Array ( [0] => 14690428 [id] => 14690428 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jehličnany [uri] => Jehličnany [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Jehličnany [2] => | obrázek = Arboretum_Ricmanice_02.jpg [3] => | popisek = Různí zástupci jehličnanů [4] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [5] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [6] => | oddělení = [[nahosemenné]] (''Gymnospermae'') [7] => | třída = '''jehličnany''' (''Pinophyta'') [8] => | třídu popsal = [[Gilbert Thomas Burnett|Burnett]], [[1835]] [9] => | druhotné dělení = [[řád (biologie)|Řády]] [10] => | podřazené taxony = * [[cypřišotvaré]] (''Cupressales'') [11] => * [[borovicotvaré]] (''Pinales'') [12] => * [[liánovcotvaré]] (''Gnetales'') [13] => }} [14] => '''Jehličnany''' (''Pinophyta'', ''Coniferophyta'', ''Coniferae'', ''Pinopsida'') jsou jednou z vývojových skupin [[nahosemenné|nahosemenných]] [[rostliny|rostlin]]. Také se nazývají '''konifery''' (tj. v doslovném překladu „šiškonoši“ – conus = [[šiška]]). V tradičním slova smyslu jde o [[Parafyletismus|parafyletickou skupinu]], vnitřní linií jehličnanů jsou totiž [[liánovcotvaré]]. [15] => [16] => == Evoluce == [17] => Nejstarší [[stratigrafie|stratigrafické]] nálezy nám ukazují, že nejpůvodnější jehličnany se objevují již koncem [[geologický čas|geologického období]] [[karbon]]u v [[Paleozoikum|prvohorách]]. Jejich tvarová a druhová rozmanitost se výrazněji objevuje ve [[Mezozoikum|druhohorách]] v [[jura|juře]] a vrcholu dosahuje v [[křída|křídě]]. Evoluci vývoje jehličnanů lze sledovat porovnáním nejstarších primitivních rostlin řádů cykasotvarých a jinanotvarých s mladšími borovicotvarými nebo s liánovcotvarými, které se již blíží v několika znacích k rostlinám [[krytosemenné|krytosemenným]]. [18] => [19] => == Rozšíření == [20] => [[Soubor:Pinus mugo plant.jpg|náhled|Borovice kleč]] [21] => Jehličnany jsou vývojově mnohem starší než [[listnaté stromy]], v prehistorii byly dominantními rostlinami. V současnosti mají borovicotvaré dominantním postavení v [[mírný podnebný pás|mírném podnebném pásu]] a v horských oblastech a liánovcotvaré se vyskytují v tropických oblastech [[Starý svět|Starého]] i [[Nový svět|Nového světa]]. [22] => [23] => == Popis == [24] => [[Třída (biologie)|Třída]] jehličnany se nyní stala velice [[různorodost|různorodou]], většinou ji tvoří stálezelené neopadavé [[strom]]y, [[keř]]e nebo [[liána|liány]]. Jsou to převážně rostliny statnějšího vzrůstu, které nejsou choulostivé na krátkodobý nedostatek vláhy. [[List]]y mají jehlicovité, šupinovité, hladké nebo zpeřené a dokonce nepřetržitě přirůstající. V mnoha listech i [[Kmen (botanika)|kmenech]] jsou pryskyřičné kanálky. [25] => [26] => Jehličnaté rostliny jsou většinou [[jednodomost|jednodomé]], jedna rostlina má [[samec|samčí]] i [[samice|samičí]] [[rozmnožovací orgán]]y, nejčastěji ve tvaru [[šištice|šištic]]. Jsou to rostliny nahosemenné, nemají [[květ]]y. Jejich [[vajíčko|vajíčka]] nejsou skryta v květech, ale jsou volně přístupná za [[šupina (botanika)|šupinami]] samičích šištic. [[Pyl]] je větrem nebo hmyzem přenesen ze samčích šištic na vajíčka samičí rostliny a následně dochází ke splynutí samčí a samičí [[buňka|buňky]]. Po [[oplodnění]] vznikají [[semeno|semena]], která nejsou chráněna v [[plod (botanika)|plodech]], ale jsou volně uložená v šiškách nebo jsou obaleny [[dužina (rostliny)|dužnatým]] obalem připomínajícím [[peckovice|peckovici]]. [27] => [28] => * '''[[Cypřišotvaré]]''' – 58 rodů, většinou stálezelené jednodomé stromy nebo keře s jehlicovými nebo šupinovými listy. Samčí přetvořené listy nesoucí pylotvorné váčky ([[mikrosporofyly]]) stejně jako samičí [[plodolist]]y ([[megasporofyly]]) jsou v oddělených jednopohlavných šišticích. Oplozená dozrávající vajíčka leží v šišce volně na plodolistu. Semena bývají většinou křídlatá a po dozrání se šišky rozpadnou a semena vítr rozfouká. [29] => * '''[[Borovicotvaré]]''' – 12 rodů, většinou stálezelené jednodomé stromy nebo keře s jehlicovými nebo šupinovými listy. Samčí přetvořené listy nesoucí pylotvorné váčky ([[mikrosporofyly]]) stejně jako samičí [[plodolist]]y ([[megasporofyly]]) jsou v oddělených jednopohlavných šišticích. Oplozená dozrávající vajíčka leží v šišce volně na plodolistu. Semena bývají většinou křídlatá a po dozrání se šišky rozpadnou a semena vítr rozfouká. [30] => * '''[[Liánovcotvaré]]''' – 3 rody, dvoudomé stálezelené dřeviny, stromy, keře nebo liány. [[Chvojník]] je metlovitý keř se šupinkovými listy, roste v [[aridní oblast|aridních oblastech]], jeho větvičky i dužnaté obaly semen připomínající bobule obsahují [[efedrin]]. [[Liánovec]] je buď strom, keř nebo liána, jeho semena s dužnatými obaly i listy jsou významné [[poživatiny]]. [[Welwitschia]] je atypická dlouhověká rostlina, roste v [[poušť|poušti]] na jihozápadě [[Afrika|Afriky]], má hluboký kotvící kořen a pouze dva široké ploché listy, které na bázi stále dorůstají a na koncích usychají. Je to jedna z mála nahosemenných rostlin opylovaných hmyzem. [31] => [32] => == Význam == [33] => Význam rostlin patřících do třídy jehličnanů je těžko popsatelný. Dřevo po tisíciletí bylo a stále je jedním ze základních stavebních a konstrukčních materiálů, bylo prostředkem umožňující [[kontakt]]y mezi [[civilizace]]mi (lodě), pomůckou pro sdělování vědomostí (papír), topivem umožňující lidskému pokolení přežití v nehostinných krajinách. [34] => Mimo tento význam již „mrtvých“ jehličnanů je zde i nezměrný přínos „živých“. Jedná se o zachování obyvatelné krajiny, chrání půdu před [[eroze|erozí]], poskytují místo k přežití i obživu tisícům živočichů včetně lidí, zajišťují [[kyslík]] a lapají tisíce tun [[emise (ekologie)|emisí]]. Svým majestátným vzhledem a zakletým klidem působí blahodárně na lidskou psychiku, proto je často pro potěchu duše vysazujeme do blízkosti lidských sídel nebo je navštěvujeme na původních stanovištích. [35] => [36] => === Pro sadovnické úpravy === [37] => Trvalost a pravidelnost tvarů jehličnanů i možnost tvarování něk­terých druhů a odrůd jehličnanů byla důvodem k jejich častému používání v historických a historizujících zahradách s pravidelnou kompozicí ([[francouzský park]]). Obliba ve vytváření pravidelných kompozic prostřednic­tvím jehličnatých dřevin trvá, především v laické tvorbě, dopo­sud. Barevné kultivary stálezelených jehličnanů patří mezi nejpoužívanější rostliny sadovnické tvorby, zejména malých úpravách. K jejich použití pro velkou celoroční výraznost je třeba pečlivého promyšlení kompozice. Jehličnany jsou však v [[estetika|estetickém]] účinku tak svérázné, že vyžadují promyšlené umístění. Jejich použitím mohou být vytvořeny jednotvárné, strnulé nebo naopak příliš neklidné skupiny. Důvodem je právě olistění, tedy negativní stránka se odvíjí od výhod jehličnanů. Větve a listy jehličnanů se ve vánku a větru nepohybují, jejich tvary jsou často velmi pravidelné a někdy až přísné, celkově jehličnany tedy působí strnule. Některé druhy mají barevné, ale i tak nepříliš nápadné, plody.{{Citace monografie [38] => | příjmení = V. Mentlík [39] => | jméno = V. Mentlík [40] => | odkaz na autora = [41] => | rok = 1986 [42] => | titul = Jehličnany v zahradě a alpínu [43] => | vydavatel = nakladatelství SZN [44] => | vydání = 1 [45] => }} Výraznost jehličnanů může být zvýšena tvarováním. [46] => [47] => == Taxonomie == [48] => Bazální větví jehličnanů (''Pinophyta'') jsou [[cypřišotvaré]] (''Cupressales''), které zahrnují čeledi [[blahočetovité]], [[nohoplodovité]], [[Pajehličník přeslenatý|pajehličníkovité]], [[tisovité]] a [[cypřišovité]]. [[Borovicotvaré]] (''Pinales'') a [[liánovcovité]] (''Gnetales'') jsou sesterskými taxony. Borovicotvaré zahrnují jedinou čeleď [[borovicovité]], lijánovcotvaré zahrnují tři monotypické čeledi [[chvojníkovité]], [[welwitschiovité]] a [[Liánovcovité|lijánovcovité]].http://www.mobot.org/MOBOT/research/APweb/welcome.html [49] => [50] => Starší představu o vývojových vztazích všech recentních nahosemenných znázorňuje následující kladogram: [51] => │ ┌─── čeleď [[cykasovité]] (''Cycadaceae'') [52] => ├────── řád [[cykasotvaré]] (''Cycadales'')──────────────│ [53] => │ └─── čeleď [[kejákovité]] (''Zamiaceae'') [54] => │ [55] => ├────── řád [[jinanotvaré]] (''Ginkgoales'')───────────────── čeleď [[jinanovité]] (''Ginkgoaceae'') [56] => │ [57] => │ ┌─── čeleď [[liánovcovité]] (''Gnetaceae'') [58] => │ │ [59] => │ ┌── řád [[liánovcotvaré]] (''Gnetales'')─────────────│─── čeleď [[chvojníkovité]] (''Ephedraceae'') [60] => │ │ │ [61] => │ │ └─── čeleď [[welwitschiovité]] (''Welwitschiaceae'') [62] => └───│ [63] => │ ┌─────────────── čeleď [[borovicovité]] (''Pinaceae'') [64] => │ │ [65] => │ │ ┌─── čeleď [[blahočetovité]] (''Araucariaceae'') [66] => └── řád [[borovicotvaré]] (''Pinales'')──│ ┌───────│ [67] => │ │ └─── čeleď [[nohoplodovité]] (''Podocarpaceae'') [68] => └───│ [69] => │ ┌─────── čeleď [[pajehličníkovité]] (''Sciadopityaceae'') [70] => └───│ [71] => │ ┌─── čeleď [[cypřišovité]] (''Cupressaceae'') [72] => └───│ [73] => └─── čeleď [[tisovité]] (''Taxaceae'') [74] => [75] => == Odkazy == [76] => [77] => === Reference === [78] => [79] => [80] => === Literatura === [81] => * {{Citace monografie [82] => | příjmení = Musil [83] => | příjmení2 = Hamerník [84] => | jméno = Ivan [85] => | jméno2 = Jan [86] => | titul = Jehličnaté dřeviny [87] => | vydavatel = Academia [88] => | místo = Praha [89] => | rok = 2007 [90] => | isbn = 978-80-200-1567-9 [91] => | strany = 356 [92] => }} [93] => [94] => === Externí odkazy === [95] => * {{Commonscat|Pinophyta}} [96] => * {{Wikislovník|heslo=jehličnan}} [97] => * {{Wikidruhy|taxon=Pinopsida}} [98] => * [http://www.zelen.cz/rozcestnik_galerie_rostlin/jehlicnany Fotogalerie jehličnanů na portále Zeleň.cz] [99] => * [http://www.conifers.org/topics/sitemap.htm www.conifers.org/topics] [100] => * [http://www.sci.muni.cz/botany/bures/vysrost/17_pino.pdf www.sci.muni.cz] [101] => * [https://web.archive.org/web/20100731172155/http://www.plantapalm.com/vce/toc.htm www.plantapalm.com] [102] => * [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html www.mobot.org] [103] => * [http://botany.cz/cs/fylogeneticka-klasifikace-rostlin/ botany.cz] [104] => * [http://botanika.bf.jcu.cz/systematikaweb/cycadophyta.htm botanika.bf.jcu.cz] [105] => * [http://www.zahrada-cs.com/forum/vf/cz/1039-jehličnany-az/ Jehličnany A-Z] [106] => [107] => {{Taxonbar|from=Q132825}} [108] => {{Autoritní data}} [109] => {{Portály|Rostliny|Stromy}} [110] => [111] => [[Kategorie:Jehličnany| ]] [112] => [[Kategorie:Nahosemenné]] [113] => [[Kategorie:Prvky zahradní architektury]] [] => )
good wiki

Jehličnany

Jehličnany (Pinophyta, Coniferophyta, Coniferae, Pinopsida) jsou jednou z vývojových skupin nahosemenných rostlin. Také se nazývají konifery (tj.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'liánovcotvaré','mikrosporofyly','rostliny','cypřišotvaré','liánovcovité','nahosemenné','welwitschiovité','borovicovité','tisovité','nohoplodovité','chvojníkovité','megasporofyly'

Borovicovité

Chvojníkovité

Chvojníkovité (Cupressaceae) jsou čeledí rostlin z řádu jehličnatých.

Liánovcotvaré

Liánovcovité

Nahosemenné

Nahosemenné rostliny jsou skupina rostlin, které mají semena otevřená.

Nohoplodovité

Rostliny

Rostliny jsou živé organismy, které se vyznačují schopností fotosyntézy a jsou autotrofními tvory, což znamená, že si dokáží vytvářet vlastní organické látky z anorganických látek.

Tisovité

Tisovité (také nazývané tis), jsou rod dřevin patřící do čeledi tisovité (Taxaceae).

Welwitschiovité