Array ( [0] => 15481885 [id] => 15481885 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jod [uri] => Jod [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=chemickém prvku}} [1] => {{Infobox - chemický prvek [2] => | značka = I [3] => | protonové číslo = 53 [4] => | nukleonové číslo = 127 [5] => | název = Jód [6] => | latinsky = Iodum [7] => | nad = [[Brom|Br]] [8] => | pod = [[Astat|At]] [9] => | vlevo = [[Tellur]] [10] => | vpravo = [[Xenon]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => | chemická skupina = Halogeny [13] => | číslo CAS = 7553-56-2 [14] => | skupina = 17 [15] => | perioda = 5 [16] => | blok = p [17] => | koncentrace v zemské kůře = 0,001 - 0,01 ppm [18] => | koncentrace v mořské vodě = [19] => | obrázek = Sample_of_iodine.jpg [20] => | emisní spektrum = Iodine spectrum visible.png [21] => | vzhled = Šedá látka [22] => | relativní atomová hmotnost = 126,90447 [23] => | atomový poloměr = 140 pm [24] => | kovalentní poloměr = 139±3 pm [25] => | Van der Waalsův poloměr = 198 pm [26] => | elektronová konfigurace = [Kr] 4d10 5s2 5p5 [27] => | oxidační čísla = '''VII''', V, III, I, '''-I''' [28] => | skupenství = Pevné [29] => | krystalografická soustava = Kosočtverečná [30] => | hustota = 4933 kg/m3 [31] => | tvrdost = [32] => | magnetické chování = diamagnetické [33] => | teplota tání = 113,7 [34] => | teplota varu = 184,3 [35] => | molární objem = [36] => | skupenské teplo tání = 1,552 MJ/mol [37] => | skupenské teplo varu = 4,157 J/moMl [38] => | tlak syté páry = [39] => | rychlost zvuku = 1 270 m/s při 298,15 K m/s [40] => | měrná tepelná kapacita = 54.44 J/mol·K [41] => | elektrická vodivost = [42] => | měrný elektrický odpor = 1,3×107Ω·m (pro 0 °C) [43] => | tepelná vodivost = 0,181 5 W/(m · K) W⋅m−1⋅K−1 [44] => | standardní elektrodový potenciál = [45] => | elektronegativita = 2,66 [46] => | spalné teplo na m3 = [47] => | spalné teplo na kg = [48] => | ionizační energie = 10,084 MJ/mol [49] => | ionizační energie2 = 18,459 MJ/mol [50] => | ionizační energie3 = 3,18 MJ/mol [51] => | iontový poloměr = [52] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [53] => | nukleonové číslo = 127 [54] => | značka = I [55] => | výskyt = Téměř 100% [56] => | počet neutronů = 74 [57] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [58] => | nukleonové číslo = 129 [59] => | značka = I [60] => | výskyt = [[stopová množství|stopy]] [61] => | poločas = 1,57×107 [[rok|let]] [62] => | způsob = [[přeměna beta minus|β−]] [63] => | energie = 0,194 M[[elektronvolt|eV]] [64] => | nukleonové číslo produktu = 129 [65] => | značka produktu = [[Xenon|Xe]] [66] => }} [67] => | R-věty = [68] => | S-věty = [69] => | Bezpečnost = Nebezpečný pro životní prostředí (N) [70] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS07}}{{GHS09}}{{Citace elektronického periodika | titul = Iodine | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/807 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Varování}} [71] => }} [72] => '''Jod''' (též ''jód''; z [[řečtina|řeckého]] ιώδης, ''iódés'', „fialový“), chemická značka '''I''',{{Poznámka|Ve starší české literatuře se lze setkat též se značkou '''J'''.}} {{vjazyce|la}} ''Iodum'', je [[chemický prvek|prvek]] ze skupiny [[Halogeny|halogenů]], tvoří tmavě fialové destičkovité krystalky. Je to důležitý [[biogenní prvky|biogenní prvek]], jehož přítomnost v potravě je nezbytná pro správný vývoj organismu. [73] => [74] => == Vlastnosti == [75] => Jod je velmi vzácnýhttps://www.livescience.com/37441-iodine.html prvek, který se v přírodě vyskytuje pouze ve sloučeninách. Byl objeven roku [[1811]] francouzským chemikem [[Bernard Courtois|Bernardem Courtoisem]]. Pochybný je uváděný přírodní výskyt elementárního jodu z italských sopek jako [[minerál]]u.{{Fakt/dne|20101020160955}} [76] => [77] => Elementární jod je tmavě fialová až černá látka, která za atmosférického tlaku přechází přímo do plynné fáze, [[sublimace|sublimuje]]. Jeho páry mají fialovou barvu a charakteristický dráždivý zápach. Ve vodě se rozpouští velmi slabě, lépe je rozpustný v [[ethanol]]u nebo nepolárních rozpouštědlech jako [[sirouhlík]] (CS2), [[tetrachlormethan]] (CCl4) nebo [[benzen]] (C6H6). Je rozpustný ve vodném roztoku [[jodid draselný|jodidu draselného]], s kterým tvoří trijodidový anion, tohoto se využívá v jodometrických titracích. [78] => [79] => :KI + I2 → KI3 [80] => [81] => V literatuře bývá jod někdy označován jako příklad látky neschopné tát, ale pouze [[Sublimace|sublimovat]]. Jod se však může vyskytovat v kapalné fázi v rozmezí 113,7–184,3 °C, lze ji demonstrovat v uzavřené zkumavce s jodem ponořené do glycerolu a ohřevem na teplotu přibližně 140 °C.{{Citace elektronického periodika [82] => | titul = (PDF) The concept of sublimation – iodine as an example [83] => | periodikum = ResearchGate [84] => | url = https://www.researchgate.net/publication/233861039_The_concept_of_sublimation_-_iodine_as_an_example [85] => | poznámka = DOI: http://dx.doi.org/10.1016/S0187-893X(17)30149-0 [86] => | jazyk = en [87] => | datum přístupu = 2018-12-05 [88] => }} [89] => [90] => == Výskyt a výroba == [91] => [[Soubor:IodoAtomico.JPG|náhled|vlevo|150px|V plynném stavu je jod zbarven do fialova]] [92] => Na [[Země|Zemi]] je jód přítomen pouze ve formě sloučenin, většina z nich je rozpuštěna v mořské vodě. Je zde přítomen nejen jako jodid, ale také ve formě jodičnanu. Mineralogicky doprovázejí sloučeniny jodu analogické sloučeniny [[chlor]]u a [[brom]]u, ovšem pouze ve velmi nízkých koncentracích. [93] => [94] => Relativní zastoupení jodu v zemské kůře i ve vesmíru je velmi nízké. V [[Zemská kůra|zemské kůře]] je jod přítomen v koncentraci 0,1 až 0,5 [[Parts per million|ppm]] (mg/kg). V mořské vodě, kde se vyskytuje většina jodu přítomného na Zemi, dosahuje jeho koncentrace průměrné hodnoty 0,06 mg/l. Předpokládá se, že ve vesmíru na 1 [[atom]] jódu připadá 70 miliard atomů [[vodík]]u. [95] => [96] => Základní surovinou pro výrobu jodu jsou mořské řasy, v jejichž pletivech se jod koncentruje. Oxidací jodidů, obsažených v popelu ze spálených řas, se získá elementární jod, který se rafinuje [[sublimace|sublimací]], tedy přeměnou látky z pevného do plynného skupenství. V plynném skupenství tvoří molekuly I2 [97] => [98] => Přírodní výskyt jodu jako minerálu je pochybný. Je uváděn bez dalších podrobnějších informací z [[Vesuv]]u a [[ostrov]]a [[Vulcano]] ([[Liparské ostrovy]]) v Itálii. [99] => [100] => == Sloučeniny a využití == [101] => [[Soubor:Jodova_tinkturax.jpg|vlevo|náhled|Jódová tinktura – jód rozpuštěný v ethanolu]] [102] => Roztok jodu ve směsi alkohol-voda je nazýván [[jodová tinktura]] a slouží v medicíně jako dezinfekční činidlo. Jod a [[jodid draselný]] se užívá k přípravě podobně účinkujícího [[Lugolův roztok|Lugolova činidla]]. V poslední době se však jako [[antiseptikum]] obvykle používá šetrnější a stabilnější [[jodovaný povidon]], což je komplex jodu a [[polyvinylpyrrolidon]]u. [103] => [104] => Se škrobem stvoří intenzivně zbarvený modrý komplex, který v [[Analytická chemie|analytické chemii]] slouží jako důkaz jodu nebo polysacharidů. Tvorba zmíněného komplexu je využívána jako indikace bodu ekvivalence při jodometrických [[titrace|titracích]], při nichž je základní reakcí oxidace [[thiosíran sodný|thiosíranu sodného]] roztokem elementárního jódu. [105] => [106] => Ve sloučeninách se jod vyskytuje v mocenství I−, I+, I3+, I5+ a I7+. [107] => [108] => Praktický význam mají pouze některé jeho soli. Například nerozpustný [[jodid stříbrný]], AgI, nachází využití ve fotografickém průmyslu. [109] => [110] => S [[amoniak]]em tvoří jod velmi nestálou sloučeninu, [[trijodoamin|jododusík]], NI3, která se v suchém stavu explozivně rozkládá i při velmi slabém podnětu. Její praktické využití spadá spíše do oblasti chemických „žertů“.{{Citace monografie [111] => | příjmení1 = Kout [112] => | jméno1 = Rudolf [113] => | titul = Navedení k chemickým pokusům [114] => | vydavatel = Knihovna přírody a školy [115] => | místo = Ostrava [116] => | rok = 1906 [117] => | počet_stran = 176 [118] => | kapitola = 39 [119] => | strany = 156 [120] => }} [121] => == Zdravotní významnost == [122] => [[Soubor:Levothyroxine 200.svg|vlevo|náhled|Strukturní vzorec hormonu [[štítná žláza|štítné žlázy]] – L-[[thyroxin]]u]] [123] => [[Soubor:Kone med stor struma.jpg|vpravo|náhled|Žena se [[Struma (medicína)|strumou]]]] [124] => Jod patří mezi prvky nezbytné pro vývoj lidského organismu. Je součástí [[hormon]]ů vylučovaných [[Štítná žláza|štítnou žlázou]], z nichž nejdůležitější je [[thyroxin]] (viz strukturní vzorec). Skupina hormonů štítné žlázy ovlivňuje především vývoj pohybové soustavy a mozku v raných fázích vývoje, a proto může jejich nedostatek negativně ovlivnit inteligenci ([[endemický kretenismus|kretenismus]]). Navenek se nedostatek jodu projevuje jako [[Struma (medicína)|vole neboli struma]]. [125] => [126] => Jod se obtížně stanovuje v krevním oběhu, kde jeho koncentrace je velice nízká a navíc extrémně kolísá podle příjmu potravy. Základní metodou saturace jodem je koncentrace jodu v moči. Umožňuje to fakt, že asi 80 % přijatého jodu se z organizmu vylučuje močí (zbytek v potu, dechu, stolici). Stanovuje se koncentrace jodu v moči (jodurie) v prvním ranním vzorku moči (což je metoda doporučovaná pro epidemiologický průzkum). [127] => [128] => Protože jod je přítomen v mořské vodě, jsou mořské [[ryby]] a plody moře jeho dobrým zdrojem. Pro vegany jsou dobrými zdroji jodizovaná sůl (ačkoliv u té není snadné zjistit, na jaké úrovni je jodizovaná), mořské řasy a minerální doplňky. Jod je také ve zvýšené koncentraci přítomen v některých minerálních vodách. V současné době se uměle přidává do řady mléčných výrobků ([[jogurt]]y, mléčné nápoje, mléčné krémy), které jsou pravidelně konzumovány dětmi. Obvykle se jedná o miligramová množství [[jodistan sodný|jodistanu sodného]], která zajišťují pravidelný přísun potřebného množství jodu pro dospívající organizmus. Jodidové tablety dokáží v případě kritického stupně radiace zabránit poškození štítné žlázy, avšak mohou mít i vedlejší vážné zdravotní důsledky. [129] => [130] => Primárně se jod nachází v [[Mořské řasy|mořských řasách]], ale tam je jeho množství velice proměnlivé (Řasa [[nori]] 16 μg/g, [[wakame]] 42 μg/g, [[kombu]], nazývaná také [[kelp]], 2 353 μg/g). Více než 90 % jódu v mořských řasách je ve formě rozpustné ve vodě, tedy dobře využitelné lidským organismem. Doporučená denní dávka pro dospělé je 150 μg, pro těhotné ženy 220 μg a pro kojící ženy 290 μg. [131] => [132] => == Důkaz škrobu == [133] => Rozpuštěním jodu v [[ethanol]]u vznikne tmavěoranžová [[jodová tinktura]]. Po kápnutí tinktury na [[škrob]] (stačí rozemletá [[brambor]]a) by se měl škrob obarvit do modrofialových odstínů. [134] => [135] => == Zajímavosti == [136] => Dnem jodu je [[6. březen|6. březen]]. [137] => [138] => == Odkazy == [139] => === Poznámky === [140] => {{Poznámky}} [141] => [142] => === Reference === [143] => [144] => {{Citace elektronické monografie [145] => | příjmení1 = Canov [146] => | jméno1 = Michael [147] => | titul = Archaické názvosloví prvků Presla, Jungmanna a Amerlinga v době národního obrození [148] => | url = http://canov.jergym.cz/objevite/objevite/3tab.html [149] => | datum_vydání = 2016-04-09 [150] => | datum_přístupu = 2020-03-11 [151] => | poznámka = (viz roky 1860, 1861) [152] => }} [153] => [154] => [155] => === Literatura === [156] => * Cotton F. A., Wilkinson J.: Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [157] => * Holzbecher Z.: Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [158] => * Heinrich Remy: ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [159] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw: ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [160] => [161] => === Externí odkazy === [162] => * {{Commonscat}} [163] => * {{Wikislovník|heslo=jód}} [164] => [165] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [166] => {{Autoritní data}} [167] => {{Portály|Chemie}} [168] => [169] => [[Kategorie:Jod| ]] [170] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [171] => [[Kategorie:Halogeny]] [172] => [[Kategorie:Klinicky významné minerály]] [173] => [[Kategorie:Oxidační činidla]] [174] => [[Kategorie:Dezinfekční látky]] [175] => [[Kategorie:Antiseptika]] [176] => [[Kategorie:Solinářství]] [] => )
good wiki

Jod

Jod (též jód; z řeckého ιώδης, iódés, „fialový“), chemická značka I, Iodum, je prvek ze skupiny halogenů, tvoří tmavě fialové destičkovité krystalky. Je to důležitý biogenní prvek, jehož přítomnost v potravě je nezbytná pro správný vývoj organismu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'jodid draselný','jodová tinktura','ethanol','sublimace','Kategorie:Jod','Kategorie:Antiseptika','kelp','Kategorie:Halogeny','jogurt','brambor','Struma (medicína)','ostrov'

Ethanol

Jogurt

Jogurt je druh mléčného výrobku, který vzniká fermentací mléka pomocí speciálních bakterií - jogurtových kultur.

Kategorie:Antiseptika

Kategorie:Halogeny

Kategorie:Jod

Kelp

Ostrov

Sublimace

Sublimace je přechod látky z pevného skupenství přímo do plynného skupenství, přeskočením tekutého stavu.