Array ( [0] => 14861411 [id] => 14861411 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jindřišská [uri] => Jindřišská [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - české sídlo [2] => | název = Jindřišská [3] => | obrázek = Jirkov, Jindřišská, common pond.jpg [4] => | popisek = Náves s rybníkem [5] => | charakter = malá vesnice [6] => | PSČ = 431 11 [7] => | obec = [[Jirkov]] [8] => | okres = Chomutov [9] => | země = [[Čechy]] [10] => | katastrální území = Jindřišská [11] => | rozloha = 3,83 [12] => | nadmořská výška = 525 [13] => }} [14] => '''Jindřišská''' ({{Vjazyce2|de|''Hannersdorf''}}) je malá vesnice, část města [[Jirkov]] v [[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. Nachází se tři kilometry severozápadně od Jirkova. [15] => [16] => == Název == [17] => Název vesnice je českou variantou původního německého jména Heinrichsdorf (česky Jindřichova Ves). V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Heinrichsdorf (1383), ves haynersßdorf (1542), hyenesstorff (1549), hennerstorff (1555), hennersdorff (1561), Hennerstorff (1577) Hännersdorff (1623), Hannersdorf (1787) nebo Hennersdorf (1846). Podle výkladu Karla Röslera však existuje ještě starší zmínka z roku 1367 ve tvaru Hainstorf, a v tom případě by jméno vesnice vycházelo ze staroněmeckého výrazu Hagin-her. Český název Jindřišská byl úředně stanoven v roce 1951. [18] => [19] => == Historie == [20] => [[První písemná zmínka]] o Jindřišské pochází podle [[Bedřich Bernau|Bedřicha Bernaua]] z roku [[1367]], kdy vesnice patřila k [[hasištejn]]skému panství. Podruhé je zmíněna jako součást panství hradu [[Nový Žeberk]], který roku 1383 prodal Ota z Bergova Těmovi z Koldic. V roce 1454 Jindřišskou koupil Albert z Konipas a připojil ji k [[Červený hrádek (zámek, Jirkov)|Červenému Hrádku]], u kterého zůstala až do roku 1578. Mezitím však v šestnáctém století na čas zanikla, protože její obyvatelé vymřeli při jedné z [[mor]]ových epidemií. Vesnici znovu osídlili lidé z [[Vinařice (Jirkov)|Vinařic]]. [21] => [22] => [[Soubor:Jirkov, Jindřišská, common.jpg|náhled|vlevo|Domy na východní straně návsi]] [23] => [[Soubor:Jirkov, Jindřišská, north part.jpg|náhled|vlevo|Severní část vesnice]] [24] => [25] => Roku 1579 August z Gerdorfu Jindřišskou prodal [[Linhart starší Štampach ze Štampachu|Linhartovi ze Štampachu]], který ji připojil k [[Ahníkov (zámek)|ahníkovskému]] panství a spravoval ji z [[boleboř]]ského statku. Jeho syn Jan Jindřich Štampach později Jindřiskou převedl ke svému [[Březno (okres Chomutov)|březenskému]] panství. Za účast na [[České stavovské povstání|stavovském povstání]] v letech 1618–1620 byl odsouzen ke konfiskaci majetku a novým majitelem se stal [[Jaroslav Bořita z Martinic]] a po něm jeho zeť Florián Žďárský ze Žďáru. [26] => [27] => Po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] podle [[Berní rula|berní ruly]] z roku 1654 ve vsi žilo čtrnáct [[chalupník]]ů, dva [[Zahradník (hospodář)|zahradníci]] a jeden [[Poddanství|poddaný]] bez pozemkového majetku. Celkem jim patřilo 24 potahů, třicet krav, 25 [[Jalovice|jalovic]], jedno prase a šest koz. Pěstovalo se především [[žito]]. [[Urbář]] ahníkovského panství z roku 1794 v Jindřišské uvádí 130 obyvatel (dvanáct chalupníků a dvanáct [[Baráčník|domkářů]]) ve 24 domech. Celkem museli každý rok odpracovat 468 dní [[Robota|roboty]] v létě a 403 dní v zimě. Dvakrát ročně odváděli [[vrchnost]]i dávky ve výši deseti [[Rakousko-uherský zlatý|zlatých]] a 53 [[krejcar]]ů. Na polích se pěstoval také [[len]], jehož zpracování a výroba [[Plátno|plátna]] patřily k významným zdrojům příjmů.Binterová (2000), s. 86. [28] => [29] => [[Soubor:Jindřišská 2015-07-30 Usedlost čp 5.jpg|náhled|Dům čp. 5]] [30] => [[Soubor:Jindřišská 2015-07-30 Usedlost čp 24.jpg|náhled|Dům čp. 24]] [31] => [32] => V devatenáctém století se kromě žita pěstoval [[oves]], brambory a do roku 1850 [[chmel]]. Obiloviny se často pěstovaly v sadech mezi stromy.Binterová (2000), s. 87. Část místních obyvatel se živila výrobou dřevěných hraček a zboží pro domácnost a někteří pracovali v okolních lomech. K vesnici patřily také dvě [[Pila (provoz)|pily]] a čtyři soustružny dřeva v údolí [[Bílina (řeka)|Bíliny]]. Vyráběly se v nich hračky, kuchyňské nástroje, nádoby apod. Na návrší Na Skalce nad vesnicí stávala od roku 1892 rozhledna, kterou vybudoval Krušnohorský spolek z Jirkova. [33] => [34] => V roce 1870 vypukl ve stodole u domu čp. 6 požár, který během dvou hodin zničil dalších pět usedlostí, jejichž obnova trvala až do roku 1875. Roku 1887 hořelo znovu a i tentokrát shořelo pět domů. Další velký požár, při kterém vyhořel hostinec s tanečním sálem, vypukl 27. října 1947.Binterová (2000), s. 88. [35] => [36] => Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byli [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleni původní obyvatelé]], a i když se do vyprázdněné vesnice přistěhovali noví, poklesl počet obyvatel na polovinu předválečného počtu. Elektřina byla do vesnice zavedena až v letech 1948–1951. [37] => [38] => == Přírodní poměry == [39] => Jindřišská stojí ve stejnojmenném [[Katastrální území|katastrálním území]] s rozlohou 3,83 km², asi tři kilometry severozápadně od Jirkova v nadmořské výšce okolo 525 metrů. Oblast se nachází v [[Krušné hory|Krušných horách]], konkrétně v jejich okrsku [[Bolebořská vrchovina]]. [[Geologie|Geologické]] podloží tvoří [[Prekambrium|prekambrické]] [[metagranit]]y až [[Ortorula|ortoruly]]. Převažujícím [[Půdní typ|půdním typem]] je [[Kambizem|kambizem dystrická]], ale okrajově do území zasahují oblasti výskytu [[podzol]]ů a v okolí Vinařic kambizem kyselá. Kromě drobných bezejmenných potoků teče podél západní hranice území Bílina, na které se nachází [[vodní nádrž Jirkov]]. [40] => [41] => V [[Klasifikace podnebí#Quittova klasifikace podnebí|Quittovově klasifikaci podnebí]] se katastrální území Jindřišská nachází ve třech oblastech. Do nejjižnější části v okolí Vinařic zasahuje mírně teplá oblast MT11, na kterou směrem k severu navazuje mírně teplá oblast MT4, ale samotná vesnice a krajina severně od ní leží v chladné oblasti CH7. Pro oblast CH7 jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. [[Mrazový den|Mrazových dnů]] bývá 140–160, zatímco [[Letní den|letních dnů]] jen 10–30. [42] => [43] => == Obyvatelstvo == [44] => Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 zde žilo 122 obyvatel (z toho 58 mužů) německé národnosti, kteří byli s výjimkou dvou evangelíků římskými katolíky. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 120 obyvatel: 118 Němců a dva cizince. Kromě pěti evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi. [45] => [46] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [47] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů mezi lety 1869 a 2011 [48] => |- [49] => ! [50] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [51] => |- style="white-space:nowrap" [52] => ! align="left" | Obyvatelé [53] => | 215 || 188 || 181 || 151 || 125 || 122 || 120 || 62 || 42 || 27 || 22 || 19 || 14 || 29 || 25 [54] => |- style="white-space:nowrap" [55] => ! align="left" | Domy [56] => | 28 || 28 || 28 || 28 || 29 || 29 || 28 || 19 || {{N/A}} || 8 || 6 || 7 || 7 || 8 || 9 [57] => |- style="white-space:nowrap" [58] => | colspan="16" align="center" | {{Malé|Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce [[Jirkov]].}} [59] => |} [60] => [61] => == Obecní správa == [62] => [[Soubor:Jirkov, Jindřišská, small church.jpg|náhled|Kaple]] [63] => [64] => Po zrušení [[Patrimoniální správa|patrimoniální správy]] se Jindřišská stala roku 1850 [[Obec (Česko)|obcí]], ke které patřila [[osada]] Vinařice.Binterová (2000), s. 93. V roce 1868 byla Jindřišská osadou Jirkova. Krátce se osamostatnila v letech 1935–1937, ale od té doby patří k Jirkovu. [65] => [66] => == Doprava == [67] => Jindřišskou vede silnice třetí třídy č. 25220 z Jirkova do [[Brandov]]a, u které stojí zastávka autobusové linkové dopravy. Nejbližší železniční stanice a zastávky jsou ''Jirkov'' na trati [[Železniční trať Chomutov–Jirkov|Chomutov–Jirkov]] a ''Jirkov zastávka'' na trati [[Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov|Ústí nad Labem – Chomutov]] vzdálené 3,5–4 kilometry. Vesnicí vede žlutě značená [[Turistické značení v Česku a na Slovensku|turistická trasa]] z [[Kalek|Kalku]] do Jirkova. [68] => [69] => == Pamětihodnosti == [70] => Jádrem vesnice je malá, přibližně trojúhelníková [[náves]], kolem které stojí hustě řazené usedlosti, na něž navazovaly úzké pásy záhumenicové [[Plužina|plužiny]]. S řadou dochovaných prvků lidové architektury Jindřišská patří k typickým [[Vrcholný středověk|vrcholně středověkým]] sídlům středního Krušnohoří, byť ve druhé polovině dvacátého století její charakter narušila výstavba několik rekreačních chat. [71] => [72] => V Jindřišské stojí dva [[Kulturní památka (Česko)|památkově chráněné]] [[Hrázděné zdivo|hrázděné]] domy (čp. 5 a 24) z první poloviny devatenáctého století. Oba mají zděné přízemí a hrázděnou konstrukci prvního patra. Zejména dům čp. 24 je typickým příkladem venkovské architektury Chomutovska. Hrázděná patra mají také domy čp. 14, 20 a [[sýpka]] u domu čp. 18. Zděné domy pochází zejména ze druhé poloviny devatenáctého století, ale jejich jádra mohou mít starší původ. K nejlépe zachovaným patří dům čp. 3 s letopočtem 1860 ve [[Štít (architektura)|štítě]]. Na jeho fasádě se zachovaly pásové [[Šambrána|šambrány]] a v oknech prvního patra také žaluziové okenice. Mladší, postklasicistní zástavbu zastupují domy čp. 4, 6 a 7. Dům čp. 21 na severním okraji návsi byl postaven v tzv. nádražním stylu. [73] => [74] => == Odkazy == [75] => [76] => === Reference === [77] => [78] => {{Citace monografie [79] => | příjmení = Binterová [80] => | jméno = Zdena [81] => | titul = Jirkov [82] => | vydavatel = Okresní muzeum Chomutov [83] => | místo = Chomutov [84] => | rok = 2000 [85] => | počet stran = 97 [86] => | isbn = 80-238-6865-9 [87] => | kapitola = Jindřišská [88] => | strany = 85 [89] => | poznámka = Dále jen Binterová (2000) [90] => }} [91] => {{Citace monografie [92] => | příjmení = Pešta [93] => | jméno = Jan [94] => | odkaz na autora = Jan Pešta [95] => | titul = Encyklopedie českých vesnic [96] => | svazek = IV. Ústecký kraj [97] => | typ svazku = díl [98] => | vydavatel = Libri [99] => | vydání = 1 [100] => | místo = Praha [101] => | rok = 2009 [102] => | počet stran = 351 [103] => | isbn = 978-80-7277-151-6 [104] => | strany = 98 [105] => }} [106] => {{Citace elektronické monografie [107] => | korporace = Územně identifikační registr ČR [108] => | titul = Územně identifikační registr ČR [109] => | url = http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/660833 [110] => | datum vydání = 1999-01-01 [111] => | datum přístupu = 2009-10-22 [112] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200618073453/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/660833 [113] => | datum archivace = 2020-06-18 [114] => | nedostupné = ano [115] => }} [116] => {{Citace elektronické monografie [117] => | korporace = Seznam.cz [118] => | odkaz na korporaci = Seznam.cz [119] => | titul = Turistická mapa [120] => | url = https://mapy.cz/s/1z4So [121] => | datum přístupu = 2017-04-17 [122] => | vydavatel = Mapy.cz [123] => }} [124] => {{Citace elektronické monografie [125] => | korporace = Ředitelství silnic a dálnic [126] => | odkaz na korporaci = Ředitelství silnic a dálnic [127] => | titul = Silniční a dálniční síť ČR (veřejná aplikace) [128] => | url = https://geoportal.rsd.cz/webappbuilder/apps/7/?composition=6073b [129] => | datum přístupu = 2017-04-17 [130] => | vydavatel = Geoportál ŘSD [131] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161012151253/https://geoportal.rsd.cz/webappbuilder/apps/7/?composition=6073b [132] => | datum archivace = 2016-10-12 [133] => | nedostupné = ano [134] => }} [135] => {{Citace monografie [136] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [137] => | svazek = I. Čechy [138] => | vydavatel = Státní úřad statistický [139] => | místo = Praha [140] => | rok = 1924 [141] => | počet stran = 596 [142] => | vydání = 2 [143] => | strany = 211 [144] => }} [145] => {{Citace monografie [146] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [147] => | svazek = I. Země česká [148] => | vydavatel = Státní úřad statistický [149] => | místo = Praha [150] => | rok = 1934 [151] => | počet stran = 614 [152] => | strany = 101 [153] => }} [154] => {{Citace monografie [155] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 [156] => | svazek = 1 [157] => | typ svazku = díl [158] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [159] => | vydavatel = Český statistický úřad [160] => | místo = Praha [161] => | rok = 2006 [162] => | počet stran = 760 [163] => | strany = 376, 377 [164] => | isbn = 80-250-1310-3 [165] => }} [166] => {{Citace monografie [167] => | korporace = Český statistický úřad [168] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [169] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [170] => | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf [171] => | vydavatel = Český statistický úřad [172] => | místo = Praha [173] => | rok = 2013 [174] => | počet stran = 900 [175] => | strany = 290 [176] => | isbn = 978-80-250-2394-5 [177] => }} [178] => {{Citace právního předpisu [179] => | typ = Vyhláška ministerstva vnitra [180] => | číslo = 16/1952 [181] => | název = O změnách úředních názvů míst v roce 1951 [182] => | url = https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=623 [183] => | formát = PDF online [184] => | datum přístupu = 2020-08-29 [185] => }} [186] => {{Citace periodika [187] => | příjmení = Gerthnerová [188] => | jméno = Vlasta [189] => | titul = Výroba dřevěného zboží v Krušných horách [190] => | periodikum = Památky, příroda, život [191] => | rok = 1984 [192] => | ročník = 16 [193] => | číslo = 3 [194] => | strany = 68–69 [195] => }} [196] => {{Citace monografie [197] => | příjmení = Profous [198] => | jméno = Antonín [199] => | odkaz na autora = Antonín Profous [200] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny [201] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [202] => | místo = Praha [203] => | rok = 1947 [204] => | počet stran = 728 [205] => | svazek = I. A–H [206] => | strany = 520 [207] => }} [208] => {{Citace elektronické monografie [209] => | titul = Katastrální mapy, geologická a půdní mapa ČR [210] => | korporace = CENIA [211] => | url = https://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=77378aa97d1c27fdbdbc71f3dfb3e1c1 [212] => | datum přístupu = 2021-01-10 [213] => | vydavatel = Národní geoportál INSPIRE [214] => | místo = Praha [215] => }} [216] => {{Citace elektronické monografie [217] => | titul = Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [218] => | url = https://arcg.is/qmLSy0 [219] => | datum přístupu = 2021-01-10 [220] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [221] => }} [222] => {{Citace elektronického periodika [223] => | příjmení = Vondráková [224] => | jméno = Alena [225] => | příjmení2 = Vávra [226] => | jméno2 = Aleš [227] => | příjmení3 = Voženílek [228] => | jméno3 = Vít [229] => | titul = Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000 [230] => | periodikum = Journal of Maps [231] => | datum vydání = 2013-05-13 [232] => | datum přístupu = 2020-07-22 [233] => | číslo = 3 [234] => | url = https://www.researchgate.net/profile/Vit_Voenilek/publication/271937852_Climatic_regions_of_the_Czech_Republic/links/56ba000408ae7e3a0fa09d46/Climatic-regions-of-the-Czech-Republic.pdf [235] => | formát = PDF online [236] => | vydavatel = Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého [237] => | doi = 10.1080/17445647.2013.800827 [238] => | strany = 427 [239] => | jazyk = anglicky [240] => }} [241] => {{Citace elektronické monografie [242] => | titul = Dům [243] => | url = https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-13291159 [244] => | datum přístupu = 2020-01-10 [245] => | vydavatel = Národní památkový ústav [246] => }} [247] => {{Citace elektronické monografie [248] => | titul = Dům [249] => | url = https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-13291183 [250] => | datum přístupu = 2020-01-10 [251] => | vydavatel = Národní památkový ústav [252] => }} [253] => {{Citace elektronické monografie [254] => | titul = Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Chomutov [255] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/pdfExport?typExp=pdf&page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&pvokc=65&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_U~301-501-401-202-411_null_&skupId=4690&katalog=33475&pvoch=4203&pvo=SLD21043-COD&&str=v13&kodjaz=203 [256] => | datum přístupu = 2023-08-25 [257] => | vydavatel = Český statistický úřad [258] => | formát = PDF online [259] => }} [260] => [261] => [262] => === Související články === [263] => * [[Římskokatolická farnost – děkanství Jirkov]] [264] => [265] => === Externí odkazy === [266] => * {{Commonscat}} [267] => * {{KM|660833|katastru Jindřišská}} [268] => [269] => {{Části české obce}} [270] => {{Autoritní data}} [271] => [272] => {{Portály|Česko|Geografie}} [273] => [274] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov]] [275] => [[Kategorie:Sídla v Krušných horách]] [276] => [[Kategorie:Ahníkovské panství]] [277] => [[Kategorie:Hasištejnské panství]] [278] => [[Kategorie:Jirkov]] [] => )
good wiki

Jindřišská

Jindřišská je malá vesnice, část města Jirkov v okrese Chomutov. Nachází se tři kilometry severozápadně od Jirkova.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jirkov','krejcar','chalupník','Šambrána','Obec (Česko)','Soubor:Jindřišská 2015-07-30 Usedlost čp 24.jpg','Nový Žeberk','1367','vrchnost','První písemná zmínka','Baráčník','Okres Chomutov'

1367

Baráčník

Chalupník

Jirkov

Krejcar

Šambrána

Vrchnost