Array ( [0] => 14734034 [id] => 14734034 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Opylení [uri] => Opylení [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Plumpollen0060.jpg|vpravo|náhled|Včela opylující květ]] [1] => '''Opylení''' je děj, při kterém se samčí rostlinné buňky ([[pyl]]) přenášejí na samičí orgány květu ([[blizna]]). Opylení je nutný předpoklad k tomu, aby mohlo dojít k [[oplození]] a později vzniknout [[semeno]]. U [[krytosemenné|krytosemenných]] rostlin je pyl přenášen na [[Blizna|bliznu]] a nikoliv přímo na [[vajíčko]] jako u [[nahosemenné|nahosemenných]] rostlin. Zralé [[pylové zrno]] je tvořeno větší buňkou vegetativní a menší generativní. Ta se později rozdělí na dvě buňky spermatické. [2] => [3] => == Evoluční historie opylování == [4] => Nové objevy fosilií popsané v listopadu roku [[2019]] dokládají, že opylování probíhalo již v období přelomu spodní a svrchní [[Křída|křídy]], asi před 99 miliony let (doba existence druhohorních [[Dinosauři|dinosaurů]]).Tong Bao, Bo Wang, Jianguo Li, and David Dilcher (2019). [https://www.pnas.org/content/early/2019/11/05/1916186116 Pollination of Cretaceous flowers.] {{Wayback|url=https://www.pnas.org/content/early/2019/11/05/1916186116 |date=20191113214152 }} ''Proceedings of the National Academy of Science (advance online publication).'' doi: https://doi.org/10.1073/pnas.1916186116 [5] => [6] => == Mechanismus opylení == [7] => Opylení nejčastěji zprostředkovává: [8] => [9] => * [[vítr]] ([[anemogamie|větrosprašnost = anemogamie]]) [10] => * [[voda]] ([[hydrogamie]]) [11] => * [[Živočichové|živočich]] (zoogamie) [12] => ** [[hmyz]] ([[entomogamie|hmyzosprašnost = entomogamie]]) [13] => *** [[brouci]] (kantarogamie) [14] => ** [[měkkýši]] (malakogamie) [15] => ** [[ptáci]] (ornitogamie) [16] => ** [[kaloni]] (chiropterogamie){{Citace monografie [17] => | příjmení = Vinter [18] => | jméno = Vladimír [19] => | titul = Rostliny pod mikroskopem : základy anatomie cévnatých rostlin [20] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/271611070 [21] => | vydání = 1. vyd [22] => | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci [23] => | místo = Olomouc [24] => | počet stran = 186 [25] => | isbn = 978-80-244-1972-5 [26] => | isbn2 = 80-244-1972-6 [27] => | oclc = 271611070 [28] => }} [29] => [30] => Pokud se na opylování podílí živočich, je celý proces silně ovlivněn jevem zvaným [[koevoluce]]. Při ní se [[opylovač]] snaží získat [[nektar]] či [[pyl]] při co nejnižším vynaloženém úsilí, zatímco rostlina se snaží zajistit, aby její [[květ]]y byly správně opyleny. Může tak docházet ke vzniku téměř bizarně vypadajících květů, úzce specializovaných na určitého opylovače (z našich rostlin například [[tořič]]e). [31] => [32] => Ve střední Evropě převažuje entomogamie, asi 80 % rostlin je tzv. hmyzosnubných (např. ovocné dřeviny jako [[jabloň]], [[hrušeň]], [[švestka]], [[Třešeň ptačí|třešeň]], [[angrešt]], [[malina]], [[ostružina]], dále [[řepka olejka]], [[jetel]], [[okurka]], [[dýně]], [[mrkev obecná|mrkev]], [[trnka]]...). Oproti všeobecnému přesvědčení jsou hlavními opylovači evropského mírného pásu čmeláci a pestřenky.Hrouda Lubomír, Janovský Zdeněk, Štenc Jakub, Ponert Jan, Němcová Ludmila (2019). Intimní život rostlin. botanicka.cz [online]. 31. ledna 2022. [https://www.botanicka.cz/media-files/images/Amalka/INTIMNI-ZIVOT-ROSTLIN_final.pdf Dostupné online] (česky) Všeobecně známá [[včela medonosná]] má pro opylování rostlin ve skutečnosti ještě menší význam než různé druhy dvoukřídlého hmyzu nebo brouků, je však (stejně jako motýli) nápadná a díky tomu přeceňovaná. Její význam je především hospodářský, protože navštěvuje některé hmyzosnubné plodiny, ale její ekologický přínos se ukazuje být přinejmenším sporným, neboť intenzivní chov včel významně narušuje přirozenou síť vztahů mezi opylovači a rostlinami.Valido Alfredo, Rodríguez-Rodríguez María C. & Jordano Pedro (2019). Honeybees disrupt the structure and functionality of plant-pollinator networks. Scientific Reports 9: 4711. [https://www.nature.com/articles/s41598-019-41271-5 Dostupné online] (anglicky) [33] => [34] => Druhým nejčastějším mechanismem přenosu pylu mezi květy je ve střední Evropě anemogamie, asi 20% rostlin je tzv. větrosnubných (z kulturních rostlin všechny druhy obilovin jako [[pšenice]], [[ječmen]], [[žito]], [[oves]], [[kukuřice]], dále například [[líska]], [[Ořešák královský|ořešák]]). Počet druhů anemogamních rostlin je sice nižší, než počet druhů entomogamních, co do množství biomasy jsou však zásadní jak v ekosystémech (např. [[Louka|luční]] společenstva), tak v zemědělské výrobě (všechny [[obilniny]]). Jsou také hlavními zdroji pylových zrn způsobujících [[Alergie|alergické]] reakce citlivých jedinců. [35] => [36] => Opylování jinými způsoby (hydrogamie, ornitogamie, chiropterogamie apod.) je ve středoevropské přírodě málo zastoupeno a má větší význam a zastoupení v tropických ekosystémech. Například některé druhy středoamerických [[Vstavačovité|orchidejí]] a dalších rostlin (např. [[Tučnice|tučnic]]) jsou opylovány [[Kolibříkovití|kolibříky]]. [37] => [38] => == Samosprašnost a cizosprašnost == [39] => * Rostliny mohou být [[cizosprašnost|cizosprašné]] (alogamické), k úspěšnému oplození vajíčka dojde pouze při opylení pylem pocházejícím od jiného jedince (čistě alogamické jsou již z logiky věci rostliny [[Dvoudomost|dvoudomé]], například [[Láčkovka|láčkovky]], ale najdeme je i mezi rostlinami s oboupohlavnými květy) [40] => * Nebo mohou být [[samosprašnost|samosprašné]] (autogamické), to znamená, že jsou schopné se opylit i vlastním [[pyl]]em (např. [[fazol]]e, [[hrách]] a některé odrůdy [[višně|višní]]). [41] => [42] => [[Samoopylení]] je z genetických důvodů většinou nevýhodné, neboť jde o [[Inbreeding|příbuzenské křížení]], proto se tomu rostliny brání například těmito způsoby: [43] => * [[protandrie]], [[proterandrie]] = nejprve dozrávají [[pyl|pylová zrna]], [44] => * [[protogynie]], [[proterogynie]] = nejprve dozrávají [[vajíčko|vajíčka]] v [[semeník]]u, [45] => * [[heterostylie]] = pyl z [[tyčinka (botanika)|tyčinek]] se nemůže přenést na [[blizna|bliznu]]. [http://www.dendrologie.cz/html_stranky/terminologie.htm www.dendrologie.cz] [46] => * autoinkompatibilita = pyl přenesený na vlastní bliznu není schopen vyklíčit nebo se postupně zastavuje růst pylové láčky. [47] => [48] => Většina rostlin však není samosprašná či cizosprašná obligátně. Samosprašnost se může vyskytovat jako vlastnost pouze některých populací či jedinců daného druhu, resp. kultivarů dané plodiny, nebo může být ovlivněna vnějšími podmínkami. I samosprašné rostliny mají obvykle větší produkci plodů (a tedy i semen), pokud jsou cizosprášeny a těží z výhod křížení mezi nepříbuznými jedinci. Naopak rostliny, které se za normálních okolností chovají cizosprašně, mohou za určitých podmínek vytvořit semena samosprášením, neboť by jinak zcela pozbyly možnost se rozmnožit. [49] => [50] => == Odkazy == [51] => [52] => === Reference === [53] => [54] => [55] => === Související články === [56] => * [[Opylovač]] [57] => * [[Oplodnění]] [58] => [59] => === Externí odkazy === [60] => * {{commonscat|Pollination}} [61] => * {{Wikislovník|heslo=opylení}} [62] => [63] => {{Autoritní data}} [64] => {{Portály|Rostliny|Včelařství}} [65] => [66] => [[Kategorie:Pohlavní rozmnožování]] [67] => [[Kategorie:Rostliny]] [68] => [[Kategorie:Včelařství]] [] => )
good wiki

Opylení

Včela opylující květ Opylení je děj, při kterém se samčí rostlinné buňky (pyl) přenášejí na samičí orgány květu (blizna). Opylení je nutný předpoklad k tomu, aby mohlo dojít k oplození a později vzniknout semeno.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'pyl','blizna','vajíčko','brouci','nahosemenné','pylové zrno','Blizna','fazol','Soubor:Plumpollen0060.jpg','hmyz','angrešt','Oplodnění'

Blizna

Blizna je malá obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji.

Brouci

Fazol

Hmyz

Nahosemenné

Nahosemenné rostliny jsou skupina rostlin, které mají semena otevřená.

Oplodnění

Pyl

Vajíčko