Array ( [0] => 15501310 [id] => 15501310 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jirkov [uri] => Jirkov [3] => Jirkov 2015-07-30 Kostel svatého Jiljí 1.jpg [img] => Jirkov 2015-07-30 Kostel svatého Jiljí 1.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Jirkov je město ležící v severních Čechách, nedaleko od města Chomutov. S bohatou historií sahající až do 14. století, Jirkov se pyšní nejen svou historickou architekturou, ale také krásným přírodním okolím, které láká k objevování. Město je známé svou přívětivou atmosférou a aktivním komunitním životem, což se odráží v četných kulturních a společenských akcích, které se zde konají během celého roku. Jirkov nabízí široké možnosti volnočasového vyžití, včetně sportovních aktivit, jako je fotbal, hokej a různé cyklistické trasy v malebné krajině. V posledních letech se Jirkov také zaměřuje na obnovu a rozvoj městské infrastruktury, čímž se stává atraktivním místem pro nové obyvatele i podnikatele. Skvělá dopravní dostupnost a rostoucí nabídka služeb a obchodů činí město ideální pro život i práci. Jirkov je tak místem, kde se propojuje historie s moderním životem, a s optimistickým pohledem do budoucnosti se tu neustále rozvíjejí nové příležitosti pro všechny jeho obyvatele. [oai_cs_optimisticky] => Jirkov je město ležící v severních Čechách, nedaleko od města Chomutov. S bohatou historií sahající až do 14. století, Jirkov se pyšní nejen svou historickou architekturou, ale také krásným přírodním okolím, které láká k objevování. Město je známé svou přívětivou atmosférou a aktivním komunitním životem, což se odráží v četných kulturních a společenských akcích, které se zde konají během celého roku. Jirkov nabízí široké možnosti volnočasového vyžití, včetně sportovních aktivit, jako je fotbal, hokej a různé cyklistické trasy v malebné krajině. V posledních letech se Jirkov také zaměřuje na obnovu a rozvoj městské infrastruktury, čímž se stává atraktivním místem pro nové obyvatele i podnikatele. Skvělá dopravní dostupnost a rostoucí nabídka služeb a obchodů činí město ideální pro život i práci. Jirkov je tak místem, kde se propojuje historie s moderním životem, a s optimistickým pohledem do budoucnosti se tu neustále rozvíjejí nové příležitosti pro všechny jeho obyvatele. ) Array ( [0] => {{Různé významy|druhý=části města [[Železný Brod]]|rozlišovač=Železný Brod}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Jirkov [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] [5] => | okres = Chomutov [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Chomutov]] [7] => | pověřená obec = Jirkov [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 431 11 [10] => | počet ZSJ = 16 [11] => | počet částí obce = 5 [12] => | počet katastrálních území = 4 [13] => | adresa = nám. Dr. E. Beneše 1
431 11 Jirkov 1 [14] => | web = http://www.jirkov.cz [15] => | úřední web = [16] => | e-mail = podatelna@jirkov.cz [17] => | starostka = Dana Havlátková Jurštaková ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) [18] => | starosta aktuální k = 2022 [19] => | mapa = Jirkov CV CZ.png [20] => | NUTS3 = CZ042 [21] => }} [22] => '''Jirkov''' ({{Vjazyce2|de|''Görkau''}}) je [[město]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]], v [[okres Chomutov|okrese Chomutov]]. Patří do [[chomutov]]ské [[aglomerace]] a ve městě samotném žije {{Počet obyvatel}} obyvatel. [23] => [24] => == Název == [25] => Název města je odvozen z osobního jména Jurek (Jírek) ve významu Jírkův dvůr. V historických pramenech docházelo ke kolísání mezi názvy ''Jurkov'' a ''Borek'' (dnes místí část [[Červený Hrádek (Jirkov)|Červený Hrádek]]), který převládl v [[15. století|15.]] a [[16. století]]. Jméno se vyskytuje například ve tvarech: de Borku (1321), Jurkow (1352), in Jurkow (1363), in Gyrkow (1395), Jurkaw (1399), in Jerkaw (1403) nebo Jörkau, Görkau, Girkow a Jurkow (1787), Jírkow (1848) a Görkau nebo Jirkov (1854). [26] => [27] => == Historie == [28] => === Počátky města === [29] => [[První písemná zmínka]], kterou je možné spolehlivě spojit s Jirkovem pochází z roku [[1352]]. Vesnice zde vznikla nejpozději ve druhé polovině třináctého století. Její počátky jsou spojeny pravděpodobně s rodem [[Páni ze Rvenic|pánů ze Rvenic]], kteří kolonizovali okolní krajinu.Binterová (2000), s. 4. [[Patronátní právo]] ke [[Kostel svatého Jiljí (Jirkov)|kostelu svatého Jiljí]] měl v roce 1362 Odolen ze Rvenic. O dvacet let později patřily dvě třetiny Jirkova k [[Ervěnice|Ervěnicím]] a třetina k panství hradu [[Nový Žeberk]]. Tuto třetinu roku 1382 (1383) prodal Ota z Bergova Těmovi z Koldic. Ti se dělili o jirkovské patronátní právo s Jindřichem z Ervěnic. [30] => [31] => === Středověk === [32] => Na počátku patnáctého století byl poblíž Jirkova založen hrad [[Červený hrádek (zámek, Jirkov)|Borek]] přejmenovaný během [[Husitské války|husitských válek]] na Červený hrádek. Jeho vlastníkem a snad i zakladatelem byl v roce 1415 Dětřich Kraa, kterému hrad se dvěma třetinami městečka Jirkov udělil jako [[léno]] král [[Václav IV.]] O dva roky později borecké panství koupil Václav z Moravěvsi a Kopist. [33] => [34] => [[Soubor:Jirkov - Podzim 2012 - Radnice na náměstí.JPG|náhled|vlevo|Radnice]] [35] => [[Soubor:Jirkov - Podzim 2012 - Lékárna na náměstí.JPG|náhled|vlevo|Lékárna U zlatého jelena, přestavěná do současné podoby roku 1883]] [36] => [37] => Během husitských válek se majitelé Červeného hrádku často střídali. V roce 1431 jej sice koupil Půta z Ilburka, ale skutečně jej ovládl až jeho syn [[Vilém z Ilburka]], který Jirkovu roku 1443 potvrdil stará práva, a navíc je rozšířil. [[Měšťanstvo|Měšťané]] se směli volně odstěhovat, vykoupit z [[Robota|robotních]] povinností, ve [[vrchnost]]enském pivovaře vařit pivo a soudit v pozůstalostním řízení.Binterová (2000), s. 6. [38] => [39] => Dalším majitelem Jirkova se v roce 1449 stal Albrecht z Konipas, na jehož žádost král [[Ladislav Pohrobek]] městu povolil každou středu [[Trhové právo|pořádat trh]]. Albrechtovi se podle potvrzení městských práv v roce 1462 zřejmě podařilo získat do vlastnictví celé město, pro které vydal [[rychtář]]ský řád. Další práva město získalo roku 1480 od Lorence Glace ze Starého Dvora, který mu povolil [[Právo várečné|vařit a prodávat pivo]] nejen v panském pivovaře. Král [[Vladislav Jagellonský]] v roce 1507 potvrdil všechna stará práva. Povolil také konat výroční osmidenní trh na svátek [[Svatý Jiljí|svatého Jiljí]] a vybudovat opevnění. Od té doby se do města vstupovalo jednou z pěti bran: Vinnou na západě, Zámeckou na severu, Vodní na severovýchodě, Pražskou na jihovýchodě a Chomutovskou na jihu.Binterová (2000), s. 7. Existenci [[Hrdelní právo|hrdelního práva]] v Jirkově dokládá záznam o popravě z roku 1571. [40] => [41] => === Novověk === [42] => Během [[Šmalkaldská válka|Šmalkaldské války]] v letech 1546–1547 byl majitelem města [[Šebestián z Veitmile]], který zastával funkci velitele [[Zemská hotovost|zemské hotovosti]] císaře [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] Jirkov proto v dubnu 1547 dobylo [[Sasko|saské]] vojsko generála Thumshirna, a město muselo zaplatit [[výpalné]] ve výši 1 500 zlatých. Šebestián brzy poté město dobyl zpět.Binterová (2000), s. 8. [43] => [44] => V roce 1534 je ve městě zmiňován první [[hamr]], který později roku 1589 město koupilo od Štěpána Šlika. Kromě něj tu byl pravděpodobně druhý hamr a [[Kamenec|kamenečná huť]], které vedly spory s mlynáři o vodu. V huti se zpracovával materiál z jirkovského dolu ''Kryštof'' otevřeného v roce 1554 z podnětu [[jáchymov]]ského báňského hejtmana Kryštofa z Karlovic. Důl byl druhým největším českým nalezištěm po [[Čachovice (Březno)|Čachovicích]]. Fungoval až do roku 1639 a pozdější snahy o jeho znovuotevření nebyly úspěšné. Haldy vyloužené odpadní horniny byly zarovnány při budování městského parku na začátku devatenáctého století. [45] => [46] => [[Soubor:Jirkov - Podzim 2012 - Pošta na náměstí.JPG|náhled|Budova pošty z roku 1882]] [47] => [[Soubor:Jirkov - Podzim 2012 - Nárožní dům, Kostelní ulice.JPG|náhled|Dům na rohu ulic Kostelní a Nábřežní]] [48] => [49] => Kryštof z Karlovic do města pozval nové obyvatele ze Saska a upravil práva vaření piva ve vrchnostenském a městském pivovaru a měšťané poté v letech 1557–1596 vyhloubili rozsáhlý systém kvasných sklepů. Ve městě založil také [[Papírna|papírnu]], která fungovala až do poloviny devatenáctého století. Druhou papírnu založili roku 1596 bratři Jiří mladší a Wolf Kryštof z Karlovic. I přes požár v roce 1639 existovala až do roku 1848. [50] => [51] => Město v šestnáctém století díky těžbě a zpracování kamence a železa (bývala zde hřebíkárnaBinterová (2000), s. 1.) zbohatlo a rozrostlo se o předměstí zvaná Dolní Cech, Horní Cech a Bělidlo.Binterová (2000), s. 10. Kryštof z Karlovic postupně rozprodával majetek a zbývající část panství nakonec prodal v roce 1576 svému nevlastnímu synovi Augustovi z Geršdorfu. Sám si ponechal jen kamencovou huť.Binterová (2000), s. 11. August město vlastnil jen tři roky a od roku 1579 patřilo [[Lobkovicové|Lobkovicům]]. [52] => [53] => Na počátku sedmnáctého století město koupilo kamencový důl s hutí od Maindla z Hirschenbergu, který byl nejprve jejím nuceným správcem, ale později k ní získal dědičná práva. O rok později, v roce 1611, však majetek zabavila královská komora, protože Maindl jako cizinec nesměl vlastnit a prodávat majetek zapsaný v [[Zemské desky|zemských deskách]]. Město tak muselo celý provoz koupit znovu. [54] => [55] => Během šestnáctého století, až do roku 1591, ve městě převažovali [[Protestantismus|protestanti]]. Když město získal [[Jiří Popel z Lobkovic]], zahájil [[Rekatolizace|rekatolizaci]] a na faru dosadil katolického faráře.Binterová (2000), s. 13. Náboženský tlak se zmenšil po Popelově mocenském pádu a konfiskaci majetku v roce 1594 a protestantství se ve městě udrželo až do roku 1626. V roce 1605 město koupil Adam Hrzán z Harasova, který vzápětí přestal respektovat jeho stará práva, a po měšťanech dokonce vyžadoval robotu. Město se s ním úspěšně soudilo, ale vysoké náklady se citelně podepsaly na stavu městské pokladny.Binterová (2000), s. 14. Situaci ještě víc zhoršila [[třicetiletá válka]], během které museli měšťané několikrát platit výpalné. Vojáci zničili městské [[vinice]], upadlo zemědělství i městská řemesla. Podle [[Berní rula|berní ruly]] z roku 1654 v Jirkově žilo 139 měšťanů, dva [[Chalupník|chalupníci]] na předměstí a třináct [[Poddanství|poddaných]] bez pozemků. Kamencová huť stále fungovala, i když její provoz byl ztrátový. Významným zdrojem příjmů bylo vaření piva ve čtyřech obecních pivovarech, jejichž pivo se vyváželo do i do Prahy. Císař [[Leopold I.]] městu umožnil pořádat výroční trh o svátku [[Šimon a Juda|svatých Šimona a Judy]]. Provoz dolu a huti skomíral, až byl v roce 1693 zcela zastaven.Binterová (2000), s. 15. [56] => [57] => V roce 1708 na náměstí vypukl požár, který zničil polovinu města. Během osmnáctého století město přišlo o hrdelní právo. Podle [[Tereziánský katastr|tereziánského katastru]] provozovalo pivovar a šest mlýnů. Ve [[Války o rakouské dědictví|válkách o rakouské dědictví]] se v srpnu roku 1742 u města odehrála šarvátka mezi uherskými, bavorskými a francouzskými vojáky. Koncem [[Sedmiletá válka|sedmileté války]] v roce 1762 ve městě tři dny loupili [[Prusko|pruští]] vojáci.Binterová (2000), s. 16. Podobně město trpělo během [[Válka o bavorské dědictví|války o bavorské dědictví]].Binterová (2000), s. 17. [58] => [59] => Pokus o obnovení těžby kamence z roku 1760 zamítli úředníci [[jáchymov]]ského horního úřadu jako neproveditelný. Hospodářská situace se začala zlepšovat až po roce 1771, kdy město koupil Jan Alexandr z Rottenhanu, který na svém panství podporoval rozvoj průmyslu. V tom pokračovali i jeho potomci. [60] => [61] => === Devatenácté století === [62] => [[Napoleonské války]] se města přímo nedotkly, ale před [[Bitva u Lipska|bitvou u Lipska]] se v okolí shromažďovaly rakouské, ruské a pruské armády, které spotřebovaly veškeré potraviny.Binterová (2000), s. 19. V první polovině devatenáctého století se v Jirkově začal rozvíjet [[textilní průmysl]]. Spuštěno bylo několik velkých [[Prádelna|přádelen]]. Aby se mohlo město rozrůstat, byly v roce 1828 zbořeny hradby a později i brány.Binterová (2000), s. 22. Ve čtyřicátých letech byly zbourány budovy dvou pivovarů z šestnáctého století, které roku 1841 nahradil velký pivovar postavený v Horním Cechu. Jirkovské pivo v té době mívalo vynikající pověst. [63] => [64] => V blízkosti města fungovalo přibližně od padesátých do sedmdesátých let devatenáctého století několik malých [[Hnědé uhlí|hnědouhelných]] dolů: František, František Josef, Čerstvé štěstí, Leopold a Marie. Celková produkce všech dolů se pohybovala okolo osmi tisíc tun uhlí ročně. Podniky měly malou finanční a odbytovou základnu, a proto byly uzavřeny v důsledku tehdejší hospodářské krize.Dějiny hornictví, str. 120 U města také až do poloviny devatenáctého století vyvěral železitý pramen, který byl využíván k lázeňským koupelím.Dějiny hornictví, str. 95 [65] => [66] => Dopravní spojení zlepšilo otevření železniční trati provozované [[Duchcovsko-podmokelská dráha|Duchcovsko-podmokelskou dráhou]] od roku 1872. Ke zlepšení kvality života přispělo vybudování kanalizace (1890) a vodovodu (1895–1896), který přiváděl vodu od [[Jindřišská|Jindřišské]].Binterová (2000), s. 26. [67] => [68] => === Novodobé dějiny === [69] => V roce 1911 bylo město elektrifikováno napojením na [[Most (město)|mosteckou]] rozvodnou síť. Na počátku dvacátého století ve městě docházelo k dělnickým nepokojům a protičeským štvanicím. Uklidnění do jisté míry přinesla [[první světová válka]], která postihla všechny obyvatele. Do města přicházeli uprchlíci z [[Halič]]e, byla zde zřízena nemocnice, a v roce 1917 se rozšířila [[úplavice]], na kterou zemřelo několik lidí.Binterová (2000), s. 27. Přímo ve válce zahynulo 107 jirkovských mužů, 34 jich bylo pohřešováno a další desítky lidí zemřely ve městě v důsledku podvýživy a nemocí.Bečvář (2000), s. 78. Po [[Vznik Československa|vzniku Československa]] se Jirkov stal součástí německými poslanci vyhlášené provincie [[Německé Čechy]], a československá správa město převzala s pomocí armády až koncem listopadu 1918. [70] => [71] => [[Soubor:Jirkov - Podzim 2012 - Bývalý hotel Stanka.JPG|náhled|upright|vlevo|Dům z roku 1901 na rohu ulic Tyršovy a Příčné]] [72] => [73] => Přes hospodářské nesnáze a nedostatek bytů se Jirkov rozrůstal. Problém s nedostatkem bydlení vyřešilo 200 nových domů postavených podle silnice k [[Březenec|Březenci]]. Ve třicátých letech vznikly další obytné čtvrti na jižním okraji města a u silnice k [[Červený Hrádek (Jirkov)|Červenému Hrádku]]. Pro svůj poklidný život bylo město doporučováno k pobytům starším lidem. Ovoce z okolních sadů se vyváželo do zahraničí.Binterová (2000), s. 31. [74] => [75] => Ve třicátých letech dvacátého století klid postupně vymizel. Roku 1932 se ve městě v souvislosti s [[Velká mostecká stávka|mosteckou stávkou]] konal tábor lidu, jehož účastníci se střetli s [[Četnictvo|četníky]]. Následujícího roku začala uplatňovat svůj vliv [[Sudetoněmecká strana]], a soužití Čechů s Němci se zhoršovalo. Po [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohodě]] ve městě zůstalo asi jen třicet Čechů. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo ve městě internováno několik set zajatců z [[Nizozemsko|Nizozemska]], [[Francie]] a [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], kteří pracovali ve zdejších továrnách. Kühnovu přádelnu využívala firma WSW k výrobě součástek do rádií a odposlouchávacích zařízení. V roce 1944 město postihlo několik bombardovacích náletů, které však způsobily jen malé škody. [[Rudá armáda]] Jirkov osvobodila 8. května 1945 odpoledne. Došlo při tom k malé přestřelce se členy [[Hitlerjugend]].Binterová (2000), s. 34. První neřízené [[Vysídlení Němců z Československa|vystěhovávání Němců]] začalo už v srpnu 1945, ale většina jich odešla prostřednictvím patnácti transportů až během následujícího roku.Binterová (2000), s. 35. [76] => [77] => Po válce došlo k velkým změnám v hospodářství. Roku 1950 vzniklo [[jednotné zemědělské družstvo]], ale po deseti letech se sloučilo s družstvem v [[Březenec|Březenci]] a později byl celý neúspěšný podnik začleněn do [[Československé státní statky|Státního statku]] Červený Hrádek. Zanikly firma Transporta a textilní továrna Korda. Hřebíkárna změnila zaměření na výrobu dřevěného zboží přemístěnou ze zaniklého [[Podhůří (Vysoká Pec)|Podhůří]], přádelna BENAR začala místo [[Bavlna|bavlny]] zpracovávat umělé textilní vlákno. Pobočka chomutovského závodu Julia Fučíka v Telšském údolí začala od roku 1962 vyrábět brusný písek k čištění ocelových odlitků. Uvažovalo se o uzavření pivovaru, ale vzhledem k tomu, že měl vlastní [[Sladovna|sladovnu]] a vydatný zdroj vody, byl místo něj uzavřen pivovar v Chomutově.Binterová (2000), s. 38. Jirkovský pivovar nakonec ukončil výrobu v roce 1976. [78] => [79] => {| class="wikitable sortable" style="float: right; margin:0 0 1em 1em;" [80] => |+ Počet obyvatel některých jirkovských sídlišť [81] => |- [82] => ! Sídliště !! Rok 2011 [83] => |- [84] => | Jirkov-střed || 3 567 [85] => |- [86] => | Nové Vinařice-sever || 3 696 [87] => |- [88] => | Nové Vinařice-jih || 2 883 [89] => |- [90] => | Osada || 1 229 [91] => |- [92] => | Pod Vinařicemi || 1 520 [93] => |} [94] => [95] => [[Soubor:Jirkov - Podzim 2012 - Nové Ervěnice - Věžák (01).JPG|náhled|upright|Výškový dům v Nových Ervěnicích]] [96] => [97] => Ve dvacátém století se ve městě začala stavět nová sídliště. Prvním z nich byly Nové Ervěnice v padesátých letech, do kterých se nastěhovali lidé zejména za zaniklých [[Ervěnice|Ervěnic]].Binterová (2000), s. 40. V sedmdesátých letech probíhala výstavba sídlišť [[Panelový dům|panelových domů]] Jirkov-střed,Binterová (2000), s. 57. Vinařická I, určené zaměstnancům podniku V. I. Lenina Komořany, a v roce 1986 bylo dokončeno sídliště Vinařická II pro lidi ze zrušených [[Kundratice (Vysoká Pec)|Kundratic]] a [[Dřínov (Most)|Dřínova]].Binterová (2000), s. 58. [98] => [99] => V první polovině devadesátých let dvacátého století ve městě vzrostla nezaměstnanost až k osmnácti procentům. Bývalou firmu Vertex roku 1990 koupila [[Preciosa (společnost)|Preciosa]], která zde začala vyrábět skleněné napodobeniny drahokamů,Binterová (2000), s. 59. ale roku 2013 byl provoz omezen a o dva roky později zcela uzavřen. Výroba v areálu Benaru skončila úplně a jen postupně ji nahrazovaly drobné firmy. Nedostatek pracovních příležitostí se po roce 1995 projevil na převaze [[Levice|levicových politických stran]] a velká část obyvatel proto začala dojíždět za prací do vzdálenějších míst. Přesto se město do roku 2000 výrazně proměnilo. Rozšířila se sídliště, proběhla rekonstrukce městského centra a s Chomutovem Jirkov spojila [[Trolejbusová doprava v Chomutově a v Jirkově|trolejbusová trať]]. [100] => [101] => == Přírodní poměry == [102] => Město Jirkov leží ve výšce od 290  do 500 [[nadmořská výška|m n. m.]] na úpatí [[Krušné hory|Krušných hor]] na jihozápadním okraji [[Mostecká pánev|Mostecké pánve]]. Na jihozápadě těsně sousedí s městem [[Chomutov]] (6 km). Obě města mají společnou [[Městská hromadná doprava|městskou hromadnou dopravu]]. Na jihu leží obec [[Otvice]] (2 km), na severovýchod od Jirkova je 3 km vzdálená obec [[Vysoká Pec (okres Chomutov)|Vysoká Pec]]. K městu náleží místní části [[Vinařice (Jirkov)|Vinařice]], [[Březenec]], [[Červený Hrádek (Jirkov)|Červený Hrádek]] a [[Jindřišská]]. Směrem na východ (20 km) je město [[Most (město)|Most]] [103] => [104] => Průměrná roční teplota se pohybuje od 8,5 °C v nížinné části do 4 °C v horské části. Průměrné roční srážky stoupají od 450 mm v nížinné části (důsledku srážkového stínu Krušných a Doupovských hor) až do 950 mm na hřebenu Krušných hor. Trvání souvislé sněhové pokrývky vzrůstá s nadmořskou výškou a činí 55–140 dní. V okrese Chomutov převládají západní a jihozápadní větry. Průměrné trvání slunečního svitu za rok vykazuje vyšší hodnoty na horách (cca 1700 hodin) než v údolních polohách (cca 1500 hodin). Městem protéká řeka Bílina, která pramení nad městem na úpatí [[Krušné hory|Krušných hor]]. [105] => [106] => == Obyvatelstvo == [107] => Podle sčítání 1921 zde žilo v 648 domech 5 830 obyvatel, z nichž bylo 3 039 žen. 195 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 5 498 k německé a tři k židovské. Žilo zde 5 567 římských katolíků, 168 evangelíků, dva příslušníci Církve československé husitské a 44 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 713 domech 6 330 obyvatel. 338 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 5 853 k německé. Žilo zde 5 673 římských katolíků, 223 evangelíků, 20 příslušníků Církve československé husitské a 37 židů. [108] => [109] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [110] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a [[Dům|domů]] mezi lety 1869 a 2021 [111] => |- [112] => ! [113] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [114] => |- style="white-space:nowrap" [115] => ! align="left" | Obyvatelé [116] => | 3 141 || 3 531 || 3 977 || 4 611 || 4 780 || 4 789 || 6 330 || 4 947 || 8 815 || 10 248 || 11 522 || 17 887 || 20 065 || 18 637 || 17 499 [117] => |- style="white-space:nowrap" [118] => ! align="left" | Domy [119] => | 299 || 325 || 342 || 391 || 417 || 439 || 713 || 797 || 1 160 || 1 055 || 1 185 || 1 328 || 1 283 || 1 414 || 1 463 [120] => |- style="white-space:nowrap" [121] => | colspan="16" align="center" | {{Malé|Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí [[Březenec]], [[Jindřišská]] a [[Vinařice (Jirkov)|Vinařice]].}} [122] => |} [123] => [124] => [125] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 563099 Jirkov, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Jirkov roku 2011 [126] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 563099 Jirkov, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Jirkov roku 2011 [127] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 563099 Jirkov, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Jirkov roku 2011 [128] => [129] => [130] => === Židovská komunita === [131] => Židovské osídlení Jirkova se datuje od poloviny 16. století, ale bylo spíše málo početné – maxima dosáhlo v roce 1900, kdy ve městě žilo 76 [[židé|židů]]. Místní židovská náboženská obec spadala od první poloviny 17. století až do roku 1893 pod židovskou obec v Chomutově. Jihovýchodně od centra města existoval od počátku 18. století židovský sídelní okrsek při ulici 5. května, kde se též nacházela [[Synagoga v Jirkově|jirkovská synagoga]]. Kromě budovy synagogy se dochovaly v přestavbách další dva židovské domy. [[klasicistní architektura|Klasicistní]] stavba synagogy z let 1846 až 1847 nahradila starší modlitebnu ze 17. století. K náboženským účelům byla využívána do 30. let 20. století, od té doby sloužila jako skladiště a byla součástí sběrny odpadů. Nyní je bývalá synagoga nově opravena a nově by měla sloužit ke kulturním účelům. [132] => [133] => == Městská správa a politika == [134] => Po zrušení [[Patrimoniální správa|patrimoniální správy]] ovládli chod města místní Němci. Město se tehdy stalo střediskem [[Soudní okres|soudního okresu]] a v letech 1855–1868 smíšeného politicko-soudního okresu.Binterová (2000), s. 23. Kromě samotného města k Jirkovu patří čtyři [[Část obce|části obce]]: [[Březenec]], [[Červený Hrádek (Jirkov)|Červený Hrádek]], [[Jindřišská]] a [[Vinařice (Jirkov)|Vinařice]]. Březenec k městu patřil už v letech 1868–1900 a později se stal částí obce v roce 1960,Binterová (2000), s. 71–72. Červený Hrádek k němu patří od roku 1960,Binterová (2000), s. 84. Jindřišská je částí města od roku 1868 (s výjimkou let 1935–1937),Binterová (2000), s. 87. a Vinařice od roku 1868.Binterová (2000), s. 93. V minulosti k městu patřily také vesnice [[Vrskmaň]] (1869–1890), [[Zaječice (Vrskmaň)|Zaječice]] (1869–1921), [[Svahová]] (1869–1950) a zaniklé vesnice [[Kyjice]] (1869–1930) a [[Újezd (Vrskmaň)|Újezd]] (1869, 1900–1930). [135] => [136] => === Zastupitelstvo a starosta === [137] => Dne 22. května 1938 se konaly [[Komunální volby 1938 (Československo)|volby do obecních zastupitelstev]]. Z rozdělených 4138 hlasů v Jirově získaly 3634 hlasů [[Sudetoněmecká strana]], 327 hlasů [[Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR|Německá sociální demokracie]], 160 hlasů [[Komunistická strana Československa]] a 197 hlasů jiné české strany. [138] => [139] => Od roku 1784 v čele města stáli [[Purkmistr|purkmistři]] a po zrušení patrimoniální správy starostové, popř. předsedové národních výborů. Ve třicátých letech dvacátého století město spravovali vládní komisaři, protože obecní zastupitelstvo bylo rozpuštěno kvůli závažným nedostatkům v hospodaření. V čele města stáli:Bečvář (2000), s. 79. [140] => [141] => {{Sloupce|3| [142] => * Franz Turnowsky (1796) [143] => * Franz K. Betzwar (1811) [144] => * Karel Trötzner (1835) [145] => * Ignatz Ulm (1861) [146] => * Daniel Vogel (1870) [147] => * Ludwig Fiedler (1888) [148] => * Konrad Kühne (1899) [149] => * Adalbert Siebernaüer (1910) [150] => * Wenzel Hein (1919) [151] => * Hermann Kühne (1923) [152] => * Karel Eifrig (1927) [153] => * Franz Kreuzig (1930) [154] => * Hermann Kühne (1930) [155] => * Franz Theml (1931) [156] => * Karel Sterzl (1931) [157] => * Viktor Kostetzky (1933, komisař) [158] => * Richard Schreiter (1935, komisař) [159] => * Theodor Wagner (1937, komisař) [160] => * Josef Trappschuh (1938) [161] => * Adolf Trexler (1943) [162] => * Hugo Černý (1945) [163] => * Josef Wepper (1945) [164] => * Václav Daneš (1945) [165] => * František Andrt (1946) [166] => * Miloslav Havelka (1948) [167] => * Josef Dašek (1949) [168] => * Josef Papoušek (1949) [169] => * Rudolf Havel (1950) [170] => * Josef Krása (1955) [171] => * Rudolf Havel (1957) [172] => * Jan Novák (1960) [173] => * Jiří Němeček (1971) [174] => * Věnek Ptáček (1981) [175] => * Filip Škapa (1990)}} [176] => [177] => [[Soubor:Jirkov - Pohled z městské věže - Panorama.jpg|náhled|střed|900px|Panorama severovýchodní části města z městské věže, jaro 2011]] [178] => [179] => === Městské symboly === [180] => [[Městská heraldika|Městský znak]] Jirkovu udělil Kryštof z Karlovic, ale po jeho nenadálé smrti trvalo dalších deset let, než Kryštofův syn Jiří udělení znaku 26. dubna 1588 právně zajistil. Právo užívat znak poté 19. září 1600 potvrdil císař [[Rudolf II.]], rozšířil je o právo pečetit červeným voskem a souhlasil se zapsáním potvrzení do [[Zemské desky|zemských desek]], k čemuž došlo 3. února 1601. [181] => [182] => Znak obsahuje stříbrnou hradební zeď, v jejímž středu se nachází černá brána s modrými vraty a červenou spuštěnou mříží. Nad hradbou je stříbrný štítek s úhlopříčným zlatým pruhem, v němž jsou tři červená srdce. Nad štítem je stříbrná kolčí helmice se zlatým medailonem. Zdobí ji červenobílá [[točenice]], ze které se odvíjí červenobílá pokryvadla na pravé a modrožlutá pokryvadla na heraldické levé straně. V [[Klenot (heraldika)|klenotu]] je stříbrné křídlo se třemi černými jetelovými lístky. Podle Pavla Třísky nejsou ve štítku nad hradbami srdce, ale [[Obecné figury#Lekno|lekna]], podobně jako u znaků [[Slavětín (okres Louny)|Slavětína]] nebo [[Blšany|Blšan]]. Počátky všech tří měst jsou totiž spojeny s rodem pánů ze Rvenic (později ze Žeberka), kteří ve svém [[erb]]u lekna užívali. [183] => [184] => Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] dne 9. prosince 2015. [185] => [186] => == Doprava == [187] => {{Podrobně|Trolejbusová doprava v Chomutově a v Jirkově|Městská autobusová doprava v Chomutově a v Jirkově}} [188] => [189] => [[Městská hromadná doprava|Městsko hromadnou dopravu]] v Jirkově zajišťují [[autobus]]y a od roku 1995 také [[trolejbus]]y (meziměstská trať do Chomutova). Provozovatelem obou trakcí je [[Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova]] ([[akciová společnost]] (DPCHJ) v níž má podíl 75 % město Chomutov a 25 % město Jirkov). [190] => [191] => Ve městě se nachází dvě [[železniční stanice]]. První je koncová stanice Jirkov na železniční trať [[Železniční trať Chomutov–Jirkov|železniční trati Chomutov–Jirkov]]. Druhá je [[železniční zastávka]] ''Jirkov zastávka'' (v katastrálním území Otvice) na [[Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov|trati Ústí nad Labem – Chomutov]]. [192] => [193] => == Společnost == [194] => === Školství === [195] => V Jirkově se nachází čtyři základní školy, městské gymnázium, Odborné učiliště a Praktická škola, Základní umělecká škola a Střední škola technická, gastronomická a automobilní, Chomutov – středisko Jirkov. [196] => [197] => [[Soubor:Jirkov - Podzim 2012 - ZUŠ (01).JPG|náhled|upright|Budova měšťanská školy z let 1905–1906, dnes Základní umělecká škola]] [198] => [199] => Škola v Jirkově fungovala už v patnáctém století a nejpozději od začátku sedmnáctého století probíhalo vyučování chlapců a dívek v oddělených školách. [[Obecná škola]] byla založena v roce 1775.Bečvář (2000), s. 82–83. Jirkovští dělníci se od roku 1869 organizovali v Dělnickém vzdělávacím spolku, kterému se podařilo od roku 1874 prosadit zřízení továrních škol pro děti zaměstnané v továrnách. Vyučovalo se v nich večer na náklady továrníků. Po zákazu práce dětí mladších čtrnácti let školy v roce 1878 zanikly.Binterová (2000), s. 24. První soukromá mateřská škola byla založena v roce 1879. Roku 1896 se zcela oddělily chlapecké a dívčí třídy do samostatných škol a ve stejném roce začala fungovat pokračovací živnostenská škola. Chlapecká škola neměla dostatečnou kapacitu, a problém vyřešilo až otevření nové školní budovy v roce 1906, do které byly umístěny i dívčí třídy. Menšinová česká škola byla otevřena 17. srpna 1923 a od roku 1929 využívala prostory bývalé restaurace společně s českou mateřskou školou. [200] => [201] => Německé děti mohly v roce 1932 navštěvovat mateřskou školku, chlapeckou a dívčí měšťanskou školu, pomocnou školu, chlapeckou a dívčí obecnou školu a průmyslovou vzdělávací školu. Vyučování po druhé světové válce začalo 18. června, ale komplikovala je skutečnost, že většina žáků téměř neuměla česky. Druhá obecná škola byla otevřena až v roce 1947 v Zahradní ulici a následujícího roku začala fungovat pobočka Městské hudební školy v Chomutově. O dva roky později se osamostatnila a od roku 1962 byla přejmenována na Lidovou školu umění. Třetí základní škola začala fungovat v roce 1960 v Nerudově ulici a čtvrtá v roce 1987 v Krušnohorské ulici. Stará škola v Chomutovské ulici se o dva roky později přestěhovala do nové budovy v ulici Budovatelů a následujícího roku se Lidová škola umění opět přejmenovala na Základní uměleckou školu, která od roku 1991 využívá budovu v Chomutovské ulici.Bečvář (2000), s. 84. [202] => [203] => === Kultura === [204] => Městské kroniky jsou uloženy v Kronikárně města Jirkova v Chomutovské ulici. Patří k nim nejstarší ručně psaná Gregorova kronika z let 1836–1840. Kromě kronik jsou v budově uloženy historické fotografie a kopie listin. [205] => [206] => === Sport === [207] => Jednou ze sportovních akcí ve městě je Jirkovský crossmarathon. [208] => [209] => == Pamětihodnosti == [210] => {{viz též|Seznam kulturních památek v Jirkově}} [211] => [212] => [[Soubor:Jirkov 2015-07-30 Kostel svatého Jiljí 1.jpg|náhled|Kostel svatého Jiljí s městskou věží]] [213] => [[Soubor:Jirkov 2015-07-30 Dům čp.19.jpg|náhled|Dům čp. 19]] [214] => [[Soubor:Jirkov - pivovarské sklepy 2.jpg|náhled|Pivovarské sklepy]] [215] => [216] => === Kostel svatého Jiljí s městskou věží === [217] => Děkanský [[Kostel svatého Jiljí (Jirkov)|kostel svatého Jiljí]] stojí na místě raně gotického obranného kostelíka z doby kolem roku 1300. V roce 1538 byl kostel přestavěn ve stylu pozdní gotiky, přičemž byly využity starší části budovy. V roce 1784 byly instalovány varhany a vysvěcena boční kaple sv. Jana. Roku 1823 získal kostel dlažbu, jež sestávala i ze starých náhrobních kamenů. V kostele byli pohřbeni členové šlechtických rodů spjatých s městem Jirkov a zámkem Červený hrádek: Rottenhanů, Buquoyů a Trautmannsdorfů. Součástí kostela je městská věž, která vznikla na základě [[Závěť|závěti]] Lorenze Glatze z roku 1516. Výstavba trvala pět let (1540–1545). Zpřístupněna byla až v roce 1582. Od června roku 2003 je Městská věž otevřena veřejnosti nejen jako vyhlídka, její interiér je zároveň výstavními prostory česko-německých společných výstav. [218] => [219] => === Městské sklepy === [220] => Po požáru v roce 1550 se začalo se stavbou chodeb Městských sklepů. V roce 1596 se sklepy rozšířily o významnou část. V období druhé světové války sloužil městské sklepy jako kryt [[wehrmacht]]u, který tu zanechal v podzemí stopy v podobě značení chodeb: vodících pruhů na stropech a stěnách vyzděných chodeb, aby vojáci a poslové nezabloudili. Od roku 2006 je podzemí v návštěvních hodinách přístupné veřejnosti. [221] => [222] => === Červený hrádek === [223] => V místní části Červený Hrádek stojí [[Červený hrádek (zámek, Jirkov)|stejnojmenný zámek]]. Původní hrad Borek byl založen krátce před rokem 1415 rodem Kraa. V letech 1687 a 1688 na zámku působil sochař [[Jan Brokoff]], který pro zámek vytvořil soubor soch, 2 kašny, vázy na schodišti a další díla. Na zámku se tehdy narodil i Brokoffův syn, [[Ferdinand Maxmilián Brokoff]]. Rod [[Hohenlohe-Langenburg]] byl posledním šlechtickým rodem, který panství a zámek vlastnil. V současné době má podobu barokního zámku. V srpnu 1938 se zda uskutečnila schůzka mezi [[Konrad Henlein|Henleinem]] a [[Walter Runciman|lordem Runcimanem]] po níž následovala [[Mnichovská dohoda]]. V zámku po roce 1946 fungovala [[léčebna dlouhodobě nemocných]]. Po jejím zrušení a rekonstrukci je zámek přístupný veřejnosti. [224] => [225] => === Ostatní památky === [226] => * Barokní pískovcový sloup s [[Pieta|Pietou]] z roku 1695 od [[Jan Brokoff|Jana Brokoffa]] byl původně umístěn na náměstí naproti radnici. V roce 1965 byl však rekonstruován a přemístěn před severní stranu kostela svatého Jiljí. [227] => * U mostu v ulici Nábřeží stojí na [[Voluta|volutovém]] podstavci socha svatého Jana Nepomuckého od Jana Brokoffa z roku 1708. [228] => * Původně barokní kašna na náměstí byla postavena ve druhé polovině osmnáctého století. Roku 1815 nechal hrabě Buquoy na vrchol kašny instalovat sochu Herkula bojujícího s lernskou Hydrou. Později v devatenáctém století byla po opravě kašny socha prodána průmyslníkovi Emmeringovi, který jí umístil do zahrady své vily. Nakonec byla socha umístěna v Mannesmanových závodech a během první světové války byla roztavena.{{Doplňte zdroj}} [229] => * Z historických domů je významná pozdně klasicistní budova radnice (čp. 1) s fasádou členěnou [[Rustika|rustikou]] v přízemí a [[lizéna]]mi v patře. Nárožní pozdně barokní dům čp. 15 z konce osmnáctého století býval zájezdním hostincem, do jehož dvora vede půlkruhový stlačený [[Portál (architektura)|portál]] a [[Valená klenba|valeně klenutý]] průjezd. Třetím významným domem je původně renesanční stavba čp. 19 ze druhé poloviny šestnáctého století s hladkým [[Secese|secesním]] průčelím a renesančním výklenkovým portálem. [230] => * Bývalá klasicistní [[Synagoga v Jirkově|jirkovská synagoga]], která pochází z let 1846 až 1847. [231] => * Památník obětem [[první světová válka|1. světové války]] – ve [[Antonín Benjamin Svojsík|Svojsíkových sadech]] před budovou Základní umělecké školy, postaven v roce 1928 na místě bývalého hřbitova sv. Anny. Uvedeno na něm bylo 141 jmen padlých občanů města (z nich 34 pohřešovaných). V roce 2018 proběhla jeho celková obnova.[http://www.e-chomutovsko.cz/zpravy/chomutov/28715-jirkov-opravi-pomnik-v-parku-ktery-chatra-uz-od-valky Jirkov opraví pomník v parku, který chátrá už od války], e-chomutovsko.cz[http://www.e-chomutovsko.cz/zpravy/chomutov/54738-obrazem-to-je-rozdil-pomnik-obetem-prvni-svetove-valky-uz-je-znovu-dustojnym-pietnim-mistem To je rozdíl! Pomník obětem první světové války už je znovu důstojným pietním místem], e-chomutovsko.cz [232] => [233] => === Zaniklé památky === [234] => V parku mezi Palackého a Zahradní ulicí stával hřbitovní barokní [[Kostel svaté Anny (Jirkov)|kostel svaté Anny]] zbořený v roce 1966 a ve výběžku Jezerské ulice býval [[Evangelický kostel (Jirkov)|evangelický kostel]] postavený v letech 1861–1868 a zbořený roku 1981. [235] => [236] => == Osobnosti == [237] => * [[Eduard Rieger]] (1865–1938), politik [238] => * [[Nivard František Krákora]] (1902–1975), duchovní [239] => * [[David Kämpf]] (* 1995), hokejista) [240] => [241] => == Partnerská města == [242] => *{{flagicon|HUN}} [[Bátonyterenye]], Maďarsko [243] => *{{flagicon|GER}} [[Brand-Erbisdorf]], Německo [244] => *{{flagicon|SVN}} [[Občina Šentjur|Šentjur]], Slovinsko [245] => [246] => == Reference == [247] => [248] => {{Citace monografie [249] => | příjmení = Binterová [250] => | jméno = Zdena [251] => | titul = Jirkov [252] => | vydavatel = Okresní muzeum Chomutov [253] => | místo = Chomutov [254] => | rok = 2000 [255] => | počet stran = 97 [256] => | isbn = 80-238-6865-9 [257] => | strany = [258] => | poznámka = Dále jen Binterová (2000) [259] => }} [260] => {{Citace sborníku [261] => | příjmení = Žemlička [262] => | jméno = Martin [263] => | titul = Nový Žeberk s důrazem na reflexi majetkové držby v písemných pramenech [264] => | jméno sestavitele = Jana [265] => | příjmení sestavitele = Kuljavceva Hlavová [266] => | příjmení sestavitele2 = Kotyza [267] => | jméno sestavitele2 = Oldřich [268] => | příjmení sestavitele3 = Sýkora [269] => | jméno sestavitele3 = Milan [270] => | sborník = Hrady českého severozápadu [271] => | vydavatel = Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech [272] => | místo = Most [273] => | rok vydání = 2012 [274] => | isbn = 978-80-86531-10-6 [275] => | strany = 305–313 [276] => }} [277] => {{Citace monografie [278] => | příjmení = Sedláček [279] => | jméno = August [280] => | odkaz na autora = August Sedláček [281] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého [282] => | url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-14-litomericko [283] => | vydavatel = Šolc a Šimáček [284] => | místo = Praha [285] => | rok = 1923 [286] => | počet stran = 502 [287] => | svazek = XIV. Litoměřicko a Žatecko [288] => | kapitola = Červený hrádek (Borek) [289] => | strany = 266 [290] => }} [291] => {{Citace monografie [292] => | příjmení = Bečvář [293] => | jméno = Vladimír [294] => | titul = Historická data Jirkova a jeho obcí [295] => | vydavatel = Městský úřad v Jirkově [296] => | místo = Jirkov [297] => | rok = 2000 [298] => | počet stran = 96 [299] => | strany = 14 [300] => | poznámka = Dále jen Bečvář (2000) [301] => }} [302] => {{Citace periodika [303] => | příjmení = Stübiger [304] => | jméno = Gerhard [305] => | titul = K dějinám papíren na Chomutovsku [306] => | periodikum = Památky, příroda, život [307] => | rok = 1989 [308] => | ročník = 21 [309] => | číslo = 3 [310] => | strany = 68–71 [311] => | issn = 0231-5076 [312] => }} [313] => {{Citace periodika [314] => | příjmení = Tříska [315] => | jméno = Pavel [316] => | titul = Znak města Jirkova [317] => | periodikum = Památky, příroda, život [318] => | rok = 2003 [319] => | ročník = 35 [320] => | číslo = 4 [321] => | strany = 25 [322] => | issn = 0231-5076 [323] => }} [324] => {{Citace periodika [325] => | příjmení = Tříska [326] => | jméno = Pavel [327] => | titul = Jsou to lekna nebo srdce? [328] => | periodikum = Památky, příroda, život [329] => | rok = 2004 [330] => | ročník = 36 [331] => | číslo = 3 [332] => | strany = 13–14 [333] => | issn = 0231-5076 [334] => }} [335] => {{Citace elektronické monografie [336] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [337] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf [338] => | datum vydání = 2015-12-21 [339] => | datum přístupu = 2019-07-13 [340] => | vydavatel = Český statistický úřad [341] => | strany = 43, 67, 213, 270, 551, 592, 622, 638, 656 [342] => | formát = PDF online [343] => }} [344] => {{Citace monografie [345] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 [346] => | svazek = 1 [347] => | typ svazku = díl [348] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [349] => | vydavatel = Český statistický úřad [350] => | místo = Praha [351] => | rok = 2006 [352] => | počet stran = 760 [353] => | strany = 376, 377 [354] => | isbn = 80-250-1310-3 [355] => }} [356] => {{Citace monografie [357] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [358] => | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf [359] => | vydavatel = Český statistický úřad [360] => | místo = Praha [361] => | rok = 2013 [362] => | počet stran = 900 [363] => | strany = 290 [364] => | isbn = 978-80-250-2394-5 [365] => }} [366] => {{Citace monografie [367] => | příjmení = Profous [368] => | jméno = Antonín [369] => | odkaz na autora = Antonín Profous [370] => | titul = Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam změny (CH–L) [371] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [372] => | místo = Praha [373] => | rok = 1949 [374] => | počet stran = 706 [375] => | svazek = II [376] => | strany = 7–8 [377] => }} [378] => {{Citace monografie [379] => | příjmení = Bílek [380] => | jméno = Jaroslav [381] => | příjmení2 = Jangl [382] => | jméno2 = Ladislav [383] => | odkaz na autora2 = Ladislav Jangl [384] => | příjmení3 = Urban [385] => | jméno3 = Jan [386] => | titul = Dějiny hornictví na Chomutovsku [387] => | vydavatel = Vlastivědné muzeum v Chomutově [388] => | místo = Chomutov [389] => | rok = 1976 [390] => | počet stran = 192 [391] => | strany = 76–81 [392] => | poznámka = Dále jen Dějiny hornictví [393] => }} [394] => {{Citace monografie [395] => | příjmení = Rozkošná [396] => | jméno = Blanka [397] => | příjmení2 = Jakubec [398] => | jméno2 = Pavel [399] => | titul = Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech [400] => | vydavatel = Era [401] => | místo = Brno [402] => | rok = 2004 [403] => | isbn = 80-86517-64-0 [404] => | strany = 179 [405] => | počet stran = 480 [406] => }} [407] => {{Citace monografie [408] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [409] => | svazek = I. Země Česká [410] => | typ svazku = díl [411] => | vydavatel = Orbis [412] => | místo = Praha [413] => | rok = 1924 [414] => | strany = 210 [415] => | počet stran = 598 [416] => }} [417] => {{Citace monografie [418] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [419] => | svazek = I. Země Česká [420] => | typ svazku = díl [421] => | vydavatel = Orbis [422] => | místo = Praha [423] => | rok = 1934 [424] => | strany = 101 [425] => | počet stran = 613 [426] => }} [427] => {{Citace elektronické monografie [428] => | titul = Jirkovský Crossmarathon [429] => | url = http://www.ivosh.net/jcm [430] => | datum přístupu = 2015-12-25 [431] => | vydavatel = Jirkovský Crossmarathon [432] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20151226192215/http://www.ivosh.net/jcm/ [433] => | datum archivace = 2015-12-26 [434] => | nedostupné = ano [435] => }} [436] => {{Citace monografie [437] => | editoři = [[Emanuel Poche]] [438] => | titul = Umělecké památky Čech [439] => | vydavatel = [[Academia]] [440] => | místo = Praha [441] => | rok = 1977 [442] => | svazek = I. A/J [443] => | počet stran = 644 [444] => | typ kapitoly = heslo [445] => | kapitola = Jirkov [446] => | strany = 622–624 [447] => }} [448] => {{Citace elektronické monografie [449] => | titul = Evangelický kostel [450] => | url = http://www.znicenekostely.cz/index.php?load=detail&id=13971 [451] => | datum přístupu = 2016-08-21 [452] => | vydavatel = Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [453] => }} [454] => {{Citace elektronické monografie [455] => | titul = Kostel sv. Anny [456] => | url = http://www.znicenekostely.cz/index.php?load=detail&id=13970 [457] => | datum přístupu = 2016-08-21 [458] => | vydavatel = Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [459] => }} [460] => {{Citace elektronické monografie [461] => | titul = Městské sklepy [462] => | url = http://www.jirkov.cz/volny-cas/pamatky/mestske-sklepy/ [463] => | datum přístupu = 2016-08-21 [464] => | vydavatel = Město Jirkov [465] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160825201545/http://www.jirkov.cz/volny-cas/pamatky/mestske-sklepy/ [466] => | datum archivace = 2016-08-25 [467] => | nedostupné = ano [468] => }} [469] => {{Citace periodika [470] => | příjmení = Růžek [471] => | jméno = Vlastislav [472] => | titul = „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…) [473] => | periodikum = Památky, příroda, život [474] => | rok = 1994 [475] => | ročník = 26 [476] => | číslo = 1 [477] => | strany = 10, 14 [478] => | issn = 0231-5076 [479] => }} [480] => {{Citace periodika [481] => | příjmení = Kutílek [482] => | jméno = Gustav [483] => | titul = Zánik dalšího pivovaru [484] => | periodikum = Památky, příroda, život [485] => | rok = 1977 [486] => | ročník = 9 [487] => | číslo = 1 [488] => | strany = 10 [489] => }} [490] => {{Citace elektronického periodika [491] => | titul = Preciosa propouští, lidí bez práce přibude v Turnově i Jirkově [492] => | periodikum = ČT24 [493] => | datum vydání = 2013-03-21 [494] => | datum přístupu = 2020-12-26 [495] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/1110016-preciosa-propousti-lidi-bez-prace-pribude-v-turnove-i-jirkove [496] => }} [497] => {{Citace elektronické monografie [498] => | titul = Školy [499] => | url = https://www.jirkov.cz/urady-a-instituce/urady-a-instituce-ve-meste/skoly/ [500] => | datum přístupu = 2020-12-26 [501] => | vydavatel = Město Jirkov [502] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201202054059/https://www.jirkov.cz/urady-a-instituce/urady-a-instituce-ve-meste/skoly/ [503] => | datum archivace = 2020-12-02 [504] => | nedostupné = ano [505] => }} [506] => {{Citace elektronické monografie [507] => | titul = Kronika města – uložení kronik a kronikárna [508] => | url = https://www.jirkov.cz/mesto/kronika-mesta-1/ [509] => | datum přístupu = 2020-12-26 [510] => | vydavatel = Město Jirkov [511] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210122192508/https://www.jirkov.cz/mesto/kronika-mesta-1/ [512] => | datum archivace = 2021-01-22 [513] => | nedostupné = ano [514] => }} [515] => {{Citace elektronického periodika [516] => | titul = Jirkovská kronikárna si bere krátkou letní dovolenou [517] => | periodikum = Chomutovský deník.cz [518] => | datum vydání = 2017-07-11 [519] => | datum přístupu = 2020-12-26 [520] => | url = https://chomutovsky.denik.cz/zpravy_region/jirkovska-kronikarna-si-bere-kratkou-letni-dovolenou-20170711.html [521] => }} [522] => {{Citace elektronické monografie [523] => | titul = Preciosa Jirkov [524] => | url = https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/3625-preciosa-jirkov [525] => | datum přístupu = 2020-12-28 [526] => | vydavatel = Prázdné domy [527] => }} [528] => {{Citace elektronické monografie [529] => | titul = Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Chomutov [530] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/pdfExport?typExp=pdf&page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&pvokc=65&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_U~301-501-401-202-411_null_&skupId=4690&katalog=33475&pvoch=4203&pvo=SLD21043-COD&&str=v13&kodjaz=203 [531] => | datum přístupu = 2023-08-25 [532] => | vydavatel = Český statistický úřad [533] => | formát = PDF online [534] => }} [535] => {{Citace elektronické monografie [536] => | titul = Udělené symboly – Jirkov [537] => | url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/683 [538] => | datum vydání = 2015-12-09 [539] => | datum přístupu = 2022-06-09 [540] => }} [541] => [542] => [543] => === Literatura === [544] => * {{Citace monografie [545] => | příjmení = Bečvář [546] => | jméno = Vladimír [547] => | titul = Historická data Jirkova a jeho obcí [548] => | vydavatel = Městský úřad v Jirkově [549] => | místo = Jirkov [550] => | rok = 2000 [551] => | počet stran = 96 [552] => }} [553] => * {{Citace monografie [554] => | příjmení = Binterová [555] => | jméno = Zdena [556] => | titul = Jirkov [557] => | vydavatel = Okresní muzeum Chomutov [558] => | místo = Chomutov [559] => | rok = 2000 [560] => | počet stran = 97 [561] => | isbn = 80-238-6865-9 [562] => }} [563] => [564] => === Související články === [565] => * [[Římskokatolická farnost – děkanství Jirkov]] [566] => [567] => === Externí odkazy === [568] => * {{Commonscat}} [569] => * {{NK ČR|ge129483|věc=ano}} [570] => * {{Oficiální stránky}} [571] => * {{RÚIAN}} [572] => * [http://www.goerkau.de/ Stránky původních německých obyvatel] [573] => [574] => {{Části české obce}} [575] => {{Okres Chomutov}} [576] => {{Autoritní data}} [577] => {{Portály|Česko|Geografie}} [578] => [579] => [[Kategorie:Jirkov| ]] [580] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [581] => [[Kategorie:Města v okrese Chomutov]] [582] => [[Kategorie:Sídla na řece Bílině]] [583] => [[Kategorie:Obce v okrese Chomutov]] [584] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [585] => [[Kategorie:Červenohrádecké panství]] [586] => [[Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi]] [587] => [[Kategorie:Sídla v Krušných horách]] [588] => [[Kategorie:Severočeské sdružení obcí]] [] => )
good wiki

Jirkov

Jirkov je město v Ústeckém kraji, v okrese Chomutov. Patří do chomutovské aglomerace a ve městě samotném žije obyvatel.

More about us

About

S bohatou historií sahající až do 14. století, Jirkov se pyšní nejen svou historickou architekturou, ale také krásným přírodním okolím, které láká k objevování. Město je známé svou přívětivou atmosférou a aktivním komunitním životem, což se odráží v četných kulturních a společenských akcích, které se zde konají během celého roku. Jirkov nabízí široké možnosti volnočasového vyžití, včetně sportovních aktivit, jako je fotbal, hokej a různé cyklistické trasy v malebné krajině. V posledních letech se Jirkov také zaměřuje na obnovu a rozvoj městské infrastruktury, čímž se stává atraktivním místem pro nové obyvatele i podnikatele. Skvělá dopravní dostupnost a rostoucí nabídka služeb a obchodů činí město ideální pro život i práci. Jirkov je tak místem, kde se propojuje historie s moderním životem, a s optimistickým pohledem do budoucnosti se tu neustále rozvíjejí nové příležitosti pro všechny jeho obyvatele.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Březenec','Červený Hrádek (Jirkov)','Jindřišská','Vinařice (Jirkov)','Městská hromadná doprava','Jan Brokoff','Kostel svatého Jiljí (Jirkov)','Ústecký kraj','první světová válka','Krušné hory','Mnichovská dohoda','Synagoga v Jirkově'

Březenec

Jindřišská