Array ( [0] => 15031272 [id] => 15031272 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ježurovití [uri] => Ježurovití [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Ježurovití [2] => | obrázek = Tachyglossus aculeatus side on.jpg [3] => | popisek = [[Ježura australská]] [4] => | velikost obrázku = 260px [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | třída = [[savci]] (Mammalia) [8] => | podtřída = [[vejcorodí]] (Prototheria) [9] => | řád = [[ptakořitní]] (Monotremata) [10] => | čeleď = '''ježurovití''' (Tachyglossidae) [11] => | čeleď popsal = [[Theodore Nicholas Gill|Gill]], [[1872]] [12] => | druhotné dělení = [[Rod (biologie)|Rody]] [13] => | podřazené taxony = [14] => * [[ježura]] (''Tachyglossus'') [15] => * [[paježura]] (''Zaglossus'') [16] => }} [17] => '''Ježurovití''' (Tachyglossidae) patří do [[Řád (biologie)|řádu]] [[Ptakořitní|ptakořitných]], jednoho ze dvou v [[Biologická klasifikace|podtřídě]] [[Vejcorodí|vejcorodých]] savců. Tělo má pokryté [[bodlina]]mi. Nejbližší příbuzní žijí v čeledi [[ptakopyskovití|ptakopyskovitých]] s kterými se vyvinuli z neznámého předka během [[paleogén]]u před 65,5 až 23 mil. lety. [18] => [19] => == Taxonomie == [20] => Ježurovití zahrnují dva rody, rod [[ježura]] (''Tachyglossus'') a [[paježura]] (''Zaglossus'') a čtyři druhy: [[ježura australská]] (''Tachyglossus aculeatus''), [[paježura Attenboroughova]] (''Zaglossus attenboroughi''), [[paježura Bartonova]] (''Zaglossus bartoni'') a [[paježura Bruijnova]] (''Zaglossus bruijni'').Ježurovití. In: ''BioLib.cz'' [online]. © 1999–2023 [cit. 19. 11. 2023]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id31874/ [21] => [22] => == Výskyt == [23] => Pocházejí z [[Austrálie]] kterou vyjma pouští téměř celou obývají a rozšířili se i na nedalekou [[Nová Guinea|Novou Guineu]]. Jsou to zvířata žijící od buše až po horské lesy, loví převážně ve dne, pouze v létě kdy se vyhýbají teplu vycházejí z úkrytu až k večeru nebo v noci. Snášejí nízké teploty ale v zimním období mohou za chladného počasí upadat do letargie. [24] => [25] => == Popis == [26] => Dospělá zvířata jsou dlouhá asi 45 cm a váží 4 až 5 kg, tělo bez znatelného ohraničení hlavy (bez krku) je pokryto [[srst]]í; její některé [[chlup (zoologie)|chlupy]] jsou na svrchní straně přeměněny v ostré bodliny až 5 cm dlouhé a mezi nimi je normální srst chránící před chladem. Úzký štíhlý čenich je prodloužen až na 7,5 cm, vypadá jako [[zobák]], je pokrytý měkkou kůží a obsahuje mechanické a tepelné [[smyslový orgán|receptory]] nutné k lovu. Nemají [[zub]]y, jen [[rohovina|rohovité]] lišty a dlouhý červovitý [[jazyk (orgán)|jazyk]] (až 18 cm dlouhý) je vytažitelný ven z čenichu. [[Nozdry]] jsou na horním konci čenichu a zajišťují velmi dobrý [[čich]]. Ústa s otvorem jen okolo 0,5 cm velkým jsou na spodním konci čenichu. [[Oko|Oči]] umístěné po stranách kořene čenichu jsou malá, jen do 1 cm v průměru a směřují dopředu. [[Ucho|Uši]] vnímající i nízké frekvence jsou po stranách a nemají [[ušní boltec|boltce]]. Obě pohlaví mají na břichu zárodek vaku který se zcela vyvine [[březost|březím]] samicím ve kterém nosí [[oplodnění|oplodněné]] [[vajíčko]] i [[potomek|potomka]]. Samice mají dva [[vaječník]]y, samci nemají [[šourek]] a [[varle|varlata]] jsou uvnitř těla. Ježurovití mají jeden společný otvor, [[kloaka|kloaku]], pro výkaly, moč i vajíčko, na konci těla pak mají malý ostnatý ocas. Samcům vyrůstá na zadní noze dutý osten (ostruhu) který je bez jedu. [27] => [28] => [[Končetina|Končetiny]] vyvinuté pro hrabání jsou krátké a silné s pěti [[prst]]y, mají silné [[dráp]]y účinné při hrabání. Na prvém prstu je dráp krátký, na druhém dlouhý, na třetím dlouhý nebo krátký (poznávací znamení poddruhů) a na čtvrtém a pátém krátký, prsty s dlouhými zahnutými drápy na zadních končetinách slouží k úpravě srstí. Jejich [[kostra]] je velmi pevná, mají 7 [[obratel|obratlů]] krčních, 16 hrudních, 3 bederní, 3 křížové a 12 ocasních. Pod kůží mají mohutný sval, panniculus carnosus, který jim umožňuje stočit se v případě nebezpečí do klubíčka a chránit si tak břicho prosté ostnů. [29] => [30] => == Potrava == [31] => Jejich potravou jsou hlavně [[mravenci]], [[termiti]], [[červ]]i a různí [[bezobratlí]] které vyhrabávají ze země nebo z padlých stromů a lapají na tenký, lepkavý, rychle se vysunující jazyk (až 100krát za minutu). Odtud i vědecké pojmenování, "tachyglossus" v překladu značí "rychlý jazyk". [32] => [33] => == Vztah k okolí == [34] => Ježurovití žijí samotářským způsobem, nemají svá teritoria ani trvalé hnízdiště, potulují se po velkém území. Před případným nebezpečím je chrání bodlinatý kožich nebo úkryt v noře. Žijí v zalesněných územích s dostatkem padlých stromů hojných na termity a mravence. Objevují se také často v hustých houštinách v zemědělsky obhospodařovaných oblastech. Pohybují se celkem pomalu. [35] => [36] => Zvířata mají nízkou [[tělesná teplota|tělesnou teplotu]] 30 až 32 °C, pomalý [[metabolismus]] a nerychlé pohyby. V zimním období upadají do strnulosti nebo spánku a [[hibernace|hibernují]] v norách až po dobu 30 dnů, tehdy jim může teplota klesnou i na 5 °C. Za horka nemají žádnou možnost snížit si tělesnou teplotu a proto v tuto dobu přebývají v chladných norách. [37] => [38] => == Rozmnožování == [39] => V období [[páření]] (jednou ročně) vydávají samci i samice silný zápach, po až několikatýdenních námluvách se páří břichem k sobě, výsledkem je jedno oplodněné vajíčko, k oplodnění dojde ve [[vejcovod]]u. [[Březost|Březím]] samicím se na břichu vyvine dopředu otevřený vak a samice vyhrabe asi metr dlouhou noru s prostorem na konci který vystele listím a trávou. Březost trvá tři až čtyři týdny, během ní vloží do vaku kožnaté vajíčko asi 1,5 cm velké, přibližně deset dnů nato se za pomoci vaječného zubu vylíhne 1,5 cm velké mládě které saje mléko z tzv. mléčných polí na bocích břicha (samice nemají [[bradavka|bradavky]]). Období [[laktace]] trvá asi sedm až osm měsíců, po dvou až třech měsících je mládě pro počínající růst ostnů matkou z vaku vypuzeno a přebývá ukryto v noře; matka se k němu vrací krmit. Samci samici po [[kopulace|kopulaci]] opouštějí. [40] => [41] => Ježurovití dosahují [[pohlavní dospělost]]i mezi pátým a dvanáctým rokem, jedno mládě mívají za dva až šest let. Ve volné přírodě se dožívají průměrně 45 roků, přirozených nepřátel mnoho nemají, pouze nedospělá mláďata v norách mohou být napadena [[prase divoké|divokými prasaty]] nebo [[dingo|psy dingo]]. Na Nové Guineji jsou ježurovití loveni domorodci, ostrov je ale jen málo zalidněn, v Austrálii jich zase hodně zajedou automobily. [42] => [43] => == Odkazy == [44] => === Reference === [45] => [46] => === Literatura === [47] => * {{Citace elektronické monografie | příjmení = Griffiths | jméno = Miervyn | titul = Fauna of Australia: Tachyglossidae | url = http://www.environment.gov.au/system/files/pages/a117ced5-9a94-4586-afdb-1f333618e1e3/files/15-ind.pdf | datum přístupu = 17.11.2013 | vydavatel = Australian Government, Department of Environment, Canberra, Australia | jazyk = en}} [48] => * {{Citace elektronické monografie | příjmení = Sorin | jméno = Anna Bess | příjmení2 = Myers | jméno2 = Phil |titul = Animal Diversity Web: Tachyglossidae | url = http://animaldiversity.ummz.umich.edu/accounts/Tachyglossidae/ | datum aktualizace = 2001 | datum přístupu = 17.11.2013 | vydavatel = University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA | jazyk = en}} [49] => * {{Citace elektronické monografie |titul = Tachyglossidae | url = http://www.mammalsrus.com/prototheria/monotremata/tachyglossidae/tachyglossidae.html | datum aktualizace = 2009 | datum přístupu = 17.11.2013 | vydavatel = Mammalsrus.com | jazyk = en}} [50] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Tachyglossus | url = http://www.parks.tas.gov.au/?base=4796 | datum aktualizace = 03.11.2009 | datum přístupu = 17.11.2013 | vydavatel = Parks end Wildlife Service, Hobart, Tasmania, AU | jazyk = en}} [51] => [52] => === Externí odkazy === [53] => * {{Commonscat|Tachyglossidae}} [54] => [55] => {{Taxonbar|from=Q21824}} [56] => {{Autoritní data}} [57] => {{Portály|Živočichové}} [58] => [59] => [[Kategorie:Ptakořitní]] [] => )
good wiki

Ježurovití

Ježurovití (Tachyglossidae) patří do řádu ptakořitných, jednoho ze dvou v podtřídě vejcorodých savců. Tělo má pokryté bodlinami.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'ježura','paježura','Končetina','hibernace','kloaka','kostra','oplodnění','potomek','ušní boltec','červ','mravenci','tělesná teplota'

Červ

Hibernace

Hibernace je přirozený proces, který slouží k přežití a ochraně organismů před nepříznivými podmínkami prostředí.

Kloaka

Končetina

Kostra

Oplodnění

Paježura

Paježura je termín používaný v geologii a geomorfologii k popisu zvláštního typu vegetačního pokryvu.

Potomek