Array ( [0] => 15645224 [id] => 15645224 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kóken [uri] => Kóken [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|tento=císařovně|jiné=[[Princ Šótoku]] – princ z [[období Asuka]]}} [1] => {{Infobox - panovník}} [2] => '''Kóken''' ({{Vjazyce2|ja|孝謙天皇|Kóken-tennó}} neboli císařovna Kóken, [[718]] – [[28. srpen]] [[770]]), v druhém období své vlády známá jako císařovna '''Šótoku''' ({{Cizojazyčně|ja|称徳天皇}}, ''Šótoku-tennó'') byla čtyřicátým šestým a čtyřicátým osmýmImperial Household Agency (''Kunaichō''): [http://www.kunaicho.go.jp/ryobo/guide/021/index.html 雄略天皇 (21)]; retrieved 2013-8-28. [[Japonský císař|císařem Japonska]] v souladu s [[Seznam japonských císařů|tradičním pořadím posloupnosti]].[[Isaac Titsingh|Titsingh, Isaac.]] (1834). ''Nihon Ōdai Ichiran''; ou, [https://books.google.com/books?id=18oNAAAAIAAJ&dq=nipon+o+dai+itsi+ran ''Annales des empereurs du Japon.''] Paris: Royal Asiatic Society, Oriental Translation Fund of Great Britain and Ireland. {{OCLC|5850691}} {{fr}}Ponsonby-Fane, Richard Arthur Brabazon. (1959). [https://books.google.com/books?id=SLAeAAAAMAAJ&q=The+Imperial+House+of+Japan&dq=The+Imperial+House+of+Japan&client=firefox-a&pgis=1 ''The Imperial House of Japan''.] Kyoto: Ponsonby Memorial Society. {{OCLC|194887}} [3] => [4] => Císařovna Kóken vládla v období od roku [[749]] do roku [[758]]. Po vzpouře Fudžiwary no Nakamora (14.–21. října [[764]]) opětovně usedla na trůn, tentokrát jako císařovna Šótoku, a vládla od roku [[765]] až do své smrti v roce [[770]]. Byla si velmi blízká s knězem Dókjóem, kterého roku 764 jmenovala nejvyšším ministrem. V roce [[766]] jej povýšila na ''hó-ó'', kněžského císaře. Roku 770 se Dókjó pokusil dokonce sám usednout na [[Chryzantémový trůn]]. Zabránila mu v tom císařovnina smrt a důrazný odpor šlechty. [5] => [6] => V [[Dějiny Japonska|japonských dějinách]] byla Kóken/Šótoku šestou z osmi žen, jež se staly [[Královna|vládnoucími císařovnami]]. Pět vládnoucích císařoven před Kóken/Šótoku byly [[Suiko]], [[Kógjoku|Kógjoku/Saimei]], [[Džitó]], [[Gemmei]] a [[Genšó]]. Dvě další samostatné vládkyně na Chryzantémovém trůně po Kóken/Šótoku byly [[Meišó]] a [[Go-Sakuramači]]. [7] => [8] => [9] => == Legenda == [10] => Osobní jméno (''[[imina]]''), které dostala při narození a používala před nástupem na trůn, bylo Abe ({{Cizojazyčně|ja|阿倍}}).Brown, Delmer M. and Ichirō Ishida, eds. (1979). [https://books.google.com/books?id=w4f5FrmIJKIC&dq=Gukansho&source=gbs_navlinks_s ''Gukanshō: The Future and the Past''.] Berkeley: University of California Press. {{ISBN|978-0-520-03460-0}}; {{OCLC|251325323}}Varley, H. Paul. (1980). [https://books.google.com/books?id=tVv6OAAACAAJ&dq= ''Jinnō Shōtōki: A Chronicle of Gods and Sovereigns''.] New York: Columbia University Press. {{ISBN|978-0-231-04940-5}}; {{OCLC|59145842}} Jejím otcem byl císař [[Šómu]], matkou císařovna-manželka Kómjó. [11] => [12] => [13] => === Události za vlády Kóken === [14] => Poté co se císař Šómu vzdal v 25. roce své vlády 19. srpna 749 trůnu, stala se [[Linie následnictví japonského trůnu|následnicí]] jeho dcera. Krátce nato nastoupila na Chryzantémový trůn. [15] => [16] => Spiknutí v roce [[757]], jehož cílem bylo svržení císařovny Kóken, se nevydařilo.Bender, Ross. (2009). [https://www.jstor.org/discover/10.2307/41038700?uid=3739256&uid=2129&uid=2&uid=70&uid=4&sid=21101187570013 "The Suppression of the Tachibana Naramaro Conspiracy,"] ''Japanese Journal of Religious Studies'' 37/2:223–245; compare [http://nirc.nanzan-u.ac.jp/publications/jjrs/pdf/846.pdf mirrored full-text] {{Wayback|url=http://nirc.nanzan-u.ac.jp/publications/jjrs/pdf/846.pdf |date=20120212223250 }}; retrieved 2012-10-23. V tomtéž roce jmenovala svým korunním princem svého bratrance prince Óiho a následujícího roku se Kóken po devíti letech vlády vzdala trůnu v jeho prospěch. Princ Ói pak vešel ve známost jako císař [[Džunnin]]. [17] => [18] => V říjnu roku 764, v šestém roce vlády císaře Džunnina, vyvolal jeho kancléř Fudžiwara no Nakamaro, který za císaře prakticky vládl, vzpouru proti bývalé císařovně Kóken, která od roku [[760]] začala opět hrát aktivnější politickou roli,{{cite book|last1=Brown|first1=Delmer M.|last2=Hall|first2=John Whitney|title=The Cambridge History of Japan: Ancient Japan|url=https://books.google.com/books?id=nCJwEDzyxNgC|access-date=2011-03-24|year=1993|publisher=Cambridge University Press|isbn=9780521223522}} neboť jí nebylo po chuti, že Fudžiwara na sebe strhl prakticky veškerou moc, a jejímu oblíbenci Dókjóovi. Po potlačení tohoto povstání, takzvané Fudžiwarovy rebelie, Kóken svého adoptivního syna sesadila a opětovně se ujala vlády v zemi. Hned 26. ledna následujícího roku formálně znovu usedla na Chryzantémový trůn jako císařovna Šótoku. [19] => [20] => Císařovna Šótoku zemřela v 57 letech 28. srpna 770 po pěti letech vlády. Jelikož nezanechala žádného dědice,Bender, Ross. "The Hachiman Cult and the Dōkyō Incident," ''Monumenta Nipponica,'' Vol. 34, No. 2 (1979). pp. 125–153. usedl na uprázdněný trůn její bratranec z třetího kolena princ Širakabe, později císař [[Kónin]]. [21] => [22] => [23] => == Odkaz == [24] => Období, v němž vládla Kóken, bylo neklidné. Přestála dva pokusy o převrat vedené Tačibanou no Naramarem a Fudžiwarou no Nakamarem.Bender, Ross. (2009). [https://www.jstor.org/discover/10.2307/41038700?uid=3739256&uid=2129&uid=2&uid=70&uid=4&sid=21101187570013 "The Suppression of the Tachibana Naramaro Conspiracy"], ''Japanese Journal of Religious Studies'' 37/2:223–245; compare [http://nirc.nanzan-u.ac.jp/publications/jjrs/pdf/846.pdf mirrored full-text] {{Wayback|url=http://nirc.nanzan-u.ac.jp/publications/jjrs/pdf/846.pdf |date=20120212223250 }}; retrieved 2012-10-22. V dnešní době je připomínána zejména díky svému údajnému vztahu s buddhistickým mnichem Dókjóem, jehož poctila mocí a tituly. [25] => [26] => Císařovna Šótoku je pak známa svojí podporou tisku buddhistických [[Modlitba|modliteb]] ''Hjakumantó darani'' tištěných na [[Svitek|svitky]] papíru a vkládaných do miniaturních dřevěných [[Pagoda|pagodek]], jež byly přidělovány do chrámů po celé zemi. Jednalo se o nejrozsáhlejší tiskovou produkci v dávném Japonsku a dnes nejstarší doklad japonského tisku.{{cite journal |last1=Kornicki |first1=Peter |title=The ''Hyakumantō Darani'' and the Origins of Printing in Eighth-Century Japan|journal=International Journal of Asian Studies |date=11 January 2012 |volume=9 |issue=1 |pages= |doi=10.1017/S1479591411000180 |url=https://www.cambridge.org/core/journals/international-journal-of-asian-studies/article/hyakumanto-darani-and-the-origins-of-printing-in-eighthcentury-japan/CFF689ABB89B176CC9355D2FE7E8DAA6|accessdate=6 March 2020}} Založila rovněž buddhistický chrám Otagi Nenbucudži v historické oblasti Arašijama u [[Kjóto|Kjóta]]. [27] => [28] => Stejně jako tomu bylo u dalších šesti vládnoucích císařoven, jejichž následníci byli obvykle vybíráni z mužů otcovské císařské rodové linie, nastoupil i po císařovně Kóken/Šótoku na Chryzantémový trůn muž. Proto někteří konzervativní vzdělanci zastávají názor, že ženy-panovnice vládly vždy pouze dočasně, a že proto musí být v 21. století zachována tradice pouze mužského nástupnictví.Yoshida, Reiji. [http://www.japantimes.co.jp/news/2007/03/27/reference/life-in-the-cloudy-imperial-fishbowl/#.UhYzedK-2uI "Life in the Cloudy Imperial Fishbowl,"] ''Japan Times.'' March 27, 2007; retrieved 2013-8-22. Jedinou výjimkou stojící proti této konvenční argumentaci tak zůstává císařovna Gemmei, po níž nastoupila na trůn její dcera, císařovna Genšó. [29] => [30] => Císařovna Kóken/Šótoku je tradičně uctívána ve své hrobce. Úřad pro záležitosti japonského císařského dvora stanovil Císařské mauzoleum Takano ({{Cizojazyčně|ja|高野陵}}, ''Takano no Misasagi'') v [[Nara|Naře]] jako její [[mauzoleum]]. Areál je veřejně přístupný.{{Cite web |url=http://narashikanko.jp/english/kan_spot_data/e_si64.html |title=Shōtoku's ''misasagi'' – image |access-date=January 7, 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20071226045141/http://narashikanko.jp/english/kan_spot_data/e_si64.html |archive-date=December 26, 2007 |url-status=dead |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2021-06-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071226045141/http://narashikanko.jp/english/kan_spot_data/e_si64.html |datum archivace=2007-12-26 |nedostupné=ano }} [31] => [32] => == Reference == [33] => {{Překlad|en|Empress Kōken|1014695436}} [34] => [35] => [36] => == Související články == [37] => * [[Období Nara]] [38] => [39] => == Externí odkazy == [40] => * {{commonscat}} [41] => [42] => {{posloupnost|co=[[Seznam japonských císařů|Japonští císaři]]|kdy=[[749]]–[[758]]|předchůdce=[[Šómu]]|nástupce=[[Džunnin]]}} [43] => {{posloupnost|co=[[Seznam japonských císařů|Japonští císaři]]|kdy=[[764]]–[[770]]|předchůdce=[[Džunnin]]|nástupce=[[Kónin]]}} [44] => {{Japonští císařové}} [45] => {{Autoritní data}} [46] => {{Portály|Historie|Japonsko|Lidé}} [47] => [48] => {{DEFAULTSORT:Kóken}} [49] => [[Kategorie:Japonské císařovny]] [50] => [[Kategorie:Narození v roce 718]] [51] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 770]] [52] => [[Kategorie:Úmrtí 28. srpna]] [53] => [[Kategorie:Zemřelí na neštovice]] [54] => [[Kategorie:Ženy]] [] => )
good wiki

Kóken

Kóken ( neboli císařovna Kóken, 718 - 28. srpen 770), v druhém období své vlády známá jako císařovna Šótoku ( Šótoku-tennó) byla čtyřicátým šestým a čtyřicátým osmým císařem Japonska v souladu s tradičním pořadím posloupnosti.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Seznam japonských císařů','770','Džunnin','764','Šómu','749','758','Kónin','Nara','Gemmei','Linie následnictví japonského trůnu','Meišó'

749

758

764

770

Džunnin

Gemmei

Konin

Meišó

Nara

Šómu