Array ( [0] => 14670036 [id] => 14670036 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Oplodnění [uri] => Oplodnění [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=biologické fertilizaci|druhý=fertilizaci půdy|stránka=hnojení}} [1] => '''Oplodnění''' (též '''oplození''' nebo '''fertilizace''') je splynutí dvou pohlavních buněk (gamet) v zygotu za účelem zformování nového [[organismus|organismu]]. U [[Živočichové|živočichů]] tento proces zahrnuje fúzi [[spermie]] s [[vajíčko|vajíčkem]], což vede ke vzniku zygoty a jejímu následnému vývoji v [[embryo]] a [[Fétus|plod]]. Podle živočišného [[druh]]u může oplodnění proběhnout uvnitř těla samice ([[vnitřní oplození]]) nebo mimo ně ([[vnější oplození]]). [2] => [3] => Celý proces vývoje nových jedinců se nazývá [[rozmnožování]]. [4] => [5] => == Oplodnění u savců == [6] => [[Soubor:Fertilisation2.png|náhled|vpravo|'''A''' – sekundární [[oocyt]] (II. řádu)
1. corona radiata; 2.[[zona pellucida]]; 3. [[polární tělísko]]; 4. perivitellinní prostor; 5. cytoplazmatická [[Biologická membrána|membrána]] (oolemma); 6. cytoplazma; 7. [[Buněčné jádro|jádro]];
'''B''' – oplodnění
8. [[spermie]]]] [7] => U všech [[savci|savců]] dochází k [[vnitřní oplodnění|vnitřnímu oplodnění]] prostřednictvím [[pohlavní styk|pohlavního styku]]. Ten probíhá tak, že dojde ke spojení [[pohlavní orgán|pohlavních orgánů]] [[samec|samce]] a [[samice]]. [8] => [9] => Samčí vnější pohlavní orgán ([[penis]]) je vnořen do otvoru [[pochva|pochvy]] a zde dochází k výronu semene ([[ejakulace]] ejakulátu). V semeni ([[ejakulát]]u) je mimo jiné obsaženo značné množství [[spermie|spermií]], které vyrazí směrem do [[vejcovod]]u. K nasměrování spermií slouží stahy vejcovodů, které nasávají tekutinu (včetně ejakulátu), ale napomáhá tomu také protisměrný pohyb části [[řasinka|řasinek]] ve vejcovodu v době kolem ovulace. Spermie jsou u většiny druhů zachyceny v [[oviduktální reservoár|oviduktálním reservoáru]]. Po určité době strávené v samičím reprodukčním traktu spermie [[kapacitace|kapacitují]] (stanou se schopnými oplodnit vajíčko). Cesta k vajíčku je velice obtížná, drtivá většina spermií k němu vůbec nedorazí a „zemře“ cestou (předpokládá se, že zde odpadne většina defektních spermií). Kapacitované spermie nalézají vajíčko pomocí [[termotaxe]] (vajíčko tvoří tepelný [[Teplotní gradient|gradient]] při svém sestupu vejcovodem) a [[chemotaxe]] (vajíčko produkuje látky, které spermii navigují). [10] => [11] => Po nalezení vajíčka spermie musí u většiny druhů proniknout obalem granulózních buněk ([[cumulus oophorus]]) a dostat se ke [[glykoprotein]]ovému obalu vajíčka – [[zona pellucida|zoně pellucidě]]. Kontakt se zonou pellucidou je signálem pro [[akrozomální reakce|akrozomální reakci]] ([[exocytóza|exocytózu]] specializované [[organela|organely]] spermie – [[akrosom]]u, který obsahuje různé [[lyze|lytické]] [[enzym]]y). Enzymy uvolněné při akrozomální reakci rozštípou otvor do zony pellucidy a spermie může pomocí pohybů bičíku proniknout až k plazmatické membráně vajíčka ([[oolema]]). Často se uvádí, že spermie při oplodnění odhazují [[bičík]] a dovnitř proniká jen hlavička, toto se však děje pouze výjimečně; u většiny živočichů proniká dovnitř celá spermie.{{citace periodika| příjmení=Petr| jméno=Jaroslav| titul = Stručný průvodce etiketou savčích spermií| periodikum=Vesmír| číslo=9| rok=2007| ročník 86 (137)}} Po průniku spermie dovnitř vajíčka dochází k jejich fúzi (splynutí). Fúze první spermie vyvolá [[exocytóza|exocytózu]] [[kortikální granule|kortikálních granulí]] vajíčka, které obsahují enzymy modifikující (zesíťující) glykoproteiny zony pellucidy a její odtržení od plazmatické membrány – tím se zamezí v pronikání dalších spermií. Oplozením vajíčka vzniká [[diploid]]ní buňka – [[zygota]]. U savců ale často se špatným počtem [[chromozom]]ů.https://phys.org/news/2022-07-hard-humans-baby.html - Why it is so hard for humans to have a baby? Pokud se vajíčko po úspěšné fertilizaci zahnízdí v [[děloha|děloze]], samice se označuje jako [[březost|březí]] (též gravidní, u [[člověk]]a [[těhotenství|těhotná]]). [12] => [13] => == Oplodnění u [[Rostliny|rostlin]] == [14] => Pro rostliny je sice velmi významné i [[nepohlavní rozmnožování]] probíhající za pomoci [[vegetativní orgány|vegetativních orgánů]] (popř. [[dělení buněk|dělením]] [[buňka|buněk]] u jednobuněčných), které je dostačující k tomu, aby se rostlina mohla šířit (závisí však na druhu). Přesto i u rostlin má [[pohlavní rozmnožování|pohlavního rozmnožování]] a oplodnění zásadní význam, neboť umožňuje vznik rostliny se zcela nově nakombinovanou [[genetická informace|genetickou informací]]. Během [[pohlavní rozmnožování|pohlavního rozmnožování]] dochází ke splynutí samičí a samčí pohlavní buňky. To vede k vývoji zárodku nové rostliny. Proces však probíhá jinak u [[semenné rostliny|semenných rostlin]], jinak u [[výtrusné rostliny|výtrusných rostlin]] zbývajících ve skupině [[vyšší rostliny]] a jinak u [[nižší rostliny|nižších rostlin]]. [15] => [16] => U všech vyšších rostlin se střídají tzv. pohlavní a nepohlavní generace ([[gametofyt]] a [[sporofyt]]). U semenných rostlin však toto rozlišení není pro praktické účely příliš významné, neboť gametofytem jsou u nich jen jejich [[generativní orgány]], které jsou na zbytku rostliny přisedlé a na ní závislé. Významné je toto členění pro pochopení oplodnění u rostlin výtrusných. [17] => [18] => === [[Semenné rostliny]], veškeré rostliny, které kvetou a tvoří semena === [19] => [[Soubor:Nymphaea alba.jpg|náhled|250px|vpravo|Květ [[Leknín bílý|leknínu bílého]] je rostlinný orgán připravený k [[Rozmnožování|reprodukci]]]] [20] => [[Soubor:Plumpollen0060.jpg|náhled|250px|vpravo|Včela na květech slivoně, zajišťuje přenos [[pyl]]u.]] [21] => [22] => U [[semenné rostliny|semenných rostlin]] je [[pohlavní buňka|pohlavní buňkou]] tzv. [[vaječná buňka]], která sídlí ve [[vajíčko|vajíčku]] (vajíčko je u rostlin vícebuněčný útvar). Samčí [[pohlavní buňka|pohlavní buňkou]] jsou [[spermatická buňka|spermatické buňky]], které jsou vždy dvě uvnitř [[pylová láčka|pylové láčky]], vyrůstající z [[pylové zrno|pylového zrna]], které musí být před tím dopraveno na [[blizna|bliznu]]. [23] => [24] => ==== Prorůstání pylové láčky ==== [25] => Po [[opylení]], což je přenesení [[pyl]]u z [[prašník]]u na povrch [[blizna|blizny]] (horní část samičího orgánu, zvaného [[pestík]]), se [[pylové zrno|pylová zrna]] (jeho obsah) snaží dostat do [[vajíčko (rostlina)|vajíčka]] tím, že si vytváří [[pylová láčka|pylovou láčku]]. [26] => [27] => [[Pylová láčka]] musí prorůst skrze celou délku [[čnělka|čnělky]], která se nachází v [[pestík]]u mezi [[blizna|bliznou]] a [[semeník]]em. Nakonec proniká [[klový otvor|otvorem klovým]] k zárodečnému vaku. Jedna ze spermatických buněk oplodní vaječnou buňku, která se tím mění v diploidní zygotu, druhá oplodní diploidní centrální buňku zárodečného vaku a vznikne základ triploidního živného pletiva zárodku, endospermu. Endosperm je využíván jako zdroj živin při klíčení nebo je spotřebován již při vývoji zárodku. Jeho vyživovací funkci pak mohou převzít dělohy, např. u bobovitých rostlin. U krytosemenných rostlin vzniká živné pletivo až po oplození, u nahosemenných nezávisle na něm. Vzniká [[Plod (botanika)|plod]]. [28] => [29] => Tato zdánlivě zbytečná práce, kterou pylová láčka musí vykonat, není samoúčelná, ale funguje jako spolehlivý biologický filtr, který zaručuje, že [[vajíčko]] nebude opyleno [[pyl]]em jiného druhu rostliny a někdy naopak chrání i před oplozením příliš příbuzným jedincem ([[inkompatibilita]]). Tato selekce funguje již na povrchu blizny a její podstatou je, že žádoucí pyl si musí s bliznou a pestíkem „chemicky rozumět“. Je možno shrnout, že ne každé pylové zrno, které se přilepí na bliznu, může vytvořit [[pylová láčka|pylovou láčku]]. [30] => [31] => Vzhledem k sofistikovanosti tohoto procesu ani láčka neroste jednoduše přímo, ale prorůstá [[čnělka|čnělku]] blízko její pokožky vlnivým pohybem a nakonec se stáčí ke spodku semeníku, pak blízko [[lůžko (rostlina)|lůžka]] prochází obal [[vajíčko|vajíčka]] a dosáhne uvnitř [[vaječná buňka|vaječné buňky]]. Díky růstu pylové láčky dojde ke spojení spermatické buňky s buňkou vaječnou. [32] => [33] => ==== Vývoj plodu po oplození ==== [34] => Po oplodnění se začne [[semeník]] zvětšovat a vzniká z něj [[Plod (botanika)|plod]] (např. veškeré [[ovoce]]). [35] => [36] => U mnohosemenného ovoce je nutno více pylových zrn, protože s každým vajíčkem se musí spojit jedno. Proces lze snadno demonstrovat u [[kukuřice setá|kukuřice seté]]. Pyl ze samčích květů napadá na lepkavou vnější část tzv. hedvábí (vlákna čnějící z [[Palice (květenství)|palice]] samičích květů), pak pylové láčky rostou dolů hedvábím dovnitř až k vajíčku. Vysušené hedvábí zůstane ve slupce klasu během dozrávání semen, proto pokud slupku odstraníte opatrně, je možné prohlédnout si strukturu květu. Vývoj [[dužnina (rostliny)|dužniny]] [[ovoce]] je úměrný podílu oplozených vajíček. Např. [[vodní meloun]] vyžaduje – k tomu, aby vývoj plodu proběhl normálně, co se týče počtu semen, velikosti i tvaru [[Plod (botanika)|plodu]] –, asi 1000 pylových zrnek dodaných a pravidelně rozložených na 3 laloky blizny. [37] => [38] => === [[Výtrusné rostliny]] === [39] => * [[Sporangium]] [40] => * Střídání [[sporofyt]]u a [[gametofyt]]u [41] => * Tvorba pohlavních a nepohlavních [[spora|spor]]. [42] => [43] => === [[Nižší rostliny]] === [44] => Pro nižší rostliny je spíše velmi významné [[nepohlavní rozmnožování]]. Jejich případné [[pohlavní rozmnožování]] bývá často velmi komplikované a navzájem mezi druhy (a většími [[taxon]]y) velmi rozdílné ([[izogamie]], [[anizogamie]], [[oogamie]].). [[pohlavní rozmnožování|Pohlavním rozmnožováním]] může být jak fúze identických [[buňka|buněk]] ([[isogamie]]) tak i '''oplodnění''' větší nepohyblivé buňky (samičí) menší pohyblivou buňkou (samčí) ([[oogamie]]). [45] => [46] => == Odkazy == [47] => [48] => === Reference === [49] => [50] => [51] => === Související články === [52] => * [[Vnější oplodnění]] [53] => * [[Vnitřní oplodnění]] [54] => * [[oplodnění ve zkumavce]] (in vitro fertilizace – IVF) [55] => * [[opylení]] [56] => * [[Početí]] [57] => [58] => === Externí odkazy === [59] => * {{Commonscat}} [60] => [61] => {{Fyziologie rozmnožování}} [62] => {{Autoritní data}} [63] => [64] => [[Kategorie:Pohlavní rozmnožování]] [65] => [[Kategorie:Fyziologie rostlin]] [66] => [[Kategorie:Gynekologie a porodnictví]] [67] => [[Kategorie:Embryologie]] [68] => [[Kategorie:Těhotenství]] [] => )
good wiki

Oplodnění

Oplodnění (též oplození nebo fertilizace) je splynutí dvou pohlavních buněk (gamet) v zygotu za účelem zformování nového organismu. U živočichů tento proces zahrnuje fúzi spermie s vajíčkem, což vede ke vzniku zygoty a jejímu následnému vývoji v embryo a plod.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'pohlavní rozmnožování','vajíčko','blizna','pylová láčka','Plod (botanika)','ovoce','pylové zrno','exocytóza','spermie','pohlavní buňka','opylení','gametofyt'

Blizna

Blizna je malá obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji.

Exocytóza

Gametofyt

Opylení

Ovoce

Spermie

Sperma je biologická tekutina produkovaná samčími organismy, která slouží k přenosu genetického materiálu na samičí organismy.

Vajíčko