Array ( [0] => 15544800 [id] => 15544800 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kapka [uri] => Kapka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => [[Soubor: Water drop animation enhanced small.gif|náhled| upright=1.0|Odkapávání vody z kohoutku]] [2] => [[Soubor: Pendant drop test.svg|náhled| upright=1.0|Měření povrchového napětí]] [3] => [[Soubor: Blue droplets.jpg|náhled| upright=1.0|Výtrysk po dopadu kapky]] [4] => [5] => '''Kapka''' je kapalné tělísko, držené pohromadě [[povrchové napětí|povrchovým napětím]] kapaliny. Ve volném prostoru a v homogenním prostředí má kapka tvar [[koule]] a obecně malý rozměr. Velmi malé kapky v plynném prostředí tvoří [[aerosol]]y a [[mlha|mlhu]], v prostředí nemísivé kapaliny [[emulze]]. [6] => [7] => == Vznik kapky == [8] => Kapky vznikají jednak odkapáváním z tuhého tělesa, [[kapalnění|kondenzací]] par, ale také roztavením malého kousku kovu, táním kousku ledu a podobně. Tenký proud kapaliny se gravitací zrychluje, ztenčuje a nakonec trhá v kapky. Při odkapávání z tenké trubičky vzniká nejprve kulový vrchlík, který se postupně odděluje jakýmsi krčkem, až se kapka zcela oddělí. [9] => [10] => Tak lze měřit povrchové napětí odkapávající kapaliny. K oddělení kapky dojde, když tíha kapky ''Fg'' převýší sílu povrchového napětí. Když se hodnota dotykového úhlu ''α'' blíží 900 a ''sin α'' hodnotě 1, je tato síla dána obvodem trubičky a povrchovým napětím ''γ'': ''mg = πdγ'' [11] => [12] => == Tvar kapky == [13] => Dojem vzhůru zašpičatělého „kapkovitého“ tvaru vzniká zčásti optickou iluzí při odkapávání a pohybu kapky. Ve skutečnosti je kapka ve volném prostoru přesně kulovitá (podobně jako [[bublina]]), protože u koule je nejmenší poměr objemu a povrchu. Při pohybu ve vzduchu nebo jiném plynném prostředí je kapka na čelní straně mírně zploštělá, při velmi rychlém pohybu zde vzniká prohlubeň a kapka se tříští. Toho se využívá při rozprašování kapaliny a přípravě aerosolů. Při kolmém dopadu kapky na hladinu kapaliny vzniká zpětný výtrysk v ose pádu a někdy i jakási „korunka“ dalších kapek všemi směry. Při dopadu na nesmáčivý povrch tuhého tělesa se kapka na ně buď „nalepí“, tj. zploští a přilne, anebo se roztříští na malé kapky, které se odrazí („rozstříknou“). [14] => [15] => == Výskyt a význam == [16] => Kapky se běžně vyskytují tam, [17] => * kde se zvyšuje rychlost vytékající kapaliny (například u [[sprcha|sprchy]]), [18] => * kde se kapalina prudce pohybuje (například v [[peřej]]ích), [19] => * kde kapalina prudce dopadá na pevný povrch, [20] => * kde kondenzují páry (mlha, déšť), [21] => * kde pevné letící částečky zkapalňují (tající sněžení, při požárech), [22] => * kde se rozpadá [[pěna]], [23] => * kde povrchové napětí oddělí kapalinu od nesmáčivého povrchu (při [[volný pád|volném pádu]], [[stav beztíže|stavu beztíže]]) a tak dále. [24] => [25] => V průmyslové praxi kapky vznikají působením značných [[elektrostatika|elektrostatických sil]] nebo [[vibrace|vibrací]], což může být jak žádoucí, tak i nežádoucí. [26] => [27] => Kapáním se odměřují tekutá léčiva a chemikálie, jako kapání se projevují netěsnosti nádob, vodovodů a ventilů, pomocí kapek lze určit svislý směr a podobně. Na odkapávání rtuti je založena [[polarografie]]. [28] => [29] => Velký význam mají také aerosoly, rozptýlené kapičky kapaliny ve vzduchu nebo plynu. Rozprašováním se nanášejí barvy a laky, kosmetické přípravky a voňavky, s rozprášeným barvivem pracují inkoustové tiskárny. Kapičky aerosolu mohou přenášet chroboplodné zárodky a tedy i nemoci ([[kapénková infekce]]). Odrazem slunečního světla na kapkách vody vzniká [[duha]]. [30] => [31] => == Odkazy == [32] => === Související články === [33] => * [[Aerosol]] [34] => * [[Déšť]] [35] => * [[Dešťová kapka]] [36] => * [[Emulze]] [37] => * [[Mlha]] [38] => * [[Povrchové napětí]] [39] => === Externí odkazy === [40] => * {{Commonscat}} [41] => * {{Wikislovník|heslo=Kapka}} [42] => * {{Wikicitáty|téma=Kapka}} [43] => [44] => * {{en}} [45] => * [https://web.archive.org/web/20091217033743/http://www.liquidsculpture.com/fine_art/ Liquid Sculpture – obrázky kapek] [46] => * [https://web.archive.org/web/20080319094446/http://www.liquidartgallery.com/ Liquid Art – kapky v umělecké fotografii] [47] => * [http://www.pbase.com/tvw/drops Tvw – galerie kapek] [48] => {{Autoritní data}} [49] => [50] => [[Kategorie:Kapaliny]] [] => )
good wiki

Kapka

Odkapávání vody z kohoutku Měření povrchového napětí Výtrysk po dopadu kapky Kapka je kapalné tělísko, držené pohromadě povrchovým napětím kapaliny. Ve volném prostoru a v homogenním prostředí má kapka tvar koule a obecně malý rozměr.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor: Water drop animation enhanced small.gif','kapalnění','Povrchové napětí','Emulze','Déšť','duha','polarografie','elektrostatika','stav beztíže','volný pád','pěna','peřej'

Déšť

Duha

Elektrostatika

Elektrostatika je odvětví fyziky zabývající se studiem statických elektrických polí a nábojů.

Emulze

Kapalnění

Kapalnění je proces, při kterém se kapalina změní na plyn.

Pěna

Peřej

Polarografie