Array ( [0] => 14692623 [id] => 14692623 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kanovník [uri] => Kanovník [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Kanovník je členem katedrální kapituly v katolické církvi. Je to duchovní, který žije a pracuje kolem katedrály, církevního kostela nebo fary. Kanovníci mají za úkol podílet se na správě církevního majetku, zajišťovat bohoslužby a sloužit duchovním potřebám farníků. Kromě toho mají také předepsány své vlastní modlitby a povinnosti. Kanovníci mohou být kněží, jáhni nebo i laici. Tato pozice existuje od středověku a má svou tradici a hierarchii. Kanovníci se zpravidla volí nebo jmenují, a to buď na dobu určitou, nebo doživotně. Kanovník je tedy důležitou součástí církevního života a organizace. [oai] => Kanovník je členem katedrální kapituly v katolické církvi. Je to duchovní, který žije a pracuje kolem katedrály, církevního kostela nebo fary. Kanovníci mají za úkol podílet se na správě církevního majetku, zajišťovat bohoslužby a sloužit duchovním potřebám farníků. Kromě toho mají také předepsány své vlastní modlitby a povinnosti. Kanovníci mohou být kněží, jáhni nebo i laici. Tato pozice existuje od středověku a má svou tradici a hierarchii. Kanovníci se zpravidla volí nebo jmenují, a to buď na dobu určitou, nebo doživotně. Kanovník je tedy důležitou součástí církevního života a organizace. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Kanunnik, Sint-Jozef-Klein-Seminarie Sint-Niklaas.jpg|náhled|Vlámský kanovník v [[Chórový oděv|chórovém oděvu]]]] [1] => [[Soubor:Setkání kanovníků litoměřické kapituly v roce 1940.jpg|náhled|Setkání kanovníků [[Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích|katedrální kapituly]] v [[Litoměřice|Litoměřicích]]]] [2] => [3] => '''Kanovník''', někdy též '''kapitulár''' ([[latina|lat.]] ''canonicus''), je [[duchovní]] ([[kněz]]), příslušející ke katedrální [[kapitula|kapitule]] nebo ke kapitulnímu chrámu nebo také označení pro kněze vykonávajícího slavnostní liturgické funkce v určitém kostele. Kanovnická funkce úzce souvisí s [[kanonikát]]em. Naproti tomu pojmem '''[[řeholní kanovník]]''' se označují členové kněžských řádů s řeholí sv. Augustina. [4] => [5] => Označení kanovník se začalo používat v době od [[4. století|4.]] do [[8. století|8. stol.]] jako označení [[klerik]]ů žijících ve městech a vedoucích společný, čili kanonický život podle řehole podobné řeholi [[mnich|mnišské]]. Odtud vzešly [[kapitula|kapitulní]] [[katedrála|katedrály]]. [6] => [7] => [[Církevní titulatura|Čestné oslovení]] kanovníka je ''jeho milost kanovník''. [8] => == Kanovníci a historický vývoj kapitul == [9] => [10] => === Kanovníci v katolické církvi a v protestantských církvích === [11] => * Do začátku [[16. století]] jsou kapituly instituce pouze v rámci [[Římskokatolická církev|katolické církve]] [12] => Po církevní [[Reformace|reformaci]] v [[16. století]] došlo k rozdělení kapitul na: [13] => * po[[reformace|reformační]] nekatolické – [[Protestantismus|protestantské]] (např. kanovníci kapitul v [[Anglikánská církev|anglikánské]] nebo švédské luteránské církvi). [14] => * kanovníci kapitul v [[Římskokatolická církev|římskokatolické církvi]] [15] => [16] => === Katolické kapituly podle historického období === [17] => * [[středověk]]é kapituly do [[tridentský koncil|tridentského koncilu]] [18] => * kapituly po [[Tridentský koncil|Tridentském koncilu]] do [[druhý vatikánský koncil|druhého vatikánském koncilu]] [19] => * kapituly po [[druhý vatikánský koncil|druhém vatikánském koncilu]] – současné kapituly [20] => [21] => Tímto vývojem se také proměnil život a právní postavení kanovníků. [22] => [23] => == Kanovníci ve středověku == [24] => Za vlády císaře [[Karel Veliký|Karla Velikého]] byl nařízen všem klerikům společný život a jeho syn [[Ludvík Zbožný]] všem chrámům přikázal řeholi [[Almarius z Mohuče|Almaria z Mohuče]]. Toto vedlo ke vzniku kolegiátních kapitul. [25] => [26] => Společný život ovšem netrval dlouho, protože nejdříve [[biskup]]ové a pak klerikové si oddělovali svůj podíl ze společného majetku nebo alespoň příjmy (např. [[obročí]], ''[[Latina|lat.]]'' [[synonymum]] prebenda), které z něho zřetelně vyplývaly, a začali žít na svůj účet. Negativním jevem ve středověkých kapitulách bylo [[mnohoobročnictví]]. [27] => [28] => == Kanovníci v katolické církvi po Tridentském koncilu == [29] => [[Tridentský koncil]] odstranil [[mnohoobročnictví]] zavedením povinnosti [[Residence|rezidence]] a obecně určil, aby kanovníci byli vysvěceni, a to tak, aby alespoň polovina z nich byli kněžími, ostatní pak alespoň podjáhny. Kde je to možné, tak všichni, nebo alespoň polovina z nich, byli doktory nebo licenciáty teologie nebo kanonického práva. U [[Kanonikát|kanovníka teologa]], [[Kanonikát|kanovníka penitenciáře]] a [[Arcijáhen|arcijáhna]] je vyšší teologické nebo právní vzdělání vyžadováno bezpodmínečně. Kanovníkům, kterým je svěřena duchovní správa ([[latina|''lat.'']] ''cura animarum''), musí být nejméně 25 let. U ostatních kanovníků se připouští věk minimálně 22 let. Kanovník penitenciář musí být minimálně 40letý. U všech se vyžaduje mravně bezúhonný život. [30] => [31] => === Kanovníci v katolické církvi v Rakousku-Uhersku === [32] => U kanovníků v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] se vyžadují normy stanovené Tridentským koncilem, ovšem je zvláště stanoveno, aby všichni kanovníci byli kněžími, kteří již nějaký čas v duchovní správě působili nebo zastávali nějaký [[církevní úřad]]. [[Šlechta|Šlechtický]] stav byl vyžadován s jistými omezeními jen v [[Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci|olomoucké kapitule]]. [33] => [34] => [35] => ==== Povinnosti kanovníků ==== [36] => [[Soubor:J.M.can. Jiří Hladík O.Cr, ECLJ.jpg|thumb|J.M.can. Jiří Hladík O.Cr, ECLJ při poutní mši v kostele Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána v Praze. 7. srpna 2020|´|250px|náhled|Kanovník [[Jiří Hladík]] při [[kázání]] u ambonu během poutní mše v Praze ([[7. srpen|7. srpna]] [[2020]]).]] [37] => [38] => * složit [[Krédo|vyznání víry]] do rukou biskupa a kapituly [39] => * zachovávat [[Residence|rezidenci]] – tzv. rezidenční povinnost [40] => * [[Chórová modlitba|chodit do chóru]] (zúčastňovat se společných modliteb) [41] => * sloužit a „obcovat“ konventní mši svatou [42] => * přisluhovat biskupovi při pontifikálních funkcích [43] => * podporovat biskupa při správě diecéze [44] => * z příslušnosti ke kapitule vyplývala pro kanovníky povinnost zúčastňovat se kapitulních jednání [45] => [46] => ==== Práva kanovníků ==== [47] => * při zasedání kapituly místo a hlas [48] => * mít v [[Chór (architektura)|chóru]] sedadlo ([[Latina|lat.]] ''stallum'') [49] => * právo na kanovnickou [[Obročí|prebendu]] a na každodenní příjem (''distributiones quotidianae)''. Tam, kde jsou různé prebendy, mívají dle starobylosti (ancienity) ''ius optionis'' ohledně prebend uprázdněných, takže bývá pak uprázdněn vždy poslední [[kanonikát]]. [50] => * mohou být delegováni od [[Svatý stolec|Apoštolského stolce]] jako ''iudices in partibus'' [51] => * mají různá čestná práva jako: právo precedence (''ius praecedence'' – dříve příchozí má silnější právo), tituly, [[insignie]] atd. [52] => [53] => ==== Kongrua kanovníků ==== [54] => Platy duchovních, pro něž se užíval termín ''[[kongrua]]'', byly v Rakousko-Uhersku u metropolitních a katedrálních kapitul zákonem ze dne [[7. leden|7. ledna]] [[1894]][http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/praf/ps09/dlibrary/web/rs.html Říšská sbírka zákonů, Moravská sbírka zákonů (1849-1918) - virtuální knihovna] (viz ''Zákon o zlepšení příjmů dignitářů a kanovníků při metropolitních, kathedralních a konkathedralních kapitolách katolické církve ritu latinského, řeckého a arménského'') stanoveny tak, že v Čechách a na Moravě: [55] => * první [[Kapitulní dignita|dignitář]] má 2000 zlatých [56] => * jiní [[Kapitulní dignita|dignitáři]] 1800 zlatých [57] => * ostatní kanovníci (nedignitáři) 1600 zlatých [58] => [59] => ==== Počet kanovníků ==== [60] => Liší se v kapitulách jak katedrálních, tak i kolegiátních. Zde se přihlíželo k ustanovení partikulárního práva a ke statutám jednotlivých kapitul. '''Sídelních kanovníků''' měla v kapitula v Praze (nespecifikováno která) 12, v [[Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci|Olomouci]] 17, v [[Kolegiátní kapitula u svatého Mořice v Kroměříži|Kroměříži]] 8, v [[Katedrální kapitula u sv. Mikuláše České Budějovice|Českých Budějovicích]] a [[Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích|Litoměřicích]] 7, v [[Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové|Hradci Králové]] 6 atd. Počet '''čestných kanovníků''' se řídil podle počtu sídelních kanovníků, ale byl rozličný. Čestní kanovníci měli v českých zemích jen titul a některé kanovnické insignie. Práva a povinnosti sídelních kanovníků neměli. [61] => [62] => ==== Obsazování uprázdněných kanonikátů ==== [63] => Dělo se buď: [64] => * volbou kapituly [65] => * zeměpanskou nominací [66] => * ''per liberam collationem episcopi'' – svobodným udělením od biskupa [67] => * na [[patron]]ovu prezentací [68] => [69] => V Rakousku-Uhersku až na nepatrné výjimky (např. kapituly u [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|sv. Víta]] a na [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|Vyšehradě]] v Praze, v Olomouci aj.) byla nominace „císařská obyčejná“. Papeži byla [[konkordát]]em vyhrazena jen první, respektive druhá důstojnost v katedrálních kapitulách. [70] => [71] => == Kanovníci po II. vatikánském koncilu == [72] => [[Soubor:Litoměřická kapitula při oslavách 950 let od založení dne 8. června 2007.jpg|náhled|400px|Členové litoměřické katedrální kapituly při oslavách 950. výročí od založení kapituly dne [[8. červen|8. června]] [[2007]]. Zleva: 1. [[Alexej Baláž]], 2. [[Josef Koukl]] ([[Seznam litoměřických biskupů|18. litoměřický biskup]]), 3. [[Stanislav Bečička]], 4. [[František Opletal]], 5. [[Karel Havelka]], 6. [[Pavel Posád]] ([[Seznam litoměřických biskupů|19. litoměřický biskup]]), 7. [[Jiří Hladík]], 8. [[Karl Kindermann]] a 9. [[Vladislav Kara]].]] [73] => Přijetím norem [[Kodex kanonického práva|Kodexu kanonického práva]] z roku [[1983]] ''(viz [[Kánon (kanonické právo)|kánony]] 503-510, Hlava 4: Kapituly kanovníku)'' se změnilo právní postavení kanovníků a jejich úkol je víceméně [[Liturgie|liturgický]], avšak tradice jednotlivých kapitul je udržována institutem [[vlastní právo|vlastního práva]] ([[Latina|''lat.'']] ius proprium). [74] => [75] => === Postavení kanovníků v Československu z hlediska státu === [76] => Pokud se týče [[obročí]] kanovníků a péče o majetkové záležitosti kapitul, zákon č. 218/1949 Sb. v § 11 odst. 1[http://spcp.prf.cuni.cz/lex/218-49.htm Zákon č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem] stanovil: ''„Veškerý soukromý a veřejný [[patron]]át nad kostely, [[obročí]]mi a jinými církevními ústavy přechází na stát.“'' Tím na sebe stát vzal právo zasahovat do církevních záležitostí a zároveň povinnost pečovat o církevní stavby a další majetek. [77] => [78] => == Odkazy == [79] => [80] => === Reference === [81] => [82] => [83] => === Literatura === [84] => * {{cs}} ''[[Kodex kanonického práva]]'', Zvon [[1994]], {{ISBN|80-7113-082-6}} [85] => * {{cs}} ''Ottův slovník naučný'', heslo Kanovníci [86] => * {{it}} FAGIOLO card. Vincenzo: ''Prontuario del Codice di diritto canonico'', Vatican [[1996]], str. 237 [87] => [88] => === Související články === [89] => * [[Beneficium]] [90] => * [[Kanonikát]] [91] => * [[Probošt]] [92] => * [[Kapitula]] [93] => * [[Kapitulní dignita]] [94] => * [[Mnohoobročnictví]] [95] => * [[Obročí]] [96] => * [[Personát]] [97] => * [[Seznam kapitul v Česku]] [98] => * [[Řeholní kanovník]] [99] => * [[Chórová modlitba]] [100] => [101] => === Externí odkazy === [102] => * {{Commonscat}} [103] => * {{Wikislovník|heslo=kanovník}} [104] => {{pahýl}} [105] => [106] => {{Autoritní data}} [107] => {{Portály|Křesťanství}} [108] => [109] => [[Kategorie:Církevní tituly]] [] => )
good wiki

Kanovník

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Latina','obročí','Kapitulní dignita','Kanonikát','patron','druhý vatikánský koncil','kanonikát','mnohoobročnictví','16. století','Obročí','Římskokatolická církev','Residence'

Kanonikát

Latina

Mnohoobročnictví

Obročí

Obročí je geografický pojem, který popisuje kruhové útvary vzniklé intenzivním kácením stromů.

Patron

Residence