýtá příležitosti pro turistiku, cykloturistiku a další outdoorové aktivity. V blízkosti se nachází zajímavé přírodní rezervace, které lákají milovníky přírody. Místní kultura je živá a pestrá, s různými akcemi, jako jsou trhy, festivaly a výstavy, které přispívají k komunitní soudržnosti a radosti z každodenního života. Jaroměř je městem, které se vyrovnává s moderními výzvami, ale zachovává si svůj historický šarm a přívětivou atmosféru. Ať už hledáte klidnou atmosféru malebného města, příležitosti k aktivnímu trávení volného času nebo například inspirativní kulturní akce, Jaroměř nabízí možnosti pro každého, kdo chce prožít něco výjimečného.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Josefov (Jaroměř)','Druhá světová válka','Kostel svatého Mikuláše (Jaroměř)','Soubor:Kostel z parku 2.jpg','Kostel svatého Jakuba (Jaroměř)','Soubor:Muzeum 1.jpg','Karsit','Kimberly-Clark','pevnost (stavba)','Tomáš Garrigue Masaryk','Praha','Kuks'