Array ( [0] => 15492734 [id] => 15492734 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => KV-1 [uri] => KV-1 [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => {{Různé významy|tento=tanku|druhý=egyptské hrobce|stránka=KV1}} [2] => {{Infobox - bojové vozidlo [3] => | jméno = KV-1 [4] => | obrázek = КВ-1_у_диорамы_«Прорыв_блокады_Ленинграда»._Вид_спереди-справа.JPG [5] => | popisek = [6] => | typ vozidla = Těžký tank [7] => | země = [[Sovětský svaz|SSSR]] [8] => | výrobce = Továrna Kirov, [[Čeljabinský traktorový závod|ČTZ]] [9] => | rok návrhu = 1938–1940 [10] => | roky výroby = 1941-44 [11] => | počet kusů = 5 219Zaloga; včetně variant a prototypů [12] => | služba = spojenci (Sovětský svaz) [13] => | posádka = 5 [14] => | délka = 6,75 m (korba), 6,9 m (s kanonem) [15] => | výška = 2,71 m [16] => | šířka = 3,32-3,35 m [17] => | hmotnost = 47,5 t [18] => | pancíř = 75-100 mm [19] => | hlavní zbraň = 1x 76,2mm kanon L-11, F-32, [[76mm tankový kanón M1940 F-34|F-34]] nebo ZiS-5 [20] => | sekundární zbraně = 3x 7,62 mm [[kulomet DT]] [21] => | motor = [[vznětový motor|dieselový]] dvanáctiválcový V-2K [22] => | síla motoru = 600 hp (450 kW) [23] => | suspension = torzní tyče [24] => | max. rychlost = 35 km/h [25] => | pw ratio = 12,6hp/tunu [26] => | dojezd = 150 km (terén) nebo 225-250 km (kvalitní silnice) [27] => }} [28] => '''KV-1''' byla první a klasická varianta sovětského těžkého [[tank]]u [[KV (tank)|KV]] (KV jako [[Kliment Jefremovič Vorošilov|Kliment Vorošilov]]). Byla vyvinuta v roce [[1939]] jakožto jednověžová varianta (alternativa) dvouvěžových těžkých tanků [[SMK (tank)|SMK]] a [[T-100]], které byly vyvíjeny jako náhrada za nepovedené těžké tanky [[T-35]]. Duchovním otcem tanku byl [[Josef Kotin]]. [29] => [30] => == Vývoj == [31] => [[Soubor:Soviet tank KV-1 model 1939.jpg|náhled|vlevo|KV-1 vzor 1939]] [32] => Původní [[prototyp]] byl vyzbrojen dvěma [[dělo|děly]] (76,2mm a 45mm, obojí v jedné věži), 45mm [[kanon]] však byl později odmontován, aby posádka získala prostor k práci. Tank byl vyzkoušen pod dohledem zvláštní komise za [[zimní válka|zimní války]] v bojích na [[Karelská šíje|Karelské šíji]]. Zde se osvědčil zejména svojí odolností (klasické [[protitankové zbraně]] [[Finové|Finů]] si s ním nedokázaly poradit). V souvislosti s neúspěchem jeho vícevěžových konkurentů bylo rozhodnuto okamžitě zahájit [[sériová výroba|sériovou výrobu]], bez provedení obvykle požadovaných zkoušek. Do výzbroje [[Rudá armáda|Rudé armády]] byl přijat [[19. prosinec|19. prosince]] [[1939]]. Zároveň byl vydán pokyn vypracovat projekt speciálního lépe vyzbrojeného typu tanku, který by dokázal ničit dobře opevněná postavení nepřítele (viz [[KV-2]]). [33] => [34] => Výroba, zahájená v prosinci [[1939]], stihla ještě dodat několik strojů na bojiště zimní války, ovšem bylo jich jen málo a přišly po ukončení klíčových bitev. První stroje měly svařovanou věž, posléze se vyráběly i věže odlévané. Prvním velkým bojovým nasazením stroje se tedy stala až [[Východní fronta (druhá světová válka)|velká vlastenecká válka]]. V čase jejího zahájení disponovala Rudá armáda několika sty tanky typu KV-1 (udává se 639 strojů KV-1 a KV-2 k okamžiku jejího zahájení), celkem bylo vyrobeno asi 4775 strojů typu KV, kolik jich bylo konkrétně typu KV-1 se neví. [35] => [36] => Z dvoukanonové výzbroje prototypu tanku byl pro sériovou výrobu lehčí 45mm kanon odmontován. Stroje KV-1 tak již dostávaly jen těžší z obou zbraní. Nejprve kanon L-11, posléze F-32 a [[76mm tankový kanón M1940 F-34|F-34]], stroje typu '''KV-1S''' dostaly většinou moderní ZIS-5 (je možné že během oprav byl dáván i do starších typů). [37] => [38] => == Technické údaje a parametry == [39] => [40] => === Překonávání terénu === [41] => * Svislá překážka: 1,2 m [42] => * Stoupání: 36° [43] => * Příkop: 2,59 m [44] => [45] => == Nasazení == [46] => [[Soubor:Kowno Panzerschlacht 1941 03 (RaBoe).jpg|vpravo|náhled|KV-1, který přišel o věž]] [47] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-216-0412-07, Russland, brennender russischer Panzer KW 1.jpg|vpravo|náhled|Zničený KV-1 poblíž [[Voroněž]]e, 1942]] [48] => Z hlediska hlavních takticko-technických parametrů teoreticky neměl těžký tank KV-1 během prvních měsíců války konkurenta. V rukou zkušených tankistů měl představovat opravdu hrozivou zbraň. Byly opravdu dokumentovány případy, kdy jediný tank KV-1 zničil několik nepřátelských tanků a přes řadu zásahů zůstal díky silnému pancéřování bojeschopný, na dlouhé hodiny zcela dominoval celému prostoru bojiště a měl výrazný vliv na akce velkých formací nepřítele (jedním z nejlépe dokumentovaných případů je tzv. Bitva o Raseiniai). Mimořádnou úlohu pak sehrály tanky KV-1 během [[bitva před Moskvou|bitvy o Moskvu]], a to zejména během protiútoku [[Rudá armáda|Rudé armády]]. [49] => [50] => V průběhu roku [[1942]] ale začalo být stále zřetelnější, že tank KV-1 ztratil svou dosavadní nezranitelnost - se zaváděním nových zbraní do výzbroje jeho pancéřování přestávalo být spolehlivou ochranou před protipancéřovými střelami protivníka. [51] => [52] => V bojích se prokázaly jak kvality, tak nedostatky stroje. Hlavní výhodou byla obrovská odolnost: [[protitankové dělo|protitanková děla]] zhruba do ráže 75mm proti němu měla jen velmi omezenou účinnost, pokud nebyla použita na krátkou vzdálenost, proti zranitelným částem pancíře a se speciální podkaliberní municí s tvrdým jádrem, která byla k dispozici jen v omezeném množství. K ničení tanků bylo často nutné povolat letectvo; nebo použít těžká děla jiného určení jako například dvouúčelový 88mm protiletadlový kanon, nebo 105mm houfnice s protibetonovými granáty, které však měly omezenou pohyblivost a velmi těžko se na bojišti maskovaly. Vzhledem k letecké převaze Luftwaffe a celkové operační převaze německé armády v prvním období války si nicméně i tyto omezené prostředky zprvu dokázaly s omezenými počty sovětských těžkých tanků poradit. [53] => [54] => V řadách německé obrněné techniky až do příchodu strojů [[Stug III|Stug III F]] a [[Pz IV|Pz IV F2]] neexistoval stroj, který by ho dokázal vážněji ohrozit v přímém souboji, především pak pokud šlo o nejsilněji pancéřované stroje KV-1c s ještě dodatečně zesíleným pancířem. [55] => [56] => Nedostatky stroje naopak spočívaly v nízké rychlosti a pohyblivosti, velké hmotnosti a dále pak špatných pozorovacích prostředcích osádky, v pracovním přetížení velitele tanku (který byl zároveň i nabíječem kanónu), a také vysoké poruchovosti podvozku a pohonné soustavy. Velkým problémem v počátečním období války byly rovněž i nedokonale vycvičené osádky a nedostatečné zásoby střeliva, paliva i náhradních dílů přímo u frontových jednotek (oba problémy velmi úzce souvisely - bez dostatku paliva, střeliva a náhradních dílů nebylo možné ani v mírovém období osádky dostatečně cvičit). Přesto to byl KV-1 v počátečním období nejúspěšnějším těžkým tankem a to až do příchodu strojů [[Tiger I]]. [57] => [58] => Do příchodu nových výkonných německých kanónů byly tanky KV-1 opravdovými vládci bojiště... pokud se na něj ovšem dokázaly dostat bojeschopné. Silné [[pancéřování]], účinná [[výzbroj]], vynikající [[vznětový motor]] – to vše byly vlastnosti znatelně zvyšující schopnost přežití tanků KV v boji. Velkou nevýhodou byly tradičně nespolehlivé převodovky, často znamenaly ztrátu stroje spíše, než boj. Po zahájení útoku měla [[Rudá armáda]] 639 tanků KV-1. Tanky znamenaly pro útočící Němce velký problém, ale naštěstí se na bojišti objevovaly ojediněle a do kontaktu s protivníkem téměř vždy zasáhly jen jednotlivé stroje. Jsou nicméně známé a dobře zdokumentované případy, kdy i samotný KV-1 zastavil útok na daném úseku fronty na dlouhé hodiny nebo i celé dny, a blokoval pohyb celých velkých formací. Řešením pro [[wehrmacht]] pak bylo povolat [[bitevní letoun|bitevní letectvo]], přitáhnout těžké dělostřelecké zbraně, popřípadě se pokusit tank izolovat od podpory a zničit jen zblízka "diverzním" útokem ženistů plamenomety nebo výbušnými náložemi. Prvotním velkým štěstím a výhodou pro Němce byla velká mechanická nespolehlivost těchto tanků, která měla na svědomí nejvyšší procento jejich ztrát. Znehybnělý tank KV bylo velice obtížné odtáhnout, což se v podmínkách rychlé mobilní války stávalo nemožné. [59] => [60] => Navzdory tomu, že za hlavní přednost tanku KV-1 byl považován silný pancíř, ostrá kritika ze strany bojových jednotek a velitelů směřující na vysokou hmotnost a z ní vyplývající nízkou spolehlivost a pohyblivost vedla k tomu, že pozdější varianta tanku KV-1S byla odlehčena i za cenu významného snížení pancéřové ochrany. Tato varianta byla nakonec sovětskými veliteli považována za daleko úspěšnější a byla nasazována do všech větších operací druhé poloviny války; určité množství bylo použito ještě při [[bitva o Berlín|bitvě o Berlín]]. V roce [[1943]] z tohoto typu vznikl tank [[KV-85]], na nějž posléze navázala řada tanků [[IS (tank)|IS]]. Prvotní tvrdé zkušenosti se ztrátami svým způsobem přímo způsobenými příliš vysokou hmotností tanků KV-1 měly nakonec výrazný vliv na celou sovětskou konstrukční tankovou školu daleko do budoucnosti: sovětské těžké tanky tak nikdy nenarostly do hmotností a velikostí jako těžké tanky německé a například hmotnost sovětského těžkého tanku IS-2 odpovídala německému "střednímu" tanku Panther. I následné poválečné tanky sovětské armády byly zpravidla výrazně lehčí a menší než západní stroje. [61] => [62] => == Pancéřování == [63] => Pancéřování se může podle jednotlivých zdrojů lišit. [64] => {| class="wikitable" [65] => ! colspan="12" |Pancéřování [66] => |- [67] => ! rowspan="3" |verze [68] => ! colspan="5" |trup [69] => ! colspan="3" |věž [70] => ! rowspan="3" |strop [71] => věže [72] => ! colspan="2" |strop a podlaha [73] => |- [74] => ! colspan="3" |přední [75] => ! rowspan="2" |boční [76] => ! rowspan="2" |zadní [77] => ! rowspan="2" |štít kanonu [78] => ! rowspan="2" |přední a boční [79] => ! rowspan="2" |zadní [80] => ! rowspan="2" |boj. prostor [81] => ! rowspan="2" |motor [82] => |- [83] => !horní [84] => !střední [85] => !dolní [86] => |- [87] => !KV-1, 1A, KV-2 [88] => |75 mm [89] => | rowspan="4" |70 mm [90] => | colspan="2" |75 mm [91] => | rowspan="4" |70 mm [92] => | rowspan="2" |90 mm [93] => | colspan="2" |75 mm [94] => | rowspan="4" |40 mm [95] => | rowspan="5" |40 mm [96] => | rowspan="5" |30 mm [97] => |- [98] => !KV-1E [99] => | rowspan="3" |100 mm (75+25) [100] => | colspan="2" |100 mm (75+25) [101] => |105 mm (75+30) [102] => |75 mm [103] => |- [104] => !KV-1B [105] => | rowspan="2" |100 mm (75+25) [106] => | rowspan="2" |75 mm [107] => | colspan="3" |90 mm [108] => |- [109] => !KV-1C [110] => | colspan="3" |105 mm [111] => |- [112] => !KV-1S, KV-85 [113] => |75 mm [114] => |50 mm [115] => | colspan="3" |60 mm [116] => |55–90 mm [117] => | colspan="2" |82 mm [118] => |30 mm [119] => |} [120] => [121] => == Varianty == [122] => [[Soubor:Kv1 m1942 parola 1.jpg|náhled|KV-1C z roku 1942 ve finských barvách.]] [123] => [[Soubor:Kv1e m1941 parola 2.jpg|náhled|vpravo|KV-1E]] [124] => * '''KV-1''' – vzor 1939, první verze s krátkým 76,2mm kanonem [[L-11]], brzy nahrazen KV-1A [125] => * '''KV-1A''' – vzor 1940, standardní sériová verze s dlouhým 76,2mm kanonem F-32 [126] => * '''KV-1E''' – (''ekanirovki'' – štíty) stroj KV-1A s přidaným pancéřováním [127] => * '''KV-1B''' – vzor 1941, provedení se zdokonaleným pancéřováním, zesíleným o 25–35 mm a použití nového 76,2mm kanonu [[76mm tankový kanón M1940 F-34|F-34]] [128] => * '''KV-1C''' – vzor 1942, stroj KV-1B, jehož věž, vyrobenou z ocelových desek, nahradil jediný odlitek, výkon motoru byl zvýšen o 100 k (75 kW) a použití nového kanonu [[76mm tankový kanón M1940 F-34|ZiS-5]] [129] => * '''KV-1S''' – (''skorostnyj'' – rychlý) varianta s odlehčeným a optimalizovaným pancířem, která se vyznačovala vyšší rychlostí. Do výzbroje [[Rudá armáda|Rudé armády]] přijatý dne 20. srpna [[1942]]. Zájem o něj projevili i západní spojenci. Nejprve britská a americká delegace navštívily [[Čeljabinsk]] a poté bylo rozhodnuto poslat dva KV-1S do [[Spojené státy americké|USA]] ke zkouškám, které se uskutečnily na polygonu americké armády v [[Aberdeen (Maryland)|Aberdeenu]]. Američtí odborníci vysoce hodnotili výzbroj, pancéřování a torzní pérování podvozku. Slabými místy tanku byly naopak zastaralá převodovka, špatné vzduchové filtry a nízká kvalita výroby strojně obráběných součástí, která znehodnocovala jinak velmi dobré konstrukční řešení. [130] => [131] => === Jiné stroje === [132] => * '''[[KV-2]]''' – těžký tank a útočné dělo, vyzbrojené 152 mm houfnicí [[152mm houfnice M1938 (M-10)|M-10T]] [133] => * '''[[KV-85]]''' – KV-1S s věží z tanku [[IS-1]] a s kanonem [[85mm protiletadlový kanón M1939 (52-K)|D-5T]] [134] => * '''[[SU-152]]''' – [[samohybné dělo]] postavené na podvozku verze KV-1S, vyzbrojené 152mm houfnicí [[152 mm houfnice vzor 1937 (ML-20)|ML-20S]] [135] => [136] => == Odkazy == [137] => [138] => === Literatura === [139] => * [[Ivo Pejčoch]], [[Svatopluk Spurný]] – Obrněná technika 4, SSSR 1919–1945 (II. část), Ares, Vašut [[2002]], {{ISBN|80-86158-18-7}} [140] => [141] => === Reference === [142] => [143] => [144] => === Externí odkazy === [145] => * {{Commonscat|KV-1}} [146] => * informace, fotografie a videa na [http://www.panzernet.net/tankist/stranky/tanky/kv1.php Panzernetu] {{Wayback|url=http://www.panzernet.net/tankist/stranky/tanky/kv1.php |date=20071210082415 }} [147] => * [http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1274 Těžké tanky řady KV – KV-1] na Palba.cz [148] => * {{YouTube|Jrz-nVPgdSU|Military History not Visualized: KV-1: What was its Weakness? @TankArchives}} {{en}} [149] => * {{YouTube|sWdptT8bGlE|VálCast: KV-1: RUDÉ KLADIVO 🚩🔨...jenže poruchové a pomalé}} [150] => [151] => {{Sovětská bojová vozidla za druhé světové války}} [152] => {{Autoritní data}} [153] => [154] => [[Kategorie:Sovětské tanky]] [155] => [[Kategorie:Tanky druhé světové války]] [156] => [[Kategorie:Těžké tanky]] [157] => [[Kategorie:Objekty nazvané po osobách za jejich života]] [] => )
good wiki

KV-1

KV-1 byla první a klasická varianta sovětského těžkého tanku KV (KV jako Kliment Vorošilov). Byla vyvinuta v roce 1939 jakožto jednověžová varianta (alternativa) dvouvěžových těžkých tanků SMK a T-100, které byly vyvíjeny jako náhrada za nepovedené těžké tanky T-35.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'76mm tankový kanón M1940 F-34','Rudá armáda','1939','KV-85','vznětový motor','1942','KV-2','Kategorie:Sovětské tanky','protitankové zbraně','bitva o Berlín','SU-152','Karelská šíje'

1939

1942

KV-2

KV-85

SU-152