Array ( [0] => 15488688 [id] => 15488688 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kapitál [uri] => Kapitál [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=kapitálu v ekonomice}} [1] => '''Kapitál''' jsou obecně [[člověk]]em dříve vytvořené prostředky, jež nejsou [[Spotřeba|spotřebovány]], ale použity jako [[Výrobní faktor|vstup]] do další [[Výroba|výroby]] s cílem dosažení [[zisk]]u či vyšších [[výnos]]ů v budoucnu. [2] => [3] => Kapitál může nabývat různých podob a významů. Jsou jím věcné statky, [[Výrobní prostředek|výrobní prostředky]], [[peníze]] a jejich formy ([[cenný papír|cenné papíry]], např. [[akcie]]), někdy i [[patent]]y, [[licence]], jež jsou uplatněny v [[ekonomika|ekonomice]] a přinášejí svému vlastníkovi [[zisk]] (ve formě [[úrok]]ů, [[zisk#Dělení zisku|podílu na zisku]], [[dividenda|dividend]] apod.). [4] => [5] => Typickým příkladem tvorby kapitálu jsou [[zásoba|zásoby]], a to nejen [[Látka|materiál]]: kapitálem se může stát i [[spotřební zboží]], [[výrobek|výrobky]]. Ty jsou buď prodány, spotřebovány [[vlastnictví|vlastníkem]], anebo za úhradu poskytovány jiným osobám. [6] => [7] => V logistice se vyskytuje pojem „logistické kapitálové prostředky“, téměř korespondující s výrazem „investice“. Odtud rentabilita kapitálu, jako odlišný pojem k nákladové rentabilitě.Preclík Vratislav: Průmyslová logistika, 359 s., {{ISBN|80-01-03449-6}}, Nakladatelství ČVUT v Praze, 2006 [8] => [9] => Důležitost kapitálu spočívá v tom, že je klíčovým faktorem [[Hospodářský růst|hospodářského růstu]] a rozvoje. Kapitál umožňuje firmám [[Investor|investovat]] do nového zařízení, technologií a vývoje nových výrobků a služeb, což zvyšuje produktivitu a konkurenceschopnost společností a také zvyšuje zaměstnanost a příjmy. [10] => [11] => Kapitál má také důležitý význam pro [[Finanční stabilita|finanční stabilitu]] a prosperitu společnosti jako celku. Akumulace kapitálu umožňuje státu financovat sociální programy a infrastrukturní projekty, zlepšovat životní úroveň obyvatelstva a posilovat hospodářskou základnu země. [12] => [13] => == V ekonomii == [14] => Kapitál v ekonomii obecně označuje zásobu různých zdrojů, které jsou vynakládány na to, aby vznikly další hodnoty. Podnik tak zajišťuje svojí činnost.{{Citace periodika [15] => | příjmení = Maurer [16] => | jméno = Rainer [17] => | titul = Maurer (Online-Appendix) [18] => | periodikum = Credit and Capital Markets – Kredit und Kapital: Volume 52, Issue 2 [19] => | datum vydání = 2019-04-01 [20] => | ročník = 52 [21] => | číslo = 2 [22] => | strany = 295–360 [23] => | issn = 2199-1235 [24] => | doi = 10.3790/ccm.52.2.a1 [25] => | url = http://dx.doi.org/10.3790/ccm.52.2.a1 [26] => | datum přístupu = 2020-04-23 [27] => }} [28] => [29] => Jedno ze základních členění kapitálu je podle jeho vlastnictví: [30] => [31] => === Vlastní kapitál === [32] => Vlastní kapitál nebo také vlastní jmění, je kapitál, který patří majitelům, vlastníkům či společníkům a vzniká hospodářskou činností firmy. [33] => [34] => Vlastní kapitál není fixní veličina, ale její hodnota se mění v příslušných období podle hospodářského výsledku. Pokud podnik či organizace dosahuje zisku, který zároveň není spotřebován, vlastní kapitál roste a naopak, pokud je ztrátový, vlastní kapitál klesá. [35] => [36] => Obsahuje čtyři základní složky: [37] => [38] => * '''Základní kapitál''' – označuje hodnotu peněžních a nepeněžních vkladů společníků do podniku. Vytváří se povinně při založení společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a komanditní společnosti a její výše se eviduje do obchodního rejstříku. Základní kapitál se zvyšuje buď získáním dalšího společníka, novými peněžními i nepeněžními vklady společníků, nebo v případě akciových společností vydáním či navýšením hodnoty akcií. [39] => * '''Kapitálové fondy''' – tvoří peněžní i nepeněžní zdroje, které vychází z vnějšího prostředí, kterým se říká kapitálové vklady, ale nejsou součástí cizího kapitálu. Představují vklady zakladatelů, zřizovatelů nebo dárců do podniků mimo základní kapitál a mimo vkladů ze zisku. Patří sem emisní ážio (rozdíl mezi rozdíl mezi tržní a nominální hodnotou [[akcie]]), který má význam hlavně v akciových společnostech, ostatní kapitálové fondy jako jsou například přijaté dary, dotace, státní příspěvky apod. [40] => * '''Fondy ze zisku''' – jsou fondy vycházející interně ze zisku, jejichž tvorba se předepisuje buď zákonem, pak jsou nazývány jako statutární, do kterých především spadají rezervní fondy, a nebo stanovami společnosti, které se označují jako dobrovolné fondy. [41] => * '''Nerozdělený zisk''' – určuje část zisku po naplnění daňové povinnosti, která se navíc nerozděluje majitelům, ale zůstává k dalšímu podnikání. Nemusí mít peněžní formu.{{Citace periodika [42] => | příjmení = Vaňkát [43] => | jméno = Petr [44] => | titul = Stanovení nákladů na vlastní kapitál - model CAPM [45] => | periodikum = Acta Oeconomica Pragensia [46] => | datum vydání = 2007-10-01 [47] => | ročník = 15 [48] => | číslo = 6 [49] => | strany = 4–13 [50] => | issn = 0572-3043 [51] => | doi = 10.18267/j.aop.502 [52] => | url = http://dx.doi.org/10.18267/j.aop.502 [53] => | datum přístupu = 2020-04-23 [54] => }} [55] => [56] => === Cizí kapitál === [57] => Cizí kapitál neboli cizí zdroje financování je dluh podniku či organizace, který musí v určité době splatit, tj. závazky vůči jiným subjektům například bankám, finančním úřadům, dodavatelům, zdravotním pojišťovnám apod. Strany, kterým mají být tyto závazky vyplaceny se nazývají věřitelé. Společně s vlastním kapitálem tvoří součást pasiv. [58] => [59] => Cizí zdroje rozdělujeme podle doby splatnosti: [60] => [61] => ==== Krátkodobý cizí kapitál – poskytovaný na dobu do jednoho roku ==== [62] => Objem krátkodobého kapitálu má vliv na míru pracovního kapitálu a běžnou likviditu. [63] => [64] => Zahrnuje: [65] => [66] => * krátkodobé bankovní [[úvěr]]y (eskontní, lombardní, kontokorentní) – kratší než 1 rok, nebo část dlouhodobého úvěru splatná do 12 měsíců [67] => * dodavatelské úvěry – úvěr na zboží poskytnuté dodavatelem ve formě odložené platby na pozdější dobu [68] => * odběratelské úvěry – forma obchodního úvěru, který je poskytnut odběratelem dodavateli ve formě zálohy na dodávané zboží [69] => * závazky k zaměstnancům (nevyplacené mzdy a platy) [70] => * nezaplacené daně [71] => * výdaje příštích období – náklady, které budou zaplaceny v budoucnu [72] => * dlužné dividendy [73] => * krátkodobé půjčky [74] => [75] => ==== Dlouhodobý cizí kapitál – poskytovaný na dobu delší než jeden rok ==== [76] => Zahrnuje: [77] => [78] => * dlouhodobé bankovní úvěry (např. hypotekární úvěry) [79] => * termínované půjčky [80] => * vydané podnikové obligace [81] => * dlužní úpisy (směnky vlastní, směnky cizí) [82] => * leasingové dluhy [83] => [84] => Dalším zdrojem financování jsou i rezervy, které se využívají při náhlých budoucích výdajích, se kterýma firma nepočítala (např. kurzové ztráty, opravy atd.). Jsou tvořeny z nákladů, na rozdíl od rezervních fondů, které se tvoří ze zisku. [85] => [86] => Chce-li společnost využít cizí zdroje, obrátí se především na finanční nebo kapitálový trh, popřípadě na trh soukromého kapitálu. [87] => [88] => Obecně financování cizím kapitálem bývá levnější strategií, protože jeho náklady jsou zpravidla nižší a také z důvodu daňové optimalizace (rozdíl mezi základem daně a úroku). V situaci, kdy vlastnící nenárokují vysoký zisk, je za určitých okolností výhodnější využití vlastního kapitálu. Také často platí, že krátkodobý kapitál je levnější než dlouhodobý. K posuzování a analyzování finanční struktury podniku slouží především ukazatel zadluženosti, který měří schopnost společnosti hradit své závazky.{{Citace elektronické monografie [89] => | příjmení = [90] => | jméno = [91] => | titul = Cizí kapitál, cizí zdroje, závazky (Liabilities, Liability) [92] => | url = https://managementmania.com/cs/cizi-zdroje-kapital [93] => | vydavatel = [94] => | místo = [95] => | datum vydání = 4.11.2016 [96] => | datum přístupu = 23.4.2020 [97] => }} [98] => [99] => Kapitál lze rozlišovat i podle způsobu jeho získávání: [100] => [101] => * '''Kapitál vnější (externí kapitál)''' – pochází od vlastníků podniku a dalších subjektů mimo podnik [102] => * '''Kapitál vnitřní (interní kapitál)''' – podnik je vytvořil vlastní činností [103] => [104] => Rozdělení kapitálu dle doby použitelnosti: [105] => [106] => # '''Trvalý kapitál''' – možnost volného použití na neomezenou dobu [107] => # '''Dočasný kapitál''' [108] => ## '''Krátkodobý''' – možnost volného použití na dobu kratší než 1 roku [109] => ## '''Dlouhodobý''' – možnost volného použití na dobu delší než 1 rok [110] => [111] => Dále se rozlišuje: [112] => [113] => * '''Finanční kapitál''' – peněžní podoba kapitálu neboli volné finanční prostředky (např. hotové peníze, pohledávky, cenné papíry, deriváty), slouží k pořízení reálného kapitálu [114] => * '''Reálný (fyzický) kapitál''' – fyzická podoba kapitálu (např. stroje, budovy, materiál, polotovary, nehmotný majetek jako je licence, know-how nebo software){{Citace elektronické monografie [115] => | příjmení = Švarcová [116] => | jméno = Jena [117] => | titul = Kapitál [118] => | url = http://www.ceed.cz/ekonomie/kapital24.htm [119] => | vydavatel = CEED [120] => | místo = [121] => | datum vydání = 2019 [122] => | datum přístupu = 2020 [123] => }} [124] => [125] => == Další významy kapitálu == [126] => [127] => === Intelektuální kapitál === [128] => Intelektuální kapitál je zvláštní formou kapitálu a je tvořen z toků a zásob znalostí ve společnosti.{{Citace periodika [129] => | příjmení = Stanivuk [130] => | jméno = Mihaela [131] => | titul = Intelektualni Kapital u Digitalnoj Ekonomiji / Intellectual Capital in Digital Economy [132] => | periodikum = ECONOMICS [133] => | datum vydání = 2015-06-01 [134] => | ročník = 3 [135] => | číslo = 1 [136] => | strany = 135–147 [137] => | issn = 2303-5013 [138] => | doi = 10.1515/eoik-2015-0003 [139] => | url = http://dx.doi.org/10.1515/eoik-2015-0003 [140] => | datum přístupu = 2020-04-23 [141] => }} [142] => [143] => Skládá se ze tří složek: [144] => [145] => * '''Lidský kapitál''' – představuje především schopnosti, dovednosti a znalosti lidí, jedná se o potenciál skrytý v hlavě individua{{Citace periodika [146] => | příjmení = Matoušková [147] => | jméno = Zdeňka [148] => | titul = Představuje lidský kapitál konkurenční výhodu ČR? [149] => | periodikum = Politická ekonomie [150] => | datum vydání = 2007 [151] => | ročník = 55 [152] => | číslo = 3 [153] => | issn = 0032-3233 [154] => | doi = 10.18267/j.polek.605 [155] => | url = http://dx.doi.org/10.18267/j.polek.605 [156] => | datum přístupu = 2020-04-23 [157] => }} [158] => * '''Strukturální kapitál''' – označující se též jako organizační kapitál, jsou to zkrátka nahromaděné zkušenosti společnosti, které slouží k běžnému provozu a rozvoji organizace. Mezi strukturální kapitál řadíme např. know-how (návod k tomu, jak něco dělat správně), informace a data v počítačových databázích apod. [159] => * '''Sociální kapitál''' – tvoří sociální vazby (tj. síť mezilidských vztahů) a komunikační sítě, které poskytují výměnu a sdílení znalostí např. řešení konkrétních problémů podniku, čí strategický plán. Mají potenciál být převedeny na něco hodnotného. [160] => [161] => === Přírodní kapitál === [162] => Přírodní kapitál je světová zásoba všech přírodních zdrojů ze životního prostředí, do něhož patří nerostné suroviny, živé organismy, půda atd. Některé tyto zdroje se používají k produkci zboží a služeb, například les, který se nachází v přírodním parku, může být přeměněn na soukromé vlastnictví.{{Citace elektronické monografie [163] => | příjmení = [164] => | jméno = [165] => | titul = Capital [166] => | url = https://www.marxists.org/glossary/terms/c/a.htm#capital [167] => | vydavatel = [168] => | místo = [169] => | datum vydání = [170] => | datum přístupu = [171] => }} [172] => [173] => === Kulturní kapitál === [174] => Autoři Michéle Lamont a Annette Lareau pod pojmem kulturní kapitál rozumí jako „ kulturní signály jako jsou postoje, preference, formální vědění, jednání, statky, oprávnění používané jako nástroje sociální a kulturní exkluze.“{{Citace periodika [175] => | příjmení = Lamont [176] => | jméno = Michele [177] => | příjmení2 = Lareau [178] => | jméno2 = Annette [179] => | titul = Cultural Capital: Allusions, Gaps and Glissandos in Recent Theoretical Developments [180] => | periodikum = Sociological Theory [181] => | datum vydání = 1988 [182] => | ročník = 6 [183] => | číslo = 2 [184] => | strany = 153 [185] => | issn = 0735-2751 [186] => | doi = 10.2307/202113 [187] => | url = http://dx.doi.org/10.2307/202113 [188] => | datum přístupu = 2020-04-23 [189] => }} Můžeme tedy chápat, že tento termín představuje formu predispozic jedince či kolektivu k dosažení určitého sociálního statusu a to prostřednictvím verbální obratnosti, kulturního povědomí, či dosaženého vzdělání. Často je tedy využíván k identifikaci dominantní třídy, protože indikuje sociální status jedince. [190] => [191] => === Symbolický kapitál === [192] => Symbolický kapitál se skládá ze sociálního a kulturního kapitálu. [193] => [194] => == Problémy kapitálu == [195] => * '''Problém využívání pracovní síly.''' Kapitalistická ekonomika je založena na přeměně práce na zboží, které se prodává na [[Trh (ekonomie)|trhu]], a pracovníci získávají pouze část hodnoty, kterou vytvořili, zatímco zbytek získává majitel výrobních prostředků. To způsobuje, že pracovníci jsou nuceni pracovat v [[Kapitalismus|kapitalistickém systému]], jejich práce se stává zbožím, které přináší zisk kapitalistovi. Pracovníci dostávají za svou práci ne celou hodnotu, kterou vytvořili, ale pouze určitou část v podobě [[Mzda|mzdy]]. Tím se stávají využívanými kapitalisty, kteří získávají [[zisk]] za jejich práci.{{Citace monografie [196] => | příjmení = Marx [197] => | jméno = Karel [198] => | titul = Kapitál [199] => | místo = Germany [200] => | rok vydání = 14.09.1867 [201] => }} [202] => * '''Koncentrace kapitálu v rukou malé skupiny lidí''' vede k nerovnosti příjmu a [[bohatství]], stejně jako k vytváření [[Monopol|monopolů]] na trhu. Velké korporace ovládají významnou část [[Trh (ekonomie)|trhu]] a mají možnost stanovovat vysoké [[Cena|ceny]] svých výrobků a služeb. To omezuje konkurenci a snižuje kvalitu a výběr zboží a služeb pro spotřebitele.{{Citace monografie [203] => | příjmení = Piketty [204] => | jméno = Thomas [205] => | titul = Capital in the Twenty-First Century [206] => | rok vydání = 30.08.2013 [207] => }} Dalším problémem, který zde vzniká, je rostoucí nerovnost, která má vážné důsledky: "Nerovnost zabíjí růst, protože zabíjí spotřebu."{{Citace monografie [208] => | příjmení = Stiglitz [209] => | jméno = Joseph [210] => | titul = The Price of Inequality: How Today's Divided Society Endangers Our Future [211] => | url = http://resistir.info/livros/stiglitz_the_price_of_inequality.pdf [212] => | rok vydání = 2012 [213] => | počet stran = 307 [214] => }} Tento stav vede k "zamrzlé ekonomice", kde růst zpomaluje, spotřeba klesá a nezaměstnanost a chudoba se šíří. [215] => * Role kapitálu v ekonomice by neměla být '''posuzována izolovaně''' od dalších faktorů, jako je [[technologický pokrok]], daňová politika, [[vzdělání]] a [[zdravotnictví]]. Pro taková opatření jako spravedlivější rozdělení [[bohatství]] a příjmů ve společnosti jsou nutné [[Daň|daně]] z [[Pozůstalost|dědictví]] a daně z příjmu, stejně jako zvýšení státních investic do vzdělání a zdravotnictví. Navíc jeden z hlavních principů spočívá v tom, že kapitál by měl být inkluzivní (kapitál by měl být rovnoměrně rozdělen po celé společnosti, aby každý jednotlivec měl možnost získat přístup k němu a využít ho vlastním způsobem). Inkluzivní kapitalismus přispívá k [[Hospodářský růst|hospodářskému růstu]] a snižování [[Společenská nerovnost|nerovnosti]].{{Citace monografie [216] => | příjmení = E. Stiglitz [217] => | jméno = Joseph [218] => | titul = Credit Markets and the Control of Capital [219] => | url = https://www.jstor.org/journal/jmonecredbank [220] => | rok vydání = 1969 [221] => }} [222] => * Nesprávné řízení kapitálu může vést k vzniku '''[[Finanční krize|finančních krizí]]'''. Tržní výkyvy, nejistota a riziko mohou být příčinou růstu volatility cen aktiv a nástrojů. Nestabilita na finančních trzích, snížení úvěrování a další faktory mohou vést k omezení dostupnosti kapitálu pro společnosti a státní projekty. Kromě toho nesprávné rozdělení kapitálu vede k nežádoucím následkům, jako je růst dluhové zátěže, ztráty a [[Bankrot|bankroty]]. Aby se zabránilo finančním krizím, je nutné vyvinout správnou strategii řízení kapitálu a investic. To zahrnuje diverzifikaci portfolia, řízení rizik, stanovení přísných pravidel a postupů a průběžné monitorování a analýzu trhu.{{Citace monografie [223] => | příjmení = J. Shiller [224] => | jméno = Robert [225] => | titul = "Economics of Financial Markets" [226] => }} [227] => [228] => == Vliv kapitálu na politiku == [229] => Kapitál je jedním z hlavních zdrojů moci a vlivu ve společnosti. [[Konglomerát|Konglomeráty]] mohou využívat svůj kapitál k ovlivňování politických procesů a rozhodnutí, která se přijímají na úrovni státu. [230] => [231] => Jedním ze způsobů, jakým může kapitál ovlivňovat politiku, jsou finanční příspěvky do [[Politická kampaň|volebních kampaní]] kandidátů. (Investování kapitálu do politických kampaní, aby zajistili výběr kandidátů, kteří budou hájit jejich zájmy). Bohatí lidé a korporace využívají svou moc k ochraně svých zájmů, nikoli zájmů společnosti. To znamená, že kapitál může kontrolovat politická rozhodnutí a zákony, které se přijímají na úrovni státu. [232] => [233] => Kapitál může být využíván pro [[Lobbování|lobbování zájmů]] v vládních orgánech. Například najmutí lobbistů, aby přesvědčili politické představitele o nutnosti přijmout určitá rozhodnutí v jejich prospěch. To může zahrnovat ovlivňování legislativy a politických programů, stejně jako prosazování určitých praktik a postupů. [234] => [235] => Také se kapitál může využívat k vytváření médií a manipulaci s veřejným míněním. Konkrétně se jedná o vytváření a šíření zpráv, které podporují zájmy a stanoviska určité skupiny osob. To může vést k řízení veřejného mínění, což může ovlivnit politická rozhodnutí, která se přijímají na úrovni státu. [236] => [237] => Vliv kapitálu vede ke problémům jako jsou [[Sociální nerovnost|nerovnosti]] a [[korupce]], ale také k poklesu důvěry vůči vládě a vůči politickým institucím obecně. [238] => [239] => == Reference == [240] => [241] => [242] => == Externí odkazy == [243] => * {{Commonscat}} [244] => * {{Wikislovník|heslo=kapitál}} [245] => {{Autoritní data}} [246] => [[Kategorie:Kapitál| ]] [247] => [[Kategorie:Podnikání]] [] => )
good wiki

Kapitál

Kapitál jsou obecně člověkem dříve vytvořené prostředky, jež nejsou spotřebovány, ale použity jako vstup do další výroby s cílem dosažení zisku či vyšších výnosů v budoucnu. Kapitál může nabývat různých podob a významů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'zisk','Hospodářský růst','bohatství','Trh (ekonomie)','akcie','zisk#Dělení zisku','Cena','Mzda','Kapitalismus','úvěr','výrobek','technologický pokrok'

Akcie

Bohatství

Cena

Kapitalismus

Mzda

Mzda je finanční odměna, kterou zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci za odvedenou práci.

Úvěr

Úvěr je finanční transakce, při které je jedna strana – věřitel – ochotna poskytnout druhé straně – dlužníkovi – finanční prostředky či jiné hodnoty na určitou dobu a za určitých podmínek.

Výrobek

Zisk