Array ( [0] => 15488917 [id] => 15488917 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jednorožec [uri] => Jednorožec [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=bájném zvířeti}} [1] => [[Soubor: F15r-aberdeen-best-detail.jpg |náhled|upright=1.2| Jednorožec, Malé|Aberdeenské bestiarium, knižní iluminace, Anglie, kolem 1200]] [2] => [[Soubor:French - Casket with Scenes of Romances - Walters 71264 - Left.jpg|náhled|upright=1.2|Ulovení jednorožce, francouzská gotická skříňka ze slonoviny, 14. století]] [3] => '''Jednorožec''' je bájný tvor, který je obvykle zobrazován v podobě bílého či černého [[kůň|koně]] či v minulosti [[antilopa|antilopy]] s jedním nápadně dlouhým rohem uprostřed čela. Od [[křesťanství|křesťanského]] [[středověk]]u je považován za symbol síly, čistoty, života, štěstí, krásy, lásky, hojnosti a [[panenství]]. Proslul jako heraldická figura a [[štítonoš]], zejména [[Státní znak Spojeného království|britského státního znaku]]. [4] => [5] => == Starověk == [6] => Na starověkých pečetích z [[Harappa|Harappy]] v dnešním Pákistánu (asi 2500 př. n. l.) je zobrazeno zvíře, které připomíná tradičního jednorožce.http://www.hermetics.org/images/aHarappaSeals.jpg První se o jednorožci (řecky ''monokéros'') psal řecký lékař [[Ktésias]] v 5. století př. n. l., asi měl na mysli [[nosorožec indický|nosorožce indického]], popisuje totiž hlavně jednorožcův roh a jeho údajné léčivé a magické vlastnosti. Na jeho zmínku navázal přibližně po stu letech [[Aristotelés]], který popsal dvě zvířata s jedním rohem: [[Přímorožec arabský|arabského přímorožce oryxa]] a „takzvaného indického osla“, patrně opět [[nosorožec|nosorožce]].Aristoteles, ''De part. anim.'' 3,2. Podobné údaje přiesli také [[Plinius starší|Plinius Starší]], [[Strabón]] a [[Ailiános Klaudios|Claudius Aelianus]], jehož jednorožce již zřetelněji identifikujeme a nosorožcem. Představa jednorožce pravděpodobně vznikla spojením [[oryx]]e, nosorožce a vzácného, téměř nikdy lidmi nespatřeného mořské kytovce [[narval]]a, jehož „roh“, přesněji zub, byl vyhledáván jako [[kuriozita]], magické znamení a zdroj léčivých účinků.''Encyclopedia Britannica'', heslo Unicorn http://www.1911encyclopedia.org/Unicorn {{Wayback|url=http://www.1911encyclopedia.org/Unicorn |date=20081014192931 }} [7] => [8] => Mimo Evropu představy o jednorohých tvorech najdeme v mytologii starověkých [[Peršané|Peršanů]], kde bílý jednorožec podobný divokému oslu s třemi tlamami střežil magický strom ''Harvisptochm'' (Strom všech semen), rostoucí uprostřed nebeského jezera ''Vourukaša''. Druhý z perských jednorožců, ''Šadhavar'', patří naopak mezi démonické bytosti, nepřátelské lidem. Má děrovaný roh, který nastavením proti větru zní jako flétna a přitahuje zvědavé tvory. Ty pak šadhavar rohem probodne a sežere. Ve starověké Indii má jednorožec vzhled jednorohého býka nebo antilopy, ve východní Asii je to zvíře podobné jelenu nebo dokonce draku. V Číně se nazývá ''[[Čchi-lin]]'' a v Japonsku ''Kirin''. [9] => [10] => == Středověk == [11] => [[Soubor:DomenichinounicornPalFarnese.jpg|náhled|upright=1.2|[[Domenichino]]: ''Panna s jednorožcem'', 1604–1605, [[freska]] v paláci Farnese, [[Řím]]]] [12] => Slovem ''monokéros'' překládali překladatelé řecké [[Bible]] ([[Septuaginta|Septuaginty]]) hebrejské slovo ''re´em'', které původně znamenalo [[pratur]]a. Latinská [[Vulgata]] je přeložila jako ''unicornis'', odtud se název i pojem jednorožce rozšířily do všech evropských jazyků. Tento „jednorožec“ je v Bibli (zejména kniha [[Jób]]) obrazem síly a nezkrotného divokého zvířete. [13] => [14] => Nezávisle na [[Bible|Bibli]] se již od 12. století téměř ve všech [[středověk]]ých [[bestiář]]ích objevovaly tři druhy jednorožců: ''Monoceros'' černé barvy má ocas jako kanec, nohy jako slon a tělo jelena nebo koně a je nepřítelem slona. Je zmiňován též ve staročeském [[Lucidář]]i a [[Bruncvík|Kronice o Bruncvíkovi]] pod zkomoleným jménem ''Monetrus''. V nich má koňské tělo a nohy, kančí ocas a lidskou hlavu se zářícím rohem na čele. Je prý útočný a nebezpečný a žije v Indii. Za těmito popisy můžeme tušit [[nosorožec indický|nosorožce indického]]. [15] => [16] => Odlišným druhem je ''Unicornus'', tedy „pravý“ jednorožec, ušlechtilé bílé zvíře, podobné koni, avšak s rozštěpenými kopyty (tedy [[Sudokopytníci|sudokopytník]]) a s hřívou nebo také bradkou. Uprostřed čela má dlouhý, spirálovitě stočený (tordovaný) roh. Jeho domovem má být Arábie. Ač je to divoké zvíře, ke své samičce se chová velmi něžně a dvorně. Proto se mohl stát vhodným symbolem rytířské lásky v [[Poezie|poezii]] středověkých [[trubadúr]]ů. Podle jiné pověsti má ve velké úctě panenství. Lze ho ulovit jen tak, že se do lesa vypraví čistá panna, jednorožec k ní přijde, složí jí hlavu do klína a může být tak chycen. Právě proto je ve výtvarném [[umění]], zejména v [[15. století]], [[symbol]]em [[panenství]] a čisté křesťanské [[Láska|lásky]].. O tom svědčí například česká gotická oltářní archa s Pannou Marií a jednorožcem z Jeníkova z doby kolem roku [[1460]] (v galerii na zámku v [[Duchcov]]ě) nebo nástěnná malba v kapli děkanského kostela v [[Prachatice|Prachaticích]]. Jednorožec doprovází také svatou [[Justina z Padovy|Justinu]]. Římskokatolická církev jednorožce odmítla jako nekanonické zvíře na [[Tridentský koncil|Tridentském koncilu]] roku [[1563]]. [17] => [[Soubor:Lady with unicorn by Rafael Santi.jpg|náhled|vlevo|[[Raffael Santi]]: ''Dáma s jednorožcem'', 1505/1506, [[Galerie Borghese]], [[Řím]]]]Světským atributem renesančního ženského portrétu je jednorožec na [[Raffael Santi|Raffaelově]] obraze ''Dáma s jednorožcem''. [18] => [[Soubor:Unicorn Cup by Heinrich Jonas.jpg|náhled|Renesanční láhev na lihoviny, Heinrich Jonas, Norimberk kolem 1580]] [19] => [20] => == Novověk == [21] => Třetím, zřídka zmiňovaným typem jednorožce je ''Camphurh'', ''camphur'' či ''campchurch'', vodní či obojživelný jednorožec, připomínající kozu nebo ovci se zadníma nohama podobnýma kachním. Na čele má jeden roh se stejnými připisovanými léčivými účinky proti jedu jako pravý jednorožec. Žije prý ve východní Indii, blízko města Malaky. Zmiňují se o něm autoři 16. století, zejména [[André Thevet]] a [[Ulisse Aldrovandi]].La cosmographie universelle d'André Thevet, illustrée de diverses figures des choses plus remarquables veuës par l'auteur (2 volumes, 1575). Illustrations sur Gallica [archive] et Texte sur Gallica [archive] [22] => [23] => [[Pověst]]i o jednorožci přežívaly dlouho do [[novověk]]u. Bohuslav Balbín převzal středověké popisy a doplnil, že jednorožec ''strašlivě řve''Milan Mysliveček:''Panoptikum symbolů, značek a znamení''. Horizont Praha 1992, s. 90 také proto, že se v různých sbírkách kuriozit poměrně často vyskytoval jeho domnělý „roh“ (ve skutečnosti zub [[narval]]a nebo roh nosorožce). Ten podle pověstí čistí vodu a zneškodňuje [[jed]]y, proto býval až do 19. století symbolem a ozdobou [[Lékárna|lékáren]]. Řada lékáren se jmenovala a dodnes jmenuje „U jednorožce“. Z jednorožčího (nosorožčího nebo narvalího) rohu se rovněž vyráběly poháry, které měly chránit před jedem. Pokud do takového poháru byl nalit otrávený nápoj, údajně začal šumět a nebo se pohár roztrhl. Tato pověra mohla mít do jisté míry reálný podklad, pokud se jednalo o pohár z rohu nosorožce. Keratin může s některými jedy (např. [[Oxid arsenitý|arzenik]]) chemicky reagovat, proto mohlo dojít k určitému pěnění či šumění, ojediněle snad i k puknutí poháru. U organických jedů však k podobné reakci zcela jistě dojít nemohlo. [24] => '''V českých zemích''' lze roh jednorožce alias zub narvala najít k roku 1602 v inventáři Kunstkomory císaře Rudolfa II. na Pražském hradě (nyní ve sbírce Národního muzea v Praze), na zámcích ve [[Žleby|Žlebech]], v [[Lednice (zámek)|Lednici]], kde je zasazen do dřevěné atrapy jednorožčí hlavy, nebo v lékárně barokního [[Kuks|špitálu v Kuksu]], kde je zasazen do preparované hlavy koně. [25] => [26] => === Folklór === [27] => Odlišnou představu o jednorožci měli východní [[Slované]]. V [[Rusové|ruském]] [[folklór]]u je jednorožec znám jako ''Indrik'', [[car]] všech čtvernožců, žijící ve vysokých horách na konci světa. Je to obrovské zvíře, které se živí pouze vodou a neubližuje jiným živým tvorům. Má připomínat býka s jedním rohem. Jeho název vybrali ruští vědci na počátku 20. století pro [[třetihory|třetihorního]] obřího nosorožce ''[[Paraceratherium|Indricotherium]]'', největšího suchozemského savce všech dob, ač byl bezrohý. [28] => [29] => Obří jednorohý „býk“ s dlouhou černou či modrošedou srstí se objevuje i v mýtech a pohádkách původních obyvatel [[Sibiř]]e, zvláště [[Evenkové|Evenků]] a [[Jakuti|Jakutů]]. Je možné, že se na vzniku této představy podílel vyhynulý nosorožec ''[[Elasmotherium]]'', který žil na Sibiři ještě před 29 tisíci lety a mohl se tedy setkat s člověkem.{{Citace elektronického periodika [30] => | titul = Humans, 'unicorns' may have walked Earth at same time: study [31] => | periodikum = phys.org [32] => | url = https://phys.org/news/2016-03-humans-unicorns-earth.html [33] => | jazyk = en [34] => | datum přístupu = 2023-03-02 [35] => }} [36] => [37] => == Spory o jednorožce == [38] => [[Soubor: Blason ville fr SaintLo (Manche).svg |náhled|upright=1.0| Znak města Saint-Lô (severní Francie)]] [39] => Existencí jednorožců se v období renesance a baroka zabývali i přední učenci, například [[Leonardo da Vinci]], [[Ulisse Aldrovandi]], [[Konrad Gessner]] nebo i [[Jan Amos Komenský]] pokládali jednorožce za zcela reálné zvíře. V době objevných plaveb a cest cestovatelé opakovaně prohlašovali, že se v cizích zemích setkali s živým jednorožcem. [[Marco Polo]] se měl s jednorožcem setkat na [[Jáva|Jávě]], z jeho popisu ale vyplývá, že se jedná o [[Nosorožec jávský|nosorožce jávského]]. Jiní cestovatelé jednorožce údajně spatřili v [[Arabský poloostrov|Arábii]], v tomto případě šlo patrně o [[Přímorožec arabský|oryxe]]. Učenec [[Otto von Guericke]], starosta [[Magdeburg]]u, roku [[1663]] dokonce sestavil z pravěkých kostí, nalezených v jeskyni v pohoří [[Harz]], kostru „jednorožce“ a patrně ji doplnil rohem z [[narval]]a. Bylo to velmi nepravděpodobně vypadající monstrum, mělo pouze přední končetiny a namísto zadních jakési kolečko. Přesto tato rekonstrukce prý přesvědčila i jinak k jednorožci skeptického [[Gottfried Wilhelm Leibniz|Leibnize]], jemuž však tehdy bylo 17 let. Ještě francouzský zoolog [[Georges Cuvier]] (1769–1832) argumentoval proti možnosti existence jednorožce [[Anatomie|anatomickými]] [[důvod]]y. [40] => [41] => == V literatuře == [42] => [[Soubor: Wildweibchen mit Einhorn.jpg |náhled|vlevo| upright=1.2| Divoženka s jednorožcem {{Malé|(Štrasburk, kolem 1500)}}]] [43] => Jednorožci se často vyskytují ve [[fantasy]] literatuře. Obvykle je zachována většina jejich [[Mýtus|mytických]] vlastností – vzhled včetně šroubovitého rohu, jeho rozsáhlé magické vlastnosti (především protijedové) fungující i po oddělení od jednorožce i to, jak ho přitahuje nevinnost (především panenská). Jednorožec bývá součástí [[hvozd]]u, tedy magického [[les]]a, často i jeho ochráncem. Jen zřídka je zachována jeho nechuť k zabíjení – jednorožec sice nepatří mezi typické zabijácké [[bestie]], ale kromě své magie může použít k obraně i svůj roh. [44] => * Poměrně přesně jsou mytologické vlastnosti jednorožce zachovány např. v knize [[Poslední jednorožec]], která byla i zfilmována. [45] => * Jednorožec vystupuje v [[Za zrcadlem a co tam Alenka našla|Alence za zrcadlem]] [[Lewis Carroll|Lewise Carrolla]], kde má spíše antropomorfní vzhled, zápasí se [[Lev|lvem]], bez mytických vlastností. [46] => * Jednu z hlavních rolí má jednorožec v knižní sérii [[Amber (Roger Zelazny)|Amber]]. Ani zde se nejedná o „obyčejné“ bájné zvíře, ale spíše o [[bůh|boha]] nebo [[démon]]a v podobě jednorožce. Zastupuje stranu řádu (druhou stranou je chaos). [47] => [48] => == Jednorožec v heraldice == [49] => V [[Heraldika|heraldice]] si jednorožec získal oblibu až od [[15. století]]: roku [[1480]] se poprvé objevuje jako [[štítonoš]] znaku [[Skotsko|Skotska]], po anexi Skotska ve znaku Velké Británie společně se lvem. Bývá zobrazen jako vzpínající se [[kůň]], někdy se zpřetrhaným řetězem. Jednorožci se vyskytují ve znacích [[Šlechta|šlechty]] i měst v Itálii (impresa rodu [[Este]]), v Německu, ve Švýcarsku a ve Francii. V české heraldice se jednorožec vyskytuje nebo vyskytoval ve znaku [[z Vrchovišť|erbovních měšťanů Smíšků z Vrchovišť]], pánů Běškovců z Běškovic, Hlavsy z Liboslavě, [[Jeníškové z Újezda|Jeníšků z Újezda]], [[Kamýci z Pokratic|Kamýckých z Pokratic]], Kunešů z Lukavce, Lhotských z Ptení, Neumayerů z Vinterberka, tři uťaté hlavy měli na štítu [[Parishové]] ze Senftenebergu, jednorožec vyskakující z tří pětilistých růží se objevil ve znaku [[Zábrdovický klášter|premonstrátského kláštera]] v Brně-[[Zábrdovice|Zábrdovicích]]), další u města [[Vamberk]]a a velmi pozdního znaku obce [[Líšnice (okres Ústí nad Orlicí)|Líšnice]], [[okres Ústí nad Orlicí]]. [50] => [51] => === Česko === [52] => [53] => File:Dobric_PZ_CZ_CoA.png|[[Dobříč (okres Praha-západ)|Dobříč]], [[okres Praha-západ]] [54] => File:Hojná Voda znak.gif|[[Hojná Voda]], [[Horní Stropnice]], [[Nové Hrady]] [55] => File:Jenikov TP CZ CoA.jpg|[[Jeníkov (okres Teplice)|Jeníkov]], [[okres Teplice]] [56] => File:Líšnice.svg|[[Líšnice (okres Ústí nad Orlicí)|Líšnice]], [[okres Ústí nad Orlicí]] [57] => File:Lukavec CoA LT CZ.svg|[[Lukavec (okres Litoměřice)|Lukavec]], [[okres Litoměřice]] [58] => File:Prasklice znak.jpg|[[Prasklice]] [59] => File:Radslavice (Prerov) CoA CZ.jpg|[[Radslavice (okres Přerov)|Radslavice]], [[okres Přerov]] [60] => File:Slezské Pavlovice znak.jpg|[[Slezské Pavlovice]] [61] => File:Znak studena.jpg|[[Studená (okres Jindřichův Hradec)|Studená]], [[okres Jindřichův Hradec]] [62] => File:Trebsko znak.jpg|[[Třebsko]], [[okres Příbram]] [63] => File:Třešť CoA CZ.jpg|[[Třešť]] [64] => File:Vamberk CoA.png|[[Vamberk]] [65] => File:Vazany nad Litavou CoA CZ.jpg|[[Vážany nad Litavou]] [66] => File:Žirovnice - znak.svg|[[Žirovnice]] [67] => [68] => [69] => === České šlechtické rody === [70] => [71] => File:Horka erb.jpg|[[Páni z Horky]] [72] => File:Smiskove.jpg|[[Z Vrchovišť|Smíškové z Vrchovišť]] [73] => File:Erb jenisku z ujezda.jpg|Erb [[Jeníškové z Újezda|Jeníšků z Újezda]] [74] => [75] => [76] => == Reference == [77] => [78] => [79] => == Literatura == [80] => * ''Ottův slovník naučný'' – svazek 13, str. 159 – heslo Jednorožec [81] => * LUKAVEC, Jan. Jednorožec. Chlípný, čistý, nejsoucí. In ''Bytosti na pomezí: texty o literární fantastice.'' Praha: Pulchra, 2016. 284 s. {{ISBN|978-80-7564-003-1}}. [82] => [83] => == Související články == [84] => * [[Narval]] [85] => * [[Neviditelný růžový jednorožec]] [86] => [87] => == Externí odkazy == [88] => * {{commonscat|2=Jednorožci}} [89] => * {{Wikislovník|heslo=jednorožec}} [90] => {{Autoritní data}} [91] => [92] => [[Kategorie:Evropské mytické bytosti]] [93] => [[Kategorie:Heraldická zvířata]] [94] => [[Kategorie:Mytičtí koně]] [] => )
good wiki

Jednorožec

Aberdeenské bestiarium, knižní iluminace, Anglie, kolem 1200 Ulovení jednorožce, francouzská gotická skříňka ze slonoviny, 14. století Jednorožec je bájný tvor, který je obvykle zobrazován v podobě bílého či černého koně či v minulosti antilopy s jedním nápadně dlouhým rohem uprostřed čela.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'narval','Bible','nosorožec indický','štítonoš','Líšnice (okres Ústí nad Orlicí)','středověk','okres Ústí nad Orlicí','Jeníškové z Újezda','Přímorožec arabský','15. století','Ulisse Aldrovandi','panenství'

Bible

Narval

Panenství

Štítonoš

Středověk