Array ( [0] => 15483718 [id] => 15483718 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ještěd [uri] => Ještěd [3] => Jested 002.JPG [img] => Jested 002.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Ještěd je majestátní hora a významný symbol Českého ráje, nacházející se v Libereckém kraji. Její charakteristický tvar a výška 1012 metrů nad mořem poskytují nádherné výhledy na okolní krajinu a daleké obzory. Místo je oblíbené mezi milovníky přírody, turistiky a sportu, kteří sem přicházejí obdivovat pestré scenérie a čerstvý horský vzduch. Na vrcholu Ještědu se tyčí ikonická stavba – televizní vysílač a horský hotel, která byla postavena v 60. letech 20. století. Architektonické dílo designéra Karla Hubáčka se svým jedinečným tvarem stalo symbolem města Liberec a je vyhledávaným cílem turistů i fotografů. Interiér hotelu nabízí pohodlné ubytování a restauraci s místními specialitami, což zajišťuje příjemné zážitky pro návštěvníky. Okolí Ještědu je bohaté na možnosti rekreace. V zimním období se zde otevírají brány lyžařským střediskům, která přicházejí s různými sjezdovkami a běžkařskými trasami, zatímco v létě se hosté rádi vydávají na houbaření, cyklistiku a turistiku. Přírodní krásy tohoto regionu, včetně bohaté flóry a fauny, jsou důvodem, proč mnozí návštěvníci procházejí stezky a s radostí objevují zdejší poklady. Ještěd má také své místo v srdci kultury regionu. Často hostí různé akce, jako jsou festivaly, koncerty a další společenské aktivity, které spojují místní obyvatele i turisty. Tak se stává místem setkávání, kde se sdílí zážitky a tradice. Celkově Ještěd nabízí jedinečné spojení přírodní krásy, sportovních aktivit a kulturního vyžití, což přispívá k pozitivnímu prožitku všech, kdo sem zavítají. Je to místo, kde se příroda a lidská kreativita prolínají a vytvářejí harmonickou atmosféru, jež povzbudí každého návštěvníka. [oai_cs_optimisticky] => Ještěd je majestátní hora a významný symbol Českého ráje, nacházející se v Libereckém kraji. Její charakteristický tvar a výška 1012 metrů nad mořem poskytují nádherné výhledy na okolní krajinu a daleké obzory. Místo je oblíbené mezi milovníky přírody, turistiky a sportu, kteří sem přicházejí obdivovat pestré scenérie a čerstvý horský vzduch. Na vrcholu Ještědu se tyčí ikonická stavba – televizní vysílač a horský hotel, která byla postavena v 60. letech 20. století. Architektonické dílo designéra Karla Hubáčka se svým jedinečným tvarem stalo symbolem města Liberec a je vyhledávaným cílem turistů i fotografů. Interiér hotelu nabízí pohodlné ubytování a restauraci s místními specialitami, což zajišťuje příjemné zážitky pro návštěvníky. Okolí Ještědu je bohaté na možnosti rekreace. V zimním období se zde otevírají brány lyžařským střediskům, která přicházejí s různými sjezdovkami a běžkařskými trasami, zatímco v létě se hosté rádi vydávají na houbaření, cyklistiku a turistiku. Přírodní krásy tohoto regionu, včetně bohaté flóry a fauny, jsou důvodem, proč mnozí návštěvníci procházejí stezky a s radostí objevují zdejší poklady. Ještěd má také své místo v srdci kultury regionu. Často hostí různé akce, jako jsou festivaly, koncerty a další společenské aktivity, které spojují místní obyvatele i turisty. Tak se stává místem setkávání, kde se sdílí zážitky a tradice. Celkově Ještěd nabízí jedinečné spojení přírodní krásy, sportovních aktivit a kulturního vyžití, což přispívá k pozitivnímu prožitku všech, kdo sem zavítají. Je to místo, kde se příroda a lidská kreativita prolínají a vytvářejí harmonickou atmosféru, jež povzbudí každého návštěvníka. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=hoře}} [1] => {{Infobox - hora [2] => | název = Ještěd [3] => | alt = Hotel a vysílač na Ještědu [4] => | vrchol = 1012 [5] => | prominence = 517 m ↓ [[Jeřmanické sedlo]] [6] => | izolace = 18,1 km → [[Holubník (Jizerské hory)|Holubník]] [7] => | seznamy = [[Seznam tisícovek v Česku|Tisícovky v Česku]] #351
[[Seznam hor a kopců v Česku podle prominence|Ultratisícovky]] #91
[[Seznam hor a kopců v Česku podle prominence|Nejprominentnější hory CZ]] #11
[[Seznam vrcholů v Ještědsko-kozákovském hřbetu|Ještědsko-kozákovské hory]] #1 [8] => | stát = {{Vlajka a název|Česko}} [9] => | pohoří = [[Ještědsko-kozákovský hřbet]] / [[Ještědský hřbet]] / [[Hlubocký hřbet]] / [[Pasecký hřbet]] [10] => | loc-map = {{LocMap| Česko | lat = 50.73 | long = 14.98 | caption = | position = bottom |label = Ještěd | mark = Fire.svg | relief = 1 | float = center}} [11] => | hornina = [[fylit]], [[kvarcit]] [12] => | povodí = [[Lužická Nisa]], [[Ploučnice]], [[Jizera (řeka)|Jizera]] [13] => | poznámka = [[Přírodní park Ještěd]], výhled [14] => }} [15] => '''Ještěd''' (1012 [[Nadmořská výška|m n. m.]]; {{Vjazyce2|de|''Jeschken''}} nebo {{cj|de|''Jeschkenkoppe''}}, {{Vjazyce2|pl|''Jeszted''}} nebo {{cj|pl|''Jeszczed''}}) je hora na severu [[Česko|Česka]], jihozápadně od [[Liberec|Liberce]], nejvyšší vrchol [[Ještědsko-kozákovský hřbet|Ještědsko-kozákovského hřbetu]]. S [[prominence|prominencí]] 517 metrů ([[převýšení]] od [[horské sedlo|sedla]] v [[Jeřmanice|Jeřmanicích]], které ho odděluje od [[Jizerské hory|Jizerských hor]]) jde o jedenáctou nejprominentnější horu v Česku[http://www.ultratisicovky.cz/nejprominence/ Nejprominentnější české hory na Ultratisicovky.cz]. [16] => [17] => Na vrcholu se nachází [[Ještěd (hotel a vysílač)|známý televizní vysílač]] v technicistním [[architektura|architektonickém]] stylu; v dolní části vysílače je umístěn hotel a restaurace. Na Ještěd vedou lanovky, na svazích je [[lyžování|lyžařské]] středisko. Těsně pod Ještědem se nachází [[Horní Hanychov]], nejzápadnější městská část Liberce. Masiv Ještědu je od roku 1995 součástí [[Přírodní park Ještěd|Přírodního parku Ještěd]]. [18] => [19] => Ještě před výstavbou vysílače zde stál velký kříž. Ještědské kříže mají svoji dlouhou historii doloženou od roku 1737; prozatím poslední pochází z roku 1990. Jeho předchůdce byl v 80. letech tajně uříznut, údajně na pokyn tehdejšího komunistického předsedy národního výboru v Liberci. [20] => [21] => Významnou roli sehrál Ještěd krátce po srpnové [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|okupaci Československa]] v roce [[1968]], když odtud ve dnech 25.–27. srpna vysílalo [[Televize|televizní]] Svobodné studio Sever. [22] => [23] => == Geologie == [24] => Je to výrazný kuželovitý suk budovaný [[ordovik|ordovickými]] [[sericit]]ickými [[kvarcit]]y, tvořícími mocnou vložku v prekambrických [[chlorit]]-[[muskovit]]ických [[fylit]]ech, vystupujících na západních svazích. Suk se stupňovitými příkrými svahy s kryoplanačními terasami krytými balvanovými haldami a [[kamenné moře|kamennými moři]] (z rozpadlých [[mrazový srub|mrazových srubů]] a izolovaných skal) se zvedá v místě největšího zdvihu [[hřbet (geomorfologie)|hřbetu]] nad [[Liberecká kotlina|Libereckou kotlinou]]. Na fylitových svazích hřbetu jsou místy kvarcitové skály ([[Horolezectví|horolezecké]] objekty) s [[hranáč]]ovymi [[osyp]]y a svahové [[suť|sutě]], kryoplanační terasy ([[Terasy Ještědu|PP Terasy Ještědu]] – největší počet kryoplanačních teras na jednom svahu v Česku).{{Citace monografie [25] => | příjmení = Demek [26] => | jméno = Jaromír [27] => | příjmení2 = Mackovčin [28] => | jméno2 = Peter [29] => | spoluautoři = a kolektiv. [30] => | titul = Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny [31] => | vydavatel = [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|AOPK ČR]] [32] => | místo = Brno [33] => | rok = 2006 [34] => | vydání = 2 [35] => | isbn = 80-86064-99-9 [36] => | počet stran = 582 [37] => }} [38] => [39] => == Charakter území == [40] => Na jihozápadních svazích pramení [[Ploučnice]]. Průměrná roční teplota vzduchu 3,9 °C ([[1923]]–[[1937]]), průměrný roční úhrn srážek 852 mm ([[1925]]–[[1950]]). Vrchol se zvedá nad hranicí lesa, která je zde v pouhých 980 metrech (vlivem exponované geomorfologické polohy a silných větrů), svahy převážně zalesněné – ve vrcholových partiích jsou rozvolněné [[Podnebí|klimaticky]] deformované umělé porosty [[kleč]]e, [[smrk]]u, [[bříza|břízy]], [[modřín]]u. Jsou zde rozsáhlé přechodné lesokřoviny po rozvrácených smrčinách. V lesních porostech převládá smrk s vtroušeným [[buk]]em a [[jeřáb (strom)|jeřábem]]. [41] => [42] => == Geomorfologické zařazení == [43] => Ještěd náleží do [[Geomorfologický celek|celku]] [[Ještědsko-kozákovský hřbet]], [[Geomorfologický podcelek|podcelku]] [[Ještědský hřbet]], [[Geomorfologický okrsek|okrsku]] [[Hlubocký hřbet]] a [[Geomorfologický podokrsek|podokrsku]] [[Pasecký hřbet]].{{Citace monografie [44] => | příjmení = Balatka [45] => | jméno = Břetislav [46] => | příjmení2 = Kalvoda [47] => | jméno2 = Jan [48] => | spoluautoři = [49] => | titul = Geomorfologické členění reliéfu Čech [50] => | vydavatel = [[Kartografie Praha]] [51] => | místo = Praha [52] => | rok = 2006 [53] => | vydání = [54] => | isbn = 80-7011-913-6 [55] => | počet stran = [56] => }} [57] => [58] => == Historie == [59] => [[Soubor:Jeschken 1900.jpg|náhled|vlevo|Ještěd kolem roku 1900]] [60] => Ještěd byl vždy dominantou severních Čech a symbolem kraje pod ním. První kříž na vrcholu byl vztyčen údajně již v roce [[1737]], byl kamenný a vydržel až do roku [[1812]], kdy byl povalen. Přesto však tradice křížů na vrcholu pokračovala dál, i když po roce [[1834]] už jen kříži dřevěnými. Roku [[1838]] byl na vrcholu postaven [[obelisk]] na památku návštěvy [[Adéla Rohanová|Adély Rohanové]], zvaný dodnes '''[[Rohanský kámen]]''' (''{{Cizojazyčně|de|Rohanstein}}''). Tento kamenný objekt stojí na někdejší hranici mezi [[Rohanové|Rohanským]] a [[Clam-Gallasové|Clam-Gallasovským]] panstvím. [61] => [62] => Zájem turistů o vrchol se probudil až v polovině [[19. století]]. Turisté však netoužili jen po nádherném výhledu po okolí, ale přáli si také na vrcholu načerpat síly. V tom jim vyšli vstříc manželé Florian a Barbara Haslerovi z Horního Hanychova, kteří zde o letních nedělích roku [[1844]] zřídili prodej občerstvení z přinesených zásob. O tři roky později nabízel podobnou službu také rohanský lesník Hebelt. Roku [[1850]] zbudovali Haslerovi na Ještědu vlastní chatu, kterou v následujících letech vylepšovali a návštěvníkům nenabízeli jen občerstvení, ale také nocleh. Stará chata dosloužila roku [[1868]], byla však záhy nahrazena chatou novou, částečně kamennou, finančně podpořenou i mnoha předními libereckými občany. K této '''Rohanově chatě''' byla roku [[1885]] přistavěna [[Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory|Německým horským spolkem]] terasa pro 200 lidí. V květnu [[1876]] byla na vrcholu postavena dřevěná věž. Tato 5 m vysoká vyhlídková věž byla první rozhlednou této části Čech a vydržela až do konce července [[1889]]. Ještě v témže roce však byla postavena rozhledna nová – vysoká 8 metrů. Zároveň s tím se ovšem začalo uvažovat o stavbě honosnější. Liberecká firma Gustav Sachers a synové navrhla kamennou stavbu v podobě středověkého hradu, horský spolek však na takto velkolepou stavbu neměl dostatek prostředků a souhlas s ní nedal ani majitel panství – hrabě [[Clam-Gallasové|Clam-Gallas]]. [63] => [64] => [[Soubor:Starý Ještěd.jpg|vpravo|náhled|léto 1961]] [65] => Nový '''horský hotel''' vznikl podle plánů libereckého stavitele Schäfera. Základní kámen byl položen 27. 6. [[1906]] a již za půl roku – 13. 1. 1907 – byl hotel slavnostně otevřen. V jeho přízemí byla velká společenská místnost pro víc než 100 hostů, hotel měl 23 pokojů a noclehárnu, terasu pro 50 lidí a 23 metrů vysokou rozhlednu. Horský spolek zaplatil za stavbu 161 000 K, pozemek pod hotelem však nevlastnil, ale měl jej na 50 let pronajatý od hraběte. Atraktivita Ještědu se ještě zvýšila, když zde byla v letech [[1909]]–[[1911]] postavena tříkilometrová [[sáňkařská dráha na Ještědu|sáňkařská dráha]], na níž se v roce 1914 konalo první mistrovství Evropy. Dráha byla koncem třicátých let poškozena polomem, v 60. letech byla v jejích místech postavena nová, kratší, jejíž torzo je na místě dodnes. Skutečnou ranou pro Horský spolek však bylo postavení '''lanovky''' roku [[1933]] – to sice znamenalo příliv návštěvníků, ale zároveň se dle tehdejšího výnosu stal vrchol hory{{Doplňte zdroj}} majetkem provozovatele [[Kabinová lanová dráha na Ještěd|lanové dráhy]] (ČSD) a tak vlastně přešel do majetku státu. [66] => [67] => Roku [[1945]] se hotel stal majetkem [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]], později přešel pod hotelový a restaurační podnik. Od roku [[1959]] sloužil kromě turistiky také [[Televizní vysílání|televiznímu]] vysílání. Hotel i původní Rohanova chata (přejmenovaná na Chatu brigádníků) byly do roku [[1962]] rekonstruovány podle návrhu libereckého architekta Karla Wintera. [68] => [69] => [[31. leden|31. ledna]] roku [[1963]] však při neopatrném rozmrazování potrubí vznikl v budově hotelu požár, kterému celá stavba podlehla. Stejný osud v následujícím roce potkal i Rohanovu chatu – jen důvod byl jiný: rozmrazování oděvů. [70] => [71] => Přesto však vrchol neměl zůstat pustý. Nová budova byla od počátku navrhována jako hotel i televizní vysílač. Projekt vypracoval architekt [[Karel Hubáček]] z ateliéru ''[[SIAL]] Liberec'' a základní kámen byl položen 30. 7. [[1966]]. Během stavby byla jako ubytovna dělníků Pozemních staveb roku [[1966]] postavena v sedle [[Černý vrch (Ještědsko-kozákovský hřbet)|Černého vrchu]] horská chata '''Ještědka'''. Nový '''[[Ještěd (hotel a vysílač)|hotel a vysílač]]''' ve tvaru rotačního [[hyperboloid]]u byl slavnostně otevřen [[21. září]] [[1973]]. [72] => [73] => Ještěd je také významným telekomunikačním uzlem. Proto když původní chata vyhořela, bylo nutné postavit vedle horní stanice lanovky provizorní vysílací stanici. Právě z té vysílalo ve dnech 25.–27. srpna [[1968]] '''Svobodné studio Sever''' provozované dvěma techniky a rozhlasovým redaktorem Miroslavem Hladíkem, kteří používali vybavení [[Liberecké výstavní trhy|Libereckých výstavních trhů]]. Sedmadvacátého srpna v něm živě vystoupil herec [[Jan Tříska]] a pozdější prezident [[Václav Havel]]. Tuto událost dnes připomíná pamětní tabulka na posledním ze zbytku základů bývalé vysílací stanice{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.totalita.cz/1968/1968_sever.php |datum přístupu=2007-02-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070817085559/http://totalita.cz/1968/1968_sever.php |datum archivace=2007-08-17 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.jested.cz/web2005/hot-2-5-ce.php |datum přístupu=2007-02-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070212085504/http://www.jested.cz/web2005/hot-2-5-ce.php |datum archivace=2007-02-12 |nedostupné=ano }}. [74] => [75] => Tradiční dřevěný kříž, odstraněný v osmdesátých letech, se na vrchol hory vrátil roku 1990. [76] => [77] => == Lyžařské středisko == [78] => [[Lyžování|Lyžařské]] [[lyžařské středisko|středisko]] na Ještědu ležící ve výšce 540–1000 m je pravděpodobně nejpřístupnějším takovým areálem v celých Čechách – na okraj areálu totiž jezdí [[Tramvajová doprava v Liberci|tramvajová linka]] z města Liberce. Od března roku [[2006]] do února [[2009]] měla areál (původně na 25 let) pronajatý společnost [[Snowhill]], která měla za jeho pronájem platit městu 8 milionů korun ročně, od roku 2010 pak ještě 5,50 Kč z každé prodané jízdenky. Společnost dále měla do areálu investovat na 300 miliónů Kč, areál skutečně inovovala a vybudovala v něm čtyři lanové dráhy a tři vleky. Dne 22. února 2009 však byly podepsány smlouvy, jimiž celý areál vrátila zpět městské společnosti Sportovní areál Ještěd. [79] => [80] => Areál samotný trpěl dlouhá léta nedostatkem sněhu způsobeným vyššími teplotami a menším množstvím sněhu v zimních měsících. Problém byl vyřešen až systémem umělého zasněžování pokrývajícím 80 % sjezdových tratí. [81] => [82] => * '''Celková délka sjezdařských tratí''': 9,2 kilometrů [83] => * '''Nadmořská výška''': 540 až 1000 metrů [84] => * '''Počet lanovek''': 1 kabinová pro 38 lidí, 2 čtyřsedačkové, 1 dvousedačková [85] => * '''Počet [[lyžařský vlek|vleků]]''': 5 [86] => * [https://web.archive.org/web/20070210021031/http://www.snowhill.cz/sh/img/mapy/areal6/mapa_arealu.jpg Mapa areálu na stránkách společnosti Snowhill] [87] => [88] => === Mistrovství světa v klasickém lyžování === [89] => Od 18. února do 1. března 2009 byl Liberec hostitelem [[FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009|mistrovství světa v klasickém lyžování]]. Tento šampionát se skládal ze tří disciplín: skoků na lyžích, běhu na lyžích a [[severská kombinace|severské kombinace]]. Skokanská část šampionátu se odehrávala právě v Ještědském areálu, pro část běžeckou byl určen areál v libereckém [[Vesec (Liberec)|Vesci]]. [90] => [91] => === Sjezdové tratě === [92] => {| class="wikitable" [93] => |+ '''Přehled sjezdových tratí areálu''' [94] => ! Název || Obtížnost || Převýšení (m) || Délka (m) || Poznámka [95] => |- [96] => | Pod lany || červená || 330 || 1450 || bývalá F10 a č. 2 [97] => |- [98] => | Slalomový svah || černá || 300 || 920 || [99] => |- [100] => | Liberecká || červená || 300 || 1450 || bývalá Liberecká A a B [101] => |- [102] => | Skalka || červená || 360 || 1750 || část bývalé Liberecké A a C [103] => |- [104] => | Turistická || modrá || 360 || 2600 || [105] => |- [106] => | Nové Pláně || červená || 170 || 700 || [107] => |- [108] => | Nové Pláně || červená || 170 || 1100 || [109] => |- [110] => | Višňovka || červená || 150 || 700 || [111] => |- [112] => | Staré Pláně || červená || 60 || 290 || [113] => |- [114] => | Bucharka || modrá || 30 || 170 || [115] => |- [116] => | Lyžařská škola || modrá || || [117] => |} [118] => [119] => === Lanovky a vleky === [120] => {| class="wikitable" [121] => |+ '''Přehled lanovek a vleků''' [122] => ! Název || Typ || Délka (m) || Kapacita (osob/hod.) || Poznámka [123] => |- [124] => | [[Kabinová lanová dráha na Ještěd|Kabinová lanovka]] || kabinová ||1180||525|| Vlastní a provozují [[České dráhy]] a. s. [125] => |- [126] => | Černý vrch || čtyřsedačková lanovka || 810 || 2005 || [127] => |- [128] => | [[Lanová dráha Liberec - Skalka|Skalka]] || čtyřsedačková lanovka || 1470 || 2400 || [129] => |- [130] => | Nové Pláně || dvousedačková lanovka || 600 || 1200 || [131] => |- [132] => | Staré Pláně || kotva || 290 || 1200 || [133] => |- [134] => | Pod lany || kotva || 385 || 1200 || [135] => |- [136] => | Bucharka || talíř || 170 || 840 || [137] => |- [138] => | Na hřeben || kotva || 450 || 1200 || Přibližovací mezi Pláněmi a Skalkou [139] => |- [140] => | Dětský || || || || [141] => |} [142] => [143] => === Skokanské můstky === [144] => Důležitou částí areálu je také dvojice můstků pro [[skoky na lyžích]]: [145] => * HS134 [146] => * HS100 [147] => Oba můstky vznikly na severním svahu v 70. letech a byly již několikrát upravovány tak, že dnešní i budoucí požadavky splňují, do roku 2009 musí již jen dojít k výstavbě diváckých tribun, chlazení nájezdové stopy a položení umělé hmoty, díky čemuž je bude možné využívat celoročně. [148] => [149] => == Výstupy na vrchol == [150] => [[Soubor:Ještěd , letecký pohled.jpg|náhled|vpravo|Letecký pohled na vrchol Ještědu]] [151] => [[Soubor:Ještěd nad mraky (listopad 2006).jpg|náhled|vpravo|Vrchol Ještědu nad mraky]] [152] => [[Soubor:Inverze v Liberci 002.jpg|náhled|vpravo|Inverze nad Libercem]] [153] => [[Soubor:Ještěd z Hamru na Jezeře.JPG|náhled|Ještěd z obce Hamr na Jezeře.]] [154] => Již němečtí turisté vedli evidenci o počtu pěších výstupů na vrchol hory a každý rok zveřejňovali jména osob, které se na vrchol dostaly nejvícekrát. Roku [[1922]] vystoupil [[Rudolf Kauschka]] s druhy na vrchol 12× během jediného dne. Držitelkou rekordu v největším počtu výstupů na horu v jediném roce byla od roku [[1937]] Lilly Flassaková, která během tohoto roku vystoupila na vrchol celkem 709 krát. Tento její výkon překonal až 28. dubna 2006 třiašedesátiletý důchodce Vladimír Ježek z Liberce, který tohoto dne vystoupil na Ještěd po 712. Ve výstupech pokračoval i poté a 6. července dosáhl vrcholu hory po 1000. V roce 1937 jiná paní – Frieda Mandeliková – překonala hranici 5000 výstupů celkem, za což tehdy obdržela stříbrný odznak. [155] => [156] => Dnes je již tradicí, že na [[Nový rok]] pořádá [[Klub českých turistů|KČT]] Lokomotiva Liberec „''Novoroční výstup na Ještěd''“, kdy stovky turistů pěšky vystupují od konečné tramvaje v Horním Hanychově na vrchol hory. Výstup z roku 2005 byl již třicátým v řadě. [157] => [158] => == Rozhled == [159] => Díky osamělosti hory se z Ještědu nabízejí daleké výhledy na celou polovinu [[Čechy|Čech]]. Severním směrem lze dohlédnout daleko do [[Německo|Německa]] a [[Polsko|Polska]], východněji pak na [[Jizerské hory]], [[Krkonoše]] a [[Orlické hory]]. Jižním směrem jsou za pěkného počasí vidět [[Železné hory]], jihozápadně lze spatřit [[Polabí]], [[Praha|Prahu]], [[Brdy]] a [[Křivoklátská vrchovina|Křivoklátskou vrchovinu]]. Západně pak [[České středohoří]] a při perfektní viditelnosti [[Doupovské hory]] a [[Krušné hory]]. [160] => [161] => == Odkazy == [162] => [163] => === Reference === [164] => [165] => [166] => === Literatura === [167] => * {{Citace monografie [168] => | příjmení = Karpaš [169] => | jméno = Roman [170] => | odkaz na autora = Roman Karpaš [171] => | titul = Kniha o Liberci [172] => | rok = 1996 [173] => | vydavatel = Dialog [174] => | místo = Liberec [175] => }} [176] => * {{Citace monografie [177] => | příjmení = Jiroutek [178] => | jméno = Jiří [179] => | titul = Fenomén Ještěd [180] => | vydání = 1 [181] => | vydavatel = J. Jiroutek [182] => | místo = Liberec [183] => | rok copyrightu = 2005 [184] => | isbn = 80-239-5175-0 [185] => }} [186] => * [[Marek Řeháček|ŘEHÁČEK, Marek]]. Chata na temeni Děda Ještěda : příspěvek ke 100 letům otevření ještědské chaty. Liberec : Kalendář Liberecka, 2006. 103 s. {{ISBN|80-239-8393-8}} [187] => * [[Roman Karpaš|KARPAŠ, Roman]]; STEIN, Karel; [[Miloslav Nevrlý|NEVRLÝ, Miloslav]]. Album starých pohlednic Lužických hor a Ještědu. Vyd. 1. Liberec : Nakladatelství 555, 2000. 155 s. {{ISBN|80-86424-01-4}} [188] => [189] => === Související články === [190] => * [[Ještěd (hotel a vysílač)|Hotel a vysílač Ještěd]] [191] => * [[Kabinová lanová dráha na Ještěd]] [192] => * [[Terasy Ještědu]] [193] => * [[Vířivé kameny]] [194] => * [[Červený kámen (Ještěd)|Červený kámen]] [195] => * [[Mohyla letců]] [196] => [197] => === Externí odkazy === [198] => * {{Commonscat|Ještěd}} [199] => * {{Wikislovník|heslo=Ještěd}} [200] => * [http://www.skijested.cz Informace o lyžařském středisku Ještěd] [201] => * [http://www.tisicovky.cz/cs/hory/jestedsko-kozakovsky-hrbet/jested-hlv344/ Ještěd na Tisicovky.cz] [202] => * [http://www.horskyspolek.cz/jested/soutez-stovkaru/ Soutěž stovkařů na stránkách ''Jizersko-ještědského horského spolku''] {{Wayback|url=http://www.horskyspolek.cz/jested/soutez-stovkaru/ |date=20070206122945 }} [203] => * [https://jested.ceskehory.cz Ještěd na Ceskehory.cz] - fotogalerie, informace [204] => * [http://www.ceske-sjezdovky.cz/stredisko/8_jested.html Ski areál Ještěd na České-sjezdovky.cz] [205] => * {{Citace elektronické monografie [206] => | titul = Ještěd – geologický vývoj [207] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=FPZV1FHto08 [208] => | datum vydání = 2018-11-15 [209] => | datum přístupu = 2021-03-23 [210] => | vydavatel = Česká geologická služba [211] => }} [212] => [213] => {{Osamělé tisícovky}} [214] => {{Autoritní data}} [215] => [216] => {{Portály|Liberec}} [217] => [218] => [[Kategorie:Tisícovky v Česku]] [219] => [[Kategorie:Lyžařská střediska v Česku]] [220] => [[Kategorie:Přírodní park Ještěd]] [221] => [[Kategorie:Hory a kopce v Ještědsko-kozákovském hřbetu]] [222] => [[Kategorie:Hory a kopce v okrese Liberec]] [223] => [[Kategorie:Rozhledny v Ještědsko-kozákovském hřbetu]] [224] => [[Kategorie:Liberec]] [225] => [[Kategorie:Světlá pod Ještědem]] [226] => [[Kategorie:Sportovní zařízení v Liberci]] [] => )
good wiki

Ještěd

Ještěd (1012 m n. m.

More about us

About

Její charakteristický tvar a výška 1012 metrů nad mořem poskytují nádherné výhledy na okolní krajinu a daleké obzory. Místo je oblíbené mezi milovníky přírody, turistiky a sportu, kteří sem přicházejí obdivovat pestré scenérie a čerstvý horský vzduch. Na vrcholu Ještědu se tyčí ikonická stavba – televizní vysílač a horský hotel, která byla postavena v 60. letech 20. století. Architektonické dílo designéra Karla Hubáčka se svým jedinečným tvarem stalo symbolem města Liberec a je vyhledávaným cílem turistů i fotografů. Interiér hotelu nabízí pohodlné ubytování a restauraci s místními specialitami, což zajišťuje příjemné zážitky pro návštěvníky. Okolí Ještědu je bohaté na možnosti rekreace. V zimním období se zde otevírají brány lyžařským střediskům, která přicházejí s různými sjezdovkami a běžkařskými trasami, zatímco v létě se hosté rádi vydávají na houbaření, cyklistiku a turistiku. Přírodní krásy tohoto regionu, včetně bohaté flóry a fauny, jsou důvodem, proč mnozí návštěvníci procházejí stezky a s radostí objevují zdejší poklady. Ještěd má také své místo v srdci kultury regionu. Často hostí různé akce, jako jsou festivaly, koncerty a další společenské aktivity, které spojují místní obyvatele i turisty. Tak se stává místem setkávání, kde se sdílí zážitky a tradice. Celkově Ještěd nabízí jedinečné spojení přírodní krásy, sportovních aktivit a kulturního vyžití, což přispívá k pozitivnímu prožitku všech, kdo sem zavítají. Je to místo, kde se příroda a lidská kreativita prolínají a vytvářejí harmonickou atmosféru, jež povzbudí každého návštěvníka.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ještěd (hotel a vysílač)','Ještědsko-kozákovský hřbet','Kabinová lanová dráha na Ještěd','1968','kvarcit','Ploučnice','1966','Hlubocký hřbet','Přírodní park Ještěd','Terasy Ještědu','Ještědský hřbet','Clam-Gallasové'