Array ( [0] => 15336459 [id] => 15336459 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kartounka [uri] => Kartounka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Kartounka je česká značka hraček vyráběných z lepenky, která vznikla v roce 1946. Hlavním výrobním sortimentem značky jsou stavebnice, panáčci a další hračky pro děti. Kartounka je známá pro svou jednoduchou konstrukci a možností vytvářet různé objekty pomocí jednotlivých dílů. Značka získala popularitu v Československu během padesátých až osmdesátých let a její výrobky se staly oblíbené kolekcované hračky. V současnosti Kartounka zůstává populární a je distribuována do mnoha zemí po celém světě. [oai] => Kartounka je česká značka hraček vyráběných z lepenky, která vznikla v roce 1946. Hlavním výrobním sortimentem značky jsou stavebnice, panáčci a další hračky pro děti. Kartounka je známá pro svou jednoduchou konstrukci a možností vytvářet různé objekty pomocí jednotlivých dílů. Značka získala popularitu v Československu během padesátých až osmdesátých let a její výrobky se staly oblíbené kolekcované hračky. V současnosti Kartounka zůstává populární a je distribuována do mnoha zemí po celém světě. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Kartounka''' ({{vjazyce2|de|''Kattunfabrik''}}) je historické označení manufaktury zaměřené na [[potiskování textilií|potiskování bavlněných tkanin]]. [1] => [2] => Německý výraz {{Cizojazyčně|de|Kattunfabrik}} vznikl koncem 17. století, z toho odvozené české označení ''kartounka'' se začalo používat pravděpodobně teprve ve 20. století (do konce 19. století nejsou známé žádné písemné doklady o jeho použití). [3] => [4] => == Historie == [5] => === Textilní tisk před 19. stoletím === [6] => Potiskování tkanin bylo v Evropě známé asi od 14. století, nejdříve v jihoevropských zemích (jako ''štočkový tisk'' na lněném plátně).Malten: ''Neueste Weltkunde'', Band 2, Sauerländer 1837 [7] => [8] => V 17. století se dostaly z Indie do Evropy jemné pestrobarevně potištěné bavlněné tkaniny zvané [[indienne]]s. Protože tato novinka šla velmi dobře na odbyt, pokoušeli se evropští tiskaři brzy napodobit neznámou techniku jejich výroby. Za prvního výrobce tohoto druhu je považována dílna založená v roce 1678 v holandském [[Amersfoort]]u (s pomocí odborníka z tehdejší Osmanské říše). Do konce 17. století vzniklo v Holandsku a v západní Evropě několik tiskáren napodobujících indiennes, z některých se brzy staly manufaktury - kartounky. Výrobní zařízení sestávalo zpočátku jen ze stolů, na kterých se na tkaninu pokládaly dřevěné desky ([[štoček|štočky]]) s vyrytým vzorem. Koncem 18. století se začaly používat vzorovací válce (vynález Skota ''Bella'' z roku 1783) a asi od 20. let 19. století přišly do provozu první ''válcové stroje'' poháněné párou a o 20 let později [[perotinový tisk|perotiny]] (mechanizace štočkového tisku). [9] => [10] => === Kartounky od 19. století === [11] => V polovině 19. století bylo v Evropě a v USA v provozu nejméně 1000 kartounek s výrobní kapacitou:Bolliger: ''Ein Beitrag zur Entwicklung des europäischen Textildrucks'', Springer-Verlag 2013, ISBN 9783709177358, s. 61-64 [12] => {| class="wikitable" [13] => |- [14] => !Způsob
výroby
!!Počet
stolů/strojů!! Běžné metry/
stroj. hodinu
!! Výroba
v m × 106 / rok
!! Počet
pracovníků
[15] => |- [16] => |ručně na stolech || valign="top" align="center"|44 450 || valign="top" align="center"|2,0 || valign="top" align="center"|293|| valign="top" align="center"|89 000 [17] => |- [18] => | válcový stroj ||valign="top" align="center"|1 100 || va lign="top" align="center"|115,0 || valign="top" align="center"|418|| valign="top" align="center"|39 000 [19] => |- [20] => | perotina || valign="top" align="center"|577 || valign="top" align="center"|17,0 || valign="top" align="center"|33|| valign="top" align="center"|4 000 [21] => |- [22] => |Celkem || valign="top" align="center"|-- || valign="top" align="center"|-- || valign="top" align="center"|744|| valign="top" align="center"|132 000 [23] => |} [24] => [25] => Na celkové kapacitě se podílely: 60 % Anglie, Rusko a Francie po 10 %, Čechy 5,5 %. [26] => [27] => Větší kartounky vyráběly na padesáti až sto stolech, s jedním až dvěma válcovými stroji a jen některé používaly perotiny. K provozu tiskárny patřilo často bělidlo (později [[bělení textilií|strojní bělení]]), barevna, sušení, paření a jiné úpravárenské procesy. K obsluze zařízení patřili (např. ve Francii): ze 60 % tiskaři (z nich často dvě třetiny ženy), 10 % rytců forem a 30 % pomocníků. Úspěšné firmy zaměstnávaly jednoho nebo i vice dezinatérů a koloristů. Tiskaři patřili k vysoce kvalifikovaným, dobře placeným řemeslníkům, těmi se však mohli stát teprve po pěti až šestileté učební době. Týdenní výdělky (např. v [[Mylhúzy|Mylhúzách]] ve francouzských francích): rytci 7, tiskaři 2,50, pomocníci 1,50. Špičkoví dezinatéři dostávali až 20 000, koloristé 12 000 franků ročně. [28] => [29] => Ve druhé polovině 19. století přešly téměř všechny kartounky na strojní výrobu, přizpůsobovaly se změnám vkusu zákazníků tím, že stále častěji potiskovaly vedle bavlněného plátna také jiné druhy textilií. [30] => [31] => Průmyslově tkané a potiskované kartouny byly jako levné módní zboží oblíbené ještě v prvních letech 20. století. [32] => [33] => Jeden z posledních podniků s označením kartounka v adrese - {{Cizojazyčně|de|''Neue Augsburger Kattunfabrik (NAK)''}} v Bavorsku byl likvidován v roce 1996. [34] => [35] => V 21. století je výraz kartounka známý jen z historických pojednání a vzpomínek. [36] => [37] => == Kartounky v českých zemích == [38] => Za první kartounku je považována manufaktura [[Josef Jan Maxmilián Kinský|hraběte Kinského]] ve [[Sloup v Čechách|Sloupu v Čechách]]. Vznikla v roce 1763 rozšířením tkalcovny a barevny, které byly v provozu asi o pět let dříve. Výrobu v kartounce řídil odborník ze Saska, v celém podniku pracovalo asi 400 lidí.Smejkal: ''Historie a současnost podnikání na Českolipsku'', Městské knihy 2009, ISBN 9788086699585, s. 20 [39] => V roce 1788 bylo v Čechách v provozu 24 kartounek, z toho sedmnáct v Praze. Manufaktury vyráběly s průměrně patnácti až dvaceti tiskařskými stoly, každý stůl obsluhovali 3 dělníci (jen dílny s nejméně pěti stoly platily za manufaktury). Židé tehdy ještě nesměli vlastnit manufaktury, ale protože kontrolovali z velké části obchod s plátnem, byly kartounky závislé na jejich zakázkách. [40] => [41] => 1821 založili [[Porgesové z Portheimu|bratři Porgesové]] kartounku, která se rozšířila tak, že koncem třicátých let 19. století zaměstnávali v Praze na Smíchově a v pobočných závodech 5000 lidí v tiskárnách a na 2000 [[tkalcovský stav|tkalcovských stavech]]. [42] => [43] => V roce 1843 bylo v Čechách registrováno 74 tiskáren s 3 500 stoly a 86 stroji.Hoch: ''Čechy na prahu moderního hospodářství'', A. Neubert v Praze 1936 [44] => [45] => V roce 1844 došlo v pražských kartounkách ke stávkám, nepokojům a rozbíjení strojů. Důvodem bylo snížení mezd na polovinu po zavedení [[Perotinový tisk|perotinového tisku]]. [46] => [47] => V roce 1872 smíchovská kartounka vyhořela, Porgesové se spojili s další pražskou kartounkou (''Przibram'') do akciové společnosti. V devadesátých letech 19. století však byla výroba zastavena a budovy zbořeny. [48] => [49] => Poslední české kartounky byly v provozu asi do třicátých let 20. století. [50] => [51] => == Galerie == [52] => [53] => Soubor:Textildruckstock - Indien HR Back.jpg|Dřevěná tiskařská forma [54] => Soubor:Morris and Company Textile Printing Merton Abbey.jpg|Práce na tiskařských stolech koncem 19. století [55] => Soubor:Manufacture de Wesserling-Toile de coton.jpg|Tisk dřevěnou formou na bavlněném plátně (Mylhúzy koncem 18. století) [56] => Soubor:Calico printing Wellcome L0011294.jpg|Válcové stroje z roku 1835 [57] => Soubor:Audubon fabric.jpg|Nábytkový potah - válcový tisk na bavlněném plátně (Lancashire ve 30. letech 19. století) [58] => Soubor:Haubold Perottine 1909 3.jpg|Perotina z konce 19. století [59] => Soubor:Moses Porges (1781-1870).jpg|Moses Porges, zakladatel smíchovské kartounky [60] => Soubor:Smichov.png|Porgesova kartounka v roce 1872 [61] => [62] => [63] => == Reference == [64] => [65] => {{Citace elektronické monografie [66] => | titul = Zeugdruckerei [67] => | url = http://zeno.org/Meyers-1905/A/Zeugdruckerei [68] => | datum vydání = 1905 [69] => | datum přístupu = 2021-01-29 [70] => | vydavatel = zeno [71] => | jazyk = německy [72] => }} [73] => W.H. von Kurrer: ''Geschichte der Zeugdruckerei'', Verlag Schrag Nürnberg 1844, digit 2015 [74] => {{Citace elektronické monografie [75] => | titul = Josef Jungmann: Slovník česko-německý, Dál II [76] => | url = http://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/slovniky/digitalni-kopie-detail/JgSlov01/strana-32/termin-SGxhdcSNaXRpIHNl0 [77] => | datum vydání = 1836, digt. 2008 [78] => | datum přístupu = 2021-01-27 [79] => | vydavatel = Národní knihovna České republiky [80] => | jazyk = česky [81] => }} [82] => {{Citace elektronické monografie [83] => | titul = Kartometr-Kartouzy [84] => | url = http://adplus.cz/221882-ottuv-slovnik-naucny-xiv-kartel-kraj [85] => | Ottův slovník naučný | Národní­ knihovna České republiky | Kramerius - Digital Library (nkp.cz) [86] => |datum vydání = 2014-03-07 [87] => | datum přístupu = 2021-01-25 [88] => | vydavatel = Národní knihovna České republiky [89] => }} [90] => {{Citace elektronické monografie [91] => | titul = Vom Veredeln der Stoffe wie Textildrucke entstehen [92] => | url = http://innocel.de/fileadmin/user_upload/2003_LöHe_6_Beitrag_U.Konrad_Vom_Veredeln_der_Stoffe_wie_Textildrucke_entstehen.pdf [93] => | datum vydání = 2021 [94] => | datum přístupu = 2021-01-12 [95] => | vydavatel = DocPlayer [96] => | jazyk = německy [97] => }} [98] => {{Citace elektronické monografie [99] => | titul = Indienne Textiles [100] => | url = http://pinterest.de/pin/509821620290311105/ [101] => | Paint + Pattern (paintandpattern.com) [102] => | datum přístupu = 2021-01-15 [103] => | vydavatel = Royal Design Studio [104] => | jazyk = anglicky [105] => }} [106] => {{Citace elektronické monografie [107] => | titul = Now is the Best Time [108] => | url = http://sublimationinks.com/textile-printing-industry/ [109] => | datum vydání = 2021 [110] => | datum přístupu = 2021-01-25 [111] => | vydavatel = Sabur [112] => | jazyk = anglicky [113] => }} [114] => {{Citace elektronické monografie [115] => | titul = Zmizela Praha II - Praha 5 [116] => | url = http://geocaching.com/geocache/GC7EM9J_zmizela-praha-ii-praha-5?guid=e0a5f71b-d7b2-4d1b-9448-d8ca816abca7 [117] => | datum vydání = 1917-08-11 [118] => | datum přístupu = 2021-01-28 [119] => | vydavatel = Geocoaching [120] => | jazyk = česky [121] => }} [122] => {{Citace elektronické monografie [123] => | titul = Anfänge und Verbreitung der böhmischen Manufakturen [124] => | url = http://core.ac.uk/download/pdf/322548736.pdf [125] => | datum vydání = 1965-01-01 [126] => | datum přístupu = 2021-0-29 [127] => | vydavatel = Bohemia [128] => | jazyk = německy [129] => }} [130] => {{Citace elektronické monografie [131] => | titul = Porges von Portheim [132] => | url = http://deutsche-biographie.de/sfz22525.html [133] => | datum vydání = 2001 [134] => | datum přístupu = 2021-01-29 [135] => | vydavatel = Deutsche Biographie [136] => | jazyk = německy [137] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220222220145/https://www.deutsche-biographie.de/sfz22525.html [138] => | datum archivace = 2022-02-22 [139] => | nedostupné = ano [140] => }} [141] => {{Citace elektronické monografie [142] => | titul = Jak se narodil náš kapitalismus [143] => | url = http://dvojka.rozhlas.cz/767-schuzka-jak-se-narodil-nas-kapitalismus-7940952 [144] => | datum vydání = 2014-03-07 [145] => | datum přístupu = 2021-01-25 [146] => | vydavatel = Český rozhlas [147] => }} [148] => {{Citace elektronické monografie [149] => | titul = Zmizela Praha II [150] => | url = http://geocaching.com/geocache/GC7EM9J_zmizela-praha-ii-praha-5?guid=e0a5f71b-d7b2-4d1b-9448-d8ca816abca7 [151] => | datum vydání = 2001-2021 [152] => | datum přístupu = 2021-01-29 [153] => | vydavatel = Groundspeak [154] => | jazyk = česky [155] => }} [156] => {{Citace elektronické monografie [157] => | titul = Centrum textilního tisku [158] => | url = http://lipy.cz/centrum-textilniho-tisku-historie/d-1007 [159] => | datum vydání = 2018-04-16 [160] => | datum přístupu = 2021-01-24 [161] => | vydavatel = MCTT [162] => | jazyk = česky [163] => }} [164] => [165] => [166] => == Související články == [167] => * [[Plátno]] [168] => * [[Kartoun]] [169] => [170] => [[Kategorie:Potiskování textilií]] [171] => [[Kategorie:Textilní průmysl]] [172] => [[Kategorie:Textilní závody]] [] => )
good wiki

Kartounka

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'potiskování textilií','Porgesové z Portheimu','Kategorie:Textilní průmysl','Kategorie:Potiskování textilií','Kartoun','Plátno','Perotinový tisk','tkalcovský stav','Sloup v Čechách','indienne','Josef Jan Maxmilián Kinský','Mylhúzy'

Indienne

Kartoun

Mylhúzy

Mylhúzy jsou malá ruralistická obec nacházející se v okrese Nitra na Slovensku.

Plátno