Array ( [0] => 14681838 [id] => 14681838 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jugoslávci [uri] => Jugoslávci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Jugoslávci [2] => | vlajka = [3] => | popisek vlajky = [4] => | obrázek = [5] => | popisek = [6] => | populace = cca 305 000 [7] => | původ = [8] => | regiony = [9] => | region1 = {{vlajka a název|USA}} [10] => | pop1 = 210 395 (2021) [11] => | ref1 = {{cite web |url=https://data.census.gov/cedsci/table?q=people%20reporting%20ancestry&t=Ancestry&tid=ACSDT1Y2021.B04006 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220408113537/https://data.census.gov/cedsci/table?q=people%20reporting%20ancestry&t=Ancestry&tid=ACSDT1Y2021.B04006 |title=2021 American Community Survey 1-Year Estimates |work=[[American Community Survey]] 2021 |publisher=[[United States Census Bureau]] |archive-date=8 April 2022 |access-date=19 November 2022}} [12] => | region2 = {{vlajka a název|Kanada}} [13] => | pop2 = 38 480 (2016) [14] => | ref2 = {{cite web |url=http://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2016/dp-pd/hlt-fst/imm/Table.cfm?Lang=E&T=31&Geo=01&SO=4D|title=Immigration and Ethnocultural Diversity Highlight Tables|date=25 October 2017|publisher=statcan.gc.ca}} [15] => | region3 = {{vlajka a název|Austrálie}} [16] => | pop3 = 26 883 (2011) [17] => | ref3 = [http://www.abs.gov.au/websitedbs/censushome.nsf/home/factsheetsancserb?opendocument&navpos=450 Fact sheets : Ancestry – Serbian] (last updated 16 August 2012, retrieved 22 December 2012) [18] => | region4 = {{vlajka a název|Srbsko}} [19] => | pop4 = 23 303 (2011) [20] => | ref4 = [21] => | region5 = {{vlajka a název|Bosna a Hercegovina}} [22] => | pop5 = 2 507 (2013) [23] => | ref5 = [24] => | region6 = {{vlajka a název|Černá Hora}} [25] => | pop6 = 1 154 (2011) [26] => | ref6 = [27] => | region7 = {{vlajka a název|Chorvatsko}} [28] => | pop7 = 942 (2021) [29] => | ref7 = [30] => | region8 = {{vlajka a název|Slovinsko}} [31] => | pop8 = 527 (2002) [32] => | ref8 = [33] => | region9 = {{vlajka a název|Severní Makedonie}} [34] => | pop9 = 344 (2021) [35] => | ref9 = [36] => | region10 = [37] => | pop10 = [38] => | ref10 = [39] => | jazyky = [[srbochorvatština]], [[makedonština]], [[slovinština]] [40] => | náboženství = [[File:OrthodoxCrossblack.svg|15px]] [[Pravoslaví]]
[[File:Christian cross.svg|15px]] [[Římskokatolická církev|Katolictví]]
[[File:Star and Crescent.svg|15px]] [[Sunnitský islám]]
[[Ateismus]] [41] => | příbuzní = [[Jižní Slované]], ostatní [[Slované]] [42] => | poznámky = [43] => }} [44] => '''Jugoslávci''' je [[etnonymum]] pro ty obyvatele [[Jižní Slované|jihoslovanských]] zemí, kteří se hlásili/hlásí k jugoslávské [[národnost]]i. V dobách [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]] tvořili de facto sedmý národ federace. [45] => [46] => == Vznik a vývoj == [47] => [[Soubor:Kralj aleksandar1.jpg|náhled|upright|Král [[Alexandr I. Karađorđević|Alexandr I.]], který zavedl označení do politické praxe]] [48] => === Počátky jugoslávské myšlenky === [49] => Vytvoření této národnosti bylo úzce spjato se snahou po silnější [[národnostní integrace|integraci]] jihoslovanských [[národ]]ů. Myšlenky o společné identitě jižních Slovanů se objevovaly už v první třetině [[19. století]] ([[Ilyrismus|ilyrské hnutí]]); na jeho konci byl souhrnný termín „ilyrský“ nahrazen termínem „jugoslávský“ (''jugoslavenski''), k němuž se hlásilo stále více lidí, především z řad intelektuálů a národních aktivistů (mj. i [[Gavrilo Princip]]). [50] => [51] => === Království Jugoslávie === [52] => {{Podrobně|Království Jugoslávie}} [53] => Po první světové válce získaly jihoslovanské země samostatnost ([[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů]]) a myšlenka jugoslávství tak získala volné pole působnosti. Během 20. let se stalo běžným označovat v literatuře a veřejných projevech obyvatele SHS a jejich země jako jugoslávské. Do politické praxe toto označení nakonec zavedl král [[Alexandr I. Karađorđević]], když nedlouho po zisku absolutní moci během tzv. diktatury z 6. ledna [[1929]] změnil název státu z [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] na [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Jugoslávie]]. Snahou bylo, aby se jednotným označením – a tomu odpovídající výchovou – vytratily již doutnající národnostní rozpory mezi jednotlivými [[národ]]y a vytvořil se jeden velký státní národ, podobný např. [[Němci|německému]] (kde také dříve existovaly jednotlivé zemské národy: Bavoři, Sasové, Prusové…). Po králově zavraždění ([[1934]]) byla tato koncepce kvůli velké nepopularitě unifikační politiky opuštěna, přesto toto označení dále přežívalo. [54] => [55] => === Po druhé světové válce === [56] => Skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a vznik [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|lidově demokratického státu]] [[federace|federativního]] charakteru znamenal ústup od hrubého sjednocujícího nátlaku. Komunisté už během války vystoupili s programem uznání všech 6 hlavních etnik Jugoslávie (včetně nově uznaného: [[Bosenští muslimové|Muslimů)]] za svébytné národy, mající právo na samosprávu a autonomní kulturně-jazykový vývoj. To ovšem neznamená, že by se o zrušení těchto celků/republik a zavedení unifikovaného označení pro všechny obyvatele čas od času nehovořilo. Konzervativní křídlo [[Svaz komunistů Jugoslávie|Svazu komunistů Jugoslávie]] s takovými názory občas předstoupilo v souladu s názorem, že národ je „[[buržoazie|buržoazní]] přežitek“. [57] => [58] => Stoupající počet lidí se i nadále hlásil k jugoslávské [[národnost]]i. Podstatným důvodem byla např. [[Smíšené manželství|smíšená manželství]], vyjádření příslušnosti k celé zemi, či nedostatek silného lokálního národního uvědomění. Nakonec úřední orgány oficiálně zavedly tuto národnost (psána jako „Jugoslávci“, v uvozovkách – pro rozlišení od státní příslušnosti) do kolonek sčítacích archů (poprvé r. [[1971]]). Roku [[1981]] tvořili Jugoslávci již 5,4 % (1,2 milionu) obyvatel státu.{{Citace monografie [59] => | příjmení = Hayden [60] => | jméno = Robert M. [61] => | příjmení2 = [62] => | jméno2 = [63] => | odkaz na autora = [64] => | titul = From Yugoslavia to the Western Balkans [65] => | url = https://archive.org/details/fromyugoslaviato00hayd [66] => | vydavatel = Brill [67] => | místo = Boston [68] => | rok = 2013 [69] => | počet stran = [70] => | isbn = 978-90-04-24190-9 [71] => | kapitola = [72] => | strany = [https://archive.org/details/fromyugoslaviato00hayd/page/n28 10] [73] => | jazyk = angličtina [74] => }} [75] => [76] => === Současnost === [77] => Během [[válka v Jugoslávii|občanské války]] na poč. 90. let jejich počty silně poklesly. Po [[Rozpad Jugoslávie|rozpadu země]] jich nejvíce žije v [[Srbsko|Srbsku]], [[Bosna a Hercegovina|Bosně]], [[Spojené státy americké|USA]] a [[Kanada|Kanadě]] (emigranti); v nástupnických republikách se většinou přihlásili opět k majoritním [[národnost]]em. [78] => [79] => ==Odkazy== [80] => === Reference === [81] => [82] => [83] => === Externí odkazy === [84] => * {{Commonscat}} [85] => {{Autoritní data}} [86] => [87] => [[Kategorie:Jugoslávci| ]] [88] => [[Kategorie:Jugoslávie]] [89] => [[Kategorie:Jižní Slované]] [90] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Srbsku]] [91] => [[Kategorie:Etnické skupiny ve Slovinsku]] [] => )
good wiki

Jugoslávci

Jugoslávci je etnonymum pro ty obyvatele jihoslovanských zemí, kteří se hlásili/hlásí k jugoslávské národnosti. V dobách SFRJ tvořili de facto sedmý národ federace.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'národnost','Království Srbů, Chorvatů a Slovinců','národ','Socialistická federativní republika Jugoslávie','Jižní Slované','Němci','Kategorie:Etnické skupiny ve Slovinsku','Kategorie:Jižní Slované','Kategorie:Jugoslávci','Gavrilo Princip','1934','Bosna a Hercegovina'