Array ( [0] => 15574605 [id] => 15574605 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Joannes [uri] => Joannes [3] => Solidus of Joannes.png [img] => Solidus of Joannes.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník [1] => | barva = #b80049 [2] => | barva textu = white [3] => | jméno = Joannes [4] => | titul = [[Římský císař|západořímský císař]] [5] => | obrázek = Solidus Johannes-s4283.jpg [6] => | popisek = [[Solidus]] zobrazující Joanna [7] => | vláda = 20. listopadu 423 – 425 [8] => | předchůdce = [[Honorius (císař)|Honorius]] [9] => | následník = [[Valentinianus III.]] [10] => | datum úmrtí = květen nebo červen 425 [11] => | místo úmrtí = [[Aquileia]] [12] => }} [13] => '''Joannes''' († květen nebo červen 425) byl [[uzurpátor]] vládnoucí jako [[Západořímská říše|západořímský]] [[Římský císař|císař]] v letech 423 až 425. [14] => [15] => Poté, co císař [[Honorius (císař)|Honorius]] 15. srpna 423 v [[Ravenna|Ravenně]] zemřel, nastalo v [[Itálie|Itálii]] politické vakuum. Vláda nad celou říší formálně přešla na Honoriova synovce, [[Byzantská říše|východního]] císaře [[Theodosius II.|Theodosia II.]], který však nebyl schopen prosadit na Západě svoji autoritu. Tři měsíce po Honoriově smrti se proto chopil moci představený konceptních úředníků (''primicerius notariorum'') Joannes, prohlášený 20. listopadu 423 v [[Řím]]ě za [[Augustus (titul)|augusta]]. [[Prokopios z Kaisareie]] ho popisuje jako člověka velmi jemné povahy, moudrého a neobyčejně ctnostného. Joannes na rozdíl od císařů [[Theodosiovská dynastie|theodosiovské dynastie]] toleroval všechny [[Křesťanství|křesťany]] bez rozdílu. Před nástupem na trůn si zajistil podporu vůdčích představitelů armády a císařské byrokracie. Mezi jeho významné zastánce náležel především velitel vojska (''[[magister militum]]'') [[Castinus]], jmenovaný Joannem za [[Římský konzul|konzula]] pro rok 424. Na jeho stranu se připojil rovněž [[Aetius]], ustavený do funkce správce císařského paláce (''[[Kuropalates|cura palatii]]''). Joannes si přesto nedokázal zajistit úplnou kontrolu nad západořímskou říší. Jeho [[Pretoriánský prefekt|pretoriánského prefekta]] v [[Galie|Galii]] zavraždili vzbouření vojáci v Arelate (dnešní [[Arles]]). Místodržitel v [[Severní Afrika|severní Africe]] a Castinův protivník, ''[[Comes|comes Africae]]'' [[Bonifatius]], se navíc zdráhal přiklonit k uzurpátorovi a zachovával loajalitu císařské dynastii. Vojenská expedice vypravená posléze do [[Afrika (provincie)|Afriky]] proti Bonifatiovi byla odražena. [16] => [17] => Joannes se diplomatickými prostředky snažil dosáhnout toho, aby Východ uznal jeho povýšení do císařské hodnosti. Ihned tedy poslal do [[Konstantinopol]]e svého emisara, jemuž se ale místo přijetí na Theodosiově dvoře dostalo vypovězení do vyhnanství. Theodosius dal roku 424 jmenovat [[caesar]]em svého pětiletého bratrance [[Valentinianus III.|Valentiniana]], pobývajícího se svou matkou [[Galla Placidia|Gallou Placidií]] v konstantinopolském exilu, kam se odebrali ještě za Honoriova života. Současně se začalo připravovat východní vojsko pod velením Ardabura, jeho syna [[Aspar]]a a Candidiana k invazi do Itálie. Jakmile se o tom dozvěděl Joannes, vyslal Aetia se žádostí o pomoc k [[Hunové|Hunům]], neboť Aetius mezi nimi strávil část mládí jako rukojmí. [18] => [19] => V roce 425 Ardabur vyplul s loďstvem shromážděným v [[Soluň|Soluni]] směrem na západ a Aspar vytáhl po souši. Vojsko postupovalo podél pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]] na sever a dobylo dvě důležitá města, Salonu ([[Solin]]) a [[Aquileia|Aquileiu]]. Bouře ale rozptýlila Ardaburovu flotilu a sám její velitel upadl do zajetí, načež ho uzurpátorovi vojáci odvedli do Ravenny. Joannes se vůči němu choval vstřícně, jelikož stále doufal v možnost vyjednávání s Theodosiem. Třebaže nepříznivý vývoj událostí znejistil Aspara a Placidii, uzurpátor se rozhodl vyčkat příchodu Aetiových posil, čímž promeškal vhodnou příležitost k protiútoku. Candidianus pak obsadil četná italská města, zatímco Ardabur nahlodal věrnost Joannových přívrženců. Aspar se přiblížil k Ravenně, kde prý jakýsi pastýř provedl jeho muže bažinami obklopujícími město, a po krátkém boji se zmocnil Joanna, jehož zradili vlastní lidé. Sesazeného uzurpátora nejprve potrestali useknutím pravého zápěstí, pak ho nechali jezdit na oslu v [[Cirkus|cirku]] v Aquileii a nakonec popravili. [20] => [21] => Tři dny po Joannově smrti dorazil Aetius v čele početného hunského vojska do Itálie a střetl se v krvavé a nerozhodné bitvě s Asparem. Aetius se následně dohodl s nepřáteli, štědrými dary přesvědčil většinu Hunů k návratu do svých domovů a vstoupil do služeb nové západořímské vlády. V říjnu 425 byl Placidiin syn Valentinianus III. korunován v Římě císařem Západu. [22] => [23] => == Literatura == [24] => * CAMERON, Averil; GARNSEY, Peter. ''The Cambridge Ancient History XIII: The Late Empire, A.D. 337-425''. Cambridge: Cambridge University Press, 1998. {{ISBN|978-0-521-30200-5}} [25] => * GRANT, Michael. ''Římští císařové''. Praha: BB art, 2002. {{ISBN|80-7257-731-X}} [26] => * HEATHER, Peter J. ''Der Untergang des Römischen Weltreichs''. Stuttgart: Klett-Cotta, 2007. {{ISBN|978-3-499-62665-4}} [27] => [28] => == Externí odkazy == [29] => * {{Commonscat|Ioannes}} [30] => * [http://www.tertullian.org/fathers/photius_03bibliotheca.htm#80 Olympiodoros. ''Dějiny''. fragmenty ve Fotiově díle Myriobiblon] {{en}} [31] => * [http://www.roman-emperors.org/westemp5.htm#Note%609 Elton, Hugh. ''Ioannes (423-425 A.D.)''. De Imperatoribus Romanis] {{en}} [32] => {{Římský císař| titul =Západořímský císař| předchůdce =[[Honorius (císař)|Honorius]]| nástupce =[[Valentinianus III.]]|kdy=[[423]]–[[425]]}} [33] => {{Autoritní data}} [34] => [35] => [[Kategorie:Římští císaři]] [36] => [[Kategorie:Popravení lidé]] [37] => [[Kategorie:Narození ve 4. století]] [38] => [[Kategorie:Úmrtí v 5. století]] [39] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Joannes

Joannes († květen nebo červen 425) byl uzurpátor vládnoucí jako západořímský císař v letech 423 až 425. Poté, co císař Honorius 15.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Honorius (císař)','Valentinianus III.','Aquileia','Římský císař','Ravenna','Itálie','Aetius','caesar','Afrika (provincie)','Comes','Pretoriánský prefekt','uzurpátor'

Aetius

Aetius byl významným římským vojevůdcem a politikem žijícím v 5.

Aquileia

CAESAR

Itálie

Ravenna

Uzurpátor

Uzurpátor je český historický termín, který označuje osobu, která neoprávněně či násilně přebírá moc, vládu nebo majetek.