Array ( [0] => 14685571 [id] => 14685571 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jedle [uri] => Jedle [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Jedle [2] => | obrázek = Abies koreana (szyszki) crop.JPG [3] => | popisek = Větévka [[Jedle korejská|jedle korejské]] s typicky umístěnými vzpřímenými šiškami [4] => | alt = Větvičky jedle korejské se vzpřímenými, namodralými, dozrávajícími šiškami [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[nahosemenné]] (''Pinophyta'') [8] => | třída = [[jehličnany]] (''Pinopsida'') [9] => | řád = [[borovicotvaré]] (''Pinales'') [10] => | čeleď = [[borovicovité]] (''Pinaceae'') [11] => | podčeleď = [[jedlové]] (''Abietoideae'') [12] => | rod = '''jedle''' (''Abies'') [13] => | rod popsal = [[Philip Miller|Miller]], 1754 [14] => }} [15] => '''Jedle''' (''Abies'') je rod stálezelených, [[Jednodomost|jednodomých]], zpravidla dlouhověkých [[Jehličnany|jehličnatých]] [[strom]]ů z[[Čeleď| čeledi]] [[Borovicovité|borovicovitých]] (''Pinaceae''), podčeledi [[jedlové]] (''Abietoideae''), zahrnující v různých pojetích 40–50 druhů rozšířených na severní polokouli, převážně v [[Severní Amerika|Severní Americe]], střední a [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropě]], ve [[Středomoří]] a ve [[Východní Asie|východní Asii]]. [16] => [17] => Jedle dorůstají zpravidla výšek 30–60 metrů, některé druhy výjimečně i přes 80 metrů a dožívají se stáří i 700–800 let.{{Citace monografie [18] => | příjmení = Musil [19] => | jméno = Ivan [20] => | příjmení2 = Hamerník [21] => | jméno2 = Jan [22] => | titul = Lesnická dendrologie 1 : jehličnaté dřeviny : přehled nahosemenných (i výtrusných) dřevin [23] => | vydání = [24] => | vydavatel = Česká zemědělská univerzita [25] => | místo = Praha [26] => | rok = 2002 [27] => | počet stran = [28] => | strany = 79–98 [29] => | isbn = 80-213-0992-X [30] => | počet_stran = 177 [31] => }} [[Kmen (botanika)|Kmen]] mívá hladkou kůru, měnící se ve stáří v tenkou rozpukanou [[Borka|borku]], u některých druhů v mládí s pryskyřičnými puchýřky. [[Jehlice]] jsou typicky na vrcholu tupě zaoblené a lehce vykrojené, vespod obvykle se dvěma bělavými proužky; to však neplatí pro všechny druhy (viz níže). Na rozdíl od smrku nevyrůstají na listových polštářcích a větvičky jsou proto hladké. Tvar jehlic a jejich postavení na větvičce jsou významným druhově určovacím znakem. [[Šiška|Šišky]] na větvích nevisí, ale vyrůstají vzpřímeně a ve zralosti se rozpadají na stromech. [[Dřevo]] jedlí patří mezi měkká dřeva a neobsahuje [[Pryskyřice|pryskyřici]], v hospodářství je ceněno méně než podobné dřevo smrkové. Řada druhů má značný sadovnický význam, využití mají i aromatické [[Silice|esenciální oleje]] a [[pryskyřice]]. Jedle též patří k nejoblíbenějším [[Vánoční stromek|vánočním stromkům]]. [32] => [33] => Dle [[Paleobotanika|paleobotanických]] nálezů jsou jedle známy již z období [[eocén]]u, tedy starších [[Třetihory|třetihor]], rod jako takový vznikl patrně na konci [[Mezozoikum|druhohor]].{{Citace periodika [34] => | příjmení = Semerikova [35] => | jméno = S. A. [36] => | příjmení2 = Semerikov [37] => | jméno2 = V. L. [38] => | titul = Molecular phylogenetic analysis of the genus Abies (Pinaceae) based on the nucleotide sequence of chloroplast DNA [39] => | periodikum = Genetika [40] => | datum = January 2014 [41] => | ročník = 50 [42] => | číslo = 1 [43] => | strany = 12–25 [44] => | issn = 0016-6758 [45] => | pmid = 25711008 [46] => | url = http://taxon.pro/sites/default/files/pdf/RJG7_Semerikova,%20Semerikov,%202014-1.pdf [47] => | datum přístupu = 2017-10-27 [48] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171028042557/http://taxon.pro/sites/default/files/pdf/RJG7_Semerikova,%20Semerikov,%202014-1.pdf [49] => | datum archivace = 2017-10-28 [50] => | nedostupné = ano [51] => }} {{Wayback|url=http://taxon.pro/sites/default/files/pdf/RJG7_Semerikova,%20Semerikov,%202014-1.pdf |date=20171028042557 }} Těžiště jejich druhového bohatství leží ve východní Asii a na západě Severní Ameriky, kde patří k důležitým lesotvorným dřevinám, tvořícím smíšené i jednodruhové porosty. V jižních oblastech místy vystupují až k horní hranici lesa. Ve střední Evropě je [[Původní druh|původní]] pouze jediný druh – [[jedle bělokorá]] (''Abies alba''). [52] => [53] => == Etymologie == [54] => Vědecký název rodu ''Abies'' pochází z [[Latina|latinského]] výrazu pro jedli ''abiēs'' a ten pravděpodobně z [[Praitalština|protoitalského]] ''*abiets''. Možná souvisí se starořeckým označením jedle a jiných vzhledově podobných jehličnanů jako ''ἄβιν'' (''ábin)'', ale tato souvislost není jistá, může se jednat i o přejímku z nějakého staršího neindoevropského jazyka.{{Citace monografie [55] => | příjmení = de Vaan [56] => | jméno = Michiel [57] => | příjmení2 = [58] => | jméno2 = [59] => | titul = Etymological Dictionary of Latin and the other Italic Languages [60] => | url = https://archive.org/details/etymologicaldict00vaan_724 [61] => | vydání = 1. [62] => | vydavatel = Brill [63] => | místo = Leiden, Boston [64] => | rok = 2008 [65] => | počet stran = [66] => | strany = [https://archive.org/details/etymologicaldict00vaan_724/page/n31 20]-21 [67] => | isbn = 978-90-04-16797-1 [68] => | jazyk = en [69] => }} Dříve uváděnými etymologickými možnostmi jsou latinské ''abeo'' ve smyslu „překračuji, přesahuji“ podle toho, že jedle patří k nejvzrůstnějším evropským dřevinám a výškově často přerůstá okolní stromy. Výšku značí i řecký výraz pro jedli – ''ελάτη'' (''eláté'').{{Citace monografie [70] => | příjmení = Miller [71] => | jméno = Philip [72] => | příjmení2 = [73] => | jméno2 = [74] => | titul = The Gardener’s Dictionary [75] => | url = https://books.google.cz/books?id=B31DAAAAcAAJ&pg=PP650&lpg=PP650&dq=tournefort+abies&source=bl&ots=Nt5_PPfZtr&sig=_5eWVOpdgNAFeLxbXbVhMycORFk&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwi_jaup1fPXAhWC-qQKHe2UB94Q6AEITjAK#v=onepage&q=tournefort%20abies&f=false [76] => | vydání = digitalizované 2010 [77] => | vydavatel = Bavorská státní knihovna [78] => | místo = [79] => | rok = 1759 [80] => | počet stran = [81] => | strany = [82] => | isbn = [83] => | jazyk = en [84] => }} [85] => [86] => Názory na původ českého slova ''jedle'' (dříve i ''jedla'' či ''jedl'') se v čase rovněž měnily. Je to všeslovanské slovo (srov. polsky ''jodła'', rusky ''jeľ'', srbochorvatsky ''jéla'') vzniklé z [[Praslovanština|praslovanského]] ''*edla'', ''*edlь'' přidáním protetického „j-“. O tomto základu svědčí i příbuznost s [[Baltské jazyky|baltskými jazyky]]: staroprusky ''addle'', litevsky ''ēglė'', lotyšsky ''egle''. Zatímco však ještě [[Václav Machek (jazykovědec)|Václav Machek]] odvozuje toto slovo ze zmíněného řeckého ''ελάτη'' z jakýchsi [[Předindoevropské osídlení Evropy|praevropských]], nikoli však [[Indoevropské jazyky|indoevropských]] kořenů,{{Citace elektronického periodika [87] => | příjmení = Machek [88] => | jméno = Václav [89] => | titul = Drobné výklady o jménech rostlin [90] => | periodikum = Naše řeč [91] => | vydavatel = [92] => | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3957#_ftnref21 [93] => | datum vydání = 1945 [94] => | datum přístupu = 2017-12-06 [95] => }} Jiří Rejzek v etymologickém slovníku z roku 2012 spojuje tento výraz i s latinským ''ebulus'' („černý bez“) a uvádí, že vychází z indoevropského kořene ''*edh-l'' od základu ''*edh-'' „ostrý“.{{Citace monografie [96] => | příjmení = Rejzek [97] => | jméno = Jiří [98] => | příjmení2 = [99] => | jméno2 = [100] => | titul = Český etymologický slovník [101] => | vydání = [102] => | vydavatel = LEDA [103] => | místo = Voznice [104] => | rok = 2001, 2012 [105] => | počet stran = 752 [106] => | strany = 246 [107] => | isbn = 978-80-7335-296-7 [108] => }} [109] => [110] => == Vzhled == [111] => [112] => === Kmen, větve, vzrůst === [113] => [[Soubor:Abies alba Wisła 1.jpg|náhled|Typický habitus jedle bělokoré s výhony na kmeni|alt=Vysoký strom na lesní pasece, s bílou kůrou, tmavě zelenou korunou a bočními výhony na kmeni, okolo několik menších stromů|229x229pixelů]] [114] => Jedle mají výrazně [[Větvení|monopodiální]] větvení, s jediným, rovným, mohutným, plnodřevným [[Kmen (botanika)|kmenem]]. [[Větvení|Větve]] prvního řádu vyrůstají v pravidelných [[přeslen]]ech, zprvu téměř kolmo na kmen, v horní části koruny mírně vzhůru; větve nižších řádů jsou horizontálně rozprostřeny. [[Borka|Kůra]] bývá hladká, tenká, zpravidla šedá, v mládí u některých druhů často s pryskyřičnými puchýřky, ve stáří rozpukaná; některé asijské druhy však mají kůru drsně šupinovitou, např. [[jedle japonská]] (''Abies firma''), [[Jedle jehlicovitá|jehlicovitá]] (''Abies holophylla'') nebo [[Jedle nikkoská|nikkoská]] (''Abies homolepis''). Malá tloušťka kůry neposkytuje zpravidla dostatečnou ochranu proti ohni či holomrazům.{{Citace elektronického periodika [115] => | příjmení = Earle [116] => | jméno = Christopher J. [117] => | titul = Abies (fir) [118] => | periodikum = The Gymnosperm Database [119] => | vydavatel = [120] => | url = http://www.conifers.org/pi/Abies.php [121] => | datum vydání = 2016-11-27 [122] => | jazyk = en [123] => | datum přístupu = 18.10.2017 [124] => }} Koruna bývá válcovitého či kuželovitého tvaru, na vrcholu často zaoblená nebo ukončená „čapím hnízdem“ ze zkrácených, deformovaných větviček (u některých druhů však zůstává i ve stáří špičatá). Pokroucené či jinak deformované vzrůstové formy mohou vznikat v extrémních podmínkách nebo u horní hranice lesa, jinak jedle typicky vyniká harmonicky pravidelným růstem s až geometrickou vyvážeností rozestupu přeslenů či délky větví. Při uvolnění ze zápoje vytváří některé druhy (mj. [[jedle bělokorá]]) nové boční výhony ze spících pupenů (tzv. „vlky“).{{Citace monografie [125] => | příjmení = Uradníček [126] => | jméno = Luboš [127] => | příjmení2 = Koblížek [128] => | jméno2 = Jaroslav [129] => | spoluautoři = Maděra, P., Soňa, T. [130] => | titul = Dřeviny České republiky [131] => | vydání = [132] => | vydavatel = Lesnická práce [133] => | místo = Brno [134] => | rok = 2009 [135] => | počet stran = [136] => | strany = [137] => | isbn = 978-80-87154-62-5 [138] => }} [139] => [140] => Vytváří obvykle mohutně vyvinutý kůlovitý [[kořen]] s rozvětvenými postranními kořeny. Jako většina ostatních dřevin bohatě využívá [[Mykorhiza|mykorhizu]], tedy vzájemně prospěšné soužití s [[Houby|houbami]] (podrobnosti viz níže).{{Citace elektronické monografie [141] => | příjmení = Pešková [142] => | jméno = Vítězslava [143] => | titul = Houby na kořenech lesních dřevin [144] => | url = http://www.silvarium.cz/images/letaky-los/2008/2008_houby.pdf [145] => | vydavatel = Lesnická práce [146] => | místo = [147] => | datum vydání = 12/2008 [148] => | datum přístupu = 30.10.2018 [149] => }} [150] => [151] => Velká část druhů jedlí vyniká mohutným vzrůstem. K nejvyšším druhům se řadí [[jedle vznešená]] (''A. procera''), [[jedle nádherná]] (''A. magnifica'') nebo [[jedle líbezná]] (''A. amabilis''), které ve své domovině vyrůstají do výšek kolem 70–85 metrů. Dříve uváděný rekordní vzrůst [[Jedle obrovská|jedle obrovské]] (''A. grandis'') až na 100 metrů není v novější literatuře potvrzen, stejně jako údajně až pětimetrový průměr kmene u stejného druhu. Introdukovány do nového prostředí, např. do Evropy, vyrůstají znatelně méně. Mezi nízké jedle se naopak řadí [[jedle korejská]] (''A. koreana'') nebo [[Jedle Fraserova|Fraserova]] (''A. fraseri''), dorůstající pouhých 10–15 metrů. Jedle obecně vytvářejí velký objem dřevní hmoty, největšího průměru kmene dosahují jedle obrovská, vznešená, nádherná a [[Jedle himálajská|himálajská]] (''A. spectabilis'') (2,5–3 m). [152] => [153] => === Jehlice a pupeny === [154] => [[Soubor:Branche de sapin-25.JPG|vlevo|náhled|Trojice pupenů na konci letorostů odpovídá za leckdy až geometricky pravidelné přirůstání jedlových větví|alt=Pravidelně větvená jedlová větvička na zemi]] [155] => [[Jehlice]] vyrůstají víceméně spirálovitě okolo celé větvičky a jejich postavení, zbarvení i tvar jsou důležitými druhově určovacími znaky. U některých druhů jsou podélně zkroucené a „učesané“ do dvou řad (jedle obrovská, jedle bělokorá), jindy zakrývají větvičku i z horní strany, a to buď zcela ([[jedle kavkazská]], vznešená, korejská), nebo s vynecháním užšího či širšího klínu ve tvaru písmene V (jedle jehlicovitá, [[Jedle Veitchova|Veitchova]] a další). V některých případech větvičku obrůstají i spirálovitě kolem dokola ([[jedle španělská]] a její blízce příbuzné středomořské druhy). Na rozdíl např. od [[borovice]] vyrůstají jehlice vždy jednotlivě, na rozdíl od [[smrk]]u nasedají přímo na větvičku malým terčíkem – jedlové větvičky jsou proto na rozdíl od smrkových hladké, po opadaných jehlicích zbývají pouze okrouhlé listové jizvy. Délka jehlic se pohybuje od cca 1,5 cm (jedle španělská a příbuzné středomořské druhy) po 7,5 cm ([[jedle ojíněná]] a její varianty nebo jihoamerická ''[[Abies flinckii]]''), šířka od 1 mm ([[jedle sibiřská]]) do 2–2,5 mm (většina druhů);{{Citace monografie [156] => | příjmení = Musil [157] => | jméno = Ivan [158] => | příjmení2 = Hamerník [159] => | jméno2 = Jan [160] => | titul = Lesnická dendrologie 4: Určovací klíč, srovnávací tabulky diakritických znaků dřevin a sylabus. [161] => | vydání = [162] => | vydavatel = ČZU [163] => | místo = Praha [164] => | rok = 2002 [165] => | počet stran = [166] => | strany = 27–31 [167] => | isbn = 978-80-87154-62-5 [168] => }} až 4 mm široké jehlice má jedle japonská (''Abies firma'').{{Citace periodika [169] => | příjmení = Olszyk [170] => | jméno = David [171] => | titul = Conifer Species: Abies firma {{!}} American Conifer Society [172] => | periodikum = American Conifer Society [173] => | datum = 2014-08-05 [174] => | ročník = [175] => | číslo = [176] => | strany = [177] => | jazyk = en [178] => | url = http://conifersociety.org/conifers/conifer/abies/firma/ [179] => | datum přístupu = 2017-12-15 [180] => }} Obsahují [[silice]], při rozemnutí proto příjemně voní po citrusech či terpentýnu; výrazně vonné jehličí má např. jedle obrovská, ojíněná, sibiřská nebo balzámová. Na větvích jehlice obvykle vydrží 5 a více let, nejdéle u [[Jedle líbezná|jedle líbezné]] (''A. amabilis''), která shazuje jehlice v intervalech přesahujících 20 let (zaznamenaný rekord je 53 let).{{Citace elektronického periodika [181] => | příjmení = Earle [182] => | jméno = Christopher J. [183] => | titul = Abies amabilis (Pacific silver fir) description [184] => | periodikum = www.conifers.org [185] => | vydavatel = [186] => | url = http://www.conifers.org/pi/Abies_amabilis.php [187] => | datum vydání = 2017-11-07 [188] => | jazyk = en [189] => | datum přístupu = 2017-12-02 [190] => }} [191] => [192] => Jehlice většiny druhů jsou úzké, ploché. Na svrchní straně jsou nejčastěji tmavě zelené, lesklé, s podélnou středovou brázdičkou, na rubu mají kolem vystouplého středního kýlu dva více či méně výrazné bílé proužky [[průduch]]ů, které jsou zanořeny pod úroveň [[Pokožka (rostliny)|pokožky]]. Některé druhy mají ale silnější jehlice s průduchy po obou stranách, typické bílé pruhy pak chybí a jehlice jsou ze všech stran ojíněné, matné: např. jedle španělská, vznešená nebo ojíněná. Jehlice jsou nejčastěji zakončeny tupou špičkou (ostře špičaté, pichlavé jehlice má jedle španělská, řecká či jehlicovitá) a lehce vykrojené, u některých druhů jsou na koncích zaoblené či uťaté. Co do tvaru mohou být relativně rovné, což je většina druhů, nebo výrazně zahnuté (jedle ojíněná či vznešená). Jehlice některých druhů jsou křehké, snadno lámavé, u jiných naopak ohebné, pružné. [193] => [194] => [[Pupen]]y jsou nejčastěji vejčitě podlouhlé, na konci větvičky vyrůstají v souměrné trojici; podle druhu jsou buď smolnaté (většina druhů), nebo nesmolnaté (jedle bělokorá či kavkazská)''.'' [[Letorost]]y jsou buď lysé (jedle obrovská, řecká, ojíněná), nebo jemně pýřité (tmavě např. jedle bělokorá, rezavě jedle vznešená). Výrazně rýhované větvičky podobné smrkovým má [[jedle nikkoská]] (''A. homolepis''). [195] => [196] => === Rozmnožování === [197] => Jedle se rozmnožují výhradně [[Pohlavní rozmnožování|generativně]], kořenová ani pařezová výmladnost není vyvinuta. Rozmnožování probíhá obvyklým způsobem u [[Nahosemenné|nahosemenných]] stromů. Všechny druhy jsou [[Jednodomost|jednodomé]], [[Anemogamie|anemogamní]] (větrosnubné). Samčí šištice jsou červené, fialové nebo žluté, co do tvaru kulaté nebo oválné. Objevují se na jaře a jsou buď nahloučeny na koncích letorostů, nebo rozloženy uprostřed loňských větviček. [[Pyl|Pylová zrna]] mají dva vzdušné váčky. Samičí šištice jsou vzpřímené, v mládí zelené, žluté, červené nebo fialové, dlouhé až 6 cm, vyrůstají na horní straně loňských výhonů zhruba v horní třetině koruny. Dobou květu je květen až červen. K [[oplodnění]] dochází zpravidla 4–5 týdnů po [[opylení]], šištice dozrávají ještě téhož roku ve válcovité, vzpřímené, hnědé [[Šiška|šišky]], které se rozpadají přímo na stromě; zbylá vřetena na větvi vytrvávají několik dalších let. Semenné šupiny jsou široce okrouhlé až vějířovité, s úzkou bází a bez vnějšího hrotu („pupku“). [[Semeno|Semena]] jsou trojhranná, pryskyřičná, s velkým, trojúhelníkovým (méně často okrouhlým), pevně přirostlým křídlem sloužícím k [[Anemochorie|anemochornímu]] (vzdušnému) šíření. Na semenných šupinách jsou umístěna po dvou. Jejich podpůrné šupiny ze šišky obvykle vyčnívají; u jedle kalifornské a Forrestovy jsou protaženy v několik centimetrů dlouhou tenkou osinu. Velikost šišek se pohybuje od 3 cm ([[jedle Veitchova]]) až po 39 cm ([[jedle cilicijská]]) a jejich tvar od široce soudkovitých po úzké, válcovité. V dobrých podmínkách plodí většina druhů každoročně, při zhoršených v intervalech 2–6 let.{{Citace monografie [198] => | příjmení = Hieke [199] => | jméno = Karel [200] => | příjmení2 = [201] => | jméno2 = [202] => | titul = Praktická dendrologie. Svazek 1 [203] => | vydání = [204] => | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství [205] => | místo = Praha [206] => | rok = 1978 [207] => | počet stran = [208] => | strany = 12–24 [209] => }} [210] => [211] => [[Klíčení semene|Klíčení semen]] je jako u jiných jehličnanů epigeické (nadzemní).{{Citace elektronického periodika [212] => | příjmení = Vinter [213] => | jméno = Vladimír [214] => | titul = Anatomický atlas cévnatých rostlin [215] => | periodikum = www.botanika.upol.cz [216] => | vydavatel = [217] => | url = http://www.botanika.upol.cz/atlasy/anatomie/index.html [218] => | datum vydání = [219] => | datum přístupu = 2017-11-27 [220] => }} Semenáčky mají 4–10 [[Děložní lístek|děložních lístků]] a v prvních letech rostou obvykle značně pomalu. [221] => [222] => [223] => Soubor:Male Cones of Noble Fir.JPG|alt=Válcovité, červenofialově zbarvené samčí šištice obrůstají větvičku jedle vznešené|Samčí šištice jedle vznešené [224] => Soubor:Abies grandis needles.jpg|alt=Větve jedle obrovské s tmavě zelenými, dvouřadě uspořádanými jehlicemi|Dvouřadě uspořádané jehlice jedle obrovské [225] => Soubor:Abies nordmanniana.jpg|Jehlice jedle kavkazské zakrývají větvičku i shora [226] => Soubor:Abies concolor needles 20060624.jpg|alt=Větvička jedle ojíněné s dlouhými ojíněnými jehlicemi|Zahnuté, špičaté jehlice jedle ojíněné mají průduchy ze všech stran [227] => Soubor:Jedle bělokorá semenáček.JPG|alt=Malý semenáček s několika děložními lístky, vyrůstající z lesní půdy|Semenáček jedle bělokoré [228] => Soubor:Resin blisters on Abies bark beentree.jpg|alt=Kmen mladého stromu s hladkou šedou kůrou a několika pryskyřičnými puchýřky|Hladká kůra mladé jedle s pryskyřičnými puchýřky [229] => Soubor:Abies grandis bark.jpg|alt=Kmen stromu se světle šedou borkou, která začíná rozpraskávat|Rozpraskaná borka dospělé jedle obrovské [230] => [231] => [232] => == Ekologické nároky a interakce == [233] => Jedle můžeme najít na [[Severní polokoule|severní polokouli]] od [[Lesotundra|lesotundry]] boreální oblasti až po [[Subtropický podnebný pás|subtropy]]; kromě několika vysloveně severských druhů (jedle sibiřská, plstnatoplodá, balzámová) se však nejčastěji vyskytují v oblastech [[Mírný podnebný pás|mírného]] až subtropického pásu na [[Vegetační stupňovitost|(sub)montánní]] až [[Vegetační stupňovitost|subalpínské]] úrovni. Jsou to dřeviny převážně horské, s vyššími nároky na vzdušnou vlhkost. Preferují bohatší, hlubší, středně těžké, dostatečně propustné a přiměřeně vlhké [[Půda|půdy]], zpravidla mírně [[PH|kyselé]], některé druhy (např. jedle ojíněná) však snesou i bazičtější substráty.{{Citace elektronické monografie [234] => | příjmení = Kováříková [235] => | jméno = Hana [236] => | titul = Jedle korejská, španělská, ojíněná, vznešená a jejich kultivary pro krásnou zahradu [237] => | url = http://www.ireceptar.cz/zahrada/okrasna-zahrada/jedle-korejska-spanelska-ojinena-vznesena-a-jejich-kultivary-pro-krasnou-zahradu/ [238] => | vydavatel = iReceptář.cz [239] => | místo = [240] => | datum vydání = 6.1.2016 [241] => | datum přístupu = 28.10.2017 [242] => }} Až na výjimky nesnášejí vysychavá stanoviště, stejně jako přemokření. Většina druhů v mládí dobře snáší, či přímo vyžaduje zastínění, s růstem se nároky na světlo postupně zvyšují. Mladí jedinci mnoha druhů (jedle bělokorá, líbezná aj.) vydrží přežívat v zástinu pod korunami mateřské generace i stovky let, při vzrůstu pouhých několika metrů. Jedle vyžadují vesměs polohy chráněné před větrem a mrazem, nesvědčí jim ani zakouřené městské či průmyslové prostředí; oproti dříve rozšířeným názorům jsou však vůči exhalacím odolnější než kupříkladu smrky. V lesních porostech patří mezi [[Sukcese (ekologie)|klimaxové]] dřeviny, jako [[Životní strategie|konkurenční (C-)stratégové]] dokáží ve stabilních [[ekosystém]]ech a na klimaticky a živinově optimálních [[Biotop|stanovištích]] dlouhodobě dominovat díky své dlouhověkosti a vzrůstu. [243] => [244] => === Ekologické vztahy === [245] => [[Soubor:Monarchs overwintering Angangueo site in Mexico.jpg|vlevo|náhled|Jedle posvátná se zimujícími monarchy|alt=Větve jedle posvátné obsypané hejnem motýlů monarchů stahovavých]] [246] => Stálezelené větve jedlí využívají k hnízdění některé druhy ptáků, např. severoamerická [[hrdlička karolinská]]. Semena tvoří potravu některých [[Sýkora|sýkor]], [[hýl]]ů a [[Křivka (rod ptáků)|křivek]], pro jejich relativní velikost je vyhledávají též [[Veverkovití|veverky]]. Jedlové jehličí tvoří částečný podíl potravy u [[Tetřevi|tetřevů]], v zimě je spásá též [[spárkatá zvěř]].{{Citace monografie [247] => | příjmení = Bitner [248] => | jméno = Richard [249] => | příjmení2 = [250] => | jméno2 = [251] => | titul = Jehličnany [252] => | vydání = [253] => | vydavatel = Knižní klub [254] => | místo = Praha [255] => | rok = 2010 [256] => | počet stran = [257] => | strany = 28 [258] => | isbn = 978-80-242-3139-6 [259] => }} Mexická [[Abies religiosa|jedle posvátná]] (''Abies religiosa'') je preferovaným stromem pro zimování kolonií motýla [[Monarcha stěhovavý|monarchy stěhovavého]] (''Danaus plexippus'').{{Citace elektronické monografie [260] => | příjmení = Olszyk [261] => | jméno = David [262] => | titul = Conifer Species: Abies religiosa [263] => | url = http://conifersociety.org/conifers/conifer/abies/religiosa/ [264] => | vydavatel = [265] => | místo = [266] => | datum vydání = 2014-11-05 [267] => | datum přístupu = 2017-11-25 [268] => | jazyk = en [269] => }} [270] => [271] => Z parazitů bývají jedle typicky napadány [[Jmelí bílé|jmelím]] (ve středoevropských podmínkách hlavně ''Viscum album'' subsp. ''abietis''{{Citace monografie [272] => | příjmení = Kubát [273] => | jméno = Karel [274] => | titul = Klíč ke květeně České republiky [275] => | překladatelé = [276] => | vydavatel = Academia [277] => | místo = Praha [278] => | rok = 2002 [279] => | strany = 485 a 486 [280] => | isbn = [281] => | poznámka = [282] => }}, v Severní Americe příbuzné ''Arceuthobium abietinum''), z [[Dřevokazné houby|dřevokazných hub]] pak např. [[Korálovec jedlový|korálovcem jedlovým]] (''Hericium flagellum''), [[Václavka|václavkou]] (''Armillaria'' spp.) nebo některými druhy [[Troudnatec pásovaný|troudnatců]] (''Fomitopsis'' spp.) a [[Ohňovec|ohňovců]] (''Phellinus'' spp.).{{Citace elektronické monografie [283] => | příjmení = [284] => | jméno = [285] => | titul = Dřevokazné houby: Abies [286] => | url = http://ohoubach.blogspot.cz/2008/03/abies.html [287] => | vydavatel = [288] => | místo = [289] => | datum vydání = [290] => | datum přístupu = 30.10.2017 [291] => }} Značné škody může napáchat [[mšice]] [[korovnice jedlová]]. Larvy hmyzu jako jsou [[korohlodi]] (''Cryphalus abietis'') a [[lýkohubi]] (''Tomicus minor)'' konzumují [[kambium]], larvy [[Obalečovití|obalečů]] (''Totrix'' spp.) a pilatek (''Pachynematus'' spp., ''Prostiphora'' spp.) se živí uvnitř jehličí, resp. pupenů.{{Citace elektronického periodika [292] => | titul = Associations – Encyclopedia of Life [293] => | periodikum = Encyclopedia of Life [294] => | url = http://eol.org/data_objects/27026583 [295] => | jazyk = en [296] => | datum přístupu = 2017-10-31 [297] => }} [298] => [299] => Kořeny jedlí formují vztahy [[Mykorhiza|ektomykorhizy]] s mnoha různými druhy hub. Jedním z nejrozšířenějších mykorhitických druhů vůbec je [[Houby vřeckovýtrusné|vřeckovýtrusná]] houba ''[[Cenococcum geophilum]]'', ze [[Stopkovýtrusné houby|stopkovýtrusných]] hub preferují jedli například [[Ryzec|ryzce]] (''Lactarius aurantiacus, Lactarius albocarneus, L. salmonicolor, L. intermedius)'', [[Muchomůrka|muchomůrky]] (''Amanita muscaria, Amanita ceciliae),'' [[Holubinka|holubinky]] (''Russula cavipes''), [[Čirůvkovité|čirůvky]] (''Tricholoma bufonium)'' nebo [[Liška obecná (houba)|lišky]] ''(Cantarella'' spp.). Výzkumy zároveň ukázaly, že samotné jedle coby klimaxové, konkurenčně zdatné dřeviny nespoléhají pouze na úzký okruh hostitelsky specifických symbiotických hub, ale jsou v tomto směru spíše generalisty s širším výběrem možností.{{Citace elektronické monografie [300] => | příjmení = Rudawska [301] => | jméno = Maria et al. [302] => | titul = Ectomycorrhizal fungal assemblages of Abies alba Mill. outside its native range in Poland [303] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4700082/ [304] => | vydavatel = [305] => | místo = [306] => | datum vydání = 14.6.2015 [307] => | datum přístupu = 31.10.2018 [308] => | jazyk = en [309] => }} [310] => [311] => === Ohrožení === [312] => V mnoha oblastech svého výskytu jsou jedle potlačovány necitlivým intenzivním lesním hospodařením a z porostů ustupují. Jako klimaxovým C-stratégům jim nesvědčí zejména pasečné způsoby hospodaření, odlesňování a jiné [[disturbance]] v hospodářských lesích, klimatické výkyvy (sucho, holomrazy), přezvěření a okus. Značné degradace doznaly jedlové porosty například ve Středomoří, kde byly vlivem intenzivní těžby a pastvy koz prakticky nahrazeny keřovými [[Makchie|macchiemi]]{{Citace elektronické monografie [313] => | příjmení = Leugnerová [314] => | jméno = Gabriela [315] => | titul = Abies pinsapo [316] => | url = http://botany.cz/cs/abies-pinsapo/ [317] => | vydavatel = Botany.cz [318] => | místo = [319] => | datum vydání = 2007-07-04 [320] => | datum přístupu = 2017-10-28 [321] => }} a přežívají pouze v několika málo [[Refugium (ekologie)|refugiích]] ([[jedle španělská]], [[jedle sicilská]]). Stavy středoevropských populací [[Jedle bělokorá|jedle bělokoré]] se v průběhu 20. století dramaticky snížily v důsledku holosečných metod lesního hospodaření, klimatických změn, znečištění, kalamit škůdců a pravděpodobně i genetických příčin. Ke [[Kriticky ohrožený taxon|kriticky ohroženým druhům]] patří dle Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN středomořská [[jedle numidská]]{{Citace elektronické monografie [322] => | příjmení = Yahi [323] => | jméno = N. et al. [324] => | titul = Abies numidica [325] => | url = http://www.iucnredlist.org/details/30320/0 [326] => | vydavatel = IUCN [327] => | místo = [328] => | datum vydání = 2010-06-30 [329] => | datum přístupu = 2017-10-26 [330] => | jazyk = en [331] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150510035329/http://www.iucnredlist.org/details/30320/0 [332] => | datum archivace = 2015-05-10 [333] => | nedostupné = ano [334] => }} a sicilská{{Citace elektronické monografie [335] => | příjmení = Thomas [336] => | jméno = P. [337] => | titul = Abies nebrodensis [338] => | url = http://www.iucnredlist.org/details/30478/0 [339] => | vydavatel = IUCN [340] => | místo = [341] => | datum vydání = 2016-03-15 [342] => | datum přístupu = 2017-10-26 [343] => | jazyk = en [344] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150707235428/http://www.iucnredlist.org/details/30478/0 [345] => | datum archivace = 2015-07-07 [346] => | nedostupné = ano [347] => }} a asijské ''[[Abies yuanbaoshanensis]]''{{Citace elektronické monografie [348] => | příjmení = Farjon [349] => | jméno = Aljos [350] => | spoluautoři = et al. [351] => | titul = Abies yuanbaoshanensis [352] => | url = http://www.iucnredlist.org/details/32319/0 [353] => | vydavatel = IUCN [354] => | místo = [355] => | datum vydání = 2010-12-13 [356] => | datum přístupu = 2017-10-26 [357] => | jazyk = en [358] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20141231151041/http://www.iucnredlist.org/details/32319/0 [359] => | datum archivace = 2014-12-31 [360] => | nedostupné = ano [361] => }} a ''[[Abies beshanzuensis]]''.{{Citace elektronické monografie [362] => | příjmení = Yang [363] => | jméno = Y. [364] => | spoluautoři = et al. [365] => | titul = Abies beshanzuensis [366] => | url = http://www.iucnredlist.org/details/32318/0 [367] => | vydavatel = IUCN [368] => | místo = [369] => | datum vydání = 2010-12-13 [370] => | datum přístupu = 2017-10-26 [371] => | jazyk = en [372] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20141231094012/http://www.iucnredlist.org/details/32318/0 [373] => | datum archivace = 2014-12-31 [374] => | nedostupné = ano [375] => }} [376] => [377] => Naopak řada druhů jedlí, především těch lesnicky významných, s areálem výskytu v lesích amerického západu a v asijskoamerické tajze, je hodnocena jako málo dotčená. [[Jedle ojíněná]] je dokonce v nižších polohách Kalifornie považována za agresivní druh, jehož potenciálnímu expanznímu šíření zabraňují pouze pravidelné lesní požáry.{{Citace elektronické monografie [378] => | příjmení = Leugnerová [379] => | jméno = Gabriela [380] => | titul = Abies concolor [381] => | url = http://botany.cz/cs/abies-concolor/ [382] => | vydavatel = Botany.cz [383] => | místo = [384] => | datum vydání = 2007-07-05 [385] => | datum přístupu = 2017-10-28 [386] => }} [387] => [388] => == Rozšíření == [389] => [390] => Soubor:Abies species Europe.png|Areály jednotlivých druhů jedlí v Evropě a severní Africe [391] => Soubor:Abies eurasien.png|Areál jedle v Eurasii [392] => Soubor:Abies amerika.png|Areál jedle v Americe [393] => [394] => V severských oblastech je převládajícím biomem jedle nížinná [[tajga]], v nižších zeměpisných šířkách vystupují až do horských lesů značných nadmořských výšek, místy až k hranici lesa. Oblastí nejvyššího druhového bohatství jedle je oblast od [[Himálaj]]e po jihovýchodní [[Čína|Čínu]] a západní část Severní Ameriky. Areál rozšíření determinují poměrně vyhraněné ekologické nároky většiny druhů. [395] => [396] => === Evropa a Středomoří === [397] => Evropské jedle zaujímají v současné době v lesích spíše minoritní postavení, výrazněji zastoupena je jedle pouze ve švýcarských lesích. Původním druhem rozšířeným až do střední Evropy je [[jedle bělokorá]], rostoucí typicky ve smíšených lesích středních a vyšších poloh ve společnosti [[Buk lesní|buku lesního]], ve vyšších polohách i [[Smrk ztepilý|smrku ztepilého]]; její největší expanze proběhla v době [[Holocén|subboreálu]] až staršího [[Atlantik (klimatologie)|subatlantiku]]. Na [[Balkán|Balkánském poloostrově]] se vyskytuje [[jedle řecká]], vytvářející čisté či smíšené porosty s kaštanovníky, [[Borovice černá|borovicí černou]] či [[Buk východní|bukem východním]]. V prostoru překryvu jejího areálu s jedlí bělokorou vznikala řada kříženců, hodnocených někdy jako varianty, jindy jako samostatné druhy (např. [[jedle makedonská]]). [398] => [399] => Ve Středomoří je endemitní [[jedle sicilská]], rostoucí aktuálně v jediné populaci v pohoří [[Nebrodi]] na [[Sicílie|Sicílii]], či [[jedle španělská]] v pohořích jižní [[Andalusie]] a severního [[Maroko|Maroka]], kde vytváří společenstva se stálezelenými [[Dub cesmínolistý|duby]], borovicemi a keři. Středomořské pobřeží Afriky obývají např. [[jedle numidská]] nebo marocká.{{Citace monografie [400] => | příjmení = Musil [401] => | jméno = Ivan [402] => | příjmení2 = Hamerník [403] => | jméno2 = Jan [404] => | titul = Lesnická dendrologie 1 : jehličnaté dřeviny : přehled nahosemenných (i výtrusných) dřevin [405] => | vydání = [406] => | vydavatel = Česká zemědělská univerzita [407] => | místo = Praha [408] => | rok = 2002 [409] => | počet stran = [410] => | strany = 79–98 [411] => | isbn = 80-213-0992-X [412] => | příjmení1 = [413] => | jméno1 = [414] => | počet_stran = 177 [415] => }} Vytvářejí zpravidla háje společně s [[Dub portugalský|dubem portugalským]], [[Cedr atlaský|cedrem atlaským]] aj. Předpokládá se, že současné středomořské druhy se diferencovaly z původně jediného taxonu vlivem roztrhání [[Areál (biologie)|areálu]] klimatickými vlivy, posuny souše a izolovaným vývojem pozůstalých [[Arela|arel]] v [[miocén]]u až [[pleistocén]]u.Linares, Juan Carlos: „Biogeography and evolution of Abies (Pinaceae) in the Mediterranean Basin:the roles of long-term climatic change and glacial refugia“. Journal of Biogeography 38 (2011), s. 619–630. Dostupné na http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-2699.2010.02458.x/pdf (anglicky), cit. 17. 10. 2017 Na velikost jejich arel a početnost jedinců mělo značný vliv mj. odlesnění intenzivní těžbou a pastvou již od antických dob. [416] => [417] => === Asie === [418] => V pohořích [[Malá Asie|Malé Asie]] až po [[Kavkaz]] s oceaničtějším klimatem roste [[jedle kavkazská]] a její varianty či kříženci (např. ''Abies'' ×''equi-troiani'', ''Abies'' ×''bornmuelleriana''), vesměs zde vytváří společenstva smíšených lesů s orientálními [[Buk východní|buky]] a [[Smrk východní|smrky]], místy i monokultury. Na jihu Malé Asie rostoucí [[jedle cilicijská]] pak tvoří vysokohorské jehličnaté porosty převážně s cedry, borovicemi a [[Jalovec|jalovci]].{{Citace elektronické monografie [419] => | příjmení = Grulich [420] => | jméno = Vít [421] => | titul = Abies cilicica [422] => | url = http://botany.cz/cs/abies-cilicica/ [423] => | vydavatel = Botany.cz [424] => | místo = [425] => | datum vydání = 11.11.2011 [426] => | datum přístupu = 28.10.2017 [427] => }} [428] => [429] => V severské tajze má rozsáhlý areál zasahující až do boreální Evropy [[jedle sibiřská]] (''Abies sibirica'', druh s největším areálem rozšíření vůbec). Ve východní Asii jsou významnými regiony výskytu jedlí oblast od severního Afghánistánu přes [[Himálaj]] po centrální Čínu s největším počtem druhů vůbec (sekce ''Pseudopicea'' a ''Momi''), dále [[Korejský poloostrov]], [[Sachalin]], [[Japonské souostroví]] a [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]]. Jedle zde spoluformují jehličnaté i smíšené lesy, [[jedle šupinatá]] (''Abies squamata'') v jihozápadní Číně a na [[Tibetská náhorní plošina|Tibetské plošině]] dosahuje nadmořských výšek přes 4000 m, což je nejvíce ze všech druhů jedlí.{{Citace elektronické monografie [430] => | příjmení = Businský [431] => | jméno = Roman [432] => | titul = Abies squamata [433] => | url = http://botany.cz/cs/abies-squamata/ [434] => | vydavatel = Botany.cz [435] => | místo = [436] => | datum vydání = 2017-01-31 [437] => | datum přístupu = 2017-10-28 [438] => }} [439] => [440] => === Amerika === [441] => V [[Severní Amerika|Severní Americe]] jsou jedle co do druhové pestrosti a ekologického významu výrazně zastoupeny především v západní části kontinentu podél pacifického pobřeží od [[Aljaška|Aljašky]] přes [[Britská Kolumbie|Britskou Kolumbii]], [[Oregon]] a [[Kalifornie|Kalifornii]] po [[Mexiko]] a rovněž ve [[Skalnaté hory|Skalistých horách]] (sekce ''Grandis'', ''Nobilis'', ''Oiamel''), a to jednak ve vyšších horských polohách, jednak ve vlhčích, chladnějších údolích. Patří zde k významným lesotvorným dřevinám, vytvářejícím vícedruhové (místy i jednodruhové) porosty mj. s [[Douglaska tisolistá|douglaskami]], [[zerav]]y, [[Jedlovec|jedlovci]], [[borovice]]mi nebo [[smrk]]y, v nižších polohách i s listnáči. Nejvíce na sever zasahuje areál [[Jedle plstnatoplodá|jedle plstnatoplodé]] (''Abies lasiocarpa''). [442] => [443] => V boreálních lesích od centrální Kanady přes oblast [[Velká jezera|Velkých jezer]] až po atlantické pobřeží roste [[jedle balzámová]] (největší areál v Severní Americe), typicky ve společenstvech se smrky, [[bříza]]mi, [[topol]]y, v jižnější části areálu též s [[javor]]y, borovicemi a [[buk]]y, na bažinatých půdách i jako monokultura. Jižněji, v temperátních lesích východu Spojených států s vlhčím a chladnějším klimatem, se vyskytuje [[jedle Fraserova]]. [444] => [445] => Nejjižněji jedle zasahují ve [[Střední Amerika|Střední Americe]], a to až k horám [[Guatemala|Guatemaly]] (''[[Abies guatemalensis]]''). [446] => Soubor:Forest Wisła.JPG|alt=Pohled do kaňonu pokrytého smíšeným lesem složeným z listnatých stromů a jedlí bělokorých|Smíšený středoevropský les s listnáči a jedlí bělokorou [447] => Soubor:Abies cilicica - Taurus fir - Sapin de Cilicie 04.JPG|alt=Suchá horská krajina s řídkým jedlovým lesem, v pozadí vysoké hory pokryté sněhem|Porost jedle cilicijské v pohoří Malé Asie [448] => Soubor:Autumn in Mountains.JPG|alt=Podzimní horský výjev, v popředí jedlový porost, v pozadí hory|Jedlový les na Kavkaze [449] => Soubor:Abies spectabilis Namche Bazaar.jpg|alt=Košatě větvený strom focený přes zádku, vedle něho stánky s barevnými fáborky, v pozadí Mount Everest|Jedle himálajská v Nepálu [450] => Soubor:Abies koreana 3.jpg|alt=Nízká jedle se šiškami v koruně rostoucí na horském svahu, za ní se otevírá pohled na zamlženou krajinu|Jedle korejská ve své domovině [451] => Soubor:Abies procera 3498.JPG|alt=Hluboké horské údolí, svahy porostlé lesy, v popředí koruna jedle vznešené s pravidelnými přesleny větví|Jehličnaté lesy amerického západu s jedlí vznešenou [452] => Soubor:Abies balsamea Forillon.jpg|alt=Lesní cesta, okolo hustý smíšený les, podzim|Severoamerický les s jedlí balzámovou [453] => [454] => [455] => == Taxonomie a evoluce == [456] => [[Soubor:Abies milleri wing seed 01.jpg|vlevo|náhled|Fosilní semeno ''Abies milleri'' staré 49 milionů let|alt=Fosílie – semeno jedle s křídlem na kamenné destičce]] [457] => Název ''Abies'' byl poprvé použit v [[Plinius starší|Pliniově]] ''Historii Naturalis'' z roku [[77|77 po Kristu]]. [[Carl Linné]] ve svých ''Species Plantarum'' z roku 1753 oproti svým předchůdcům, např. Tournefortovi, sloučil tehdy známé jedle, [[modřín]]y, [[borovice]] a [[smrk]]y do jednoho širokého rodu ''Pinus''. O rok později z něho však skotský botanik [[Philip Miller]] v díle ''Gardener’s Dictionary'' opět vydělil samostatné rody ''Abies'' a ''Larix''. Nejstarší [[Fosilie|makrofosilie]] rodu pocházejí z období [[eocén]]u ze západu Severní Ameriky a východní Asie, [[Palynologie|palynologické]] nálezy ze Sibiře a Číny jsou však datovány už do období pozdní [[Křída|křídy]]. [458] => [459] => V rámci čeledi ''[[Borovicovité|Pinaceae]]'' patří jedle do podčeledi ''Abietoideae''. Počátek vnitřní diverzifikace čeledi borovicovitých se odhaduje do období střední [[Jura|jury]] až spodní [[Křída|křídy]]{{Citace periodika [460] => | příjmení = Lin [461] => | jméno = Ching-Ping [462] => | příjmení2 = Huang [463] => | jméno2 = Jen-Pan [464] => | příjmení3 = Wu [465] => | jméno3 = Chung-Shien [466] => | spoluautoři = et al. [467] => | titul = Comparative Chloroplast Genomics Reveals the Evolution of Pinaceae Genera and Subfamilies [468] => | periodikum = Genome Biology and Evolution [469] => | datum = 2010 [470] => | ročník = 2 [471] => | číslo = [472] => | strany = 504–517 [473] => | issn = 1759-6653 [474] => | pmid = 20651328 [475] => | doi = 10.1093/gbe/evq036 [476] => | poznámka = PMID 20651328 [477] => | jazyk = en [478] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2997556/ [479] => | datum přístupu = 2017-11-02 [480] => }}, větev směřující k podčeledi ''Abietoideae'' se oddělila od ostatních jako první, zhruba před 200 miliony let. Geneticky nejbližším příbuzným rodem je [[Ketelerka|''Keteleeria'']], od níž se jedle oddělila v pozdní křídě, zhruba před 100 až 80 miliony let. Sesterskými rody je pár ''[[Pamodřín líbezný|Pseudolarix]]'' a ''[[Jedlovec|Tsuga]]''. Rod [[Cedr|''Cedrus'']], často považovaný za blízce příbuzný jedlím, byl některými genetickými studiemi označen jako bazální klad celé čeledi borovicovitých, s nímž by podčeleď ''Abietoideae'' byla [[Polyfyletismus|polyfyletická]]Liston, A., Gernandt, D.S., Vining, T.F., Campbell, C.S. and Piñero, D. (2003). MOLECULAR PHYLOGENY OF ''PINACEAE'' AND PINUS. Acta Hortic. 615, 107–114 (anglicky); o přesné struktuře čeledi a přesném postavení jejích kladů však doposud nepanuje úplná shoda. [481] => [482] => Pojetí rodu bylo ve 20. a 21. století několikrát revidováno. Tangrui Liu ve své monografii z roku 1971 vymezuje 54 taxonů, z nichž pouze 39 přičítá status druhu; rod navíc rozděluje na dva podrody: ''Pseudotorreya'' obsahující jediný druh – jedli kalifornskou, a ''Abies'' zahrnující všechny ostatní taxony. Nizozemský botanik Aljos Farjon uvádí ve své ''Handbook of the World’s Conifers'' z roku 2010 48 druhů rozdělených do 10 sekcí, z nichž některé se rozpadají ještě na několik podsekcí;{{Citace elektronického periodika [483] => | příjmení = Earle [484] => | jméno = Christopher J. [485] => | titul = Abies (fir) description [486] => | periodikum = www.conifers.org [487] => | vydavatel = [488] => | url = http://www.conifers.org/pi/Abies.php [489] => | datum vydání = 2016-11-27 [490] => | jazyk = en [491] => | datum přístupu = 2017-10-17 [492] => }} tuto klasifikaci viz níže. [493] => [494] => Ruští biologové S. A. Semerikova a V. L. Semerikov ve studii z roku 2014 dělí rod na základě molekulární analýzy do šesti fylogenetických skupin, korespondujících zhruba s geografickou distribucí druhů. Do skupiny 1 řadí [[Jedle kalifornská|jedli kalifornskou]] (''A. bracteata''), do skupiny 2 [[Jedle nádherná|jedli nádhernou]] (''A. magnifica''), přičemž zvolená metoda (zkoumání [[Plastidová DNA|chloroplastové DNA]]) jim nedovolila s určitostí říct, který z obou těchto samostatných kladů označit jako bazální klad celého rodu. Další vývojovou větev a skupinu 3 tvoří západoamerické a středoamerické jedle; diferenciace těchto větví se datuje na rozhraní epoch [[oligocén]]u a [[miocén]]u, zhruba před 19–22 miliony let. Skupina 4 jsou evropské, středomořské a západoasijské jedle (sekce ''Abies'' a ''Piceaster''), k oddělení této vývojové větve od asijsko-americké došlo asi v časném miocénu. V pozdním miocénu dochází rovněž k vydělení větve amerických boreálních jedlí (plstnatoplodá, balzámová, Fraserova'','' skupina 5). Do 6. skupiny autoři řadí vývojově nejmladší asijské jedle s velkým množstvím druhů, oddělené zhruba ve stejné době jako předchozí. Vnitřní diferenciace jednotlivých recentních druhů v rámci jednotlivých větví se odhadují do období [[pliocén]]u až [[pleistocén]]u.{{Citace periodika [495] => | příjmení = Semerikova [496] => | jméno = S. A. [497] => | příjmení2 = Semerikov [498] => | jméno2 = V. L. [499] => | titul = Molecular phylogenetic analysis of the genus Abies (Pinaceae) based on the nucleotide sequence of chloroplast DNA [500] => | periodikum = Genetika [501] => | datum = January 2014 [502] => | ročník = 50 [503] => | číslo = 1 [504] => | strany = 12–25 [505] => | issn = 0016-6758 [506] => | pmid = 25711008 [507] => | jazyk = en [508] => | url = http://taxon.pro/sites/default/files/pdf/RJG7_Semerikova,%20Semerikov,%202014-1.pdf [509] => | datum přístupu = 2017-10-27 [510] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171028042557/http://taxon.pro/sites/default/files/pdf/RJG7_Semerikova,%20Semerikov,%202014-1.pdf [511] => | datum archivace = 2017-10-28 [512] => | nedostupné = ano [513] => }} {{Wayback|url=http://taxon.pro/sites/default/files/pdf/RJG7_Semerikova,%20Semerikov,%202014-1.pdf |date=20171028042557 }} [514] => [515] => Za prvotní vývojové centrum jedlí je považována západní část Severní Ameriky, vývojová centra v Eurasii jsou pravděpodobně až druhotná. V oblastech dotyku a překryvu areálů se vyskytují hybridy a přechodné typy vzniklé [[křížení]]m, u nichž je přesné určení zpravidla obtížné, např. severoamerické jedle balzámová a Fraserova nebo obrovská a ojíněná; rovněž ve Středomoří vznikali introgresanti a hybridi v důsledku posunu areálů druhů a klimatických změn a jejich taxonomické postavení není zcela vyjasněno. Existují i uměle vytváření kříženci (jedle portugalská, ''A''. ×''insignis'', ''A.'' ×''vilmorini''). Jednotlivé taxony rodu jsou si geneticky poměrně blízké a jejich speciace je tak pravděpodobně spíše důsledkem geografické izolace než fyziologických a genetických procesů. [516] => [517] => Obvyklá [[ploidie]] rodu je 2n=24; přirozená [[polyploidie]] se vyskytuje zcela výjimečně. Uměle vytvoření polyploidi se ukázali jako neživotaschopní.{{Citace elektronického periodika [518] => | příjmení = Mergen [519] => | jméno = Francois [520] => | titul = Abies Karyotype Analysis [521] => | periodikum = Silvae Genetica [522] => | vydavatel = Yale University, School of Forestry [523] => | url = https://www.thuenen.de/media/institute/fg/PDF/Silvae_Genetica/1964/Vol._13_Heft_3/13_3_63.pdf [524] => | datum vydání = 9.8.1963 [525] => | jazyk = en [526] => | datum přístupu = 21.10.2017 [527] => }} [528] => [529] => === Přehled sekcí a druhů === [530] => [[Soubor:Fir-tree in Cuacasus.JPG|náhled|Habitus mladé jedle kavkazské (''A. nordmanniana'')|alt=Vzrostlý mladší jedinec jedle kavkazské: kuželovitá, až na zem zavětvená koruna se zaoblenou špičkou]]Zde použitá klasifikace vychází z výše zmíněného Farjonova pojetí. Uvedeny jsou i některé významnější varianty a hybridní taxony. [531] => * '''Sekce ''Abies''''' (střední, jižní a východní [[Evropa]], jihozápadní Asie, [[Kavkaz]]) [532] => ** ''Abies alba'' – [[jedle bělokorá]] [533] => ** ''Abies'' ''borisii-regis'' – [[jedle makedonská]] [534] => ** ''Abies cephalonica'' – [[jedle řecká]] [535] => ** ''Abies cilicica'' – [[jedle cilicijská]] [536] => ** ''Abies nebrodensis'' – [[jedle sicilská]] [537] => ** ''Abies nordmanniana'' – [[jedle kavkazská]] [538] => *** ''Abies'' ×''equi-troiani'' – jedle trojská (doslova „trojského koně“), hodnocena buď jako varianta ''A. nordmanniana'' nebo jako její kříženec s ''A. cephalonica''{{Citace elektronické monografie [539] => | příjmení = Olszyk [540] => | jméno = David [541] => | titul = Conifer Species: Abies nordmanniana subsp. equi-troiani [542] => | url = http://conifersociety.org/conifers/conifer/abies/x/ [543] => | vydavatel = [544] => | místo = [545] => | datum vydání = 14.8.2014 [546] => | datum přístupu = 26.11.2017 [547] => | jazyk = en [548] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171201044449/http://conifersociety.org/conifers/conifer/abies/x/ [549] => | datum archivace = 2017-12-01 [550] => | nedostupné = ano [551] => }} [552] => *** ''Abies'' ×''bornmuelleriana'' – jedle Bornmüllerova, někdy hodnocena jen jako varianta ''A. nordmanniana'' [553] => * '''Sekce ''Piceaster''''' (jižní [[Španělsko]], severozápadní [[Afrika]]) [554] => ** ''Abies numidica'' – [[jedle numidská]] [555] => ** ''Abies pinsapo'' s. l. – [[jedle španělská]], z ní se někdy vyděluje jako samostatný druh ''Abies marocana'' (jedle marocká) [556] => * '''Sekce ''Amabilis''''' (hory při pobřeží [[Tichý oceán|Pacifiku]] v [[Severní Amerika|Severní Americe]] a [[Japonsko|Japonsku]] s dostatkem srážek) [557] => ** ''Abies amabilis'' – [[jedle líbezná]] [558] => ** ''Abies mariesii'' – [[jedle Mariesova]][[Soubor:Abies-pinsapo-cones-1.jpg|náhled|Plodící jedle španělská (''A. pinsapo'') s typickým postavením jehlic kolem celé větvičky|alt=Větvoví jedle španělské s hnědými šiškami. Dobře je patrno postavení jehlic tohoto druhu – okolo celé větvičky.]] [559] => [[Soubor:Abies amabilis Crystal Peak Trail.jpg|náhled|174x174pixelů|Jedle líbezná (''A. amabilis'') – vrchol se šiškami|alt=Vrcholek jedle líbezné se šiškami, focený proti průhledu do horského údolí]] [560] => * '''Sekce ''Grandis''''' (západ [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], [[Mexiko]], [[Guatemala]] a [[Salvador]] – na severu v nížinách, v jižní části areálu ve středních výškách) [561] => ** ''Abies grandis'' – [[jedle obrovská]] [562] => *** ''Abies grandis'' var. ''idahoensis –'' varianta či poddruh vytvářející někdy přechodné formy introgresí s ''A. concolor'' var. ''lowiana;'' takoví kříženci jsou zváni podle rodičovských taxonů ''Abies'' ×''grandicolor''{{Citace elektronického periodika [563] => | příjmení = Earle [564] => | jméno = Christopher J. [565] => | titul = Abies grandis (grand fir) description [566] => | periodikum = www.conifers.org [567] => | vydavatel = [568] => | url = http://www.conifers.org/pi/Abies_grandis.php [569] => | datum vydání = 11.7.2017 [570] => | jazyk = en [571] => | datum přístupu = 2017-11-26 [572] => }} [573] => ** ''Abies concolor'' – [[jedle ojíněná]] [574] => *** ''Abies concolor'' var. ''lowiana'' – jedle Lowova [575] => ** ''[[Abies durangensis]]'' [576] => ** ''[[Abies flinckii]]'' [577] => ** ''[[Abies guatemalensis]]'' [578] => * '''Sekce ''Bracteata''''' ([[Kalifornie|Kalifornské]] pobřeží) [579] => ** ''Abies bracteata'' – [[jedle kalifornská]] [580] => * '''Sekce ''Nobilis''''' (západ [[Spojené státy americké|USA]], vysoké výšky) [581] => ** ''Abies procera'' – [[jedle vznešená]] [582] => ** ''Abies magnifica'' – [[jedle nádherná]] [583] => *** ''Abies'' × ''shastensis'' – kříženec výše uvedených na překryvu jejich areálů, jižní Oregon, severní Kalifornie{{Citace elektronické monografie [584] => | příjmení = Olszyk [585] => | jméno = Davis [586] => | titul = Conifer Species: Abies x shastensis [587] => | url = http://conifersociety.org/conifers/conifer/abies/x-shastensis/ [588] => | vydavatel = [589] => | místo = [590] => | datum vydání = 3.11.2014 [591] => | datum přístupu = 26.11.2017 [592] => | jazyk = en [593] => }} [594] => * '''Sekce ''Oiamel''''' ([[Mexiko]], [[Guatemala]], vysoké hory)[[Soubor:Abies magnifica Lassen.jpg|náhled|Jedle nádherná (''A. magnifica'')|alt=Skupina jedlí nádherných: vyniká úzká kuželovitá koruna s pravidelnými přesleny větví]] [595] => ** ''Abies religiosa'' – [[jedle posvátná]] [596] => ** ''[[Abies vejarii]]'' [597] => ** ''[[Abies hickelii]]'' [598] => ** ''[[Abies hidalgensis]]'' [599] => * '''Sekce ''Balsamea''''' (Severní Amerika a východní Asie, zejména [[Tajga|severský les]] a vysoké hory na jih od něj) [600] => ** ''Abies balsamea'' – [[jedle balzámová]] [601] => *** ''Abies'' ×''phanerolepis'' – kříženec jedle balzámové a Fraserovy [602] => ** ''Abies fraseri'' – [[jedle Fraserova]][[Soubor:Abies sibirica kz1.jpg|náhled|238x238pixelů|Jedle sibiřská (''A. sibirica'')|alt=Habitus jedle sibiřské: úzce kuželovitá, až na zem zavětvená koruna s ostrou špičkou]] [603] => ** ''Abies koreana'' – [[jedle korejská]] [604] => ** ''Abies lasiocarpa'' – [[jedle plstnatoplodá]] [605] => *** ''Abies lasiocarpa'' var. ''arizonica'' – jedle arizonská [606] => ** ''Abies nephrolepis'' – [[jedle mandžuská]] [607] => ** ''Abies sachalinensis'' – [[jedle sachalinská]] [608] => ** ''Abies sibirica'' – [[jedle sibiřská]] [609] => ** ''Abies veitchii'' – [[jedle Veitchova]] [610] => *** ''Abies'' ×''arnoldii'' – kříženec ''A. koreana'' a ''A. veitchii'', pěstovaný v botanických zahradách [611] => * '''Sekce ''Momi''''' (střední a východní [[Asie]], [[Himálaj]]e, obvykle od nízkých po střední výšky) [612] => ** ''[[Abies beshanzuensis]]'' (kriticky ohrožený druh) [613] => ** ''Abies chensiensis'' – [[jedle šensijská]] [614] => ** ''Abies firma'' – [[jedle japonská]][[Soubor:Abies balsamea 0165.jpg|náhled|290x290pixelů|Jedle balzámová|alt=Skupina jedlí balzámových, největší z nich pěkně rostlá, s pravidelnými přesleny, kuželovitou korunou a ostrou špičkou]] [615] => ** ''Abies holophylla'' – [[jedle jehlicovitá]] [616] => ** ''Abies homolepis'' – [[jedle nikkoská]] (též jedle nikko) [617] => ** ''Abies kawakamii'' – [[jedle Kawakamiova]] [618] => ** ''[[Abies pindrow]]'' [619] => ** ''Abies recurvata'' – [[jedle křivolistá]] [620] => ** ''[[Abies ziyuanensis]]'' [621] => * '''Sekce ''Pseudopicea''''' (od severního [[Afghánistán]]u přes Indii po Čínu a [[Vietnam]], hory) [622] => ** ''Abies delavayi'' – [[jedle Delavayova]] [623] => ** ''[[Abies densa]]'' [624] => ** ''[[Abies fabri]]'' [625] => ** ''[[Abies fanjingshanensis]]'' [626] => ** ''Abies fargesii'' – [[jedle Fargesiho]] [627] => ** ''Abies forrestii'' – [[jedle Forrestova]] [628] => ** ''Abies spectabilis'' – [[jedle himálajská]] [629] => ** ''Abies squamata'' – [[jedle šupinatá]] [630] => ** ''[[Abies yuanbaoshanensis]]''{{Citace elektronické monografie [631] => | příjmení = Earle [632] => | jméno = Christopher J. [633] => | titul = The Gymnosperm Database: Abies [634] => | url = http://www.conifers.org/pi/Abies.php [635] => | vydavatel = [636] => | místo = [637] => | datum vydání = 2013 [638] => | datum přístupu = 31.12.2014 [639] => | jazyk = en [640] => }}{{Citace elektronické monografie [641] => | příjmení = [642] => | jméno = [643] => | odkaz na autora = [644] => | titul = The Plant List [645] => | url = http://www.theplantlist.org/ [646] => | vydavatel = [647] => | místo = [648] => | datum vydání = [649] => | datum aktualizace = [650] => | datum přístupu = [651] => | jazyk = en [652] => }} [653] => [654] => == Význam a využití == [655] => [656] => === Dřevo === [657] => [[Soubor:Abies alba cross section Beskid Żywiecki.JPG|náhled|Příčný řez kmenem jedle bělokoré|alt=Příčný řez kmenem jedle bělokoré, dřevo není rozlišeno na jádro a běl|vlevo|240px]] Jedlové dřevo je obecně podobné dřevu [[smrk]]u, je ale světlejší a méně lesklé, předčí jej ovšem co do pravidelnosti růstu.{{Citace monografie | příjmení1 = Kuklík | jméno1 = Petr | titul = Dřevěné konstrukce | vydavatel = Česká technika – Nakladatelství ČVUT | místo = Praha | rok = 2005 | počet_stran = 188 | kapitola = 2.1.1 Jehličnaté dřeviny | strany = 24 | isbn = 80-01-03310-4}} Nachází i podobné využití jako smrk, je nicméně vesměs hůře oceňované.Rázl, Roman: ''Navrhování stavebních konstrukcí. Vlastnosti dřeva.'' Výukový materiál, www.stavskola.cz Jádrové dřevo není (minimálně po vyschnutí) odlišeno od světlejšího bělového. Na rozdíl od smrku či borovice neobsahuje pryskyřici vzhledem k tomu, že nemá [[pryskyřičné kanálky]]. Jeho suky též méně vypadávají. Má poměrně nízkou [[Hustota|hustotu]], která v rámci rodu osciluje kolem 450 kg/m³; americká Wood Database uvádí nejméně u jedle balzámové (''Abies balsamea'', 400 kg/m³){{Citace elektronického periodika [658] => | příjmení = [659] => | jméno = [660] => | titul = Balsam Fir {{!}} The Wood Database - Lumber Identification (Softwood) [661] => | periodikum = www.wood-database.com [662] => | vydavatel = [663] => | url = http://www.wood-database.com/balsam-fir/ [664] => | datum vydání = [665] => | jazyk = en [666] => | datum přístupu = 2017-12-10 [667] => }}, nejvíce u jedle plstnatoplodé (''Abies lasiocarpa'', 530 kg/m³){{Citace elektronického periodika [668] => | příjmení = [669] => | jméno = [670] => | titul = Subalpine Fir {{!}} The Wood Database - Lumber Identification (Softwood) [671] => | periodikum = www.wood-database.com [672] => | vydavatel = [673] => | url = http://www.wood-database.com/subalpine-fir/ [674] => | datum vydání = [675] => | jazyk = en [676] => | datum přístupu = 2017-12-10 [677] => }}; konkrétní čísla se ale u různých zdrojů liší. Jedlové dřevo je každopádně poměrně lehké, ohebné a pružné, ovšem méně odolné v tahu i tlaku (dosahuje v porovnání o něco horších hodnot než srovnatelné dřevo smrkové). Patří mezi měkká až velmi měkká dřeva.{{Citace elektronického periodika [678] => | příjmení = Meier [679] => | jméno = Eric [680] => | titul = Top Ten Softest Woods {{!}} The Wood Database [681] => | periodikum = www.wood-database.com [682] => | vydavatel = [683] => | url = http://www.wood-database.com/wood-articles/top-ten-softest-woods/ [684] => | datum vydání = [685] => | jazyk = en [686] => | datum přístupu = 2017-12-10 [687] => }} Je snadno opracovatelné i štípatelné, není však příliš trvanlivé (pod vodou více než na vzduchu) a špatně odolává hmyzím rozkladačům.{{Citace elektronického periodika [688] => | titul = Dřevo - JEDLE [689] => | periodikum = prace-se-drevem.spibi.cz [690] => | url = http://prace-se-drevem.spibi.cz/Drevo-Druhy-Jedle.html [691] => | datum přístupu = 2017-12-10 [692] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171022071657/http://prace-se-drevem.spibi.cz/Drevo-Druhy-Jedle.html [693] => | datum archivace = 2017-10-22 [694] => | nedostupné = ano [695] => }} Časem šediví až černá. Poskytuje kvalitní [[Celulóza|celulózu]]. Mezi druhy hojně využívané v dřevařském a [[Papírna|papírenském průmyslu]] patří jedle bělokorá, jedle sibiřská nebo americké jedle obrovská a vznešená; dřevo nejkvalitnějších parametrů poskytuje právě [[jedle vznešená]] (''Abies procera'').{{Citace monografie [696] => | příjmení = Farjon [697] => | jméno = Aljos [698] => | příjmení2 = [699] => | jméno2 = [700] => | titul = A Handbook of the World’s Conifers, Vol. 2 [701] => | vydání = [702] => | vydavatel = Brill [703] => | místo = Leiden-Boston [704] => | rok = 2010 [705] => | počet stran = [706] => | strany = 60 a n. [707] => | isbn = 978-90-04-17718-5 [708] => | jazyk = en [709] => }} [710] => [[Soubor:BalsamFirEssOil.png|náhled|302x302pixelů|Lahvička čirého esenciálního oleje jedle balzámové|alt=Lahvička čirého, bezbarvého esenciálního oleje jedle balzámové]] [711] => [[Soubor:Abies concolor 20060624.jpg|náhled|Stříbrný vzhled jedle ojíněné (''A. concolor'') v parku|alt=Hustý mladý jedinec jedle ojíněné v parku, okolo trávník a v pozadí několik dalších stromů]]Využívá se především na rámy, překližky, obaly a dýhy, ale i jako stavební dřevo. V hornictví se jedlové dřevo používalo v dolech jako výztuže pro jeho schopnost „varovat“ svým zvukem před závaly.{{Citace elektronického periodika [712] => | příjmení = Uradníček [713] => | jméno = Luboš [714] => | titul = Kde rostou největší jedle v ČR [715] => | periodikum = Časopis Veronica [716] => | vydavatel = [717] => | url = http://natura.baf.cz/natura/1998/7/9807-1.html [718] => | datum vydání = 1/1998 [719] => | datum přístupu = 2017-10-19 [720] => }} Bylo též materiálem pro výrobu [[šindel]]ů a ve středověku se využívalo v řezbářství, před masovým rozšířením smrku též na stavby krovů.{{Citace periodika [721] => | příjmení = Velinský [722] => | jméno = Frederik [723] => | titul = Dendrochronologie - co skrývají letokruhy [724] => | periodikum = Český rohlas Sever – online [725] => | datum = [726] => | ročník = [727] => | číslo = [728] => | strany = [729] => | jazyk = [730] => | url = http://www.rozhlas.cz/sever/planetarium/_zprava/64728 [731] => | datum přístupu = 2017-12-04 [732] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131224112206/http://www.rozhlas.cz/sever/planetarium/_zprava/64728 [733] => | datum archivace = 2013-12-24 [734] => | nedostupné = ano [735] => }} Horské jedle bělokoré s úzkými letokruhy jsou někdy těženy pro rezonanční dřevo na výrobu hudebních nástrojů, oproti smrku však mají horší vlastnosti (nerovnoměrné vysychání, slabší estetická kvalita daná tendencemi dřeva časem tmavnout); využitelné jsou na rezonanční desky s nižší zvukovou frekvencí. Vhodnější než jedle bělokorá je pro tento účel jedle kavkazská (''Abies nordmanniana'').{{Citace monografie [736] => | příjmení = Maulis [737] => | jméno = Václav [738] => | příjmení2 = [739] => | jméno2 = [740] => | titul = Rezonanční dříví (bakalářská práce) [741] => | url = http://www.stanikpur.rps.cz/V.%20Maulis%20-%20BP.pdf [742] => | vydání = [743] => | vydavatel = ČZU [744] => | místo = Praha [745] => | rok = 2007 [746] => | počet stran = [747] => | strany = 13 [748] => | isbn = [749] => }} Z vysokých rovných kmenů jedlí se od antických dob dělaly lodní stěžně. [750] => [751] => === Pryskyřice === [752] => Z pryskyřice [[Jedle balzámová|jedle balzámové]] (''A. balsamea''), bohaté na [[terpen]]y, se sběrem z pryskyřičných puchýřků na kůře mladých stromů získává takzvaný Kanadský balzám (zvaný též Štrasburský [[terpentýn]]).{{Citace monografie [753] => | příjmení = Ciesla [754] => | jméno = William [755] => | příjmení2 = [756] => | jméno2 = [757] => | titul = Non-wood Forrest Products of Conifers [758] => | url = https://archive.org/details/nonwoodforestpro0000cies [759] => | vydání = [760] => | vydavatel = FAO [761] => | místo = Řím [762] => | rok = 1998 [763] => | počet stran = [764] => | strany = [765] => | isbn = 92-5-104212-8 [766] => | jazyk = anglicky [767] => }} Do nástupu syntetických materiálů se výrazně uplatňoval v optice jako fixační látka do mikroskopických preparátů a čoček i jako přísada do laků a barev. Využívá se též při výrobě léčiv jako součást mastí proti [[Revmatické nemoci|revmatu]] a [[Osteoartróza|artróze]]; má vynikající hojivé účinky, v minulosti se užíval k ošetřování pohmožděnin a výronů. [768] => [769] => Pryskyřici [[Jedle obrovská|jedle obrovské]] (''A. grandis'') využíval indiánský kmen Sališů na západě Kanady na vymazávání a impregnaci lodí, pádel a jiných dřevěných výrobků. Smísena s dalšími přísadami byla součástí léčivých mastí při kožních problémech, poraněních a pohmožděninách. Jako tradiční léčivý prostředek pro zmírňování [[Neuralgie trojklaného nervu|neuralgických]] potíží je v asijské medicíně využívána pryskyřice [[Jedle himálajská|jedle himálajské]] (''A. spectabilis)'' smísená s [[Růžový olej|růžovým olejem]]. [770] => [771] => === Esenciální oleje === [772] => Jedlové jehličí bylo odedávna využíváno jako zdroj aromatických esenciálních olejů. Z účinných látek obsahuje [[silice]] a různé [[terpen]]y ([[Alfa-pinen|pineny]], [[limonen]], [[kamfen]] a další). Pro své dezinfekční, antiseptické účinky a příjemnou vůni je využíváno na výrobu prostředků k [[Aromaterapie|aromaterapii]], při nemocech dýchacích cest, jako [[expektorans]] při kašli a zahlenění, jako hojivý přípravek při revmatismu a poruchách prokrvení,{{Citace monografie [773] => | příjmení = Podlech [774] => | jméno = Dieter [775] => | příjmení2 = [776] => | jméno2 = [777] => | titul = Léčivé rostliny. Kapesní atlas. [778] => | vydání = 2. české [779] => | vydavatel = Slovart [780] => | místo = Praha [781] => | rok = 2002 [782] => | počet stran = [783] => | strany = 198 [784] => | isbn = 80-7209-412-2 [785] => }} jako přísada do koupelí, stejně jako k celkovému zklidnění při stresu a nervozitě. Jedlové jehličí bylo některými indiánskými kmeny páleno jako vonné rituální vykuřovadlo. Jehličím jedle balzámové se vycpávaly polštáře pro lepší spánek; v [[Nová Anglie|Nové Anglii]] jsou takto vycpávané polštáře stále ještě prodávány jako turistický artikl; silice stejného druhu se užívají k výrobě [[Osvěžovač vzduchu|osvěžovačů vzduchu]] a přírodních dezinfekčních prostředků. [786] => [787] => Z čerstvých výhonků [[Jedle sibiřská|jedle sibiřské]] se vyrábějí přípravky proti kašli a bronchitidě, destilovaný olej byl používán též k ošetřování ran. Její výhonky obsahují vedle silic a [[vosk]]ů i [[Vitamín A|vitamíny A]], [[B-komplex|B]] a [[Vitamín C|C]] a jsou hojně sbírány, konzumovány a prodávány. Esence z jehličí [[Jedle bělokorá|jedle bělokoré]] se v Evropě přidávaly do [[Kolínská voda|kolínských vod]], esence asijské jedle ''[[Abies pindrow]]'' zase do aromatických mýdel, deodorantů a inhalačních prostředků. [788] => [789] => === Okrasné dřeviny === [790] => [[Soubor:Abies koreana 'Silberlocke' - Stanley M. Rowe Arboretum - DSC03295.JPG|náhled|Netypické jehličí jedle korejské v kultivaru 'Silberlocke'|alt=Větvička jedle korejské v kultivaru 'Silberlocke': nápadně dlouhé a široké, loknovitě stočené jehlice|vlevo]]Řada druhů jedlí patří mezi atraktivní [[Dřeviny v sadovnické tvorbě|okrasné dřeviny]]. Uplatňují se zejména jako výrazné solitéry v rozsáhlejších parkových a krajinářských úpravách ([[jedle vznešená]], [[jedle kavkazská]], [[jedle korejská]], [[jedle ojíněná]], [[jedle obrovská]]) díky impozantnímu vzrůstu, elegantnímu vzhledu a hustému zavětvení, které je ovšem zpravidla řidší než u podobně využitelného smrku. Lze je využít i pro vytváření tmavších kulis pro předsadby jiných, např. kvetoucích rostlin, nebo v řidších, rozvolněných skupinách. Méně se pro sadovnickou výsadbu hodí např. jedle bělokorá z důvodu zpravidla řidšího zavětvení a do plochy uspořádaného, a tím opticky méně výrazného olistění. [791] => [792] => Kromě typicky temně zelené barvy může jehličí variovat v odstínech od leskle světle zelené ([[jedle sachalinská]]) přes nasivělou a stříbřitou ([[jedle ojíněná]], [[jedle španělská]], kultivary různých druhů typu 'Glauca' či 'Argentea') až po žlutozelenou (kultivary 'Aurea' mnoha druhů) a bělavě zelenou (varianty 'Variegata', resp. 'Albicans'). Pro menší prostory byly vyšlechtěny i kultivary keřovitého či přímo plazivého vzrůstu (u mnoha druhů kultivary typu 'Prostrata', 'Compacta', 'Tortuosa' nebo 'Nana'), pro smuteční výsadbu pak kultivary převislé ('Pendula', několik druhů). [793] => [794] => === Vánoční stromky === [795] => [[Soubor:Balsam Fir Christmas Tree Pruning.jpg|náhled|Pěstování vánočních jedlí balzámových v Novém Skotsku|alt=Starší muž pravděpodobně vyštipuje pupeny budoucím asi 2 metry vysokým vánočním stromkům na plantáži|228x228pixelů]] [796] => Mladé jedle jsou oblíbené jako [[Vánoční stromek|vánoční stromky]] díky atraktivnímu vzhledu, pravidelnému vzrůstu, pevnějším větvím a aromatickému jehličí, které vydrží bez opadání déle než u jiných stromů. Vzhledem k pomalému růstu jsou však vánoční jedličky zpravidla dražší než srovnatelně veliké borovice či smrky. Sbírá a prodává se též zelené chvojí na vánoční výzdobu a [[Adventní věnec|adventní věnce]]. Právě jedle bělokorá byla podle historických pramenů prvním stromem, který byl v souvislosti s Vánocemi zdoben, a to v 16. století ve francouzském [[Štrasburk]]u. [797] => [798] => Na největším trhu s vánočními stromky na světě, v USA, je ročně vyprodukováno v průměru okolo 30 milionů živých vánočních stromků,{{Citace elektronického periodika [799] => | titul = Christmas trees sold in the United States from 2004 to 2016 {{!}} Statistic [800] => | periodikum = Statista [801] => | url = https://www.statista.com/statistics/209249/purchase-figures-for-real-and-fake-christmas-trees-in-the-us/ [802] => | jazyk = en [803] => | datum přístupu = 2017-12-07 [804] => }} většinou pěstovaných na [[plantáž]]ích a speciálně pro tento účel tvarovaných, např. vyštipováním pupenů. Největším producentem je stát [[Oregon]]: k nejpopulárnějším druhům patří jedle balzámová a vznešená, následovány [[Douglaska|douglaskou]], jedlí Fraserovou a [[Borovice lesní|borovicí lesní]].{{Citace elektronického periodika [805] => | příjmení = [806] => | jméno = [807] => | titul = Christmas Trees [808] => | periodikum = Agricultural Marketing Resource Center [809] => | vydavatel = [810] => | url = https://www.agmrc.org/commodities-products/agroforestry/christmas-trees/ [811] => | datum vydání = [812] => | jazyk = en [813] => | datum přístupu = 18.10.2017 [814] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171004202232/http://www.agmrc.org/commodities-products/agroforestry/christmas-trees/ [815] => | datum archivace = 2017-10-04 [816] => | nedostupné = ano [817] => }} Ve Velké Británii tvoří jedle kavkazská kolem 80 % prodaných vánočních stromků{{Citace elektronického periodika [818] => | příjmení = Bradshaw [819] => | jméno = Julia [820] => | titul = A business that takes years to cultivate: Inside the world of the Christmas tree market [821] => | periodikum = The Daily Telegraph [822] => | vydavatel = [823] => | url = http://www.telegraph.co.uk/business/2016/12/23/business-takes-years-cultivate-inside-world-christmas-tree-market/ [824] => | datum vydání = 23.12.2016 [825] => | jazyk = en [826] => | datum přístupu = 18.10.2017 [827] => }}, podobně jako v Německu.{{Citace periodika [828] => | příjmení = Reuter [829] => | jméno = Monika [830] => | titul = Christbaum. [831] => | periodikum = Münchner Merkur [832] => | datum = 6.12.2013 [833] => | ročník = [834] => | číslo = [835] => | strany = 12 [836] => | jazyk = de [837] => | url = [838] => }} V ČR tvoří jedle (též nejčastěji kavkazská) 65 % prodeje, zhruba polovina prodaných stromků přitom pochází z dovozu.{{Citace elektronického periodika [839] => | autor = ČTK [840] => | titul = Ceny vánočních stromků se letos nezmění. Nejprodávanější jedle bude do 900 korun [841] => | periodikum = Aktuálně.cz [842] => | datum = 2017-11-29 [843] => | periodikum = Aktuálně.cz [844] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [845] => | vydavatel = Economia [846] => | odkaz na vydavatele = Economia [847] => | jazyk = cs [848] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ceny-vanocnich-stromku-se-letos-nezmeni-nejprodavanejsi-jedl/r~e2860072d4f211e786cf0cc47ab5f122/ [849] => | datum přístupu = 2017-12-10 [850] => }} Jedle (obvykle ojíněné či kavkazské) též spolu se smrky ([[Smrk pichlavý|pichlavý]], [[Smrk ztepilý|ztepilý]]) bývají pravidelně umísťovány jako vánoční stromy na hlavních náměstích českých měst.{{Citace elektronické monografie [851] => | příjmení = Vyroubalová [852] => | jméno = Martina [853] => | titul = ANKETA: Na náměstích už září vánoční stromy. Vyberte ten nejkrásnější [854] => | url = https://zpravy.idnes.cz/anketa-vanocni-strom-2014-0v4-/domaci.aspx?c=A141205_130525_domaci_mav [855] => | vydavatel = idnes.cz [856] => | místo = [857] => | datum vydání = 8.12.2014 [858] => | datum přístupu = 28.10.2017 [859] => }} [860] => [861] => Kromě řezaných stromků roste zájem i o vánoční jedličky v květináči. Zde se na rozdíl od řezaných stromků (alespoň v ČR) jedná výhradně o sazenice [[Jedle bělokorá|jedle bělokoré]] a jejich prodej si klade za symbolický cíl podpořit tímto způsobem návrat tohoto druhu do českých lesů.{{Citace elektronického periodika [862] => | příjmení = [863] => | jméno = [864] => | titul = Brněnští ekologové prodávají živé vánoční jedličky - EnviWeb.cz [865] => | periodikum = EnviWeb.cz [866] => | vydavatel = [867] => | url = http://www.enviweb.cz/67238 [868] => | datum vydání = 5.12.2007 [869] => | jazyk = [870] => | datum přístupu = 2017-11-03 [871] => }}{{Citace elektronického periodika [872] => | příjmení = Brož [873] => | jméno = Jan [874] => | titul = Zájem o vánoční stromky v květináči roste, stále však vedou řezané [875] => | periodikum = iDNES.cz [876] => | vydavatel = [877] => | url = http://ekonomika.idnes.cz/v-cesku-se-kazdorocne-proda-zhruba-milion-vanocnich-stromku-pl5-/test.aspx?c=A141212_194330_test_ozr [878] => | datum vydání = 2014-12-13 [879] => | datum přístupu = 2017-10-14 [880] => }} Výhodou jedle v květináči je, že vydrží mnohem déle než klasický stromek ve stojanu. Aby se jedli dařilo, je vhodné květináč umístit co nejdále od topení a na místo, kam nedopadá přímé sluneční světlo. Jedle totiž obecně dávají přednost chladu. Důležité je rovněž zajištění pravidelné zálivky, zemina v květináči by měla být stále lehce vlhká.{{Citace elektronického periodika [881] => | titul = Jedľa ako vianočný stromček (výhody a nevýhody) [882] => | periodikum = vianocedarceky.sk [883] => | url = https://www.vianocedarceky.sk/vianocny-stromcek-jedla/ [884] => | datum vydání = [885] => | jazyk = [886] => | datum přístupu = 2023-10-25 [887] => }} [888] => [889] => === Symbolický a kulturní význam === [890] => [[Soubor:Jela car.JPG|alt=Několik lidí se snaží obejmout kmen velmi mohutné jedle bělokoré|náhled|233x233pixelů|Jedle bělokorá zvaná „Car“ u Perušiče v Chorvatsku, s obvodem kmene 5,4 m a výškou 42,3 m největší evropská jedle{{Citace elektronické monografie [891] => | příjmení = [892] => | jméno = [893] => | titul = Jela Car, Velebit [894] => | url = http://www.najboljeuhrvatskoj.info/ideje/jela-car-velebit-435.html [895] => | vydavatel = [896] => | místo = [897] => | datum vydání = [898] => | datum přístupu = 10.12.2017 [899] => | jazyk = hr [900] => }}|vlevo]] [901] => V mnohých kulturách se jedle objevuje jako posvátný strom, často společně ve dvojici s habituálně podobným [[smrk]]em. Ve starověkém Řecku byla jedle zasvěcena bohyni [[Artemis|Artemidě]], oba stromy též [[Dionýsos|Dionýsovi]].{{Citace monografie [902] => | příjmení = McIntosh [903] => | jméno = Christopher [904] => | příjmení2 = [905] => | jméno2 = [906] => | titul = Gardens of the Gods: Myth, Magic and Meaning in Horticulture [907] => | url = https://archive.org/details/gardensofgodsmyt0000mcin [908] => | vydání = [909] => | vydavatel = I.B.Tauris [910] => | místo = [911] => | rok = 2005 [912] => | počet stran = [913] => | strany = [914] => | isbn = 9781860647406 [915] => | jazyk = en [916] => }} Pro staré [[Germáni|germánské]] kmeny byly oba stálezelené jehličnany symbolem síly, houževnatosti, naděje a odolnosti vůči silám zimy, zasvěceny slunečnímu bohu [[Baldr|Baldurovi]] a jako takové uctívány zejména o [[Slunovrat|zimním slunovratu]] (svátek [[Yule]]), kdy byly zdobeny a jejich větvičky slavnostně nošeny; odsud pravděpodobně pramení zvyk zdobení jehličnanů o Vánocích. Bylo též zvykem o slunovratu v ohništi obřadně zapálit jedlové nebo smrkové poleno jako symbol navracejícího se Slunce a oběť ochranným silám lesa. U [[Keltové|Keltů]] bývalo zvykem dávat zemřelému při pohřbu pod jazyk jedlové semínko; jedle bělokorá byla též jednou z dvaceti rostlin, podle kterých byla pojmenována písmena tzv. stromové abecedy – [[Ogam|Oghamu]].{{Citace elektronického periodika [917] => | příjmení = Crews [918] => | jméno = Judith [919] => | titul = Forest and tree symbolism in folklore [920] => | periodikum = UnaSylva [921] => | vydavatel = FAO [922] => | url = http://www.fao.org/docrep/005/y9882e/y9882e08.htm [923] => | datum vydání = 2003 [924] => | jazyk = en [925] => | datum přístupu = 2017-12-04 [926] => }} U starých [[Slované|Slovanů]] byly jedle sídlem lesních bohyň Dzivice a Boruty.{{Citace monografie [927] => | příjmení = Hageneder [928] => | jméno = Fred [929] => | příjmení2 = [930] => | jméno2 = [931] => | titul = Moudrost stromů. [932] => | vydání = [933] => | vydavatel = Knižní klub [934] => | místo = Praha [935] => | rok = 2012 [936] => | počet stran = [937] => | strany = 144 [938] => | isbn = 978-80-242-3520-2 [939] => }} V [[Mexiko|Mexiku]] zdobí vesničané své domy a kostely během náboženských svátků větvičkami [[Abies religiosa|jedle posvátné]] (''Abies religiosa''), přičemž se pravděpodobně jedná o christianizovanou formu dávných indiánských tradic. [940] => [941] => Vysoké duchovní vážnosti požívala jedle ve venkovských oblastech [[Balkán|Balkánského poloostrova]], kde patřila k nejuctívanějším stromům. Byla považována za posvátnou „[[Axis mundi|osu světa]]“ a kosmický strom, který svou štíhlou korunou roste „až do nebe“ a mohutným kůlovým kořenem sahá do hlubin k „Matce Zemi“. Imponující byla jistě též odolnost proti vývratům a nepřízni živlů, silný, masivní kmen vzrostlých jedinců a v neposlední řadě i lesklé stálezelené jehličí vytrvávající přes zimu. V lidových kulturách [[Rumunsko|Rumunska]], [[Vojvodina|Vojvodiny]] a [[Srbsko|Srbska]] je jedle symbolem znovuzrození a stromem ukazujícím duši po smrti cestu do jiného světa a jako taková je opěvována v lidových písních; žalozpěvy za mrtvé byly na vesnicích často prováděny lidmi shromážděnými v kruhu okolo jedle.{{Citace monografie [942] => | příjmení = Buhociu [943] => | jméno = Octavian [944] => | příjmení2 = [945] => | jméno2 = [946] => | titul = Die rumänische Volkskultur und ihre Mythologie [947] => | url = https://books.google.de/books?id=nguNl1-w224C&pg=PA30#v=onepage&q=tanne&f=false [948] => | vydání = [949] => | vydavatel = Otto Harasowitz Verlag [950] => | místo = [951] => | rok = 1974 [952] => | počet stran = [953] => | strany = 28–31 [954] => | isbn = 9783447015967 [955] => | jazyk = de [956] => }} [957] => [958] => Své místo má jedle jako léčivý strom též v různých soudobých [[New Age|new age]] a [[Esoterismus|ezoterických]] směrech i v populárních „stromových horoskopech“, kde jsou jí připisovány schopnosti jako „regenerovat vitalitu a sexuální problémy, zahánět pesimismus a dodávat životní vyrovnanost“.{{Citace elektronického periodika [959] => | příjmení = MAGICA.CZ [960] => | titul = Jedle [961] => | periodikum = www.magica.cz [962] => | url = http://www.magica.cz/Magie/byliny_jedle.html [963] => | datum přístupu = 2017-12-08 [964] => }} [965] => [966] => === Heraldika === [967] => [[Soubor:Tanvald CoA CZ.svg|náhled|Erb města Tanvaldu|alt=V erbu na třech kopcích tři stojící jedle v přirozených barvách, za nimi velké vycházející slunce s paprsky po celé šíři erbu]] [968] => Jedle (v některých podobách zaměnitelně se smrkem) je oblíbenou heraldickou [[Obecné figury|figurou]] používanou na erbech, praporech a jiných symbolech. Zobrazována je obvykle jako vzrostlý strom v přirozených barvách, někdy též stylizovaně (stříbrně, zlatě, koruna i kmen stejnou barvou apod.), jako vyrůstající z povrchu nebo s kořeny, v počtu jedné nebo vícera, se šiškami nebo bez nich. Jindy je v erbech použit pouze motiv jedlové větvičky s typickým trojitým rozvětvením. Ve znaku symbolizuje naději, stálost, věrnost, sílu a odvahu, ale i mladost a svěžest.{{Citace monografie [969] => | příjmení = Palivec [970] => | jméno = Viktor [971] => | příjmení2 = [972] => | jméno2 = [973] => | titul = Heraldická symbolika [974] => | url = http://historie.hranet.cz/heraldika/pdf/palivec1978.pdf [975] => | vydání = [976] => | vydavatel = Genealogická a heraldická společnost [977] => | místo = Praha [978] => | rok = 1978 [979] => | počet stran = [980] => | strany = 47 [981] => | isbn = [982] => }} [983] => [984] => Jako heraldický symbol stojí jedle v erbech mnoha evropských měst a regionů, např. francouzského departementu [[Vosges (departement)|Vosges]] (Vogézy). V českém prostředí mají jedli ve znaku mj. [[Mariánské Lázně]],{{Citace elektronického periodika [985] => | příjmení = Lázně [986] => | jméno = Město Mariánské [987] => | titul = Znak města - Oficiální stránky města Mariánské Lázně [988] => | periodikum = www.muml.cz [989] => | url = https://www.muml.cz/mesto-a-jeho-sprava/o-meste/symbolika-mesta/znak-mesta/ [990] => | jazyk = cs [991] => | datum přístupu = 2017-12-19 [992] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180625161440/https://www.muml.cz/mesto-a-jeho-sprava/o-meste/symbolika-mesta/znak-mesta/ [993] => | datum archivace = 2018-06-25 [994] => }} [[Volary]]{{Citace elektronického periodika [995] => | příjmení = www.profesionalita.cz [996] => | jméno = Galileo Corporation s.r.o. - [997] => | titul = Oficiální stránky města Volary - Základní informace [998] => | periodikum = www.mestovolary.cz [999] => | url = http://www.mestovolary.cz/m/mesto/o-meste/zakladni-informace/ [1000] => | jazyk = cs [1001] => | datum přístupu = 2017-12-19 [1002] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180625185734/https://www.mestovolary.cz/m/mesto/o-meste/zakladni-informace/ [1003] => | datum archivace = 2018-06-25 [1004] => }} nebo [[Tanvald]] (jehož německý název ''Tannwald'' ostatně v překladu znamená „jedlový les“).{{Citace elektronického periodika [1005] => | příjmení = Chabera [1006] => | jméno = ALS-Euro, s.r.o. & Jiří [1007] => | titul = O ZNAKU MĚSTA TANVALDU [1008] => | periodikum = www.heraldika-terminologie.cz [1009] => | url = http://www.heraldika-terminologie.cz/stranka-o-znaku-mesta-tanvaldu-809 [1010] => | datum přístupu = 2017-12-19 [1011] => }} Vyvrácená jedle ve znaku města [[Vejprty]] upomíná na událost, při níž došlo k objevení stříbrné žíly pod městem. [1012] => [1013] => Ve Spojených státech amerických je jedle Fraserova oficiálním vánočním stromem [[Severní Karolína|Severní Karolíny]]; oficiálně prohlášena byla roku 2005.{{Citace elektronického periodika [1014] => | titul = Fraser Fir State Christmas Tree {{!}} State Symbols USA [1015] => | periodikum = statesymbolsusa.org [1016] => | url = https://statesymbolsusa.org/symbol-official-item/north-carolina/state-tree/fraser-fir [1017] => | jazyk = en [1018] => | datum přístupu = 2017-12-19 [1019] => }} Jedle balzámová je státním stromem kanadské provincie [[Nový Brunšvik|New Brunswick]],{{Citace elektronického periodika [1020] => | příjmení = Canada [1021] => | jméno = Government of New Brunswick, [1022] => | titul = Symbols of New Brunswick [1023] => | periodikum = www2.gnb.ca [1024] => | url = http://www2.gnb.ca/content/gnb/en/departments/government_services/symbols.html [1025] => | jazyk = en [1026] => | datum přístupu = 2017-12-20 [1027] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170411181742/http://www2.gnb.ca/content/gnb/en/departments/government_services/symbols.html [1028] => | datum archivace = 2017-04-11 [1029] => | nedostupné = ano [1030] => }} jedle plstnatoplodá pak teritoria [[Yukon]].{{Citace elektronického periodika [1031] => | příjmení = eco1 [1032] => | jméno = Government of Yukon, , Unknown, [1033] => | titul = Emblems and Symbols - Government of Yukon- Government of Yukon [1034] => | periodikum = www.gov.yk.ca [1035] => | url = http://www.gov.yk.ca/aboutyukon/emblemsandsymbols.html [1036] => | datum přístupu = 2017-12-20 [1037] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120212123740/http://www.gov.yk.ca/aboutyukon/emblemsandsymbols.html [1038] => | datum archivace = 2012-02-12 [1039] => | nedostupné = ano [1040] => }} [1041] => [1042] => == Jedle v českém prostředí == [1043] => [[Soubor:Starý Harcov (Liberec XV) - památná jedle ojíněná u Jirásků (8).jpg|náhled|Památná jedle ojíněná (vpravo) ve vsi [[Starý Harcov|Harcov]] na Liberecku|alt=Dvojice stromů se stříbrným nádechem jehlic, vpravo pravidelně rostlá jedle ojíněná, vlevo pravděpodobně smrk pichlavý|vlevo]] [1044] => {{Viz též|Jedle bělokorá}} [1045] => Jediným druhem přirozeně se vyskytujícím v českých a moravských lesích je [[jedle bělokorá]] (''Abies alba''). Po razantním ústupu ve 20. století se její stavy díky zlepšenému hospodaření a cílené lesnické obnově začínají opět zvyšovat, stále však zůstávají hluboko pod přirozeným i žádoucím zastoupením, přibližně na úrovni 1 %.{{Citace elektronické monografie [1046] => | příjmení = Skořepa [1047] => | jméno = Hynek [1048] => | titul = Jak podpořit návrat jedle bělokoré? [1049] => | url = http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/jak-podporit-navrat-jedle-belokore.pdf [1050] => | vydavatel = čsp. Živa [1051] => | místo = [1052] => | datum vydání = 5/2006 [1053] => | datum přístupu = 28.10.2017 [1054] => }} Jako lesnicky perspektivní dřevina s velkým produkčním potenciálem se jeví introdukovaná [[jedle obrovská]] (''Abies grandis''), s jejímiž výsadbami se experimentuje již od začátku 20. století např. na území [[Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny|Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny]] či v kosteleckém [[Arboretum Kostelec nad Černými lesy|arboretu České zemědělské univerzity]]; v 70.–80. letech se o ní uvažovalo i jako o náhradě za ustupující jedli bělokorou. Většímu rozvoji jejího pěstování však brání dosavadní nezájem českého dřevozpracujícího průmyslu o její dřevo, a tedy i vlastníků lesů o její výsadbu.{{Citace periodika [1055] => | příjmení = Fulín [1056] => | jméno = Martin [1057] => | příjmení2 = Remeš [1058] => | jméno2 = Jiří [1059] => | titul = Růst a produkce jedle obrovské ve srovnání s jinými jehličnany. [1060] => | periodikum = Zprávy lesnického výzkumu [1061] => | datum = [1062] => | ročník = 2013 [1063] => | číslo = 2 [1064] => | strany = 186–192 [1065] => | url = http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/308.pdf [1066] => }} [1067] => [1068] => Ojediněle je lesnicky pěstována i [[jedle ojíněná]] (''Abies concolor''), příp. její varianta jedle Lowova; hlavní uplatnění však nalézá jako parková dřevina ve městech. Na vánoční stromky a místy i v parcích je pěstována [[jedle kavkazská]] (''Abies nordmanniana''); v českých podmínkách je však poškozována mrazy, proto se pro lesnické využití příliš nehodí. [1069] => [1070] => Další druhy jedlí se v českém prostředí vyskytují především coby sbírkové exempláře botanických zahrad a [[Arboretum|arboret]]. Tak např. [[arboretum Křtiny]] brněnské Mendelovy univerzity uvádí ve svém ''Průvodci'' celkem 11 taxonů jedlí, jmenovitě bělokorou, ojíněnou, vznešenou, líbeznou, [[Jedle plstnatoplodá|plstnatoplodou]] (''A. lasiocarpa''), obrovskou, balzámovou, Lowovu (''A. concolor'' subsp''. lowiana''), [[Jedle Veitchova|Veitchovu]], kavkazskou a [[Jedle nikkoská|nikkoskou]] (''Abies homolepis'').{{Citace monografie [1071] => | příjmení = Uradníček [1072] => | jméno = Luboš (ed.) [1073] => | příjmení2 = [1074] => | jméno2 = [1075] => | titul = Arboretum Křtiny. Průvodce. [1076] => | vydání = [1077] => | vydavatel = Mendelova univerzita v Brně [1078] => | místo = [1079] => | rok = 2010 [1080] => | počet stran = [1081] => | strany = [1082] => | isbn = 978-80-7375-380-1 [1083] => }} Vzrostlý exemplář vzácné [[Jedle španělská|jedle španělské]] (''Abies pinsapo'') se nalézá v [[Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity|botanické zahradě Přírodovědecké fakulty MU]] v Brně, mohutně vzrostlé jedle řecké a řada asijských jedlí v [[Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně|arboretu Mendelovy univerzity]] v Brně-Černých Polích. [[Dendrologická zahrada Průhonice]] uvádí ve svém katalogu na 26 taxonů jedlí, pěstovaných v mnoha různých kultivarech, mezi nimi např. africké jedle numidskou a marockou;{{Citace elektronického periodika [1084] => | příjmení = [1085] => | jméno = [1086] => | titul = VÝSLEDKY VYHLEDÁNÍ – Dendrologická zahrada VUKOZ Průhonice – katalog Florius [1087] => | periodikum = www.florius.cz [1088] => | vydavatel = [1089] => | url = http://www.florius.cz/vukoz/l.dll?h~=&DD=1&H1=Abies&V1=z&P1=2&H2=&V2=z&P2=5&H3=&V3=z&P3=255&H4=&V4=z&P4=258&H5=&V5=z&P5=126 [1090] => | datum vydání = [1091] => | jazyk = [1092] => | datum přístupu = 2017-11-14 [1093] => }} méně obvyklé jedle posvátnou a [[Jedle Kawakamiova|Kawakamiovu]] nalezneme v [[Botanická zahrada hl. m. Prahy|Botanické zahradě hlavního města Prahy]].{{Citace elektronického periodika [1094] => | příjmení = [1095] => | jméno = [1096] => | titul = VÝSLEDKY VYHLEDÁNÍ – Botanická zahrada Praha – katalog Florius [1097] => | periodikum = www.florius.cz [1098] => | vydavatel = [1099] => | url = http://www.florius.cz/troja/l.dll?h~=&DD=1&H1=Abies&V1=z&P1=2&H2=&V2=z&P2=5&H3=&V3=z&P3=255&H4=&V4=z&P4=258&H5=&V5=z&P5=126 [1100] => | datum vydání = [1101] => | jazyk = [1102] => | datum přístupu = 2017-11-26 [1103] => }} [1104] => [1105] => Mnoho jedlí je v České republice památkově chráněno. Nejčastěji se jedná o jedle bělokoré (jejich seznam viz v příslušném článku), ve [[Šluknov]]ě však najdeme chráněnou jedli nikkoskou, v nedalekém [[Jiříkov]]ě jedli vznešenou, ve Starém Harcově na Liberecku pak jedli ojíněnou.{{Citace elektronického periodika [1106] => | titul = Objekty ústředního seznamu [1107] => | periodikum = drusop.nature.cz [1108] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/chrob_find/index.php?h_pstromy=1&CIS=&NAZEV=jedle&h_organ_oochp=&KRAJ=&OKRES=&ORP_ICOB=&OBEC=&KU=&__=+Vyhledat+&frame=1&EDIT_ID= [1109] => | datum přístupu = 2017-12-08 [1110] => }} [1111] => [1112] => == Odkazy == [1113] => [1114] => === Reference === [1115] => [1116] => [1117] => === Literatura === [1118] => * {{Citace monografie|příjmení = Musil|jméno = Ivan|titul = Lesnická dendrologie 1. Jehličnaté dřeviny: Přehled nahosemenných (i výtrusných) dřevin|vydavatel = Česká zemědělská univerzita|místo = Praha|rok = 2002|počet_stran = |isbn = 80-213-0992-X|jazyk = |příjmení2 = Hamerník|jméno2 = Jan|edice = |svazek edice = }} [1119] => * {{Citace monografie|příjmení = Hieke|jméno = Karel|titul = Praktická dendrologie. Svazek 1|vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství|místo = Praha|rok = 1978|počet_stran =|jazyk = |příjmení2 = |jméno2 = |edice = |svazek edice = }} [1120] => * {{Citace monografie|příjmení = Hejný|jméno = Slavomil|titul = Květena ČR. Svazek 1|vydavatel = Academia|místo = Praha|rok = 1997|počet_stran = |isbn = 80-200-0643-5|jazyk = |příjmení2 = Slavík|jméno2 = B|edice = |svazek edice = }} [1121] => * {{Citace monografie|příjmení = Liu|jméno = Tangrui|titul = A Monograph of the Genus Abies|vydavatel = National Taiwan University|místo = Taipei|rok = 1971|počet_stran = |isbn = |jazyk = en |příjmení2 = |jméno2 = |edice = |svazek edice = }} [1122] => * {{Citace monografie|příjmení = Farjon|jméno = Aljos|titul = A Handbook of the World’s Conifers.|vydavatel = Brill|místo = Boston|rok = 2010|počet_stran = |isbn = 978-90-04-17718-5|jazyk = en |příjmení2 = |jméno2 = |edice = |svazek edice = }} [1123] => [1124] => === Externí odkazy === [1125] => * {{Commonscat}} [1126] => * {{Wikicitáty|téma=Jedle}} [1127] => * {{Wikislovník|heslo=jedle}} [1128] => * {{Otto|heslo=Abies}} [1129] => * [http://conifersociety.org/conifers/conifer/abies/ Přehled rodu ''Abies'' na ConiferSociety.org (anglicky)] [1130] => * [http://www.naturalmedicinalherbs.net/include/searchherb.php?herbsearch=fir&x=0&y=0 Medicínské a jiné využití různých druhů jedlí na stránkách Natural Medicinal Herbs.net (anglicky)] [1131] => [1132] => {{Jedle}} [1133] => {{Borovicovité}} [1134] => {{Taxonbar|from=Q25350}} [1135] => {{Autoritní data}} [1136] => {{Portály|Biologie|Rostliny|Stromy}} [1137] => {{Nejlepší článek}} [1138] => [1139] => [[Kategorie:Jedle| ]] [1140] => [[Kategorie:Borovicovité]] [1141] => [[Kategorie:Jehličnaté stromy]] [1142] => [[Kategorie:Okrasné stromy]] [1143] => [[Kategorie:Léčivé rostliny]] [1144] => [[Kategorie:Aromatické rostliny]] [1145] => [[Kategorie:Medonosné rostliny]] [1146] => [[Kategorie:Flóra Česka]] [1147] => [[Kategorie:Flóra Číny]] [1148] => [[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] [1149] => [[Kategorie:Flóra Indočíny]] [1150] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] [1151] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodu USA]] [1152] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] [1153] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]] [1154] => [[Kategorie:Flóra jihozápadu USA]] [1155] => [[Kategorie:Flóra Kavkazu]] [1156] => [[Kategorie:Flóra Mexika]] [1157] => [[Kategorie:Flóra ruského Dálného východu]] [1158] => [[Kategorie:Flóra severní Afriky]] [1159] => [[Kategorie:Flóra severovýchodu USA]] [1160] => [[Kategorie:Flóra severozápadu USA]] [1161] => [[Kategorie:Flóra Sibiře]] [1162] => [[Kategorie:Flóra Střední Ameriky]] [1163] => [[Kategorie:Flóra Střední Asie]] [1164] => [[Kategorie:Flóra střední Evropy]] [1165] => [[Kategorie:Flóra středojihu USA]] [1166] => [[Kategorie:Flóra středoseveru USA]] [1167] => [[Kategorie:Flóra subarktické Ameriky]] [1168] => [[Kategorie:Flóra východní Asie]] [1169] => [[Kategorie:Flóra východní Evropy]] [1170] => [[Kategorie:Flóra východní Kanady]] [1171] => [[Kategorie:Flóra západní Kanady]] [] => )
good wiki

Jedle

Jedle (Abies) je rod stálezelených, jednodomých, zpravidla dlouhověkých jehličnatých stromů z čeledi borovicovitých (Pinaceae), podčeledi jedlové (Abietoideae), zahrnující v různých pojetích 40-50 druhů rozšířených na severní polokouli, převážně v Severní Americe, střední a jihovýchodní Evropě, ve Středomoří a ve východní Asii. Jedle dorůstají zpravidla výšek 30-60 metrů, některé druhy výjimečně i přes 80 metrů a dožívají se stáří i 700-800 let.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'jedle španělská','smrk','jedle bělokorá','jedle ojíněná','jedle kavkazská','jedle vznešená','Mexiko','Severní Amerika','borovice','jedle cilicijská','Jedle bělokorá','jedle sicilská'