Array ( [0] => 14858776 [id] => 14858776 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kampylobakterióza [uri] => Kampylobakterióza [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Kampylobakterióza''' je závažná [[alimentární infekce]] [[člověk]]a připomínající [[salmonelóza|salmonelózu]], vyvolávaná [[termofilní]] [[bakterie|bakterií]] ''Campylobacter jejuni'', a související často s [[příjem potravy|konzumací]] nedostatečně tepelně upravených [[Potravina|potravin]], zejména drůbežího [[maso|masa]] a drůbežích produktů. Projevuje se enterokolitidou (zánět tenkého a tlustého střeva) anebo systémovým onemocněním. U [[Domácí drůbež|drůbeže]] probíhá onemocnění ve formě subklinicky až chronicky probíhající střevní infekce, jen sporadicky ve formě [[enteritida|enteritidy]] a [[hepatitida|hepatitidy]]. Původcem je spirálovitá podmíněně patogenní bakterie ''Campylobacter jejuni''. [1] => [2] => == Příčina nemoci (etiologie) == [3] => V roce 1957 byla jako příčina humánních enteritid identifikována skupina termofilních vibrio-like bakterií, které společně s tzv. mikroaerofilními vibrii skotu byly později přeřazeny do samostatného rodu ''[[Campylobacter]]''.Véron, M. a R. Chatelain (1973). Int. J. syst. Bacteriol., 23: 122-134 Kampylobaktery byly zjištěny ve střevním traktu mnoha domácích i divoce žijících zvířat, zdravých i nemocných. Drůbež představuje důležitý [[rezervoár]] těchto bakterií a zdroj infekce pro člověka. Z termofilních kampylobakterů, které se liší od ostatních vyššími nároky na kultivační teplotu (42-43 °C), se u ptáků vyskytují 3 druhy – ''C. jejuni'', ''C. coli'' a ''C. lari''. Nejdůležitější postavení z nich zaujímá ''C. jejuni'', který jako nepatogenní [[komensál]] se vyskytuje ve střevním traktu i klinicky zdravé drůbeže a volně žijících ptáků. ''C. coli'' je častěji izolován z [[prase|prasat]], ''C. lari'' z volně žijících vodních ptáků ([[Rackové|racků]]). [4] => [5] => == Vznik a šíření nemoci (epizootologie) == [6] => [7] => === Hostitel === [8] => Kampylobaktery mají velmi široké hostitelské spektrum. Různé druhy kampylobakterů byly izolovány z divoce žijících [[holub]]ů, [[pštros]]ů, [[vrabcovití|vrabců]], [[drop (pták)|dropů]], [[vrána|vran]] a [[pernatá zvěř|pernaté zvěře]], včetně [[koroptev|koroptví]], [[bažant]]ů a [[křepelka|křepelek]]. Časté jsou izolace z mořských ptáků ([[albatrosovití|albatrosi]] a [[buřňák|buřňáci]]), racků a migrujících vodních ptáků. V [[Japonsko|Japonsku]] byl prokázán ''C. jejuni'' přibližně v 8 % vzorků odebraných od 8 druhů ptáků z řádů ''[[Columbiformes]]'' a ''[[Passeriformes]]'' (zejména [[astrildovití]]). Větší frekvence izolací je zjišťována u mrchožravých a všežravých ptáků v porovnání se semenožravými. [[Papoušci]] jsou také vnímaví k infekci. Z laboratorních zvířat jsou vnímaví k infekci ''C. jejuni'' [[králík|králíci]], [[myš]]i, [[krysa|krysy]], [[křeček|křečci]], [[fretka|fretky]] a [[primáti]]. [9] => [10] => Drůbež je považována za primárního rezervoárového hostitele kampylobakterů – 80-100 % hrabavé i vodní drůbeže je infikováno; pro dospělou drůbež jsou ale většinou nepatogenní. Hejno drůbeže může být infikováno i více druhy kampylobakterů. [11] => [12] => === Přenos === [13] => U drůbeže se infekce šíří nejčastěji nepřímo přes trusem kontaminovanou podestýlku, krmivo a vodu. Protože pro vznik infekce dostačuje jen nepatrné množství bakterií, je také možný přenos vektory, jako jsou [[hmyz]] ([[mouchy]]), kontaminované částice [[prach]]u a nečistot vznášející se ve vzduchu a také osoby, dopravní prostředky a pracovní pomůcky kontaminované trusem nebo domácí zvířata či volně žijící [[ptáci]]. Po zavlečení nákazy do chovů na podestýlce se rozšíří infekce na všechna zvířata v hejnu během 1-2 týdnů. [14] => [15] => Přestože většina dospělé drůbeže je infikována, neexistují důkazy o vertikálním přenosu. Nebyl prokázán ve vaječném obsahu ani na skořápce konzumních vajec. Ojedinělá izolace ''C. jejuni'' z podskořápečných membrán je připisována mechanickému poškození vaječné skořápky. [16] => [17] => === Patogeneze === [18] => Orální příjem původce vyvolává buď jen osídlení nebo i infekci střevní [[sliznice]], především ilea ([[kyčelník]]), slepých střev a konečníku. Původce může být považován za podmíněného [[patogen]]a, protože může perzistovat po mnoho měsíců ve střevě subklinicky. Příčiny vzniku nemoci u domácí drůbeže nejsou jasné. K patogennímu působení kampylobakterů pravděpodobně dochází v důsledku pomnožení ve střevním luminu (bez [[adheze]] na buňky sliznice střevní) a produkcí [[toxin]]ů, které způsobují vodnatý průjem, nebo pomnožením v buňkách sliznice a proniknutím až do ''lamina propria''. Krevní cestou se pak bakterie dostávají sekundárně do jater, sleziny a dalších orgánů.Siegmann, O. et al. (1993): Kompendium für Geflügelkrankheiten. 5. Aufl., Verlag Paul Parey, Berlin, SRN, 325 s. Množství a [[virulence]] bakterií na jedné straně a geneticky determinovaná vnímavost k onemocnění a věk hostitele na druhé straně jsou možnými faktory, které hrají v [[patogeneze|patogenezi]] nemoci významnou roli. [19] => [20] => == Projevy nemoci (symptomatologie) == [21] => '''Inkubační doba''' po experimentální inokulaci je v průměru 2-4 dny. [22] => [23] => Infekce u dospělé drůbeže probíhají zpravidla subklinicky. Toxigenní a invazivní kmeny ''C. jejuni'' ale mohou způsobovat [[enteritida|enteritidu]] a úhyn mláďat. Vznik onemocnění závisí zejména na věku infikované drůbeže (existuje věková rezistence), velikosti infekční dávky a invazivnosti kmene ''C. jejuni''. Konkurentní nemoci, [[stres]]ory prostředí či [[imunitní systém ptáků#Poruchy imunity u ptáků|imunosuprese]] mohou zvyšovat patogenitu ''C. jejuni''. Sporadicky se vyskytující akutní průběh kampylobakteriózy se u mláďat projevuje depresí, anorexií, zpomalením růstu, několik dní trvajícím vodnatým až mukózním průjem (někdy i s příměsí krve), vlhkou podestýlkou a krátkým trváním nemoci. Vysoká mortalita byla zaznamenána u výletků malých zpěvných ptáků infikovaných kampylobaktery.Dorrestein, G.M. et al., 1984). Assoc. Avian Vet. Newsletter 5: 8 [24] => [25] => Asi 14 % nemocných s kampylobakteriózou musí být [[Hospitalizace|hospitalizováno]] a u 5 % nemocných je nutné nasazení [[Antibiotikum|antibiotik]].{{Citace elektronického periodika [26] => | příjmení = Šuta [27] => | jméno = Miroslav [28] => | odkaz na autora = Miroslav Šuta [29] => | příjmení2 = Šťovíček [30] => | jméno2 = Vladimír [31] => | odkaz na autora2 = Vladimír Šťovíček [32] => | titul = Kampylobakter řádí častěji než salmonela. Nenechte si zkazit léto infekcí z potravin [33] => | periodikum = Český rozhlas Plzeň [34] => | odkaz na periodikum = Český rozhlas Plzeň [35] => | vydavatel = Český rozhlas [36] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [37] => | datum vydání = 2021-07-07 [38] => | datum přístupu = 2021-08-24 [39] => | url = https://plzen.rozhlas.cz/kampylobakter-radi-casteji-nez-salmonela-nenechte-si-zkazit-leto-infekci-z-8526773 [40] => | issn = [41] => }} [42] => [43] => === Patologie === [44] => Infekce ''C. jejuni'' se u drůbeže projevuje dilatací střevního traktu v důsledku [[akumulace]] hlenu a vodnaté tekutiny. V závislosti na cytotoxických vlastnostech infikujícího agens se mohou vyskytovat i hemoragie, podobně jako u lidí. U bažantů, [[sýc rousný|sýce rousného]] a [[lyska|lysek]] byla pozorována hemoragická enteritida, u racků eroze na svalnatém žaludku. [45] => [46] => == Diagnostika == [47] => Diagnóza kampylobakteriózy je založena na klinickém a pitevním nálezu, na izolaci a identifikaci původce. Kampylobakterové enteritidy u nově líhnutých kuřat je nutné odlišit zejména od infekcí ''[[Salmonella]]'' spp. a [[Escherichia coli|E. coli]]. Také bakterie z rodu ''[[Vibrio]]'' se mohou vyskytovat u ptáků, především u vodních. V poslední době byla také u kura a krůt prokázána bakterie podobná ''[[Brachyspira hyodysenteriae]]'', způsobující střevní poškození. [48] => [49] => == Terapie == [50] => Kampylobakterióza většinou probíhá subklinicky, enteritidy bývají přehlíženy nebo jsou často považovány za důsledek jiných infekcí či onemocnění. V případě potvrzení diagnózy a zjištění citlivosti původce se mohou použít účinné [[antibiotikum|antimikrobiální látky]]. Častý je ale návrat nemoci po ukončení léčby. Nevhodné používání antibiotik může mít za následek vznik rezistentních kmenů. [51] => [52] => == Prevence == [53] => Jako preventivní se doporučují všechna opatření, která ničí původce a zabraňují zavlečení a šíření infekce, i když kompletní [[eradikace]] kampylobakterů z chovů drůbeže asi není možná. Mnohem významnější jsou opatření na porážkách drůbeže. Před porážkou se nedoporučuje zvířata krmit, transportní prostředky nutno [[dezinfekce|dezinfikovat]]. Při porážení dbát na to, aby nedocházelo ke [[kontaminace|kontaminaci]] povrchů opracovaných kuřat střevním obsahem, případně provádět dekontaminaci povrchu kuřat suchým vzduchem, organickými kyselinami nebo zářením. Kampylobaktery přežívají na potravinách skladovaných v chladničkách, částečně mohou přežít i mražení. Jsou inaktivovány teplotou nad 48 °C, takže [[pasterizace|pasterizaci]] nebo vaření v kuchyni nepřežijí. Při manipulaci se syrovým masem je nutné dodržovat základní hygienická pravidla. [54] => [55] => == Odkazy == [56] => [57] => === Literatura === [58] => * {{Citace monografie | příjmení = Jurajda | jméno = Vladimír | titul = Nemoci drůbeže a ptactva – bakteriální a mykotické infekce | vydání = 1 | vydavatel = ES VFU Brno | místo = Brno | rok = 2003 | počet stran = 185 | isbn = 80-7305-464-7 }} [59] => * {{Citace monografie | příjmení = Saif | jméno = Y.M. et al | titul = Diseases of Poultry | url = https://archive.org/details/diseasesofpoultr0000unse | vydání = 11 | vydavatel = Iowa State Press, Blackwell Publ. Comp. | místo = Ames, USA | rok = 2003 | počet stran = 1231 | jazyk = anglicky | isbn = 0-8138-0423-X }} [60] => * {{Citace monografie | příjmení = Ritchie | jméno = B.W. et al | titul = Avian Medicine: Principles and Application [61] => | vydavatel = Wingers Publ. | místo = Florida, USA | rok = 1994 | počet stran = 1384 | isbn = 0-9636996-5-2 | jazyk = anglicky}} [62] => * {{Citace monografie | příjmení = Shane | jméno = S.M. | titul = Campylobacter infection of commercial poultry. In: Rev. sci. tech. Off. int. Epiz. | vydání = 19 | vydavatel = OIE | místo = Paris | rok = 2000 | počet stran = 376-395 | jazyk = anglicky }} [63] => [64] => === Reference === [65] => [66] => [67] => === Související články === [68] => * [[Campylobacter]] [69] => * [[Guillainův–Barrého syndrom]] [70] => {{Autoritní data}} [71] => [72] => [[Kategorie:Nemoci ptáků]] [73] => [[Kategorie:Bakteriální onemocnění]] [] => )
good wiki

Kampylobakterióza

Kampylobakterióza je závažná alimentární infekce člověka připomínající salmonelózu, vyvolávaná termofilní bakterií Campylobacter jejuni, a související často s konzumací nedostatečně tepelně upravených potravin, zejména drůbežího masa a drůbežích produktů. Projevuje se enterokolitidou (zánět tenkého a tlustého střeva) anebo systémovým onemocněním.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Campylobacter','enteritida','astrildovití','koroptev','vrabcovití','toxin','sliznice','patogen','Columbiformes','křepelka','buřňák','prach'

Astrildovití

Campylobacter

Enteritida

Koroptev

Křepelka

Patogen

Prach

Sliznice

Toxin

Vrabcovití