Array ( [0] => 14839290 [id] => 14839290 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kacibovité [uri] => Kacibovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = ''Kacibovité'' [2] => | obrázek = Starr 010520-0058 Tribulus cistoides.jpg [3] => | popisek = Kotvičník ''Tribulus cistoides'' [4] => | velikost obrázku = 258 px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[kacibotvaré]] (''Zygophyllales'') [10] => | čeleď = '''kacibovité''' (''Zygophyllaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Robert Brown|R.Br.]], 1814 [12] => }} [13] => '''Kacibovité''' (''Zygophyllaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu [[kacibotvaré]] (''Zygophyllales''). Jsou to byliny i dřeviny vesměs se vstřícnými složenými listy a pravidelnými nebo lehce dvoustranně souměrnými květy. Čeleď je rozšířena po celém světě od tropů po teplé oblasti mírného pásu. Do České republiky je pouze přechodně zavlékán [[kotvičník zemní]]. Některé druhy, např. [[guajak léčivý]], mají využití v medicíně. [14] => [15] => == Popis == [16] => Zástupci čeledi kacibovité jsou [[keř]]e, [[polokeř]]e, [[strom]]y nebo vytrvalé či jednoleté [[bylina|byliny]]. Listy jsou až na výjimky vstřícné, sudozpeřené nebo i dlanitě složené, výjimečně redukované na 1 až 2 lístky. Rostliny často silně mléčí a mají charakteristicky ztlustlé [[nod]]y. [[Žilnatina (botanika)|Žilnatina]] je zpeřená nebo dlanitá, lístky celokrajné. [[Palist]]y jsou přítomny, občas přeměněny v [[trn (botanika)|trny]]. [[Květ]]y jsou pravidelné nebo lehce souměrné, oboupohlavné, jednotlivé v úžlabích či vrcholové anebo v koncových [[vrcholík|vrcholících]]. [[Kalich (botanika)|Kalich]] i [[koruna (botanika)|koruna]] jsou obvykle složeny z 5 volných plátků. [[tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 10 (nebo 15), někdy s přívěsky, jsou volné nebo srostlé na bázi. Mezi pestíky a kruhem tyčinek je často přítomen nektáriový terč nebo jednotlivé žlázky. [[Semeník]] je svrchní, srostlý z 5 (vzácně jen ze 2) [[plodolist]]ů, uvnitř s 5 komůrkami obsahujícími po 1 nebo několika vajíčkách. Plodem je [[tobolka (plod)]] nebo [[poltivý plod]] (schizokarp), plody jsou nezřídka křídlaté nebo ostnité. Obsahují 2 až 25 semen. [[semeno|Semena]] mají [[endosperm]] a u některých druhů [[míšek]].{{Citace monografie [17] => | příjmení = Judd [18] => | jméno = et al. [19] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [20] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [21] => | rok = 2002 [22] => | isbn = 9780878934034 [23] => | jazyk = en [24] => }} [25] => [26] => [27] => Soubor:Starr 070727-7629 Guaiacum officinale.jpg|[[Guajak léčivý]] (''Guaiacum officinale'') [28] => Soubor:Larrea tridentata 1.jpg|Larea trojzubá (''Larrea tridentata'') [29] => Soubor:Zygophyllum fabago Flower Closeup ParquedelasDunas TorreLaMata.jpg|Kaciba bobovitá (''Zygophyllum fabago'') [30] => Soubor:Kallstroemia grandiflora.jpg|''Kallstroemia grandiflora'' [31] => [32] => [33] => == Rozšíření == [34] => Čeleď obsahuje 24 rodů a asi 235 druhů. Má celosvětové rozšíření v tropech, subtropech i teplých oblastech mírného pásu. Největší rody jsou [[kaciba]] (''Zygophyllum'', asi 80 druhů), [[podlák]] (''Fagonia'', 30 druhů), [[balanites]] (''Balanites'', 25 druhů) a [[kotvičník]] (''Tribulus'', 25 druhů). [35] => Charakteristických stanovištěm jsou suché a polosuché oblasti subtropů a tropů. Mnoho druhů upřednostňuje zasolené půdy.{{Citace monografie [36] => | příjmení = Smith [37] => | jméno = Nantan et al [38] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [39] => | vydavatel = Princeton University Press [40] => | místo = Princeton [41] => | rok = 2003 [42] => | isbn = 0691116946 [43] => | jazyk = en [44] => }} [45] => [46] => V České republice žádný druh kacibovitých neroste, přechodně bývá ze Středomoří zavlékán pouze [[kotvičník zemní]]. V jižní Evropě dále roste [[podlák krétský]] (''Fagonia cretica''), na Krétě a ve Španělsku [[kaciba bílá]] (''Zygophyllum album''). Další tři druhy kaciby rostou v [[Rusko|Rusku]], jeden z nich přesahuje i do [[Rumunsko|Rumunska]].{{Citace elektronické monografie [47] => | titul = Flora Europaea [48] => | url = http://193.62.154.38/FE/fe.html [49] => | datum přístupu = [50] => | vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh [51] => | jazyk = en [52] => }} [53] => [54] => == Ekologické interakce == [55] => Nápadné květy obsahují hojný nektar a jsou opylovány [[hmyz]]em. Způsoby šíření semen jsou různé. Většina druhů má semena s tvrdým osemením, která jsou šířena zvířaty pojídajícími plody. Některé druhy mají křídlaté plody šířené větrem (např. ''Bulnesia''), nebo ostnitá merikarpia přichycující se na peří a srst zvířat (kotvičník). Semena [[guajak]]u mají barevný míšek a jsou šířena pravděpodobně zvířaty. [56] => [57] => Semena mnohých druhů mají blokované klíčení ([[dormance]]). [58] => [59] => Zástupci čeledi mají různé obsahové látky – triterpenoidní [[saponiny]], [[seskviterpen]]y a charakteristické [[harmin]]ové [[alkaloidy]]. [60] => [61] => == Taxonomie == [62] => [[Cronquistův systém|Cronquist]] řadil čeleď kacibovité do řádu [[mýdelníkotvaré]] (''Sapindales'') podtřídy ''[[Rosidae]]''. [63] => [64] => V systému [[systém APG|APG I]] byla čeleď ''Zygophyllaceae'' ponechána nezařazená do řádu v rámci větve dvouděložných rostlin nazývané [[Rosids]]. V systému [[Systém APG II|APG II]] z roku 2003 je tato čeleď také ponechána nezařazená, avšak v rámci větve nazývané [[Eurosids I]] a je do ní vřazen i rod ''[[kramerie|Krameria]]''. V aktualizované verzi systému APG II, dostupné na stránkách [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html Angiosperm Phylogeny], je čeleď ''Zygophyllaceae'' spolu s nejblíže příbuznou, avšak morfologicky dosti vzdálenou čeledí ''[[kramerie|Krameriaceae]]'' součástí řádu [[kacibotvaré]] (''Zygophyllales'') v rámci větve [[Eurosids I]]. [65] => [66] => Některé rody tradičně řazené do čeledi kacibovité byly s nástupem molekulárních metod přesunuty do čeledi ''[[šamanichovité|Nitrariaceae]]'' (''[[harmala|Peganum]]'', ''[[Tetradiclis]]'', ''[[šamanicha|Nitraria]]'') v řádu [[mýdelníkotvaré]] (''Sapindales''). [67] => Rod ''[[Balanites]]'' (24 druhů v tropické Africe a Asii) byl v některých systémech řazen do samostatné čeledi ''[[Balanitaceae]]''. [68] => [69] => Čeleď je v současné době členěna na 5 podčeledí: ''Morkillioideae'', ''Tribuloideae'', ''Seetzenioideae'', ''Larreoideae'' a ''Zygophylloideae''. [70] => [71] => == Zástupci == [72] => * [[balanites]] (''Balanites'') [73] => * [[guajak]] (''Guaiacum'') [74] => * [[kaciba]] (''Zygophyllum'') [75] => * [[kotvičník]] (''Tribulus'') [76] => * [[larea]] (''Larrea'') [77] => * [[podlák]] (''Fagonia'') [78] => * [[porlierie]] (''Porlieria''){{Citace monografie [79] => | příjmení = Skalická [80] => | jméno = Anna [81] => | příjmení2 = Větvička [82] => | jméno2 = Václav [83] => | příjmení3 = Zelený [84] => | jméno3 = Václav [85] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [86] => | vydavatel = Aventinum [87] => | místo = Praha [88] => | rok = 2012 [89] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [90] => | jazyk = cs [91] => }} [92] => [93] => == Význam == [94] => Mnoho druhů má lokální využití v lékařství. Pryskyřice ''[[Guajak léčivý|Guaiacum officinale]]'' a ''[[Guaiacum sanctum]]'', známých jako 'palo santo' neboli svaté dřevo, byly využívány pro léčbu [[syfilis]] a dalších obtíží, což vedlo spolu s oblibou jejich tvrdého těžkého dřeva v některých oblastech výskytu k ohrožení těchto dřevin. [95] => Saponiny obsažené v ''[[Guaiacum angustifolium]]'' slouží lokálně v Texasu a severním Mexiku při výrobě mýdla. Pryskyřice rozšířeného mexického keře [[larea trojzubá|larey trojzubé]] (''Larrea tridentata'') obsahuje antioxidanty, pro které je využívána pro prodloužení trvanlivosti čokoládových cukrovinek. [96] => ''[[Kotvičník zemní]]'' (''Tribulus terrestris'') je tradičně užíván v indické [[ájurvéda|ájurvédské medicíně]] jako afrodiziakum. Kotvičník obsahuje celou paletu účinných látek – [[sapogenin]]y, [[alkaloidy]] [[harmin]] a [[harman (alkaloid)|harman]], [[glykosidy]] aj., působící na řadu životních funkcí. Některé druhy zejména z rodů [[larea]] (''Larrea''), [[guajak]] (''Guaiacum'') a [[kotvičník]] (''Tribulus'') jsou využívány jako okrasné rostliny.{{Citace monografie [97] => | příjmení = Berry [98] => | jméno = P.E. et al. [99] => | titul = Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IX) [100] => | vydavatel = Timber Press [101] => | místo = Missouri [102] => | rok = 2005 [103] => | isbn = 1-930723-47-4 [104] => | jazyk = en [105] => }} [106] => [107] => == Seznam rodů == [108] => ''[[Balanites]]'', ''[[Bulnesia]]'', ''[[Guaiacum]]'' (včetně ''Izozogia''), ''[[Kallstroemia]]'', ''[[Kelleronia]]'', ''[[larea|Larrea]]'', ''[[Melocarpum]]'', ''[[Metharme]]'', ''[[Miltianthus]]'', ''[[Morkillia]]'', ''[[Neoluederitzia]]'', ''[[Pintoa]]'', ''[[Plectrocarpa]]'', ''[[Porlieria]]'', ''[[Roepera]]'', ''[[Seetzenia]]'', ''[[Sericodes]]'', ''[[Sisyndite]]'', ''[[Tribulopis]]'', ''[[Tribulus]]'', ''[[Viscainoa]]'', ''[[kaciba|Zygophyllum]]'' (včetně ''Augea'', ''Fagonia'', ''Tetraena'').{{Citace elektronické monografie [109] => | titul = Plants of the world online [110] => | url = http://powo.science.kew.org/ [111] => | datum přístupu = 2019-12-29 [112] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [113] => | jazyk = en [114] => }} [115] => [116] => == Odkazy == [117] => [118] => === Reference === [119] => [120] => [121] => === Literatura === [122] => * Judd et al. ''Plant Systematics: A Phylogenetic Approach''. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. {{ISBN|978-0-87893-403-4}}. [123] => * Valíček P. et al. ''Užitkové rostliny tropů a subtropů''. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. {{ISBN|80-200-0939-6}}. [124] => * Wagerfuhr R. ''Dřevo. Obrazový lexikon''. Praha: Grada Publishing, 2002. {{ISBN|80-247-0346-7}} [125] => [126] => === Externí odkazy === [127] => * {{Commonscat}} [128] => * {{Wikidruhy|taxon=Zygophyllaceae}} [129] => * [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html Angiosperm Phylogeny] [130] => * [http://delta-intkey.com/angio/www/zygophyl.htm The Families of Flowering Plants: ''Zygophyllaceae''] {{Wayback|url=http://delta-intkey.com/angio/www/zygophyl.htm |date=20101213041459 }} [131] => [132] => {{Taxonbar|from=Q155982}} [133] => {{Autoritní data}} [134] => {{Portály|Rostliny}} [135] => [136] => [[Kategorie:Kacibovité| ]] [137] => [[Kategorie:Kacibotvaré]] [138] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [] => )
good wiki

Kacibovité

Kacibovité (Zygophyllaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu kacibotvaré (Zygophyllales). Jsou to byliny i dřeviny vesměs se vstřícnými složenými listy a pravidelnými nebo lehce dvoustranně souměrnými květy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'guajak','larea','kaciba','kacibotvaré','kotvičník','alkaloidy','Guajak léčivý','balanites','harmin','Eurosids I','kotvičník zemní','podlák'

Alkaloidy

Stránka "Alkaloidy" na české Wikipedii poskytuje přehled o alkaloidech, což jsou organické sloučeniny, které mají výrazné biologické a farmakologické účinky.

Kaciba

Kacibotvaré

Larea